První roky jsem vinnou révu stříkal přesně tak, jak to dělá většina začátečníků. Buď podle data v kalendáři, nebo až ve chvíli, kdy se na listech objevily skvrny. Výsledek byl pokaždé stejný – pocit, že postřik nefunguje, a zklamání z úrody.
Zlom nastal až ve chvíli, kdy jsem pochopil jednoduchou věc: vinná réva se nestříká podle kalendáře, ale podle fáze růstu. Jakmile se trefíte do správného okamžiku, stačí často méně zásahů a réva zůstane zdravá po celou sezónu.
FAQ – Často kladené otázky
Kdy udělat první postřik vinné révy?
První postřik vinné révy se provádí ve fázi 2–4 pravých listů, nikoli podle konkrétního data v kalendáři.
Právě v tomto období začíná být réva citlivá na první infekce, zejména padlí a plíseň révovou. Pokud je teplé a vlhké počasí, má první postřik vinné révy zásadní význam pro průběh celé sezóny. Při suchém a chladném jaru je možné zásah mírně odložit, ale čekání na viditelné příznaky je téměř vždy pozdě.
Co když jsem první postřik nestihl?
Pokud jste první postřik nestihl, není vše ztraceno, ale je nutné jednat rychle.
V takovém případě je důležité okamžitě zhodnotit stav listů a počasí. Pokud ještě nejsou patrné příznaky chorob, lze situaci často dohnat jedním cíleným preventivním zásahem. Jakmile se ale objeví skvrny nebo povlaky, opožděné stříkání vinné révy už jen tlumí problém a nelze očekávat stejný výsledek jako při správném načasování.
Stříkat vinnou révu před deštěm, nebo po dešti?
Obecně je lepší stříkat před deštěm, pokud se očekává jen slabý nebo přeháňkový déšť.
Mnohé přípravky potřebují určitou dobu, aby se na listech uchytily. Silný déšť krátce po aplikaci však může účinnost snížit. Pokud prší dlouhodobě, je někdy lepší počkat na krátké okno sucha. Stříkání vinné révy před deštěm má smysl pouze tehdy, když je dostatek času na zaschnutí postřiku.
Jak poznám, že už je na postřik pozdě?
Na postřik je pozdě ve chvíli, kdy je infekce silně rozvinutá a viditelná na většině listů.
Typickým znakem je rozsáhlé napadení, zasychání listů nebo silný bílý povlak u padlí. V takové situaci pozdní postřik vinné révy chorobu nezastaví, pouze zpomalí její šíření. Smysluplnější je odstranění napadených částí a příprava lepší ochrany pro další sezónu.
Kolikrát za rok je nutné vinnou révu stříkat?
Počet postřiků závisí na počasí, lokalitě a způsobu pěstování.
U jednoho keře na zahradě často stačí dva až tři správně načasované zásahy. Ve vlhkých oblastech nebo při deštivém létě může být postřiků více. Jak často stříkat vinnou révu nelze říci jedním číslem, ale vždy je lepší méně zásahů v pravý čas než mnoho zásahů pozdě.
Má smysl stříkat vinnou révu bez viditelných příznaků?
Ano, právě preventivní postřik má největší účinek.
Plíseň i padlí se vyvíjejí skrytě a ve chvíli, kdy jsou viditelné, je infekce často rozběhnutá. Preventivní stříkání vinné révy chrání listy ještě před napadením a snižuje potřebu dalších zásahů. Čekání na příznaky je nejčastější chybou začátečníků.
Co když jsem vinnou révu nikdy nestříkal?
Pokud réva nebyla nikdy stříkaná a přesto plodí, může jít o výjimečně příznivé podmínky.
V naší poradně s názvem BEZTRNÝ OSTRUŽINÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Parýzek, ing..
Prosím o radu. Kdy je nejvhodnější doba ke hřížení šlahounů. Hřížím matiční šlahouny, nové rostliny mi vzejdou, ale nechám si poradit. Jestli matiční šlahouny už letos nebo až druhý rok, kdy už budou mít plody.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Nejvhodnější doba pro hřížení ostružin je na jaře a na podzim. Výsledky jarního hřížení můžeme oddělit ten samý rok na podzim. Ty podzimní až následující rok na jaře. K hřížení se používají jednoleté výhony.
K vegetativnímu množení ostružin můžete také použít i další postupy, které jsou vhodnější. Je to například množení kořenovými řízky. Vhodné části kořenů získáváme na podzim. U matečné rostliny odkryjeme z jedné strany kořeny, aby je bylo dobře vidět a ostrým nožem je od rostliny oddělíme. Řízky mají být dlouhé 8-10 cm a v průměru 8-10 mm. Horní konec seřízneme kolmo na osu řízku, spodní část mírně šikmo. Pracovat musíme pozorně. Řízek vysazený obráceně neroste. Řízky zakládáme přes zimu v mrazuprosté místnosti do písku s rašelinou. V dubnu je vysazujeme na záhony s lehčí kompostní zeminou. Na záhoně vyhloubíme rýžku asi 10 cm hlubokou, která má jednu stěnu kolmou. Na tuto stěnu stavíme řízky asi 10 cm od sebe, zasypeme zeminou a navršíme 3 cm vysoký hrůbek. Po výsadbě zalijeme, kypříme, odstraňujeme plevele a přihnojujeme. Řízky je nezbytné ošetřit stimulátorem růstu.
Začátkem července již bobule dorostly do velikosti hrášku a trsy visí na vinné révě. Kolem poloviny července začínají dlouhé výhony vrcholit. Provádí se osečkování, to znamená, že výhony, které vyrůstají za drátěnou mříží, se zkracují strojově nebo ručně. Zejména mezi červencem a srpnem vyrůstá silná zástěna z listů, která se udržuje v přiměřeném tvaru nejen zkracováním a vylamováním výhonů, ale také přichycováním révy.
Na citlivých odrůdách v lokalitách, kde choroby a škůdci pravidelně škodí, pokračujte podle potřeby v ošetření proti plísni révy, padlí révy, obalečům - obalečíku jednopásému, obaleči mramorovanému a případně i šedé hnilobě hroznů révy. V teplých letech se na různých pěstovaných plodinách mohou ve větší míře projevit příznaky nedostatku přijatelného vápníku - abiotikóza, která se u révy vinné vyskytuje jako fyziologické ochrnutí stopek hroznů.
Postřik vinné révy v červenci
Proti nedostatku vápníku
Vhodná je aplikace přijatelného vápníku na listy a hrozny ve formě speciálního hnojiva, např.: Agroleaf, Calcinit, Campofort Garant Ca, Folit Ca, Harmonie Vápník, Lamag Ca, Wuxal Kalcium. Případně i chlorid či ledek vápenatý v 0,5–1% koncentraci. Tato hnojiva můžete přidat do postřiku proti chorobám a škůdcům v období maximálního růstu plodů (červenec, srpen). Ošetření se opakuje třikrát až pětkrát v intervalu 10–14 dnů. Začínáme s nižšími koncentracemi, tyto pak postupně zvyšujeme až do období před sklizní. Velmi důležitá jsou zejména poslední dvě ošetření před sklizní. Aplikace listových hnojiv se zvýšeným obsahem vápníku současně omezuje na plodech výskyt slunečního úžehu. Nebezpečí poškození úžehem snižuje i optimální hustota listů.
Proti chloróze
Pokud na rizikových lokalitách dojde k projevu fyziologické poruchy - vrcholové chlorózy révy (kalcióza), je třeba postižené porosty co nejdříve a opakovaně ošetřit (2–4× v intervalu 10–14 dní) speciálními prostředky nebo listovými hnojivy s obsahem železa, nejlépe v chelátové vazbě. K ošetření lze použít přípravky: Campofort Special Fe, Ferosol, Fytovit, Harmonie - Železo, Tenso Fe, případně i další. Opakovaně je možno použít i roztok zelené skalice v koncentraci 0,2–0,4 % + 0,04–0,08 % kyseliny citronové.
Proti obalečům
Proti obalečům použijte přípravky: Coragen 20 SC, Exirel, Gazelle, Harpun, Mospilan 20 SP, NeemAzal-T/S, SpinTor, Steward, Voliam Targo. Možno použít i biologické přípravky na bázi Bacillus thuringiensis: Lepinox Plus, či na bázi viroidů: Madex TOP. Jde o přípravky povolené i pro ekologické zemědělství. Ošetření podle signalizace, první aplikace před líhnutím housenek, další aplikace v intervalu 6–14 dnů. V&n
V naší poradně s názvem MNOŽENÍ HABRU ŘÍZKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šmíd.
Vážení,
jaká by měly být velké řízky, délka průměr, stáří a pod.
Šmíd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Habr obecný se množí vrcholovými řízky dlouhými přibližně 20 cm. Toto vegetativní množení je jednoduché a lze s ním získat mnoho mladých rostlinek například pro založení živého plotu. Jak přesně tuto techniku zvládnout, se můžete dozvědět v následujícím videu. https://youtu.be/sqfzX9SZfKc
Hřížení je složitější než rozmnožování vinné révy řízkováním, ale má tu výhodu, že rozmnožená část i nadále přijímá vodu a živiny z mateřské rostliny, zatímco se jí tvoří kořeny a prodírají se hlouběji k vodě.
Při řezu zdravé révy zachovejte jeden šlahoun nad rámec toho, co používáte k produkci hroznů v daném roce, a pak ho zakopejte pod zem, aby konec vyčuhoval nad zem v místě chybějící révy. Šlahoun v zemi dobře upevněte nějakým hákem, aby byl zajištěn jeho neustálý stálý kontakt s půdou. Aby však z ohnutého stonku vyrostla nová rostlina, musí nad zemí zůstat několik centimetrů stonku s listy. Tyto nové révy budou růst, podporované zavedenými kořenovými systémy mateřských rév, ještě několik let. Teprve po letech se můžete rozhodnout, zda spojovací větev odříznete, nebo ji ponecháte. To lze teoreticky dělat donekonečna: jedna réva se vrství do druhé, do další a další. Slyšel jsem příběhy o celých lánech, které se tímto způsobem rozmnožují z jediné startovací révy. Pokud se vám podaří obnovit hustotu révy ve vašich oblíbených starých blocích, aniž byste museli staré révy vytrhávat, je to pro vás obrovské vítězství.
Ve svém příspěvku ŘÍZKOVÁNÍ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav Hradecký.
Zdravím,na zakořeňování révy v zimních měsících nemám podmínky,zakořeňuji výhradně zelenýmy řízky s použitím stimulátoru,řízky odebrané v červnu do podzima v pohodě prokoření malý květináč v průměru 5cm,proto přesazuji do průměru 10cm v červenci,do podzima vyrostou některé i dva metry,př.Muškát blue,Attika,Melinda,Premier atd.V listopadu jsou kmínky zdřevnatělé ale venku je přes zimu nenechávám,jsou v chladné místnosti,na jaře je pak normálně zasadím do volné upravené půdy,dělám to tak přes 15 let a keře normálně rodí,úplně v pohodě se dá za zelena nařízkovat i Vostorg který z vyzrálých řízků skoro ani nejde zakořenit,když ho dvakrát nebo třikrát přesadíte od malého květináče po 15cm v průměru tak udělá velký kořenový bal a ve volné půdě uš roste bez problémů.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Vrba celolistá (Salix integra 'Hakuro Nishiki'), známá také jako vrba japonská, se nejsnadněji množí řízky, buď z měkkého dřeva v létě, nebo z tvrdého dřeva v zimě. Řízky z tvrdého dřeva jsou obecně spolehlivější. Další metodou je hřížení na vzduchu.
Množení řízky z tvrdého dřeva v zimě
Vyberte si řízky
Vyberte si stonky z předchozí sezóny, dlouhé asi 15–20 cm. Ujistěte se, že stonky nejsou příliš silné ani příliš tenké.
Příprava řízků
Odstraňte všechny listy ze spodní části stonku a několik jich nechte nahoře.
Zasaďte řízky
Řízky vložte do květináče naplněného zeminou a ujistěte se, že jsou zapuštěny asi 5–7,5 cm.
Péče
Dobře zalijte a umístěte květináč na místo, které je vystaveno jasnému, nepřímému slunečnímu záření. Udržujte půdu trvale vlhkou.
Zakořenění
Zakořenění proběhne během několika týdnů a řízky lze po vytvoření dobrého kořenového systému přesadit do většího květináče nebo do země.
Množení měkkými řízky v létě
Vyberte a připravte řízky
Vyberte si nové výhonky z aktuální sezóny, dlouhé asi 10–15 cm. Odstraňte spodní listy.
Zasaďte řízky
Řízky vložte do květináče se substrátem a udržujte půdu vlhkou.
Zajistěte jim péči
Umístěte květináč na místo s jasným, nepřímým slunečním světlem. Udržujte půdu trvale vlhkou.
Zakořenění
Řízky z měkkého dřeva mohou být náročnější na zakořenění než řízky z listnatého dřeva, ale s náležitou péčí by měly zakořenit během několika týdnů.
Hřížení na vzduchu
Vyberte větev: Vyberte zdravou větev na matečné rostlině.
Příprava větve: Kolem větve udělejte malý řez nebo kruh kůry.
Aplikace kořenového hormonu (volitelné): Řez namočte do kořenového hormonu.
Zabalte vlhkým rašeliníkem: Řez přikryjte vlhkým rašeliníkem a zabalte do plastové fólie.
Zajistěte a čekejte: Zajistěte plastovou fólii a udržujte mech vlhký. Po několika týdnech by se měly vytvořit kořeny.
Odřízněte a zasaďte do květináče: Jakmile jsou kořeny dobře vyvinuté, odřízněte větev pod kořeny a zasaďte ji do květináče.
Obecné tipy pro množení japonské vrby
Zalévání: Udržujte půdu trvale vlhkou, zejména během procesu zakořeňování.
Sluneční světlo: Vrba japonská potřebuje pro optimální růst jasné, nepřímé sluneční světlo.
Půda: Dobře propustná půda je důležitá pro řízky z měkkého i listnatého dřeva.
Hnojení: doporučuje se hnojit na jaře vyváženým hnojivem pro podporu zdravého růstu.
Stříhat: Pravidelné prořezávání může pomoci udržet požadovaný tvar a podpořit nový růst.
Ve svém příspěvku VINNÁ RÉVA A JEJÍ PĚSTOVÁNÍ NA PERGOLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Laštovička.
Dobrý den přátelé vinné révy -- nemohu se nikde dočíst jak stříhat révu na pergole která je vysoká 2 m . Rostliny jsou již na pergole a já nevím kolik výhonů ponechat na jednotlivých výhonech respektive odkud se má rozvětvovat rostlina a kolik by měla mít letorostů . Jsem amatér začátečník a tak prosím o radu jak na to - eventuelně kde bych se toho mohl dopídit .
Děkuji za odpověď a radu .
Petr L.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdenek Kadlec.
Dnes mi říkal jeden vinař, že když odeberu řízky vinné révy podle vašeho návodu, cca 40 cm, horní očko ponechám, ostatní vylomím, v podstatě, že z každého řízkování nová rostlina nevydrží tak dlouho jako původní, je to pravda, podle něho původní vydrží 20-35 let a nová z řízkování 7-8 let, zdá se mi to nelogické, jsem absolutní laik a mám na zahradě asi 5 rostlin révy jen tak na okrasu u plotu a chtěl bych letos v únoru po řezu udělat nové řízky. Poradí mí někdo.
Když „provětrávací“ prevence nestačí - jakými „zbraněmi“ teď musíme zasáhnout proti houbovým chorobám?
Z toho, co jsem uvedla o sprchávání jako důsledku srážek v době kvetení vyplývá, že takzvaně „do květu“ bychom aplikovat postřiky raději neměli. Po odkvětu a v době vegetace vůbec je nutné pravidelně kontrolovat zdravotní stav révy a to podle vývoje počasí vyhledávat příznaky buď peronospóry (pokud je počasí deštivé) nebo příznaky padlí (pokud je sucho). Aplikovat přípravky proti těmto dvěma chorobám doporučuji drobným pěstitelům podle výskytu příznaků. Sice existují signalizační postupy, jak vývoj chorob v daném čase předpovídat, ale jsou značně náročné. Tak náročné, že ti, kteří je ovládají, je poskytují profesionálním vinařům jako placenou službu. Avšak drobný pěstitel si jistě najde chvíli na to, aby vinici pravidelně procházel, a příznaky výskytu houbových chorob jistě najde včas.
Pokud byl chemický zásah proti houbovým chorobám před květem proveden přípravkem s preventivním účinkem, je možné použít přípravky kontaktní. Proti peronospoře použijeme opět přípravky na bázi mědi, např. FOLPAN, CUPROXAT, či DITHANE, proti padlí např. KUMULUS, KARATHANE nebo CABRIO TOP.
Po odkvětu je však nutné vzít v úvahu možnost výskytu další houbové choroby a tou je šedá hniloba, dříve zvaná plíseň šedá, latinsky Botrytis cinerea. Ta škodí především na květenstvích a později především na hroznech. Květenství mohou zasychat a upadat. Působení plísně šedé známe nejvíce z doby, kdy hrozny zrají. Projevuje se hnilobnými skvrnami na bobulích, které jsou touto plísní napadané postupně - nejprve uvnitř hroznu (kde je déle vlhko) až k povrchovým bobulím, což je nebezpečné hlavně u odrůd s hustým hroznem. Takto napadené hrozny se nehodí ke sklízení. Toto houbové onemocnění je pro pěstitele pohromou - není závislé na teplotě, k jejímu zdárnému rozvoji stačí dostatek vlhkosti. Proto zůstává nepřítelem révy i na podzim, v září či říjnu – tedy pokud prší. Nicméně boj s plísní šedou je nutné začít již po odkvětu, proto se o tom zmiňuji už teď. Kromě preventivního kvalitního provedení všech zelených prací doporučuji v tomto případě určitě provést také preventivní chemické ošetření po odkvětu, například přípravkem MELODY COMBI. Zde je vidět bobule uvnitř hroznu napadené plísní šedou:
Doposud jsme se zabývali houbovými chorobami a v březnu jsme také věnovali pozornost bakteriálním a fytoplazmatickým onemocněním. Existují však ještě další révové choroby...
Systematicky jsou zařazené do skupiny „viróz“ a virům podobných mikroorganizmů, nazývaných „viroidy“ a „virózám podobná onemocnění“. Jsou způsobovány původci tak drobnými, že ani nemají buňky. Viry jsou tvořeny DNA s
V naší poradně s názvem NETÝKAVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena.
Dostala jsem překrásnou netýkavku červeně kvetoucí.Od dubna mi pořád kvete na parapetu, má velkou spoustu květů. Je to ale ožralka, denně se musí zalévat.Nevíte jestli přežije zimu, nikdy jsem jí neměla tak nemám zkušenosti. Díky za radu.Hezký zbytek dne, Božena.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Aby vaše netýkavka zůstala naživu i přes zimu, udržujte ji teplotu na 13 °C. Tato teplota pomůže pozdržet její netrpělivé květy během zimní sezóny. Netýkavka bude spokojená, pokud bude mít prostor s teplotou 7 až 13 °C.
V zimě ji umístěte na parapet ve vytápěné zimní zahradě nebo chladné místnosti.
Rostlinu před zazimováním prohlídněte a byla-li venku, ošetřete ji kvůli obavám ze škůdců nebo chorob. K tomu použijte některý ze systémových insekticidů. Před umístěním na místo s jasným světlem, teplem a mírným množstvím vlhkosti je nejlepší odříznout asi třetinu rostliny.
Z odříznutých částí si můžete udělat řízky a vypěstovat přes zimu nové čerstvé rostliny.
Z rostliny odstřihněte 10 až 15 cm dlouhé odřezky špiček. Tím si zajistíte, že vaše netýkavka nebude na konci zimní sezóny vypadat pokrouceně a dřevnatě. Pokud chcete pěkný a čistý řez, doporučuji použít nůž nebo sterilní nůžky.
Jakmile skončíte, odstraňte listy ve spodní části řízků a poté je zasaďte do květináčové směsi. Ujistěte se, že směs je lehká a vlhká. Pak řízky umístěte na místo, které má tlumené světlo.
Kolem květináče můžete použít plastový sáček a vytvořit z něj skleník. Chcete-li jej použít, umístěte řízky netýkavky dovnitř a nechte je odkryté. Je to lepší, než když je pytlík dnem vzhůru, přes který pak nemůže proudit vzduch. Jakmile odřezky začnou růst, produkují i kořeny.
Připravte se na to, že budete muset zvětšovat velikost nádob nebo z nich rostliny úplně vyndat, až přijde jaro. Vezměte prosím na vědomí, že je nejlepší hnojit pouze tehdy, když rostlina aktivně roste a když je půda trvale vlhká.
Pokud rostliny přes zimu umístíte na místa s nedostatečným přirozeným světlem, musíte světlo doplnit. Pro dosažení nejlepších výsledků umístěte rostlinné světlo přibližně 15 cm nad vrchol rostliny po dobu přibližně 12 hodin denně.
Netýkavku můžete taky vypěstovat z nasbíraných semen, která během sezóny vyprodukovala.
Ačkoli mnoho hybridních rostlin produkuje zdravá semena, jejich potomci se zřídka podobají mateřské rostlině. Semena proto sbírejte pouze od nehybridních netýkavek.
Nasbírané semeno začněte vysévat do interiéru na začátku března. Přidejte semínka do vlhké směsi bez půdy a zatlačte dolů. Dále můžete na semeno přidat tenkou vrstvu hlíny. Nezapomeňte udržovat semena v teple.
Jako řízky se obvykle používají výhony vyrůstající z jednoletého dřeva. Doba odběru řízků je poměrně rozsáhlá, a to od opadu listů až po dobu těsně před rašením na jaře. Nejvhodnější je období před tuhými mrazy, a to z důvodu možného namrznutí výhonů. Úspěšní ale můžete být i v období od konce února až do začátku března. Révy vybírejte dobře vyzrálé, nevyzrálé totiž špatně koření a zároveň lehce plesniví. Řízky o délce přibližně čtyřicet centimetrů odeberte pomocí dobře nabroušeného roubovacího nože. V horní části řízku proveďte šikmý řez, asi centimetr a půl nad očkem, spodní (bazální) část seřízněte rovně, centimetr pod očkem. Poté následuje krok nazvaný vyslepení všech oček, což znamená jejich odstranění, ponechte pouze jedno dobře vyvinuté očko, ze kterého později vyraší letorost. Nádobu s řízky umístěte do teplé místnosti (obývací pokoj, vytápěný skleník, kotelna), v níž bývá kolem třiceti stupňů Celsia. Doporučuje se přes rouby přetáhnout PVC fólii, zajistí se tím menší odpar vody a vyšší vlhkost vzduchu.
V naší poradně s názvem ZLUTY KER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Musilova.
Dobry den.
Chtela bych Vas poprosit o pomoc.Pred peti lety jsem si ze seminka vypestovala tento ker.Mela to byt Planouci pochoden.Je mi jasne,ze ta to neni.Ted kerik poprve vykvetl.Mam z neho radost,ale nevim jak se jmenuje a jak o nej pecovat a do jake vysky vyroste.
Pokud vite o jaky ker se jedna,budu moc rada za odpoved.
Moc dekuji.Musilova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
To se vám podařilo vypěstovat štědřenec. Štědřence jsou nevelké stromy a keře dorůstající výšky až 7 metrů a jsou celkem tři známí zástupci: alpský, odvislý a Watererův. Navzájem si jsou velmi podobní, ale vyžadují odlišné pěstební podmínky. Štědřence mají zelenou kůru a vzpřímené nebo převislé větve, na kterých vyrůstají trojčetné listy, dlouze řapíkaté, bez palistů, s téměř přisedlými oválnými lístky, a na zimu opadávají. Květy jsou zlatožluté, motýlovité, uspořádané v bohatých převislých hroznech a proto se jim často říká zlatý déšť (stejně jako naší známé zlatici). Kalich květu je zvonkovitý, slabě dvoupyský, s horním pyskem zakončeným dvěma zuby a dolním trojzubím. Pavéza (největší okvětní list) je okrouhlá až široce vejčitá, na vrcholu vykrojená. Plody štědřence - lusky jsou podlouhlé, zploštělé, dlouze stopkaté, na švech ztlustlé až úzce křídlaté a mezi semeny jsou slabě zaškrcované. Obsahují několik ledvinovitých semen, která jsou velmi jedovatá pro všechny živočichy! K otravě dítěte stačí spolknout dvě semena nebo sníst pět květů z této rostliny, takže pozornost je na místě.
Pěstování štědřence musí naplňovat podmínky jeho domoviny, kterou je oblast jižní Evropy. Nejlépe se jim daří na plném slunci, ale přežijí i v polostínu. U zeminy je to trochu potíž, protože je nutné přesně vědět, o kterého zástupce štědřence jde. Štědřenec odvislý potřebuje zásaditou zeminu, je vápnomilný a štědřenec alpský naopak vyžaduje kyselou půdu (rašelina). Štědřence při tvarování nesnášejí hlubší řez, ze starého dřeva neobrazí a zemřou. Množí se výsevem semen, která je třeba před výsevem krátce spařit. Dále je možné štědřence množit letním očkováním na štědřenec odvislý nebo roubováním. Štědřenec Watererův lze množit dřevitými řízky, které se řežou již v první polovině října. Množení je možné i letními řízky. Na podnože štědřence odvislého nebo i alpského lze roubovat i jiné dřeviny, například hlodáš, jehlici nebo čilimník - dosáhne se pak úchvatných chimér s nekonečnou variací barevnosti květů.
Pro inspiraci k tomu, co lze se štědřenci dokázat v zahradní architektuře, můžete shlédnout následující fotografie: https://www.google.com/sear…
Červen je důležitý čas k prořezávání révy. Pro dosažení bohaté úrody šťavnatých hroznů, se musí všechny plodící větve zkrátit na 4 listy nad první násadou plodů. Na postranním výhonu zůstane pouze jeden hrozen.
Nůžky nedávejte těsně nad pupeny, ale nechte 1-2 cm dřeva. Tato špička, typická pro řez révy, chrání pupeny za sebou před vysycháním.
Odstraňte také všechny šlahouny, které nemají nasazené hrozny.
Ukázkové video
Zde můžete vidět několik videonávodů a prezentací, jak v červnu správně ostříhat vinnou révu:
V naší poradně s názvem POUŽITÍ VÝHONKŮ ODSTŘIHNUTÝCH V ÚNORU NA VÝSADBU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Vanduch.
Dobrý den. Jsem úplný začátečník v pěstování révy a navíc z Valašska, kde lidé znali úplně jiné ovoce. Ale
dostal jsem od kamaráda 30ti centimetrové větvičky révy, které vystřihoval v březnu na zasazení. Kupodivu se všechny chytly. Je to nějaká modrá odrůda, ale moc se k nám do n.m.v. 690 m nehodí. Když je teplý rok, je i trochu nasládlá. Zajímalo by mně však, jestli se tímto způsobem rozmnožuje vinná réva. Všude čtu o sazeničkách, kontejnerovém způsobu atd. Děkuji za odpověď. Zdeněk z Valašska.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pokud vás zajímá jakým způsobem se rozmnožuje vinná réva, tak si můžete přečíst náš článek o množení vinné révy řízkováním, kde se dozvíte, jak se to dělá: https://www.ceskenapady.cz/…
Dáváte-li přednost shlédnutí názorného návodu na množení vinné révy, tak se můžete podívat na toto video, kde je to ukázáno, krok po kroku: https://www.youtube.com/wat…
V poslední polovině června, po odkvětu hroznů, začíná intenzivní fáze zelených prací:
Vylamování nebo zaštipování mladých výhonků.
Dlouhé výhonky mezi dráty zapleteme tak, aby se mohly přichytit a nezlomil je vítr.
Zelené hnojení nebo mulčování: Tráva, jetel, slunečnice, vikve atd., které rostou mezi řadami vinné révy, se posekají a nechají se ležet. Tento zelený odpad pokrývá půdu vinice a půdními organismy je pomalu zpracováván na humus. Tím se zlepšuje kvalita půdy. Voda může být navíc při silných deštích lépe absorbována a ukládána půdou.
V období kvetení révy je důležité u odrůd náchylných na plíseň révy včas zařadit do systému ochrany také fungicidní ošetření proti této chorobě. Šedá hniloba (plíseň šedá, botrytida) napadá hrozny již po odkvětu až do úplné zralosti.
Ošetření vinné révy v červnu
Proti plísni révy
V lokalitách, kde nebyly zjištěny první výskyty plísně révy a v minulém období nebyly splněny podmínky pro primární infekci, je možno použít kontaktně a preventivně působící fungicidy: Areva Combi, Cabrio Top, Folpan 80 WG, Pergado F, Polyram WG. K naplnění podmínky náhrady organických fungicidů také i měďnaté přípravky lze použít: Cuprocaffaro Mickro, Cuproxat SC, Defender, Flowbrix, Funguran-PRO, Champion 50 WG, Kocide 2000. Přípravky s účinnou látkou folpet: Areva Combi, Folpan 80 WG, Pergado F aj. zpevňují pletiva a zvyšují odolnost proti padlí, omezují výskyt šedé hniloby květenství a neomezují populace dravého roztoče Typhlodromus pyri. Při silném infekčním tlaku je vhodnější aplikovat kombinované déle působící fungicidy: Cassiopee 79 WG, Melody Combi 67,5 WG nebo fenylamidů Fantic F. Použít je možno i ostatní léčebně působící fungicidy při respektování doby kurativního působení: Forum Star, Profiler, Tanos 50 WG, Valis M, které při doporučené dávce zajistí dlouhou dobu účinnost a dobrou ochranu nově narůstajících částí (systémové nebo hloubkové působení).
Proti padlí
Na padlí révy je vhodné pro ošetření rizikových porostů (náchylná odrůda, pravidelný výskyt, silnější výskyt v minulém roce) použít na počátku kvetení při teplotách nad 15 °C především přípravky na bázi elementární síry: Flosul, Kumulus WG, Sulfonac 80 WG, Sulfurus, Thiovit Jet. Přípravky na bázi elementární síry současně omezují i výskyt hálčivce révového. Pokud už byl zjištěn výskyt padlí, bude vhodné použít organické fungicidy: Collis, Domark 10 EC, Dynali, Luna Experience, Luna Max, Prosper, Sercadis, Spirox D, Vivando, případně i další: Karethane New, Talendo Extra, Talent, Topas 100, EC, včetně jejich kombinací. Interval mezi ošetřeními by neměl ani při ošetření intenzivními přípravky u rizikových porostů překročit 10–12 dnů. Alternativou při silné
V naší poradně s názvem PTAČÍ ZOB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Společenství vlastníků, Olomouc, Karafiátová 292/2; předseda : Vladimír Buk ing..
Dotaz k množení ptačího zobu řízkováním.
Jaká je doporučená délka řízků pro množení a jaké je vhodné přikrytí provedených řízku vložených do malých květináčkůl :
Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Délka řízků při množení ptačího zobu je okolo 10 cm. Není třeba přikrývat řízky v květináčích, stačí jen udržovat vlhké. Připravil jsem ke shlédnutí výběr video návodů na množení ptačího zobu. Pokud máte zájem, můžete se podívat, jak to dělají ostatní, zde: https://www.youtube.com/res…
Opětovná výsadba chybějících rév mezi těmi, které přežily, je obvykle neuspokojivou reakcí na vzniklé mezery po odumřelých rostlinách, a to z několika důvodů. Kořeny révy, které přežily, mají tendenci zasahovat do prostoru chybějících rév, což ztěžuje zakořenění nové révy. A když se snažíte pěstovat vinnou révu bez vody, dodávání vody novým révám, kterou potřebují k zakořenění, podporuje růst povrchových kořenů přeživších rév, což je plýtvání jejich zdroji a v rozporu s výchovou révy na období sucha ve vrchních částech půdy.
Obtíže s vysazováním nových rostlin mezi staršími znamená čím dál nižší hustotou révy a to se projevuje nižšími výnosy.
Vzhledem k náročnosti vysazování nových rév mezi starými stojíte před obtížnou volbou, kdy s tím přestat a vytrhat celý blok, abyste mohli začít znovu. Pokud se přeživší révy trápí, nebo byly vinohrady vysazeny s nesprávnou odrůdou nebo na nesprávnou podnož, stojí za to je vytrhat a znovu vysadit.
Ale co dělat s vinohradem, kterému chybí 40 % révy, ale stále se z něj vyrábí některé z oblíbených vín? Zkuste techniku hřížení, která vám pomůže vytvořit znovu hustou révu. Ve skutečnosti je to stará technika, která využívá skutečnosti, že réva vinná se dokáže nepohlavně rozmnožovat. Pokud zakopete révový šlahoun, každý pupen má schopnost vyrašit kořeny. Spojení s mateřskou révou pomáhá vyživovat novou révu, zatímco se její kořeny usazují a pronikají do spodních vrstev za vláhou. Nakonec můžete spojovací část odříznout a nová réva už poroste sama.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Takto vypadá sluneční úžeh plodů vinné révy. Příčina je vysoká teplota v kombinaci s nevhodně načasovaným nebo rychlým odlistěním a vystavením hroznů přímému slunku. Sluneční úžeh révy vzniká jako poškození infračerveným zářením. V podstatě lze mluvit o poškození hroznů vysokými teplotami. Tepelné záření, které může způsobit sluneční úžeh, se odvíjí od kombinace teploty, slunečního záření a proudění větrů. V bobulích, exponovaných ke slunečnímu záření, může být teplota vyšší až o 10°C, než je aktuální teplota vzduchu. Při teplotách okolo 35°C, může být teplota bobulí kolem 45°C, což může být destruktivní nejenom pro slupku, dužninu bobule, ale také pro enzymatický systém. Zcela destruktivně proto může být ovlivněná tvorba látek obsažených v bobulích a tím také kvalita hroznů. Vliv tepelného záření na bobule se zesiluje, zejména za bezvětří nebo minimálního proudění vzduchu.
Určitě znáte z vlastní zkušenosti velmi intenzivní, sálavé teplo, které je možné pozorovat při vysokých teplotách, při intenzivním slunečním záření a za bezvětří ve vinici. Právě toto teplo má destruktivní vliv na bobule.
Proudění větru může snižovat riziko vzniku slunečního úžehu. Proudění větru má ochlazující vliv a teplota bobulí se může výrazně snižovat. Může být na stejné úrovni, jako je aktuální teplota vzduchu nebo i nižší.
Poškození na hroznech se objeví většinou do 24 hodin a po 5–10 dnech působení těchto extrémních podmínek může dokonce dojít až k odumření třapiny. Jakmile překročí teplota vzduchu 35 °C, lze předpokládat, že úplná exponovanost hroznů je výrazně škodlivá.
Napadení bobulí je typické propadáním slupky bobule, která se zbarvuje do hnědé až fialové barvy. Při silnějším napadení dochází k scvrkávání bobulí. Postupně může dále docházet k zasychání bobulí. Takto extrémně poškozené bobule již nejsou vhodné ke zpracování na víno. Jelikož jsou často poškozené pouze části exponovaných hroznů, bylo by velice obtížné a časově náročné hrozny třídit ve vinici. Je proto třeba hrozny co nejšetrněji vylisovat a minimalizovat jakýkoliv delší kontakt poškozených hroznů s moštem. Mohlo by docházet k extrakci hořkých látek do moštu a vína.
Na poškození jsou náchylnější větší bobule. Poměr mezi slupkou bobulí a objemem bobule je poměrně malý a vrstva kutikuly je většinou tenká. Nejcitlivější jsou právě stolní odrůdy, kam patří i odrůda Prim, a dále moštové odrůdy s větší bobulí.
S blížícím se termínem zaměkání je proto také třeba změnit strategii odlistění. Odlistění zóny hroznů, prováděné v tuto dobu, by mělo být pouze jednostranné. Při směru řad sever-jih by se mělo odlistění provádět pouze z východní strany listové stěny. Při jiném směru řad, vždy z takové strany, kde svítí ranní slunce. Bobule jsou také odolnější ke slunečnímu úžehu, pokud bylo odlistění provedené brzy po odkvětu révy vinné.
Jestliže je některá vinice výrazněji odlistěná a zároveň hrozí poškození vysokými teplotami a sluncem, je možné aktuálně provést postřik kaolinem v 5% koncentra
Hnojení révy je velmi důležité, a to především v období, kdy čekáte úrodu. Na keřích révy vinné postupně vylamujte zálistky ve spodní části letorostů. Půdu kolem keřů kypřete a přihnojujte roztokem dusíkatého hnojiva, zejména pokud keře špatně rostou. Někteří pěstitelé doporučují pro větší výnosy a kvalitní plody na jaře použít vedle dobrého kompostu také dávku Kristalonu Start a v srpnu dávku Kristalonu Podzim. Jiní radí rozhodit na jaře kolem keře 2–3 hrsti Cereritu a zapravit do půdy okolo rostliny.
Nezapomínejte na pravidelné přihnojování, protože vinná réva trpívá nedostatkem mikroprvků, jako je bor, molybden nebo železo, což může následně zapříčinit chlorózy a jiné fyziologické nemoci. K přihnojování můžete používat buď granulovanou chlévskou mrvu, nebo speciální vodorozpustné hnojivo pro vinnou révu. Použití hnojiva je velmi jednoduché, stačí do konve nasypat vrchovatou lžíci hnojiva na 10 litrů studené vody a každých 14 dní použít cca 5–10 l pro jednu sazenici (záleží na velikosti rostliny).
Vinnou révu můžete podpořit také postřikem na list (nejlépe v červenci, kdy keř dosahuje maximální listové plochy). Rostlina si tak může potřebné látky brát kořeny i listy a nezatěžuje ji tak rozvod živin. Hlavními prvky, které hrají při výživě révy rozhodující roli, jsou dusík, fosfor, draslík, hořčík, vápník, bor, zinek, molybden, měď, železo a mangan.
Jedním z prvních příznaků nedostatku (ale někdy i nadbytku) výše uvedených prvků je žloutnutí a takzvané tabákovatění listů. Tyto příznaky však mohou být i ukazatelem mnoha dalších chorob, ať už virových či bakteriálních – o tom viz níže Choroby a škůdci vinné révy.
Potřebnou výživu může vašemu keři dodat například hnojivo PREMIUM – VINNÁ RÉVA, které je 100% vodorozpustné a obsahuje všechny potřebné živiny včetně důležitých mikroprvků. Optimální poměr jednotlivých živin splňuje nároky na zdravý růst rostliny a zajišťuje bohatou úrodu kvalitních hroznů. Zvýšený obsah draslíku příznivě ovlivňuje délku skladování hroznů po sklizni, obsah hořčíku zlepšuje chuťové vlastnosti hroznů. Aplikační roztok připravíte rozpuštěním 10 g hnojiva v 10 l vody. Doporučená dávka roztoku je 5–10 l k sazenici. Doporučená intenzita přihnojování je maximálně 1x za týden v období vegetace (duben–srpen) v závislosti na půdních podmínkách. Hnojivo lze použít i pro listovou aplikaci, přičemž je možné ho kombinovat s přípravky na ochranu rostlin. Roztok se připraví rozmícháním 50–100 g hnojiva v 10 l vody, roztok se rovnoměrně aplikuje postřikem na list v množství 0,04 l/m2. Postřik lze aplikovat před květem 2x ve čtrnáctidenních intervalech a 3x po odkvětu, neaplikovat v době kvetení.
Vinnou révu napadají nejčastěji. Vedle včasného zásahu vhodnými fungicidy je důležitá především prevence, která začíná u výsadby keřů na vhodné stanoviště, pokračuje vyváženým hnojením a prosvětlováním keřů. Houbové choroby se rozvíjejí při určitých klimatických podmínkách. Příznivými podmínkami jsou hlavně teploty kolem 25 °C a vlhko. Mezi nejčastější houbové choroby révy vinné patří padlí révy, plíseň šedá, plíseň révová a další, jako je červená skvrnitost révy či červená spála révy vinné. Bobule jsou na tyto choroby nejvíce náchylné v srpnu, kdy je potřeba nezanedbat často už poslední ošetření vinice proti těmto houbovým chorobám.
Plíseň révová (Peronospora)
jedna z nejvýznamnějších chorob vinné révy
příznaky: olejovité, žlutozelené, oválné skvrny na povrchu a bělavý spodek listu, hnědnou a zasychají květenství, postižená místa odumírají, silně napadené listy opadávají
ochrana: spočívá zejména v použití měďnatých přípravků, jako jsou Champion, Cuproxat, a dále Folpan a Melody Combi. Pro zahrádkáře jsou vhodné zejména Champion a Cuproxat. Při malé znalosti příznaků choroby se první ošetření provádí před květem a druhé po odkvětu. Organické fungicidy mají dobrou, ale kratší účinnost. Měďnaté fungicidy jsou vhodné především v druhé polovině léta. Pokud jimi ošetřujete révu pěstovanou u zdi, dávejte pozor na to, že postřik by mohl obarvit omítku namodro. Zásadní ochranou, na kterou nejsou třeba žádné přípravky, je důkladně na podzim shrabat všechno listí a bezpečně jej zlikvidovat, nebo spálit. Dobrou prevencí je pěstovat révu na vhodných, slunných místech, kde se pokud možno nevyskytují silné a časté letní rosy, a udržovat keře prosvětlené, vzdušné. Vyšlechtěny byly i odrůdy k této nemoci rezistentní, například vinná réva Krystal
příznaky: choroba napadá všechny zelené části keře, napadené listy i bobule vypadají, jako by byly posypané moukou, napadené bobule praskají a objevuje se takzvaná semenná průtrž, při níž se vylije obsah bobule ven a veškerá úroda může přijít vniveč. Na letorostech vznikají různě utvářené skvrny, které při vyzrávání dřeva tmavnou, až černají
ochrana: lze použít přípravky Discus a Kumulus, pro zahrádkáře je nejvhodnější Discus, který je běžně k dostání včetně návodu na ředění vodou. Preventivní postřiky se aplikují již na mladé výhonky do výšky 20 cm. Postřik lze zopakovat před kvetením a poté při nasazování plodů. Sirné fungicidy jsou proti padlí révovému velmi účinné, ale neměly by se aplikovat dva měsíce před sklizní. Prevencí je vhodné stanoviště pro p
Ve svém příspěvku PODZIMNÍ ŘEZ VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Polešovský.
Ošetření vinné révy na podzim
Veškeré spadané listí pod vinnou révou shrabeme a dáme do popelnice. Listy mohou obsahovat zárodky plísní.
- Do popelnice NE! Pokud se nudíme listí shrabeme a dáme na kompost. Vinaři se tímto nezabívají-je to ztráta času. Malovinaří postříkají močovinou zeminu a tím urychlí rozklad starého listí.
Provádíme řez révy (nebo brzy v zimě, podle počasí), ponechaná očka se tím posílí a vinná réva neslzí.
- Kdo se do budoucna nechce trápit virovímy chorobami a Escou provádí řez až po 15.únoru. Pouze vinaři co toho mají příliž mnoho stříhají dříve a vystavují se tím ryziku zmrznutí tažňů. Jinak se nedoporučuje žádný řez!!!
Révu na zimu nepřikrýváme, pouze přihrneme ke kořenům trochu zeminy.
- Ne trochu, ale mladá rostlina má mít v chladnějších oblastech zakryté spodní očka případně zásobní čípek. Zahrnuje se to jako brambory. Malovinaři naorávají vinice a tím chrání hlavně před lednovými a únorovými mrazi.
Po řezu vinné révy postříkáme větve i půdu pod keřem směsí z vápenného mléka s přídavkem 10% roztoku kainitu.
- Postřik případné hnojení se dělá podle potřeby založené na rozboru půdy. Vápenaté mléko může na některých půdách spíše škodit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Podívejte se čím je možné nahradit již nedostupné postřiky proti plísni na rostlinách:
Ortiva – Kontaktní měďnatý širokospektrální fungicid ve formě suspenzního koncentrátu určený na ochranu proti plísni révové v révě vinné a plísni chmelové ve chmelu. Ale také k ochraně bramboru a rajčete proti plísni bramborové, okurky proti plísni okurkové a cibule proti plísni cibulové.
Discus – je vysoce účinný fungicid s účinnou látkou ze skupiny strobilurinů. Účinkuje tak, že zabrání přenosu elektronů v dýchacím procesu hub, čímž zabrání tvorbě a klíčení spór.
Kumulus WG – sirný kontaktní fungicid na ochranu proti padlí v sadech, vinicích a dalších kulturách. Má rychlý a ochranný účinek s reziduálním působením proti houbovým patogenům ze skupiny pravých padlí.
AgroBio Opava Belanty – systémové působící fungicidní přípravek proti moniliové spále a hnilobě broskvoní, meruněk, třešní, višní a slivoní a proti padlí révy a dalším chorobám jabloní, hrušní nebo brambor.
Magnicur Energy – systémový kombinovaný fungicid ve formě kapalného koncentrátu pro ředění vodou s preventivním i léčebným účinkem, určený k hubení půdních a listových chorob v zelenině, zároveň i proti padání klíčních rostlin, nekróze kořenů, nemoci stonků a nadzemních částí rostlin.
Magnicur Core – fungicidní přípravek proti houbovým chorobám určený k ochraně u okrasných rostlin proti skvrnitosti listů, rzí, padlí, u jabloní proti strupovitosti a padlí, u révy vinné proti padlí, peronospoře, šedé hnilobě. Je odolný vůči dešti a poskytuje ochranu jednak na povrchu, že chrání rostlinná pletiva proti infekcím a zároveň je rostlina trvale chráněna i uvnitř.
Magnicur Quick – kontaktní fungicidní přípravek k ochraně okrasných rostlin, peckovin, révy, maliníku a jahodníku proti plísni šedé, moniliové hnilobě a spále. Má krátkou ochrannou lhůtu a dlouhodobou účinnost.
Sercadis – kontaktní fungicidní přípravek proti strupovitosti a padlí na jádrovinách a proti padlí révovému na révě vinné. Má preventivní i kurativní účinek.
Revus Top – systémový fungicidní přípravek ve formě suspenzního koncentrátu určený k ochraně brambor proti plísni bramborové a hnědé skvrnitosti listů brambor.
Saprol – systémový fungicidní přípravek proti houbovým chorobám růží, proti padlí, černé skvrnitosti a rzi na růžích. Působí především preventivně a při použití v raném stádiu napadení i léčivě.
Champion 50 WG – kontaktní fungicidní a baktericidní přípravek. Slouží k ochraně proti houbovým a bakteriálním chorobám rostlin a k ochraně meruněk proti mrazu.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel V. Žitek.
Na hroznu bílého vína ve skleníku se objevil šedivý povlak.Předpokládám, že se jedná o nějakou plíseň. Poradí mi někdo, čím bych měl hrozny ošetřit? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Šedý povlak bude nejspíše padlí révy vinné. Porovnat to můžete s těmito fotografiemi, na kterých je vidět padlí révy vinné: https://www.google.com/imag…
Je to onemocnění způsobené houbovým patogenem Erysiphe necator a projevuje se jako popelavě šedý až bílý práškový výrůstek na zeleném pletivu révy. Postihuje jak stolní hrozny, tak vinné hrozny. Pokud se nekontroluje, může způsobit vážné ztráty na úrodě a zhoršit kvalitu vína. Efektivní ochrana fungicidy začíná už na jaře. V pozdějších etapách vývoje hroznů je již obrana ztížena dodržováním ochranných lhůt před sklizní. Proti padlí se používají fungicidy Discus, Dynali, Kumulus, Topaz nebo VitiSan.
Borůvky se nejčastěji množí řízky z měkkého nebo listnatého dřeva. Řízky z měkkého dřeva se odebírají koncem jara z konečků výhonků aktuální sezóny, zatímco řízky z listnatého dřeva se odebírají koncem zimy z jednoletých stonků poté, co rostlina přešla do dormantního stavu. Oba typy řízků prospívají, když je předem namočíte do kořenového hormonu a zasadíte do dobře propustného média pro množení, jako je směs hrubého písku, mleté borové kůry a rašeliny nebo perlitu a rašeliny.
Řízky z měkkého dřeva
Načasování
Pozdní jaro, kdy jsou stonky dřevnaté, ale stále pružné a koncové listy jsou napůl dozrálé.
Příprava
Odeberte 10-12 cm dlouhé řízky z konečků nových výhonků a odstraňte spodní listy.
Zakořenění
Ponořte základnu řízku do kořenového hormonu (volitelné, ale doporučené) a vložte jej do média pro množení.
Prostředí
Udržujte substrát trvale vlhký a udržujte vysokou vlhkost (např. pomocí systému rosení, plastové nádoby s mírně pootevřeným víkem nebo plastového sáčku s větráním).
Monitorování
Pravidelně zalévejte, často rostete a sledujte nové výhonky.
Přesazování
Jakmile zakoření (obvykle po několika týdnech až měsících), postupně si rostlinu aklimatizujte na venkovní podmínky a přesaďte do většího květináče nebo záhonu.
Řízky z listnatého dřeva
Načasování
Pozdní zima, poté, co rostlina přejde do dormantního stavu.
Příprava
Vyberte 12 cm dlouhé stonky z jednoletého výhonku a připravte je podobně jako řízky z měkkého dřeva.
Zakořeňování
Ponořte základnu řízku do kořenového hormonu (volitelné) a vložte jej do rozmnožovacího substrátu.
Prostředí
Udržujte substrát vlhký a teplý.
Monitorování
Na jaře očekávejte vývoj kořenů a vznik nových výhonků.
Přesazování
Po zakořenění postupně aklimatizujte a přesazujte stejně jako řízky z měkkého dřeva.
Klíčové aspekty
Kyselost půdy: Borůvky prospívají v kyselé půdě (pH 4,5–5,5). Pokud vaše půda není přirozeně kyselá, pěstujte borůvky v květináčích s vřesovcovým (kyselým) kompostem.
Kořenový hormon: I když to není vždy nutné, kořenový hormon může výrazně zlepšit úspěšnost množení borůvek z řízků.
Vlhkost: Udržování vysoké vlhkosti je pro úspěšné zakořenění zásadní.
Trpělivost: Řízky borůvek mohou zakořenit za několik týdnů až měsíců.
Prevence chorob: Zajistěte, aby řízky byly odebírány ze zdravých, chorobami neinfikovaných matečných rostlin.
Řízení vlhkosti: Udržujte substrát pro množení trvale vlhký, ale ne podmáčený.
Ve svém příspěvku JAK ZÍSKAT ŘÍZKY VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel B.Povýšil.
Rád bych rozmnožil hlavy révy. Mám jenom jednu a chtěl bych z ní mít víc.
Děkuji za odpověď a návod.
Povýšil
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Redakce.
Tady je návod, jak rozmnožit vinnou révu pomocí řízků: https://www.ceskenapady.cz/…
Sledujte tento web, protože připravujeme další praktické informace ve formě kalendáře pro vinaře. Odkaz je zde: https://www.ceskenapady.cz/…
Převislé muškáty množíme vrcholovými řízky, které napícháme do hlíny, kde rychle zakoření. Kdy řízkovat, to záleží na vás, jelikož řízky pelargonií můžeme odebírat od časného jara do podzimu, nejvhodnější zůstávají jarní měsíce a červenec a srpen, řízky v tuto dobu nejrychleji zakořeňují. Jestliže odebíráme řízky časně na jaře, musíme nejdříve rostlinu v únoru prostříhat. Tyto ostříhané výhony, často dlouhé a neupravené, nejsou vždy vhodné pro řízkování. Rostliny většinou po jarním prostříhání brzy vyženou nové výhony, které jsou již výbornými řízky.
Nových výhonů bývá nadbytek a některé by se stejně musely odstřihnout, zejména ty, které vyrostly ve středu rostliny. Zdravé, dobře živené rostliny vytvářejí také v červenci a srpnu dostatek výhonů vhodných pro řízkování. Pečlivě si tedy vyberte budoucí rostlinu. Čím blíže u sebe jsou na stonku listové pupeny, tím statnější bude odebraný řízek. Při odebírání řízku se mohou přenášet choroby z rostliny na rostlinu, proto veškeré nářadí dezinfikujte (v lihu).
Řízky by měly být asi 7 cm dlouhé. Odřízneme vrchol výhonu těsně nad listovým pupenem, z uzliny zakoření. Otrháme všechny listy až na jeden a na listy na vrcholu řízku. Malé květináčky (nebo truhlíky) naplníme kompostem pro řízkování (polovina kompostu + polovina písku) a vysazujte řízky. Postavíme květináčky do misky s vodou a ponecháme je nasát, co mohou. Květináčky vyndáme, jakmile horní vrstva zvlhne, a nezaléváme je, dokud úplně nevyschnou. Jestliže postavíme květináče do misky s pískem, který budeme zalévat místo květináčků, pak nemohou řízky nikdy shnít, protože nebudou přelité. Řízky nezakrýváme sklem ani fólií.
Nařízkované pelargonie postavíme na světlé místo, nikdy ne na přímé slunce. Nejlepší stanoviště je okno otočené na sever. Můžeme zastínit (pokud je třeba), ale nikdy nezatemňujeme. Při množení pelargonií můžeme použít vyhřívanou množárnu, protože prohřátí řízkovaného substrátu zrychluje tvorbu kořenů, ale nesmíme ji zakrýt. Většina kultivarů páskovaných a břečťanolistých pelargonií zakoření po 2–3 týdnech, řízky kultivarů královských pelargonií zakořeňují většinou o 2 týdny déle. Pokud mají řízky nezvadlé, zelené listy, není třeba se obávat, že nezakoření.
Zakořenělé řízky mohou být přesazeny do výživnějšího kompostu a většího květináče, ne však většího než 7–9 cm. Rostliny vyrostlé z řízků se někdy samy pěkně rozvětvují, například miniaturní pelargonie. Většina pěstovaných pelargonií se musí zaštipovat, to znamená, že se musí odstranit vrchol stonku, aby z dolních uzlin vyrašily postranní výhony a rostlina se rozkošatěla. Začneme zaštipovat již tehdy, když mají mladé rostliny 5–6 listových pupenů. Řízkům vyraší květní poupata brzy na jaře, ale pokud je budete vyštipovat po několik prvních měsíců, všechny živiny zužitkují na růst a vyvinou se v hezkou rostlinu. Chceme-li mít zdravé pelargonie, musíme jim dát dostatek světla a prostoru. Musíme se snažit včas odstraňovat zežloutlé listy, aby nezplesnivěly.
V naší poradně s názvem KRÁSNOHLÁVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Astrid Krupková.
Dobrý den
prosím o radu. Ráda bych si sama namnožila rostlinku jménem krásnohlávek a nevím, jak se množí. Budu moc ráda, když mi někdo poradí. Za radu předem děkuji a přeji pěkně prožité svátky vánoční.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Krásnohlávek se množí setím a řízky. Řízkování je běžnější a proto vám ho vysvětlím. S řízkováním se začíná během ledna, kdy byste měla nastříhat větvičky. Řez provedete na horní části větvičky s nejméně dvěma internodiemi, které je třeba vložit do substrátu o teplotě 20° C, aby mohlo začít zakořenění. Poté, co kořenový systém dokončí formování, by měly být řízky přesazeny do květináče. O čtrnáct dní později nechte teplotu klesnout na 16–18° C. V další fázi proveďte zakrácení vrcholků, aby se zahájilo boční větvení. Od února do května procházejí rostliny takzvanou fází produkce za studena při teplotě 10–15° C.
Běžnou praxí je zakořenění řízků přímo do květináče nebo zavěšených košů. Tímto způsobem, pokud zasadíte několik řízků dohromady, získáte okamžitý efekt větších a hojnějších, luxusních květináčů.
Řízky na množení vinné révy lze odebírat od podzimu, a to v době, kdy opadají vinné révě listy, až do jara těsně před rašením révy. Každý termín má svoje plus i minus. Kde hrozí silné mrazy, které mohou poškodit pupeny, je vhodné odebrat řízky už v říjnu. V případě podzimního odběru je nutné řízky uskladnit při teplotě kolem 0 °C, většinou je nutné ošetřit je proti plísním. Někteří pěstitelé doporučují takzvanou zlatou střední cestu, to znamená odebrat řízky na konci prosince – do této doby zpravidla silné mrazy nebývají, navíc obvykle nastává vánoční obleva před lednovým ochlazením. Některé vědecké poznatky naznačují, že je optimální, když vinná réva před řezem projde mrazem okolo -10 °C. Není problém nechat zakořenit řízek už před Vánocemi, ale jestliže nemáte vytápěný skleník, nebudete vědět kam s ním – venku by zmrzl, za oknem by se nedostatkem světla příliš vytahoval. Z tohoto důvodu bychom doporučovali nezačínat s řízkováním dříve než koncem února nebo začátkem března. Určitě by se však odběr řízků neměl provádět za mrazu. Réví musí být patřičně vyzrálé, neboť nevyzrálé réví rychle plesniví a nemá v sobě dostatek živin pro zakořenění. Réví ustřihněte 30 až 40 cm dlouhé, tedy tak, aby na řízku byla tři až čtyři očka. Horní řez proveďte 2–3 cm nad horním očkem, dolní pak bezprostředně pod kolénkem (nodem). Doporučuje se, aby spodní část řízku měla původně úponek, lépe vám zakoření. Pro volbu začátku zakořeňování jsou tedy rozhodující i vaše možnosti pěstování.
Rakytník řešetlákový lze množit řízky z měkkých a listnatých větví, hřížením a výsevem semen. Pro řízkování vyberte zdravé, zralé výhonky a pro lepší výsledek je namočte do kořenového hormonu. Hřížení zahrnuje vybuzení zakořenění větve zakopané v zemi, která je ale stále spojena s mateřskou rostlinou, a její následné oddělení.
Množení řízky
Řízky z měkkých větví: Řízky odebírejte z nových výhonků na jaře nebo začátkem léta. Namočte základnu do kořenového hormonu a zasaďte do dobře propustného substrátu.
Řízky z listnatých větví: Řízky odebírejte ze spící rostliny koncem podzimu nebo začátkem zimy. Řízky připravte a zasaďte je na chráněné místo a ujistěte se, že půda zůstává vlhká.
Kořenové řízky: I ty mohou být účinné, zejména z odnoží, které vyrůstají z kořenů.
Hřížení
Vyberte nízko rostoucí větev, ohněte ji k zemi a část jejího růstu zahrabejte. Jakmile se vytvoří kořeny, oddělte větev od mateřské rostliny a přesaďte ji.
Výsev semen
Semena rakytníku je nutné před jarní výsadbou několik měsíců stratifikovat za studena (umístit je do vlhkého ubrousku v chladničce).
Tipy na úspěšné množení
Pro řízky použijte dobře propustnou substrátovou směs.
Udržujte stálou vlhkost, ale vyvarujte se přemokření.
Zajistěte řízkům chráněné místo, zejména během počáteční fáze zakořeňování.
U semen zajistěte správnou stratifikaci a půdní podmínky pro klíčení.
Při množení dbejte na pohlaví rostlin, protože pro produkci plodů jsou potřeba samčí i samičí rostliny.