Ochranným pásmem elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a ochraně života, zdraví a majetku osob. Tento prostor je jednak určen k zajištění ochrany zařízení pro výrobu a rozvod elektřiny před účinky vnějších vlivů a tím ke zvýšení spolehlivosti jejich provozu a jednak vytváří podmínky pro bezpečnost osob a jejich majetku nacházejícího se v blízkosti elektrických zařízení.
Ochranná pásma v energetických odvětvích jsou stanovena zákonem. Ochranné pásmo venkovního vedení elektrické energie je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení od krajních vodičů a mění se podle napětí:
nad 1kV do 35 kV je ochranné pásmo 7 m;
nad 1kV do 35 kV (závěsná kabelová vedení v izolaci) je ochranné pásmo 1 m;
nad 35 kV do 110 kV je ochranné pásmo 12 m;
nad 35 kV do 110 kV (vodič s izolací) je ochranné pásmo 5 m;
nad 110 kV do 220kV je ochranné pásmo 15 m;
nad 220 kV do 440 kV je ochranné pásmo 20 m;
nad 440 kV je ochranné pásmo 30 m.
V ochranném pásmu venkovního vedení je zakázáno zřizovat stavby, umisťovat konstrukce, uskladňovat hořlavé a výbušné látky, vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad 3 m, v ochranném pásmu podzemního vedení vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanismy o celkové hmotnosti nad 6 tun.
U podzemních elektrických vedení je vymezeno ochranné pásmo svislou rovinou po obou stranách krajního kabelu ve vzdálenosti:
do 110 kV: 1 m;
nad 110 kV: 3 m.
V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno provádět bez souhlasu zemní práce, zřizovat stavby a umisťovat konstrukce, které by znemožňovaly přístup k vedení, vysazovat trvalé porosty a přejíždět mechanismy nad 3 tuny.
Při výstavbě a provozu nadzemního přenosového vedení elektrické energie lze předpokládat výskyt přímých a nepřímých vlivů na obyvatelstvo. V daném případě přichází v úvahu zejména vliv elektromagnetického pole a vlivy hluku v důsledku dopravního provozu. Z přímých vlivů se jedná o působení elektrického a magnetického pole, vyvolaného provozem silnoproudých elektrických vedení, na zdraví obyvatel. Přípustné hygienické limity pro elektrická a magnetická pole a elektromagnetická záření s frekvencí od 0 Hz do 1,7x1015 Hz stanovuje nařízení vlády č. 1/2008 Sb. v platném znění (ve znění pozdějších předpisů nařízení vlády z 29. března 2010 platné od 1. 5. 2010), ve znění zákona č. 1/2008 Sb., o oc
Ve svém příspěvku OCHRANNÉ PÁSMO PODZEMNÍHO VEDENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena Vesecká.
Dobrý den
V textu výše je uvedeno, že v ochranném pásmu není dovoleno vysazovat trvalý porost. Tzn, že hned za hranicí můžu vysadit strom??? Ochranné pásmo by mělo zůstat asi bez kořenů. Jak je tento "detail" řešen v normách resp vyhláškách? Poradíte ?
B.Vesecká
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Josef.
Mám dotaz, zdaly je možno nad plynovodem /hlavní rozvodová síť/ je možno naplánovat přeložku elektrické sítě vysokého napětí. Sloupy tohoto vedení jsou naplánovány bezprostředné nad tímto vedením. Jeden stožár je naplánován bezprostředně u kontrolního místa,kde se kontroluje únik plynu. Vlastníci pozemku pod vedením, s touto stavbou nesouhlasí, ani nepodepsali souhlas s umístěním stavby. Děkuji za odpově0.
U plynovodů a plynárenských zařízení se ochranným pásmem rozumí prostor ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynárenského zařízení, měřeno kolmo na jeho obrys.
Nízkotlaké plynovody do 5 kPa (0,005 MPa). Středotlaké plynovody od 0,005 MPa do 400 MPa.
U plynovodů a přípojek:
nad průměr 500 mm je ochranné pásmo 12 m;
od průměru 200 mm do 500 mm je ochranné pásmo 8 m;
do průměru 200 mm včetně je ochranné pásmo 4 m;
nízkotlakých rozvodů v zastavěném území obce je ochranné pásmo 1 m;
středotlakých rozvodů v zastavěném území obce je ochranné pásmo 1 m;
u technologických objektů je ochranné pásmo 4 m;
u vysokotlakých a velmi vysokotlakých plynovodů v lesních průsecích musí být udržován volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu a nesmí se zde vysazovat porosty kořenící do větší hloubky než 20 cm nad povrch plynovodu.
Pro plynová zařízení jsou vymezována kromě ochranných pásem také bezpečnostní pásma, která energetický zákon v příloze odstupňovává podle povahy a velikosti zařízení v rozmezí 10 až 300 m.
Ve svém příspěvku OCHRANNÉ PÁSMO U SOUSEDSKÉ HRANICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Luboš Pařízek.
Dobrý den ,
chtěl bych se touto cestou zeptat , jaké je ochranné pásmo od sousedské hranice pro různou výsadbu jako jsou třeba ovocné stromy , vrby nebo túje a různé
listnaté dřeviny které se používají jako živý plot . Na fotce vidíte rozrostlou
okrasnou vrbu , živí plot z listnáčů a za ním těsně u hranice zasadila sousedka ještě třešeň a ta až bude v kondici , tak nám jednak bude clonit na pozemek , jednak se o tyto dřeviny absolutně nestará v období střihání a jednak mám na pozemku na podzim hromady listí . O dřeviny se ze střiháním musím starat já ze svého pozemku jinak bych se snad už asi nedostal s autem do garáže . Budu rád když mi pomůžete a napíšete jaká je ta vzdálenost od hranice ( pokud tedy nějaká existuje) a jaké jsou povinnosti když mě voda ze střechy jejího kotce na psa teče
přímo na můj pozemek a podmáčí nám základy garáže .
Předem děkuji za Vaší odpověď
S pozdravem Pařízek
Venkovní elektrické stanice a stanice s napětím větším než 52 kV mají ochranné pásmo 20 m. Stožárové stanice a věžové stanice od 1 kV do 52 kV mají ochranné pásmo 7 m. Kompaktní a zděné elektrické stanice od 1 kV do 52 kV mají ochranné pásmo 2 m. Vestavěné elektrické stanice mají od obestavění ochranné pásmo 1 m.
Ve svém příspěvku JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana Dostálová.
Mám zasazené tuje ve vzdálenosti 90cm od svého plotu. Sousedka myslí, že vzdálenost je malá. Kde získám informace o skutečně nutné minimální vzdálenosti?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mirek.
Ochranné pásmo sousedních pozemků pro výsev rostlin není zákonem upraveno. Obecně se v těchto případech postupuje podle Občanského zákoníku. Občanský zákoník jako základní pravidlo pro všechny vlastníky pozemků (domů) stanoví, že vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (prorůstání kořenů, zábor místa, znečištění opadáváním) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Takže, když soused nesouhlasí s výsadbou, tak raději ustupte o něco dále, protože jinak se na to soused bude soustředit a určitě alespoň jednu podmínku z výše uvedeného výčtu jednoho dne porušíte. Určitě to bude stín, kořeny a když nebudete stříhat, tak i prorůstání rostliny za hranici vašeho pozemku. Klidné sousedské vztahy ovlivňují kvalitu vašeho bydlení, proto by jejich udržení mělo mít vždy nejvyšší prioritu.
Elektrická přípojka je zařízení, které začíná odbočením mimo elektrickou stanici od vedení distribuční soustavy nebo přenosové soustavy, případně odbočením od spínacích prvků nebo přípojnic v elektrické stanici.
Ochranné pásmo podzemního vedení tvoří souvislý prostor vymezený dvěma svislými rovinami vedenými po obou stranách podzemního vedení ve vodorovné vzdálenosti. Vodorovná vzdálenost se měří kolmo na podzemní vedení. Do 110 kV je ochranné pásmo 1 m a nad 110 kV je ochranné pásmo 3 m.
V ochranném pásmu podzemního vedení nelze přejíždět mechanismy o celkové hmotnosti větší než 6 tun. Dále v něm není možné vysazovat trvalé porosty.
Pro vedení rozvodů vody a kanalizace v zastavěných územích a pod komunikacemi platí hodnoty stanovené ČSN 73 6005 – Prostorové uspořádání sítí technického vybavení.
Ochranná pásma pro vedení vodovodů a kanalizací jsou vymezena dle průměru potrubí:
do DN 500 mm je ochranné pásmo 1,5 m na obě strany;
nad DN 500 mm je ochranné pásmo 2,5 m na obě strany;
u průměru potrubí o 200 mm, uloženého ve větší hloubce než 2,5 m, je ochranné pásmo 3,5 m.
Ve svém příspěvku OCHRANNÉ PÁSMO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Hron.
V ochranném vodním pásmu 1. a 2. stupně se nesmí používat Roundup a přípravky s glyfosáty.
Psi znečistijí nejen Prahu zapachem. Psi moc smrdí hlavně Roundupem, protože psi lezou do postříkaných ploch.
V celé ČR ve městech v supermarketech jsou puštěné dveřní clony, které topí. Je už teplo nemusely by topit už vůbec, nebo topit méně na nižší teplotu. Jde z nich nepříjemný vzduch, který je cítit Roundupem a prachem. Postřik smrdí i na podlaze v prodejně, hlavně u vchodů do budov. Nosí ho sem pravděpodobně lidé, zákazníci na botech z venkovního prostředí parkoviště. Lidé také stříkají Roundup před garáže bytové domy, chodníky domků. Někteří lidé stříkají i městské chodníky Roundupem. Neumí ho ani naředit. Používají silné koncentrace roztoku. Chodník je od toho zalepený, špinavý ještě příští rok. Neměl by se Roundup a přípravky jemu podobné prodávat jen naředěný v poměru 1:10 pro běžné spotřebitele? Účinnost postřiků méně naředěných není vyšší.Do Roundupu lezou i psi. Psi s Roundupem v sobě potom močí na stromy, ty pak často usychají. Žloutne od nich i trávník. Loňský postřik ještě smrdí více než rok..Lepší je ho vůbec neprodávat. Hubit plevel třeba vařící vodou, nebo horkým vzduchem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Hron.
Hubení plevele horkým vzduchem.
Plevel se musí ořrat horkým vzduchem, tak aby vypadala jako opatřená vařící vodou.Plevel potom za pár dní uschne.
Ochranná pásma k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti vodních zdrojů stanovují rozhodnutím vodohospodářské orgány státní správy. Zmocňuje je k tomu zákon o vodách. Podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví se zřizují v okolí zdrojů pitné vody pro hromadné zásobování obyvatelstva takzvaná pásma hygienické ochrany.
Pásmo hygienické ochrany 1. stupně se zřizuje v bezprostředním okolí vodního zdroje s ohledem na směr proudění vody, složení půdy a způsob využití pozemků kolem zdroje. Hranice tohoto pásma je zpravidla oplocena, aby se zabránilo přístupu nepovolaných osob a zvířat.
Pásmo hygienické ochrany 2. stupně se zřizuje kolem 1. stupně v případě nebezpečí, že by voda mohla být znečišťována ze vzdálenějších míst. Toto pásmo se stanovuje vždy při odběru vody z vodního toku nebo nádrže.
Pro zajištění nezávadnosti vody při odběru z vodních toků nebo nádrží se stanovuje ještě 3. pásmo hygienické ochrany, které zahrnuje celé povodí nad místem odběru vody:
Vodárenské nádrže a další nádrže určené výhradně pro zásobování pitnou vodou – celá plocha hladiny nádrže při maximálním vzdutí rozšířená o pruh o minimální šířce 50 m nad maximální kótu vzdutí podél celé nádrže a podle potřeby i v účelném rozsahu podél vybraných přítoků nádrže.
Ostatní nádrže s vodárenským využitím – na hladině nádrže minimálně 100 m od odběrného zařízení.
Vodní toky se vzdutím – na břehu odběru pruh v délce minimálně 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu k hraně vzdouvacího objektu, v šířce 15 m, ve vodním toku minimálně polovina jeho šířky v místě odběru.
Vodní toky bez vzdutí na břehu odběru pruh v délce minimálně 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 50 m od místa odběru, v šířce 15 m, ve vodním toku minimálně jednu třetinu jeho šířky v místě odběru.
U zdrojů podzemní vody – minimálně 10 m od odběrného zařízení.
Tato ochranná pásma stanovuje zákon o telekomunikacích a příslušné prováděcí vyhlášky. V zastavěných územích, podobně jako v případě rozvodů vody a kanalizace, platí vzdálenosti, hloubky a odstupy od ostatních vedení stanovené v ČSN 73 6005 – Prostorové uspořádání sítí technického vybavení.
Pro dálkové podzemní kabely je ochranné pásmo široké 2 m a probíhá po celé délce kabelové trasy. V některé trase se může toto pásmo v určitých bodech rozšiřovat až na 3 m. Hloubka ochranného pásma činí 3 m a výška též 3 m (měřeno od úrovně terénu). Stejné hodnoty platí i pro zařízení, která jsou součástí těchto vedení.
V ochranném pásmu je zakázáno zřizovat stavby, umisťovat jiná podobná zařízení nebo skládky materiálu a provádět jiné činnosti, které by znemožňovaly nebo znesnadňovaly přístup ke kabelům a ostatním zařízením. Dále se v ochranném pásmu nesmějí zřizovat elektrická vedení, železné konstrukce, plynojemy, jeřáby, věže, vysazovat porosty a ani měnit tvar půdy, pokud by výsledek těchto činností mohl rušit provoz rádiového zařízení.
Ve svém příspěvku PORADNA MALOVÁNÍ V BYTĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana Špinková.
dobrý den všem ;o)
mám doma plynové topení WAF - okolo topidla se dělají tmavé mastné čmouhy. Neví někdo, jak ošetřit zeď za topidlem? Natřela jsem plochu omyvatelným balakrylem - ale to není to správné řešení ;o). Teď mám čerstvě vymalováno a chtěla bych zabránit očouzené zdi.
Neporadí někdo?
díky
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ochranná pásma týkající se ochrany dopravy jsou stanovena v jednotlivých zákonech vydávaných většinou Ministerstvem dopravy.
Ochranné pásmo drah železničních, tramvajových, trolejbusových a lanových je vymezeno svislou plochou vedenou takto:
u celostátní a regionální dráhy – 60 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranice obvodu dráhy;
u celostátních drah vybudovaných pro rychlost vyšší než 160 km/h – 100 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranice obvodu dráhy;
u vlečky – 30 m od osy krajní koleje;
u speciální dráhy – 30 m od hranic obvodu dráhy;
u tunelů speciální dráhy – 35 m od osy krajní koleje;
u lanové dráhy – 10 m od nosného lana, dopravního lana nebo osy krajní koleje;
u dráhy tramvajové a trolejbusové 30 m od osy krajní koleje nebo krajního trolejového drátu.
Pro dráhy vedené na pozemních komunikacích a vlečku v zavřeném prostoru provozovny nebo v obvodu přístavu se ochranné pásmo nezřizuje. V ochranném pásmu dráhy lze veškeré stavby zřizovat pouze se souhlasem drážního správního úřadu a za podmínek jím stanovených.
Vymezení ochranných pásem u silnic, dálnic a místních komunikací stanovuje prováděcí vyhláška k zákonu o pozemních komunikacích (silniční zákon) jako území ohraničené svislými plochami vedenými po obou stranách komunikace ve vzdálenosti:
100 m od osy vozovky přilehlého jízdního pásu dálnice a silnice budované jako rychlostní komunikace;
50 m od osy vozovky silnice I. třídy;
25 m od osy vozovky silnice II. třídy a místní komunikace, pokud je budována jako rychlostní komunikace;
20 m od vozovky silnice III. třídy;
15 m od osy vozovky místní komunikace I. a II. třídy.
V silničních ochranných pásmech je zakázáno provádět jakoukoliv stavební činnost, která vyžaduje ohlášení stavebnímu úřadu nebo povolení stavby s výjimkou některých staveb (například úpravy odtokových poměrů, stavby sloužící obraně státu a podobně). O případné výjimky se žádá při územním řízení.
Ochranná pásma zajišťující bezpečnost leteckého provozu jsou stanovována rozhodnutím Státní letecké inspekce v rámci územního řízení pro stavbu pozemního leteckého zařízení. Jinak je třeba žádat o souhlas Státní letecké inspekce i v případě staveb mimo ochranná pásma, pokud jde o:
stavby či zařízení vysoké 100 m a více nad terénem;
stavby a zařízení vysoké 30 m a více umístěné na přirozených nebo umělých vyvýšeninách, které vyčnívají 100 m a výše nad okolní krajinu zařízení, které mohou rušit funkci leteckých palubních přístrojů a pozemních leteckých zabezpečovacích zařízení.
V naší poradně s názvem KROUCENÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Klimečková.
Vloni jsem nasadila blumku, měla již několik plodů, letos silně kvetla, je obalená plody, ale zakroutily se jí všechny listy. Postříkala jsem ji Mospilanem proti mšicím, některé listy, hlavně ty na koncích větviček se již narovnaly, ale mnoho jich je stále zavinutých. Sousedka má tentýž problém, ale mšice v listech nenašla. Je to nějaká mykóza? Nebo stromkům něco chybí? Co s tím máme dělat?
Dík za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Kroucení listů u blum a švestek je skutečně nejčastěji zapříčiněno mšicemi a dokazuje to i vámi uváděné zlepšení stavu listů po aplikaci Mospilanu, což je kontaktní jed na mšice. Aplikujte postřik Mospilanem znovu po 14 dnech a dbejte na důkladné pokrytí i zespodu listů a dovnitř záhybů a nezapomeňte postříkat kmen i větve.
Proti houbovým chorobám je dobré stromy blum i švestek stříkat preventivně každý rok v tomto sledu:
1. postřik aplikovat po spadání 50% listů.
2. postřik aplikovat v době zimního klidu.
3. postřik aplikovat na jaře, když opadávají ochranné skořápky budoucích plodů.
K postřiku použijte některý z těchto fungicidů:
ARVEMUS 80 WG
CAPTAN 80 WG
FLINT PLUS
KOLLIN 80 WG
MERPAN 80 WG
MERPLUS
SCAB 480 SC
SCAB 80 WG
Ochranné pásmo podzemního vedení nízkého napětí do 1kV
U podzemních elektrických vedení je vymezeno ochranné pásmo svislou rovinou po obou stranách krajního kabelu ve vzdálenosti:
do 110 kV: 1 m;
nad 110 kV: 3 m.
V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno provádět bez souhlasu zemní práce, zřizovat stavby a umisťovat konstrukce, které by znemožňovaly přístup k vedení, vysazovat trvalé porosty a přejíždět mechanismy nad 3 tuny.
Kondenzační plynové kotle se vyrábějí ve dvou základních provedeních, určujících umístění kotle ve vytápěném objektu:
závěsné plynové kotle – konstrukce je určena k zavěšení na zeď; nejčastěji se instalují do koupelny, předsíně nebo kuchyně bytu;
stacionární plynové kotle – robustní konstrukce je určena k postavení na vyhrazené místo na podlaze; jsou nejčastěji umísťované ve sklepních prostorách nebo do samostatné kotelny.
Nevýhody kondenzačních kotlů:
vysoké náklady na zavedení přípojky veřejného plynovodu;
závislost na existenci přípojky veřejného plynovodu;
vyšší provozní náklady na topení ve srovnání s tuhými palivy;
nutnost zajistit odvod kondenzátu.
Počáteční investice do kondenzačního plynového kotle se však určitě vyplatí, viz níže uvedené výhody.
Výhody kondenzačních kotlů:
vyšší účinnost a dokonalejší regulace – úspory minimálně 20 % nákladů na vytápění, při podlahovém vytápění až 30 %;
rychlá návratnost investice – můžete očekávat již po 4 až 5 letech provozu, je-li kondenzační plynový kotel správně dimenzován a dům je dostatečně zateplen;
správné použití = vyšší úspory – kondenzační kotle pracují s nižší teplotou vody v radiátorech; platí, že pokud budete kondenzační kotel provozovat do 60 °C, bude fungovat kondenzace a vy ušetříte; nejvyšší účinnost dosahují při teplotním spádu 55/35 °C, doporučuje se proto nízkoteplotní provoz;
ekologický provoz – hodnoty emisí jsou mnohem nižší, než je normou udávaný limit;
bezpečnost – při provozu využívá kotel kontrolu plamene ionizací; do plamene je vložena ionizační elektroda a díky ní elektronika stále ví, že je plyn zapálen. Pokud nastane problém s plamenem, okamžitě je přerušen provoz kotle. Jediným nebezpečím při používání plynového kondenzačního kotle je tedy lidský faktor a chybná obsluha kotle.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír Neumann.
Vážení, přeji Vám pěkný den.
Prosím o radu, o jakou se jedná chorobu vína ve skleníku. Je- li to způsobeno
letošími extrémně vysokými teplotami, v loňském roce to bylo v naprosté pohodě.
přikládám foto 1 a foto 2 z druhého dne.
Co doporučujete s tím udělat (spálit) ? A jak postupovat pro příští rok.
Děkuji Vám za odpověď.
Zdravím: Vladimír Neumann Olešnice na Moravě Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
V polovině léta si pěstitelé vinné révy často všimnou, že s jejich hrozny není něco v pořádku a že některé bobule hnijí. Existuje několik různých chorob, které mohou infikovat ovoce, ale podle vaší fotografie za to může buď sluneční úžeh a nebo černá hniloba.
Černá hniloba se nejprve projevuje jako hnědé skvrny na listech a to nejen na listech vinné révy, příklady výskytu na listech různých rostlin můžete vidět zde: https://www.google.com/imag… Skvrny na listech jsou obecně o průměru několika milimetrů, s tmavými okraji kolem lézí. Tyto léze pak produkují spory, které infikují hrozny.
Infekce hroznů se projevuje asi v době, kdy jsou bobule napůl vyrostlé a nejprve se objevují jako malé světle hnědé skvrny. Příklady můžete vidět tady: https://www.google.com/imag… Jak nemoc postupuje, napadené bobule hnijí a pak se scvrknou do tmavých mumií, které obvykle zůstávají na hroznu.
Černá hniloba přezimuje v lézích dřeva a úponků a také v ovocných mumiích. Obzvláště problematické jsou právě ovocné mumie, protože tvoří druh spor, který může urazit značné vzdálenosti. Proto je nesmírně důležité během zimy, ne-li dříve, z vinice odstranit veškeré napadené ovoce a spálit. Během prořezávání v období vegetačního klidu odstraňte výhony s lézemi a pokud je to praktické, odstraňte i infikované úponky z opory. Černé hnilobě vyhovuje teplé vlhké počasí, zejména během květu. Pokud se na révě objeví pouze několik poškozených listů, odstraňte a spalte jen tyto listy, jakmile je objevíte.
Většina evropských odrůd hroznů nejsou odolných vůči černé hnilobě. Existuje však několik dovozových, které určitou odolnost mají. Například Marquette je plně rezistentní. Valiant má jen mírnou náchylnost, zatímco Frontenac a Brianna jsou středně citlivé a LaCrescent je hodně citlivá odrůda.
Ochranné postřiky proti černé hnilobě by měly začít začátkem června. Není příliš mnoho fungicidů určených k použití na hrozny, které by byly snadno dostupné drobným pěstitelům. Jedním takovým s účinnou látkou myclobutanil je víceúčelový fungicid TALENT. TALENT pomůže omezit černou hnilobu, ale musí být aplikován brzy, když na jaře začínají růst nové výhonky, a poté každé dva týdny, pokud jsou na listech nebo plodech pozorovány příznaky onemocnění. TALENT nemůže být použit do 14 dnů před sklizní a aplikace by měla být do té doby ukončena.
Grily Weber se vyrábějí se zdrojem tepla, jímž může být plyn, dřevěné uhlí či elektřina. Většina grilů je na kolečkách, ale vyrábějí se i v provedení, které je přizpůsobeno ke grilování na stole nebo v kuchyni (jedná se hlavně o elektrické grily). Tady je patrná rozmanitost těchto grilů.
Plynové grily jsou určeny pro všechny příznivce grilování a gurmány. Využití grilů je pro soukromé nebo profesionální účely. Podle zvoleného typu grilu snadno připravíte pokrmy pro spontánní grilování nebo velkou společnost. Možností regulace tepla a perfektní kontrolou ručí plynové grily Weber za nejlepší kvalitu a dokonalý požitek z grilování. Provedení těchto grilů umožňuje snadné čištění roštů. Díky své konstrukci a snadnému ovládání jsou mezi uživateli velmi žádané. Grily mají speciálně vyvinuté grilovací rošty, které zabraňují skapávání tuků a šťáv na oheň, a tak nehrozí vzplanutí pokrmů v grilu. Grily vyšších tříd mají topné spirály chráněné kovovými profily – flavorizéry. Dají se na nich připravovat pokrmy v nádobách (hrncích při přímém způsobu). Grily se skládají z litinového roštu, jsou smaltovány porcelánem, mají regulovatelnou teplotu, ohnivzdornou lakovanou hliníkovou slitinou na plynové kartuše, poklop.
Grily na dřevěné uhlí jsou mezi uživateli velmi rozšířené, a to díky přípravě pokrmů na dřevěném uhlí, které dodává pokrmům výtečné aroma. Tyto grily se vyrábějí v modulovém systému, kde si můžete podle libosti zvolit nejvhodnější rošt pro přípravu pokrmů. Jedná se o velmi rozmanité grilování s neomezenými možnostmi. Také způsob hoření se zde dá regulovat. Provedení těchto grilů umožňuje grilování přímé a nepřímé. Dají se zde připravovat i pokrmy v nádobách (hrncích při přímém způsobu). Grily mají promyšlenou konstrukci, díky níž nabízejí optimální obsluhu při zajištění maximální bezpečnosti a pohodlnou údržbu. Grily se skládají z termoplastické rukojeti, jsou smaltovány porcelánem, mají výklopný rošt pro doplňování uhlí, popelník, poklop.
Elektrické grily se vyznačují jednoduchostí přípravy – jen je zapojíte do elektrické zásuvky a můžete grilovat. Jedná se o grilování bez kouře. Toto grilování je možné realizovat přímo v domácnosti nebo jiných uzavřených prostorech. Díky plynule nastavitelnému teplotnímu regulátoru je možné kontrolovat grilovací teplotu. Elektrické grilování dodává pokrmům obdobnou vůni, jako by byly pokrmy připravovány na dřevěném uhlí. Gril se skládá z teplotního regulátoru, porcelánem smaltovaného litinového roštu, poklopu a grilovací vany z ohnivzdorné hliníkové slitiny.
Příslušenství grilů, které vyrábí firma Weber, patří také k produktům s vysokou kvalitou zpracování a provedení. Příslušenství vychází z mnohaleté zkušenosti, takže je ve výsledku opravdu praktické. Řadíme sem: grilovací načiní, zástěry, ochranné rukavice, stojany, špízy, teploměry, pizza kameny, zapalovače, dřevěné uhlí, brikety, čisticí náčiní, stojany (na drůbež, žebírka), ochranné obaly na grily, steakové sady a kuchařky.
Grily Weber se dají pořídit v mnoha kamenných obchodech nebo na internetových portálech. Jedná se o prvotřídní grily, čemuž odpovídá i cena.
Sálavé teplo lze využít klasicky, to znamená jako sálavé panely, které jsou hygienické, snadno udržovatelné a přitom atraktivní, například z přírodního kamene. Vzhledem ke svému výkonu jsou používány jako doplňkové vytápění, mohou vyhřát interiéry až do 180 m3. Vše je ale závislé na materiálu budovy, místnostech a izolaci objektu. Sálavé panely nabízejí vysokou účinnost, snadnou regulaci a tichý provoz. Při jejich provozu nedochází k víření prachu, tím pádem výskytu roztočů a nečistot, jsou ideální tam, kde žijí astmatici a alergici. Sálavé panely lze umístit jak na stěnu, tak i na strop místnosti.
Plynové sálavé topné panely
Princip tohoto vytápění je obdobný jako u kachlových kamen s rovnoměrným sáláním tepla do prostoru místnosti. Umístění plynových panelů je možné na stěny i stropy. Vstupní náklady na plynové sálavé topné panely jsou obecně nižší než u klasického plynového topení. Není totiž nutné pořizovat rozvody, přípojky a jiné další příslušenství.
Sálavé teplovodní panely
Teplovodní sálavé panely využívají sálání tepla, které je zprostředkováno speciálními panely s efektivně tvarovanou sálavou deskou. Teplovodní panely jsou ohřívány horkou vodou nebo párou přiváděnou ocelovými trubkami v teplotě 110 až 130°C. Velikost a délku panelů můžete vybírat přesně dle potřeb vytápěného prostoru. Pro větší efektivitu a nižší tepelné ztráty je vhodná tepelná izolace, kterou obvykle zajišťuje sklolaminátová izolační rohož. Instalace panelů je díky závěsným řetízkům jednoduchá a dovoluje více možností zavěšení. Standardně jsou panely dodávány v barvě holubí šeď RAL 9002 a nebo bílá RAL 9010, jiné barevné provedení lze objednat. Povrchová úprava bývá zakončena komaxitovým lakem.
V naší poradně s názvem ZMĚNA DODAVATELE U PŘÍPOJKY ELEKTŘINY NA CHATĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivo ing malý.
Vážení,mám el.přípojku na chatě na Vlčkové u Zlína asi od roku 1975 tj.cca45let.Spotřebu mám malou,na sekání trávy,občas světla,mám83let,takže údržbu a ostatní práce dělá syn.Mám e-on,kterému jsem platíval napřed asi 400kč,potom 600kč,pak 1200 kč a dnes jsem dostal fakturu od stejné firmy na 1600kčza rok,spotřeba tak za 100kč.Potřeboval bych poradit jak najít jinou firmu,levnější a jak se u ní přihlásit.Předem s díky Ing.Ivo Malý
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Tohle neustálé zvyšování elektřiny kvůli dotacím na obnovitelné zdroje je fakt hrozné. Pak lidi, jako vy, co mají spotřebu nula nula nic, tak musí platit takové peníze. Vlčková patří do území, kde vládne E-ON a je velmi nepravděpodobné, že získáte dlouhodobě nižší cenu u nějaké konkurence. Situaci můžete prozkoumat telefonem na ČEZ a zeptáte se na jejich nabídku. Pokud s ní budete spokojen, tak za vás kompletně zařídí převod z E-ON na ČEZ. U ČEZu si můžete objednat, aby vám zavolali, čím ušetříte za telefonní poplatky. Objednávku hovoru provedete zde: https://www.cez.cz/cs/prejd…
Vlastníkem přípojek může být osoba odlišná od vlastníka pozemku, na kterém jsou přípojky umístěny. To může představovat problém při majetkoprávních dispozicích (převodech) s pozemkem, v němž jsou uloženy přípojky, které slouží budově na pozemku umístěné. Nelze totiž vždy spoléhat na to, že přípojky budou ve vlastnictví vlastníka pozemku. V takovém případě by nemohly být ani platně převedeny při převodu pozemku, v němž jsou umístěny, a to i přesto, že do převodní smlouvy již není nutné výslovně zahrnout vůli k jejich převodu. Vlastníkem elektrické přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení.
Zavařovat můžeme v elektrické nebo také v plynové troubě. Troubu nejprve předehřejeme na 80–90 °C, na horní i spodní topení. Naplněné sklenice postavíme na dno trouby na suchý plech. Sklenice můžeme podložit nepotřebnou mokrou utěrkou. Někdo nestaví sklenice na suchý plech, ale na plech s vodou. Zavařovací sklenice nesmějí být poskládány těsně vedle sebe, ale musejí mít mezi sebou rozestupy, aby těmito mezerami mohl proudit volně vzduch a ohřívání bylo stejnoměrné. Ovoce v dobře uzavřených sklenicích sterilujeme stejnou dobu jako podle receptur na zavařování v klasickém zavařovacím hrnci. Je pravda, že úplně přesnou dobu sterilace v troubě nelze přesně určit. Záleží totiž na elektrickém příkonu, na teplotě zálivky ve sklenicích, na množství a velikosti sklenic a v neposlední řadě na druhu ovoce, které zavařujeme. Měkké a choulostivé ovoce potřebuje samozřejmě k zavaření kratší dobu než tvrdé ovoce. Proto raději nejprve vyzkoušíme jednu sklenici a pak teprve naplníme celou troubu.
Plynové trouby s termostatem, kde lze přesně nastavit teplotu a tu udržovat ve stejné výši, nám umožňují provést konzervaci rychle a spolehlivě. Termostat nastavíme na nejnižší teplotu a sklenice podložíme azbestovou vložkou.
Horkovzdušnou troubu nastavíme na 250 °C, na dno plechu dáme starou plenu nebo utěrku a zalijeme horkou vodou do výšky asi 2–3 cm, na plech pak vyskládáme skleničky a zavařujeme, lze použít jen skleničky s víčky na závit. Na plech se jich vejde 6 až 8 ks, zavařujeme je 8 minut na 250 °C se zapnutým horkým vzduchem, tvrdší ovoce zavařujeme 10–12 minut se zapnutým horkým vzduchem. Dle potřeby doléváme horkou vodu.
Všechny zavařeniny necháme do druhého dne vychladnout dnem vzhůru.
U klasických plynových kotlů dochází během spalování ke vzniku vodních par, které bez užitku odcházejí do atmosféry, kondenzační plynové kotle tyto páry kondenzují. Díky tomu se takto odebrané teplo zpětně využívá k ohřevu vody v topném systému. S kondenzačním plynovým kotlem lze dosáhnout účinnosti až 109 % a výrazně tak ušetřit na nákladech za vytápění. Při instalaci kondenzačního kotle je vždy důležité zajistit optimální nízkoteplotní spád, aby se voda vracela do kotle co nejstudenější. Kondenzační plynové kotle jsou navíc vhodné nejen pro vytápění, ale také pro ohřev užitkové vody. Kondenzační plynový kotel se velice snadno ovládá pomocí digitálního fulltextového displeje.
Kondenzační kotle mají vysoce výkonné výměníky tepla, které spaliny před únikem do komína vychladí natolik, že vodní pára, která je v nich obsažena, cíleně kondenzuje a dodatečně přenáší do topného systému uvolněné teplo z kondenzace. S touto technologií dosahuje plynový kondenzační kotel normovaného stupně využití až 98 % (vztaženo na Hs). Vytápění plynem pomocí kondenzačního kotle tak pracuje velmi úsporně z hlediska energie, což šetří jak vaši peněženku, tak životní prostředí.
Výhřevnost (Hs) – výhřevnost definuje množství tepla uvolněného při úplném spalování včetně vypařovacího tepla, které je obsaženo ve vodní páře topných plynů.
Sušit houby můžete jak v horkovzdušné, tak v plynové nebo elektrické troubě. Houby je zpočátku vhodné sušit v troubě vyhřáté jen na 20-30 °C, pouze tak se čerstvé houby zpočátku nezapaří. Zhruba v polovině sušení už můžete teplotu zvýšit na 50-70 °C. Pro sušení hub v troubě je vhodné pořídit si speciální mřížky na sušení. Oproti klasickému plechu jimi totiž proudí vzduch a sušení je tak efektivnější. V případě, že se rozhodnete zvolit klasickou variantu, tedy plech, vyložte ho napřed pečicím papírem, aby se houby nepřilepily. Při sušení hub v troubě nechte dvířka mírně pootevřená, aby vzniklá pára měla kam unikat. Pro správné usušení je také nutné houby pravidelně obracet.
Sušení v elektrické troubě
Ingredience: houby, pečicí papír
Postup: Hříbky očistíme suchým hadříkem nebo ubrouskem a nakrájíme je na půlcentimetrové plátky. Na rošt do elektrické trouby položíme pečicí papír a plátky hub na něj rozložíme. Troubu vyhřejeme na 50 °C a vložíme rošt s houbami (můžeme použít i plech). Troubu necháme pootevřenou asi na 10 cm, pokud se zavírá, zajistíme dvířka vhodným předmětem. Sušíme cca 12 hodin. Usušené houby musí chrastit a lámat se. Uchováváme v suchu, v uzavřené nádobě. K sušeným houbám vložíme jeden bobkový list a kuličku nového koření.
Sušení v horkovzdušné troubě
Postup: V horkovzdušné troubě se houby nakrájené na plátky začínají sušit na 45 °C a postupně se teplota zvyšuje asi do 80 °C, ne víc. Houby je nutno neustále hlídat, aby se neupekly, a také je potřeba je častěji obracet.
Sušení v plynové troubě
Postup: Plech vyložte pečicím papírem, houby se vám tak nebudou lepit. Zpočátku houby sušte za nižší teplotu, ideálně okolo 20-30 stupňů Celsia. Ke konci sušení teplotu zvyšte, a to maximálně na 70 stupňů. Houby alespoň dvakrát obraťte a suchou utěrkou je zbavujte vlhkosti, aby se vám nezapařovaly. Aby vznikající vlhkost mohla unikat, je dobré nechat trochu pootevřená dvířka trouby nebo pustit větrák. Po usušení nechte houby vychladnout a až poté je dejte do sklenice. Teplé houby by se vám ve sklenici zapařily a dříve či později by zplesnivěly.
Sušení hub v mikrovlnce
Postup: Plochý talíř vyložte papírem nebo papírovým ubrouskem (kuchyňskou papírovou utěrkou), na něj rozložte omyté osušené houby, seshora přikryjte opět papírem a sušte 3 minuty při výkonu 850 W. V polovině sušení ubrousek obraťte, zkontrolujte, jak se houby suší, a proces dokončete. Po vypnutí trouby je nechte ještě chvíli nezakryté pomalu dosušit.