O ČEM SVĚDČÍ SPĚNĚNÁ MOČ je téma, které bylo inspirací k napsání tohoto článku. Krytosemenné rostliny jsou známé z počátku druhohor. Jejich pratypy neznáme, předpokládáme však, že jde o některou skupinu nahosemenných rostlin. V mladší křídě již byly krytosemenné rostliny dominující a typově velmi rozmanitou složkou naší vegetace a byly už diferencovány na dvou- a jednoděložné.
Krytosemenné rostliny jsou dnes rozšířené po celém povrchu Země s výjimkou arktických a antarktických ledových pustin a tvoří dominantní složku flóry. Zahrnují přibližně 300 000 druhů a jsou nejrozsáhlejší skupinou všech rostlin. Mají nesmírný význam pro člověka, protože zahrnují převážnou část kulturních a užitkových rostlin, jejichž existence byla jednou ze základních podmínek vzniku a rozvoje lidské civilizace. Všechny potravinové zdroje jsou přímým nebo nepřímým produktem rostlin, zejména pak krytosemenných.
Lilkovité rajče
Pěstuje se v mnoha kultivarech pro plody používané jako zelenina či jako surovina pro výrobu protlaků, kečupů, omáček. Původem je z Jižní a Střední Ameriky, do Evropy bylo dovezeno v 16. století nejdříve jako okrasná květina, plody obsahují vitamín C, B, provitamín A, nezralé plody obsahují jedovatý solanin.
Solanum lycopersicum je vysoké až 2 m, kvete žlutými květy v červenci až září, lodyhy jsou přímé nebo poléhavé, větvené. Listy střídavé, přetrhovaně lichozpeřené. Plodem je bobule. V nejteplejších oblastech se pěstuje na polích, výjimečně zplaňuje.
U nás se pěstuje jako jednoletka, protože nesnese mráz. Plody – rajská jablka – mají v závislosti na kultivaru různé tvary i barvy, jsou velmi chutné a výživově cenné. Podle odborníků by jich člověk měl ročně zkonzumovat 16 kilogramů. Rajčata jsou u nás nejpěstovanější plodovou zeleninou, rozlišujeme tyčková a keříčková.
Rajčata patří mezi nejoblíbenější a nejrozmanitější plodovou zeleninu. Pohledné rostliny můžete pěstovat ve skleníku, na záhoně i v nádobách. Rajčata mají od vyklíčení do sklizně poměrně dlouhou vegetační dobu. Semínka se proto vysévají již v březnu a sazenice je třeba opatrovat v teple až do doby, než pomine nebezpečí posledních mrazíků. Ty teplomilná rajčata nesnášejí. Ideální dobou pro předpěstování sazenic jsou dva měsíce. Ven je vhodné vysazovat rostliny vysoké kolem 20 cm (pěkně zelené a košaté, nikoli vytáhlé z nedostatku světla).
Půdu nakypřete do hloubky 25 cm, navrch nasypte přibližně 10 cm silnou vrstvu kompostu a zapravte ji do půdy. Kompost je rovněž dobré přidávat přímo do jam pro sazenice. Půdu kolem rostlin je velmi vhodné mulčovat. Úrodu podpoří přihnojování organickými hnojivy, jako jsou zkvašené slepičince nebo dobře uleželý hnůj. Dnes lze tyto produkty zakoupit i v sušené, granulované nebo tekuté formě, která se přidává do zálivky. Na trhu jsou i speciální hnojiva pro rajčata či plodovou zeleninu, žádoucí je zvýšený obsah draslíku. Přihnojit potřebují především rostliny pěstované v nádobách, a to v době květu a násady plodů. Pozor však na přehnojení dusíkem, které vede ke zvýšené tvorbě listů na úkor plodnosti.
Pro venkovní pěstování je třeba volit polní odrůdy. Rajčatům svědčí vyvýšené záhony, ve kterých se snadno prohřívá půda. Rostliny totiž mají rády kořeny v teple. Při prvních náznacích houbových onemocnění, které se projevují především za deštivého počasí, odstraňujte a likvidujte napadené části. Zasáhnout lze fungicidními postřiky proti plísním. Účinnou prevencí jsou i přípravky zvyšující odolnost vůči padlí na bázi rostlinných olejů. Ideální prevencí je pak pěstování rajčat pod stříškou či u jižní stěny domu, kde na&
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Krytosemenné rajče jedlé
Poradna
V naší poradně s názvem KALA BÍLÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Felda.
Po třech týdnech kvetení většina květů zezelená. Má to tak být, nebo dělám při pěstování někde chybu?
Děkuji Felda
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Zelené květy takhle rychle po prodeji svědčí o přebytku dusíku v substrátu. Ten se tam mohl dostat společně s hnojivem v prodejně a nebo ve vaší zálivce. Zvolte hnojivo s nižším obsahem dusíku a vyšším obsahem fosforu. Pravidelně jednou za měsíc zalévejte rozmixovanými skořápkami od vajec.
Zdroj: příběh Pokojová kala pěstování
Návrh bylinkové zahrádky
Již na metru čtverečním můžete při optimálním osazení vypěstovat dostatek bylinek pro běžné užívání. Pokud máte prostoru více, založení zahrádky může být druhově bohatší a přebytky ze sklizně můžete uchovat na zimu. Čím více slunečních paprsků bylinkám dopřejete, tím voňavější budou. Menší skupině pěstovaných bylinek pak svědčí místo polostinné či stinné (máta, petržel, čechřice a jiné). Jednoletky, jako je bazalka, jsou rovněž náročnější na vláhu. Bylinky potřebují dobře propustnou zeminu. Ideální je mírný sklon či modelace bylinkové zahrádky, přičemž je třeba ji orientovat na jih či východ. Postačí však i slunné místo na rovině. Proti větru bylinky nejlépe ochráníte nízkým živým plůtkem, proplétanými větvemi nebo osázením vyššími odolnými bylinkami, jako je levandule či šanta. Zastřiháváním získají bylinky kompaktní tvar, také je mohou doplnit půdopokryvné bylinky. Vyšlechtěna je i řada vysloveně ozdobných odrůd, které si zachovávají chuťové vlastnosti i vůni.
Bylinkovou zahrádku je možné uspořádat nejrůznějším způsobem. V minulosti vzniklo mnoho stylů bylinkových zahrad a lidská fantazie a tvořivost jejich podoby stále rozvíjejí.
Styl formální – jednotlivé úseky v podobě čtverců, polokruhů a jiných tvarů odděluje tvarovaný živý plůtek například ze zimostrázu. Nebo je bylinková zahrádka uspořádaná do obrazce, například do spirály.
Přírodní styl – zvlněná cestička se vine mezi polštáři voňavých bylin a místo proti větru chrání například plůtek z jemné šanty kočičí nebo treláž s popínavými rostlinami.
Nižší bylinky vysazujeme či vyséváme dopředu, vyšší na pozadí. Na cestičky i jako jednotlivé nášlapné plochy jsou ideální ploché kameny, ty usnadňují péči i sklizeň a přispívají k akumulaci blahodárného tepla, které bylinkám svědčí a také je přiměje k uvolňování vonných silic. Bylinkovou zahrádku může doplnit i zahradní jezírko a u něj stinný kout pro vlhkomilné druhy bylin. Rozhodně by zde neměla chybět lavička či zahradní křeslo pro posezení, aby bylo možné si voňavou pohodu v klidu vychutnat.
Zdroj: článek Bylinková zahrádka
Příběh
Ve svém příspěvku JAK NASTAVIT TLAK U VODÁRNY NA CHATĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Nahodil.
Na chatu mě byla namontováno do trubní vodárny čerpadlo PUMPA v hloubce 25 m.
Ovládání čerpadla je pomocí zařízení BRIO. Po instalaci při otevření kohoutku naskočí tlak na seřízené maximum a voda teče plným proudem. Při zavírání, pokud nechám menší průtok se tok snižuje a teprve po téměř zastavení znovu naběhne plný tlak. Bylo mi doporučeno dát tam tlakovou nádobu, ale myslím si, že bez zpětné klapky to samotná nádoba nevyřeší. Pracovník, který montáž prováděl, že pokud je ovládání Brio není tlaková nádoba doporučována. Kde je chyba. Prosím poraďte. Děkuji. Nahodil.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Instalatér.
BRIO je elektronické zařízení umožňující automatizaci zapínání a vypínání elektrického čerpadla. BRIO čeká až otevřete kohoutek, čímž dojde ke snížení tlaku v potrubí a zapne čerpadlo. Jak popisujete to znovuobnovení plného tlaku při skoro zavřeném kohoutku svědčí o technické závadě v ovladači BRIO. Napraví to jeho reklamace.
Pokud zvažujete opravu přidáním tlakové nádoby, tak pak odstraňte BRIO a propojte čerpadlo s tlakovou nádobou napřímo. Tlakovou nádobu osaďte zpětnou klapkou a tlakovým spínačem, ze kterého povede napájení pro čerpadlo.
Kombinace tlakové nádoby a ovladače BRIO není šťastné řešení, protože BRIO existuje proto, aby se nemusela používat tlaková nádoba.
Zdroj: příběh Jak nastavit tlak u vodárny na chatě