Oleandry se doporučuje stříhat po celé vegetační období, to znamená od března do září. Je však zapotřebí si uvědomit, kdy a jak oleandr kvete. Květy se objevují na koncích výhonků v pozdním létě, od července do října. Stříhání by tedy mělo být vhodně načasováno. Brzké stříhání, to znamená stříhání na jaře, obvykle zapříčiní ztrátu nových květů.
Kromě lesklých a kožovitých, tmavě zelených listů je bobkovišeň také známá svým rychlým a bujným růstem, takže nedrží tvar, zvláště pokud je stříhána v nesprávnou roční dobu.
Pokud bobkovišeň seříznete v zimě, tak rostlina zareaguje rychlým vytvořením bohaté vegetace na jaře. To znamená, že kromě okamžité ztráty tvaru, který jste mu dali pečlivým prořezáváním, bude živý plot zranitelnější vůči padlí, houbě, která se živí rostoucími rostlinnými pletivy.
Kdy je tedy ten správný čas na prořezávání živých plotů z bobkovišně? Optimální období je pozdní jaro/začátek léta po odkvětu, od konce května do konce června. V tomto ročním období rostlina reaguje na řezání tím, že produkuje novou vegetaci pomaleji a méně hojně, čímž si déle udrží krásný pravidelný tvar, který jste jí dali.
Jak prořezávat bobkovišně
Nyní, když víme, kdy je nejlepší čas na prořezání bobkovišní, pojďme zjistit, jak ji prořezat. Při stříhání živých plotů mějte na paměti staré přísloví, že „méně je více“: Stříhání omezte na odstraňování suchých, zlomených nebo nemocných větví a stříhejte pouze minimální množství nutné k udržení jejich celkového tvaru. Řezání také udržuje živý plot kompaktní, takže nemá dutý vzhled: řezání nejvyšších větví způsobí, že se rostlina vyvine do šířky a zahušťuje listy pod korunou.
Po dokončením ručního stříhání nemocných nebo poškozených větví pomocí zahradnických nůžek pak můžete šetrně stříhat mechanizovanými nůžkami na živý plot. Pokud jde o nůžky na živý plot, můžete si z řady elektrických nůžek na živý plot vybrat model, který je pro vás ten pravý, například model s tichým chodem s dvojitým ostřím (s ostrými zuby podél obou hran). Pokud je vaše zahrada obklopena domy, je rozumné zvolit nástroj, který není nadměrně hlučný, jako je elektrický nebo akumulátorový plotostřih. Obchodníci nabízí kompletní modely i s baterií a nabíječkou, což vám poskytuje 2 hodiny provozu mezi nabíjením.
Pokud dáváte přednost profesionálnímu modelu vhodnému pro náročnější živé ploty a intenzivní použití, tak vybírejte z řady plotostřihů s benzínovým motorem s výkonem 0,75 kW a se 75 cm jednoduchým ocelovým nožem (se řeznými zuby pouze podél jedné hrany). Mezi profesionálními nůžkami na živý plot s benzínovým motorem najdete také hřídelové nůžky na živý plot s výkonem 0,9 kW a dvoubřitým nožem, který je nastavitelný ve mnoha polohách od 0 do 180°. Hřídelové nůžky na živý plot usnadňují stříhání živých plotů na nerovném nebo strmém terénu nebo tam, kde je porost obtížně dostupný.
Jak používat nůžky na živý plot k prořezávání bobkovišní
Chcete-li zastřihnout živý plot z bobkovišní, tak nejprve seřízněte strany a&nb
Ve svém příspěvku CHOROBY TÚJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šilhová.
Mám nízké rozvětvené túje (asi 15 let staré) a nyní jsem zjistila, že uvnitř jsou větve obalené rosolovitou hnědou hmotou. Jde snadno odstranit, ale větve pod touto hmotou jsou narušené, zduřelé . Ne povrchu tújí nejsou patrné žádné známky poškození. Může mi někdo poradit o jakou chorobu se jedná a jak tyto napadené túje ošetřit. Mám napadané všechny túje - jsou rozmístěné po celém pozemku a vzdálené od sebe. Foto nemám. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Václav Štros.
Jedná se opravdu túje? Podle toho jak to popisujete, že jsou zduřené větve a o tom slizu, tak se spíš zdá, že jde o nějaký druh Jalovce, těch je velká spousta druhů!! užíznět zdravou větvičku a doneste JI ukázat ZAHRADNÍKOVI. když ten potvrdí, že se jedná o thúji, tak skutečně stačí Kuprikol. Jestli je to jalovec, jako, že asi ano, tak se jedná o plíseň hruškovou. Pokud jsou v blízkosti hrušně, tak se jí zbavíte pouze tím, že jalovce vykácíte a už je nikdy nebudete pěstovat a pořídíte si zerav- túje.
V pozdním létě, kdy se pomalu zkracují dny a kdy teploty zejména v noci více klesají, začínají opadavé stromy a keře v lesích, parcích i v našich zahradách postupně měnit své zbarvení. Nejprve se v zeleni listoví charakteristické pro letní období začínají objevovat pouze nepatrné záblesky žluté, hnědavé a načervenalé barvy. Barevné změny jsou pak stále nápadnější a intenzivnější a s koncem podzimu získávají celou škálu zbarvení – od různých odstínů žluté, hnědé a rezavé až po nádhernou tmavě červenou barvu. Změny zbarvení jsou úzce spjaty s procesem stárnutí listů, který končí jejich opadem.
Letní zelené zbarvení listů způsobují zelená barviva – chlorofyly, které získaly svůj název z řeckého chloros (zelený). Kromě chlorofylu se v listech vyskytuje i několik druhů žlutých a oranžových barviv, patřících do skupiny označované jako karotenoidy. Zástupci této skupiny barviv jsou obsaženy kromě listů i v četných plodech, například v šípcích, rajčatech, paprikách, ale i v kořenu mrkve. V létě je v listech podstatně méně karotenoidů než chlorofylů, proto je jejich zbarvení chlorofylem překryto a výsledné zbarvení listů je zelené.
Listová barviva (zejména chlorofyly) jsou pro život rostlin nezbytně nutné – zachycují sluneční záření, jehož energie je díky listovým barvivům využívána v procesu zvaném fotosyntéza, při němž vznikají látky tvořící rostlinné tělo. Lze bez nadsázky říci, že bez listových barviv by nemohly existovat rostliny, ale ani živočichové, kteří se rostlinami živí buď přímo, nebo nepřímo. Jako vedlejší produkt fotosyntézy pak vzniká kyslík, který listy rostlin uvolňují do atmosféry.
V pozdním létě, kdy listy začínají stárnout, klesá intenzita fotosyntézy a spolu s tím dochází k postupnému rozkladu zelených chlorofylů. Jejich množství v listech se snižuje, až posléze úplně zmizí. Žluté a oranžové karotenoidy jsou vůči rozkladu odolnější a zůstávají v listech i poté, co se chlorofyly zcela rozložily. Jejich žluté a žlutooranžové zbarvení pak vyniká, protože již není překrýváno chlorofyly. U některých dřevin se v listech v tomto období začínají tvořit ještě další barviva, zvaná antokyany, která mají nejčastěji různé odstíny červené a purpurové. Tvorba antokyanů je výrazná především u těch dřevin, jejichž listy obsahují větší množství rozpustných cukrů. U některých dřevin se antokyany vyskytují v listech i v letním období a způsobují zbarvení listů okrasných červenolistých forem, například buků. Navíc se tato barviva často vyskytují v květech (pelargonie, petúnie, růže) nebo v plodech (černý bez). U některých dřevin se v tomto období ukládá v listech i větší množství tříslovin; jejich přítomnost dodává spolu s karot
Ve svém příspěvku OBČANSKÝ ZÁKONÍK VÝŠKA THUJÍ KOLEM PLOTU MEZI SOUSEDY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Poštulková.
Dobrý den, mám dotaz , sousedka má v délce plotu cca 80 m thuje ve výšce až 10 m, od plotu cca 1 m, jelikož 1) thuje dělají velký stín, tím ničí dřevěný plot (v letošním roce jsem musela opět vyměnit tyčky), tráva neroste,pouze mech thuje přesahují cca 1 m domé zahrady, 2) poslala jsem ji dopis (do vlastních rukou)se sousedkou není rozumná řeč, vykřikuje, že s tím nic neudělá. Já po ni jen vyžaduji, aby thuje zkratila alespoň na 3 m. Děkuji za radu, Poštulková Marie, Ostrava-Plesná.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivan Svoboda.
Jak vysoký může být tzv. živý plot? Jednoduchá otázka a přesto na ni nenajdeme v obsáhlém Obč. zákoníku odpověď. Jsou tam různé nepodstatné "kraviny", ale běžné praktické věci tam nejsou … A to to píše tlupa právníků, pak to schvaluje a podepisuje kde-kdo. Nebo se mýlím?
Stříhání venkovního keře ibišku lze provádět na konci podzimu nebo zimy po opadu listů nebo brzy na jaře, než začnou rašit pupeny.
Naučit se, jak a kdy prořezat venkovní ibišek, je jednoduché, jakmile pochopíte metody stříhání. Stříhání provedené později než brzy na jaře může způsobit ztrátu některých květů, ale ty, které nejsou odstraněny, zas budou větší. Mladší keře mohou těžit z lehkého prořezávání, zatímco starší exempláře vyžadují extrémnější odstranění větví.
Když plánujete stříhání venkovního ibišku, ustupte a podívejte se na jeho celkovou podobu. Mladší keře rostou vzhůru a mají vzpřímený tvar, ale starší exempláře mohou mít zajímavě visící větve. Chcete-li zachovat při prořezávání tvar keře, odstraňte jen dřevo do prvního nebo druhého očka. Pokud růst není čistý, prořezávání budete muset provést hlouběji po stonku. Pravidelné roční ořezávání by ale mělo zabránit neuspořádanému vzhledu.
Ve svém příspěvku CHOROBY THUJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Dobrý den,
prosím o radu. Kůra na thuji od země praskla a to až do půlky stromu. Nikdy jsem se s tím nesetkala, nebo jsem si nevšimla, ale hezké to není. Praskliny jsou široké cca 1 cm. Jak a čím je ošetřit? Co s tím? Jsou 2 roky staré a cca 1,2 m vysoké.
Děkuji za odpověď.
Kazdová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Kadeřavost broskvoně (Taphrina deformans) je asi hospodářsky nejvýznamnější chorobou zejména u broskvoní, opět se jedná o houbovou chorobu. Ochrana proti ní je založena na důsledném preventivním ošetření fungicidy, nejpozději při počátku rašení terminálních pupenů. Délku infekčního období rozhodujícím způsobem ovlivňuje teplota. Za chladného počasí je vývoj zpomalen a infekční období může trvat pět i více týdnů. Některý rok nastane optimální termín ošetření již v únoru, jindy až v dubnu. Na základě posledních zkušeností se doporučuje ošetřovat v případě výskytu teplých period v předjarním období, pokud teplota vzduchu dosáhne po několik dnů nad 5 °C. Na podzimní a předjarní postřik se doporučují kontaktní fungicidy na bázi mědi, můžete využít například Flowbrix, Funguran Progress, Champion 50 WG, Delan, Syllit. Vedlejší účinnost spočívá ve zvýšení odolnosti ošetřených stromů proti jarním mrazíkům. Používané účinné látky působí převážně kontaktně, takže fungicidem musí být dokonale ošetřeny celé koruny stromů. Pro lepší pokryvnost je vhodné přidat smáčedlo. V případech, kdy po vyrašení trvá chladnější a deštivé počasí, je třeba ošetření v intervalu 10–14 dnů opakovat. Pro opakovaná ošetření jsou vhodné především organické fungicidy. Ošetření v období po odkvětu již není účinné.
Padlí broskvoně (Sphaerotheca pannosa) se projevuje v teplých létech na listech, ale hlavně světlými skvrnami na osluněné straně plodů. Ty postupně překryjí většinu povrchu plodu. Při časném napadení plody špatně rostou a mohou i praskat a zasychat. Takto napadené stromy co nejdříve opakovaně ošetřete přípravky Kumulus WG či Talent.
Puchrovitost švestek (Taphrina pruni) vzniká při vlhčím a chladnějším průběhu jara v rizikových lokalitách (zvláště ve vyšších polohách) a nelze vyloučit poškození plodů. Houba přezimuje ve větvích nebo na šupinách pupenů. K infekci dochází na jaře v období kvetení stromů. Z infikovaných květů se tvoří deformované plody, které rostou rychleji než ty zdravé. Napadené plody jsou světlejší, abnormálně se prodlužují (dorůstají až 5–7 cm), nakonec jsou protáhlé, mírně zakřivené, mají houbovou vůni, jejich povrch je pokrytý bílým povlakem vřecek. Plody bývají uvnitř duté a jsou bez pecky. Základem ochrany je důsledná likvidace napadených plodů. Plody musí být odstraněny včas. Důležitá je rovněž správná výživa, především dostatek vápníku. Chemická ochrana proti puchrovitosti slivoně je ověřená a účinná. Napadení lze zabránit v období počátku rašení. Za chladného a deštivého počasí je vhodné až do stadia bílého poupěte ošetření opakovat přípravky Flowbrix, Funguran Progress, Champion 50 WG.
Ve svém příspěvku PĚSTOVÁNÍ TÚJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil.
Zdravím, mezi 40 tujemi výšky cca 90 cm se mi u dvou thuji objevily z boku jakoby rezavá místa, zbytek thuje tak 3/4 jsou stále zelené. O co kráčí, Budu je muset vyměnit, či na jaře opět zezelenají? Potažmo čím léčit? Díky za radu.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Je zástupcem jednoho z mnoha druhů palem. Tato palma je bezkonkurenční v odstraňování amoniaku z okolního prostředí.
Botanický název – Rhapis excelsa
Lady Palma je vysoká pokojová rostlina, která je nenáročná na pěstování. Jde o keřovitou palmovou odrůdu, jejím charakteristickým rysem jsou hrudkovité listy ve tvaru dlaně, které ji dodávají na atraktivnosti. Tato rostlina se rozmnožuje pomocí podzemních oddenků. Ve volné přírodě roste v keřích, které vytvářejí příjemný stín. Tato odrůda byla kultivována tak dlouho, že její přesný původ je neznámý. Lady Palma je nejčastěji pěstovaným druhem palem v interiéru, vyžaduje polostín až stín a jedná se o elegantní pokojovou rostlinu, která tvoří vynikající ochranu pro svého uživatele. Listy rostliny jsou 30 cm dlouhé a 2,5 cm široké. Palma dorůstá do výšky cca 90 cm.
Rostlina potřebuje místo, které je světlé, ale není vystaveno přímému světlu. Palma roste jako shluk dřevin. Spodní listy opadají a vytváří na kmeni atraktivní bambusový vzhled. Rostlina se přesazuje každé 3–4 roky, má ráda menší obal a výrazně omezenou zálivku. Může být také pěstována i v misce pro bonsaje.
Pochází z jihovýchodní Číny.
Výška činí 3 metry ve venkovním prostředí, v interiéru dorůstá do výšky 90 cm.
Potřebuje jasné nepřímé světlo, příliš světla může rostlině způsobit žloutnutí listů.
Půdu udržujte rovnoměrně vlhkou po celé roční období. Palmy jsou velmi citlivé na chemické látky ve vodě, což se projevuje zhnědnutím hrotů listů.
Vyžaduje střední až vysokou vlhkost.
Vhodné jsou průměrné teploty 16–24 °C v místnosti.
Půda: rašelina a mech v podobě substrátu pro pokojové palmy.
Hnojivo: běžně dostupné hnojivo pro pokojové rostliny; přihnojování jedenkrát za měsíc.
Rozmnožování: rozdělením nebo semeny.
Zde je několik fotografií, kde je pěkně vidět Lady Palma.
Rubber Plant – Fíkus
Jedná se o rostlinu, která je známá spíše pod názvem fíkus. Její předností je odstraňování toxinů, především formaldehydu, ze znečištěného ovzduší.
Botanický název – Ficus elastica
Fíkus je tropická rostlina patřící do skupiny Meraceae, která se vyznačuje velkými, podlouhlými, lesklými, kožovitými listy a v zakrslé podobě je populární pokojovou rostlinou. Tyto rostliny se také nazývají „gumovníkové rostliny“. Ve volné přírodě dosahuje vzrůstu velkého stromu. Jedná se o populární pokojovou rostlinu s 20 cm dlouhými listy. Fíkus je velmi náchylný na plísně, které se vyskytují na listech rostliny, ale lze je jednoduše odstranit otřením napadených listů roztokem vody a mýdla.
Fíkus při pěstování v interiéru vyžaduje vyšší teplotu, velmi dobře
V naší poradně s názvem TÚJE SMARAGD HNĚDNE PO PŘESAZENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MiroslavToušek.
Dobrý den.Obracím se na Vás s prosbou o radu ohledně hnědnutí stromku thuje Smaragd.Vzrostlý třímetrový zdravý strom jsem vloni na podzim vykopal a přesadil z velkého květníku před domem do řady thůjí ,které tvoří živý plot mezi sousedem a mojí zahradou.Na začátku jara jsem začal pozorovat,že stromek postupně hnědne a to přes pravidelné zalévání.Snažil jsem se stromku doplnit hořčík,ale ani to nepomohlo.Zvláštní je to,že strom usychá jen z poloviny.Směrem do mé zahrady na jižní stranu je už kompletně hnědý ,ale směrem k sousedovi je stromek sytě zelený jakoby vůbec nestrádal.Je docela možné ,že jsem při vykopávání thůje mohl neúmyslně poškodit část kořene která zásobuje právě usychající polovinu stromu.
Je nějaká reálná šance ,že bych mohl strom ještě zachránit?
Za odpověď předem děkuji.
S pozdravem.
Toušek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
S největší pravděpodobní takto rostlina reaguje na přesazení. Často se stává, že při přesazení na novou pozici se nedodrží původní orientace na jih, což má za následek ozáření sluncem té části, která na to nebyla zvyklá. Samozřejmě nejde ani vyloučit poškození kořenového systému při přesazování. Co s tím teď dělat? Uschlé větve ostříhat a nechat túji, aby se s tím vypořádala sama a postupně vyplnila proschlá místa novými větvemi z té části, která nyní prosperuje. S hnojením to nyní nepřehánějte, pouze dbejte na dostatečnou zálivku.
Na rajčeti se tato choroba projevuje nitkovitostí nadzemních částí, nadměrným větvením stonku a typickými deformacemi květů. Hlavními přenašeči (vektory) jsou některé druhy křísů, kteří šíří nákazu z volně rostoucích hostitelských rostlin. Stolbur se vyskytuje sporadicky v teplejších oblastech, a to především v letech se silnějším výskytem vektorů.
Stolbur se obvykle objevuje na bramborách a rajčatech, ale v některých letech není výjimkou ani na paprikách, kde může způsobit významné hospodářské ztráty. Stolburu neprospívá chladné a deštivé počasí, protože ho přenášejí křísi zejména v teplejších a sušších letech.
Stolbur jsou zjednodušeně řečeno mikroorganismy na vývojovém stupni mezi viry a bakteriemi. Podobně jako viry jsou typickými intracelulárními (vnitrobuněčnými) parazity rostlin, napadajícími zejména floém (lýko), ve kterém se šíří a způsobují celou škálu symptomů. Základním znakem, který je odlišuje od jiných chorob, je to, že velmi ojediněle způsobují odumření hostitele. Jejich průběh je charakteristický zejména zaostáváním v růstu a deformacemi, vznikem novotvarů a zvláštních útvarů (vzdušné hlízky), fylódií (zezelenáním), hromaděním antokyanu a jinými tvarovými změnami a dekoloracemi (ztrátou barvy).
Stolbur napadá kulturní rostliny zejména z čeledi Solanaceae (rajče, paprika, brambor) a desítky jiných planě rostoucích rostlin z různých čeledí (Euphorbiaceae, Daucaceae, Cuscutaceae). Na rajčeti vyvolává nápadné změny na všech nadzemních orgánech. Vrcholky rostlin jsou chlorotické, mají zhrublé stonky, zkrácená internodia a vyznačují se vertikálnějším vzrůstem. Listy jsou silně redukované, krní, tuhnou a okraje se stáčejí směrem nahoru, často mají abnormální postavení. Objevuje se na nich antokyanové zbarvení a dřevnatění pletiv. Charakteristické jsou též patologické změny květních orgánů. Celá soukvětí jsou výrazně vzpřímená, kalichy zvětšené až zlistnatělé, často srostlé. Plody se z takových květů nevyvíjejí. Když se na napadených rostlinách vytvoří plody, jsou zakrslé, zdřevnatělé a nedostatečně vybarvené. Semena krní a nedozrávají. Na paprice dochází ke vzniku podobných symptomů, ale nejtypičtější jsou změny tvaru a struktury plodů. Jsou buď znetvořené, nebo mají úplně jiný vzhled než příslušná odrůda, často jsou bizarních tvarů.
Stolbur není přenosný mechanicky ani semenem. V přírodních podmínkách ho přenášejí některé druhy křísů, nejvýznamnější je žilnatka vironosná (Hyalestes obsoletus). Inokulum v přenašečích není infekční hned po nasátí, ale po určitém inkubačním latentním období. U kříse Hyalestes obsoletus toto období trvá 2 až 7 dní. Zdroji infekce pro přenos na kulturní rostliny jsou nejčastěji svlačec rolní (Convolvulus arve
V naší poradně s názvem VÝŠKA THUJI MEZI SOUSEDY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Sadílková.
Dobrý den prosím kolik můžou mít thuje na výšku mezi sousedy a z jaké strany se to měří, když mají sousedi níž pozemek cca 20 cm zda z naší strany, nebo z jejich podle mého názoru by se to mělo tykak našeho pozemku, kde jsou thuje a pravidelné udržované a vysazení v roce 2010, myslím od roku 2015 jsou už jiné podmínky děkuji Vám za odpověď s pozdravem Sadílková Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Občanský zákoník neudává maximální výšku živého plotu mezi sousedy. Vychází se zde z logiky moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého. V ideálním případě by vaše thuje neměly sousedovi stínit, zasahovat větvemi na jeho pozemek a znečišťovat ho. Na druhé straně máte právo oplotit svůj pozemek oplocením až do výšky 1,2 m od okolního terénu. Pokud si chcete postavit vyšší plot, potřebujete stavební povolení, ke kterému se soused může nesouhlasně vyjádřit.
Chcete li mít thuje na hranici pozemku vyšší než 1,2 m, měli byste si se sousedem vyjednat písemnou dohodu a nebo ústní za přítomnosti nezávislého svědka, například starosty obce.
Pokud stříháte túje na jaře, tak postupujte takto: Nůžky uchopte do jedné ruky (dvouruční do obou rukou) a otevřete je, přiložte k větvičkám v místě, kde chcete stříhat, a nůžky sevřete. Tento úkon opakujte tak dlouho, dokud nejsou všechny stromky ostříhané. Lze stříhat i motorovými či elektrickými nůžkami. Stříhání je obdobné, jen nůžky přiložíte ke stříhaným větvičkám a nůžky spustíte. Musíte je spustit dříve, než se větvičky dostanou mezi žabky nůžek, jinak se nerozběhnou. Tahem nahoru a dolů odstříháváte příslušné větvičky tújí. Termín stříhání je popsán v odborné literatuře. Rovnost střihu můžete držet od oka, podle provázku či podle laseru.
Smrky se stříhají, než začne nový růst na jaře nebo během semidormantního obdobív polovině léta. Při prořezávání dodržujte obecný vzor větvení, aby byl zachován přirozený tvar. Mrtvé, nemocné nebo zlomené větve můžete odstranit kdykoliv. Se stříháním začněte koncem jara nebo začátkem léta, kdy začíná nový růst. To umožňuje zahojení řezů a vytvoření nových pupenů pro příští rok. Ve většině případů je selektivní prořezávání (jedna větev najednou) lepší než stříhání. Stříhání vytváří formální, geometrický tvar, který v krajině vypadá nepřirozeně a jeho údržba je náročnější, protože rostlina stále roste. Chcete-li zmenšit velikost větve, ustřihněte ji na boční větev nebo za viditelným spícím pupenem. To lze provést kdykoli.
Barva na zakrytí ran není nutná, protože smola rychle zacelí všechny rány.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ ŠVESTEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Kovar.
Dobry den , velice me zajima, kdy je spravna doba na rez/zastrihnuti svestky. Po precteni Vaseho clanku , jsem bohuzel nejak zmaten. V odstavci jak prorezat svestku pisete:Řez švestek doporučujeme provádět hned zjara po vykouknutí prvních pupenů.
A hned pote v nasledujicim odstavci:Stříhání švestek na jaře pisete-Peckovinám nesvědčí časný jarní řez. Měly by se stříhat jen v období, kdy už mají listy. Případně po sklizni.
Je mozne to nejak objasnit , nekolikrat v clanku pisete opakovane, ze se ma strihat/rezat na jare a pak obratem dodavate , ze nejlepsi doba je po sklizni zacatkem zari ..
diky za vysvetleni
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejlepší doba na řez švestek je druhá polovina června nebo hned po sklizni. Jarní řez se doporučuje jen začátečníkům, aby jim v orientaci v koruně nebránily listy. U jarního řezu je nebezpečí zanesení infekcí do řezných ran.
„365 dní roku je
u révy rozdělitelné do tří částí, podle fyziologických změn, které u ní
probíhají. Rozlišuje se období růstu, kdy roste vše, co může: letorosty, listy,
fazochy, květenství a hrozny, jednotlivé bobule. Za ním následuje období
vyzrávání, kdy vyzrávají nejen hrozny, ale také i samotné letorosty, které
postupně dřevnatí a stává se z nich jednoleté dřevo, nazývané též réví. Také listy, než opadnou, musí
vyzrát; ztrácejí při tom zelené barvivo chlorofyl a zabarvují se do krásných
podzimních barev. Poslední období je obdobím odpočinku, označuje se slovem dormance.
Každé
z těchto období sestává z několika částí, které se nazývají fenofáze. Fenofáze jsou přesně definované
a s jejich pomocí lze popsat vegetační stádium, ve kterém se réva právě
nachází. Přechod mezi jednotlivými fenofázemi závisí na klimatických
podmínkách, především na teplotě. Délka jednotlivých fenofází se může lišit
podle odrůd (zvláště v druhé polovině vegetace).
První projev
růstové aktivity se nazývá slzení.“
Réva pláče? ☺
„Ano, my
poetičtí vinaři říkáme, že réva „pláče“.
Na jaře míza vytéká ze všech
řezných ran, které jsme způsobili zimním řezem. Zpočátku mízu tvoří jen voda,
později obsahuje sušinu, především glukózu.“
Réva pláče
sladce?
„Skutečně, ochutnáte-li
kapičku tekutiny vytékající po řezu, zjistíte, že je sladká. Postupné
zahušťování mízy glukózou se líbí bakteriím, kterých je už i v předjaří na vinici mnoho, ty se na řezných ranách množí a při tom produkují sliz, který ucpává cévní svazky – tím se slzení zastavuje. Slzení probíhá při vnějších teplotách okolo 5 – 6 °C.
Další fenofáze – rašení – se už projevuje mnohem
viditelněji. Pupeny, jimž se říká očka, se zvětšují, obalové šupiny se otvírají, objevuje se bělavé chmýří označované slovem vatička. Po několika teplých dnech už jsou na křehkých zárodcích
budoucího letorostu rozpoznatelné zoubky prvních listů. Rašící očkose v tomto
stádiu někdy nazývá holoubě.“
Při jaké
teplotě réva začíná rašit?
„Většinou kolem
10 stupňů, ale záleží na odrůdě.“
Jak hodně réva
naroste?
„V čase mezi
rašením a kvetením, tedy v období označovaném jako „prodlužovací růst“, letorosty dosáhnou délky 600 – 800 mm.“
V naší poradně s názvem MY MADAGASCAR TUBIFLORA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Ráda bych věděla, jak o tento druh pečovat a jestli kvete. Má někdo zkušenosti? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Madagascar tubiflira neboli kalanchoe vytváří malý shluk květů, uspořádaný na stopkách. Ke kvetení nedochází pravidelně a někdy nemusí kvést vůbec. V případě, že se rozhodne kvést, tak se tak stane na začátku teplého ročního období. Kakanchoe mají malé šedavé květy podobné levanduli. Po odkvětu, hlavní rostlina umírá a přichází čas ke znovuzrození přes malé rostlinky, které s umřelou rostlinou můžou klesnout k zemi a růst všude tam, kde přistanou. To je důvod, proč je nejlepší, aby se kalanoche pěstovala v samostatných květináčích.
Kalanoche potřebuje teplotu 16° až 24° C. Potřebuje minimálně čtyři hodiny slunečního svitu denně. Dá se pěstovat i venku, ale je třeba ji uklidit před prvními mrazy, a to postupně, protože náhlé změně teploty můžou rostlině způsobit stress. Kalanchoe poroste na přímém slunci, nebo v jasném světle ve stínu. Zalévá se pouze tehdy, když je půda suchá. K zálivce se používá voda o pokojové teplotě. V zimním období je zapotřebí, aby se půda nechala vyschnout mezi jednotlivými zálivkami. Kalanchoe potřebuje zeminu pro kaktusy. Pokud používáte standardní zeminu pro pokojové rostliny, tak přidejte písek nebo perlit pro lepší propustnost. Kalanchoe se přesazuje brzy na jaře, ale pouze tehdy, když rostlina přeroste svůj květináč. Nový květináč vyberte o něco větší než byl ten původní. Přesazování je možné každý měsíc, mezi březnem a zářím. Následně se pak použije tekuté hnojivo naředěné na polovinu, než je doporučováno. Kalanchoe nemá ráda vysokou vzdušnou vlhkost. Průměrná vlhkost v místnosti moderních bytů je ideální pro tuto rostlinu. K rozmnožování je třeba vybrat některé z rostlinek z okrajů listů. Množení se provádí v mělkém hrnci, do kterého se nasype hlína pro kaktusy. Hrnec nemusí být hluboký, protože kořeny zde neporostou moc dlouho. Malé rostlinky se rozmístí na povrch půdy, hrnec se zakryje průhlednou igelitovou fólií a umístí se na slunném místě. Půda se při množení udržuje vlhká, ale ne přemokřená. Když jsou rostliny dostatečně vysoké a lehce se dotýkají plastu, tak se odstraní plastový obal a přesadí se do většího květináče.
Azalka je jarní kvetoucí keř. Je velmi podobná rododendronu, ale je menšího vzrůstu a má menší květinové trsy než rododendron. Květenství azalky je nápadné zářivými barvami, které se vyskytují v mnoha variantách a velikostech. Květy kontrastují s tmavě zelenou barvou listů keře.
Botanický název: Rhododendron
Doba kvetení: brzy na jaře
Velikost: 40 cm, v závislosti na kultivaru
Květy: bílé, žluté, oranžové a červené
Světlo: polostín
Pěstování: při zasazování je nutné přidat mulčovací substrát ke spodní části keře
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět azalku.
Jírovec
Jírovec vytváří kouzlo v každé zahradě. Můžete si ho pořídit jako malý strom nebo keř. Není náročný na údržbu, má výrazné listy a nápadné květy.
Botanický název: Jírovec
Doba kvetení: jaro
Velikost: 3 m až 15 m a široký 9 m, v závislosti na kultivaru
Květy: červená, bílá, krémová, růžová nebo zelenožlutá
Světlo: plné slunce i polostín
Pěstování: tento keř je vhodný do větších zahrad, k rozmnožování slouží plody jírovce – kaštany, které se sází 1 až 2 cm hluboko do substrátu po dvou nebo po třech semenech.
Zde je několik fotografií, na nichž můžete vidět jírovec.
Kamélie
Kamélie miluje zimu, v tomto období většina zahradních rostlin odpočívá, ale kamélie se teprve zahřívá. Kamélie je evergreenem podzimního, zimního a brzkého jarního období. Je vhodná pro terénní úpravy okrasných zahrad, kdy vytváří krásné květy ve tvaru růží. Kamélie byly pěstovány několik let na Dálném východě, který je jejich rodným krajem. V současné době existuje více než 3 000 druhů těchto keřů.
Botanický název: Camellia
Doba kvetení: podzim, zima a brzy na jaře, v závislosti na odrůdě
Velikost: 0,8 m až 6 m
Květy: červená, růžová a bílá
Světlo: polostín
Pěstování: keř je nutné chránit před sluncem, studeným a silným větrem. Keř není vhodné vysazovat do úplného stínu, který sníží květenství rostliny.
Lýkovec je keř s intenzivní vůní květů, což je hlavní důvod, proč se vysazuje do okrasných zahrad. Květy vavřínu jsou jemné bílé, růžové a fialové květy a existuje mnoho odrůd keřů. Vavřín je univerzálním keřem, který se v okrasné zahradě používá jako půdopokryvný prvek.
Botanický název: Daphne
Doba kvetení: od jara do podzimu, v závislosti na odrůdě
Velikost: 0,5 m až 12 m
Květy: čtyřlaločnaté trubkovité květy v bílé, růžové nebo lila barvě
V naší poradně s názvem OLEANDR PŘESAZENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lubomír.
Potřebuji přesadit oleandr - je možné přesazení provádět nyní v červnu,když má již pupeny na květy?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Přesadit můžete, ale jen z menšího obalu do většího. Rostlinu několik dní nezalejvejte, aby se kořenový bal trochu zcvrknul a šel dobře vytáhnout z květináče. Pak ho opatrně vytáhněte a umístěte do většího květináče, kde ho okolo doplňte novým substrátem. V tomto období jsou nežádoucí jakékoliv zásahy do kořenového balu, takže žádné oklepávání starého substrátu nebo stříhání kořenů. Po přesazení ihned zalijte a s další zálivkou pak normálně přihnojujte až do konce srpna.
Z ostatních druhů, které vyžadují polostín, jsou asi nejznámější a nejoblíbenější žumen, klívie, fíkus, araukárie, kořenokvětka a zamiokulkas.
Žumen (Cissus)
Tato australská stálezelená popínavá rostlina je blízkou příbuznou révy. Má vejčité zubovité listy a svých opor se drží vidlicovitými úponky. Žumen se bohatě a rychle rozrůstá. Může se pnout po tyčích, po silném provazu zavěšeném od stropu, po zábradlí schodiště, zkrátka všude, kde chcete oživit trochu tmavší zákoutí sytou zelení. Žumen lze pěstovat i v závěsných nádobách, pak se výhony budou spouštět k zemi.
Žumen nesnáší přímé slunce, bujně roste při normální pokojové teplotě, v zimě je však nutné zajistit teplotu minimálně 12 stupňů Celsia. V době vegetace zalévejte mírně a jednou za dva týdny přihnojujte standardním tekutým hnojivem. V zimě zálivku omezte. Rostlině se dobře daří v suchém vzduchu, pěstujete-li ji však v teplém pokoji, bude potřebovat zvýšenou vlhkost.
Tuhé, řemenité listy klívie rostou ve dvou řadách ze ztluštělé báze (podobně jako pórek). Velmi časně zjara je možné vidět bledé květenství schované v záhybu listů, mírně odkloněné od středu, které pomalu roste na tlustém stvolu. Na jeho vrcholku se nachází asi dvacet jasně oranžových trubkovitých květů. Občas se vyskytují variety zbarvené žlutě nebo meruňkově (viz níže odkaz na fotogalerii).
Klívii pěstujte v polostínu, ale bude-li mít málo světla, nepokvete. V době vegetace jí vyhovuje normální pokojová teplota. Koncem podzimu klívii přemístěte na chladnější stanoviště, optimální teplota by se během letního odpočinku měla pohybovat okolo 10 stupňů Celsia. Tento odpočinek je nezbytný, má-li rostlina příštím rokem opět vykvést. Klívie dobře snáší suchý vzduch a nevyžaduje zvláštní zvlhčování. Od okamžiku, kdy se v záhybu listů objeví květenství, až do podzimu rostlinu vydatně zalévejte tak, aby zemina byla stále mírně vlhká. V tomto období také dvakrát měsíčně aplikujte standardní tekuté hnojivo. Na konci podzimu přestaňte zalévat i hnojit a zeminu ponechte zcela suchou až do časného jara, kdy začne klívie nakvétat. Pak zase pozvolna začněte s normální zálivkou. Klívie vytváří četné dužnaté kořeny, které se s jejím růstem začnou vynořovat na povrch zeminy. Pokvete nejlépe, bude-li mít tyto kořeny stlačené, a přesazovat byste ji měli, jen pokud je to nevyhnutelné. Při přesazování odstraňte odnože a zasaďte je odděleně, jestliže již mají viditelné kořeny.
Zde se můžete sami přesvědčit, jak krásná tato pokojová rostlina může být: klívie foto.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ VINNÉ RÉVY NÁVOD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ruda.
...prosím potřeboval bych ostříhat vinnou révu je to možné v tuto dobu???..děkuji RV
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Současné období (začátek března) je ideální doba na řez vinné révy. Ostříhejte to co nejdříve, protože později již začne proudit míza, která když moc vytéká, tak tvoří na šlahounech prostředí pro přemnožení nebezpečných bakterií.
Nejen, že se platycodon snadno pěstuje, ale také se o něj snadno pečuje. V případě potřeby je lze na jaře přihnojit hnojivem s pomalým uvolňováním. Zálivka je dle potřeby. Boubelík trpí občasnými invazemi slimáků nebo hlemýžďů, jinak je jen málo škůdců, které by ho ohrožovali, vyjma kořenové plísně. V podstatě vše, co pro tyto rostliny musíte udělat, je sedět a užívat si tyto dlouho kvetoucí rostliny po celé léto. Samozřejmě mohou vyžadovat oporu, pokud se převrhnou. Vyšší odrůdy balonových květů mohou být trochu poddajné. Můžete je vysadit nebo zasadit do trsů, aby se navzájem podporovaly. Začněte s rostlinami ze školky nebo si vypěstujte vlastní rostlinky ze semínek. Na podzim můžete přidat vrstvu mulče pro zimní ochranu.
Nároky na světlo
Nejvíce květů získáte, pokud platycodon vysadíte na plném slunci (nejméně šest hodin slunečního světla po většinu dne). Bude však prospívat i v částečném stínu a mohou dokonce i preferovat nějaký ten stín v oblastech, kde je odpolední slunce obzvláště horké.
Nároky na půdu
Platycodon preferuje organicky bohatou, hlinitou půdu, která má dobrou drenáž. Špatně roste v hutné půdě, jako je jíl. Má rád pH půdy spíše kyselejší v rozmezí 5,5 až 7,5. Přidání mleté kávy pomůže zvýšit kyselost půdy.
Nároky na vodu
Půda pod mladými rostlinami se musí udržovat trvale vlhká, ale ne přemokřená. Jakmile se rostliny usadí, tak se přejde na režim mírného množství vlhkosti v půdě, přičemž rostliny mohou tolerovat i krátká období sucha. Usazené rostliny nepotřebují mnoho doplňkového zalévání, pokud není zrovna dlouhé období bez srážek, které způsobí hluboké vysychání půdy.
Nároky na teplotu a vlhkost vzduchu
Platycodon je odolný a dobře se mu daří v našich podnebných podmínkách. Ideální teplotní rozsah ve vegetačním období je pro tyto rostliny mezi 15 a 26 stupni Celsia, ale snesou i vyšší teploty, pokud mají odpoledne nějaký stín. Mráz může zničit mladé rostliny a způsobí, že na podzim zasazené rostliny odumřou. Platycodon snáší vlhké i suché období za předpokladu, že má správné množství půdní vlhkosti.
Nároky na hnojivo
Platycodon obvykle nepotřebuje doplňkové hnojení, pokud je pěstován v dostatečně humózní půdě. Vrstva kompostu na podzim mu může pomoci doplnit energii, kterou vydává kvetením během vegetačního období. Pokud máte špatnou půdu, použijte brzy na jaře univerzální hnojivo s pomalým uvolňováním.
Pěstování v květináči
Mnoho lidí pěstuje platycodon jako pokojové rostliny a používá je ve vnitřních zahradách. V takovém případě je třeba rostliny umístit na chladné a světlé místo, abyste viděli, jak kvetou. Pokud pěstujete platycodon v květináči, zasaďte ho do víceúčelového kompostu bez rašeliny.
Ve svém příspěvku OCHRANNÉ PÁSMO U SOUSEDSKÉ HRANICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Luboš Pařízek.
Dobrý den ,
chtěl bych se touto cestou zeptat , jaké je ochranné pásmo od sousedské hranice pro různou výsadbu jako jsou třeba ovocné stromy , vrby nebo túje a různé
listnaté dřeviny které se používají jako živý plot . Na fotce vidíte rozrostlou
okrasnou vrbu , živí plot z listnáčů a za ním těsně u hranice zasadila sousedka ještě třešeň a ta až bude v kondici , tak nám jednak bude clonit na pozemek , jednak se o tyto dřeviny absolutně nestará v období střihání a jednak mám na pozemku na podzim hromady listí . O dřeviny se ze střiháním musím starat já ze svého pozemku jinak bych se snad už asi nedostal s autem do garáže . Budu rád když mi pomůžete a napíšete jaká je ta vzdálenost od hranice ( pokud tedy nějaká existuje) a jaké jsou povinnosti když mě voda ze střechy jejího kotce na psa teče
přímo na můj pozemek a podmáčí nám základy garáže .
Předem děkuji za Vaší odpověď
S pozdravem Pařízek
Stříhání malin, respektive větví, které odplodily, provádíme pokud možno ihned po sklizení úrody, aby měly nové větve, které budou plodit následující rok, dostatek prostoru a světla a mohly zesílit. Na téma, kdy stříhat maliny, probíhají mnohé diskuze, neboť remontantní odrůdy plodí ještě druhý rok, pokud je neostříháme. Odborníci doporučují ostříhat i tyto větve po první úrodě, protože ve výsledku bude celková úroda vyšší – rostlina zesílí a získá víc potřebného světla.
U keřů s dvouletým vývojovým cyklem se provádí střih maliníku tak, že se po dozrání plodů uříznou těsně u země všechny dvouleté výhony, které by už stejně nikdy neplodily. Stejně můžeme seříznout i nové slabší výhony, abychom měli na jednom metru 8 až 10 větví, pokud pěstujeme maliny na zahradě v řadě, což je nejšikovnější způsob. V případě pěstování maliníku jako jednoho polokeře u kůlu necháváme pouze 7 výhonů. To jsou asi ty základní rady, jak se starat o maliny. Konce výhonů nezkracujte, snížili byste tím výnos.
Remontantní odrůdy (plodící na ročních větvích) po podzimní sklizni ostříháme kompletně, aby byly v zimě vidět jen asi tři centimetry dlouhé pozůstatky posledního porostu. Stříhání maliníku provádíme opět především za účelem prosvětlení budoucí vegetace.
Průměrná životnost maliníku je osm až deset let, při dobré péči a u zdravých porostů i více let.
V naší poradně s názvem JAK NA STŘÍHÁNÍ OLEANDRU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Dobry den, odstehoval jsem se trochu na jih a nyni davam dohromady zahradu a okoli. Narazil jsem na oleandr, ktery ale dostal dost zabrat tim, ze na nem byl polozen kvetinac a on se cely polozil a zil svuj zivot. Rad bych, aby byl opet hrdou ozdobou a tak prosim, umite nekdo poradit, jakjej dostat do kondice? Viz obrazek. Dekuji Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Přivažte oleandr k nějaké opoře - tyči zatlučené do země a střihem v dalším vegetačním období vytvarujte do požadovaného tvaru. Stříhat můžete hodně, jak bude potřeba. Zjara podpořte růst přidáním do půdy hnojiva s vyšším obsahem dusíku a od jara také zvyšte zálivku, pokud nebude u vás dostatečně pršet.