NAZORNY REZ MALIN je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Maliny, ty sladké červené plody z lesa, jak si je namnožit, aby nám plodily i na naší zahradě?
Plod ostružiníku maliníku obsahuje:
Zdroj: článek Jak množit maliny
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ MALIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Kudernová.
Prosím o radu, jak orezat remontantni maliny na jare.Dkuji .
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Remontantní odrůdy malin jsou trochu náročnější na řez. Řez se provádí v únoru a odstraňují se všechny dvouleté a starší šlahouny. Také všechny výmladky a slabé či nemocné šlahouny. Na rostlině nechte jen několik silných výhonů, které nijak nezkracujte.
Zdroj: příběh Stříhání malin
Zakládací řez – provádí se u mladých stromů v období jejich intenzivního růstu. Nejčastěji se jedná o řez prováděný v okrasné školce při založení koruny, nebo se jedná o řez při výsadbě stromů na trvalé stanoviště, kdy je základem pro formování koruny do typického habitu či funkčního typu. Provádí se do 15–20 let věku stromu, pak následují řezy udržovací.
Výchovný řez – jeho cílem je zabezpečit druhově charakteristický staticky odolný tvar koruny ošetřovaného jedince a připravit podmínky pro rozvoj koruny typické pro daný taxon. Rovněž přizpůsobit velikost a tvar koruny funkčním požadavkům stanoviště (úpravou podchodné, pojezdové výšky). Při provádění výchovného řezu se odstraňují zejména poškozené, suché větve, kodominantní větvení, navzájem se křižující větve a větve s vrůstající kůrou v úžlabí (tlaková větvení).
Udržovací řez – používá se u vzrostlých stromů, které již překlenuly období intenzivního růstu. Cílem je zajistit jejich dlouhodobou funkčnost a omezit na minimum jejich možné negativní působení na okolí.
Zdravotní řez – jedná se o komplexní udržovací řez (ostatní udržovací řezy z něj vycházejí). Cílem je především zabezpečit dlouhodobou funkčnost stromu z hlediska vitality, zdravotního stavu a provozní bezpečnosti. Tento řez se opakuje v několikaletých intervalech, alespoň však jednou za 8– až 10 let, s ohledem na aktuální stav stromu. Tímto řezem se odstraňují či zkracují větve suché, mechanicky poškozené, zlomené, jinak provozně nebezpečné, napadené škůdci nebo houbami, větve, které se kříží, větve zahušťující korunu, nevhodně směřující větve. Ošetřují se tak kodominantní a tlaková větvení, zarovnávají pahýly po nekvalitních řezech a podobně.
Bezpečnostní řez – je nejjednodušší variantou zdravotního řezu, zaměřenou pouze na provozní bezpečnost stromu. Bezpečnostním řezem se odstraňují pouze větve, které by mohly bezprostředně ohrozit okolí. Jedná se o větve suché, mechanicky poškozené, nalomené, zlomené. Z důvodu závažnosti je možno bezpečnostní řez provádět celoročně v intervalech přibližně 2–6 let.
Redukční řez – podle charakteru a zaměření se dělí na redukční řez vlastní (redukce od určité překážky), prosvětlovací (prosvětlení koruny z provzdušnění a revitalizace koruny), symetrizační (symetrizace z důvodu náporu větru) a stabilizační SIA (stabilizace stromu pomocí redukce výšky koruny, vypočtená dle metody Static Integrated Assessment).
Redukční řez vlastní – se zaměřuje na celkovou nebo jednostrannou redukci koruny. Často se jedná o stromy v blízkosti různých překážek nebo stromy dlouho ponechané bez jakékoliv péče. Taktéž se odstraňují větve, které výrazně vychylují strom z jeho těžiš
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Řez stromů dle pěstebního tvaru
V naší poradně s názvem NEMOC OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Růžena.
Prosím o radu,
pěstuji ostružiny vedle malin a v posledních letech plody ostružin
nedozrají. Plod je napůl červený a kyselý. Ptala jsem se v zahradnictví a říkali, že to dělá roztočík malinový. Stříkala jsem na jaře calypsem, ale nic nepomohlo. Mám ostružinu vyhodit nebo přesadit dále od malin ?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Když na plodech ostružin vznikají červená místa, která nedozrávají a plody mají více či méně kyselou chuť, tak škůdcem je skutečně roztočík malinový. Roztočík malinový ve velkém množství saje šťávu z dužiny plodů a tím brání jejich dozrávání. Roztočík cestuje po ostružinových výhonech a až do doby květu jej můžeme likvidovat insekticidy. V zahraničí je povolen přípravek Decis EW 50 v koncentraci 0,01 %. U nás je povolený přípravek Sumithion super, který je určen na podobného roztočíka jahodníkového, ale na malinového působí taky. První postřik se provádí již při délce výhonů 20 cm a v případě potřeby se opakuje ve 14-ti denních intervalech. Je velmi důležité důkladné postříkání výhonů ze všech stran, aby byly úplně celé pokryty roztokem.
Plody napadené roztočíkem nekonzumujte, ale oplodí odstřihněte a spalte. Jako preventivní opatření doporučuji vytvořit dostatečnou vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami, aby roztočík nemohl přelézat z jedné na druhou. Také je vhodné zjara provést postřik rostlin i okolí sirnatými prostředky například Sulka.
Zdroj: příběh Nemoc ostružin
Pokud nevlastníte zahrádku, můžete zkusit pěstovat maliny na balkoně. Rostou a plodí nádherně, květináče na jednu rostlinu stačí mít o objemu jen cca 15 litrů. Pěstují se v podstatě stejně jako na zahradě. Vybrat si můžete mezi druhy jednoplodícími (Granát, Lloyd George, Rubín, Veten, Zeva II), které zrají v létě, nebo stáleplodícími (Ada, Heritage, Ljulia, Medea), ty plodí dvakrát za sezonu. Výhony malin průběžně usměrňujte, jinak se divoce rozrostou. Vhodná je opora, například treláž na zdi, nebo alespoň tyče s příčkami, ke kterým výhony vyvazujte.
Přesazování volte asi v intervalu, kdy potřebujete z květináče dostat většinu odplozených „pařízků“. Nejlepší doba pro přesazování je na počátku rašení. Interval každé třetí (čtvrté) jaro asi bude optimální. Samozavlažovací květináče jsou ideální, ale je potřeba volit takové, aby je v zimě ponechaná kaluž vody neroztrhala (případně místo, kde by se kaluž vytvářela, na zimu vyplnit rašelinou). Není potřeba při přesazování postupně rostlinu dávat do většího květináče, ale jen vyčistit kořenový systém od odplozených oddenků a dát novou výživnou zeminu do původní nádoby.
Řez malin pěstovaných na balkoně je stejný jako u malin rostoucích na zahrádce, viz výše v článku. Vždy záleží na tom, o jakou odrůdu se jedná. Prořezávejte všechny mrtvé výhonky a větvičky, které brání novému růstu. Zároveň tvarujte malinovník, ať vám nepřeroste přes hlavu.
Pokud bydlíte v oblasti, kde je tuhá zima, přesuňte maliny do garáže. Během zimního období rostlina spí, takže ji zalévejte pouze tak, aby zůstala naživu. Malinovník dejte zase ven, až přejdou první jarní mrazíky. V případě, že nechcete maliny přesouvat, květináč dobře zaizolujte a použijte mulčování pro ochranu kořenů.
Zdroj: článek Ošetření malin na podzim
Ve svém příspěvku RZIVOST OSTRUŽINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Majda.
Na rez ostružinovou jsem našla toto:
Rez ostružinová (Kuehneola uredinis, syn. Kuehneola albida) napadá ostružiny i maliník. Na jaře se na letorostech objevují fialovočervené zduřeniny. Rez ostružinová přezimuje v infikovaných výhonech, šíří se za deštivého počasí. Mechanicky můžete silné napadení omezit včasným odstraněním všech napadených výhonů, nejlépe již při rašení. Potíže často způsobuje blízkost dalšího ohniska rzi. Ideální v takovém případě je, aby ošetření porostů věnovali zvýšenou pozornost i sousedé.
Preventivní postřiky ohrožených ostružiníků se aplikují krátce po vyrašení rostlin (aspoň 2x v desetidenních intervalech). V seznamu registrovaných přípravků zatím nejsou proti rzi ostružinové uvedené žádné přípravky. Zahraniční odborná literatura doporučuje přípravky na bázi bitertanolu (Baycor 25) a mancozebu (Dithane DG NeoTec).
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana Voštová.
Děkuji něco podobného jsem už také našla. Na začátku bylo vše v pořádku a i roky předtím. Objevilo se to až letos a ne na začátku ale spíš na konci. I když jsem si mohla nevšimnout. Je tam stále obrovské množství plodů ale nejspíš již nedozrají, podle toho co jsem zjistila. Budu asi muset vše ostříhat a co bude měně napadené ošetřit. Snad nepřijdu o vše. Děkuji za info.
Zdroj: příběh Rzivost ostružiny
Poměrně velké množství odrůd malin se dělí na jednoplodící – letní – maliníky, které se využívají především v komerčním pěstování, a na stáleplodící – podzimní – maliníky.
Odrůdy malin nejvíce pěstované v České republice:
Zdroj: článek Pěstování malin
Ve svém příspěvku REZ NA RAJČATECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šimon Jurčík.
Je možné aby se už vyskytla rez na tyčkových rajčatech??? Mám je na jednom místě už patý rok.Je možné je zachránit-a jak.Děkuji za odpověď a radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Miluše.
mam vysazeno 10rajčat již na 3 se mi vyskytla rez.Co stim ,poradi mi nekdo.
Zdroj: příběh Rez na rajčatech
Ingredience: 3 bílky, 175 g měkkého sýra (například Cammembert nebo Brie), 175 g jemného krystalového cukru, 2 lžíce medu, 2 lžíce Cointreau (pomerančový likér), 225 g malin, 120 g nízkotučného tvarohu, 25 g mletého cukru
Postup: Předehřát troubu na 140 °C. Na pečicí papír si namalovat kruhy, každý 20 cm velký. Těmito papíry položenými značením dolů vyložit dva plechy. Našlehat bílky dotuha a zašlehat dovnitř cukr. Sníh vložit do cukrářského sáčku a nastříkat jej do kruhu uvnitř naznačeného kruhu na pečicím papíře. Vyplnit kruh. Péct cca 1 1/2 až 2 hodiny do křupava. Našlehat tvaroh s Cointreau a medem a přidat dovnitř sýr a maliny. Touto směsí potřít jeden upečený plát bezé a přiklopit ho druhým. Nahoře pocukrovat a ihned podávat.
Ingredience: maliny (libovolné množství), 1 zakysaná smetana, 1 měkký tvaroh (používám nízkotučný), cukr podle chuti (cca 1 hrnek), 1 až 2 dl vody, 4 lžičky práškové želatiny
Postup: Zakysanou smetanu smícháme s tvarohem a cukrem. Mezitím si uvaříme v rychlovarné konvici vodu. Želatinu rozmícháme v cca 1 až 2 dl vroucí vody a nalijeme do připravené tvarohové směsi. Vše promícháme (nelekněte se řídké konzistence). Vmícháme maliny a necháme ztuhnout v lednici.
Ingredience: 200 g malin, 2 lžíce cukru krystal, 50 g másla, 2 lžíce citronové šťávy
Postup: V pánvi necháme rozpustit máslo, do něj přidáme cukr, který začne karamelizovat. Pomalu mícháme, aby se cukr nepřichytil a hodně neztmavl. K rozpuštěnému cukru nasypeme maliny a opatrně mícháme. Přidáme čerstvou citronovou šťávou a ohříváme, dokud nejsou maliny horké. Potom přilijeme připravenou griotku, necháme přihřát a sejmeme z ohně. Teď již mícháme velmi opatrně, aby se maliny úplně nerozpadly.
Ingredience: 1 kg malin, 1 kg Korunního cukru želírovacího, 0,1 l vody
Postup: Připravené plody opatrně smícháme s Korunním cukrem želírovacím a vodou a vaříme asi 4 až 8 minut až do želírovací zkoušky. Ještě horké plníme do sklenic, ale uzavíráme až za několik hodin.
Ingredience: 1 kg malin, 1 kg želírovacího cukru, šťáva z jednoho citronu, 2 polévkové lžíce malinovice
Postup: Maliny umyjte a opatrně osušte. Smíchejte je se želírovacím cukrem a nechte je zakryté odpočinout po dobu 24 hodin. Spolu s citronovou šťávou je za stálého míchání přiveďte do varu a po doporučenou dobu (asi 4 minuty) je prudce vařte. Po ukončení doby varu přidejte malinovici. Naplňte do sklenic a okamži
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Pěstování malin
V naší poradně s názvem VINNÁ RÉVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav Kubánek.
nadpis vašeho článku a nejen vašeho je střihání vinné révy na podzim a není tam ani slovo o tom střihu na podzim,prosím o jednoduchou věc,jak a kdy se stříhá vinná réva na podzim. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Podzimní řez vinné révy se standardně neprovádí. Řez se provádí až v únoru. Během podzimu dřevo ještě dozrává a není připraveno na zkracování. Nejlepší období pro řez vinné révy je únor - doba, kdy odezní největší mrazy. Teprve pak se provádí řez vinné révy.
Zdroj: příběh Řez vinné révy na podzim
Pokud sázíte sazenice maliníku brzy na jaře, sestřihněte nadzemní část na 20–40 cm (podle síly výhonu a kořenové soustavy). Čím je sazenice slabší, tím víc ji zkraťte. Ve druhém roce od výsadby ponechte dva až tři výhony na každou rostlinu. V dalších letech – podle síly sazenice –ponechte šest až osm nejsilnějších výhonů na běžný metr pásové výsadby.
Remontantní odrůdy malin přinášejí plody na nově vyrostlých letorostech v témže roce dvakrát, a to koncem léta a znovu na podzim. Vrcholové konce výhonů u remontantních malin tedy nezkracujte, protože byste tím výrazně snížili jejich plodnost. Tyto odrůdy plodí na koncích letorostů již začátkem podzimu prvního roku po výsadbě, spodní části výhonu nejsou vyplozené. Pokud byste je ponechali do příštího roku, dočkali byste se v létě jen malé úrody, proto odplozené výhony v létě hned po sklizni odstraňte.
U remontantních odrůd se nejlépe osvědčuje jednoletý způsob pěstování, kdy celý porost na podzim seřežete až k zemi. V následujícím roce pak dříve vyrostou nové letorosty, které dobře vyzrají a ještě ve stejném roce koncem léta a na podzim přinesou velkou úrodu.
Zdroj: článek Ošetření malin na podzim
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ ŠVESTEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Kovar.
Dobry den , velice me zajima, kdy je spravna doba na rez/zastrihnuti svestky. Po precteni Vaseho clanku , jsem bohuzel nejak zmaten. V odstavci jak prorezat svestku pisete:Řez švestek doporučujeme provádět hned zjara po vykouknutí prvních pupenů.
A hned pote v nasledujicim odstavci:Stříhání švestek na jaře pisete-Peckovinám nesvědčí časný jarní řez. Měly by se stříhat jen v období, kdy už mají listy. Případně po sklizni.
Je mozne to nejak objasnit , nekolikrat v clanku pisete opakovane, ze se ma strihat/rezat na jare a pak obratem dodavate , ze nejlepsi doba je po sklizni zacatkem zari ..
diky za vysvetleni
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejlepší doba na řez švestek je druhá polovina června nebo hned po sklizni. Jarní řez se doporučuje jen začátečníkům, aby jim v orientaci v koruně nebránily listy. U jarního řezu je nebezpečí zanesení infekcí do řezných ran.
Zdroj: příběh Stříhání švestek
Výhony malin seřízněte hned po výsadbě, a to dosti razantně. Účelem je podpoření růstu náhradních výhonů z kořene. Udržovací řez letních odrůd se provádí na podzim. Účel spočívá v odstraňování odplozeného dřeva, a to v rozmezí 10–15 cm od země. Jednoleté dřevo se řeže na poslední odstávající pupen, tím podpoříte plodnější obrost. Podzimní odrůdy řežeme koncem února, kdy se jednoduše seříznou všechny výhony až na úroveň půdy.
Zdroj: článek Pěstování malin
Ve svém příspěvku PODZIMNÍ ŘEZ VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Polešovský.
Ošetření vinné révy na podzim
Veškeré spadané listí pod vinnou révou shrabeme a dáme do popelnice. Listy mohou obsahovat zárodky plísní.
- Do popelnice NE! Pokud se nudíme listí shrabeme a dáme na kompost. Vinaři se tímto nezabívají-je to ztráta času. Malovinaří postříkají močovinou zeminu a tím urychlí rozklad starého listí.
Provádíme řez révy (nebo brzy v zimě, podle počasí), ponechaná očka se tím posílí a vinná réva neslzí.
- Kdo se do budoucna nechce trápit virovímy chorobami a Escou provádí řez až po 15.únoru. Pouze vinaři co toho mají příliž mnoho stříhají dříve a vystavují se tím ryziku zmrznutí tažňů. Jinak se nedoporučuje žádný řez!!!
Révu na zimu nepřikrýváme, pouze přihrneme ke kořenům trochu zeminy.
- Ne trochu, ale mladá rostlina má mít v chladnějších oblastech zakryté spodní očka případně zásobní čípek. Zahrnuje se to jako brambory. Malovinaři naorávají vinice a tím chrání hlavně před lednovými a únorovými mrazi.
Po řezu vinné révy postříkáme větve i půdu pod keřem směsí z vápenného mléka s přídavkem 10% roztoku kainitu.
- Postřik případné hnojení se dělá podle potřeby založené na rozboru půdy. Vápenaté mléko může na některých půdách spíše škodit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Podzimní řez vinné révy
Některé maliníky plodí na loňských výhonech, jiné odrůdy na letošních letorostech. Účelem řezu je podpořit vývin nových letorostů, které dávají základ nové úrodě, odstranit odplozené výhony a prosvětlit keře.
Jak poznat, kdy stříhat:
Zdroj: článek Malina stříhání
Ve svém příspěvku ROZMNOŽOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel ANNA VALOVÁ.
JAK A KDY SE MAJÍ ROZMNOŽOVAT MALINY A OSTRUŽINY.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel VALOVÁ ANNA.
KDY A JAK SE ROZMNOŽUJI MALINY A OSTRUŽINY? TEL.607219600
Zdroj: příběh ROZMNOŽOVÁNÍ
Pokud maliny neplodí, může to být způsobeno špatným řezem. Některé maliny plodí na loňských výhonech, jiná odrůda na letošních letorostech. Účelem řezu je podpořit vývin nových letorostů, které dávají základ nové úrodě, odstranit odplozené výhony a prosvětlit keře. Na jeden metr porostu se doporučuje ponechat 8 až 10 dobře vyvinutých výhonů.
Odrůdy malin, které se sklízí v průběhu července, se řežou na podzim, pozdní odrůdy se sklizní v srpnu a začátkem září se seřezávají až na jaře. Ty totiž plodí na výhonech, které vyrostou během sezony. Pěstování remontantních malin je náročnější v tom, že odplozené výhony se musejí vystříhat a nové upevnit na vedení tak, aby v příštím roce dobře plodily. Během vegetace je nutné odstraňovat všechny výhony, které nebudou potřeba k dalšímu pěstování (slabé, přebytečné, suché). Ponechává se jen 6 až 8 letorostů nahrazujících odplozené dřevo. V předjaří se dokončí řez, jímž se odstraní přebytečné výhony (během vegetace ponechané ve větším počtu), a zbývajícím výhonkům se pouze zakrátí vrcholky.
Maliny plodí na jednoletém či dvouletém dřevě, podle toho se odrůdy rozlišují na jednoplodící a stáleplodící, známé i pod pojmem remontantní. Na jednoplodícím maliníku dozrávají plody zpravidla od července, a to na loňských výhonech. První maliny remontantních odrůd lze sklízet od poloviny července, ale hlavní úroda bývá až na podzim, kdy dozrávají plody na nových výhonech. Takže dvě sklizně v jednom roce.
Zdroj: článek Ošetření malin na podzim
Ve svém příspěvku OŠETŘENÍ MALIN NA PODZIM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Vydržte, já už je chtěla vyhodit,když jsem zjistila,že se něco s nimi děje.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Ošetření malin na podzim
Jak stříhat vinnou révu - to co se nám nelíbí, jde pryč? Předpokládám, že ve škole v Mělníku učíte přímo definici řezu...
Za řez se v širším slova smyslu označuje odstraňování nežádoucích částí keře v době vegetačního klidu. Ke správnému provedení řezu je potřebné brát v úvahu určitá pravidla. Od keřů révy chceme, aby přinesly každým rokem pokud možno přibližně stejné množství hroznů v dobré kvalitě, ať už jde o odrůdy moštové na výrobu vína nebo o odrůdy stolní k použití jako ovoce. A tuto svou vůli můžeme rostlinám vnutit jediným způsobem: tak, že jim některé části odebereme a jiné ponecháme. Pokud bychom keře neřezali vůbec, měly by každým rokem větší počet hroznů, které by byly velmi nekvalitní (nízký obsah cukru, vysoký obsah kyselin) nebo by nestačily dozrát vůbec. To bohužel vídáme v opuštěných vinicích nebo u neošetřovaných zahrad.
Když jste řekla řez v širším slova smyslu, jistě také existuje nějaký užší smysl. O co jde?
Pod pojmem řez v užším smyslu slova vinohradníci chápou odborně specifický (zase jsme u těch historických výrazů) terminus technicus: je tím míněna délka jednoletého výhonu s očky, který po provedení řezu na keři zůstane. Přesněji se používá výraz: „krátký řez“ (lépe: řez na krátké jednoleté dřevo) pro krátký ponechaný „zbytek“ jednoletého, tedy plodonosného výhonu, který označujeme výrazem „čípek“. Čípky považujeme za „plodonosné“, a očekáváme od nich dostatečnou produkci hroznů. Některé čípky označujeme „zásobní“; od nich chceme, aby především vyprodukovaly letorosty využitelné pro řez v následujícím roce, i když hrozny samozřejmě přinesou také.
Výraz „dlouhý řez“ (správněji: řez na dlouhé jednoleté dřevo) znamená naopak dlouhý ponechaný „zbytek“ jednoletého výhonu, kterému se říká „tažeň“. Logicky vzato: je dlouhý, tedy se táhne odněkud někam.
A co míníte zatížením keře? Kolik keř unese váhy, vlastně správně hmotnosti?
V podstatě ano, jde o to, kolik keř „unese“ během vegetace hroznů, a to v přímém i v přeneseném smyslu. Jde tedy také o to, kolik hroznů dokáže během roku „uživit“. A o tom rozhoduje ten, kdo řez provádí, tím, že správně zvolí „zatížení keře“. Zatížení keře je tedy počet oček ponechaných na keři po řezu. A protože keře mohou být vysazené v různých sponech, aby toto zatížení mohlo být srovnatelné, přepočítává se ještě na 1 m2. Některé odrůdy (ty s velkými hrozny nebo s velkými výnosy) se řežou na nízké zatížení, to znamená 4- 6 oček na m2, jiné odrůdy (s průměrnými výnosy nebo s průměrně velkými hrozny) vyžadují střední zatížení na 6 – 8 oček na m2. Odrůdy s menší produkcí hroznů či s malými hrozny mohou být zatěžovány hodně, asi na
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Kalendář pro vinaře - únor
Ve svém příspěvku STŘÍHÁNÍ MALIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rena.
Dobrý den.Prosím o radu.Minulý rok jsem zasadila maliny , byli to řízky ,ale všechny uschly,kořeny ale zůstali a drží dál. Můžete mi poradit jestli je mám ustříhnout nad zemi a nebo nechat tak jak jsou.Dekuji
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Stříhání malin
Maliny obsahují v plodech i listech mnoho vitamínu C. V plodech najdeme dále provitamín A a také vitamíny B2, B3, E a P. Jsou v nich obsaženy i sacharidy, bioflavonoidy pektin a karoten, třísloviny, kyseliny jablečná, citronová, ellagová a salicylová. Z minerálních látek maliny obsahují především vápník, hořčík, fosfor, zinek, draslík a železo. Zinek v plodech malin je silné afrodiziakum. Maliny obsahují také biotin, který je důležitý pro lesk a hustotu vlasů a pružnost pleti.
Zdroj: článek Pěstování malin
Ideálním obdobím pro výsadbu malin je podzim. Sázíme jednoleté sazenice, které by měly být v krčku zhruba 1 cm silné, se zdravým kořenovým systémem. Rostliny sázíme do řady 40–60 cm od sebe. Nadzemní část seřízneme na 10–15 cm a přihrneme zeminou, kterou však s příchodem jara rozhrneme.
Zdroj: článek Pěstování malin
Ve svém příspěvku STŘÍHÁNÍ MALIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Marek.
Pěstuji již několik let jednouplodící maliny. Každý rok po sklizni vyřežu odplozené
výhony a prořežu nové výhony vzrostlé od jara. Letos jsem to udělal stejně,avšak po
prořezu mi vyrazily ještě napodzim další výhonky. Chtěl bych se zeptat zda mám tyto
odstranit. Vpřípadě, že bych tak neučinil, měl bych příští rok dvojí maliny. Vysoké
od letošního jara a nízké od podzimu, nebo bych ty podzimní nechal ještě do dalšího roku? Tím bych ovšem měl tříleté výhony. Znáte-li někdo správný postup, budu rád za
Vaši radu. Děkuji. Marek.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Stříhání malin
Pro pěstování malin je vhodné slunné stanoviště. Během suchého počasí však vyžadují dostatečný přísun vody. Zejména v době tvorbě květů a plodů. Pro hnojení se nejlépe hodí dobrý kompost nebo hnůj. Hnojíme od jara. Pro pěstování je vhodná mírně kyselá až neutrální půda, která je dostatečně vlhká. Většina druhů potřebuje k růstu oporu.
Zdroj: článek Pěstování malin
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ MALIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mila.
Jak teď poznám o jaké maliny se jedná. Chci je ostříhat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jak poznat o jaký typ maliny jde kvůli stříhání? Jak před stříháním malin poznat, jestli plodí v létě a nebo až na podzim? Když v zimě rostlina maliníku spí, tak na ní můžete poznat, o jaký typ se jedná, prozkoumáním jejich výhonů.
Malina, která plodí brzy v létě a potřebuje k tomu dvouleté dřevo, tak má dva druhy výhonů odlišených barvou a strukturou kůry. Jedny výhony mají hladkou a hnědou kůru a druhé mají kůru šedou až světle hnědou, hrubou a kůra se u nich také loupe.
Maliny, které plodí až na podzim na letošním dřevu mají všechny výhony stejné šedé s hrubou olupující se kůrou. Jak můžete maliny v zimě ostříhat?
Malinám plodícím v létě uřízněte hned u země VŠECHNY šedé výhony s olupující se kůrou a skovejte si je na podpal letních táboráků. Prostříhejte slabé a neperspektivní výhony s hnědou hladkou kůrou tak, aby vám zůstal vždy nejsilnější výhon s dostatečným prostorem pro skvělé pronikání světla a dobré proudění vzduchu. S ohledem na to začněte odstraňovat všechny tenké, zakrnělé, zkroucené výhony a pokračujte v prostříhávání, dokud se nepořádek nevyčistí. Pokud máte málo místa, můžete výhony zkrátit o 1/3. Pak připevněte výhony k rámu nebo mříži. Použijte biologicky odbouratelný provázek, jako je juta, a přivažte s ním každý výhon volně, ale pevně k rámu / mříži / drátu. Přivázání zabrání jejich ohýbání pod tíhou plodiny. Také to velmi usnadňuje prořezávání v dalších letech – přivázané výhony jsou ty, které příští zimu odstraníte.
U malin, které plodí až na podzim a mají v zimě všechny výhony stejné (šedé a hrubé), tak seřízněte všechny až u země.
Zdroj: příběh Stříhání malin
Maliník se sází nejlépe na podzim, při jarní, zvláště pozdější výsadbě totiž sazenice špatně zakořeňují a vytvářejí slabší rostliny. Rostliny maliníku se vysazují ve sponu 2,5 až 3,0 nebo 0,3 až 0,6 m. Sázíme o dva až tři centimetry hlouběji, než původně rostly. Obecně je méně škodlivé o něco hlubší zasazení než sázení povrchové, při kterém kořeny velmi rychle vysychají. Při sázení dbáme zvýšené opatrnosti, abychom nevylámali adventivní pupeny na bázi výhonu a na kořenech. Kořenové sazenice (část kořínků) maliníku se sázejí vodorovně do hloubky osm až deset centimetrů. Sazenice maliníku získáme z kořenových řízků nebo hřížením.
Vzpřímené odrůdy se mohou pěstovat bez drátěnky, ostatní na drátěnce. U všech odrůd dáváme spíše přednost pěstování na drátěnce, která zamezuje poléhání a vylamování plodících výhonů a usnadňuje sklizeň.
Většina odrůd maliníku se vyznačuje dvouletým životním cyklem. V prvním roce vyrůstají z adventivních pupenů kořenového krčku silné letorosty, v dalším roce se rozvětvují a přinášejí plody. Některé odrůdy maliníku plodí již začátkem podzimu na letošních výhonech (výhony vyrostlé od jara) a podruhé v červenci následujícího roku.
Jelikož dosahují výhony maliníku vzrůstu 130 až 170 cm a jsou celkem křehké, je třeba každý maliník přichytit k opěrnému systému, aby bylo pěstování maliníku efektivní. Pouze některé stáleplodící odrůdy jsou životaschopné bez opory pro maliny. Pokud máte na zahrádce jen jednu rostlinu, postačí ukotvit stabilní kůl o výšce cca 150 centimetrů a větve k opoře přivázat.
Maliny kvetou až kolem druhé poloviny května a neohrožují je tak jarní mrazíky. Po 35 až 40 dnech se z květu stává lahodný plod připravený ke sklizni a vy si tak můžete vychutnat zaslouženou odměnu, kterou přináší pěstování maliníku. Období sklizně trvá přibližně 3 až 4 týdny. Maliny kvetou i dozrávají postupně. V případě sucha se malinovník vyplatí zalévat před dozráním malin, aby plody dosáhly maximální velikosti.
Zdroj: článek Stříhání malin
V naší poradně s názvem KATALPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika Heřmanová.
Potřebovala bych zmenšit korunu katalpy. Lze sestřihnout už na podzim a dále pokračovat na jaře?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Katalpa snese velmi radikální řez a je to dobře, protože roste jak z vody, a když se nezastříhává, tak vás vystěhuje z pěkně velkého kusu vaší zahrady. Nebojte se katalpu zkrátit jako vrbu. Přikládám zde video, na kterém je vidět hodně radikální řez, který katalpě nijak neublíží: https://youtu.be/XdKE7pxXxak
Po takovém řezu bude katalpa jako zelená koule. Řez proveďte v dubnu.
Zdroj: příběh Pestovani katalpy
Stříhání malin, respektive větví, které odplodily, provádíme pokud možno ihned po sklizení úrody, aby měly nové větve, které budou plodit následující rok, dostatek prostoru a světla a mohly zesílit. Na téma, kdy stříhat maliny, probíhají mnohé diskuze, neboť remontantní odrůdy plodí ještě druhý rok, pokud je neostříháme. Odborníci doporučují ostříhat i tyto větve po první úrodě, protože ve výsledku bude celková úroda vyšší – rostlina zesílí a získá víc potřebného světla.
U keřů s dvouletým vývojovým cyklem se provádí střih maliníku tak, že se po dozrání plodů uříznou těsně u země všechny dvouleté výhony, které by už stejně nikdy neplodily. Stejně můžeme seříznout i nové slabší výhony, abychom měli na jednom metru 8 až 10 větví, pokud pěstujeme maliny na zahradě v řadě, což je nejšikovnější způsob. V případě pěstování maliníku jako jednoho polokeře u kůlu necháváme pouze 7 výhonů. To jsou asi ty základní rady, jak se starat o maliny. Konce výhonů nezkracujte, snížili byste tím výnos.
Remontantní odrůdy (plodící na ročních větvích) po podzimní sklizni ostříháme kompletně, aby byly v zimě vidět jen asi tři centimetry dlouhé pozůstatky posledního porostu. Stříhání maliníku provádíme opět především za účelem prosvětlení budoucí vegetace.
Průměrná životnost maliníku je osm až deset let, při dobré péči a u zdravých porostů i více let.
Zdroj: článek Stříhání malin
Během vegetace odstraňte všechny slabé, přebytečné a suché výhony. Ponechávejte jen 6 až 8 letorostů nahrazujících odplozené dřevo.
Nejlépe na podzim, po opadání listí, odřízněte všechny dvouleté výhony úplně u země – jsou to ty, na kterých v létě byly plody.
U maliníků, které zaplodily na podzim na jednoletých výhonech, odstřihněte pouze odplozené konce. Jednoleté výhony jinak není třeba zkracovat vůbec, stačí je probrat, aby nebyly příliš husté.
U nových sazenic radikálně výhony nezkracujte! Novou sazenici po výsadbě zkraťte kousek nad zemí do jednotné výšky. Po výsadbě pravidelně zalévejte, aby rychle prokořenily.
Zde se můžete podívat na videonávod se stříháním malin.
TIP: Pokud chcete, aby maliny byly co nejsladší a největší, je třeba rostliny během podzimu nebo zimy pohnojit a zkypřit. Tím zůstávají déle při síle a hojně rodí. Maliníkům svědčí hlavně chlévský hnůj a dobrá kompostní země. Hnůj se navrství na podzim mezi řady a pak se zakopává. Kompost se zakopává také na podzim nebo během zimy a mimo to se záhony během zimy důkladně zalijí ještě výkaly zředěnými močůvkou. Pokud nemáte přírodní hnůj, močůvku či kompost, nezbývá než si vystačit s hnojivem umělým. Zároveň je třeba při každém podzimním okopávání odstranit výhony, které vybočily z řady.
Zdroj: článek Malina stříhání