Balkánská kuchyně v sobě snoubí to nejlepší ze Středomoří a Balkánu a musaka je toho typickým dokladem: kromě hromady rajčat, lilku a olivového oleje v ní najdete například mleté maso nebo skořici. Musaka není čistě řecké jídlo, podobné recepty najdete prakticky na celém Balkáně a Blízkém východě. Recept na musaku je jednoduchý. Základem řecké musaky je už zmíněné mleté maso, původně jehněčí, dnes často hovězí či různě míchané. Určující pro musaku je také to, že se ochucuje mimo jiné mletou skořicí. Pro dokonalý výsledek jsou klíčové kvalitní suroviny a hlavně trpělivost. S tím úzce souvisí i nemalý počet rendlíků a pánví. Jednu nádobu budete potřebovat na masovou směs, ochucenou řapíkatým celerem, rajčaty a vínem. To použijte dobré, možná ne úplně to nejlepší, co doma máte, ale taky ne žádné „krabicové“. V dalším rendlíku je dobré nechat si pět až deset minut předvařit brambory – jinak budete během pečení pořád kontrolovat, jestli jsou měkké. Pak je tu lilek, ten si žádá opečení na troše oleje, takže další pánev (ještě předtím jej zbavte přebytečné vody). Nakrájejte ho na plátky, zlehka posolte a nechte orosit. Kapky pak osušíte papírovou utěrkou. Lilek je jako houba. Teprve když z něj dostanete přebytečnou vodu, poruší se jeho pěnová struktura a zelenina pak nenasákne tolik tuku. Kromě lilku lze použít rovněž cuketu (tu potit netřeba). Poslední rendlík bude na bešamel. Vždy když připravujete základ omáčky, je dobré mít jednu ze složek, tedy buď jíšku, nebo vývar, kterým se jíška zalévá, studenou a druhou teplou. Pokud by byly obě horké, mohly by se v omáčce vytvořit hrudky. Posledním úkonem je vrstvení. Obvykle se začíná plátky brambor, pak přijde na řadu bešamel, ragú a lilek. Vrstvy můžete několikrát zopakovat, dokud vám stačí suroviny. Důležité ale je, aby se končilo vrstvou masa a bešamelu. Péct můžete v jedné velké nebo několika menších mističkách, máte-li takové. Pak se bude musaka samozřejmě snáz podávat a odpadne vám starost s porcováním. Příprava sice zabere půl dne, ale výsledek rozhodně stojí za to.
Tato světlá omáčka je základem mnoha francouzských, italských nebo i řeckých jídel. Můžete ji využít jako základu pro přípravu omáček a polévek i jako přílohu k masu nebo zelenině. Ve Francii se bešamelová omáčka používá mimo jiné při přípravě krémových polévek, například s houbami nebo se zeleninou (mrkev, chřest, dýně, brokolice a další). V italské kuchyni můžeme najít bešamel jako základ například v receptu na lasagne. V tomto pokrmu je bešamel stěžejní, bez něho bychom totiž opravdové lasagne nikdy nepřipravili. Přes pevný základ v podobě tradičních těstovin a bešamelové omáčky mohou mít lasagne podle zbylých surovin mnoho různých podob. Nejtradičnější způsob přípravy lasagní je s boloňskou omáčkou, tedy s rajčatovou omáčkou s ragú z mletého masa. Lasagne lze však připravovat například i se špenátem a kuřecím masem, se zeleninou a podobně. Kromě lasagní se bešamel používá i na pizzu, a to ve variantě bez rajčatového suga, například u pizzy čtyř druhů sýra. Nejznámějším tradičním řeckým pokrmem, kde je bešamel jedním ze základních prvků, je musaka. S trochou fantazie lze musaku přirovnat k italským lasagním. Musaka je totiž rovněž zapékaný produkt, který tvoří jednotlivé vrstvy, v nichž kromě bešamelu figuruje lilek, dále mleté maso, rajčata nebo například i brambory.
Klasický bešamel se připravuje tak, že nejprve na pánvi necháte rozpustit máslo, které následně zaprášíte hladkou moukou, čímž vytvoříte světlou jíšku. Poté přidáte mléko a rozmícháte vše do hladka. Na závěr dochutíte solí a lehce muškátovým oříškem, s ním ale opatrně, je totiž velmi aromatický, a je hotovo.
Ingredience: olivový olej, 1 cibule najemno nasekaná, 1 stroužek česneku, 750 g mletého hovězího masa (případně jehněčí), 1 lžička mleté skořice, 100 ml bílého vína, 400 g rajčat + 4–6 rajčat zvlášť, 2 lžíce nasekané hladkolisté petrželky, sůl, pepř, 2 lilky nakrájené na kolečka, 35 g másla, 35 g hladké mouky, 300 ml mléka, 4 kuličky černého pepře, 2 bobkové listy, 1 lžíce jemně nastrouhané citronové kůry, 100 g jemně nastrouhaného tvrdého sýra, 2–3 oloupané a uvařené brambory, nakrájené na kolečka
Postup: V širším hrnci osmahněte na troše olivového oleje cibuli doměkka. Pak přihoďte česnek a po minutě i mleté maso. Opékejte ho dohněda, dokud se zcela nerozpadne na malé kousky. Přidejte skořici, víno a 400 g rajčat. Přiveďte k varu, snižte plamen a nechte probublávat půl hodinky. Pak do směsi vmíchejte petrželku, ochuťte solí a pepřem. Zatímco dusíte maso, opečte na troše olivového oleje lilky. Z obou stran a pěkně dohněda. Přendejte je na kuchyňské ubrousky a nechte odsát přebytečný tuk. Udělejte si bešamel: máslo rozpusťte na pánvi, přimíchejte mouku, chvíli opékejte a pak zalijte mlékem, přidejte bobkové listy, celý pepř a dvě lžičky čerstvě nastrouhané citronové kůry. Deset až patnáct minut povařte. Vyndejte pepř a bobkový list a osolte podle chuti. Do bešamelu rozmíchejte dvě vejce a sýr. Začněte vrstvit do středně velké zapékací mísy o objemu zhruba dva litry: na dno dejte část lilků, osolte je, na ně dejte masovou směs, kolečka rajčat a tak dále do spotřebování všech ingrediencí. Končit byste měli masovou směsí. Na ni vyskládejte (jedno přes druhé) kolečka brambor, přelijte sýrovým bešamelem a pečte 30–40 minut.
Ingredience: 2 malé cukety, 500 g brambor, 500 g rajčat, 2 cibule, 4 stroužky česneku, 250 ml mléka, 250 ml smetany, 4 vejce, sůl, pepř, hrst petržele a pažitky, 200 g sýru cottage, olej
Postup: Na cuketovou musaku bez masa očistíme cukety a brambory a nakrájíme je na tenké plátky. Na oleji necháme změknout nadrobno nakrájenou cibuli a česnek. Přidáme spařená, oloupaná a nakrájená rajčata. Lehce osolíme a opepříme, necháme podusit ve vlastní šťávě. Rozšleháme mléko, smetanu a vejce. Přidáme cottage sýr. Nadrobno nasekáme bylinky. Vymastíme menší plech, na dno naskládáme brambory a poté cukety (obě vrstvy lehce osolíme). Posypeme bylinkami. Navrstvíme rajčata a směs mléka, smetany, vajec a sýru cottage. Takto střídáme vrstvy, dokud se nedostaneme až na okraj plechu. Poslední vrstvou by měla být smetana. Pečeme v předem vyhřáté troubě na 200 °C, dokud nejsou brambory měkké a vrchní vrstva nezezlátne.
Postup: Mleté vepřové maso osolíme a opepříme. Brambory očistíme a nakrájíme na kostičky. Na rozpálené pánvi osmažíme mleté maso. Přidáme k němu brambory, trochu vody a necháme dusit. Jakmile jsou brambory měkké a voda skoro vyvařená, dáme vše na plech. Podle potřeby směs osolíme a přidáme saturejku. Do jogurtu vmícháme vejce a hladkou mouku a jogurtem zalijeme masovou směs. Musaku vložíme do trouby vyhřáté na 200 °C a pečeme asi 20 minut. Bulharskou musaku s vepřovým masem ihned podáváme.
Postup: Oloupané syrové brambory nakrájíme na tenká kolečka. Oloupanou a najemno nakrájenou cibuli osmažíme dozlatova na oleji. Přidáme obě mleté papriky a mleté maso, promícháme a podusíme. Pak do směsi přidáme česnek utřený se solí, petrželku a trochu pepře a promícháme. Do vymazané zapékací mísy rozložíme střídavě vrstvu syrových brambor a vrstvu masové směsi a vždy je zasypeme očištěným a na kolečka nakrájeným pórkem. Takto pokračujeme, dokud nespotřebujeme všechny suroviny (poslední vrstvou budou brambory). Naplněnou mísu vložíme do trouby vyhřáté na 180 °C a pečeme asi 15 minut. Pak musaku s bramborem zalijeme osolenou smetanou rozmíchanou s vejci a moukou a dopečeme ji dozlatova.
Ingredience: 500 g mletého masa, 400 g brambor, 2 lilky, 1 cibule, 5 stroužků česneku, 3 ks řapíkatého celeru, rajčatový protlak, 200 ml červeného vína, 300 ml vývaru, máslo, mléko, hladká mouka, 4 bobkové listy, sůl, pepř, skořice, olivový olej
Postup: Cibuli a celer nakrájíme najemno, česnek na plátky. V hrnci orestujeme na oleji nejprve zeleninu. Poté přidáme mleté maso a dále restujeme. Přidáme 2 bobkové listy, protlak, podlijeme vínem a necháme alkohol vyvařit. Následně přilijeme vývar. Dusíme doměkka, osolíme, opepříme. Lilky nakrájíme na plátky a z obou stran restujeme. Osolíme, opepříme a posypeme skořicí. V menším hrnci si připravíme bešamel ochucený 2 bobkovými listy. Oloupané brambory nakrájíme na plátky. Část poklademe na dno zapékací mísy a zalijeme trochou bešamelu. Poté do mísy rozprostřeme vrstvu ragú a poklademe lilkem. Postup opakujeme, dokud nepoužijeme všechny přísady. Zakončíme masem a bešamelem. Pečeme v rozehřáté troubě při 160 °C asi 40 až 45 minut.
Postup: Lilek nakrájejte na tenké plátky. Pak je rozložte a posolte, aby se vypotily. Se ztrátou vody zároveň „přijdou“ o hořkost. Než se lilky vypotí, opečte na pánvičce lehce dva tři stroužky česneku, zároveň rozpalte olej na druhé pánvi a můžete postupně po osušení smažit plátky lilku. A abyste snížili prostoje, rovnou rozehřejte troubu na 175 °C. K opečenému česneku vložte nadrcená rajčata, osolte, opepřete a nechte je prohřívat. Až budete mít lilek opečený, můžete začít vrstvit jednotlivé suroviny do pekáčku. Jako byste dělali lasagne. Začněte vrstvou rajčat, tu poklaďte lilkem, nahoru přidejte kousky mozzarelly, pár lístečků bazalky. A opakujte vrstvení, dokud nebudete mít plný pekáček nebo dokud nedojdou suroviny. Skončete rajčaty, na ně pak nasypte vrstvu nastrouhaného parmezánu pomíchaného se strouhankou. Pro skus přidejte pár piniových oříšků. Pečení trvá zhruba 25 minut. Kdybyste chtěli porce nějak tvarovat, museli byste nechat pokrm vystydnout. Ale jde o takovou dobrotu, že to nevydržíte a raději se smíříte s tím, že pokrm na talíři nebude vypadat tak úhledně.
Ingredience: 2 lilky, olej, 2 středně velké cibule, 500 g rajčat, 2–3 stroužky česneku, 400 g mletého hovězího masa, 200 g mletého vepřového masa, hrst petrželky kudrnky, pepř, sůl
Postup: Lilek nakrájíme příčně na tenké plátky (tenčí než 1 cm), vyskládáme jeden vedle druhého na plech, posolíme a pekáč podložíme z jedné strany tak, aby byl trochu nakloněný a šťáva z lilků tak stékala dolů. Lilky pak nebudou ležet ve vlastní „vyplakané“ vodě. Takto lilky ponecháme 1–1,5 hodiny, poté je zlehka vymačkáme, osušíme a osmažíme v hojné vrstvě rozpáleného oleje, zprudka a z obou stran. Osmažené je ponecháme stranou. Cibuli nakrájíme na malé kostičky, česnek najemno nasekáme, 1/3 rajčat nastrouháme, 3/4 nakrájíme na plátky nebo kostičky. Cibuli nakrájenou na kostičky krátce osmahneme na oleji, vzápětí přidáme strouhaná rajčata, krátce podusíme, vložíme česnek a mleté maso, opět krátce podusíme, osolíme a opepříme. Pekáč vytřeme olejem, dno pokryjeme lilky, na ně navrstvíme masovou směs, část rajčat nakrájených na plátky, dáme opět vrstvu lilku a nakonec ještě zbytek rajčat. Povrch posypeme sekanou petrželkou. Podlijeme trochou vody a pečeme ve středně předehřáté troubě (160–180 °C) asi 30 minut. Podáváme vystydlé s chilli papričkou.
Sami vidíte, že receptů na musaku je spousta. Jaký je váš oblíbený recept? Napište nám jej.
Na výrobu umělé krve se dá použít i bramborový škrob, který se jmenuje Solamyl. Není však na výrobu umělé krve tak vhodný jako kukuřičný sirup. U směsi se Solamylem krev drží lépe na kůži, nestéká, ale jde po manipulaci velmi špatně smýt z rukou.
Ingredience: Na přípravu 250 ml umělé krve budeme potřebovat 250 ml vody (pokud chcete hodně realistickou krev, použijte vlažnou nebo 36 až 37 °C teplou vodu), 1 pytlík potravinářského barviva, stačí i půl (jahodově červené, ne malinově červenou, ta je spíš růžová), a Solamyl.
Postup: Do nádoby, v níž budeme připravovat umělou krev, nalejeme vodu. Přidáme škrob a barvivo. Škrobu dejte maximálně 2 lžičky nebo se vám nerozpustí a zůstane na dně bílá sedlina. Pozor si dejte i při vsypávání barviva. Bude stačit maximálně půl sáčku na 250 ml vody. Uvědomte si, že sáček jahodově červené obarví až 6 kg materiálu. Vše je potřeba důkladně rozmíchat, aby nevznikly hrudky. Umělá krev se nesráží jako lidská nebo zvířecí, proto ji můžete mít v láhvi klidně celý den (noc) a nic se s ní nestane. Pozor, umělá krev sice vypadá lépe než pravá, ale barví mnohem více než originál. Pokud tedy budete chtít cákat krev, buďte opatrní, protože se poměrně špatně pere, barví i kůži a zuby, při styku s kontaktní čočkou může dojít k jejímu zbarvení do růžova.
2 polévkové lžíce olivového oleje (panenského Extra Virgin)
3 dl čisté vody
Postup:
Nejprve smíchejte mouku, kvasnice a sůl, poté přidejte olivový olej a následně vodu. Vše lehce zamíchejte vařečkou nebo lžící. Až se těsto začne spojovat, začněte ho velmi lehce hníst a ručně promačkávat (asi 5 minut). Těsto musí být při hnětení stále měkké a vláčné, nesmí se lepit. Pokud se vám bude lepit, přisypte trochu mouky a znovu zlehka prohněťte. Těsto nesmí být v žádném případě tvrdé a nesmí se rozpadat. Jakmile bude hmota spojená a vznikne vláčné těsto, můžete ho trochu poprášit moukou. Nechte takto v míse a přikryjte utěrkou, těsto dejte na 24 hodin zrát do lednice.
Jakmile bude těsto odpočaté, rozdělte je na dva díly a pracujte nejprve s jednou částí. Vytlačte těsto od středu ven pomocí zavřené pěsti a zploštěte do kruhu. Stále pracujte od středu ven. Kruhová placka má být 30 cm velká a její okraje musí být trochu vyvýšené (ale bude-li to pro vás složité, můžete placku vyválet pomocí válečku). Těsto na pizzu jste si tímto připravili k použití pro různé náplně. Pizzu potřete na povrchu olejem a na to klaďte například náplň uvedenou níže. Poté ji rychle a opatrně položte na plech lehce poprášený kukuřičnou krupicí, který nechte předtím v horké troubě rozehřát. Pečte na nejspodnější možné mřížce v rozežhavené troubě. Pravá italská pizza se peče 7–11 minut v kamenné peci nebo horkovzdušné troubě při teplotě 250–300 °C.
Včelaření v Langstrothech vychází z přirozeného prostředí pro včely. Všude je přesně dodržena včelí mezera, takže odpadají například problémy se stavbou různých můstků. S rámky se snadno manipuluje, navíc v tomto systému převážně pracujete pouze s celými nástavky, nerozebíráte jednotlivé rámky. Samozřejmě mimo potřeby specifických zásahů do včelstva. Úly jsou vzdušné, s celoročně zasíťovanými dny, což to výrazně přispívá k hygieně včelstva. Navíc i léčení a kontrola spadu roztočů varroa je snazší, tomu napomáhá 10cm výška dna. Pod ním je zasunuta plastová podložka na měl. Při její kontrole nebo odběru úl vůbec neotevíráte. V zimě včelstvo nerušíte a velice rychle máte zkontrolovanou celou včelnici. Síla stěny úlu je 25 mm, což včelám umožňuje zejména na jaře okamžitě reagovat na změny venkovní teploty. Používá se dřevo z borovice vejmutovky, které je v současné době nejvhodnější včelařskou dřevinou. Pro svou nízkou hmotnost je využito na výrobu všech dílů úlu.
Konstrukce úlu Langstroth je jak jednoduchá, tak i cenově dostupná, a navíc si jej je schopen vyrobit dokonce i podprůměrně zručný včelař se základním vybavením pro práci se dřevem.
Původní rámky do systému Langstroth byly vysoké 232 mm (Langstroth Original). Jednalo se o rámkovou míru 44,8 x 23,2 cm s horní loučkou o délce 48,2 cm. Rámek se také označuje jako Langstroth 1/1 nebo L 1/1. Úlová sestava byla složena ze dna, nástavků a víka. Nástavky jsou na 10 rámků.
Později se však začalo spekulovat o vysoké hmotnosti nástavků v medníku. Dle systému Dadant byl systém Langstroth rozšířen také o rámky s výškou 185 mm (Langstroth 3/4), 159 mm (Langstroth 2/3) a 137 mm (Langstroth 1/2), ale také o 285 mm s označením Dadant Jumbo, který se používá výhradně do plodiště.
Po vzoru úlu Dadantova je možno včelařit též s nízkými nástavky pro med, což přináší menší hmotnost nástavku i plástu, a tím lehčí manipulaci, med v panenském díle, zralý zavíčkovaný med i ze slabších snůšek, druhové medy, lepší možnost použití výkluzů a vyfukování včel při odběru medu, lepší technizaci odvíčkování a vytáčení. Nízké nástavky vyžadují pro racionální vytáčení medu radiální, hvězdicové nebo zvratné koše do medometů na více plástů.
Nedostatkem středně vysokých plástů pro plodiště je jeden nástavek málo, dva jsou však v podstatě více, než je potřeba. Dost medu zůstává ve složeném, dvounástavkovém plodišti. Přehození nástavků znamená, vedle změny hmotnosti, hrubý zásah do teplotního režimu plodového hnízda. Tvorba oddělků a chov matek na nástavkové míře vyžaduje úlové přepážky a rozdělené dno s česny.
Do českého tataráku se přidává ostrá cibule, syrový vaječný žloutek, kečup, sůl, pepř, paprika i jiné koření a servíruje se s topinkami s česnekem. Pokud se tyto ingredience použijí nepřiměřeně, chuť masa je potlačená.
V zahraničí se tatarák připravuje například s ančovičkami, kapary, tabaskem, nakládanými okurkami, nebo dokonce i koňakem. Českou topinku většinou nahrazuje světlý toastový chléb.
Tatarský biftek by se měl servírovat na velkém oválném talíři nebo dřevěném prkénku. Maso by mělo být uprostřed a okolo něj se v malých miskách rozmístí ingredience k dochucení. Topinky by měly být čerstvě usmažené, křupavé a minimálně nasáklé olejem. Někdy se servíruje připravený „a la chef“ podle chuti kuchaře, správně by si ho ale měl míchat každý konzument sám. Míchání s ostatními ingrediencemi by měl vždy obstarat muž, žena potírá česnekem topinky. To platí i v případě, že si dvojice objedná dvě samostatné porce, muž nejdřív připraví porci ženě a pak sobě. Tolik k servírování.
Doporučení: Jelikož se jedná o konzumaci tepelně neupraveného masa a vajec, existuje určité riziko přenosu některých (nejen) parazitárních onemocnění. Pokud se ale použije opravdu kvalitní a čerstvé maso i vajíčko, je toto riziko skutečně minimální. Částečnou ochranu zajišťuje i použité koření a česnek na topinkách, a když si dáte ještě skleničku nějakého tvrdého alkoholu, pak už se nemusíte komplikací tolik obávat.
Receptů na český tatarák na internetu naleznete nepřeberné množství a každý je bezesporu originálem. Což takhle zkusit tatarák podle svérázného kuchaře Pohlreicha?
Ingredience: 400 g pravé svíčkové nebo očištěné hovězí kýty, 4 křepelčí vejce, 4 kusy bílého toustového chleba, 1–2 stroužky česneku, 2–3 lžíce kapary ve slaném nálevu, 3–4 lžičky dijonské hořčice, extra panenský olivový olej, čerstvě namletý černý pepř, mořská sůl
Postup: Maso naškrábeme nebo nasekáme najemno, ochutíme solí, pepřem, nasekanými kapary a troškou hořčice. Tousty překrojíme na trojúhelníčky a zlehka opečeme na troše olivového oleje.
Křepelčí vejce opatrně vyklopíme na pánev s rozpáleným olejem, usmažíme volská oka. Křepelčí vejce jdou hůře rozklepnout, mají tvrdou skořápku.
Na talíře navršíme kopečky masa, na vrch každého poklademe volské oko, přidáme plátky toustového chleba potřeného česnekem a ihned podáváme.
Tip: V přímém přenosu pan Pohlreich maso ještě zakápl citronovou šťávou a olivovým olejem. Recept je určen pro 4 osoby.
Ve Francii, Itálii a také v Belgii se přísady používají v menším množství a chuť masa spíš podpoří. Tyto zahraniční tatarské bifteky jsou velmi jemné, šťavnaté a pouze mírně pikantní, vždy v nich vyniká především chuť použitého masa.
Při přípravě se používá dijonská hořčice, kapary, malé okurčičky a olivový olej. Vaječný žloutek zcela chybí, místo něj se přidává nastrouhaný parmazán. V některých případech se k dochucení používá pikantní majonéza, servírovaná ve skořápce vajíčka. Topinky často nahrazuje opečená bageta, někdy také bramborové hranolky a salát.
Porovnejte zahraniční recept:
Jemně naškrábané hovězí maso, které by mělo být ideálně ze svíčkové (může být i tzv. falešná svíčková), se v základu míchá s jemně nasekanou šalotkou, malými okurkami a kapary.
Podle chuti zákazníka se přidává: worcesterová omáčka, dijonská hořčice, majonéza a kečup (v opravdu malém množství), tabasco (pouze několik kapek), nastrouhaný parmazán.
Směs se nakonec zjemní olivovým olejem a dochutí pepřem a solí. Pro fajnšmekry se může přidat žloutek z křepelčího vajíčka servírovaný v originální skořápce na kopečku masa.
I když „kluci v akci“ v televizních pořadech navařili spoustu zajímavých jídel, recept na hovězí líčka v originální podobě na internetu nenajdete, je zde jen množství modifikací. K použití uvádíme originál od Romana Pauluse.
Kluci v akci je zábavný seriál o vaření, který se vysílal od září 2005 a vůbec se za tu dobu neokoukal. Mezi televizními diváky byl velmi populární, a to hlavně díky jeho protagonistům, zručným kuchařům Filipu Sajlerovi a Ondřeji Slaninovi. Za těch 10 let jsme díky nim mohli u televizní obrazovky vidět spoustu zajímavostí, a nešlo vždy jen o kulinářské zážitky. Třeba při cestování po krásných místech naší země nebo při návštěvách mnoha exotických zemí. Tam všude vařili, předávali nám své kuchařské zkušenosti, nechali nás nahlédnout do chutí a vůní exotických jídel. Nebo jsme se mohli inspirovat monotematickými cykly z české kuchyně, například Domácí pečení, Česká klasika, Úsporné vaření, Vánoční sladkosti a mnoha dalšími.
Filip Sajler má za sebou kromě jiného praxi ve špičkových restauracích v České republice, USA, Německu a Singapuru. Získal řadu ocenění z mezinárodních kuchařských soutěží, v průběhu českého předsednictví EU v Bruselu vařil pro významné evropské politiky, evropské premiéry a v neposlední řadě vařil nebo připravoval catering pro známé hvězdy showbusinessu a sportu, jako je třeba Madonna, John Malkovich, Tiger Woods, David Copperfield a další.
Ondřej Slanina vystudoval Školu hotelnictví a gastronomie hotelu International, pracoval v prestižních restauracích jako šéfkuchař a od roku 2003 sbírá medaile a kuchařská ocenění u nás i ve světě. Oba jsou i přes své mládí v kulinářském světě velmi úspěšní. V soukromí jsou dnes již oba otcové rodin, ve volném čase sportují, věnují se golfu, automobilům.