NÁVOD NA STŘÍHÁNÍ JEHLIČNANŮ, nejen o tom se dočtete v tomto článku. U oleandrů často nestačí jen základní péče, abyste se dočkali kýženého výsledku, v tomto případě bohaté násady květů, ale je potřeba brát ohled i na potřeby konkrétního druhu. Na vině bývá nejčastěji nesprávné zkracování výhonů a odstraňování odkvetlého květenství. Druhé místo zaujímá nesprávná zálivka a další v pořadí je nevhodné umístění včetně zimování.
Jak provést stříhání oleandru – video
Oleandry se doporučuje stříhat po celé vegetační období, to znamená od března do září. Je však zapotřebí si uvědomit, kdy a jak oleandr kvete. Květy se objevují na koncích výhonků v pozdním létě, od července do října. Stříhání by tedy mělo být vhodně načasováno. Brzké stříhání, to znamená stříhání na jaře, obvykle zapříčiní ztrátu nových květů.
Výroba domácí aviváže není vůbec složitá, a navíc je i ekonomicky výhodná.
Základem domácí aviváže je bílý ocet, který je nejen přírodním změkčovadlem, ale také odstraňuje zbytky mýdla v pračce a snižuje statické výboje v sušičce.
Možné postupy
Postup č. 1
Potřebujete: 1 láhev octa
Návod: Používejte jako běžnou aviváž.
Postup č. 2
Potřebujete: 6 šálků bílého octa a 1 šálek sody
Návod: Vše promíchejte a používejte jako běžnou aviváž.
Návod: Smíchejte vodu, ocet a kondicionér na vlasy ve velké nádobě, vše promíchejte. Netřeste, jelikož by tato manipulace způsobila pěnění. Obsah tekutiny přelijte do uzavíratelné nádoby. Výroba domácí aviváže je hotová za 5 minut.
Postup č. 4
Potřebujete: 6 šálků vody, 2 šálky vlasového kondicionéru (můžete použít jakýkoliv), 3 šálky bílého octa, 20 kapek esenciálního oleje
Návod: Ingredience smíchejte a netřepejte. Přelijte tekutinu do uzavíratelné nádoby. Používejte jako běžnou aviváž.
Postup č. 5
Potřebujete: 1 lahev bílého octa, 30–40 kapek esenciálního oleje, můžete použít levanduli, pomeranč, citron a mátu
Návod: Éterický olej nakapejte do octa a používejte jako běžnou aviváž.
Návod: V nádobě smíchejte teplou vodou a jedlou sodu, vše pomalu přidejte do octa. Tekutina bude šumět a vyvěrat. Po vyšumění přelijte tekutinu do uzavíratelné lahve a používejte jako běžnou aviváž.
V naší poradně s názvem VINNÁ RÉVA PLÍSNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Štembera Jiří.
Kdy a čím stříkat révu proti plísním v oblasti Praha východ
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Plíseň révy vinné se stříká dvakrát. Jednou před květem v květnu a pak po odkvětu v červnu.
Zde je návod na postřik proti plísni v květnu: https://www.ceskenapady.cz/…
Zde je návod na postřik proti plísni v červnu: https://www.ceskenapady.cz/…
Konifery se vysazují jako různorodé skupiny jehličnanů i jednotlivé solitéry nápadné nejen pestrými jehlicemi či zajímavým tvarem, ale i nízkým nebo přímo zakrslým růstem.
Většinu těchto zákrsků tvoří kultivary našich dobrých známých jehličnanů – borovice, smrku, tisu nebo jalovce. Ve skalkách objevíme často ještě menší zakrslíky smrčků, cypřišků nebo půdopokryvných jalovců.
Výhodou těchto konifer je velmi pomalý růst do výšky, navíc většina z nich dobře snáší zaštipování a tvarování mírným řezem nebo zastřihnutím.
Velmi oblíbeným jehličnanem je zakrslý kónický smrček (Picea glauca Conica) dorůstající po letech do výšky dvou a půl metru nebo pomalu rostoucí, ploše kulovitý smrk (Picea pungens Glauca globosa) vysoký do jednoho metru.
V posledních letech se objevují formy zakrslých smrků s jehlicemi namodralými, zlatavými a stříbrnými.
Stejně tak najde uplatnění borovice kleč (Pinus mugo), která je k dostání v četných variantách a barevných odstínech. Je nenáročná na půdu a odolává znečištěnému prostředí, větší nároky má jen na světlo. Dobře snáší tvarování zaštipováním jarních výhonů v červnu. Zpomalí se tak růst, a navíc borovice získá kompaktnější vzhled.
Krásnou solitérou malé zahrady se může stát jedlovec (Tsuga canadensis Minuta) dorůstající výšky šedesáti centimetrů, hustý a ploše převislý. Snese i vlhké půdy a je velmi odolný proti mrazu.
Dobře vypadají i nízké a poléhavé kultivary jalovce s jehlicemi od stříbřitě bílé přes modravou až po žlutou. Rostou poměrně pomalu a některé kultivary mají při plazivém růstu schopnost kopírovat terén.
Za zmínku stojí i tis červený (Taxus baccata) nebo tis japonský (Taxus cuspida) v zakrslém tvaru, případně jejich kříženci. Rostou hodně pomalu, velmi dobře snášejí tvarování řezem a v nabídce najdete i barevné variety.
Všechny výše jmenované jehličiny se hodí nejen pro výsadbu do skalek, ale i do pěstebních nádob. Před nákupem v zahradnictví je dobré poradit se s odborníky, jak zkombinovat různé tvary a jejich barevnost.
Nejvhodnější dobou pro jejich výsadbu je jaro nebo podzim, konifery pěstované v kontejnerech lze vysazovat celoročně.
Zakrslé jehličnany žijí několik desetiletí, potřebují proto při výsadbě do nádob dobrou drenáž a nevysychavou propustnou zeminu.
Hluboký stín nesvědčí zvlášť mladým rostlinám, které se pak vytahují a ztrácejí tvar. Pravidelná zálivka je samozřejmostí i v bezmrazém období během vegetačního klidu – konifery většinou nezmrznou, ale uschnou.
Během vegetace jsou vhodná hnojiva podporující růst, ke konci vegetačního období hnojiva s vyšším obsahem draslíku a fosforu – k podpoře vyzrávání pletiv. Při dobré péči vám konifery s
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ VINNÉ RÉVY NÁVOD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ruda.
...prosím potřeboval bych ostříhat vinnou révu je to možné v tuto dobu???..děkuji RV
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Současné období (začátek března) je ideální doba na řez vinné révy. Ostříhejte to co nejdříve, protože později již začne proudit míza, která když moc vytéká, tak tvoří na šlahounech prostředí pro přemnožení nebezpečných bakterií.
Rostliny prostokořenné a se zemním balem potom vysazujeme od podzimu, kdy denní teploty klesnou přibližně pod 18 °C, až do počátku rašení na jaře; bez obav i v zimě, jestliže to počasí dovolí. Stejná odpověď je i na otázku, kdy sázet jehličnaté stromy.
Půdu určenou pro výsadbu ve volné půdě můžeme vylepšit kompostem nebo odleželým hnojem (kravský po třech letech, koňský po jednom roce uskladnění), nebo rašelinou a zahradnickým substrátem do 20 % objemu. Substrát, hnůj nebo kompost vždy promícháme s původní zeminou.
Jehličnaté stromy sázíme do propustné půdy. K jehličnanům je lepší vždy přimíchat kompost, rašelinu či substrát do 20 % objemu. Při výsadbě nedáváme do jámy umělá hnojiva, kromě dlouhodobě působících. Toto hnojivo je obaleno do žlutě okrových povoskovaných kuliček, které jej postupně uvolňují po dobu 3 až 6 měsíců podle typu hnojiva a požadavku rostlin. Nepřidáváme vápno.
Mulčovací kůra má jednak funkci při potlačení růstu plevelů do doby, než dřeviny vyplní osázený prostor, a dále funkci dekorativní. Při jejím použití musí vrstva dosahovat minimálně výše 5 cm. Pozor, zabraňuje i odpařování vody, takže může způsobit přemokření čerstvě nasázených a citlivých dřevin.
Vysazujeme na čisté plochy. Větší zaplevelení předem odstraníme pomocí totálních herbicidů. Místo, kam chceme dřevinu zasadit, je třeba nejprve předem zrýt. Všechny drny zlikvidujeme. Pokračujeme vyhloubením jámy a nakypřením jejího dna. Jáma musí být dostatečně velká, řídíme se obecným pravidlem, že by měla být cca 1,5krát větší než kořenový bal rostliny. Zda má dřevina dostatek prostoru, zkontrolujeme jednoduše – když vložíme rostlinu do jámy, nesmí být její kořeny ohnuté či jinak pokroucené.
U jehličnanů se zemním balem rozřízneme jutový pytel ve vrchní části tak, aby kmen nebyl obalený jutovým pytlem, a zasadíme jehličnan i s pytlem. Dbejte na co nejmenší narušení zemního balu. Zemní bal musí být velikostí přiměřený, pevný, soudržný. Jestliže je zemní bal nepevný a prakticky nesoudržný, je ujmutí takovéhoto jehličnanu velmi problematické. Prostokořenné jehličnany (bez zemního balu) se neujmou nikdy. U rostlin s kontejnerem vyjmeme rostlinu z kontejneru a zasadíme ji.
Při sázení je velmi důležité myslet na to, jak vzrůstné dané druhy jsou, tedy uvědomit si výšku a šířku rostlin za 10–20 let. Zejména cenným dřevinám ponecháme již od začátku dostatek prostoru. Aby zahrada nepůsobila první roky po výsadbě příliš prázdně, volná místa vyplníme obyčejnými druhy dřevin a trvalek, které později v průběhu let odstraníme.
Listnaté keře zasadíme do normální půdy. Nemusíme, ale můžeme půdu vylepšit kompostem, substrátem, rašelinou.
Zakrslé konifery jsou krásným a zajímavým způsobem, jak vnést celoroční texturu do jakékoli krajiny, bez ohledu na její velikost. Zatímco v zahradách vypadají atraktivně po celý rok, konifery skutečně vyniknou v zimě, kdy listnaté rostliny přecházejí do období klidu.
Konifery patří mezi nejvyšší, nejstarší a největší rostliny na Zemi a mnoho majitelů domů, kteří se potýkají se stínem od velkých stálezelených stromů, může váhat s zaváděním dalších jehličnanů do svých zahrad. Jejich zakrslé mini protějšky jsou mnohem menší a rostou pomaleji a dorůstají výšky pouhých 90–4,5 metru. Jejich kompaktní velikost a široká škála tvarů, barev a forem dělají z jehličnanů všestranný a vítaný zimní doplněk do jakéhokoli prostředí, od balkonových zahrad přes městskou krajinu až po rozsáhlé obytné domy.
7 oblíbených zakrslých konifer do zahrady
Každý podzim zahradní centra posilují svou nabídku unikátních, vysoce kvalitních zakrslých jehličnanů, aby vaše zahradní aranžmá v květináčích s příchodem zimních měsíců zaujalo svým atraktivním vzhledem. Zde je několik oblíbených odrůd mini konifer:
Cypřiš velkoplodý – Cupressus macrocarpa
Tento citronový cypřiš zůstává oblíbenou trvalkou v zahradách. S jasně žlutým, hebkým jehličím s citronovou vůní vytváří úzký, vzpřímený dojem v květináčích nebo v zahradě. Dorůstá výšky 2,4 metru a šířky 0,9 metru, vhodné na plné slunce i do polostínu.
Jalovec modrý – Juniperus squamata
Tento kompaktní jalovec je známý svými výraznými, stříbřitě modrými jehličkovitými listy, které tvoří hustý, zaoblený tvar. Jeho pomalu rostoucí povaha a zářivá barva z něj činí vynikající doplněk skalek, záhonů nebo jako akcentní rostlinu. Dorůstá výšky 90 cm a šířky 120 cm, na plném slunci.
Smrk ztepilý – Picea abies
Tento zakrslý stálezelený strom má husté, tmavě zelené jehličí, které tvoří nízký, zaoblený kopeček. Jeho kompaktní velikost a úhledný, symetrický tvar z něj činí vynikající volbu pro skalky, záhony nebo malé prostory. Dorůstá výšky 45 cm a šířky 45 cm, vhodné na plné až polosluneční místo.
Černý drak japonský cedr – Cryptomeria japonica
Tento japonský cedr má tmavé, tuhé, prstovité, sytě zelené větve, které tvoří zaoblený tvar. Je ideální jako ústřední bod poblíž domu. Dorůstá výšky až 3 metry a šířky 1,8 metru (pro menší exemplář zvolte 'Little Diamond'); pěstuje se na plném slunci, ale prosperovat bude i v polostínu.
Jedle kanadská – Tsuga canadensis
Tato majestátní kanadská jedlovka má půvabné klenuté větve a nízký, kopcovitý tvar. Na začátku jara se projevuje úchvatným odrůstáním zářivě zlatých výhonků, které v létě blednou do jemnější zlatozelené barvy. Dorůstá výšky až
Kromě lesklých a kožovitých, tmavě zelených listů je bobkovišeň také známá svým rychlým a bujným růstem, takže nedrží tvar, zvláště pokud je stříhána v nesprávnou roční dobu.
Pokud bobkovišeň seříznete v zimě, tak rostlina zareaguje rychlým vytvořením bohaté vegetace na jaře. To znamená, že kromě okamžité ztráty tvaru, který jste mu dali pečlivým prořezáváním, bude živý plot zranitelnější vůči padlí, houbě, která se živí rostoucími rostlinnými pletivy.
Kdy je tedy ten správný čas na prořezávání živých plotů z bobkovišně? Optimální období je pozdní jaro/začátek léta po odkvětu, od konce května do konce června. V tomto ročním období rostlina reaguje na řezání tím, že produkuje novou vegetaci pomaleji a méně hojně, čímž si déle udrží krásný pravidelný tvar, který jste jí dali.
Jak prořezávat bobkovišně
Nyní, když víme, kdy je nejlepší čas na prořezání bobkovišní, pojďme zjistit, jak ji prořezat. Při stříhání živých plotů mějte na paměti staré přísloví, že „méně je více“: Stříhání omezte na odstraňování suchých, zlomených nebo nemocných větví a stříhejte pouze minimální množství nutné k udržení jejich celkového tvaru. Řezání také udržuje živý plot kompaktní, takže nemá dutý vzhled: řezání nejvyšších větví způsobí, že se rostlina vyvine do šířky a zahušťuje listy pod korunou.
Po dokončením ručního stříhání nemocných nebo poškozených větví pomocí zahradnických nůžek pak můžete šetrně stříhat mechanizovanými nůžkami na živý plot. Pokud jde o nůžky na živý plot, můžete si z řady elektrických nůžek na živý plot vybrat model, který je pro vás ten pravý, například model s tichým chodem s dvojitým ostřím (s ostrými zuby podél obou hran). Pokud je vaše zahrada obklopena domy, je rozumné zvolit nástroj, který není nadměrně hlučný, jako je elektrický nebo akumulátorový plotostřih. Obchodníci nabízí kompletní modely i s baterií a nabíječkou, což vám poskytuje 2 hodiny provozu mezi nabíjením.
Pokud dáváte přednost profesionálnímu modelu vhodnému pro náročnější živé ploty a intenzivní použití, tak vybírejte z řady plotostřihů s benzínovým motorem s výkonem 0,75 kW a se 75 cm jednoduchým ocelovým nožem (se řeznými zuby pouze podél jedné hrany). Mezi profesionálními nůžkami na živý plot s benzínovým motorem najdete také hřídelové nůžky na živý plot s výkonem 0,9 kW a dvoubřitým nožem, který je nastavitelný ve mnoha polohách od 0 do 180°. Hřídelové nůžky na živý plot usnadňují stříhání živých plotů na nerovném nebo strmém terénu nebo tam, kde je porost obtížně dostupný.
Jak používat nůžky na živý plot k prořezávání bobkovišní
Chcete-li zastřihnout živý plot z bobkovišní, tak nejprve seřízněte strany a&nb
Stříhání venkovního keře ibišku lze provádět na konci podzimu nebo zimy po opadu listů nebo brzy na jaře, než začnou rašit pupeny.
Naučit se, jak a kdy prořezat venkovní ibišek, je jednoduché, jakmile pochopíte metody stříhání. Stříhání provedené později než brzy na jaře může způsobit ztrátu některých květů, ale ty, které nejsou odstraněny, zas budou větší. Mladší keře mohou těžit z lehkého prořezávání, zatímco starší exempláře vyžadují extrémnější odstranění větví.
Když plánujete stříhání venkovního ibišku, ustupte a podívejte se na jeho celkovou podobu. Mladší keře rostou vzhůru a mají vzpřímený tvar, ale starší exempláře mohou mít zajímavě visící větve. Chcete-li zachovat při prořezávání tvar keře, odstraňte jen dřevo do prvního nebo druhého očka. Pokud růst není čistý, prořezávání budete muset provést hlouběji po stonku. Pravidelné roční ořezávání by ale mělo zabránit neuspořádanému vzhledu.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ VINNÉ RÉVY NÁVOD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
chtela bych vedet jestli se muze strihat vino po sklizni nebo jenom na jare a na kolik ocek .
Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vinná réva se zkracuje v zimě nebo v brzkém jaru. Obvykle po skončení nejsilnějších mrazů. Je to proto, aby z řezných ran nevytékala tekutina, která by byla vstupní branou pro indekce. Po sklizni můžete zkracovat taky, ale s vyšším rizikem nákazy. Zkracovat můžete na tři až pět oček.
Prořezávání blýskavky je nesmírně důležité. Nejen že jí to pomůže udržet formální a upravený vzhled, ale pravidelné prořezávání je zásadní, aby se do středu rostliny dostalo více slunečního světla, které ji udržuje v suchu a umožňuje vznik nových zdravých výhonků. Dalším důvodem stříhání je prevence chorob – blýskavky jsou náchylné ke skvrnitosti listů, kdy se na jejich listech objevují červené nebo černé skvrny, které mohou rostlině dlouhodobě uškodit. Pokud je vnitřek koruny vlhký, může to vést k chorobám blýskavek.
Zde je komplexní průvodce prořezáváním blýskavek, od toho, kdy ji stříhat, přes to, jak hluboký řez byste měli provádět, až po obecné rady na stříhání.
Kdy stříhat blýskavky?
Doporučujeme blýskavky prořezávat jednou nebo dvakrát ročně. Nepotřebují mnoho prořezávání, ale občasné prořezání podpoří zdravý nový růst a otevře keř slunci.
Absolutně nejlepší doba pro prořezávání blýskavek je brzy na jaře (kolem března), což je začátek období, kdy rostlina nejvíce poroste. Pokud blýskavku prořezáte v této době, má ještě dostatek času na to, aby dohnala silnější a plnější růst. To také dává novým výhonkům dostatek času na to, aby před zimou zocelily.
Prořezávání můžete provést také v polovině června, přibližně v době, kdy květy blýskavky odumírají. Prořezávání v této době vám pravděpodobně nabudí nový růst nádherných červených listů.
Po uplynutí srpna již není vhodné blýskavky prořezávat, zejména pokud žijete v oblasti, kde se vyskytují mrazy. Veškeré výhonky po takto pozdním prořezání budou příliš křehké a mladé na to, aby přežily podzimní a zimní mrazy, a mohli byste tak zůstat s holým živým plotem nebo stromem nejméně do následujícího jara.
Lze blýskavku brutálně ostříhat?
Hluboký řez je, když se rostlina seřízne až u země – blýskavkám tento druh intenzivního řezu nevadí, protože v teplejších měsících velmi rychle znovu obrostou. Můžete je seříznout na výšku asi 60 cm a být si jisti, že rostliny znovu dobře dorostou, pokud to uděláte na jaře, kdy mají dostatek času na zotavení.
Obecné tipy pro stříhání různých odrůd blýskavek
Zde je několik dalších věcí, které je třeba zvážit před prořezáváním blýskavek:
Doporučujeme k řezu používat ruční nářadí místo elektrických vyžínačů, protože vám to umožní dělat čistší a ostřejší řezy a vyhnout se zbytečnému poškození mladých výhonků. Elektrické vyžínače mohou „poškodit“ listy, což sice rostlinu nepoškodí, ale může mít za následek nevzhledné, natrhané a hnědé okraje listů.
Ať už používáte jakékoli nástroje, měli byste je důkladně sterilizovat, aby se zabránilo chorobám rostlin, a veškeré odřezky pod rostlinou byste měli ze stejných důvodů ihned odstranit (jakékoli obzvláště pěkné odřezky lze použít do květinových aranžmá!).
Dobrou strategií při stříhání blýskavky je zaměřit se na odstranění starších nebo méně tvarovaných větví, které se o sebe třou. Tímto způsobem si zajistíte, že v rostlině uvolníte prostor pro zlepšení cirkulace vzduchu a proniknutí slunečního světla.
V naší poradně s názvem THUJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.
Vaše túje prodělaly chorobu a její následky budou patrné stále. Celkový vzhled tújí vypadá, že se jim moc nedaří. Jestli je navíc pěstujete jako živý plot, tak bude asi lepší jejich trápení ukončit a zvolit jinou dřevinu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bretislav.
Dobrý den.
Tak to jste mně moc nepotěšil.10000 v háji.Jak jsem je kopoval vypadali pěkné.Je možné že onemocněli ze substrátu který jsem koupil v polsku a dával je pod ně při výsadbě?Substrát byl určený pro výsadbu jehličnanů a řikaly mi že to je také pro tůje.Nebo mohli chytnout chorobu s mulčovaci kůry?Sousedi přes plot mají tůje a bez problému.Nedalo by se ještě vyskoušet jiný postřik ale to potřebuji radu protože jsem bezradný.Nebo hnojivo?
dik mooooc za odpověd.
Tomek
Irský mech (Sagina subulata) – zelený koberec v kuchyni využít nelze, ale puchratku kadeřavou (Chondrus krispus), tzv. irský mech, ano. Je to druh mořské řasy s mnoha výživovými hodnotami. Řadí se mezi potraviny s vysokou nutriční hodnotou.
Irský mech – rozjasňovač piva
Přidáním irského mechu se napomáhá srážení bílkoviny v mladině. Neovlivňuje chuť ani barvu výsledného piva.
Návod: Doporučená dávka je 3–5 g na 20 litrů mladiny. Minimálně 1 hodinu před použitím nalámaný dehydratujeme ve sklenici s horkou vodou. Přidáme 10–15 minut před koncem chmelovaru.
Tvarohový dort s želatinou z irského mechu
Suroviny na korpus:
kokos
ořechy dle výběru
datle
vanilka nebo kakao
javorový sirup
Suroviny na krém:
kokosové máslo
javorový sirup
voda
škrobový prášek
tvaroh
Suroviny na želatinu:
irský mech (mořská řasa)
šťáva z citronu
jahody
javorový sirup
Návod: Suroviny na korpus rozmixujte a rozetřete do formy. Suroviny na krém také rozmixujte a dejte na spodní vrstvu. Irský mech namočte den předem. Poté nakrájejte na kousíčky a přidejte šťávu z citronu, jahod, javorový sirup a rychle rozmixujte. S želatinou pracujte ihned, protože rychle tuhne. Nalijte ji na dort a dejte ztuhnout do lednice.
Nápoj při nachlazení a chřipce z irského mechu
Suroviny:
1 šálek sušených květů
1 šálek irského mechu
1 šálek jalovcových bobulí
1 šálek máty
1 šálek sušeného banánu
1 šálek rozmarýnu
Návod: Smíchejte všechny ingredience dohromady. Na jeden šálek nápoje dáme 1 kávovou lžičku bylinek, zalijeme vroucí vodou a louhujeme zhruba 15 minut. Sladit můžeme medem. Pijte minimálně 2krát denně.
Návod na domácí barvu z včelího vosku lze vytvořit smícháním roztaveného včelího vosku s olejovou barvou, čímž vznikne jedinečný matný povrch se zajímavými texturními vlastnostmi. Poměr vosku a barvy lze upravit tak, aby se dosáhlo požadované konzistence, a barva se pak obvykle nanáší hadříkem nebo papírovou utěrkou a přebytečná barva se setře.
Materiál na výrobu
Budete potřebovat včelí vosk (buď roztavený, nebo v malých kouscích), barvy na olejové bázi (jako jsou ty, které se používají na nábytek nebo kov) a žáruvzdornou nádobu (například skleněnou nádobu nebo kovovou plechovku).
Hrnec s dvojím dnem
Pro bezpečné roztavení směsi vosku a barvy se doporučuje používat mlíčák nebo kastrol ponořený do většího kastrolu s vroucí vodou, ale při tomto postupu dbejte, aby nedošlo ke kontaminaci barvy s vodou. Proto je lepší hrnec s dvojím dnem.
Poměr
Běžný počáteční poměr je jeden díl včelího vosku na čtyři díly barvy, ale můžete jej upravit podle svých preferencí.
Návod
Roztavte včelí vosk
Pokud používáte kousky včelího vosku, roztavte ho ve vodní lázni, dokud nebude zcela tekutý.
Smíchání
Postupně přidávejte olejovou barvu k roztavenému včelímu vosku a neustále míchejte, dokud se směs dobře nespojí a nezhoustne.
Úprava konzistence
Přidejte více včelího vosku pro tužší barvu nebo více barvy pro měkčí konzistenci.
Návod na použití
Chlazení: Nechte směs asi 30 minut chladnout, aby vosk ztuhl.
Aplikace: Barva z včelího vosku se často nanáší hadříkem nebo papírovou utěrkou.
Otřete přebytečnou barvu: Naneste barvu na povrch a poté přebytečnou barvu setřete, čímž odhalíte matný, voskový povrch.
Doba schnutí: Barva z včelího vosku schne na dotek relativně rychle, ale doba schnutí se může lišit v závislosti na tloušťce nanesené vrstvy.
Textura: Barva poskytuje jedinečný matný povrch a lze ji použít k vytvoření zajímavých texturních efektů.
Lakování: Na nátěr lze aplikovat lak pro změnu lesku zaschlé barvy, ale doporučuje se lak ve spreji, aby se zabránilo hromadění laku v texturovaných oblastech.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ ŠVESTEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Kovar.
Dobry den , velice me zajima, kdy je spravna doba na rez/zastrihnuti svestky. Po precteni Vaseho clanku , jsem bohuzel nejak zmaten. V odstavci jak prorezat svestku pisete:Řez švestek doporučujeme provádět hned zjara po vykouknutí prvních pupenů.
A hned pote v nasledujicim odstavci:Stříhání švestek na jaře pisete-Peckovinám nesvědčí časný jarní řez. Měly by se stříhat jen v období, kdy už mají listy. Případně po sklizni.
Je mozne to nejak objasnit , nekolikrat v clanku pisete opakovane, ze se ma strihat/rezat na jare a pak obratem dodavate , ze nejlepsi doba je po sklizni zacatkem zari ..
diky za vysvetleni
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejlepší doba na řez švestek je druhá polovina června nebo hned po sklizni. Jarní řez se doporučuje jen začátečníkům, aby jim v orientaci v koruně nebránily listy. U jarního řezu je nebezpečí zanesení infekcí do řezných ran.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ KLEMATISU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Prosím rady na stříhání klematisu, Zda na zimu až u země, nebo ne, Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Clematis neboli plamének je nejlepší nestříhat vůbec. Stačí jen odstranit mrtvé výhony. Pokud přesto chcete rostlinu zkrátit, tak maximálně jen o 30 až 50 cm na jaře.
Nejlepší doba pro přesazování konifer je brzy na jaře nebo brzy na podzim, během období vegetačního klidu rostliny, aby se kořeny mohly uchytit před zimními nebo letními vedry. V chladnějším podnebí ve vyšších polohách preferuje brzké jaro, zatímco v teplejším podnebí v nížinách je podzim často nejlepší pro uchycení před mírnějšími zimami. Pro jakékoli podnebí je ideální období, kdy jsou teploty chladné, půda vlhká a strom není stresován horkým počasím ani aktivním růstem nových jehlic.
Přesazování brzy na jaře
Podmínky: Jakmile země rozmrzne, ale předtím, než se objeví nové pupeny nebo listy.
Výhody: Strom má celou vegetační dobu na to, aby si před letními vedry vytvořil robustní kořenový systém.
Přesazování brzy na podzim
Podmínky: Po odeznění letních veder a předtím, než země zamrzne.
Výhody: Půda je stále dostatečně teplá, aby podpořila růst kořenů, což umožňuje jehličnanu vybudovat si stabilní kořenový systém před zimním vedrem.
Důležité body k přesazování
Podnebí
Ideální volba mezi jarem a podzimem závisí na vašich místních klimatických a povětrnostních podmínkách.
Zakořenění
Cílem je dát jehličnanu čas na vytvoření nových kořenů, než nastanou nepříznivé podmínky.
Voda
Při vykopávání zajistěte vlhkou půdu a po přesazení pokračujte v pravidelném zalévání, abyste předešli stresu ze sucha.
Dormance
Přesazování během dormance minimalizuje stres, protože strom nevynakládá energii na nový růst.
Šok z přesazení
Chladnější teploty a vlhká půda v těchto ročních obdobích snižují riziko šoku z přesazení a zvyšují míru přežití.
Jde o poměrně zdlouhavý proces, při kterém se musíte obrnit trpělivostí. To je hlavní důvod, proč se výsev konifer doporučuje jen pro zkušené zahrádkáře, kteří si takto mohou namnožit především vzácné druhy jehličnanů, jako jsou jedle ojíněná (Abies concolor), korejská borovice (Pinus koraiensis), nebo třeba sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteum).
Samotný výsev se liší podle velikosti semen. Například jedle má velká semena, která zamáčkneme po jednom lehce pod povrch. Menší semínka poházíme na substrát, nezamačkáváme, jen poházíme asi centimetrovou vrstvou písku. Přesný postup výsevu najdete na zadní straně sáčku se semínky, kde najdete také informace o nutnosti stratifikace. Jedná se o období působení chladných teplot, což je podmínkou klíčení mnoha druhů semen jehličnanů. Truhlík se semeny, která potřebují stratifikaci, dáme na chráněné stinné místo na zahradě. Truhlík můžeme přikrýt větvemi, aby nedocházelo k přehřívání zimním sluníčkem. Během této doby nevlhčíme, ale zaléváme vždy při vysušení substrátu.
Koncem léta můžeme semenáčky přesadit do květináčů s poloměrem 9 cm nebo je vysadit přímo na stanoviště. Jestli chcete semenáčky použít jako živý plot, použijte co největší sazenice. Pokud stromek zaštipujete již od malička, vypěstujete si krásnou bonsaj. Za dva roky budete mít asi 20 cm vysokou koniferu.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ OLEANDRU DKVETLÉ TOBOLKY-STŘÍHAT -NEVÍM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Marková.
Mám po odkvětu vystříhat zbylé výrustky mezi větvičkami, nebo nechat.nevím
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Stříhání odkvetlých výrůstků je čistě záležitost estetická. Pokud vám tyto zbytky po květech vadí, tak je ostříhejte. Rostlině je to jedno. Oleandr bude kvést stejně v obou případech.
Nahosemenné rostliny se rozmnožují pohlavně (pomocí semen), kdy nový jedinec vzniká splynutím dvou pohlavních buněk (gamet), které pocházejí ze dvou rodičovských organismů. Pohlavní proces je velmi důležitý z hlediska dědičnosti a evoluce daného druhu. V potomstvu rodičovského páru se totiž uplatňují v různých kombinacích vlastnosti obou rodičů.
Svůj název dostaly nahosemenné rostliny podle společného znaku: vajíčka vyrůstají volně na plodolistech (nejsou dokonale uzavřena v pestíku jako u krytosemenných), tudíž nejsou dostatečně chráněna. Tato vajíčka dozrávají v semena.
U jehličnanů, nejznámějších zástupců nahosemenných rostlin, jsou tyčinky (samčí výtrusné listy) i plodolisty neboli semenné šupiny (samičí výtrusné listy) uspořádány v oddělených jednopohlavních šišticích. Ploché semenné šupiny nesou obvykle dvě vajíčka. Oplozená vajíčka dozrávají v semena, volně ležící na plodolistu. Semena bývají zpravidla křídlatá a jsou rozšiřována větrem (opylování jehličnanů zajišťuje téměř vždy vítr), vzácně se na jejich rozšiřování podílejí živočichové. Samičí šištice dozrávají v šišky, které často dřevnatějí. Tvar a velikost šišek jsou (vedle jehlic) významnými určovacími znaky. V době zralosti se semenné šupiny šištic rozevírají, semena se uvolňují a celé šišky opadávají. U některých rodů (jedle) se šišky rozpadají na stromě, kde zůstává zdřevnatělé vřeteno.
Smrk lze množit řízkováním v druhé polovině léta, ale řízky dlouho zakořeňují.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ MALIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mila.
Jak teď poznám o jaké maliny se jedná. Chci je ostříhat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jak poznat o jaký typ maliny jde kvůli stříhání? Jak před stříháním malin poznat, jestli plodí v létě a nebo až na podzim? Když v zimě rostlina maliníku spí, tak na ní můžete poznat, o jaký typ se jedná, prozkoumáním jejich výhonů.
Malina, která plodí brzy v létě a potřebuje k tomu dvouleté dřevo, tak má dva druhy výhonů odlišených barvou a strukturou kůry. Jedny výhony mají hladkou a hnědou kůru a druhé mají kůru šedou až světle hnědou, hrubou a kůra se u nich také loupe.
Maliny, které plodí až na podzim na letošním dřevu mají všechny výhony stejné šedé s hrubou olupující se kůrou. Jak můžete maliny v zimě ostříhat?
Malinám plodícím v létě uřízněte hned u země VŠECHNY šedé výhony s olupující se kůrou a skovejte si je na podpal letních táboráků. Prostříhejte slabé a neperspektivní výhony s hnědou hladkou kůrou tak, aby vám zůstal vždy nejsilnější výhon s dostatečným prostorem pro skvělé pronikání světla a dobré proudění vzduchu. S ohledem na to začněte odstraňovat všechny tenké, zakrnělé, zkroucené výhony a pokračujte v prostříhávání, dokud se nepořádek nevyčistí. Pokud máte málo místa, můžete výhony zkrátit o 1/3. Pak připevněte výhony k rámu nebo mříži. Použijte biologicky odbouratelný provázek, jako je juta, a přivažte s ním každý výhon volně, ale pevně k rámu / mříži / drátu. Přivázání zabrání jejich ohýbání pod tíhou plodiny. Také to velmi usnadňuje prořezávání v dalších letech – přivázané výhony jsou ty, které příští zimu odstraníte.
U malin, které plodí až na podzim a mají v zimě všechny výhony stejné (šedé a hrubé), tak seřízněte všechny až u země.
Pokud stříháte túje na jaře, tak postupujte takto: Nůžky uchopte do jedné ruky (dvouruční do obou rukou) a otevřete je, přiložte k větvičkám v místě, kde chcete stříhat, a nůžky sevřete. Tento úkon opakujte tak dlouho, dokud nejsou všechny stromky ostříhané. Lze stříhat i motorovými či elektrickými nůžkami. Stříhání je obdobné, jen nůžky přiložíte ke stříhaným větvičkám a nůžky spustíte. Musíte je spustit dříve, než se větvičky dostanou mezi žabky nůžek, jinak se nerozběhnou. Tahem nahoru a dolů odstříháváte příslušné větvičky tújí. Termín stříhání je popsán v odborné literatuře. Rovnost střihu můžete držet od oka, podle provázku či podle laseru.
Vyberte si túji kuželovitého tvaru. K vrcholku přivažte měkký drát, který spirálovitě oviňte kolem keře. Nad drátkem ostříhejte všechny výhony asi v polovině mezi závity drátu. Použijte velké nůžky a stříhejte co nejhlouběji do keře, abyste téměř obnažili kmen. Keř postupně obcházejte a čas od času poodstupte, abyste dobře viděli, zda je sestřih pravidelný. V létě sestříhejte všechny nové přírůstky a popřípadě lehce poopravte hotový tvar.
Při střihání dávejte pozor, abyste neodstřihli strukturální (kosterní) větev a nenechali v horní části stromku chomáče výhonů.