Kadeřavost broskvoně (Taphrina deformans) je asi hospodářsky nejvýznamnější chorobou zejména u broskvoní, opět se jedná o houbovou chorobu. Ochrana proti ní je založena na důsledném preventivním ošetření fungicidy, nejpozději při počátku rašení terminálních pupenů. Délku infekčního období rozhodujícím způsobem ovlivňuje teplota. Za chladného počasí je vývoj zpomalen a infekční období může trvat pět i více týdnů. Některý rok nastane optimální termín ošetření již v únoru, jindy až v dubnu. Na základě posledních zkušeností se doporučuje ošetřovat v případě výskytu teplých period v předjarním období, pokud teplota vzduchu dosáhne po několik dnů nad 5 °C. Na podzimní a předjarní postřik se doporučují kontaktní fungicidy na bázi mědi, můžete využít například Flowbrix, Funguran Progress, Champion 50 WG, Delan, Syllit. Vedlejší účinnost spočívá ve zvýšení odolnosti ošetřených stromů proti jarním mrazíkům. Používané účinné látky působí převážně kontaktně, takže fungicidem musí být dokonale ošetřeny celé koruny stromů. Pro lepší pokryvnost je vhodné přidat smáčedlo. V případech, kdy po vyrašení trvá chladnější a deštivé počasí, je třeba ošetření v intervalu 10–14 dnů opakovat. Pro opakovaná ošetření jsou vhodné především organické fungicidy. Ošetření v období po odkvětu již není účinné.
Padlí broskvoně (Sphaerotheca pannosa) se projevuje v teplých létech na listech, ale hlavně světlými skvrnami na osluněné straně plodů. Ty postupně překryjí většinu povrchu plodu. Při časném napadení plody špatně rostou a mohou i praskat a zasychat. Takto napadené stromy co nejdříve opakovaně ošetřete přípravky Kumulus WG či Talent.
Puchrovitost švestek (Taphrina pruni) vzniká při vlhčím a chladnějším průběhu jara v rizikových lokalitách (zvláště ve vyšších polohách) a nelze vyloučit poškození plodů. Houba přezimuje ve větvích nebo na šupinách pupenů. K infekci dochází na jaře v období kvetení stromů. Z infikovaných květů se tvoří deformované plody, které rostou rychleji než ty zdravé. Napadené plody jsou světlejší, abnormálně se prodlužují (dorůstají až 5–7 cm), nakonec jsou protáhlé, mírně zakřivené, mají houbovou vůni, jejich povrch je pokrytý bílým povlakem vřecek. Plody bývají uvnitř duté a jsou bez pecky. Základem ochrany je důsledná likvidace napadených plodů. Plody musí být odstraněny včas. Důležitá je rovněž správná výživa, především dostatek vápníku. Chemická ochrana proti puchrovitosti slivoně je ověřená a účinná. Napadení lze zabránit v období počátku rašení. Za chladného a deštivého počasí je vhodné až do stadia bílého poupěte ošetření opakovat přípravky Flowbrix, Funguran Progress, Champion 50 WG.
Chloróza, též žloutenka či kalcióza, se vyskytuje především na révě vinné a u broskvoní, ale též u třešní, hrušní, kdouloní, jabloní, slivoní nebo i jahodníku a maliníku. Listové čepele postupně žloutnou, ale žilnatina zůstává zelená. Později jsou žluté celé listy, které se kroutí, mezi žilnatinou hnědnou a předčasně opadávají. Přírůstky dřeva jsou malé, dřevo špatně vyzrává, rostliny slabě kvetou a vzniklé květy a plody často opadávají. Pokud se plody vytvoří, jsou podřadné jakosti. Tento typ chlorózy se nesmí zaměňovat s jinými fyziologickými poruchami (například s nedostatkem hořčíku) nebo i s chorobami, především virovými.
Na ovocných dřevinách se vyskytuje celá řada různých mšic. Zelená nebo zelenočerná mšice jabloňová způsobuje na jabloních a hrušních svinování listů, kroucení letorostů a deformace plodů. Deformace a žloutnutí listů hrušní způsobuje mšice svízelová.
Listy mohou být také drážděny slinami larev bejlomorky hrušňové, na okraji jsou pak ztluštělé a křehké, podélně se od okrajů ke středu těsně svinují. Později získávají načervenalé zbarvení, tmavnou a odumírají. V listovém smotku bývá až 35 krémově bílých larev. Dospělec je 1,5–2 mm velký hnědavý komárek s černými příčnými pruhy na zadečku. Je to rozšířený, ale málo významný škůdce hrušní. Larvy přezimují v kokonech, kuklí se na jaře. Dospělci se objevují od poloviny dubna, nejvíce na podzim. Vajíčka kladou na mladé, dosud svinuté listy. Během roku dvě i více generací. Ochrana nebývá potřebná.
Na všechny tyto choroby existují postřiky, vždy je potřeba stanovit správnou příčinu a podle toho zvolit vhodný postřik.
Ve svém příspěvku NEMOC HRUŠNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena Jakoubková.
Krásná mladá hrušeň má jíž plody a už 2 rok opadávají listy jsou na nich tečky a žloutnou vždy tuto dobu červenec, potřebuji poradit jak a čím stříkat.Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel František.
Houba, která má dva hostitele, podrobnosti viz Wikipedie nebo Google, léčba vykácet okrasné jehličiny, zejména chvojku, jalovec a i jiné v okruhu nejméně čtvrt kilometru, nebo tu hrušku.
Všichni si pamatujeme doby, kdy jsme rostliny postříkali Kuprikolem a bylo s plísněmi vystaráno. Jenže prodej Kuprikolu byl v roce 2020 zakázán a nezbývá, než využít nástupce s podobnými účinky.
DEFENDER DRY WG
Kontaktní fungicid a baktericid ve formě ve vodě dispergovatelných granulek (WG) k ochraně révy vinné, chmele, jádrovin, peckovin, brambor a okrasných dřevin proti houbovým a bakteriálním chorobám.
Přípravek je určen pro profesionální uživatele (farmáře a zemědělce).
Název a množství účinné látky: hydroxid měďnatý 537 g/kg.
Způsob působení
Defender® Dry obsahuje účinnou látku hydroxid měďnatý. Jde o nejvyspělejší a také proti plísním nejvíce agresivní formu mědi. Používá se jako kontaktní fungicid a baktericid k prevenci a zamezení výskytu houbových chorob a bakteriálních infekcí. Při kontaktu s přípravkem Defender® Dry původce choroby ve vysoké míře pasivně přijímá měď, a tím se zamezuje infekci. Přípravek díky své speciální formulaci maximálně přilne na rostliny. Následný déšť přípravek smývá jen pomalu, a proto má dlouhou dobu účinnosti. Součástí tohoto moderního fungicidu jsou různá aditiva ve formě lepidel a smáčedel, která pomáhají vytvořit na listu lepší pokryvnost aplikované kapaliny, brání úkapu a zefektivňují tak ochranu. Tento přípravek je z měďnatých fungicidů nejvyspělejší a vyniká také bezprašností - důležitou vlastností z pohledu likvidace obalů a bezpečnosti práce.
CHAMPION 50
Champion je kontaktní fungicidní a baktericidní přípravek. Slouží k ochraně proti houbovým a bakteriálním chorobám rostlin a k ochraně meruněk proti mrazu. Champion 50 WP funguje nejen proti plísni okurkové, cibulové, bramborové nebo révové. Účinná látka hydroxid měďnatý je efektivní při boji s bakteriální spálou jabloní a hrušní, puchrovitostí slivoní, kůrové nekrózy meruněk nebo kadeřavosti listů broskvoní. Champion chrání například kvetoucí meruňky proti kratším mrazům až do -5°C a na broskvoních zlikviduje bakterie. Měď obsažená v přípravku ochraňuje listy i preventivně. Vytvoří film na listech a ten zabraňuje růstu nemocí.
Přípravek je určen pro drobné zahrádkáře.
Název a množství účinné látky: hydroxid měďnatý 500 g/kg.
Ve svém příspěvku NEMOCE KANADSKÉHO SMRKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Endal.
máme na zahradě v obci Tehovec-Říčansko skupinu kanadských smrků stříbrných,mno let starých. Jeden krajní nám začal usychat a vypadá to,že letos uschne úplně. Letos bylo extrémní sucho. Strom dostával malé zálivky a nechal jsem k němu vytékat přepad ze sudu z okapu. Taky moc vody to nebylo. Zřžejmě ale jde o nějakou chorobu, a co s tím? Škoda ho. díky za reakci. Endal
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Řez dřevin patří mezi méně oblíbené zahradnické práce, protože vyžaduje znalosti daného rostlinného druhu, techniky řezu a jisté zkušenosti s péčí o dřeviny. Každoroční řez je zvláště důležitý u bujně rostoucích dřevin, které jsou známé tvorbou dlouhých výhonů. Pokud byste u nich řez neprováděli, dočkali byste se zahuštěných korun plných změti postupně odumírajících větviček. Stromy by sice plodily, ale kvalita plodů by byla nevalná.
Vynechání nebo špatné provedení řezu je znatelné především u meruněk a broskvoní, u nichž řez ovlivňuje také dobu nakvétání a tím i případné namrznutí květů. Pokud se řezu těchto stromů opravdu bojíte, pozvěte si na první zásah odborníka, který vám techniku vysvětlí. Jestliže i přesto uděláte při řezu chybu, tyto bujně rostoucí dřeviny se s ní poměrně rychle vyrovnají.
Technika řezu se liší v závislosti na druhu a pěstebním tvaru stromu. Trochu jinak se zachází se zákrskem a zcela jinak zase se čtvrtkmenem nebo kotlovitou korunou. Přesto se vždy zaměřujte na redukci množství a někdy i zkrácení bujných výhonů, kterými se všechny uvedené dřeviny vyznačují. U všech pěstebních tvarů se snažte o zapěstování kvalitních kosterních větví, které musejí být rozloženy do prostoru. Vždy řežte na pupen nebo výhon směřující ven z koruny. Pokud zachováte opačně orientovaný pupen, podpoříte zahuštění střední části koruny. Abyste se dočkali bohaté úrody, je nutné provádět řez každý rok.
Použité nářadí se odvíjí především od průměru řezaných větví a jejich dostupnosti. Na tenké mladé výhony se nejlépe hodí dobře nabroušené ruční zahradní nůžky. Na větve většího průměru používejte kvalitní pákové nůžky. Typy s dlouhou rukojetí umožní řez i méně dostupných větví. Se silnými větvemi vám pomůže ruční pilka. Stejně jako při řezu jabloní nebo hrušní i zde je nutné, aby byl řez čistý a dobře vedený. Dobrý výběr vhodného nářadí je proto velice důležitý, navíc si jím usnadníte a do značné míry také zpříjemníte práci.
Tento tvar se používá především v zahrádkách a v produkčních sadech, kde je oblíbený zejména kvůli malým rozměrům a snadné technologii údržby a sklizně. Výsledná výška se pohybuje okolo 2 metrů, nasazení spodních větví bývá nejčastěji 80 centimetrů nad zemí. Strom má strukturu pyramidy, spodní větve jsou tedy nejdelší a směrem k vrcholu se zkracují. Postranní větve se vyvazují do vodorovné polohy na nataženou drátěnou konstrukci nebo méně často k tyči zatlučené poblíž osy kmene. Kmínek se obvykle uvazuje měděnými dráty, postranní větve se přivazují ocelovým drátkem potaženým papírem. Nejdříve se odstraňují všechny kolmé, křížící se a chorobami a škůdci napadené výhony. Následně se zkontroluje stav starších větví. Pokud jsou již odplozené, odřezávají se celé nebo z části. Odplozené dřevo se pozná podle značného průměru a mírně zvrásněné šedé kůry. U hrušní se tento znak projevuje absencí plodných pupenů. Staré větve se postupně nahradí novými výhony, které vyrůstají poblíž původních větví. V blízkosti terminálu by se neměl nacházet žádný bujný výhon, který by vrcholu konkuroval, proto se musí rovnou odstranit nebo zkrátit na květní pupen rostoucí směrem od kmenu. Jakmile dřevina dosáhne výšky okolo dvou metrů, je třeba každý rok zkrátit terminál na dva pupeny. V letním období je pak nutné vystříhat všechny bujné, tedy jednoleté výhony, které nadměrně zahušťují korunu a zamezují přístupu vzduchu a světla, což se neblaze projeví na kvalitě nasazených plodů. Stejně tak se musí hlídat těsnost úvazků, které se v případě nutnosti povolí. Zvláštní péči vyžadují úvazky kmene, které se nesmějí zařezávat do kůry.
Stejně jako vřeteno je i špalír plošným pěstebním tvarem, jehož zapěstování je opět závislé na opoře. Tu zajistí dřevěné latě nebo natažené dráty, které jsou praktičtější. Postupem času špalír zesílí a oporu již nepotřebuje. Pro založení špalíru se perfektně hodí nízce zavětvené stromky, které mají spodní větve umístěné naproti sobě. Každý rok se zapěstuje přibližně jedno patro. V létě uvazujte nové výhony k opoře pod úhlem 45°, a jakmile špalír dosáhne potřebného množství pater, sehněte terminál do vodorovné polohy. Mezi kosterními větvemi můžete ponechat dva výhony, které ovšem musíte každý rok zkrátit přibližně na tři pupeny. Výhony na kosterních větvích v létě zkraťte na jeden list. Vaším hlavním úkolem v zimě je odstranění přebytečných bujných, křížících se či napadených výhonů. U hrušní a některých odrůd jabloní pak zredukujte počet brachyblastů (kolcových větévek).
Kultivary vrby, a sice samčí exempláře, jsou na jaře nejdůležitějším zdrojem pylu. Vrba je rostlinou dvoudomou, tedy samčí a samičí, květy se nacházejí odděleně na různých rostlinách. Samičí vrbové keře nebo stromy navštěvují včely rovněž, protože jim poskytují nektar. Nektar nabízejí i květy samčí, ale méně než květy samičí. K vrbám náleží kolem 20 druhů. Nejznámější je vrba košařská, která kvete velmi brzy, a jíva. Včely ji navštěvují velmi intenzivně, takže by v žádné zahrádce takový keř nebo strom neměl chybět. Vrba je nenáročná, ke svému růstu ale potřebuje hodně vláhy. Rozmnožuje se velmi snadno pomocí řízků: po odkvětu uřízneme z větví asi 25 cm dlouhé řízky se 4–5 očky. Zapíchneme je do zeminy a intenzivní zálivkou zajišťujeme dostatek vláhy. Na vhodně položených pozemcích je živý plot z vrb pro včely velmi dobrým zdrojem pylu.
Smetanka lékařská (pampeliška) začíná kvést dříve než ovocné stromy a kvete potom současně s nimi. Kromě pylu poskytuje v některých letech za slunečného, teplého a vlhkého období tolik nektaru, že můžeme počítat s dobrou sklizní medu. Včelaři proto rádi vyhledávají rozlehlé luční plochy jako zdroj vyloženě časné snůšky, kterou využívají k rozvoji včelstev.
Naše ovocné dřeviny jsou velmi dobrými zdroji pylu a nektaru. Zvláště u cizosprašných třešní, jabloní, hrušní a švestek je opylovací činnost včel velmi potřebná a poskytuje včelám velmi dobrou snůšku.
Další kulturní a divoké dřeviny. Jako velmi časný zdroj pylu se osvědčují různé druhy olší, které rostou převážně na březích řek nebo potoků. Hodně pylu a nektaru mají trnky a hloh bílý, ale nejbohatší sortiment – pokud to tak můžeme říct – mají javory: javor klen, javor mléč a javor babyka. Poskytují kromě nektaru a pylu i medovici. Většinou jsou to pěkné stromy do parků a alejí; javor mléč a javor klen jsou důležitými dřevinami ve smíšených lesích. Krušina olšová je ve všech směrech skromná; její květy jsou nenápadné a včelám poskytují pouze nektar, zato ale ve velkém množství.