OCTEM PROTI PLEVELŮM a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. Trávník je bezpochyby neoddělitelnou součástí každé zahrádky, co se týká rozsahu, je nejčastější zahradní kulturou. Pokud na zahradě trávník není, pak to snad ani není zahrada, ale spíš pole, prostě trávník je základ zahrady. Trávník je přirozenou složkou našeho životního prostředí i mimo zahrádky, a proto jeho přítomnost bereme jako samozřejmost, přitom má pro životní prostředí několik důležitých funkcí. Vyznačuje se dobrou vododržností a umožňuje nám tak přirozený pohyb po zahradě i krátce po dešti, brání splavování půdy, zachytává značné množství prachu, tlumí hluk, odpařováním zadržené vody udržuje příjemné klima a během dne produkuje kyslík (k pokrytí potřeby kyslíku pro jednoho dospělého člověka by stačil trávník o ploše 1 000 m2).
Péče o trávník na podzim
Podzimní péče o trávník je druhé nejdůležitější roční období v jeho údržbě. Hned po jaru, kdy jsme trávník nastartovali, obnovili, opravili, případně založili nový. Přečkali jsme léto za stálého sečení, hnojení a závlahy. A na podzim si vše musíme zopakovat, abychom připravili trávník na zimu, a na jaře jsme jej mohli opět nastartovat. Na podzim je možné založit i nový trávník. Operací, agrotechnickými zásahy, je toho velmi mnoho. Začneme novým trávníkem a následně se podíváme na regeneraci stávajících. Pusťme se do toho a připravme je na dobré přezimování.
V září lze velmi úspěšně likvidovat plevele v trávníku. Je ještě dostatečná teplota pro účinnost přípravků protiplevelům a můžeme bezpečně provést i dosev trávníku. Pro postřik protiplevelům použijeme selektivní přípravky. Nejčastěji se používají Bofix, Dicotex, Travin. Je také možné použít Agrofit-kombi, Starane nebo Lontrel. Aplikujeme vždy na suchý trávník. Postřik provádíme postřikovači, dbáme na přesné dávkování. Po postřiku, aby se nesnížila účinnost, by nemělo alespoň čtyři hodiny pršet. Účinek je patrný většinou do 5–7 dní.
Na podzim je důležitá výživa trávníku. Abychom jej dostali do výborné kondice před zimou, od září až do poloviny listopadu (dle vývoje počasí) aplikujeme speciální podzimní trávníková hnojiva, jež mají upravený poměr živin pro jeho podzimní výživu. Na podzim již nepotřebujeme, aby se trávník táhl do výšky, ale zaměřujeme se na posílení kořenového systému rostliny a její odolnosti proti stresovým situacím. Podzimní trávníková hnojiva mají snížený obsah dusíku (N) a naopak zvýšený obsah draslíku (K2O) a minimum fosforu. Draslík je prvek podporující odolnost trávníku vůči stresovým situacím, jako je sucho, vymrzání či choroby, řídí a posiluje buněčnou stavbu rostlin. Podzimní trávníková hnojiva mají tyto výhody – zaručují dobré přezimování trávníku, odolnost proti vymrzání, prevenci proti houbovým chorobám, schopnost trávníku lépe čelit nepříznivým povětrnostním vlivům.
Trávu i na podzim sečeme v pravidelných intervalech, a to až do listopadu s ohledem na vývoj počasí. Před zimou nenecháváme trávník příliš vysoký. Vysoká tráva přitahuje plíseň sněžnou. Posečenou trávu odstraňujeme, jelikož její zbytky přitahují choroby. Průběžně odstraňujeme spadané listí. Důležitá je prevence, proto, jak již bylo uvedeno výše, trávník na podzim vertikutujeme, zbavíme biologických zbytků a spadaného listí. A přihnojíme podzimním trávníkovým hnojivem. Jako prevenci zejména proti plísni sněžné je vhodné trávník před zámrazem postříkat přípravky proti chorobám. Velmi účinná a v odborné literatuře doporučená je účinná látka azoxystrobin. Obsahuje ji například přípravek Ortiva. Vhodné jsou i účinné látky benomyl, iprodion, mancozeb, thiophanat-methyl aj. Jako prevenci lze úspěšně použít postřik přípravkem Polyversum. Plíseň sněžnou přímo nehubí, jelikož ta se objevuje při nižších teplotách a Polyversum lze použít pouze při teplotách nad 10 °C. Při opakované podzimní aplikaci preventivně likviduje původce této choroby a tím výrazně snižuje a omezuje napadení trávníku plísní sněžnou.
V naší poradně s názvem LIKVIDACE PLEVELE OCTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Může se prosím octem stříkat i plevel v trávníku, co udělá tráva. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ocet je kontaktní herbicid, který zabije vše, čeho se dotkne během několika hodin nebo dnů. Nevýhoda je, že to po aplikaci octa může vypadat, jako by to skvěle fungovalo, ale plevele se brzy znovu vynoří z kořenů, zejména ty, co patří k vytrvalým druhům. Takže, když provedete aplikaci na plevel v trávníku, tak tím popálíte jak plevel, tak i listy trávy kolem. Oboje se však po několika týdnech vrátí do normálního stavu, včetně plevele. Aplikace octa k trvalému odstranění plevele je proto nevhodná.
Chlór není neškodná látka, která může být při nesprávném použití nebezpečná jak pro lidi, tak pro životní prostředí. Při nesprávném použití představuje chlór pro lidi a životní prostředí tato rizika:
Je vysoce žíravý, takže s chlórem byste nikdy neměli manipulovat bez rukavic a/nebo vhodného oblečení.
Výpary chlóru dráždí a napadají dýchací cesty.
Prostředek zanechává škody nejen na plevelech, ale často i na sousedních rostlinách.
Kvůli špatné dávkovatelnosti by se chlór měl na zahradě používat jen s velkou opatrností.
Působí Savo protiplevelům a jak by se měl používat? Chlór působí velmi dobře protiplevelům, ale sousední rostliny jsou často silně zasaženy a vykazují známky otravy. Množství účinné látky, se kterou si rostliny poradí, se liší. Bohužel, často se stává, že pěstované rostliny se většinou ukáží jako méně odolné než plevel, kterému vyhlásíte válku s chlórem.
Ve svém příspěvku ŠPEKÁČKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dobrý den, naložila jsem špekáčky, asi po týdnu jsme ochutnali a přidali cibuli.
Teď jsou naložené asi čtyři týdny a obsah se trochu zakalil a objevily se bublinky.
Máte s tím někdo zkušenost? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Irena.
nevím no.....já nálev nedělám.....zaliju prostě octem a zatáhnu sklenice....každý si zředí,jak potřebuje:)....
Plevel je důležité odstranit i s kořeny. Pokud necháte kořeny v zemi a vytrhnete pouze nadzemní část, kořeny regenerují a za čas vyroste plevel znovu. Některých se dá zbavit mechanicky (sedmikráska, smetánka), ale jsou i takové, které se odstraňují těžko jako třeba jetelíček. Na ten je potřeba použít chemii.
Chemie je nejúčinnější v květnu a červnu a pak v srpnu a září, kdy jsou plevele nejslabší a chemie nejvíce působí. Prostředek hubící pouze dvouděložné plevele se v podobě trávníkářského písku nebo postřiku nanese na postižená místa. Přípravek aplikujte na vlhký trávník nebo za rosy, lépe se uchytí na stéblech a listech plevelů. Poté se nechá týden působit a během této doby se na trávník nesmí vstupovat, přípravek by se setřel. Dávejte pozor hlavně na vaše zvířecí miláčky, kterým by mohl přípravek přivodit zdravotní problémy. Po týdnu trávník posekejte sekačkou se sběrným košem, popřípadě ještě umyjte od přípravku. Pokud plevel „přežil“, je dobré proceduru po nějakém čase opakovat. POZOR, během působení přípravku může mít trávník jiné zbarvení – není to špatné znamení. Přípravek nanášejte přesně podle pokynů výrobce.
Plevelům se nedá nikdy úplně ubránit. Můžete jim ale ztížit podmínky pro rozmnožování. Vertikutací na jaře a na podzim se oddělují nízkolisté plevele od země a někdy i umírají. Častým sekáním během roku se velice ztěžuje život jednoletým plevelům. A nakonec nenechte plevele vyloučit a vysemenit se, stačí často sekat a květy sbírat do sběrného koše sekačky. Na likvidaci plevele budete potřebovat hlavně chemický prostředek. Při nanášení je nutné mít na rukou gumové rukavice, gumové boty a nejlépe respirátor na obličeji (přípravky jsou sypké). K mechanickému odstraňování použijte vypichovadla (nebo starý šroubovák).
Použijte metodu našich babiček, která naprosto spolehlivě zabírá. Ocet je jak k pračce, tak k přírodě mnohem šetrnější než k čištění nabízené chemické výrobky, navíc je výborný proti vodnímu kameni, dezinfikuje a po vyprání není cítit. Na čištění pračky si tedy připravte ocet, klidně stačí běžný typ. Pokud chcete, můžete použít i ocet bílý, bez přidaných barviv. Doporučuje se přidat i sáček prací sody zakoupené v drogerii. Pak si ještě připravte starý zubní kartáček a utěrku z mikrovlákna. Půl hrnku sody nasypte do přihrádky na prací prášek a ocet dejte až po okraj do oddílu pro máchání. Poté nastavte pračku na ten nejdelší cyklus a nejvyšší možnou teplotu, tedy 90 až 95 °C, a spusťte program. Doporučuje se vypnout pračku dříve, než přejde prací cyklus do fáze máchání – přerušte jej a nevypouštějte vodu. Vodu s octem můžete v pračce nechat přes noc. Přesvědčte se, zda se nedá pračka otevřít, když je plná. Následně nechte celý program projet ještě jednou naprázdno bez přerušení s polovinu octa vloženého rovnou do praní a bez sody.
Poté přichází na řadu manuální čištění. Vyjměte zásuvku na prací prostředky a propláchněte ji sprchou. Starým zubním kartáčkem pak vyčistěte vše, co se octem a sodou ještě nepodařilo odstranit. Vyčistěte i otvor, kam se zásuvka umisťuje. Stejně tak očistěte těsnění kolem otvoru na plnění, vyndejte zapomenuté papírové kapesníky a zachycené vlasy. Pak vše vytřete vlhkým hadrem.
Čištění pračky octem zaručeně zabírá. Nezapomeňte nakonec vyčistit filtr pračky. Při čištění filtru možná objevíte mince, knoflíky, sponky a spoustu dalších „pokladů“. Pak už jen pračku otřete zvenčí. Zubní kartáček se hodí na spáry, drážky i okraje tlačítek. Je dobré pračku i odpojit od vody, odsunout ji a vyčistit spoustu usazeného prachu za ní.
Ve svém příspěvku DESTILOVANÝ BÍLÝ OCET se k tomuto tématu vyjádřil uživatel LIbovicka IvANA.
Dobrý den,
prosím , četla jsem, že 20 % octem se dá hubit plevel, ale nebylo tam napsáno, kde se tak vysoká hodnota dá koupit. V obchodech prodávají myslím nejvýše 8% ocet. Kde ho prosím mohu objednat či koupit. A pomáhá to skutečně na hubení plevele. Děkuji moc za odpověď.
Srdečně zdraví
Ivana Libovická
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ondřej.
Možná vás překvapí, že jíme stále méně brambor. Zatímco v roce 1850 připadlo na jednoho člověka ročně 170 kg, dnes už je to jen 77 kg. Mohou za to určitě i brambory z velkovýroby, často poškozené a nevalné chuti. Kdo pěstuje vlastní, ví, že není brambor jako brambor! Jaká sadba je tedy ta nejvhodnější? A jak na pěstování?
Brambory z velkých lánů a vlastní brambůrky ze záhonu – obrovský rozdíl v chuti a kvalitě zná každý, kdo okusil. Brambory z velkovýroby se navíc prodávají v době, kdy už pro konzumaci nejsou vůbec vhodné, odrůdy určené pro letní a podzimní spotřebu jsou nabízeny i po Vánocích. Důvodem jsou přebytky. Jenže vodnaté brambory kuchaře ani strávníky nepotěší.
Vlastní brambory naštěstí nepěstujeme pro co nejvyšší produkci, ale proto, abychom si pochutnali.
Na záhoně získáme nejlepší brambory ekologickým pěstováním. Žádná minerální hnojiva, pouze chlévský hnůj a zelené hnojení. Vhodné jsou odrůdy méně citlivé na plíseň bramborovou, což je pro zdravé pěstování bez přemíry chemie důležité. Mandelinku bramborovou snadno vysbíráte ručně.
Kromě skvělé chuti budou vlastní brambory výrazně zdravější než ty z velkovýroby, které prošly postřiky protiplevelům před i po vzejití sadby, mořením, nejméně třemi postřiky proti plísni, následují postřiky proti mandelince a mšicím či chemická likvidace porostu před sklizní.
Rozhodnutí, jakou odrůdu brambor budete na své zahrádce pěstovat, již dnes není snadnou záležitostí. K ranosti, barvy dužniny, barvy slupky, rezistence vůči háďátku přibyl v posledních letech další podstatný parametr, a to varný typ. Navíc počet odrůd je stále větší.
Varný typ udává vlastnosti hlíz po uvaření a tím i konzumní použitelnost brambor.
Rozlišujeme tři základní varné typy:
Varný typ A: pevné lojovité brambory, které jsou nerozvářivé, příjemně vlhké, velmi slabě až slabě moučnaté, vhodné pro přípravu bramborového salátu i ke konzumu jako vařené.
Varný typ B: polopevné, polomoučné brambory s jemnou až hrubší strukturou, příjemně vlhké až sušší, vhodné jako příloha k jídlu.
Varný typ C: měkké, moučnaté brambory s jemnou až středně hrubou strukturou, středně vlhké až suché, vhodné k přípravě kaší a těst.
Varný typ D: není pro zahrádkáře významný – jde o odrůdy pro průmyslové zpracování.
Některé odrůdy jsou přechodem mezi uvedenými varnými typy. Například u označení AB, BA či BC vždy první písmeno značí převahu k varnému typu.
Pro zahrádkáře mají význam odrůdy velmi rané, rané, méně už polorané. Polopozdní až pozdní odrůdy, které se sklízejí až v polovině září, se na zahrádce nevyplatí. A pozor na to, že velmi rané odrůdy bychom měli zkonzumovat co nejdříve, nejdél
Čisticí účinky obyčejného octa jsou prověřené historií. Ocet má však své místo i v moderní domácnosti. Je ekologicky nezávadný a má široké spektrum použití. Obzvláště v situacích, kdy je potřeba odstraňovat vodní kámen, by měl být ocet volbou číslo jedna. Úklid domácnosti s pomocí octa navíc nijak zvlášť nezatíží vaši peněženku.
V některých situacích při úklidu je aplikace octa přímo z lahve nepraktická. Zkuste tedy přelít část octa do rozprašovače, ideálně také s funkcí stříkání úzkým proudem. Tuto pomůcku využijete například při čištění toalety, kde se tak s octem snadno dostanete i pod okraj mísy. Při práci však vždy dbejte na to, abyste si ocet nestříkli do očí, a mějte ochranné rukavice. Kontakt s neředěným octem může vyvolat podráždění kůže.
O octu se dá podobně jako o citronové šťávě říci, že jde o skutečně univerzálního pomocníka. Pomůže vám odstranit vodní kámen, mastnotu i opravdu hodně „zažrané“ skvrny na keramice, dřevě, skle, vodovodních bateriích či na látkách. Připravte si tedy dva díly bílého octa, přilijte jeden díl vody a pro zjemnění štiplavého odéru přidejte kapku voňavého oleje dle svých preferencí. Nyní se můžete pustit do boje se skvrnami.
Destilovaný ocet navíc vytváří prostředí, které zabraňuje množení plísní a některých druhů bakterií, jako jsou třeba E. coli a salmonela. Ocet zředěný jedním až dvěma díly vody vám tak poslouží jako mírná dezinfekce k mytí povrchů a odstranění zápachu (chladnička, kuchyňská pracovní deska, vnitřní plochy kuchyňských skříněk, podlahy a podobně).
Ačkoliv se to možná zpočátku zdá málo pravděpodobné, ocet z vašeho bytu či domu pomůže odstranit i nepříjemné pachy. Ať už se jedná o cigaretový kouř, zápach z lednice, nebo pach, který zůstává po zvířecích mazlíčcích. Ocet stačí nalít do menší misky a umístit ho na problematické místo.
Ocet si dokáže poradit i se skvrnami od vosku, které jsou velmi odolné i vůči nejrůznějším chemickým čističům. V takovém případě nechte vosk trochu změknout (můžete použít například horký vzduch za pomoci fénu) a následně zbytky vosku odstraňte setřením látkou napuštěnou octem.
Rovněž s ucpanými trubkami a odpady vám pomůže ocet – nalijte ho do nich neředěný a nechte působit cca třicet minut.
Pokud máte doma plíseň, nastříkejte ocet přímo na plíseň, po patnácti minutách jej smyjte a nechte místo pořádně vyschnout.
Chcete-li se zbavit u napařovací žehličky usazenin z tvrdé vody, naplňte žehličku směsí vody a octa, zmáčkněte knoflík na páru, žehličku vypněte a nechte vychladnout. Poté octovou vodu vylijte a nádobu vypláchněte vodou.
Ve svém příspěvku HUBENÍ PLEVELE PÁROU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlasta.
Kde se dá koupit přístroj na hubení plevelů párou. Jednou jsem viděla takový pěkný, stál 899,- Kč, ale od té doby tento přístroj nemohu najít.Poradí někdo ??
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Hora.
Vytrvalé plevele, mezi které patří bodlák, nelze vyhubit pouhým octem, kořeny vždy přežijí. Tyto budete muset odstranit mechanicky. Na ostatní plevel si preventivně připravte do rozstřikovače roztok vody a octa v poměru 1 : 1 a pravidelně jím stříkejte plevel, který vám vyrůstá v těžko dostupných spárách chodníčků a podobně.
Ve svém příspěvku LIKVIDACE PLEVELE OCTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Hron.
Psi jak znečistijí Prahu zapachem. Psi moc smrdí hlavně Roundupem, protože psi lezou do postříkaných ploch.
V celé ČR ve městech v supermarketech jsou puštěné dveřní clony, které topí. Je už teplo nemusely by topit už vůbec, nebo topit méně na nižší teplotu. Jde z nich nepříjemný vzduch, který je cítit Roundupem a prachem. Postřik smrdí i na podlaze v prodejně, hlavně u vchodů do budov. Nosí ho sem pravděpodobně lidé, zákazníci na botech z venkovního prostředí parkoviště. Lidé také stříkají Roundup před garáže bytové domy, chodníky domků. Někteří lidé stříkají i městské chodníky Roundupem. Neumí ho ani naředit. Používají silné koncentrace roztoku. Chodník je od toho zalepený, špinavý ještě příští rok. Neměl by se Roundup a přípravky jemu podobné prodávat jen naředěný v poměru 1:10 pro běžné spotřebitele? Účinnost postřiků méně naředěných není vyšší.Do Roundupu lezou i psi. Psi s Roundupem v sobě potom močí na stromy, ty pak často usychají. Žloutne od nich i trávník. Loňský postřik ještě smrdí více než rok..Lepší je ho vůbec neprodávat. Hubit plevel třeba vařící vodou, nebo horkým vzduchem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana.
Odstranění silikonu octem – k této metodě vám stačí obyčejný kuchyňský ocet, který má každý z nás doma, a houbička na nádobí. Jednoduše naneste ocet na vybraný silikonový povrch, nechte pár minut působit, aby ocet narušil vrchní vrstvu silikonu, a poté odstraňte silikon pomocí houbičky na nádobí a saponátu, kupříkladu prášku na praní. Zejména na obklady se dobře osvědčuje právě prací prášek jako snadný odstraňovač silikonu.
Účinnou metodou je také namočit hadřík do octa a nechat pár minut na zaschlém silikonu. Poté vše odstraňte přetřením rozpuštěného silikonu hadříkem. V případě potřeby opakujte.
Stojí za zmínku, že ocet je jednou z nejčastěji používaných chemikálií, při údržbě našich domácností. Je to levný produkt a přitom velmi účinný. Například, když necháte v octu macerovat nastrouhanou pomerančovou kůru a pak po několika týdnech tento ocet použijete místo aviváže, budete mít nejen měkké prádlo, ale i voňavé po citrusech. Aviváž za pár korun.
Vědci zjistili, že 5% až 10% koncentrace octa zabíjí plevel během prvních dvou týdnů po vynoření se z půdy. Starší rostliny pak vyžadují vyšší koncentrace. Při vyšších koncentracích domácí přípravek na hubení plevelů s octem s 85% až 100% rychlostí likvidoval plevel ve všech růstových stadiích. Nicméně vytrvalý plevel byl octem pouze dočasně zlikvidován; kořeny přežily a vyklíčily nové výhonky; rostlina byla schopna se plně zotavit a kvést. Je tedy lépe použít ocet o vyšší koncentraci, a to minimálně s 6,25% kyselinou octovou a ethanovou. Stolní ocet obsahuje cca 5 % kyseliny octové. Ovšem nečekejte zázraky. Vytrvalý plevel tímto nezlikvidujete.
Svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia) je rychle rostoucí a výnosná meziplodina pro využití na píci a na zelené hnojení. Skýtá více živinného humusu než vytrvalého a procesy tlení reziduí u ní probíhají rychleji než u ostatních rostlin na zelené hnojení.
Je využívaná jako meziplodina z hlediska boje protiplevelům. Ranější výsev (počátek července) po 70 dnech poskytuje 67,4 t na 1 ha hmoty a pozdější (počátek srpna) 164,5 t na 1 ha veškeré hmoty.
Mezi včelaři je svazenka oblíbená jako vynikající medonosná plodina. V poslední době nachází uplatnění také na svažitých pozemcích jako protierozní plodina, která se přes zimu ponechá na poli a na jaře se do ní vysévají zrniny nebo kukuřice na siláž.
Sklizeň zelené hmoty je možná již za 60 dnů po vysetí a skončit by měla nejpozději 10 dnů po začátku kvetení, protože v té době se již prudce zhoršuje kvalita píce. Píce svazenky má dobrou nutriční hodnotu a je ceněna pro vysoký obsah popelovin. Je doporučována jako vhodná meziplodina po okopaninách od poloviny srpna.
Svazenka se seje do hloubky 1,5 až 2 cm, hustota setí je 200 až 500 g na 100 m2.
Kaput lze použít k odstranění nežádoucí vegetace na chodnících, parkovištích, hřbitovech, skladovacích plochách, v areálech podniků a ostatních plochách.
Přípravek se aplikuje pozemně postřikem schválenými postřikovači. Zásah proti vytrvalým a hluboko kořenícím plevelům je úspěšný v době, kdy již vytvořily dostatečnou listovou plochu, při současném zajištění jejího dostatečného smočení. Aby bylo dosaženo při hubení vytrvalých plevelů nejvyšší účinnosti, má být aplikace přípravku provedena v době plného růstu plevelů, od nasazení poupat do odkvětu rostliny. Postřik na pýr se provádí v době, kdy má obrostlý pýr 3–4 nové listy, to znamená, že dosáhne výšky 15–25 cm.
Velká města mají pro vyčištění pouliční dlažby osvědčený postup: nejdříve ji celou postříkají speciálním chemickým roztokem a za několik dní přijedou znovu, tentokrát s těžkou čisticí technikou. Stejný postup můžete uplatnit i vy, jen vybrání suchého plevele budete muset nejspíš provést ručně. Na trhu najdete i přípravky určené právě pro úporné prorůstající plevele a jedna aplikace vás zbaví starostí na 2–3 měsíce.
Herbicidy se používají k likvidaci nežádoucích rostlin, například plevelů nebo invazních rostlin. Herbicidy je vhodné používat při slunném počasí, aby stihl plevel kapalinu vstřebat, případný okamžitý déšť by mohl způsobit zhoršený výsledek. Tyto selektivní herbicidy nejsou škodlivé pro ostatní plodiny. Další skupinou herbicidů jsou herbicidy širokospektrální či takzvané totální postřiky protiplevelům, tedy herbicidy, které většinou likvidují veškeré rostliny. Při aplikaci takovýchto herbicidů je nutné dodržovat odstup od rostlin, které nechceme zlikvidovat. Pro nejlepší výsledek aplikujeme opět při slunném počasí.
Postřik Dominátor je neselektivní herbicidní postřik určený k hubení plevelů a ostatní nežádoucí vegetace na orné půdě před setím a po sklizni. Dále jej lze použít i v sadech, vinicích, na loukách a travnatých porostech či v lesních školkách (s výjimkou modřínu). Účinný je proti pýru plazivému i vzešlým vytrvalým jednoletým plevelům.
Protože přípravek přijímají rostliny pouze zelenými částmi a cévními svazky a odtud je pak rozváděn do celé rostliny až po kořen, je nutné postřik aplikovat přímo na list. Je tedy zapotřebí, aby byla nežádoucí rostlina již vzrostlá. Účinek se také urychluje použitím v příznivém slunečném počasí. Za teplého a vlhkého počasí je přípravek „deštivzdorný“ po 2 hodinách (v případě chladného a suchého počasí po 3–5 hodinách). Působením přípravku postupně dochází k odumírání rostliny v nadzemní i podzemní části. Přípravek Dominátor nemá půdní reziduální účinnost a nepůsobí na semena.
Dochází ke žloutnutí až hnědnutí, postupně uvadá celá rostlina. Výsledky jsou viditelné během 2–4 dnů a u vytrvalých plevelů za 7–10 dnů. Pokud bude vládnout venku chladné a vlhké počasí, účinky budou zpomalené, takže se doporučuje aplikace za teplého a bezmračného počasí.
Jakmile oschne vrchní vrstva půdy, můžeme začít s nezbytnými pracemi, které probudí trávník ze zimního spánku. Začínáme důkladným úklidem povrchu trávníku. Z trávníku odstraníme všechno napadané nebo naváté listí, větve, případně kameny.
Ostřejšími, a ještě lépe vertikutačními hráběmi vyhrabeme/prořežeme stávající drn do hloubky 3–5 mm. Tímto zásahem trávník provzdušníme, odstraníme mech a vznikající plst. Trávník bude jako znovuzrozený. Pro sběr vyčesané hmoty můžeme použít travní sekačku. Sebranou hmotu kompostujeme.
Žloutnoucí nebo hnědavý travní porost je následek velkého utužení půdy nebo jejího přemokření, či nevyhovujícího výživného stavu, někdy i působení houbových chorob. Proto musíme provést aerifikaci s následným rovnoměrným rozhozením ostrého křemičitého písku (1 000 g/m2).
Nesmíme také zapomínat na správnou výživu travního drnu, nejlépe aplikací plného kombinovaného hnojiva (30 g/m2). Musíme si uvědomit, že velké množství sečí ve vegetačním období odčerpá z půdy množství živin, které pro úspěšný růst trávníku musíme do půdy zpátky dodat a průběžně udržovat. Pro rychlou regeneraci poškozených travních rostlin můžeme pravidelně rozhodit i malou dávku ledku vápenatého (10 g/m2). Další neméně podstatnou věcí je závlaha trávníku. Všeobecně platí, že by na jaře, kdy stoupají teploty, měla být neustále vlhká a tomu se doporučuje přizpůsobit četnost zavlažování.
V případě silně poškozených míst v trávníku je vhodné provést přísev travní směsí použitou při založení trávníku nebo travní směsí určenou k dosévání, která rychle poškozená místa v trávníku zaplní.
Trávník, který je poškozen z více než padesáti procent, je nejlépe obnovit celý. Koncem jara provedeme chemickou nebo mechanickou cestou zásah proti širokolistým plevelům, které do okrasných nebo zátěžových trávníků rozhodně nepatří.
Pravidelné kosení zelený koberec zahušťuje a posiluje. Tráva totiž vytváří nové boční výhonky, listy a odnože a ty se lépe rozvíjejí, když jsou travní stébla pravidelně zkracována. Pravidelné sečení zároveň potlačuje traviny, které nesnášejí kosení.
Hlavní látkou Sava je chlór. Tato chemická látka je pronikavě páchnoucí, žlutozelený plyn. Působí silně toxicky na živé bytosti a zabíjí rostliny, ale i mikroorganismy, jako jsou řasy, plísně nebo bakterie. Chlór je jedním z nejčastěji používaných dezinfekčních prostředků a zajišťuje vodu bez bakterií například v bazénech.
Chlór se v přírodě vyskytuje také jako chlorid ve formě vodného roztoku. Při nadměrném zásobení rostlin chlórem dochází k příznakům otravy. Množství chlóru, které rostliny snášejí, se liší podle druhu rostliny, ale téměř všechny rostliny si dokážou poradit s chlórem až do hodnoty 0,3 miligramu na litr, aniž by utrpěly trvalé poškození.
Plevel na zahradě lze celkem efektivně odstranit chlórem, tento proces však není ekologický, protože může poškodit sousední rostliny na záhonech. Měly by být preferovány jiné metody, jako je mechanické odplevelení, likvidace plevele párou nebo zakrytí záhonů protiplevelům.
Hnojiva nám při správném použití zajistí potřebné živiny pro růst a zdraví trávníku.
Chemická hnojiva
Chemická hnojiva uvolňují živiny do trávníku příliš rychle, mají vysoký obsah dusíku, který sice zaručí rychlý růst trávníku, ale dostatečně nepodpoří rozvoj kořenů. Takový trávník pak kvůli nadměrnému růstu musíte častěji sekat. Častým sekáním ztrácí trávník živiny, je pak rychle náchylný k různým nemocem, plevelům nebo má problémy s hmyzem.
Velkou nevýhodou chemických hnojiv je, že během deště se spousta hnojiva odplaví a finance vložené do hnojiv tak uplavou s nimi.
Organická hnojiva
Organická hnojiva jsou výhodnější a levnější než chemická hnojiva. Organickým hnojivem bývá kompost, hnůj nebo tráva a listí. Organická hnojiva dodávají trávníku mikroživiny i makroživiny bez poškození důležitých půdních organismů, uvolňují živiny postupně a pomalu a zabezpečují potřebné zadržování vody v půdě i cirkulaci vzduchu.
Užívání organických hnojiv má řadu dalších výhod. Když si na zahradě založíte kompost, nemusíte odpad nikam odvážet, vždy ho na podzim použijete pro pohnojení trávníku. Pokud byste chtěli používat hnůj od vlastních zvířat, je potřeba jej nechat alespoň půl roku odležet, protože použitím čerstvého hnoje byste trávník spálili.
Hnojit trávník můžete i v průběhu sekání, sice tento způsob není doporučován při každém sekání, ale jednou za čas tak můžete vykonat dvě práce současně a přitom spotřebovat přebytečný odpad. Posekanou trávu nechte na trávníku rozložit, nesbírejte ji do koše ani nehrabejte, poskytne trávníku živiny. Tráva zmizí po několika dnech, problém by mohl nastat jen tehdy, pokud jste sekali příliš vysokou trávu. V takovém případě není hnojení tímto způsobem doporučováno, raději si počkejte na příští sekání a začněte sekat o něco dříve.