Zajímá vás téma MUCHOVNÍK MARMELÁDA? Tak právě pro vás je určen tento článek. Muchovník indiánská borůvka je velmi otužilý a nenáročný keř, rostoucí v téměř jakékoliv půdě. Bohatě kvete vonnými květy, produkuje množství výborných jedlých plodů a na podzim se jeho listí barví do úžasných odstínů červené a oranžové, které se uplatní jak v užitkové, tak i okrasné zahradě. Některé druhy, například muchovník oválný, pocházejí sice z Evropy, nejsou však dostatečně prošlechtěny. K výsadbě se z tohoto důvodu hodí americké kultivary – díky nim muchovník bývá nazýván též jako indiánská borůvka –, vyšlechtěné z muchovníku olšolistého.
Odrůdy muchovníku
Muchovník (Amelanchier) je rod s asi 20 druhy keřů a malých opadavých stromů z čeledi růžovitých. Rod je původní v teplých oblastech severní polokoule, kde roste především na stanovištích, na nichž probíhá stadium rané sukcese. Nejvíce druhů je v Severní Americe, obzvláště v USA a Kanadě. V Evropě je původní muchovník oválný (Amelanchier ovalis), výskytem zasahuje až na jižní Slovensko. Dříve se vyskytoval jen na vápencích Karpat, nyní i zásluhou pěstování v zahrádkách zplaňuje. V USA muchovník roste jako původní dřevina ve všech státech kromě Havaje. Dva druhy muchovníku najdeme v Asii. Tyto rostliny jsou zahradnicky cenné a jejich plody jsou důležité pro divoká zvířata. Lidem je ovoce muchovníku téměř neznámé, k jídlu jej průmyslově pěstují jen v některých lokalitách, dříve se sušené malvice užívaly jako náhražka hrozinek.
Muchovníky rostou do výšky 0,2–20 m jako řídké dřevité keře nebo malé stromy se vzpřímenými kmínky. Kůra je šedá nebo méně často hnědá, hladká nebo popraskaná u starších stromů. Listy jsou opadavé, řapíkaté, střídavé, jednoduché, různě eliptické až kulaté, 0,5–10 × 0,5–5,5 cm velké, od tenkých po kožovité, s povrchy hladkými nebo hustě ochlupenými v květu a v dospělosti. Listy se na podzim výrazně barví do červena nebo oranžova. Květenství je sestavené ve vzpřímených nebo převislých hroznech, s 1 až 20 květy, a to buď v seskupení jednoho až čtyř květů, nebo hroznu se čtyřmi až dvaceti květy. V květu je pět bíle (vzácně poněkud růžových) kulatých lístků, 2,6–25 mm dlouhých. Květy některých druhů se objevují na začátku jara, v březnu, další kvetou ještě v červnu. Letní kvetení je cenné, protože jde o období, kdy kvete jen málo keřů. Plodem je malvice, v barvě od červené přes fialovou až po téměř černou, 5–15 mm velká, ve škále chutí od nasládlé, šťavnaté po suchou a mdlou. Zraje v létě.
Odrůd muchovníku je velká řada, patří mezi ně: muchovník kanadský, oválný, hladký muchovník velkokvětý 'Prince William' a také muchovník Lamarckův, který hojně plodí po dobu 40–50 let. Sytě karmínová šťáva plodů je ideální ingrediencí do míchaných nápojů. Plody muchovníku lze zavařovat, použít k přípravě výborných marmelád i sladkých moučníků.
V naší poradně s názvem AMELANCHIER LAMARCKII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Soukup Jindřich.
Mám asi 10 sazenic muchovníku - nevím jaký druh. Dá se množit řízkováním? Kdy se mají řízky odřezat a pak zasadit ?
Děěkuji za zprávu,
Jindřich Soukup.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Muchovník se rozmnožuje výsevem na jaře, dělením a nebo štěpováním. Muchovník se štěpuje snadno. Roubování se s úspěchem provádí na další rostlinné druhy, jako jsou hloh (Crataegus) a jeřáb (Sorbus). Ve vašem případě si můžete obstarat některou z těchto rostlin, která je již zakořeněná a na ni po posledních mrazech naroubovat odstřižený muchovník. Nebo můžete sazenice rozpůlit v jejich kořenovém balu.
Jedná se o vyšší keř, který dorůstá do výšky mezi 2 až 6 m, jeho šíře je 2 až 5 m. Keř je listnatý, opadavý. Kvete nápadnými bílými květy, a to od dubna do května. Keř dobře snáší přímé slunce a v zimním období je mrazuvzdorný.
Květenství muchovníku je sestavené ve vzpřímených nebo převislých hroznech s 1–20 květy, a to buď v seskupení jednoho až čtyř květů, nebo v hroznu se 4–20 květy. V květu je pět bílých (vzácně poněkud růžových) kulatých lístků, 2,6–25 mm dlouhých. Listy jsou oválné, až 8 cm velké, raší bronzově a zrají do tmavě zelené barvy, na podzim se mění do sytě růžově až zářivě červené.
Tato rostlina má lidové označení indiánská (aljašská) borůvka, neboť její plody jsou borůvkám podobné. Mají cca 1 cm v průměru, temně modrofialovou barvu, zrají již na začátku léta a mají výbornou, sladkou chuť s lehce pikantní, trnkovou příchutí. Na keři vydrží zralé poměrně dlouho, takže je možné je sklízet postupně až měsíc.
Muchovník roste poměrně divoce do hustého a velkého keře. Pokud jej chcete udržet kompaktní, na jaře před rašením jej sestříhejte. Potřebuje kyselou půdu bez obsahu vápence, která bude živná a neustále vlhká, ale dobře odvodněná.
Keř dokonale kombinuje funkci okrasnou a užitkovou. Na jaře je obalený sněhově bílými vonnými květy. V létě přinese bohatou úrodu lahodných plodů a na podzim se jeho listy neuvěřitelně vybarvují. Indiánská borůvka je absolutně mrazuvzdorný keř, a dokonce i květy jsou velmi odolné mrazu, takže bohatě plodí i v letech, kdy vám ostatní ovoce pomrzne. Muchovník tedy nelze než doporučit do každé zahrady. Je možné jej pěstovat i v květináči na terase či balkoně.
Amelanchier je původní rostlina kanadských prérií a v Kanadě se pěstuje v mnoha odrůdách na plantážích. Nejvyšší hodnotou muchovníku je jeho vysoká odolnost vůči zimě a rané dozrávání plodů. Může být pěstován ve vyšších polohách i na krajním severu, kde plodí a dozrává každoročně, a kde jiné ovocné druhy nemohou růst a plodit.
Vysazené rostliny začnou plodit již tři roky po výsadbě a plodí každoročně po dobu 40–50 let. Keř je samosprašný. Na zahradě tak stačí jen jedna rostlina, aby dobře plodil. Průměrná úrodnost z jednoho keře je 8–12 kg oválných tmavofialových bobulí s vysokým ojíněním. Bobule jsou šťavnaté, sladké, příjemné chuti.
Muchovník roste dobře a zdravě v každé půdě a téměř není napadán chorobami a škůdci. I když bude růst a plodit bez jakékoliv péče, za dobrou péči a přípravu půdy se odvděčí vyšší úrodou a kvalitnějšími plody.
Mladé rostliny můžeme vysadit do jam 60 x 60 x 60&n
Všechny kultivary bez rozdílu jsou pěstebně nenáročné. Rostliny jsou odolné i vůči velmi silným mrazům (minus 30 stupňů) a plody dozrávají časně, proto je možné je pěstovat i ve vyšších a podhorských oblastech. Keře jsou navíc samosprašné, takže pokud chcete na zkoušku vysadit jedinou rostlinu, nemusíte se bát neúrody. U některých druhů se doporučuje pro vyšší procento opylení květů pořídit keře dva (muchovník kanadský). Další předností muchovníku je jeho odolnost vůči chorobám a škůdcům. Má tuhé a lesklé listy, spodní strana je u některých druhů plstnatá. Na podzim se krásně vybarvují. Keř neroste příliš agresivně a vytváří vzdušnou korunu, není proto náročný na řez. Pokud pod ním budete chtít udržovat trávník, můžete si jej dotvarovat do nízkého stromku.
Pro muchovník vyberte na zahradě slunné místo, aby vám dobře vyzrály plody. Pokud při výsadbě přidáte trochu kompostu do sazební jámy, pomůžete lepšímu zakořenění keře. Po výsadbě určitě nezapomeňte v suchých obdobích na zálivku. Při dobrém zakořenění pak keř snese i dlouhá období sucha lépe než jiné ovocné druhy. Keř nastupuje do plodnosti už ve druhém, nejpozději třetím roce od výsadby (záleží také na tom, jak starý jej pořídíte) a plodnost si je schopen udržet po desítky let. Vzhledem k dlouhověkosti muchovníků je už od počátku zmlazujte do přiměřené výšky kolem tří metrů, jsou pak schopny plodit po celé délce prutu, takže je snáze očešete.
Všechny muchovníky potřebují podobné podmínky. Pokud mají dobře růst, vyžadují zejména dobré osvětlení, ale všechny snášejí i polostín. Důležitá je dobrá drenáž a proudění vzduchu (jinak trpí listovými chorobami). Snášejí zakouřené ovzduší. Většina druhů je v ČR mrazuvzdorná. Muchovník olšolistý snáší mrazy až –40 °C. Vhodná je vláha během suchého období, ale snášejí dobře i sucho. Na zvláštní péči tedy náročné nejsou, můžeme je přihnojovat běžnými průmyslovými hnojivy, jejich vegetativní růst není po dosažení asi metrové výšky i s přihnojováním nijak silný. Přijatelné půdní podmínky pro muchovníky jsou téměř všude mimo vlhká místa. Dřevo je hnědé, pevné a těžké. Vnitřní část je načervenale hnědá a dřevo je světlejší barvy. Může být použito pro rybářské pruty.
Rozmnožuje se výsevem na jaře, dělením a štěpováním. Muchovník se štěpuje snadno, roubování na další druhy, jako jsou hloh (Crataegus) a jeřabiny či jeřáb (Sorbus), jsou často úspěšné. Po naroubování pozorujeme po určité době slábnutí růstu.
Amelanchier laevis – Muchovník hladký je velmi pěkná odrůda muchovníku původem z Holandska. Růst má bujnější, tvoří spíše menší stromy, velmi bohatě kvete a plodí a krásně probarvuje listy na podzim.
Amelanchier alnifolia – Muchovník olšolistý je keř až strom bujnějšího růstu, pojmenovaný podle typického tvaru listů.
Amelanchier ovalis – Muchovník oválný pochází sice z Evropy, není však dostatečně prošlechtěn. Pro výsadbu se z tohoto důvodu hodí spíše americké kultivary, díky kterým se muchovník nazývá také indiánská borůvka.
V naší poradně s názvem PRODEJ MUCHOVNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Topičová.
Dobrý den,
ráda bych se zeptala kde je možné zakoupit - Muchovník indiánská borůvka .
Děkuji za odpověď.
Topičová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Muchovník můžete běžně koupit v mnoha zahradních a dokonce si ho můžete objednat i přes internet. Nabídky internetu jsou vidět tady https://www.google.com/sear…
Švestky důkladně omyjte a vypeckujte, nasekejte na malé kousky, namixujte nebo namelte v masovém mlýnku. Připravte si domácí pekárnu, zkontrolujte, zda je dobře usazena forma na pečení a metličky. Připravené švestky přesypte do formy, přidejte cukr, Gelfix, kyselinu citronovou a skořici, pekárnu uzavřete a zapněte na program marmeláda. Více si pekárny nemusíte všímat, a to až do té doby, než vás signál upozorní, že je program u konce. Může se stát, že marmeláda bude pořád příliš řídká. Odeberete-l pár lžic na malý talířek, měla by marmeláda začít želírovat – houstnout. Neděje-li se tak, zapněte klidně program ještě jednou. Hotovou marmeládu plňte ještě horkou do čistých a suchých skleniček a po důkladném uzavření otočte dnem vzhůru a nechte vychladnout.
Ve svém příspěvku MUCHOVNÍK INDIÁNSKÁ BORŮVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radek.
Dobrý den,
ať dělám, co dělám, nemůžu najít informaci o opadavosti listí Muchovníku na zimu.
Děkuji za odpověď.
Běťák
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Věra Kalivodová.
Dobrý den,koupila jsem si muchovník a chtěla bych aby to byl stromek, teď má tři hlavní větve ,jak ho mám prosím stříhat ,nemohu nikde najít video ,ukázku ,děkuji za radu , Kalivodová
Plody muchovníku jsou malvičky tmavě fialové až modré barvy o průměru deset milimetrů. Dle druhu dozrávají od poloviny června do konce srpna. Kvůli vyšší šťavnatosti a cukernatosti je můžete nechat klidně týden přezrát. Z plně vzrostlého keře lze sklidit osm až patnáct kilogramů plodů v závislosti na volbě odrůdy. Nevadí-li vám sklízet plody postupně, můžete zvolit i původní formy: muchovník kanadský či Lamarckův.
Plody muchovníku mají své místo i v lidovém léčitelství, protože obsahují velké množství vitamínu C a B12, barviva (antokyany, jimž se přisuzuje účinnost proti rakovinnému bujení) a zdraví prospěšné minerály. Plody celkově podporují odolnost organismu, působí preventivně proti žaludečním chorobám a při onkologických onemocněních je možné plody muchovníku podávat jako podpůrný doplněk stravy. Při žaludečních a střevních potížích může být podáván čaj ze sušených listů.
V Kanadě se plod zvaný saskatoon berry sklízí komerčně. Známé jídlo původních amerických obyvatel (indiánů) pemikan (pemmican) obvykle obsahovalo kromě sušeného masa s tukem právě sušené plody muchovníku. Stonky muchovníku byly pak často používány k výrobě šípů. Některé druhy muchovníků jsou velmi oblíbené okrasné keře pěstované pro květy, kůru a pro krásu podzimního barevného listí.
Doporučení: Využití plodů je podobné jako u ostatního drobného ovoce. Můžete je zpracovat do zavařenin či kompotů, nebo vyrobit šťávu. Karmínové zbarvení dužiny se využívá v potravinářském průmyslu. Odvar z listů pomáhá při žaludečních a střevních potížích.
Ve svém příspěvku SKLIZEŇ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarča.
Dobrý den, může mi prosím někdo poradit, zda existuje nějaká ranná odrůda rakytníku? Na mnoha místech jsem se dočetla, že sklizeň by měla být nejdříve koncem srpna, ale v tuto dobu bych už měla bobulky seschlé, měkké, přezrálé a částečně i opadané. Je možné, že bych měla uzrálé bobule už v polovině až ke konci července? Máte někdo zralý rakytník už v červenci? Rakytník mám nasazen na jižní straně na slunném místě, v Uh. Hradišti.
Děkuji za radu.
Jarča
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel JItka.
Asi máte jako já rannou odrůdu Sluníčko, který v teplém létě dozraje do poloviny srpna a pak už praská a nedá se sklidit :-) Stalo se mi to předloni, když jsem ho nestačila otrhat před dovolenou. Tato odrůda má hodně plodů nahuštěných přímo u větve, tedy žádné trhání vidličkou nebo stříhání větviček do mrazáku...
Trhám je ručně, vlastně prstem zajedu mezi plody a podeberu stopku, aby mi plody nepraskly. Je to zdlouhavé, ale úroda za to stojí! Výborný je likér, marmeláda i čaj ze zmrzlých plodů...
Z muchovníku si můžete vytvořit lahodný živý plot, zde jsou jeho výhody:
již 3. rok po výsadbě bohatě plodí (8–12 kg plodů/keř);
je absolutně odolný proti mrazu (snese až –40 °C), květy přežijí jarní mrazíky (–7 °C);
je odolný vůči suchu;
plody jsou elixírem zdraví – jsou plné vitamínů a minerálů, mimo jiné obsahují antokyany (ty hrají roli v prevenci mnoha chorob i rakoviny);
kvete nádhernými sněhobílými květy;
roste až do výšky 3–4 m, dobře snáší zmlazovací řez;
kvete v dubnu a již v červnu bohatě plodí;
nemá trny.
Muchovník je rostlina mnoha barev – krásné sněhobílé květy, listy hrající barvami od zelené až po temně rudou a lahodné plody podobné obrovským borůvkám.
Ve svém příspěvku MNOŽENÍ BORŮVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenek stříž.
Dobrý den,
Začal jsem pěstovat borůvky a prosím o všechny možné info o množení (doba, ,postup a td.) mám dobré pozdní odrůdy a chtěl bych je sám namnožit , děkuji Stříž
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jelinková Vlasta.
koupila sem si Muchovnik a rada bych si ho namnožila Děkuji
Marmeláda z broskví se připravuje z předem umytých, oloupaných a vypeckovaných broskví. Dužinu rozmačkejte (nejlépe vám to půjde šťouchadlem na brambory, přesypte do domácí pekárny), přidejte želírovací cukr, lžičku kyseliny citronové a zapněte na program „marmeláda“. Až bude program u konce, kápněte trochu marmelády na talířek a nechte zchladnout. Bude-li marmeláda málo hustá, přidejte ještě jednu lžičku kyseliny a důkladně promíchejte. Nalijte do sklenic, otočte dnem vzhůru a nechte vychladnout.
Nemáte-li domácí pekárnu nebo nechcete-li ji použít, nasypte našťouchané broskve do hrnce, podlijte malým množstvím vody, přidejte želírovací cukr a kyselinu citronovou a vařte asi 45 minut za stálého promíchávání. Horké plňte do sklenic, uzavřete, otočte dnem vzhůru, nechte vychladnout.
Jestli si přesně nevybavujete, jaký je vlastně rozdíl mezi marmeládou a povidly, tak vám prozradím, že spočívá především ve způsobu jejich přípravy. Jak marmeláda, tak povidla se mohou vyrábět téměř z každého ovoce a oba druhy bývají většinou bez kousků. Teď tedy ten rozdíl: marmeláda se připravuje z rozvařeného ovoce, bývá doslazena a zahuštěna želírovacím přípravkem. U povidel se ovoce, později ovocná dřeň, vaří tak dlouho, až se zbaví vody a zhoustne bez přidaných pomocných látek, a jen zřídka bývají doslazována.
Postup: Jablka oloupeme a pokrájíme na malé kousky. Pokapeme cikcak octem a dáme na hodinku odležet jen tak na stůl. Ponorným mixérem je poté rozmixujeme v plastové misce a nalijeme do pekárny.
Zapneme program „Marmeláda“, který trvá cca 1 hodinu a 5 minut. Nejprve pekárna 5 minut docela rychle míchá a pak už jen peče. Po skončení znovu pusťte program „Marmeláda“ a přidejte cukr, rum, skořici a hřebíček a ještě jednou program „Marmeláda“ – pak už bude směs přiměřeně hustá, takže ji můžete nalít do skleniček. Sklenice otočte dnem vzhůru a zabalte ještě do froté ručníku.
Minikiwi a vodu přiveďte k varu, ztlumte na středně nízkou teplotu a vařte 20 minut. Rozmixujte ponorným mixérem na pyré a přidejte cukr a citronovou šťávu. Pokračujte ve vaření po dobu 1 hodiny a 30 minut. Často míchejte, nebo se vám to na dně připálí. Můžete to zkusit trochu uspíšit při vyšší teplotě, ale pravděpodobně to spálíte, takže nebuďte horliví. Možná, že když na začátku nepřidáte tolik vody, můžete si trochu ukrátit vaření, ale opravdu to není moc vody na to, kolik je tam ovoce.
Testování, zda je správná konzistence, může být ošemetná věc, protože za tepla bude marmeláda vždy tekutá, bez ohledu na to, jestli už je hotová. Udělejte toto: dejte na talíř lžíci džemu. Talíř dejte na 5 minut do mrazáku. Není to dost času na zmražení, ale dostatečně to ochladí toto malé množství. Vyjměte talíř z mrazáku a projeďte prstem chladnou marmeládu. Pokud džem zůstane oddělený, aniž by se tekutina vracela do středu, je hotovo. Pokud to teče, pokračujte ve vaření a míchání! Hotovou marmeládu dejte do sklenic a zavíčkujte. Sterilizujte ve vroucí vodní lázni po dobu 15 minut. Vyjměte a ujistěte se, že všechna víčka vyskočí.
Z tohoto receptu se vyklube krásná sladká koláčová marmeláda. Pravděpodobně byste mohli přidat více cukru, aniž byste to zkazili, ale připadá mi to příjemně kyselé a na této úrovni stále trochu sladké. Je však kyselejší než většina marmelád zakoupených v obchodě.
Jablka umyjeme, oloupeme, odstraníme jadřince a pokrájíme. Pokapeme cikcak octem a dáme na hodinku odležet. Ponorným mixérem rozmixujeme v plastové misce a nalijeme do pekárny. Zapněte program „Marmeláda“, což je u Moulinex č. 9 – trvá 1 h a 5 minut, přičemž tento program nejprve 5 minut docela rychle míchá a pak už jen „peče“. Po skončení pustíme znovu program „Marmeláda“ a přidáme cukr a rum, skořici a hřebíček. Pekárna opět pracuje 1 hodinu a 5 minut. Po ukončení spustíme program „Marmeláda“ naposledy. Pak již jsou povidla hustá, takže je nalijeme do skleniček, které si nahřejeme na plechu s vodou v troubě. Poté sklenice otočíme dnem vzhůru a zabalíme ještě do froté ručníku, aby byly déle v teple.
Dávka z 1 kg upravených jablek vyjde na necelé 2 malé skleničky. Pokud máte doma tolik jablek, že nevíte, co s nimi, zkuste tato jablková povidla z domácí pekárny. Jsou opravdu výborná!
Ingredience: 1 kg nakrájených jablek, cukr, 1 Gelfix, 2 lžičky kyseliny citronové
Nebo: 1 kg nakrájených jablek, želírovací cukr, 2 lžičky kyseliny citronové
Nastavení pekárny: program Džem/Marmeláda
Postup: Do formy pekárny dáváme malé kousky nakrájených jablek a použijeme buď Gelfix, nebo z receptu vynecháme cukr a dáme pouze ovoce, kyselinu citronovou a želírovací cukr. Vždy se řídíme návodem na sáčku – poměr ovoce a cukru! Spustíme program Džem/Marmeláda. Po ukončení programu ihned formu vyjmeme (pozor, je horká, použijeme kuchyňské rukavice, chňapku či utěrku) a lijeme do čistých sklenic, ale neplníme až po okraj – můžeme zalít 1 víčkem rumu. Poté ihned uzavřeme a otočíme aspoň na 10 minut na víčko, aby se chytlo. Po úplném vychladnutí uložíme do chladna.
Kdo nemá rád kousky ovoce anebo se mu nebude zdát džem dostatečně hladký, může jej ihned po ukončení programu dát do mixéru. Z 1 kg ovoce je asi pět 375 ml skleniček.
Postup: Švestky umyjeme a vypeckujeme. Pokapeme cikcak octem a dáme na hodinku odležet. Ponorným mixérem poté rozmixujeme v plastové misce a nalijeme do pekárny. Zapneme program „Marmeláda“. Po skončení znovu pustíme program „Marmeláda“ a přidáme trochu cukru a rum. A ještě jednou zapneme program „Marmeláda“. Po ukončení nalijeme povidla do skleniček, které si nahřejeme na plechu s vodou v troubě. Naplněné sklenice otočíme dnem vzhůru a zabalíme ještě do froté ručníku, aby byly déle v teple.
Všechny suroviny dejte do pekárny, nejdříve syrovátku, pak všechny ostatní, včetně droždí.
Teď máte dvě možnosti, buď nastavíte pečení celozrnného chleba a více si pekárny, pokud tedy nechcete vyndat hnětače, nebude všímat.
Nebo to uděláte tak, jak to dělám já. Nastavíte si program na kynutí těsta, a až vám program doběhne a těsto bude vykynuté, tak ho přendáte na vál, zapracujete, vytvarujete bochník chleba a necháte ještě chvíli kynout na plechu. Někdo používá ošatku na chleba, aby si bochník zachoval tvar, já peču přímo na plechu. Vložte do předem vyhřáté trouby asi na 230 °C a pečte cca 10 až 15 minut, pak teplotu snižte na 180 °C a pečte do té doby, než se přestane lepit na špejli.
Bílý chléb s bramborou
Ingredience:
1 kg hladké mouky
3 najemno nastrouhané vařené brambory
3 lžičky soli
3 lžičky kmínu
3 lžičky octa
1 a půl kostky droždí
450 ml vody
2 lžičky cukru
Postup:
Všechny suroviny dejte do pekárny, už víte, že vždy začínáte tekutými a pokračujete sypkými ingrediencemi. Zapnete program kynutí těsta, to v případě, že chcete chleba péct na plechu v troubě, anebo zvolte program pečení chleba. Pokud jste dali rovnou program pečení, nemusíte si pekárny několik hodin všímat (nechcete-li si vyndat metly). Pokud máte raději chleba klasického tvaru a dali jste program kynutí těsta, po vykynutí, což je po necelé hodině a půl, bude těsto připravené k dalšímu zpracování. Těsto dejte na vál, ještě jednou propracujte, udělejte jeden velký nebo dva menší bochníky chleba, potřete studenou vodou, vložte do trouby vyhřáté na 200 °C a nechte péct. Každých 20 minut znovu bochník potřete vodou, aby se chleba krásně opekl. Zhruba po hodině zkuste za pomoci špejle, zda máte chléb dopečený, pokud ne, pokračujte v pečení, pokud ano, vyjměte z trouby, nechte zchladnout a můžete konzumovat.