Zajímá vás téma MUSAKA CESKA? Tak právě pro vás je určen tento článek. Musaka je tradiční zapékaný pokrm Balkánu a Blízkého východu. Nejznámější variantou je musaka řecká, která se skládá z vrstev mletého masa podušeného s cibulí a česnekem, lilku, rajčat a bešamelové omáčky. Někdy se zapéká také s plátky brambor. Varianty pokrmu se v různých oblastech liší.
Co je musaka
Balkánská kuchyně v sobě snoubí to nejlepší ze Středomoří a Balkánu a musaka je toho typickým dokladem: kromě hromady rajčat, lilku a olivového oleje v ní najdete například mleté maso nebo skořici. Musaka není čistě řecké jídlo, podobné recepty najdete prakticky na celém Balkáně a Blízkém východě. Recept na musaku je jednoduchý. Základem řecké musaky je už zmíněné mleté maso, původně jehněčí, dnes často hovězí či různě míchané. Určující pro musaku je také to, že se ochucuje mimo jiné mletou skořicí. Pro dokonalý výsledek jsou klíčové kvalitní suroviny a hlavně trpělivost. S tím úzce souvisí i nemalý počet rendlíků a pánví. Jednu nádobu budete potřebovat na masovou směs, ochucenou řapíkatým celerem, rajčaty a vínem. To použijte dobré, možná ne úplně to nejlepší, co doma máte, ale taky ne žádné „krabicové“. V dalším rendlíku je dobré nechat si pět až deset minut předvařit brambory – jinak budete během pečení pořád kontrolovat, jestli jsou měkké. Pak je tu lilek, ten si žádá opečení na troše oleje, takže další pánev (ještě předtím jej zbavte přebytečné vody). Nakrájejte ho na plátky, zlehka posolte a nechte orosit. Kapky pak osušíte papírovou utěrkou. Lilek je jako houba. Teprve když z něj dostanete přebytečnou vodu, poruší se jeho pěnová struktura a zelenina pak nenasákne tolik tuku. Kromě lilku lze použít rovněž cuketu (tu potit netřeba). Poslední rendlík bude na bešamel. Vždy když připravujete základ omáčky, je dobré mít jednu ze složek, tedy buď jíšku, nebo vývar, kterým se jíška zalévá, studenou a druhou teplou. Pokud by byly obě horké, mohly by se v omáčce vytvořit hrudky. Posledním úkonem je vrstvení. Obvykle se začíná plátky brambor, pak přijde na řadu bešamel, ragú a lilek. Vrstvy můžete několikrát zopakovat, dokud vám stačí suroviny. Důležité ale je, aby se končilo vrstvou masa a bešamelu. Péct můžete v jedné velké nebo několika menších mističkách, máte-li takové. Pak se bude musaka samozřejmě snáz podávat a odpadne vám starost s porcováním. Příprava sice zabere půl dne, ale výsledek rozhodně stojí za to.
Tato světlá omáčka je základem mnoha francouzských, italských nebo i řeckých jídel. Můžete ji využít jako základu pro přípravu omáček a polévek i jako přílohu k masu nebo zelenině. Ve Francii se bešamelová omáčka používá mimo jiné při přípravě krémových polévek, například s houbami nebo se zeleninou (mrkev, chřest, dýně, brokolice a další). V italské kuchyni můžeme najít bešamel jako základ například v receptu na lasagne. V tomto pokrmu je bešamel stěžejní, bez něho bychom totiž opravdové lasagne nikdy nepřipravili. Přes pevný základ v podobě tradičních těstovin a bešamelové omáčky mohou mít lasagne podle zbylých surovin mnoho různých podob. Nejtradičnější způsob přípravy lasagní je s boloňskou omáčkou, tedy s rajčatovou omáčkou s ragú z mletého masa. Lasagne lze však připravovat například i se špenátem a kuřecím masem, se zeleninou a podobně. Kromě lasagní se bešamel používá i na pizzu, a to ve variantě bez rajčatového suga, například u pizzy čtyř druhů sýra. Nejznámějším tradičním řeckým pokrmem, kde je bešamel jedním ze základních prvků, je musaka. S trochou fantazie lze musaku přirovnat k italským lasagním. Musaka je totiž rovněž zapékaný produkt, který tvoří jednotlivé vrstvy, v nichž kromě bešamelu figuruje lilek, dále mleté maso, rajčata nebo například i brambory.
Klasický bešamel se připravuje tak, že nejprve na pánvi necháte rozpustit máslo, které následně zaprášíte hladkou moukou, čímž vytvoříte světlou jíšku. Poté přidáte mléko a rozmícháte vše do hladka. Na závěr dochutíte solí a lehce muškátovým oříškem, s ním ale opatrně, je totiž velmi aromatický, a je hotovo.
Ingredience: olivový olej, 1 cibule najemno nasekaná, 1 stroužek česneku, 750 g mletého hovězího masa (případně jehněčí), 1 lžička mleté skořice, 100 ml bílého vína, 400 g rajčat + 4–6 rajčat zvlášť, 2 lžíce nasekané hladkolisté petrželky, sůl, pepř, 2 lilky nakrájené na kolečka, 35 g másla, 35 g hladké mouky, 300 ml mléka, 4 kuličky černého pepře, 2 bobkové listy, 1 lžíce jemně nastrouhané citronové kůry, 100 g jemně nastrouhaného tvrdého sýra, 2–3 oloupané a uvařené brambory, nakrájené na kolečka
Postup: V širším hrnci osmahněte na troše olivového oleje cibuli doměkka. Pak přihoďte česnek a po minutě i mleté maso. Opékejte ho dohněda, dokud se zcela nerozpadne na malé kousky. Přidejte skořici, víno a 400 g rajčat. Přiveďte k varu, snižte plamen a nechte probublávat půl hodinky. Pak do směsi vmíchejte petrželku, ochuťte solí a pepřem. Zatímco dusíte maso, opečte na troše olivového oleje lilky. Z obou stran a pěkně dohněda. Přendejte je na kuchyňské ubrousky a nechte odsát přebytečný tuk. Udělejte si bešamel: máslo rozpusťte na pánvi, přimíchejte mouku, chvíli opékejte a pak zalijte mlékem, přidejte bobkové listy, celý pepř a dvě lžičky čerstvě nastrouhané citronové kůry. Deset až patnáct minut povařte. Vyndejte pepř a bobkový list a osolte podle chuti. Do bešamelu rozmíchejte dvě vejce a sýr. Začněte vrstvit do středně velké zapékací mísy o objemu zhruba dva litry: na dno dejte část lilků, osolte je, na ně dejte masovou směs, kolečka rajčat a tak dále do spotřebování všech ingrediencí. Končit byste měli masovou směsí. Na ni vyskládejte (jedno přes druhé) kolečka brambor, přelijte sýrovým bešamelem a pečte 30–40 minut.
Ve svém příspěvku VYBAVENÍ PRO MALOU LOŽNICI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar.
Zdravím, hezký článek. A prosím tip, kde sehnat takový nábytek? My občas s rodinou jezdíme nakupovat do těch pražských velkoobchodu, které všichni určitě znají. A nebo pak přes internet třeba tady na tom eshopu a koukám, že mají i vybavení ložnic http://www.aminabytek.cz/nabytek-do-loznice/ Maji zajímavý dřevěný nábytek a hlavně je to česká výroba, takže aspoň člověk podpoří nějaké ty české výrobce.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dita.
Moc dobře sepsané tipy, pro tyto byty se určitě hodit budou, protože prostoru je málo a potřebného nábytku a vybavení hodně :) Určitě je dobré rozmyslet si, co člověk potřebuje a co naopak už tolik ne, protože tím se celá situace velmi ulehčí a najednou je i malý byt docela prostorný.
Ingredience: 2 malé cukety, 500 g brambor, 500 g rajčat, 2 cibule, 4 stroužky česneku, 250 ml mléka, 250 ml smetany, 4 vejce, sůl, pepř, hrst petržele a pažitky, 200 g sýru cottage, olej
Postup: Na cuketovou musaku bez masa očistíme cukety a brambory a nakrájíme je na tenké plátky. Na oleji necháme změknout nadrobno nakrájenou cibuli a česnek. Přidáme spařená, oloupaná a nakrájená rajčata. Lehce osolíme a opepříme, necháme podusit ve vlastní šťávě. Rozšleháme mléko, smetanu a vejce. Přidáme cottage sýr. Nadrobno nasekáme bylinky. Vymastíme menší plech, na dno naskládáme brambory a poté cukety (obě vrstvy lehce osolíme). Posypeme bylinkami. Navrstvíme rajčata a směs mléka, smetany, vajec a sýru cottage. Takto střídáme vrstvy, dokud se nedostaneme až na okraj plechu. Poslední vrstvou by měla být smetana. Pečeme v předem vyhřáté troubě na 200 °C, dokud nejsou brambory měkké a vrchní vrstva nezezlátne.
Ve svém příspěvku JAPONSKÁ MYRTA - PŘEZIMOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka.
Dobrý den ráda bych Vás poprosila o radu mám myrtu japonskou už druhý rok přes zimu mě začali vyrustat nové výhonky,ale bohužel mé uschli i listy.Myslíte si že se vzpamatuje?Moc bych si to přála nebo radu jak ji oživyt.Děkuji moc pěkný den
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sára.
Dobrý den,
no těch pravopisných chyb je tam 5, slovy pět...
Třeba tazatelka není Češka, ale i tak počítač dokáže opravit chyby, jen si na to zvyknout a používat tuto službu na PC.
Pravopisné chyby přímo "bijí" do očí...
Přeji krásný den všem a hodně úspěchů s kytičkami Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Postup: Mleté vepřové maso osolíme a opepříme. Brambory očistíme a nakrájíme na kostičky. Na rozpálené pánvi osmažíme mleté maso. Přidáme k němu brambory, trochu vody a necháme dusit. Jakmile jsou brambory měkké a voda skoro vyvařená, dáme vše na plech. Podle potřeby směs osolíme a přidáme saturejku. Do jogurtu vmícháme vejce a hladkou mouku a jogurtem zalijeme masovou směs. Musaku vložíme do trouby vyhřáté na 200 °C a pečeme asi 20 minut. Bulharskou musaku s vepřovým masem ihned podáváme.
Ve svém příspěvku VÝPIS Z KATASTRU NEMOVITOSTÍ PODLE JMÉNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomeček Martin.
potřebuji zjistit současnou adresu. Na trvalé adrese U Havličkových sadů 1531/11
není.
Děkuji
Hánová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jindřiška Havlová.
Josef Šindelář nar, 12.3. 1843 : LV 1131. Jedná se o tři parcely 3091/4, 3079/61 a3079/63. Jedná se mi o to, jestli Josef Šindelář, který je tam napsaný žil v Bohumili č. 1 a nebo v roce 1882 v Penčicích č.14 a zda byl knížecím hajným Lichtensteinského panství. Jde o to, že Šindelářů v tomto kraji žilo hodně a tak nevím jestli je to můj pradědeček. Děkuji za odpověď.
Postup: Oloupané syrové brambory nakrájíme na tenká kolečka. Oloupanou a najemno nakrájenou cibuli osmažíme dozlatova na oleji. Přidáme obě mleté papriky a mleté maso, promícháme a podusíme. Pak do směsi přidáme česnek utřený se solí, petrželku a trochu pepře a promícháme. Do vymazané zapékací mísy rozložíme střídavě vrstvu syrových brambor a vrstvu masové směsi a vždy je zasypeme očištěným a na kolečka nakrájeným pórkem. Takto pokračujeme, dokud nespotřebujeme všechny suroviny (poslední vrstvou budou brambory). Naplněnou mísu vložíme do trouby vyhřáté na 180 °C a pečeme asi 15 minut. Pak musaku s bramborem zalijeme osolenou smetanou rozmíchanou s vejci a moukou a dopečeme ji dozlatova.
Ingredience: 500 g mletého masa, 400 g brambor, 2 lilky, 1 cibule, 5 stroužků česneku, 3 ks řapíkatého celeru, rajčatový protlak, 200 ml červeného vína, 300 ml vývaru, máslo, mléko, hladká mouka, 4 bobkové listy, sůl, pepř, skořice, olivový olej
Postup: Cibuli a celer nakrájíme najemno, česnek na plátky. V hrnci orestujeme na oleji nejprve zeleninu. Poté přidáme mleté maso a dále restujeme. Přidáme 2 bobkové listy, protlak, podlijeme vínem a necháme alkohol vyvařit. Následně přilijeme vývar. Dusíme doměkka, osolíme, opepříme. Lilky nakrájíme na plátky a z obou stran restujeme. Osolíme, opepříme a posypeme skořicí. V menším hrnci si připravíme bešamel ochucený 2 bobkovými listy. Oloupané brambory nakrájíme na plátky. Část poklademe na dno zapékací mísy a zalijeme trochou bešamelu. Poté do mísy rozprostřeme vrstvu ragú a poklademe lilkem. Postup opakujeme, dokud nepoužijeme všechny přísady. Zakončíme masem a bešamelem. Pečeme v rozehřáté troubě při 160 °C asi 40 až 45 minut.
Postup: Lilek nakrájejte na tenké plátky. Pak je rozložte a posolte, aby se vypotily. Se ztrátou vody zároveň „přijdou“ o hořkost. Než se lilky vypotí, opečte na pánvičce lehce dva tři stroužky česneku, zároveň rozpalte olej na druhé pánvi a můžete postupně po osušení smažit plátky lilku. A abyste snížili prostoje, rovnou rozehřejte troubu na 175 °C. K opečenému česneku vložte nadrcená rajčata, osolte, opepřete a nechte je prohřívat. Až budete mít lilek opečený, můžete začít vrstvit jednotlivé suroviny do pekáčku. Jako byste dělali lasagne. Začněte vrstvou rajčat, tu poklaďte lilkem, nahoru přidejte kousky mozzarelly, pár lístečků bazalky. A opakujte vrstvení, dokud nebudete mít plný pekáček nebo dokud nedojdou suroviny. Skončete rajčaty, na ně pak nasypte vrstvu nastrouhaného parmezánu pomíchaného se strouhankou. Pro skus přidejte pár piniových oříšků. Pečení trvá zhruba 25 minut. Kdybyste chtěli porce nějak tvarovat, museli byste nechat pokrm vystydnout. Ale jde o takovou dobrotu, že to nevydržíte a raději se smíříte s tím, že pokrm na talíři nebude vypadat tak úhledně.
Ingredience: 2 lilky, olej, 2 středně velké cibule, 500 g rajčat, 2–3 stroužky česneku, 400 g mletého hovězího masa, 200 g mletého vepřového masa, hrst petrželky kudrnky, pepř, sůl
Postup: Lilek nakrájíme příčně na tenké plátky (tenčí než 1 cm), vyskládáme jeden vedle druhého na plech, posolíme a pekáč podložíme z jedné strany tak, aby byl trochu nakloněný a šťáva z lilků tak stékala dolů. Lilky pak nebudou ležet ve vlastní „vyplakané“ vodě. Takto lilky ponecháme 1–1,5 hodiny, poté je zlehka vymačkáme, osušíme a osmažíme v hojné vrstvě rozpáleného oleje, zprudka a z obou stran. Osmažené je ponecháme stranou. Cibuli nakrájíme na malé kostičky, česnek najemno nasekáme, 1/3 rajčat nastrouháme, 3/4 nakrájíme na plátky nebo kostičky. Cibuli nakrájenou na kostičky krátce osmahneme na oleji, vzápětí přidáme strouhaná rajčata, krátce podusíme, vložíme česnek a mleté maso, opět krátce podusíme, osolíme a opepříme. Pekáč vytřeme olejem, dno pokryjeme lilky, na ně navrstvíme masovou směs, část rajčat nakrájených na plátky, dáme opět vrstvu lilku a nakonec ještě zbytek rajčat. Povrch posypeme sekanou petrželkou. Podlijeme trochou vody a pečeme ve středně předehřáté troubě (160–180 °C) asi 30 minut. Podáváme vystydlé s chilli papričkou.
Sami vidíte, že receptů na musaku je spousta. Jaký je váš oblíbený recept? Napište nám jej.
Česká tradiční kuchyně je založena na surovinách, které se u nás hojně vyskytují – brambory, česnek, petržel, celer, mrkev, maso, luštěniny, obilniny, chmel, ... Za dva pilíře české tradiční kuchyně lze považovat polévky a omáčky servírované s masem, k nejoblíbenějším patří vepřové, kuřecí, hovězí a zvěřina. Omáčky jsou zpravidla velmi hutné, jejich důležitou ingrediencí je smetana, máslo nebo mouka.
Svíčková, i když ne v pravém slova smyslu omáčka, je zmiňována ve slavné knize a první kuchařce u nás – v Domácí kuchařce vydané roku 1826, kterou napsala Magdalena Dobromila Rettigová, česká buditelka rané fáze Národního obrození, spisovatelka a autorka příruček do kuchyně. O zásadním významu této publikace hovoří její téměř stoleté nepřetržité reedice.
Název svíčková vznikl v dobách, kdy hovězí maso bylo méně kvalitní a kdy se k přípravě tohoto jídla skutečně používala pravá svíčková, která se protýkala slaninou, a někdy dokonce i přes noc marinovala, neboli nakládala do mořidla (pajcu). Později, když se kvalita hovězího masa zlepšila a cena pravé svíčkové stoupla, byla hlavně v restauracích pravá svíčková nahrazena falešnou svíčkovou nebo prostě hovězím masem z kýty. Toto maso, relativně málo odleželé a málo prorostlé tukem, bylo špikováno a většinou rovněž nakládáno do octového nálevu s kořenovou zeleninou, který masu dodal jednak chuť, jednak maso poněkud tenderizoval (změkčoval).
Postupem času vzniklo několik receptů na přípravu tohoto jídla, ale ať již bylo maso marinováno, nebo ne, technika jeho úpravy byla vždy téměř stejná.
Když se říká „pečeně“, tak se maso napřed na trošce tuku ze všech stran prudce opeče (orestuje), aby se v něm uzavřely šťávy. Opečené maso se pak vloží do pekáče na orestovaný zeleninový základ. Přidá se koření a sůl, případně půlka citronu, podlije se vodou, případně troškou marinády, a pokud nebylo maso marinované v octovém nálevu i ocet, a dusí se do měkka. Dušené maso se vyndá a před krájením se nechá chvíli uležet. Mezitím se dokončí omáčka. Na zbylý základ v kastrole se nalije vývar nebo voda a vše se přivede do varu. Po chvilce se základ zahustí světlou jíškou a zalije smetanou smíchanou s troškou mouky (kvásek), aby se omáčka takzvaně nezdrcla. Omáčka se pak rozšlehá ponorným mixerem nebo se propasíruje přes jemný cedník, trochu se povaří, navrch se dá kousek másla, aby se neudělal škraloup a aby omáčka dostala glanc.
Svíčková by se pak měla podávat na horkém talíři, zpravidla ve dvou plátcích přelitých horkou zlatohnědou omáčkou a se čtyřmi nebo pěti plátky knedlíků šindelovitě položenými na levou stranu od masa. Na maso se někdy pokládá plátek citronu (citronový terč), který se pokrývá brusinkami a případně šlehanou smetanou.
V receptu jde tedy především o nachystání si masa prošpikováním špekem, orestování masa a zeleniny s kořením (celý černý pepř, nové koření, bobkový list), dochucení základu (octem, hořčicí, cukrem), po změknutí masa se vypečená šťáva zahustí jíškou, přidá se propasírovaná použitá zelenina, omáčka se zjemní smetanou a je hotovo.
Koncentrovaná kyselina sírová (96–98%) je hustá olejnatá kapalina, 1,8krát těžší než voda. Je neomezeně mísitelná s vodou, při ředění se uvolňuje velké množství tepla. Má silné dehydratační účinky, zuhelnaťuje většinu organických látek. Je hygroskopická, pohlcuje vodní páry. Koncentrovaná kyselina sírová je velmi reaktivní a má oxidační účinky. Reaguje téměř se všemi kovy kromě železa (pasivuje jej), olova, zlata, platiny a wolframu. Zředěná kyselina sírová nemá oxidační schopnosti a reaguje s neušlechtilými kovy za vzniku vodíku a síranů, s ušlechtilými kovy nereaguje. Kyselina sírová je silná dvojsytná kyselina, která tvoří dva typy solí – sírany a hydrogensírany.
Kyselina sírová byla známá již od středověku, kdy byla připravována arabskými alchymisty suchou destilací (tepelným rozkladem) zelené skalice. Nebyl o ni příliš velký zájem, proto byla připravována pouze v malých množstvích v lékárnách. Teprve v 17. století se zvýšil zájem o její výrobu, což souviselo s jejím využitím při bělení tkanin a jako rozpouštědla při barvení oblíbeným modrým barvivem indigem. Nejprve se vyráběla ze zelené skalice stejným způsobem, jako ji vyráběli alchymisté, poté se vedle zpracování zelené skalice z důlních vod začaly uplatňovat další postupy, zejména výroba z vitriolových břidlic.
Zpracování vitriolových břidlic se stalo v 2. polovině 18. století základem pro výrobu české dýmavé kyseliny sírové – olea. Provozy, ve kterých tato výroba probíhala, byly nazývány „olejny“. Tuto výrobu ve velkém zavedl Jan Čížek v roce 1778 v chemickém závodě ve Velké Lukavici u Chrudimi a brzy poté následovaly další podniky, ve kterých se česká dýmavá kyselina sírová začala vyrábět. V první polovině 19. století se česká dýmavá kyselina sírová stala celosvětově známým pojmem a na její výrobě byl závislý německý i anglický textilní průmysl. V 70. letech 19. století u nás dosahovala roční produkce kyseliny sírové 6 000 tun. Na konci 19. století tato výroba zanikla.
Podstatou výroby bylo pálení (tepelný rozklad) síranu železitého, který se získával větráním a vyluhováním vitriolových a kyzových břidlic. Vznikající oxid sírový byl pohlcován ve vodě nebo kyselině sírové.
Jiným způsobem výroby kyseliny sírové byla komorová výroba, která byla spuštěna v Anglii v Oxfordu již v roce 1746. U nás byla výroba anglické kyseliny sírové z dovážených surovin (sicilské síry a chilského ledku) poprvé zavedena ve Velké Lukavici v roce 1807. Jednalo se o nitrózní způsob výroby, při němž se k oxidaci oxidu siřičitého používal oxid dusíku. Oxidace probíhala v uzavřených olověných komorách. Ztráty oxidu dusíku při výrobě kyseliny sírové podstatně snížil J. L. Gay-Lu
Krupicová kaše obsahuje ve 100 g průměrně 176,1 kilokalorií, tedy 737 kJ. 100 g krupicové kaše obsahuje 8,7 g tuků, 5,2 g bílkovin a 19,7 g sacharidů.
Česká krupicová kaše návod
Suroviny:
200 ml mléka
1 kostka cukru
1 lžíce cukru
1 lžíce krupičky
0,5 lžičky másla
0,5 lžičky skořice
Postup:
Krupici máčíme 1/4 hodiny v mléce. Poté v tomto mléce 10 minut vaříme do zhoustnutí s přidáním 1 kostky cukru. Kaši dáme na talíř. Povrch kaše posypeme cukrem smíchaným se skořicí a lehce polijeme rozpuštěným máslem.
Krupicová kaše z mouky
Suroviny:
0,5 l mléka
6 lžic hrubé mouky
kakao
máslo
moučkový cukr
Postup:
Mléko přivedeme těsně k varu a postupně do něj vsypeme hrubou mouku. Kaši musíme stále míchat, aby se nevytvořily hrudky. Do mléka vsypte jen tolik mouky, aby měla kaše pro vás tu správnou hustotu. Kaše začíná obratem houstnout. Přivedeme k varu a odstavíme. Posypeme kakaem, nebo grankem, položíme slabý plátek másla a posypeme moučkovým cukrem dle chuti.
Krupicová kaše z vody
Suroviny:
200 ml vody
1 lžíce cukru
1 lžíce krupičky
0,5 lžičky másla
Postup:
Kaši uvaříme ve vodě do zhoustnutí, to je cca 10 minut. Přidáme cukr. Povrch kaše lehce polijeme rozpuštěným máslem.
Krupicová kaše pro kojence
Suroviny:
1 rovná lžíce krupičky
1/2 lžičky másla
100 ml mléka
80 ml vody
2 ks kostkového cukru
Postup:
Krupici máčíme 15 minut ve vodě, pak ji ve stejné vodě 5 minut vaříme. Přidáme 100 ml mléka a vše vaříme dalších 5 minut. Nakonec do kaše zamícháme cukr a máslo. Do krupicové kaše můžete přidat ovoce nebo šťávu z mrkve či rajčat. Pro větší děti postupně snižujeme množství vody a nahrazujeme je mlékem, takže v 8 měsících věku dítěte vaříme kaši jen z mléka.
Krupicová kaše s jablky
Suroviny:
1 kg jablek
100 g krupice
trochu vody
100 g cukru
80 g másla
skořice
Postup:
Oloupaná jablka pokrájíme na menší kousky a rozvaříme s trochou vody. Poté do jablek s vodou zavaříme krupici. Mícháme, aby se kaše nepřipalovala. Je-li zapotřebí, zředíme trochou vody. Vmícháme cukr. Kaši dáme na talíře, posypeme skořicovým cukrem a polijeme rozehřátým máslem.
V České republice správu údajů o tuzemských nemovitostech, jejich soupis, popis a geometrické a polohové určení zajišťuje Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK), respektive jeho krajské katastrální úřady. Součástí údajů spravovaných katastrem nemovitostí je také evidence vlastnických a jiných věcných práv a dalších, zákonem stanovených práv k těmto nemovitostem. Katastr nemovitostí je zdrojem informací pro řadu subjektů. Slouží například k ochraně práv k nemovitostem, pro daňové a poplatkové účely, k oceňování nemovitostí. Základní územní jednotkou je katastrální území.
Údaje z katastru nemovitostí dříve poskytovala pouze jednotlivá pracoviště katastrálních úřadů. Od začátku roku 2007 mohou na základě zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, vydávat výpisy z katastru nemovitostí vedle katastrálního úřadu rovněž obecní úřady, úřady městských částí, krajské a matriční úřady, notáři, Česká pošta a Hospodářská komora ČR.
Předmětem evidence v katastru nemovitostí jsou pozemky v podobě parcel (označené parcelním číslem), budovy spojené se zemí pevným základem (budovy, kterým se přiděluje popisné nebo evidenční číslo, nebo budovy, kterým se popisné nebo evidenční číslo nepřiděluje a které nejsou příslušenstvím jiné stavby evidované na téže parcele), byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky podle zvláštního zákona v budovách, rozestavěné budovy nebo byty a nebytové prostory, které budou podléhat evidenci. Evidují též přehrady, hráze, jezy, stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejich březích, stavby k využití vodní energie a stavby odkališť, pokud jsou spojené se zemí pevným základem.
Informace o vlastníkovi získáte na stránkách Katastrálního úřadu. Můžete si vybrat, zdali chcete vyhledat vlastníka parcely, stavby nebo bytové jednotky. Jakmile máte zobrazenu parcelu, stavbu nebo byt jejíhož vlastníka chcete dohledat, opište z obrázku kód pro zobrazení vlastníka a odešlete jej. Pokud jste kód opsali správně, což někdy může být náročné, zobrazí se vám všechny dostupné informace k danému objektu. Mezi tyto informace patří:
Jména a adresy vlastníků a jiných oprávněných osob;
Vlastnické právo a podíl;
Omezení vlastnického práva (nejčastěji zástavní právo smluvní a věcná břemena);
Jiné zápisy;
Řízení, v rámci kterých byl k nemovitosti zapsán cenový údaj;