Hlízy gladiolů, z nichž některé mají původ v Jihoafrické republice a jiné v západní Evropě, nejsou dostatečně mrazuvzdorné, proto je v našich podmínkách musíte každoročně sklízet a přes zimu uchovávat v patřičných podmínkách. V době, kdy mečíky dosoušíte, se mezi starou a mladou hlízou vytváří odlučovací vrstva. Teprve v okamžiku, kdy je od sebe můžete bez problémů oddělit, nastává období vhodné k jejich čištění. Každá hlíza je složena z hlízy staré a různého počtu nově vzniklých (může být jen jedna, a stejně tak jich může být více), dále ze zbytků kořenů a brutů. Bruty jsou jakési malé kulaté korále, které získáte jako vedlejší produkt během čištění hlíz. Umožňují snadný způsob množení. Jeho výhodou je i fakt, že většinou za poměrně nízkou cenu (dle odrůdy) získáte větší množství sadby. S výsevem brutů začněte co nejdříve. Brutům nevadí ani poklesy teplot k nule. Mnohdy se dokonce stane, že přežijí zimu a zjara pak raší, ovšem podzimní výsev nelze doporučit z důvodu velkého množství ztrát. Přibližně dva týdny před výsevem uložte bruty do místnosti s teplotou nad dvacet pět stupňů Celsia. Vyšší teplota způsobí jejich lepší vzcházení. I přes veškerou správnou péči někdy brut nevzejde. Květenství brutů sice nejsou tak ohromná jako z dospělých hlíz, ale do menších váz se uplatní o to lépe. Za další rok až dva, podle nárůstu, se tyto hlízy dopěstují do obvyklé velikosti.
Jednotlivé popsané části od sebe navzájem oddělte, buď ručně, nebo pomocí tupého předmětu, aby se zamezilo jejich poškození. Obvykle není potřeba jiného předmětu, při opožděném čištění však potřeba bude. Starou část vyhoďte spolu s kořeny, zůstane vám mladá (nově narostlá) hlíza a bruty. Z nové hlízy sloupněte svrchní část (slupku). Odstranění této části je důležité z toho důvodu, že se na povrchu může vytvořit zdroj spor hub. Někdy se také provádí úplné odstranění slupek. Každý způsob má své plus i minus: při úplném očištění od slupek snadněji zkontrolujete stav hlíz, nevýhodou ale může být rychlejší sesychání hlíz. Pokud však jsou správně uskladněny, nebývá jejich celková ztráta příliš velká.
Vyčištěné hlízy označte jménem odrůdy nebo barvou a dosušte je během týdne při patnácti až dvaceti stupních Celsia. Nezapomeňte na dostatečný přísun vzduchu. Zbylý brut též označte a vložte do papírových sáčků. Ty nechte do jarního termínu výsevu v suchu při pokojové teplotě. Je vhodné, abyste hlízy mečíků uskladnili v nízkých prodyšných plastových lískách, které se mimo jiné používají i k zimnímu uložení úrody ovoce. Hlízy vyskládejte do tenčí vrstvy, aby jim nehrozilo napadení chorobami. Jestliže jste hlízy po sklizni na podzim při vyšších teplotách správně dosušili, uložte je do chladných suchých prostor. Pro jejich uchování po očištění jsou nejlepší místnosti se stálou teplotou kolem šesti až osmi stupňů Celsia. Teploty k nule již znehodnocují hlízy a také vyšší hodnoty nad deset stupňů Celsia nejsou vůbec vhodné.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ BRAMBOR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Čapčuch.
Narážím často na jeden problém. Vyroste krásná košatá nať,ale brambor pod natí je málo a jsou drobné.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Odpověď tkví ve hnojení. Pokud hnojíte brambory, i když jsou jejich výhony velké více než 25 až 30 cm, tak nebudete mít žádný výnos, ale jen bohaté zelené listy. Brambory je vhodné hojit jen zpočátku jejich růstu, aby vytvořily košaté výhony a pak v době "hnojivové diety" začly ukládat svou produkci ze slunce a vody do hlíz pod zemí. Co s tím dělat? Pokud používáte hnůj, tak ho dejte jen poloviční množství a jen na začátku před sadbou. Pokud používáte průmyslově vyráběná hnojiva, tak použijte to s vyváženým poměrem dusíku, draslíku a fosforu pro růst a aplikujte ho jen v první růstové fázi. Když jsou výhony velké 25 cm začněte opravdu vydatně zalévat a kontrolujte stonky, aby se na nich nevytvářela šedá plíseň.
Fundazol je fungicid s účinnou látkou benomyl a patří do třídy benzimidazolů. Byl vyvinut v roce 1968 společností DuPont. Žádné přípravky na ochranu rostlin s touto účinnou látkou nejsou schváleny ve státech EU včetně Česka. Platnost posledních schválení vypršela v roce 2003.
Účinky Fundazolu
Fundazol obsahuje benomyl, což je širokospektrální systémový listový fungicid. Může být použit jak k prevenci, tak k léčbě různých houbových chorob rostlin. Například ve vinařství a zelinářství je účinný proti botrytidě a padlí.
Když je benomyl absorbován, tvoří se aktivní metabolit karbendazim. Váže se na mikrotubuly, které jsou zodpovědné za důležité procesy, jako je intracelulární transport a buněčné dělení, čímž inhibuje růst hub.
Nebezpečí Fundazolu
Benomyl může poškodit zdraví při vdechování.
Benomyl je TERATOGEN - za teratogeny označujeme exogenní faktory či látky, které mohou způsobit různou míru postižení embrya či fetu po vystavení jejich působení. Může se jednat jak o biologické, chemické, tak i o fyzikální faktory. Nejčastěji se těhotným matkám po předchozí expozici rodí děti bez očí (anoftalmie).
Expozice může způsobit mutace a poškození mužského rozmnožovacího systému.
Kontakt může způsobit podráždění kůže a očí.
Benomyl může způsobit kožní alergii. Pokud se alergie rozvine, velmi nízká budoucí expozice může způsobit svědění a kožní vyrážku.
Benomyl může poškodit játra.
Kde koupit Fundazol
Fundazol v ČR ani v okolních státech nelze běžně koupit. Je to z důvodu zákazu distribuce látky benomyl na území EU, kvůli jejím negativním a mimořádně devastačním účinkům na vývoj embrya u těhotných žen a také kvůli rozvinuté rezistenci mnoha hub, která se začala projevovat již po dvou letech od jejího objevení.
Za určitých okolností se dá sehnat v Maďarsku, kde se vyrábí pro Americký trh s označením Fundazol 500 WP.
Na moření česneku se dá Fundazol nahradit legální a zdravotně méně škodlivou variantou s názvem ZDRAVÝ ČESNEK, což je fungicidní souprava dvou přípravků Sulka Extra a Rovral Aquaflo k moření sadby česneku a cibulovin. Zaručuje vysokou ochranu proti houbovým chorobám. Rovral Aquaflo 10 ml (fungicidní přípravek s účinnou látkou iprodione 500 g/l) je vhodný pro moření sadby česneku proti houbovým chorobám) a přípravek Sulka Extra 100 ml je sirnatý přípravek k moření sadby česneku a cibulovin. Na moření česneku před výsadbou lze proti plísním použít jen fungicidní přípravek Rovral Aquaflo, a to v koncentraci 0,4 %.
V naší poradně s názvem ROZTOK K MORENI MERPANEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin Lipka.
Dobrý den,
Váš přispěvek se mi moc libí,ale postrádam tam malou maličkost.Zajimá mně v jakém % roztoku Merpanu se česnek moří???To totiž nejde nikde vyčist.Mužete mi poradit.
Děkuji Lipka.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pro moření česneku se použije Merpan v poměru 10 gramů na 10 litrů vody, přičemž se nechá působit po dobu 15 – 20 minut.
Topinambury se mohou pěstovat z hlíz, které se nakrájí na kousky, ale tak, aby na každém zůstalo jedno očko. Po zaschnutí se řízky hlíz sází do pařeniště ve sponu deset krát deset centimetrů a pět centimetrů hluboko. Jakmile rostlinky dosáhnou výšky deseti centimetrů, vysazují se na záhon. Stěna z topinamburů může sloužit i jako živý plot. Topinambury je vhodnější sklízet každoročně, i když rostlina vydrží na jednom místě čtyři až šest let. Začnou-li se tvořit malé hlízy, je čas přesadit je na jiné místo. Topinambur je rostlina poměrně nenáročná a odolná. Stačí mu i půda, která je poměrně chudá na živiny. Dobře snáší vlhko i zimu. Topinambur lze pěstovat na záhonech, je dobré dát rostlinám rozestupy mezi sebou 20–30 cm, ale můžete je pěstovat dokonce i v prostorné nádobě. Hlízy se vysazují na jaře do hloubky 10–15 centimetrů. Rostliny potřebují pro růst oporu v podobě kůlu. Rostlina vyrůstá do výšky cca dva metry nad zemí, někdy i vyšší, a kvete žlutými květy. S příchodem zimy nadzemní část rostliny umírá. Z jedné rostliny sklidíte cca 1–1,5 kg hlízy. Úlomek hlízy můžete pak znovu zasadit a z něj vyroste nová rostlina. Topinambur se množí velice rychle. Vhodná doba pro sklizeň nastává od října až do pozdního podzimu. Hlízy nesklízejte jako brambory, ani rostlinu nevytrhávejte. Stačí ji vyvrátit – pod povrchem půdy se objeví většina hlíz. Ty opatrně vyjměte, abyste je nepoškodili. Poraněné hlízy totiž rychle vysychají nebo podléhají hnilobě.
Ve svém příspěvku MOŘENÍ ČESNEKU FUNDAZOLEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel.
stele se pise moreni cesneku fundazolem. kde ho kupujete ja uz ho nevidel v nabidce nikde v republice. jestli o nejakem vite poslete kde se da koupit, diky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milan.
Begonia tuberhybrida je opravdu velmi hezká a zajímavá rostlina. Listy jsou nepravidelně srdčité, velké, dlouhé a na povrchu chloupkaté. Barva listu je tmavozelená s kresbou. Řapík rostliny je velký, silný, s chloupky. Vzpřímené begonie můžete pěstovat i jako pokojové květiny. Obzvlášť vzrůstné rostliny se hodí také na terasu, kde se jim bude dařit v polostínu. Vzpřímené begonie se podle velikosti květů dělí na odrůdy velkokvěté (Begonia tuberhybrida gigantea), se středně velkými květy (Begonia tuberhybrida floribunda) a drobnokvěté (Begonia tuberhybrida multiflora). Kromě nich existují ještě další podskupiny hlíznatých begonií: s plnými či jednoduchými květy, jedno- i vícebarevné, s okraji třepenitými nebo zkadeřenými. Na obalu prodávaných hlíz byste měli všechny tyto údaje nalézt.
Hlíznaté begonie jsou citlivé na padlí. To se u nich objevuje nejčastěji od srpna až do konce vegetace. Je dobré proti němu rostliny preventivně postříkat. Pro tyto begonie je také důležité, aby na místě, kde jsou, byly chráněny před velkým větrem a přívalovými dešti. Vysazují se z koupených hlíz zpravidla v únoru, a to do rašelinového substrátu asi 5 cm pod okraj květináče. Když vyrazí, květináč se dosype cca 2 cm pod okraj. Stonek begonie do něj spolehlivě prokoření a rostlina bude pevnější. Po sezóně se nechají truhlíky nebo květináče bez zálivky. Když stonky zaschnou, hlízy se vyberou a uloží do téměř suché rašeliny, pilin, hoblin (tvrdé dřevo, jehličnany). Tak přečkají v chladu (do 15 °C) dobu do výsadby na jaře. Tyto druhy a odrůdy se ve velkém množí ze semen, doma také dělením hlíz nebo řízků z listů.
Výsadba mečíků by měla být hotová do konce měsíce května. Kdo s ní letos trošku počkal, udělal dobře: když uhodí mrazíky, mohou poškodit již narašené hlízy. Je velmi důležité, aby hlízy mečíků byly vysazovány do půdy, která je již prohřátá; studená jim totiž nesvědčí. Zapříčiňuje, že jsou mečíky častěji napadány houbovými chorobami, případně jim trvá déle, než vzejdou, ačkoliv byly vysazeny v dřívějším termínu.
Pro rostliny je nejvýhodnější takzvaná skupinová výsadba, neumísťujte proto jednotlivé hlízy samostatně, roztroušené po zahradě. Zeminu vyberte nejlépe propustnou, hlinitopísčitou, s dostatečnou zásobou živin. Nevhodné je však přímé vápnění a hnojení nezetlelým kompostem a hnojem. Jako ideální se jeví pH půdy okolo sedmi. Pokud je místo k výsadbě hlíz zryto již od podzimu, řádně je srovnejte a zbavte velkých hrud hráběmi nebo kultivátorem.
Velmi důležitá je přiměřená hloubka výsadby. Pamatujte, že nejvhodnější je vysazovat velké hlízy hlouběji a malé hlízy mělčeji. Pravidlem by mělo být, že nad hlízou bude ještě asi deset centimetrů zeminy, u velkých hlíz až patnáct. Při mělké výsadbě hrozí vyvracení rostlin, při hluboké napadení houbovými chorobami. Svou roli hraje i charakter zeminy: na lehkých půdách vysazujte hlouběji, na těžších mělčeji. Rostliny tak nebudou trpět buď nedostatkem, nebo přemírou vody. Vzdálenost řad se pohybuje od třiceti do osmdesáti centimetrů, vzdálenost hlíz je kolem tří až osmi centimetrů. Díky zachování optimálních vzdáleností mezi hlízami můžete předejít možnému napadení houbovými chorobami.
Po výsadbě zem upěchujte a pozemek s mečíky řádně zalijte. Až do doby vzcházení zasazeným hlízám plně postačí tato jediná, ale vydatná zálivka. Rostliny vyraší v závislosti na hloubce výsadby, počasí a odrůdě přibližně za deset až čtrnáct dnů. Nutností je, abyste udržovali pozemek v bezplevelném stavu, a pokud nepoužijete selektivní herbicidy, tak i řádné plečkování, tedy kypření povrchu půdy a hubení plevelů.
Hlízy sázejte klidně až do hloubky 15 cm, příliš mělce vysázené rostliny by se totiž poté, co vyrostou do plné výšky, mohly při větru snadno vyvracet. Hlízy doporučujeme vysazovat nejdříve až v druhé polovině dubna, jelikož nejsou mrazuvzdorné.
Sulkou moříme po dobu 6–12 hodin. Rozdělené stroužky uložíme do připraveného 5% roztoku a necháme uvedenou dobu působit. Stroužky vyndáme a usušíme. Těsně před výsadbou provedeme druhé moření přípravkem Rovral proti houbovým chorobám. Toto druhé moření je jen krátké, asi po dobu 20 minut. Oschlé stroužky následně vysazujeme.
Někteří pěstitelé také doporučují dřívější moření Sulkou. Podle nich lze mořit česnek i delší dobu před výsadbou, například na začátku září. Stroužky uložíme do připraveného roztoku na 12 hodin a po vyjmutí vysušíme. Takto namořené stroužky uložíme na větratelné suché místo.
Pokud chcete mít jistotu zdravého česneku, je lepší jednotlivé stroužky vždy namořit, a to zejména proti škůdcům (háďátko, vlnovník). Moření nemusíte obvykle provádět, pokud na daném stanovišti pěstujete česnek poprvé, ale odborníci se v názorech na moření rozcházejí. Namořit česnek je určitou jistotou, případně je vhodné koupit již namořenou sadbu.
Na moření česneku a jeho aplikování a výsadbu se názory různí, jedno však zůstává stejné – česnek moříme v průběhu vegetace i během skladování. Moření má příznivý vliv na zvýšení výnosu a zdravotní stav česneku, především tak česnek uchráníme před výše uvedenými houbovými nemocemi.
Postup moření sadby fungicidním přípravkem Rovral Aquaflo: dávkování je 10 ml na 2,5 l vody; doba moření činí 20 minut. Po zaschnutí po druhém moření (používá se v koncentraci 0,4 %, tedy 40 ml na 10 l vody, doba máčení minimálně 20 minut) lze česnek vysadit.
Český česnek je vhodné sadit (před sadbou) na tentýž záhon po 4–5 letech. Na menších zahrádkách to ovšem moc nejde. Pokud je česnek zdravý, není se čeho obávat, jestli jej ale napadla bílá plíseň (proti plísni), nesázejte česnek na stejné místo 8–10 let. Půdu před výsadbou dobře proryjte do větší hloubky a nechte minimálně týden uležet. Pokud se v půdě vyskytují choroby, půdu provápněte.
Na moření česneku a jeho aplikování a výsadbu se názory různí, jedno však zůstává stejné. Česnek moříme v průběhu vegetace i během skladování. Moření má příznivý vliv na zvýšení výnosu a zdravotní stav česneku. Zejména tak česnek uchráníme před houbami Fusarium spp., Bortys spp., Penicillium spp., Sclerotium cepivorum, případně i Helmithosporium allii.
Na moření česneku před výsadbou lze proti plísním použít fungicidní přípravek Rovral Aquaflo, a to v koncentraci 0,4 % (40 ml/10 l vody, doba máčení minimálně 20 minut). Dalším přípravkem je známá Sulka Extra (100 ml/2,5 l vody, po dobu 6–12 hodin, také 4% koncentrace) proti vlnovníku česnekovému. Diskutovaný je spíše slabší účinek tohoto přípravku proti háďátku zhoubnému. Na trhu je rovněž souprava na moření česneku s obchodním názvem Zdravý česnek, kde jsou již oba uvedené přípravky. V případě, že se moří fungicidem i Sulkou, provede se nejprve namoření v Sulce a až následně a odděleně proti houbovým chorobám. Připravenou mořicí jíchu (doporučovaná teplota lázně okolo 20 °C) je třeba použít v co nejkratší době (nelze ji použít až druhý den) a nikdy ne vícekrát. Použitou jíchu je nejvhodnější likvidovat jako zálivku na vysazenou plochu česneku.
Do půllitru vody dejte cca 2 zrnka hypermanganu a nechte v nádobě rozpustit. Připraveným roztokem přelijte česnek tak, aby byl ponořený, a nechte 24 hodin působit. Takto ošetřený česnek můžete použít k okamžité výsadbě.
V současné době se už nedoporučuje rozdružení česneku na stroužky a jejich moření výhradně těsně před výsadbou, ale považuje se za správné rozdružit jej na stroužky a mořit dříve, třeba už začátkem září. Po namoření musí být stroužky během 12 hodin vysušeny a uloženy do doby výsadby na suchém a větraném místě.
Za základ moření se dříve pokládal přípravek SULKA (5%) proti vlnovníku česnekovému. Česnek se mořil 6 až 12 hodin (přes noc), ne déle – mohlo dojít k popálení. Mořicí lázeň nebylo možné používat opakovaně. Byl-li česnek namořen v Sulce již dříve, musely se před vlastní výsadbou stroužky namočit asi na 1 hodinu do vody a po oschnutí co nejdříve vysadit.
Proti fuzáriu (houbová choroba) se doporučuje například Fundazol, ale účinnou obranou je i pozdní výsadba česneku. Nejlepší termín výsadby je tedy den před zamrznutím půdy.
Z přípravků na moření sadby pěstitel Kozák doporučuje Sulku, která sice téměř neúčinkuje na háďátko zhoubné (proti kterému byla Sulka původně registrována), ale velmi dobře působí proti rozšířenému roztoči vlnovníku česnekovému (Aceria tulipe), který způsobuje takzvané vyšeptávání česneku.
V případě moření Sulkou pěstitel doporučuje sadbu rozdružit na stroužky už začátkem září a namočit je na 2–3 hodiny v 5% roztoku Sulky. Poté musí sadba co nejrychleji (cca do 12 hodin) oschnout. Takto připravenou sadbu pěstitel následně uskladní na větraném suchém místě až do doby výsadby (konec listopadu až začátek prosince). Pěstitel Kozák upozorňuje, že roztok Sulky nelze používat opakovaně. Také doporučuje před výsadbou stroužky na 1–2 hodiny namočit do vlažné vody. Tím stroužek rychleji aktivuje své obranné mechanismy. Po oschnutí stroužků je nutné ihned začít s výsadbou.
Nepoškozené zdravé stroužky se oddělí od sebe a ihned se máčí v připravené suspenzi po dobu 20 minut a poté se okamžitě vysadí. K moření se mohou použít tyto přípravky: Rovral Aquaflo a Sulka. Pokud si nachystáme roztok k moření, použijeme ho ihned, neskladujeme jej a nepoužíváme na druhý den nebo později.
Topinambury dorůstají do úctyhodné dvoumetrové výšky a jejich květy i listy se velmi podobají slunečnici. Semena dozrávají jen v klimaticky teplejších oblastech, proto se v našich podmínkách množí výhradně vegetativně, a to z hlíz. Topinambur je odolný proti mrazu i suchu, ale přece jen je více náročný na vláhu než brambory. Topinambury mají obdobné složení jako brambory. Obsahují bílkoviny, necelé procento tuku, šestnáct procent inulinu, minerálie železo a křemík a o trochu méně draslíku. Právě pro vysoký obsah inulinu místo škrobnatých látek jsou vhodnou zeleninou pro diabetiky. Chuť hlíz je velmi jemná i za syrova, nastrouhané nebo nakrájené na plátky se přidávají do salátů, vaří se jako příloha, mohou se opékat nebo jimi lze nahradit v polévkách brambory. Vaří se krátce s kapkou citronové šťávy nebo octa, aby hlízy nemodraly, ale zůstaly pěkně bílé. Ale pozor, vařte opravdu jen krátce, protože hlízy jsou velmi brzo měkké.
V hlízách topinamburu je obsažen kvalitní olej, vláknina, aminokyseliny, vitamín C a další vitamíny, draslík a především inulin. Ten je vhodný nejen pro diabetiky, ale i pro všechny ostatní, neboť snižuje hladinu cukru v krvi a ničí volné radikály. Jsou skvělou dietní potravinou napomáhající redukci nadváhy, i potravinou vhodnou pro osoby v rekonvalescenci a pro osoby starší. Zlepšují nejen činnost trávicí soustavy, ale i jater a ledvin, podporují látkovou výměnu obecně, také působí antirevmaticky a proti astmatu. Jsou vhodné pro těhotné ženy, neboť jejich požívání zmírňuje těhotenské křeče i nevolnosti a působí proti potratu. Pozitivně působí na snižování hladiny cholesterolu v krvi, mají i detoxikační a antistresové účinky.
Topinambury lze připravovat na spoustu způsobů, je možné je konzumovat jak za syrova, tak je tepelně upravovat. Jejich chuť je mírně nasládlá s jemně oříškovým nádechem. Hlízy topinambur ze všeho nejdříve očistíme kartáčkem. Konzumovat je můžeme vcelku, nakrájené na plátky nebo na kostičky, lze je i strouhat na struhadle. Můžete je smíchat s další zeleninou nebo je vařit, dusit, zapékat nebo smažit. Za syrova v salátech nahradí ředkvičku, mají obdobnou chuť, a za tepla je lze užít všude tam, kdy bychom použili jako přílohu k jídlu brambory. Z topinamburů si můžete připravit v odšťavňovači i čerstvou šťávu, pro vylepšení chuti ji doplňte třeba o šťávu z čerstvých mrkví.
Pěstování fenyklu v našich podmínkách je bez problémů, jen je nutné dodržet termín výsevu, který je v polovině července. Rostlina totiž v dlouhých letních dnech vybíhá už v prvním roce do květu. Projevuje se to protahováním hlíz, narůstáním stonků až do výšky 50–100 cm a tvorbou žlutých květních okolíků. Zároveň se prudce zhoršuje konzumní kvalita hlíz. Splníte-li správně načasovaný výsev, aby rostliny mohly své hlízy vyvíjet v krátkém dni, je dlouhodennost dokonce značnou předností. Fenykl je velmi výhodnou druhou plodinou v osevním postupu, ke sklizni na podzim. Fenykl se vysévá přímo na záhon nebo do pařeniště uprázdněného po předchozí kultuře. Lze také vysazovat předpěstované sazenice na vzdálenost 30 x 15–20 cm. Jsou však choulostivé na přesazování, je třeba je vypěstovat v květináčích nebo v sadbovači a vysazovat i s kořenovým balem včas, dokud mají jen 3 až 4 listy. Fenykl se sklízí od konce srpna do září. Poslední sklizeň by měla proběhnout před prvním větším mrazem. Celé rostliny uřízněte těsně nad povrchem půdy, i s patkou, aby se hlíza nerozpadla. Vyryté rostliny můžete do zásoby uložit do půdy v pařeništi nebo do sklepa, kde vydrží delší dobu. Nazmar nepřijdou ani listy podobné kopru. Oddělují se v místech řapíkových pochev a využívají se samostatně v salátech, polévkách nebo ke zdobení. Rostlina fenyklu dorůstá až do výšky 2 metrů.
Možná vás překvapí, že jíme stále méně brambor. Zatímco v roce 1850 připadlo na jednoho člověka ročně 170 kg, dnes už je to jen 77 kg. Mohou za to určitě i brambory z velkovýroby, často poškozené a nevalné chuti. Kdo pěstuje vlastní, ví, že není brambor jako brambor! Jaká sadba je tedy ta nejvhodnější? A jak na pěstování?
Brambory z velkých lánů a vlastní brambůrky ze záhonu – obrovský rozdíl v chuti a kvalitě zná každý, kdo okusil. Brambory z velkovýroby se navíc prodávají v době, kdy už pro konzumaci nejsou vůbec vhodné, odrůdy určené pro letní a podzimní spotřebu jsou nabízeny i po Vánocích. Důvodem jsou přebytky. Jenže vodnaté brambory kuchaře ani strávníky nepotěší.
Vlastní brambory naštěstí nepěstujeme pro co nejvyšší produkci, ale proto, abychom si pochutnali.
Na záhoně získáme nejlepší brambory ekologickým pěstováním. Žádná minerální hnojiva, pouze chlévský hnůj a zelené hnojení. Vhodné jsou odrůdy méně citlivé na plíseň bramborovou, což je pro zdravé pěstování bez přemíry chemie důležité. Mandelinku bramborovou snadno vysbíráte ručně.
Kromě skvělé chuti budou vlastní brambory výrazně zdravější než ty z velkovýroby, které prošly postřiky proti plevelům před i po vzejití sadby, mořením, nejméně třemi postřiky proti plísni, následují postřiky proti mandelince a mšicím či chemická likvidace porostu před sklizní.
Rozhodnutí, jakou odrůdu brambor budete na své zahrádce pěstovat, již dnes není snadnou záležitostí. K ranosti, barvy dužniny, barvy slupky, rezistence vůči háďátku přibyl v posledních letech další podstatný parametr, a to varný typ. Navíc počet odrůd je stále větší.
Varný typ udává vlastnosti hlíz po uvaření a tím i konzumní použitelnost brambor.
Rozlišujeme tři základní varné typy:
Varný typ A: pevné lojovité brambory, které jsou nerozvářivé, příjemně vlhké, velmi slabě až slabě moučnaté, vhodné pro přípravu bramborového salátu i ke konzumu jako vařené.
Varný typ B: polopevné, polomoučné brambory s jemnou až hrubší strukturou, příjemně vlhké až sušší, vhodné jako příloha k jídlu.
Varný typ C: měkké, moučnaté brambory s jemnou až středně hrubou strukturou, středně vlhké až suché, vhodné k přípravě kaší a těst.
Varný typ D: není pro zahrádkáře významný – jde o odrůdy pro průmyslové zpracování.
Některé odrůdy jsou přechodem mezi uvedenými varnými typy. Například u označení AB, BA či BC vždy první písmeno značí převahu k varnému typu.
Pro zahrádkáře mají význam odrůdy velmi rané, rané, méně už polorané. Polopozdní až pozdní odrůdy, které se sklízejí až v polovině září, se na zahrádce nevyplatí. A pozor na to, že velmi rané odrůdy bychom měli zkonzumovat co nejdříve, nejdél