Švestka je strom z rodu slivoně, na kterém vyrůstají zdraví prospěšné modré až fialové plody – švestky. Jedná se o strom nebo keř, který je až 10 m vysoký. Korunu má obvykle vejcovitou a bohatě větvenou.
Zavřování švestek v mikrovlnce
Zavařování švestek v mikrovlnné troubě není doporučenou ani standardní metodou konzervace. I když lze mikrovlnnou troubu použít k vaření švestek a dokonce i k výrobě marmelády, není vhodná pro dlouhodobou konzervaci, jakou dosahuje tradiční zavařování v uzavřených sklenicích. Proces ohřevu v mikrovlnné troubě spolehlivě nevytváří vakuové utěsnění potřebné pro bezpečné a dlouhodobé skladování. Pro správné plnění a konzervování švestek se doporučuje metoda vodní lázně nebo tlakového zavařování.
Zde je důvod, proč není zavařování švestek v mikrovlnce ideální:
Nedostatečné vakuové utěsnění
Ohřev v mikrovlnné troubě spolehlivě nevytváří vakuové utěsnění potřebné k zabránění znehodnocení a zajištění dlouhodobého skladování.
Nepředvídatelné rozložení tepla
Sklenice se v mikrovlnné troubě mohou ohřívat nerovnoměrně, což může vést k nedostatečně zpracovaným oblastem, kde by se mohly množit bakterie.
Není to uznávaná metoda
Ohřev v mikrovlnné troubě pro potřeby konzervování není standardní ani doporučenou praxí odborníků na zavařování potravin.
Nejlepší způsob uchování švestek
Konzervování ve vodní lázni
Vhodné pro ovoce s vysokým obsahem kyselosti, jako jsou švestky. Zahrnuje ohřev uzavřených sklenic ve vroucí vodě za účelem vytvoření vakuového uzávěru.
Tlakové zavařování
Používá se pro potraviny s nízkým obsahem kyselosti a zajišťuje správnou sterilizaci a utěsnění pro dlouhodobé skladování.
Zmrazování
Jednodušší metoda krátkodobé konzervace. Švestky lze zmrazit celé, nakrájené na plátky nebo rozmixované.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ ŠVESTEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Kovar.
Dobry den , velice me zajima, kdy je spravna doba na rez/zastrihnuti svestky. Po precteni Vaseho clanku , jsem bohuzel nejak zmaten. V odstavci jak prorezat svestku pisete:Řez švestek doporučujeme provádět hned zjara po vykouknutí prvních pupenů.
A hned pote v nasledujicim odstavci:Stříhání švestek na jaře pisete-Peckovinám nesvědčí časný jarní řez. Měly by se stříhat jen v období, kdy už mají listy. Případně po sklizni.
Je mozne to nejak objasnit , nekolikrat v clanku pisete opakovane, ze se ma strihat/rezat na jare a pak obratem dodavate , ze nejlepsi doba je po sklizni zacatkem zari ..
diky za vysvetleni
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejlepší doba na řez švestek je druhá polovina června nebo hned po sklizni. Jarní řez se doporučuje jen začátečníkům, aby jim v orientaci v koruně nebránily listy. U jarního řezu je nebezpečí zanesení infekcí do řezných ran.
Řez švestek vychází z několika důležitých poznatků, které bychom si měli hned na začátku ujasnit. Slivoně produkují velmi křehké dřevo. Často se říká, že je dokonce nejkřehčí ze všech ovocných stromů. V souvislosti s velkou plodností to může být někdy problém – větve se pod tíhou dozrávajících švestek snadno vylamují. Další důležitou informací je fakt, že nejžádanější slivoně plodí dvouleté a tříleté větve. Další výklad ohledně řezu švestky se opírá právě o tyto dva obecné a důležité poznatky.
Ačkoliv švestka zvládá řez nejlépe v průběhu vegetace, tak začátečníkům doporučujeme provádět řez švestek zjara po vykouknutí prvních pupenů. Řez na jaře totiž nekomplikují listy a lépe je tak vidět, co by se mělo prostříhat. Pokud vám nevadí při řezu olistění, tak je lepší švestku ostříhat v druhé polovině června nebo právě po sklizni. Během zimy jsou jakékoliv úpravy řezem nevhodné.
Slivoně jsou ovocné stromy bujného růstu. Potřebují tedy poměrně pravidelný a razantní řez. Nejlepší plody bývají na 2–3letém dřevě. To při řezu vždy zohledníme. Slivoně mají křehké dřevo a větve vyrůstající v ostrých úhlech se pod tíhou plodů často vylamují.
Správnou korunu slivoně by měly tvořit 3 až 4 kosterní větve, které mají dobré nasazení k terminální větvi. Terminální větev roste přímo vzhůru ve středu koruny. Pokud jsou větve kolem terminálu, pak se jedná o přirozenou korunu. Pokud jsou s odstupem 80 až 120 cm, pak se jedná o korunu patrovou. Nejčastěji se na našich zahrádkách pěstuje přirozený tvar koruny.
Jestliže máte ve své zahradě přehuštěný, možná několik let nestříhaný strom, nesnažte se ho radikálně zmladit najednou. Strom většinou zareaguje bujným růstem nových výhonků. Ty však rostou směrem nahoru (říká se jim vlky), a nejen že z nich nebudete mít úrodu, ale strom vám zbytečně zahustí. Druhým rokem je stejně budete muset odstranit. Raději se snažte omlazovat strom postupně. Někdy to může trvat i tři, možná čtyři roky, než dosáhnete požadovaného tvaru. Ale věřte, že se to vyplatí. Ušetříte si čas i námahu.
Pokud si na řez švestek nevěříte, je možné se obrátit na firmy, které se této činnosti věnují a určitě vám strom rády ostříhají podle standardů.
Z vitamínů obsahují švestky vitamín A, B6, C, K, E, zato minerálních látek mají spoustu – vápník, hořčík, fosfor, draslík. Dále jsou bohaté na vlákninu, třísloviny a organické kyseliny.
Tyto plody jsou výborným lékem na revmatismus, dnu, onemocnění ledvin, jater a krevního oběhu. Pomáhají také chránit srdce a cévy, snižují hladinu cholesterolu. Velmi účinné jsou při střevních problémech a zácpě.
Vitamín A je významný hlavně pro naše oči. Pomáhá při šerosleposti, barvosleposti a dalších problémech se zrakem a chrání jej proti UV záření. Také pozitivně působí na sliznice, kosti, krvetvorbu, spermie a vajíčka a hraje důležitou roli pro správný vývoj plodu v těhotenství. Je prevencí proti rakovině úst a prsu.
Vitamín B6 pomáhá léčit chudokrevnost a nervové potíže.
Jeden plod švestky obsahuje až 7 % doporučeného denního příjmu „céčka“. Vitamín C je silný antioxidant, prevence proti chřipkám a nachlazením, hojí rány, zlepšuje vstřebávání železa, podporuje tvorbu kolagenu a protistresových hormonů. Antioxidanty neutralizují škodlivé účinky volných radikálů a tím snižují riziko rozvoje nemocí jako astma, artritida, infarkt a rakovina, působí také proti stárnutí.
Vitamín K je nezbytný pro správnou srážlivost krve. Jeho nedostatek způsobuje snadnou tvorbu modřin, podlitin a krevních sraženin.
Švestky jsou výborným pomocníkem při dně, jsou totiž vynikajícím prostředkem odbourávajícím a vyplavujícím především močovinu, která je vlastně příčinou této nemoci. Pokud máme k dispozici čerstvé švestky, doporučuje se vždy před hlavním jídlem zkonzumovat 1–2 plody nebo vypít 2 skleničky švestkové šťávy. Jinak je možné používat švestky sušené, namočené přes noc ve vodě a vodu vypijeme.
Švestky prospívají také srdci. Vitamín E, draslík i hořčík chrání před aterosklerózou, infarktem a pomáhají snižovat hladinu cholesterolu.
Švestky jsou rovněž přírodní prostředek proti pomalé funkci střev. Máte-li problémy se střevy, můžete si pomoci každodenní konzumací 4 čerstvých či sušených švestek. Švestky jsou i účinnou prevencí rakoviny střev.
Díky antioxidantům a vitamínům je konzumace švestek nebo džusu z nich výborná i pro vaši pleť. Pomáhají odstraňovat příznaky stárnutí pleti, zlepšují její pružnost, zmírňují akné a vrásky, podporují tvorbu nové pokožky při jizvách a celkově produkci nových buněk, nahrazují poškozenou tkáň a hojí rány.
Vitamíny, minerály a antioxidanty v tomto ovoci dále podporují růst vlasů, pomáhají na slabé, křehké a lámavé vlasy, a naopak díky posilování buněčných membrán ve vlasových folikulech je udržují husté, zdravé a silné. Pomáhají proti adrenální únavě (nedostatečnosti ledvin nebo únavě nadledvinek), která
V naší poradně s názvem KROUCENÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Klimečková.
Vloni jsem nasadila blumku, měla již několik plodů, letos silně kvetla, je obalená plody, ale zakroutily se jí všechny listy. Postříkala jsem ji Mospilanem proti mšicím, některé listy, hlavně ty na koncích větviček se již narovnaly, ale mnoho jich je stále zavinutých. Sousedka má tentýž problém, ale mšice v listech nenašla. Je to nějaká mykóza? Nebo stromkům něco chybí? Co s tím máme dělat?
Dík za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Kroucení listů u blum a švestek je skutečně nejčastěji zapříčiněno mšicemi a dokazuje to i vámi uváděné zlepšení stavu listů po aplikaci Mospilanu, což je kontaktní jed na mšice. Aplikujte postřik Mospilanem znovu po 14 dnech a dbejte na důkladné pokrytí i zespodu listů a dovnitř záhybů a nezapomeňte postříkat kmen i větve.
Proti houbovým chorobám je dobré stromy blum i švestek stříkat preventivně každý rok v tomto sledu:
1. postřik aplikovat po spadání 50% listů.
2. postřik aplikovat v době zimního klidu.
3. postřik aplikovat na jaře, když opadávají ochranné skořápky budoucích plodů.
K postřiku použijte některý z těchto fungicidů:
ARVEMUS 80 WG
CAPTAN 80 WG
FLINT PLUS
KOLLIN 80 WG
MERPAN 80 WG
MERPLUS
SCAB 480 SC
SCAB 80 WG
Plody plné vitamínů obsahují také tolik důležitou vlákninu. Ta pročišťuje střeva a zpomaluje vstřebávání „zlého“ LDL cholesterolu. Navíc naše tělo zbavuje nadměrného množství tuku, takže přirozeně pomáhá zhubnout. Švestky a hubnutí jdou k sobě i díky obsahu pektinů, které vás zasytí a zpomalují vstřebávání cukrů a tím i jejich přeměnu v podkožní tuk. Proto si můžete užít sezónu švestek beze strachu o svou váhu.
I přesto, že se sušené ovoce díky velkému množství cukru při hubnutí příliš nedoporučuje, dietologové to nevidí tak jednoznačně. Kvůli velkému množství vlákniny menší množství sušených švestek dokonce doporučují. A to proto, že vláknina a pektiny navozují pocit sytosti a zpomalují vstřebávání cukrů, čímž zlepšují spalování. Jeden výzkum dokonce ukázal, že menší množství sušených švestek usnadňuje hubnutí.
Švestková povidla jsou hustý kompot nebo švestkové pyré, které se vyrábí z uvařených čerstvých švestek a cukru. Hlavní rozdíl mezi povidly a švestkovým džemem spočívá v tom, že švestková povidla se vyrábí bez konzervantů a želírujících látek. Zatímco švestkový džem má obecně vyšší poměr cukru k ovoci (obvykle 1:1), švestkové máslo používá mnohem méně cukru. I přesto jsou povidla hodně sladká, protože švestky obsahují vysoké množství přírodních cukrů. Proces vaření karamelizuje a koncentruje jejich sladkost.
Co dělat, když jsou povidla moc tekutá?
Pokud jsou vaše povidla příliš tekutá, vařte je déle. Neexistuje žádná pevná doba vaření, protože závisí na druhu švestek, které použijete, a na tom, kolik vlhkosti mají. Obecně platí, že pokud vaříte velké množství švestek, zvýší se i jejich spotřeba času k uvaření.
Sterilace povidel
Horká švestková povidla nalijte do sterilizovaných sklenic a nahoře ponechte 6 mm volného prostoru od okraje sklenice. Okraje sklenic otřete a víčka pevně utáhněte. Vařte ve vodní lázni 10 minut. Vyjměte sklenice a nechte je 24 hodin v klidu odstát, než je přenesete na chladné a tmavé místo pro dlouhodobé skladování.
Jak dlouho vydrží zavařená povidla? Když konzervy skladujete na chladném a tmavém místě, tak vydrží až 1 rok.
Ve svém příspěvku JARNÍ POSTŘIK ŠVESTEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Klimečková.
máme 2 roční švestky (větší blumky) a l švestkobroskev. Hned první rok byly obsypané květy, ale v době, kdy už byly na stromcích plody zkadeřavěly listy a nakonec i uschly a zežloutly větvičky. Na jednom stromku se nám podařilo úrodu zachránit, na druhém ne.
Obávám se, že druhý stromek už letos neobrazí a budeme ho muset zlikvidovat. Co máme dělat?
Výchovný řez – v prvních letech po vysazení u švestek, slív, renklód i mirabelek, stejně jako u ostatních ovocných druhů, používáme výchovný řez, abychom zapěstovali správný základ koruny. Výhony prvního patra musí být vždy seříznuty do jedné roviny, aby rostly stejnoměrně a zůstaly podřízeny střednímu výhonu (terminálu). Kdybychom výhony sestřihli nestejnoměrně, ty silně zakrácené by rostly jen slabě, a naopak výhony slabě zakrácené by rostly silně. Při založení prvního patra ponecháváme na kmínku tři až čtyři kosterní větve v dostatečném odstupu od sebe. Další větve vyrůstající od prvního patra zakládáme střídavě na vzdálenost. Dbáme rovněž na to, aby kosterní větve nevyrůstaly v ostrém úhlu nasazení – při větší násadě plodů by se mohly vylomit nejen větve, ale mohl by se „rozčísnout“ i celý strom. V dalších letech zkracujeme už jen výhony delší než 60 cm, bez řezu by se totiž dolní pupeny změnily na spící, nebo by se z nich vyvinuly slabé trnovité výhony s krátkou životností.
Udržovací řez – nejvhodnějším tvarem stromů peckovin pro malé zahrady je čtvrtkmen nebo zákrsek s pyramidálně dutou korunou bez středního výhonu (terminálu). Hlavní větev vyřízneme při založení druhého patra, čímž udržíme stromek ve výšce přijatelné pro snadnější sklizeň i ošetřování. Protože se však málovzrůstné kultivary slivoní s nadměrnou plodností brzy vyčerpají, doporučuje se na jaře udržovací řez, který má zmlazující účinky. Pokud roční přírůstky nejsou menší než 40 cm, můžeme řez omezit jen na průklest.
Zmlazovací řez – ten posílí plodnost. U stromů, které mají menší přírůstky, se výrazně snižuje plodnost, a proto musíme provést zmlazovací řez koruny, kdy zkracujeme hlavní větve o 50–100 cm, což je dvou- až tříleté dřevo. Nejlepší doba pro tento řez je na počátku kvetení slivoní, tehdy se také řezné rány nejlépe zacelují za předpokladu, že jsou ošetřeny ochranným nátěrem (štěpařský vosk, stromový balzám nebo latex). Při hlubokém zmlazovacím řezu dodržujeme zásady Zahnova řezu (viz níže). Řezy vždy zatíráme štěpařským voskem nebo nátěrem. Takto ošetřujeme rány stromu větší než 1 cm. V září a říjnu neřežte větve o průměru větším než 3 cm.
První rok je nutné s příchodem jara provést řez švestek ihned po objevení prvních pupenů. K prořezání švestky používejte kvalitní a především ostré zahradnické nůžky. Jednoroční sazenice mají pouze kmen (v tomto případě terminál) bez větví. Ten je potřeba zkrátit přibližně o jednu třetinu, abyste vytvořili metr vysoký kmen pro budoucí korunu.
Následující jaro se ve stejnou dobu pokuste vytvořit základ pro korunu, a to tak, že necháte pouze 3–4 nejsilnější větve, které zkrátíte minimálně o polovinu délky (v závislosti na jejich tloušťce). Slabší větvičky zkraťte o něco víc, silnější naopak o něco méně. Uvedené 3–4 větve vyberte tak, aby vznikla do všech stran co nejvyrovnanější koruna.
Od třetího roku už rostlinu jen korigujte. Během řezu švestky uplatňujte několik osvědčených pravidel. Pokud chcete větev zkrátit, zkracujte ji jen o třetinu. Všechny větve směřující kolmo do nebes, takzvané vlky, odstraňujte úplně. Zcela stříhejte nebo řežte také větve konkurující hlavní větvi. Tím se mimo jiné zbavíte větví rostoucích pod ostrým úhlem, které by se téměř s jistotou stejně jednoho dne vylomily. Pokud větev nevytváří příliš ostrý úhel a chcete ji zachovat, můžete ji vytvarovat prostým zavěšením závaží. Jakmile se větev dostane mimo nebezpečný úhel i po odejmutí závaží, závaží odstraňte.
Řez švestek se doporučuje provádět hned zjara po vykouknutí prvních pupenů. Řez totiž v tuto dobu nekomplikují listy a je lépe vidět, co by se mělo prostříhat. Je však možné nahradit jaro druhou polovinou června nebo dobou po sklizni. Výrazně lépe švestka zvládá řez v průběhu vegetace. Během zimy jsou jakékoliv úpravy nevhodné.
Puchrovitost slivoní způsobuje znetvoření plodů švestek. K infekci dochází v období, kdy stromy kvetou, což je na jaře. Z infikovaných květů se utvoří deformované plody, které rostou rychleji než ty zdravé.
Původce: Původcem onemocnění je houba Taphrina pruni.
Vývoj: Houba přezimuje v korunách stromů, a to ve formě blastospor nebo perenujícího mycelia. Začátkem jara začne prorůstat do květů (základů plodů) a způsobí jejich onemocnění.
Důsledky: Puchrovitost způsobí, že švestky jsou podlouhlé, zploštělé a pokryté bělavým povlakem houby. Plody jsou uvnitř duté a bez pecky. Během léta napadené švestky vysychají a opadají nebo v případě vlhkého počasí hnijí. Mezi jednotlivými odrůdami švestek jsou výrazné rozdíly v citlivosti k puchrovitosti. Mnoho odrůd není houbou napadeno vůbec, naopak nejhůř je poškozována domácí švestka. V lokalitách, kde je velký výskyt puchrovitosti, může houba způsobit až 70 % ztráty na ovoci.
Ochrana: Doporučuje se provést alespoň jedno ošetření švestek v době rašení a jedno až další dvě těsně před tím, než stromy začnou kvést, a pak ihned po odkvětu. Použijte přípravek Champion 50 WG.
Ve svém příspěvku KROUCENÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Klimečková.
Vloni jsem nasadila blumku, měla již několik plodů, letos silně kvetla, je obalená plody, ale zakroutily se jí všechny listy. Postříkala jsem ji Mospilanem proti mšicím, některé listy, hlavně ty na koncích větviček se již narovnaly, ale mnoho jich je stále zavinutých. Sousedka má tentýž problém, ale mšice v listech nenašla. Je to nějaká mykóza? Nebo stromkům něco chybí? Co s tím máme dělat?
Dík za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie.
Na listech švestky se objevují dírky,listy žloutnou a opadávají,Děkuji za odpověď.
Švestky patří mezi nejvíce zavařované druhy ovoce. Oblíbené jsou především jako kompot nebo povidla – a ta jdou připravit i v troubě nebo v remosce.
Při zavařování švestek by se mělo dodržet několik základních pravidel – plody musí být samozřejmě kvalitní, nepomačkané; nálev se do sklenic k švestkám přidává vychladlý; švestky se před vložením do sklenic propíchají dřevěným párátkem (plody budou lépe vstřebávat cukr a slupky nepopraskají); zavařování trvá 15 až 20 minut v teplotě 85 °C.
Ingredience
2 kg švestek bez pecek,
1 l vody,
400 g pískového cukru,
2 tyčinky skořice,
citrónová kůra,
4 lžíce citrónové šťávy,
4 lžíce rumu,
4 hřebíčky,
3–4 celé kousky badyánu.
Postup
Švestky, které chcete použít do kompotu, by měly být bez vad (bez zvrásnění, plísně, hniloby). Švestky proto pečlivě vybírejte. V následujícím kroku pak švestky důkladně operte ve studené vodě a vypeckujte. Na plotnu postavte hrnec, do něhož nalijete 1 l vody, vysypete 400 g pískového cukru a vložíte 2 tyčinky skořice, citrónovou kůru, šťávu, hřebíček a rum. Gurmáni mohou zaměnit hřebíček za badyán. Vše dobře svařte (minimálně 10 minut) a následně nechte vychladnout. Mezitím si důkladně omyjte kompotové sklenice a víčka. Nechte je okapat, případně je vytřete do sucha a připravte na plnění švestkami. Suché a čisté sklenice naplňte vypeckovanými švestkami. Sklenice naplněné švestkami zalijte vychlazeným nálevem. Vrchní část sklenic otřete, přiložte víčko a důkladně uzavřete. Pomoci si můžete i speciálním víčkovačem. Zavíčkované sklenice postavte vedle sebe do plechového pekáče, kam následně vlijte studenou vodu do výšky cca 2 cm ode dna. Pekáč potom i se sklenicemi vložte to trouby předehřáté na 175 °C a zavařujte do té doby, dokud se ode dna sklenice nezačnou uvolňovat bublinky, což trvá přibližně 40 minut. Troubu pak vypněte a sklenice se švestkami nechte vychladnout.
Řez švestek si naplánujeme na polovinu září (ihned po sklizni plodů). Vyřežeme všechny křižující se a zahušťující větve, dlouhé kosterní větve zakrátíme asi na polovinu a boční výhony zkrátíme na dvě očka. Dlouhé větve musíme zakracovat tak, aby poslední horní pupen byl listový a ne květní. To proto, aby se po řezu měla možnost větev prodlužovat.
Důkladného řezu se u peckovin není třeba bát, jsou vitální, a když postranní obrost necháme nedotčený, budou výhony slabé a ponesou menší plody než na prodlužujících se kosterních větvích.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Odrůdy slivoní švestek jsou bohužel citlivé na šarku. Šarka způsobuje opadávání ještě nezralých švestek, což znamená, že jsou kyselé. Toto onemocnění poznáme podle žlutých až zelených skvrnek na plodech a listech. Plody jsou hrbolaté, mají dolíčky, pod kterými je červená až hnědá dužina. Onemocnění přenáší hmyz a není možné ho nijak léčit, stromy je nejlepší vykácet a kompletně spálit. Nejdůležitější je prevence, respektive výběr vhodné odrůdy. Pro výsadbu se používají generativní neboli semenné podnože (tedy stromky vypěstované ze semen, protože se šarka nepřenáší semeny). Podnož je kmen s kořenovým systémem, na který je naroubována jiná odrůda slivoně. Vhodné je nahradit citlivé švestky pološvestkami nebo slívami. Pokud chcete pěstovat slivoně, doporučuje se vždy vyhledat odrůdy odolné vůči šarce.
Stromky vysazované ve školkách jsou tvořeny podnoží myrobalánu. Nevýhodou je však velký vzrůst. Dalším problémem je, že stromy na tomto základu vynáší plody později než klasické švestky. Proto se hodí do teplých a suchých oblastí republiky. Do nejteplejších oblastí Česka jsou vhodné například tyto odrůdy: Stanley, Čačanská lepotica, Čačanská najbolja.
Wangenheimova švestka, zelené renklody a durancie jsou jako semenáče vhodné pro těžší a vlhčí půdy. Stromy na těchto podnožích rostou mnohem méně než na podnožích myrobalánu.
Mezi podnože, které jsou vhodné i za způsobu vegetativního množení, tedy způsobu, kdy se strom dělí řízkováním a má stejný genetický materiál jako matečná rostlina, patří odrůdy jako St. Julien nebo MY–KL–A, které dobře rostou i ve vlhčích a těžších zeminách, mají vzrůst asi 60–70 % myrobalánu. Stromy mají dřívější plodnost než právě myrobalánové podnože.
Máte-li jen malou zahradu, kde je důležitý každý centimetr místa, vhodnou podnoží je WAxWA, jejíž růst je 50–60 % myrobalánu a vřetena plodí už druhým nebo nejpozději třetím rokem od vysazení.
Máte-li zahradu v mrazové kotlině, pak slivoně raději vůbec nevysazujte. Ideální je pěstovat stromy do nadmořské výšky 350 m n. m., odolné odrůdy do 450 m n. m., při dobré péči a vhodném lokálním klimatu mohou zvládnout i vyšší polohy. Dobré je mít samosprašnou odrůdu. Pokud není, musíme jim zajistit opylovače (jiná odrůda nedaleko stromu).
Ve svém příspěvku OSMO DRY RECENZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Vnouček.
No vše je velice hezké,ale pakovat se na přístroji,který vyrobíte za pár kaček takovýmto způsobem je zlodějina...výrobce si lehce spočítal kolik stojí podřezání a dal stejnou cenu..to si ho radši podřežu a mám to za babku
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zuzana křiklanová.
Dobrý den máme už skoro rok namontovaný přístroj OsmoDry naše nemovitost je s části postavená na skále kudy zřejmě protéká voda. Začátkem července jsem telefonovala p. Zedníčkovi a informovala jsem ho o tom že stěny jsou i nadále vlhké a to ještě výš než kdy jindy a že máme pocit že přístroj nefunguje jak by měl.Bylo nám zděleno že máme vyčkat do smluvené doby kdy přijde technik naměřit hodnoty.A tak jsme počkali do 4.10.2018 Technik naměřil rychleji než na počátečním měření hodnoty které údajně stačí a na moji žádost vyfotil mokré stěny s tím ,že mě bude někdo na základě připomínek ke stálé vlhkosti telefonicky kontaktovat a že se někdo přijde podívat.Místo toho jsem obdržela 8.10.2018 fakturu na zbylou částku.Domnívám se že jednání Vaší firmy není fér,že můj požadavek, že není vše v pořádku by jste mohli lépe prověřit za 50 000.- by to byla především slušnost.
Ingredience: 5 kg zralých švestek, 5 polévkových lžic octa balsamico, 3–5 polévkových lžic obyčejného octa, 2 celé skořice, 2 celé badyány, 10–20 celých hřebíčků
Postup: Švestky nasypeme do nádoby s vodou a přidáme přibližně 3–5 polévkových lžic obyčejného octa, abychom švestky důkladně omyli a zneškodnili případné nežádoucí mikroby. Švestky vypeckujeme a dáme do velkého zapékacího pekáče, ideálně s nepřilnavou vrstvou. Pokud nemáme nepřilnavou vrstvu, je dobré pro jistotu vyložit dno navlhčeným pečicím papírem. Když je papír namočený, je poddajnější a dá se prsty krásně vytvarovat přesně na dno a stěny pekáčku. Vypeckované švestky lehce upěchujeme a zakápneme pěti lžícemi octa balsamico. Lze použít i obyčejný, ale balsamico je zdravější a ve výsledku není cítit. Dále si připravíme gázu nebo plátýnko a do něj nasypeme koření. Sáček zavážeme a vložíme mezi švestky. Od této chvíle na švestky nebudeme vůbec sahat až do samotného konce pečení. Nezakrytý pekáč se švestkami dáme do horkovzdušné trouby vyhřáté na 180 °C a pečeme přibližně hodinu. Každá trouba peče jinak, proto švestky občas zkontrolujeme, jestli se jim nepřipalují vršky. Po hodině, kdy by už švestky měly plavat ve vlastní šťávě, troubu stáhneme na 130 °C a jdeme v klidu spát. Přibližně po deseti hodinách pečení je většina vody ze švestek vypařená a zbývá hustá hmota, která při zatřesení s pekáčkem drží tvar. Švestky necháme vychladnout a poté je rozmixujeme tyčovým mixérem přímo v pekáčku, nemáme-li tyčový mixér, použijeme jakékoliv jiné rozmělňovací zařízení. Kdo má rád kousky, nemusí mixovat vůbec. Rozmixovanou hmotu (nebo celé upečené švestky) dáme do hrnce a přivedeme za stálého míchání k varu. Teď již musíme míchat poměrně svižně, protože hustá kaše při varu bublá a prská všude kolem. Míchání ale bude trvat jen chviličku, nebojte se. Pokud se vám zdají povidla stále řídká, vařte a míchejte déle, ale většinou stačí je jen přivést k varu. Připravíme si sklenice. Vysterilizujeme je buď vařící vodou, nebo v troubě a připravíme na plnění. Víčka a hrdla sklenic důkladně osušíme. Horká povidla naplníme do sklenic, otřeme případné zamazané okraje, povrch povidel zakápneme dvěma lžícemi rumu a pevně zavíčkujeme. Ještě teplé sklenice zavaříme buď v hrnci, nebo použijeme myčku a zvolíme program s nejteplejší vodou. Většinou to bývá program na hrnce s teplotou vody 70–90 °C. Po vyjmutí z myčky či hrnce otočíme sklenice víčkem dolů a necháme vychladnout.
V naší poradně s názvem JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiri.
v r.2006 jsem koupil chatu se zahradou cca 550m2. rozhodl jsem se ze mezi sousedy,(kde jiz meli na hranici plot, resp. sloupky s lanem)vysadim tuje. zacal jsem vysazovat a soused nic nenamital ani neprotestoval. poridili jsme si maleho psika ktery mezi tujemi obcas k sousedum utikal. asi pred 2 lety jsem se proto rozhodl ze na ty jejich sloupky s lanem pripevnim 1m vysoky drateny plot. soused opet nic nerikal ani nenamital tak jsem plot dokoncil.
v posledni dobe sousedi namitaji ze se jim spatne pleje trava mezi plotem a tujemi ze jsem mel tuje vysadit 1.5m
od hranice pozemku. rikal jsem ze kdyby tenkrat rekli ze to mam vysadit dale od hranice tak bych to urcite udelal.
podotykam ze tuje jsou cca 2m+ vysoke a striham je i z jejich strany aby nepresahovaly pres ten plot. neni to vyhrocena situace ale sousedi se sem tam zminuji.
vidite zde nejake reseni? ja bych mel tato:
1.zrusit ten drateny plot
2. vyrubat cca 80tuji
3. udelat gesto a dat sousedum tu cast pozemku tedy posunout hranici smerem k memu
diky za info jiri
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Z vašeho textu je patrné, že jste muž činu a při pracích na svém vás moc nezajímá okolí. Tak tomu bylo při výsadbě tújí i při instalaci pletiva na cizí sloupky. V obou případech jste pouze očekával reakci, ale aktivně jste nikoho se svými záměry předem nekonfrontoval. To nyní vyústilo v situaci, kterou zažíváte. Sousedé jsou naštěstí tolerantní a jenom občas brblají, jak píšete. Nicméně vám dali jasně najevo, co je v souvislosti s vašimi tújemi trápí, a to je ztížená možnost pletí trávy. A pokud zmiňují vzdálenost od hranice pozemku, tak tím zároveň nepřímo říkají, že jim vadí i vysoký vzrůst tújí.
Co s tím dělat? Sednout si jako rozumní lidé a vyříkat si co vše sousedé vidí jako problémové a pak se aktivně na odstranění problému podílet. Pokud jde o ztíženou možnost pletí, tak navrhnout, že o tento kus povrchu se postaráte, aby tam nerostla žádná tráva, což docílíte herbicidem nebo vhodnou půdokryvnou ušlechtilou rostlinou. Pokud vadí výška tújí, tak provést jejich sestřih, aby byly uvedeny do výšky, která bude akceptovatelná pro vaše sousedy. Toto je mnohem levnější a příjemnější řešení, než kterýkoliv z vámi uváděných tří návrhů. Základem je komunikace a utužování dobrých sousedských vztahů. Pokud s tím máte problém, prodejte to a najděte si parcelu kdekoliv na samotě.
Peckovinám svědčí jarní řez. Měly by se stříhat v období, kdy už mají květy. Případně po sklizni. Ale zde také platí, že strom by měl mít ještě listy. Při brzkém jarním řezu hrozí nákaza řezných ran houbovitými chorobami.
Ve svém příspěvku BLECHY V BYTĚ BEZ ZVÍŘETE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sandra.
Už 5 let se nemůžu zbavit blech v bytě. Jsou malinké 1,5 až 2 milimetry a černé - asi lidské. Občas je zahlédnu, lezou mi do šatů, rychle po sobě dvakrát kousnou někdy i hladově tři krát, špatné je, že letou často do intimních oblasti a svědí to a pak to bolí. Nemám zvíře, takže od něj to být nemůže. Kde jsem k nim přišla - nevím. Žiji sama a tak žerou jenom mně. Úplně mi změnily život, nikde nechodím - abych je někomu nechtíc nezavlekla. Nepomohly postřiky proti blechám a ani postřiky deratizačních firem, opakovaně. Pořád peru, denně převlékám postel, vysávám a vytírám 1x týdně dlážku savem. Abych aspoň něco zlikvidovala a mezi nimi vydržela a nějak přežila. Všechen nábytek jsem vyhodila, nemám koberce, záclony skříně - jenom kovové regály, kovou postel, židli, stůl a věci v pytlích. Co vyperu a vysuším v sušičce, hned balím do sáčků po jenom kuse a zauzluji. Jsem na všechno sama. Prosím, poraďte mi něco, co konečně na blechy zabere. Už jsem strašně z toho vyčerpaná a řešení nikde. Závidím psům, že mají proti bleší obojky a tablety na požití které je zabíjejí a mají šanci se tak blechám ubránit. Na člověka nic není. Prakticky je nechráněn, je pořád potravou pro blechy a šance se jich zbavit - nulová. Výrobci, zdá se - vůbec nepočítají s tím, že člověk je taky tvor s krví a když jej blechy napadnou a zamoří mu byt - nemá se jak chránit a jak s nimi bojovat. Chemie nezabírá a nic nepomáhá - jak se jich zbavit. A zvíře, aby na sebe lapalo blechy a mně se ulevilo - si dovolit nemůžu. Děkuji vám za jakoukoliv radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sandra.
Ten přípravek není dlouhodobě dostupný, který mi tady byl doporučen - to je Frontline Pet Care Difuzér proti hmyzu a roztočům. Na internetě Heuréka hlásí, že už nikde není k sehnání. Vypadá to, že to co je účinné tak bylo odstraněno z možnosti koupit si to volně, takhle by se neprodalo toů neúčinnéú drahé chemnické svinstvo, které nabízejí různé jiné firmy a stříkají s tím i specializované firma na hubení blech - deratizéři. Když jsem se jich na půl roku zbavila, tak se vedle mně nastěhoval mladá holka se takovým chlupatým malým ratlíkem - psem, ten mi pravidelně chodil přes rohožku několikrát denně jak ho venčila a navíc na boku - směr k jejím dveřím bytu ochcával - značkoval. Domluva s ní nulová. Navíc §prolézal kde jakým roštím před barákem a drbal se furt. Takže zablešený. Samozřejmě že mi ty blechy skákaly pak do bytu jak lozil přes mou rohožku a vyklepával navíc vajíčka o měl v srsti. Znovu se mi v bytě blechy od něj namnožily a jasně něco žrát musely - takže žraly mně. Nepomohlo ani denně vytírat byt dezinfekcí, a před mými dveřmi rohožku, byla jsem zablešená komplet - nepomohlo ani 2 x sprchování denně a brání si čistých věcí. Ty svině na mně naskákaly stejně a lezly mi pod šaty a žraly. Zalezou nejvíce do vlasů a do ochlupení kdekoliv na těle. Jsou odolné už na jakékoliv chemikálie, prakticky se už pouze snažím přežít pouze, omezit jejich počet v bytě, aby mně nedostaly do blázince.Jsme tři byty na poschodí, novinkou je, že i rodina vedle mně si pořídila psa. Jsem už naprosto zoufalá. Oční lékař mi řekl, že mám šedý zákal- to bylo před rokem, měla bych jít na operaci - nejdřív jedno oko a za 104 dní druhé - celkem 4 týdny mít oči v klidu aby se ranky zahojily po operaci, nesmí se ani mnout oko, žádný dotek - a běžně mně kousnou denně blechy do oka, skočí z vlasů nebo hrudi a kousnou, takže to zabolí, ranka svědí a já si mnu oko. Zhoršil se mu už zrak hodně, tu operaci potřebuji co nejdřív, nevyhubitelné agresivní blechy ale zařídily, že na ni jít nemůžu.Pokud mne dokoušou do očí po operativním zásahu - tak byla operace zbytečná a ještě můžu dostat od nakažené blechy infekci do rány. Nemám rodinu kam bych na ten měsíc šla, abych se dostala od těch agresivních parazitů pryč.A na operaci jít mohla. Jsem v neřešitelné situaci. Ty svině mně nakonec umoří. A řešení jak je pozabíjet a zbavit se jich - žádné. Paneláky jsou jeden velký psinec, páničkové na své mazlíčky mají šanci navěšet nebo do nich dostat antiparazitální chemické přípravky a tak je ochránit před blechami, Na napadeného člověk blechami - nic takového není. Nemůže spolykat protibleší tablety nebo si na sebe navěšet na kůži chemii.Takte funguji jako potrava pro blechy a blechy - nevyhubitelní vetřelci totálně ovládly můj život - připadám
si jak v hororu. Michale, nezávidím vám ani nikomu, kdo nemá zvíře a dostal se do stejné situace jako já. Stačí, aby k vám někdo se zablešeným mazlíčkem přišel na návštěvu a nechá vám tam dárek - kterého se už nezbavíte... a nepomůže ani přest
Vhodné je provádět takzvaný zmlazovací řez, který posilní plodnost stromu. Dělá se zkracováním hlavních větví o plných 50 až 100 centimetrů. Nejlepší období pro tento řez přichází tehdy, když slivoň začíná kvést, protože se tak poměrně lehce zacelí rány po řezu. Ty ale stejně musíte ošetřit. Pokud jsou přírůstky větší, bude nutný takzvaný udržovací řez. Na ten pamatujte při vegetativním přírůstku o délce alespoň 40 centimetrů, nejlépe však až 60 centimetrů. Pokud byste na tento druh řezu zapomínali, pupeny by se změnily na „spící“, což by znamenalo, že se v dolní části větví ochudíte o snadno dostupné plody.
Zde můžete zhlédnout video, jak správně provádět řez slivoní.
V naší poradně s názvem NETÝKAVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena.
Dostala jsem překrásnou netýkavku červeně kvetoucí.Od dubna mi pořád kvete na parapetu, má velkou spoustu květů. Je to ale ožralka, denně se musí zalévat.Nevíte jestli přežije zimu, nikdy jsem jí neměla tak nemám zkušenosti. Díky za radu.Hezký zbytek dne, Božena.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Aby vaše netýkavka zůstala naživu i přes zimu, udržujte ji teplotu na 13 °C. Tato teplota pomůže pozdržet její netrpělivé květy během zimní sezóny. Netýkavka bude spokojená, pokud bude mít prostor s teplotou 7 až 13 °C.
V zimě ji umístěte na parapet ve vytápěné zimní zahradě nebo chladné místnosti.
Rostlinu před zazimováním prohlídněte a byla-li venku, ošetřete ji kvůli obavám ze škůdců nebo chorob. K tomu použijte některý ze systémových insekticidů. Před umístěním na místo s jasným světlem, teplem a mírným množstvím vlhkosti je nejlepší odříznout asi třetinu rostliny.
Z odříznutých částí si můžete udělat řízky a vypěstovat přes zimu nové čerstvé rostliny.
Z rostliny odstřihněte 10 až 15 cm dlouhé odřezky špiček. Tím si zajistíte, že vaše netýkavka nebude na konci zimní sezóny vypadat pokrouceně a dřevnatě. Pokud chcete pěkný a čistý řez, doporučuji použít nůž nebo sterilní nůžky.
Jakmile skončíte, odstraňte listy ve spodní části řízků a poté je zasaďte do květináčové směsi. Ujistěte se, že směs je lehká a vlhká. Pak řízky umístěte na místo, které má tlumené světlo.
Kolem květináče můžete použít plastový sáček a vytvořit z něj skleník. Chcete-li jej použít, umístěte řízky netýkavky dovnitř a nechte je odkryté. Je to lepší, než když je pytlík dnem vzhůru, přes který pak nemůže proudit vzduch. Jakmile odřezky začnou růst, produkují i kořeny.
Připravte se na to, že budete muset zvětšovat velikost nádob nebo z nich rostliny úplně vyndat, až přijde jaro. Vezměte prosím na vědomí, že je nejlepší hnojit pouze tehdy, když rostlina aktivně roste a když je půda trvale vlhká.
Pokud rostliny přes zimu umístíte na místa s nedostatečným přirozeným světlem, musíte světlo doplnit. Pro dosažení nejlepších výsledků umístěte rostlinné světlo přibližně 15 cm nad vrchol rostliny po dobu přibližně 12 hodin denně.
Netýkavku můžete taky vypěstovat z nasbíraných semen, která během sezóny vyprodukovala.
Ačkoli mnoho hybridních rostlin produkuje zdravá semena, jejich potomci se zřídka podobají mateřské rostlině. Semena proto sbírejte pouze od nehybridních netýkavek.
Nasbírané semeno začněte vysévat do interiéru na začátku března. Přidejte semínka do vlhké směsi bez půdy a zatlačte dolů. Dále můžete na semeno přidat tenkou vrstvu hlíny. Nezapomeňte udržovat semena v teple.
Do kastrolu dáme mléko, špetku soli, polovinu másla a dáme vařit. Když je máslo rozpuštěné, přisypeme za stálého míchání mouku. Těsto vaříme, dokud se nepřestane lepit na kastrol nebo vařečku. Poté přendáme do mísy a necháme vychladnout. Mezitím si omyjeme, osušíme a vypeckujeme švestky. Místo pecky vložíme do švestky kostku cukru. A teď zpět k těstu. Do vychladlého těsta postupně vpracujeme vejce. Na pomoučeném vále si vyválíme asi půl centimetru silný plát, který si rozkrájíme na čtverce o velikosti zhruba 5 x 5 cm, záleží na velikosti švestek. Do každého čtverce zabalíme švestku a vytvarujeme kulatý knedlík. Vaříme v mírně osolené vodě asi 10–15 minut. Při vyndání knedlíky propíchneme vidličkou, aby vyšla pára. Nandáme na talíř, posypeme mákem smíchaným s cukrem a přelijeme rozpuštěným máslem. Dobrou chuť.
Opravdu zralé švestky důkladně omyjte a vypeckujte. Poté je rozemelte na masovém mlýnku a dejte vařit do hrnce na mírný oheň. Za stálého míchání nechte vařit asi 1 hodinu. Pak do švestek vymačkejte šťávu z jednoho citronu, a pokud vám povidla připadají kyselá, přidejte cukr dle chuti. Nepotřebujete-li, nemusíte přislazovat vůbec. Vařte dále za častého míchání ještě alespoň 1 hodinu, aby povidla úplně zhoustla, na závěr do nich přidejte koření. Ještě horká povidla plňte do předem umytých a usušených sklenic, důkladně uzavřete a nechte dnem vzhůru vychladnout.