Oleandry jsou poměrně nenáročné rostliny. Při pěstování vycházíme z podmínek, na jaké jsou rostliny zvyklé v přírodě, to znamená, že je pěstujeme na slunných místech s dostatkem vláhy v době vegetace. V domovině oleandrů často letní teplota vystoupí nad 30 °C, v zimě se pohybuje průměrně kolem 2–8 °C. Krátkodobě snesou i teploty klesající až k -10 °C. Mrazíky sice většinou poškodí mladé výhony, které potom odumírají, avšak rostliny spolehlivě obrážejí ze staršího dřeva nebo tvoří nové výhony od kořenů. Dlouhodobé mrazy ovšem nepřežijí. V našich podmínkách se pěstují oleandry ve větších nádobách s dobrou drenáží. Daří se jim v hlinitopísčité půdě s přídavkem rašeliny (nejlépe kompostová zemina, písek a rašelina v poměru 2 : 1 : 1).
Mladé rostliny (asi do věku 4 let) přesazujeme nejlépe každý rok, a to vždy do o něco většího květináče, starší rostliny pak jednou za 3–4 roky. U takových rostlin zkrátíme kořeny asi o třetinu a zasadíme je do původní nádoby s novým substrátem. Od jara do podzimu se rostlinám daří nejlépe venku na chráněném místě na zahradě nebo na terase, vhodné je pěstovat oleandry pod pergolou krytou průhlednou stříškou. Jejich květy jsou totiž náchylné na vlhkost a při dlouhotrvajících deštích hnědnou, plesniví a opadávají.
Na vláhu a výživu jsou oleandry náročné zvláště v době květu. Substrát bychom měli udržovat stále vlhký. Hnojit musíme pravidelně každý týden hnojivy pro okrasné kvetoucí dřeviny. Oleandry dáváme přezimovat na velmi světlé místo, třeba na zasklený balkon nebo chladnou chodbu, nejlépe při teplotě mezi 5–10 °C.
Oleandry kvetou na koncích nových výhonů. Proto staré přerostlé větve na podzim seřízneme asi o třetinu až polovinu. Během zimy vyrazí nové výhony, které začnou na jaře rychle dorůstat a v létě se na nich již dočkáme bohaté násady květů.
Ve svém příspěvku ČESKÝ ROZHLAS BRNO PŘEZIMOVÁNÍ MUŠKÁTŮ V KRABICI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Kutílková.
Asi pře 14dny jsem zaslechla ve vysílání brněnského rozhlasu rady, jak přezimovat muškáty.celé rostliny se po oklepání balu měly vložit kořeny nahoru do krabice, přikrýt novinami a nechat do jara. Jednalo se o normální nebo převislé a mohl by někdo uvést celý postup? Děkuji Kut.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Renata.
Přezimování pelargónií v krabici hlavou dolů
Tento způsob zazimování pelargónií od nás po celou zimu nevyžaduje žádnou činnost a nikde nádoby s rostlinami nepřekáží. Na jaře budou vypadat politováníhodně, ale rychle se posbírají a budou silné a krásné.
Budeme potřebovat jen velkou krabici (podle množství pelargónií). Než rostliny zazimujeme, přestaneme je zalévat a zeminu necháme vyschnout. Poté rostliny vyjmeme z nádob, lehce je oklepneme, ale necháme bal, nestříháme je ani neodstraňujeme květy. Naskládáme je do krabice hlavou dolů, a to jednu vedle druhé, pěkně nahusto. Přikryjeme je novinami nebo podobným papírem a krabici uzavřeme. Odložíme ji do nemrznoucí místnosti, např. do sklepa, a dál se nestaráme.
Jarní příprava
Koncem února vyjmeme rostliny z krabice. Nestaráme se o jejich žalostný vzhled, a tak jak jsou je zasadíme do nádob s čerstvou zeminou. Zalijeme je. Za 2-3 týdny vyraší nové výhony. Za další 3 týdny odstraníme všechny staré, suché listy a výhony. Průběžně zaléváme, od dubna hnojíme jednou týdně. Po „ledových mužích“ je přesuneme do exteriéru. Rostliny budou silné a bohatě pokvetou celou sezonu.
Oleandr nejlépe přezimuje na chladném a světlém místě (minimálně 5 °C), v téměř suché zemině, tudíž nepřelívejte. Koncem zimy začínají oleandry se zvyšující se teplotou prostředí opět pomalu růst a právě v této době by se zejména rostliny z teplejšího přezimování měly dostat na co nejsvětlejší místo, abychom předešli vytažení výhonů. V zimě i na jaře je pak při jejich zimování důležité pravidelné postřikování (mlžení) rostlin – tím předejdete napadení sviluškami. Oleandry jsou stálezelené keře, které i přes zimní období potřebují dostatek světla, aby neztratily své olistění, nebo jeho převážnou část. Pokud o listí přijdou, na takových místech již neobrazí, a proto se často můžeme setkat s rostlinami rozsochatými, s trvale vyholenými větvemi. Následky lze naštěstí zmírnit řezem, který oleandry dobře snášejí.
Kdyby u nás bylo o pár stupňů více, lemovaly by nám různobarevné oleandry zahradní cesty a stínily okna domů. Bohužel tomu tak není, a tak se začátkem každé zimy oleandry v květináčích stěhují do nezamrzajících prostor, chat, suterénů domů nebo chodeb. A na jaře je znovu vynášíme. Stěhování mohutných oleandrů v těžkých nádobách dovnitř a jejich jarní vynášení ven představuje náročnou akci i pro několik lidí. Kdo se tomu chce vyhnout, zaměří se na malé keříky nebo si možná troufne vypěstovat oleandrové bonsaje, které udivují něžnými miniaturními kvítky.
Na přezimování přeneste oleandr na podzim, nejčastěji koncem září (v závislosti na aktuálním počasí). Oleandr snese krátkodobě mráz až do cca -10 °C. Mráz sice poškodí mladé výhony, ale rostlina dokáže spolehlivě vyrašit ze staršího dřeva nebo vyžene nový výhon od kořenů. Dlouhodobé mrazy by však oleandr nepřežil. Pokud je to možné, zimujte oleandry v chladnějším prostředí s teplotou v rozmezí od 2 do 12 °C. Citlivější kultivary je vhodné zimovat při teplotách 8–12 °C. Při teplotách nad 12 °C se rostliny probouzejí k růstu. Teplejší zimování může být i příčinou slabšího kvetení v následující sezóně. Dalším faktorem ovlivňujícím kvetení je velikost ztráty listů v zimním období. Čím více listů opadne, tím méně bude rostlina pravděpodobně kvést.
Aby listy neopadávaly, je třeba jim dopřát i v zimě dostatek světla. Naopak vody potřebují rostliny zimované v chladnu minimum – pouze tolik, aby kořeny zcela nepřeschly. Přes veškerou péči může během zimy k nějakému opadu listů dojít, je to v našich klimatických podmínkách zcela přirozené. Listy na původním místě však již nenarostou, proto se holé větvičky na jaře seřezávají.
V naší poradně s názvem OLEANDRY ŽLOUTNUTÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan knihař.
dotaz- na vetvičkách i listech oleandru jsou takové bílé tečky.co s tím kdo poradí?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Zkuste se podívat na ty bílé tečky hodně z blízka a nebo s lupou a zjistěte, jestli ty tečky jsou bílá křídla malinkatých mušek. Vypadá to podobně jako zde: https://www.google.cz/searc…
Pokud ano, tak použijte postřik Karate 2,5 EC podle návodu 2 krát s odstupem 14 dní.
Správnou dobu na zazimování vám určí venkovní teplota. Muškáty by neměly být vystaveny mrazům. Proto je dobré je uklidit dříve, než venku začne mrznout. Nejlepší je rostliny na zazimování připravit postupně a začít jim při klesající teplotě ubírat zálivku. V žádném případě nepřidávejte hnojivo. Chceme, aby rostliny vyzrály a zastavil se u nich růst.
Nejprve je z rostlin potřeba vybrat ty stoprocentně zdravé. Všechny si podrobně prohlédněte, ať na nich nejsou ani choroby, ani škůdci. Pak je důležité seříznout všechny květy i nasazená poupata a také oschlé květy a listy. Jen tak máte jistotu, že se vám nezačne šířit plíseň. Nezapomeňte si na květináč poznamenat druh a barvu.
Poté rostlinám ostrými nůžkami, které je nejméně zatíží, seřízněte letošní výhony, které by je v zimě jen vysilovaly. Když by zůstaly, mohou se při nedostatku světla nepřirozeně vytáhnout a květina uhyne. Výhony seřízněte jednotlivě těsně nad kolínkem tak, aby zůstalo původní větvení.
Nakonec je potřeba květináče umístit do bezmrazé místnosti, ideálně s dostatkem světla. Nejvhodnější je teplo mezi 6 až 8 °C, maximálně 10 °C. Z tohoto důvodu se třeba temperovaný skleník nehodí. Ale například klasická špaletová okna ano. Dobře bude muškátům mezi skly, na prosvětlené půdě nebo v chodbě. Zalévejte jednou týdně tak, aby substrát nebyl ani přemokřený, ani nepřesychal.
Dalším způsobem, jak uchovat v zimě muškáty, je vyndat je z květináče, poté z nich oklepat zeminu a seříznout kořeny a naskládat rostliny zpátky do květináče bez substrátu. Ušetříte tak spoustu místa. Do jedné nádoby uložíte víc rostlin, které jen prosypete rašelinou, pískem nebo pilinami, aby se ke kořenům nedostalo světlo. Také se dají jen s trochou země zabalit do novin. Ale tato metoda má jen málo příznivců, protože je obecně méně úspěšná než tradiční zazimování květináčů.
Dipladenie je trvalka, která vyžaduje zazimování. Jelikož pochází z tropických krajin, tak i přízemní mrazíky zvládá velmi špatně. Letnit je ji možné od poloviny května přibližně do konce září (v závislosti na konkrétních teplotách). Nízké ranní a noční teploty by rostlinu mohly výrazně poškodit, proto se nevyplácí ji zbytečně nechávat venku do prvních velkých mrazů. Tato teplomilná rostlina v zimě snese teplotu od 10 do 15 stupňů Celsia. V zemích, kde je příznivější klima než u nás, se samozřejmě obejde bez zazimování.
Dipladenii je vhodné přes léto dávat ven na balkon a během zimy ji schovat do nějaké chladnější místnosti v domě. Chlad ovšem opravdu potřebuje. Pokud byste ji přenesli na zimu třeba jen do obývacího pokoje, pravděpodobně by zimu nepřežila, protože by se snažila růst za nepříznivých světelných podmínek a vysílila by se.
Na jaře dipladenii přesaďte, doporučuje se nejlépe během března až dubna. Její zemina musí být ideálně výživná a rovněž během roku je dipladenii nutné každé dva týdny přihnojovat. Vsaďte ji do půdy, kterou bude tvořit směs drnovky, listovky, humusu a písku.
Kromě vhodné zeminy a hnojení je nezbytná i zálivka a rosení. Rostlina by vůbec neměla vyschnout, a to ani přes zimu. Během ní se však potřeba vody výrazně sníží, protože na dipladenii nedopadají sluneční paprsky. Kromě pravidelné zálivky se doporučuje také její rosení, ale dávejte pozor, abyste vodu nestříkali na květy, nýbrž pouze na listy.
V naší poradně s názvem OLEANDRY ŽLOUTNUTÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.
Zkuste se podívat na ty bílé tečky hodně z blízka a nebo s lupou a zjistěte, jestli ty tečky jsou bílá křídla malinkatých mušek. Vypadá to podobně jako zde: https://www.google.cz/searc…
Pokud ano, tak použijte postřik Karate 2,5 EC podle návodu 2 krát s odstupem 14 dní.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jan knihař.
Jako pěstební zemina se pro oleandry doporučuje dobrá běžná kompostová zemina s přídavkem rašeliny a písku. Protože jsou oleandry rostliny vděčné za půdu bohatou na živiny, je důležité hnojení, které se ale nemá přehánět, a to hlavně při kombinaci s méně slunečným stanovištěm, kdy pak na rostlině naroste velmi bohaté olistění, ale květů je méně. Zalévejte vydatně, s přicházejícím podzimem zálivku i hnojení snižujte ve prospěch vyzrávání pletiv. Přesazujte 1x za dva roky do většího květináče, a to na jaře.
V naší poradně s názvem OLEANDRY ŽLOUTNUTÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.
Zkuste se podívat na ty bílé tečky hodně z blízka a nebo s lupou a zjistěte, jestli ty tečky jsou bílá křídla malinkatých mušek. Vypadá to podobně jako zde: https://www.google.cz/searc…
Pokud ano, tak použijte postřik Karate 2,5 EC podle návodu 2 krát s odstupem 14 dní.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Johan.
děkuji-přesně je to ono,pokusím se likvidovat zdraví Johan
Po výsadbě potřebuje rostlina oleandru dostatek dusíku přímo v substrátu. Během růstu se vyplatí využívat spíše hnojiva doplňujících živiny. Oleandry je vhodné v sezoně dostatečně zalévat a hnojit. Hnojení se doporučuje provádět každé dva týdny speciálním kombinovaným hnojivem pro pokojové rostliny. Vhodná zemina může být složena například ze 4 dílů drnovky, 2 dílů listovky, 2 dílů zetlelého hnoje nebo pařeništní zeminy a jednoho dílu písku.
V naší poradně s názvem OLEANDR ŠEDÉ LISTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Matyášová.
Letos poprvé mi na některých oleandrech začaly listy ztrácet zelenou barvu a zešedly. Začalo se to se to šířit i na další oleandry. Poradí mi někdo co s tím?
Předem děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ztrátu zelené barvy na listech oleandru mohou zapříčinit roztoči. Ti žijí na listech a živí se na spodní části listů vysáváním buněčné tekutiny. To právě způsobuje ztrátu chlorofylu a změnu barvy listů ze zelené na šedou. Co s tím dělat? Existuje osvědčený recept na přípravu postřiku. Smíchejte dvě lžičky Jaru na nádobí, dvě lžičky řepkového oleje a jeden litr vody. Nalijte vše do postřikovače a dobře protřepejte. Pak s tímto postřikem každý den postříkejte celou rostlinu, hlavně spodní části listů. Jar umožní lepší přilnavost postřiku a olej zase obalí roztoče, kteří se pak díky tomu udusí. Bohužel již poškozené listy se nevrátí do původní barvy, ale ty nové, které teprve vyrostou již budou normálně zelené. Roztoči zemřou do několika dní při pravidelném stříkání.
Při manipulaci s oleandry nezapomeňte, že je celá rostlina jedovatá, šťáva z listů může dráždit pokožku. Oleandry obsahují různé glykosidy (například oleandrin, adinerin, folinerin a další). Tyto látky mají podobné účinky jako glykosidy známého náprstníku (Digitalis). Jedovaté jsou všechny části rostliny, včetně květů, ale největší koncentrace účinných látek je v listech. Mírná otrava se projeví nevolností, požití většího množství listů nebo květů může skončit smrtí! Při pěstování je třeba dávat pozor hlavně na děti.
Všechny části těla oleandru při poranění roní slizkou šťávu. Již od starověku se odvary z květů a listů používaly jako jed. Jsou známé i případy, že se lidé přiotrávili, když třeba opékali maso na prutech z oleandru (tak se údajně ve starém Římě otrávila téměř polovina vojenské jednotky na válečném tažení). Na opékání si proto pruty z oleandru rozhodně nepřipravujte! Jedy oleandru se však využívají i v medicíně, a to zejména k povzbuzení srdeční činnosti (podobně jako Digitalis), přidávají se i do močopudných prostředků.
V našich podmínkách je potřeba na zimu oleandry přestěhovat dovnitř. Oleandrům vyhovuje zimní klidové období s chladnější teplotou, nejlépe v rozmezí 2–12 °C. U citlivějších kultivarů by teplota neměla klesat pod 8 °C. Přestěhovat jej můžeme například do světlého sklepa, studeného skleníku či zimní zahrady. Využít můžeme také zasklený balkon či chladnou chodbu. Pokud by měl oleandr nedostatek světla, začne ztrácet listy.
S ohledem na klidový režim je třeba v zimním období omezit zálivku. V této době zaléváme rostlinu až tehdy, když kořenový bal mírně proschne. V misce pod květináčem nesmí zůstávat žádná voda. Oleandr je citlivý na tvrdost vody, proto je vhodné zalévat odstátou, měkkou vodou. Pozor, v prostoru s vyšší teplotou v zimě bychom se připravili o bohaté kvetení v další sezoně. Rostliny pravidelně kontrolujeme, abychom v případě napadení štítenkami či puklicemi zasáhli co nejdříve. Pokud od března dopřejeme oleandru více tepla (a tomu odpovídající zálivku), dočkáme se časnějšího nakvétání.
Vhodná doba pro zazimování bazénu je tehdy, když teplota vody v bazénu klesne pod 10 °C.
Dříve se zazimování bazénu nedoporučuje. Pokud je voda stále nad 10 °C, nechte v provozu veškerou technologii. Když skončí koupací sezona a voda ve vašem bazénu klesne pod 20 °C, je dobré zkrátit provoz technologie v bazénu asi o 2/3 původního nastavení. Nechte funkční i další zařízení jako ionizátory, UV lampy, atd. V případě, že k údržbě vody používáte bazénovou chemii, musíte zhruba každých 14 dnů kontrolovat pH vody a chlór.
Abyste správně zazimovali bazén, musí být voda v bazénu před zazimováním čistá! Je tedy nutné vyluxovat dno a stěny bazénu.
Pomocí funkce „Proplach“ důkladně propláchněte filtr. Samotný „Proplach“ je jedna z poloh (funkcí) šesticestného ventilu, který je nedílnou součástí filtrační nádoby. Pro dosažení důkladného proplachu nechte pro jistotu tuto funkci v provozu delší dobu. Vizuální pohled na vypuštěnou vodu z bazénu vás ujistí o správně provedeném proplachu filtračního media (písku). Bazénová voda by měla být čistá. Pokud jste vše provedli správně a důkladně, zajistili jste si rovnou přípravu i na jaro.
Bazénovou vodu upravte na ideální hodnotu pH: 7,2–7,6.
Připravte si vysavačovou hadici, teleskopickou tyč a mechanický čistič dna. Vyjměte košík na nečistoty ze skimmeru a koncovku hadice vysavače umístěte do dna skimmeru (je možné použít i nástavec). Nástavec i dno skimmeru mají závit. Našroubujte nástavec lehce do dna skimmeru, asi tak na 1–2 závity. Ne všechny bazény mají závit nebo nástavec. V takovém případě musíte vsunout koncovku vysavačové hadice přímo do sání skimmeru. Pomocí funkce šesticestného ventilu „Odpad“ odpusťte další bazénovou vodu. Odpusťte hladinu vody pod namontovanou technologii, asi tak 10–20 cm pod technologické prostupy (skimmer, hlavu protiproudu, trysky...). Pokud máte bazén s plastovým skeletem s vestavěným schodištěm (schody v laguně, přes roh a podobně), musíte upustit hladinu do úrovně 2. schodu.
Pokud máte v bazénu světlo, musíte ho demontovat. Vyndejte středový plastový rámeček, pod kterým je uložen jeden samořezný šroub. Vyšroubujte ho, nahněte tělo světla směrem do bazénu a lehkým tahem směrem nahoru světlo vyjměte. Na zadní straně světla najdete dlouhý připojovací kabel, ten uvolněte a světlo postavte na vrchní okraj bazénu.
Pokud máte v bazénu schůdky, vyndejte je a očistěte.
Po odpuštění bazénové vody musíte také odpustit filtrační nádobu. Ve spodní části vypouštěcí nádoby jsou dva vypouštěcí šrouby. Ten menší povolte – je určen k vypuštění vody. Do odpuštěné filtrační nádoby použijte menší množství dezinfekčního pros
V naší poradně s názvem CHOROBY OLEANDRU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dandra.
Po zimě jsem vynesla oleandr ze sklepa-světlý sklep,a na listech jsou černé oválné skvrny,je jich na listech hodně,nejsou nějak velké ale listy jsou jimi poseté, je napadená pouze část rostliny,může mě někdo poradit co by to mohlo být za chorobu a co s tím?? Děkuji
15.4.2020
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Mnoho plísní může způsobit, znehodnocení listů oleandru vznikem žlutých, hnědých nebo černých skvrn. Nemoc se může rozšířit, což způsobí, že se malé skvrny sloučí do velkých skvrn nebo způsobí, že listy začnou z rostliny padat. Toto onemocnění listů obecně neohrožuje jinak zdravé oleandry. Vzhledem k tomu, že spóry cestují ve vodních kapičkách, zkuste zalévat rostlinu jen na substrát, aby listy zůstaly suché. Sesbírejte a zlikvidujte spadané listí a jiné zbytky rostlin, které mohou obsahovat spóry. Prořezání keře vedoucí ke zlepšení cirkulace vzduchu může pomoci omezit šíření spór. Nůžky před každým použitím dezinfikujte ponořením do lihu 80% na 30 vteřin. Oleandr by se měl zotavit sám.
Pokud se rozhodnete bonsaje ponechat i přes zimu ve venkovním prostředí, tedy na zahradě před domem, stačí je i s miskou zahrabat do půdy. Volně nad povrchem ponecháte pouze nadzemní část, tedy větvičky. Pokud je mráz venku příliš velký, zakryjte nadzemní část chvojím, případně použijte netkanou ochrannou textilii.
Lze použít i další způsob: Bonsaj umístěte i s miskou do připravené bedýnky. Poté ji obalte velkým množstvím listí, které tak bude působit jako ochrana před mrazem. Další postup je stejný, v případě tuhé zimy opět použijte krycí tkaniny na horní část bonsaje. Bednu s bonsají pak umístěte nejlépe někam ke zdi či do závětří, kde nebude průvan.
Bonsaje lze zazimovat také ve studeném skleníku. V tomto případě je výhodné, že rostlina není vystavována vrtochům počasí, tedy sněhové nadílce a větru. Máte také usnadněnou práci tím, že se dá lépe kontrolovat stav bonsaje během celého zimního období.
Je téměř jedno, zda připravujete na zimu listnatou, nebo jehličnatou bonsaj. Rozdíl spočívá pouze v tom, že jehličnaté bonsaje vyžadují pravidelnější kontrolu, neboť je u nich větší náchylnost na výskyt škůdců. Zároveň je nutné jehličnaté bonsaje také více zalévat. Zemina nikdy nesmí zcela vyschnout.
Zazimování bonsají je velmi jednoduché. Důležité je ale správné načasování, musí se ideálně vyčkat, až opadají její listy (v případě listnaté bonsaje). Během zimy je pak potřeba provádět pravidelnou zálivku a také kontrolu, zda se na rostlině nemnoží škůdci.
V naší poradně s názvem CHOROBY OLEANDRU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila Kutálková.
Jeden z 6ti oleandrů má světle šedé kropenaté skvrny na všech listech, je to asi 2 letá, zatím nekvetoucí rostlina. Nechci uložit na zimu spolu se zdravými oleandry. Poradíte, prosím?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Namnožte se nový oleandr ze zdravé rostliny a netrapte se léčbou. To je nejjednodušší, co můžete udělat.
Borůvka nasazuje květy na jednoletých výhoncích, které vyrůstají z dvouletého dřeva. Nejvhodnějším termínem pro řez borůvkových keřů je tedy časné jaro, konkrétně konec února až začátek března. Z kořenové základny vyrůstají dlouhé výhonky s listovými pupeny, které je nutné zkrátit na průměr keře. Odstraníme i všechny polámané, zjevně nemocné nebo mrazem poškozené výhonky. Při jednom řezu borůvky byste však neměli odstranit víc než její třetinu.
V prvních pěti letech stačí odstranit pouze slabé, metlovité nebo uschlé větvičky. Díky řezu keřík zhoustne. Slabě rostoucí odrůdy potřebují silnější, tedy hlubší řez než silněji rostoucí odrůdy. V 6.–7. roce po výsadbě by každý keřík měl mít 7–12 výhonků různého stáří, ale žádný z nich by neměl být starší než čtyřletý.
Borůvka chocholičnatá má tvrdé dřevo. Netvoří zával (kalus), a tudíž nedokáže zacelit rány. Proto při řezu používejte opravdu ostré nástroje a neřežte na větevní kroužek, jako například při řezu jabloní. U borůvek je vhodné ponechat patku. Dobře zakořeněná a ošetřená borůvka vydrží i vyšší mrazy a obdaruje vás bohatou sklizní po mnoho let. Na keříku najdete také větší plodonosné pupeny, ty v žádném případě nestříhejte. Připravili byste se totiž o všechnu úrodu.
Borůvky začínají plodit čtvrtým rokem, plně plodí šestým rokem. Keře jsou dlouhověké, běžně se dožívají 30 let, někdy ovšem až 60 let.
Jsou-li sazenice dobře prokořeněné, a pokud je nestihnete zasadit před mrazy, tak vám v květináčích bez problémů vydrží venku do jara, nicméně nesmí vyschnout, udržujte rašelinu vlhčí. Nejlepší je nechat je někde v závětří a úplně nejlépe, když zapadnou sněhem. Borůvky přes zimu odpočívají a u odrůd, které jsou nejvhodnější pro pěstování ve střední Evropě, je potřeba, aby alespoň dva měsíce byly přes zimu v prostředí, kde je teplota pod 6 stupňů.
Do hor se doporučují například odrůdy Chanticleer, Hannah Choice, Duke, Spartan, Collins, Patriot, Meader, Bluejay, Toro, Draper, Bluecrop, Chandler, Bluegold, Goldtraube, North Country.
Ve svém příspěvku CHOROBY OLEANDRU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Navarová.
DOBRÝ DEN, PROSÍM O radu, řadu let pěstuji oleandry a letos mi hnědnou a hnijí květy. Zalévám denně, asi třikrát jsem od června dala hořkou sůl a dvakrát hnojila Kristalonem.
Nemá někdo s tímto zkušenost?
Hezké dny přeje J.Navarová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Hortenzie jsou sice velmi vitální a po namrznutí horní části dobře regenerují, jejich nevýhodou je však to, že se květy vyvíjejí z vrcholových pupenů, které se zakládají na rostlině ve druhé polovině léta. Aby hortenzie bohatě vykvetla, musí tyto pupeny bez újmy přežít celou zimu, tudíž potřebují dobré zazimování. Jejich ochrana je poměrně složitá právě proto, že se pupeny nacházejí na samotných vrcholech výhonů. Hortenziím by pomohla třeba vrstva listí, ale aby měla smysl, musela by být vysoká stejně jako celá rostlina. Proto někteří nadšenci budují okolo keřů například ohrádky z králičího pletiva, do nichž na podzim nasypou dubové či bukové listí. V oblastech s drsnějším klimatem je zazimování těchto hortenzií poměrně obtížné. Velkou nadějí jsou pro taková místa některé nové odrůdy, které umějí vytvářet květy i na nových výhonech vyrůstajících z dolních pupenů. Další alternativou je pěstování těchto hortenzií ve velkých nádobách, které se na zimu uklidí do chráněného prostoru. A komu se nechce podstupovat neustálé stěhování rostlin, může se s důvěrou obrátit na extrémně mrazuvzdorné druhy, jakými jsou třeba hortenzie stromečkovitá (Hydrangea arborescens) nebo hortenzie latnatá (Hydrangea paniculata).
Existuje pouze jeden jediný zástupce rodu oleandru, a to oleandr obecný. Výrazněji odlišné znaky má pouze bývalý druh Nerium indicum, který má hranaté větvičky. Šlechtěním však vzniklo mnoho kultivarů kvetoucích různými barvami – od bílé přes žlutou až po tmavě růžovou. Křížením se docílilo i plnokvětosti a vůně květů u některých kultivarů. Žlutě kvetoucí, plnokvětá a vonící odrůda je pojmenována Nerium oleander ´Luteum Plenum´. Latinské pojmenování Nerium má řecký základ ve slově neros. Původní barva květů oleandrů je růžová. V 16. století byl na Krétě vypěstován bělokvětý kultivar. Vonné odrůdy byly vyšlechtěny až na konci 17. století. Za vrchol šlechtitelství bylo považováno vypěstování žlutokvěté odrůdy na počátku 19. století. Dodnes jsou žlutě kvetoucí oleandry spíše vzácností.
Jak již bylo napsáno, oleandr je keř, který můžete tvarovat do stromečků pomocí spletení kmínku a sestřihávat větvičky tak, aby se vytvořila korunka, anebo si vypěstovat bonsaj. Záleží jen na vaší fantazii. Také si můžete vypěstovat vícebarevný oleandr – zasazením různých zakořeněných barevných variant.
Základem je správné zalévání odstátou vodou, správné dávkování hnojiva a tvarování. Pokud oleandry nekvetou, příčinu hledejte buď v nesprávné péči, nebo v nedostatečné likvidaci škůdců a chorob. Nejčastěji jde o čerň, kdy listy vypadají jako posypané sazemi, houby poškozující květy (plíseň), mšice, puklice a svilušky. Pokud je oleandr napaden škůdci, dochází ke žloutnutí listů a jejich opadávání. Oleandr je teplomilná rostlina z oblasti Středomoří, takže i menší mráz jí může uškodit.
Velkým nepřítelem oleandru jsou mšice. Ty jsou většinou zelené až černé a najdeme je na všech zelených částech rostliny. Po napadení mšicemi dochází ke kroucení listů a k plstnatění či zakřivení pupenů. Na mšice je ideální nasadit slunéčko sedmitečné. Pomoct si můžete i vodou smíchanou s tabákem.
V našich podmínkách je potřeba na zimu oleandry přestěhovat dovnitř. Oleandrům vyhovuje zimní klidové období s chladnější teplotou, a to nejlépe v rozmezí 2–12 °C. U citlivějších kultivarů by teplota neměla klesat pod 8 °C. Přezimování je vhodné například ve světlém sklepě, studeném skleníku či v zimní zahradě. Využít můžete také zasklený balkon či chladnou chodbu. Pokud by měl oleandr nedostatek světla, začne ztrácet listy. S ohledem na klidový režim je třeba v zimním období také omezit zálivku. V této době zalévejte oleandr až tehdy, když kořenový bal mírně proschne. V misce pod květináčem nesmí zůstávat žádná voda. Oleandr je citlivý na tvrdost vody, proto je vhodné zalévat odstátou, měkkou vodou. V prostoru s vyšší teplotou v zimě byste se připravili o bohaté kvetení v další sezoně. Rostliny pravidelně kontrolujte, abyste v případě napadení štítenkami či puklicemi zasáhli co nejdříve. Pokud od března dopřejete oleandru více tepla (a tomu odpovídající zálivku), dočkáte se časnějšího nakvétání. Ven však můžete oleandr umístit, až když pomine nebezpečí jarních mrazíků. Obvykle to bývá v polovině května. Je třeba sledovat aktuální stav počasí. Pokud je to možné, na nové podmínky přivykejte rostlinu pozvolna. Ideální stav je, pokud ji necháte venku jen pár hodin a dobu postupně prodlužujete.