Křenová omáčka bývá na talíři bílá a klidná, ale chuťově prázdná. Nebo naopak pálí nepříjemně a hořkne. Dlouho jsem si myslel, že je to „normální“, dokud jsem nezačal řešit, proč některé restaurace servírují křenovou omáčku plnou chuti a jiné ne.
Zásadní změna přišla ve chvíli, kdy jsem pochopil logiku Pohlreichova stylu: silný vývar místo mléka, minimum mouky a křen přidaný až úplně na konec. Nejde o tajnou ingredienci, ale o pořadí kroků a respekt k surovinám.
FAQ – Často kladené otázky
Kdy přidat křen, aby nezhořkl a neztratil sílu?
Křen se do křenové omáčky přidává vždy až na úplný závěr, mimo plný var.
Jakmile se křen vaří, rychle ztrácí aroma a zůstává po něm nepříjemná hořkost. Právě proto křenová omáčka podle Pohlreicha funguje tak, že se křen vmíchá až po stažení hrnce z ohně. Omáčka je stále horká, ale už nevaří, takže se chuť křenu rozvine bez zhořknutí.
Kolik křenu dát do omáčky, aby pálila, ale nebyla agresivní?
Správné množství křenu je klíčové a záleží na tom, zda použijete čerstvý nebo skleničkový.
U čerstvého křenu počítejte zhruba 20–30 gramů na jeden litr omáčky. U křenu ze sklenice je potřeba množství navýšit, protože je méně výrazný. Důležité je přidávat křen postupně a ochutnávat, protože křenová omáčka pálí se zpožděním a konečná ostrost se projeví až po několika minutách.
Dá se křenová omáčka udělat úplně bez mouky?
Ano, křenová omáčka se dá připravit i bez klasické jíšky.
Místo mouky lze omáčku lehce zahustit redukcí vývaru nebo vyšším podílem smetany. Křenová omáčka bez moučné chuti je lehčí a chuť křenu v ní vynikne čistěji. Tento postup je bližší moderní kuchyni a vyhovuje i lidem, kteří mouku v omáčkách nemají rádi.
Jak zachránit slabou křenovou omáčku?
Slabá křenová omáčka se většinou dá ještě velmi dobře zachránit.
Nejčastější řešení je přidání další dávky čerstvého křenu, opět mimo var. Pomůže také lehké zvýraznění chuti kyselinou, například pár kapkami octa. Slabá křenová omáčka často netrpí nedostatkem křenu, ale chybějícím kontrastem, který ji „probudí“.
Jak zachránit příliš ostrou křenovou omáčku?
Příliš ostrá křenová omáčka se tlumí, neředí.
Pomůže přidání smetany nebo trochy vývaru, které chuť zakulatí. Důležité je omáčku znovu krátce prohřát, aby se chutě spojily. Příliš ostrá křenová omáčka se často zjemní i sama po několika minutách odstátí, protože ostrost křenu se postupně uklidní.
Lze použít křen ze sklenice místo čerstvého?
Ano, křen ze sklenice použít lze, ale s určitými omezeními.
Je potřeba vybírat kvalitní výrobky bez cukru a zbytečných dochucovadel. Skleničkový křen je méně aromatický, proto ho bývá potřeba víc. U receptu typu pohlreich křenová omáčka je ale čerstvý křen vždy lepší volbou, pokud ho máte k dispozici.
Proč křen pálí až po chvíli a ne hned?
Křen obsahuje látky, které se uvolňují až při strouhání a kontaktu s tekutinou.
Při prvním ochutnání se může zdát omáčka jemná, ale během několika minut se ostrost rozvine. Právě proto je důležité nepřidávat křen najednou a dát omáčce čas. Tento efekt je typický pro kvalitní čerstvý křen.
Ve svém příspěvku SVÍČKOVÁ OMÁČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Richter.
Známý historik Zigmund Winter ve svých historických studiích jasně uvádí, že svíčková znamená večeře a že je to původní název jakéhokoliv večerního jídla, které se podávalo už při zapálené svíčce, aby kvůli setmění bylo na jídlo vidět, tedy až po práci v pozdějších večerních hodinách. Dokonce v jeho době, se o žádném speciálním jídle s tímto názvem nevědělo. Takže např. já, mám svíčkovou každý den i když dnes už by se to mělo jmenovat spíš žárovková či zářivková.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Česká tradiční kuchyně je založena na surovinách, které se u nás hojně vyskytují – brambory, česnek, petržel, celer, mrkev, maso, luštěniny, obilniny, chmel, ... Za dva pilíře české tradiční kuchyně lze považovat polévky a omáčky servírované s masem, k nejoblíbenějším patří vepřové, kuřecí, hovězí a zvěřina. Omáčky jsou zpravidla velmi hutné, jejich důležitou ingrediencí je smetana, máslo nebo mouka.
Svíčková, i když ne v pravém slova smyslu omáčka, je zmiňována ve slavné knize a první kuchařce u nás – v Domácí kuchařce vydané roku 1826, kterou napsala Magdalena Dobromila Rettigová, česká buditelka rané fáze Národního obrození, spisovatelka a autorka příruček do kuchyně. O zásadním významu této publikace hovoří její téměř stoleté nepřetržité reedice.
Název svíčková vznikl v dobách, kdy hovězí maso bylo méně kvalitní a kdy se k přípravě tohoto jídla skutečně používala pravá svíčková, která se protýkala slaninou, a někdy dokonce i přes noc marinovala, neboli nakládala do mořidla (pajcu). Později, když se kvalita hovězího masa zlepšila a cena pravé svíčkové stoupla, byla hlavně v restauracích pravá svíčková nahrazena falešnou svíčkovou nebo prostě hovězím masem z kýty. Toto maso, relativně málo odleželé a málo prorostlé tukem, bylo špikováno a většinou rovněž nakládáno do octového nálevu s kořenovou zeleninou, který masu dodal jednak chuť, jednak maso poněkud tenderizoval (změkčoval).
Postupem času vzniklo několik receptů na přípravu tohoto jídla, ale ať již bylo maso marinováno, nebo ne, technika jeho úpravy byla vždy téměř stejná.
Když se říká „pečeně“, tak se maso napřed na trošce tuku ze všech stran prudce opeče (orestuje), aby se v něm uzavřely šťávy. Opečené maso se pak vloží do pekáče na orestovaný zeleninový základ. Přidá se koření a sůl, případně půlka citronu, podlije se vodou, případně troškou marinády, a pokud nebylo maso marinované v octovém nálevu i ocet, a dusí se do měkka. Dušené maso se vyndá a před krájením se nechá chvíli uležet. Mezitím se dokončí omáčka. Na zbylý základ v kastrole se nalije vývar nebo voda a vše se přivede do varu. Po chvilce se základ zahustí světlou jíškou a zalije smetanou smíchanou s troškou mouky (kvásek), aby se omáčka takzvaně nezdrcla. Omáčka se pak rozšlehá ponorným mixerem nebo se propasíruje přes jemný cedník, trochu se povaří, navrch se dá kousek másla, aby se neudělal škraloup a aby omáčka dostala glanc.
Svíčková by se pak měla podávat na horkém talíři, zpravidla ve dvou plátcích přelitých horkou zlatohnědou omáčkou a se čtyřmi nebo pěti plátky knedlíků šindelovitě položenými na levou stranu od masa. Na maso se někdy pokládá plátek citronu (citronový terč), který se pokrývá brusinkami a případně šlehanou smetanou.
V receptu jde tedy především o nachystání si masa prošpikováním špekem, orestování masa a zeleniny s kořením (celý černý pepř, nové koření, bobkový list), dochucení základu (octem, hořčicí, cukrem), po změknutí masa se vypečená šťáva zahustí jíškou, přidá se propasírovaná použitá zelenina, omáčka se zjemní smetanou a je hotovo.
Cibulová omáčka nabízí řadu chutí v závislosti na způsobu přípravy, od sladké a jemné až po slanou a výraznou. Může být použita k vylepšení chuti masa, zeleniny a dokonce i jako základ pro jiné omáčky.
Kulturní význam
Cibulová omáčka je základem mnoha kuchyní, zejména britské, kde je klasikou s klobásami a bramborovou kaší nebo nedělními pečeněmi. Historické záznamy ukazují, že cibule se v omáčkách používala již v dávných dobách.
Zdravotní přínosy
Cibule, klíčová ingredience, je známá svými antioxidačními a protizánětlivými vlastnostmi.
Techniky vaření
Karamelizování cibule je běžnou technikou pro dosažení sladkosti a hloubky chuti. Mezi varianty patří krémová cibulová omáčka, omáčka z červené cibule a pikantní cibulová omáčka.
Párování
Cibulová omáčka je vynikající k masu (zejména vepřovému a hovězímu), drůbeži a dokonce i k vegetariánským pokrmům. Může být použita jako nádivka k drůbeži nebo podávána s bramborami, hráškem nebo těstovinami.
Konkrétní příklady a variace
Soubise (francouzská cibulová omáčka): Klasická francouzská omáčka z cibule a bešamelu nebo smetany.
Omáčka z karamelizované cibule: Všestranná omáčka připravená pomalým vařením cibule, dokud nezměkne a nezkaramelizuje, čímž získá sladkou chuť.
Bílá cibulová omáčka: Krémová omáčka, často připravovaná s bešamelovým základem, někdy odlehčená smetanou.
Sladká cibulová omáčka (napodobenina Subway): Oblíbená omáčka s vyváženou kombinací sladkých, pikantních a slaných chutí.
Cibulová omáčka ke kachně: Tradiční příloha, zejména k pečené kachně.
Proč chutná koprová omáčka druhý den lépe než hned po uvaření?
Koprová omáčkazraje s časem a chutě se během odstátí lépe propojí.
V praxi jsem si všimla, že druhý den je koprovka jemnější, méně ostrá a sladkokyselá chuť je vyváženější. Kopr už není tak „vpředu“ a omáčka působí celkově uhlazeněji. Pokud vařím koprovku na rodinnou oslavu, klidně ji připravím den předem a jen lehce prohřeju.
Dá se koprová omáčka připravit i bez masa?
Ano, koprová omáčka bez masa funguje velmi dobře.
V domácí realitě ji často vařím jen s vejcem natvrdo nebo s bramborami, když nechci těžké jídlo. Chuť stojí hlavně na smetaně, másle a kopru, takže maso není nutné. U této verze je ale ještě důležitější dobře vyvážit sladkost a sůl.
Jak zachránit přeslazenou koprovou omáčku?
Přeslazenou koprovku lze zjemnit smetanou nebo solí.
Osobně nikdy nepřidávám ocet ani citron naráz. Raději přiliji trochu smetany, případně přidám špetku soli. Pokud je omáčka hodně sladká, pomůže i přidání další malé dávky kopru, který chuť srovná.
Dá se koprová omáčka zamrazit?
Zmrazení koprové omáčky možné je, ale s omezeními.
Smetanové omáčky po rozmrazení někdy změní strukturu. Když už koprovku mrazím, počítám s tím, že ji po rozmrazení musím pomalu zahřívat a znovu promíchat. Chuť zůstává dobrá, ale konzistence může být o něco řidší.
Čím nahradit jehněčí, když ho neseženu?
Jehněčí lze nahradit hovězím nebo vařeným vejcem.
V běžné domácnosti často sáhnu po hovězím masu na způsob vařeného. Pokud chci rychlejší variantu, dávám vejce natvrdo. Chuť je jiná, ale koprová omáčka si s oběma variantami rozumí.
Proč se mi koprová omáčka někdy srazí?
Sražení způsobí prudké vaření nebo studená smetana.
Z praxe vím, že smetanu je lepší mít alespoň pokojové teploty a omáčku vařit zvolna. Pokud se i tak začne oddělovat tuk, pomůže stáhnout teplotu a omáčku krátce prošlehat metličkou.
Hodí se koprová omáčka i pro děti?
Ano, koprovka může být vhodná i pro děti.
U dětí se mi osvědčilo dát méně kopru a sladit omáčku spíš jemně. Pokud není přehnaně aromatická, většina dětí ji přijme lépe, než bych čekala – zvlášť s bramborami nebo haluškami.
Jak poznám, že je koprová omáčka správně provařená?
Textura je hladká, chuť plná a omáčka se na lžíci „zavěsí“, ale nestéká vodově. Pokud mám pochybnosti, raději ji nechám vařit o pár minut déle. U koprovky se trpělivost vždycky vyplatí.
V naší poradně s názvem SVÍČKOVÁ OMÁČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
muzu svickovou s kralika na warfarin
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jedním slovem můžete, ale musíte s tím počítat ve svém denním příjmu vitamínu K. Když užíváte Warfarin, tak musíte hlídat denní příjem vitamínu K ve stravě, který by měl být 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Králičí maso, stejně jako ostatní druhy masa obsahuje jen málo vitamínu K a můžete ho jíst prakticky bez omezení. Jedna porce králičího masa obsahuje přibližně 5 mikrogramů vitamínu K. Svíčková omáčka se připravuje z kořenové zeleniny a smetany a to všechno taktéž obsahuje vitamín K. Jedna porce svíčkové omáčky bude obsahovat přibližně 10 mikrogramů vitamínu K. Knedlíky, jako všechny výrobky z mouky obsahují jen velmi málo vitamínu K a můžete je jíst bez omezení. Celá jedna porce svíčkové omáčky s králíkem a knedlíky ozdobená brusinkami a šlehačkou bude obsahovat přibližně 16 mikrogramů vitamínu K.
Technologický postup: Mrkve, celer, petržel očistíme a najemno nastrouháme. Na másle zpěníme cibulku, přidáme bobkový list a nové koření. Až je cibulka měkká, přidáme nastrouhanou zeleninu, pečlivě omytý citron (plátky) a krátce osmahneme, nakonec zalijeme zeleninovým vývarem. Dusíme do úplného změknutí. Připravíme si smetanu s hladkou moukou a smícháme. Do hrnce se zeleninou dolijeme zbytek zeleninového vývaru, podle chuti dosolíme a dosladíme. Necháme přejít varem a vlijeme smetanu s moukou. Nakonec je možné zeleninu buď úplně rozmixovat a ponechat v omáčce, nebo scedit a zeleninu vyjmout. Jako přílohu k vegetariánské svíčkové omáčce podáváme houskový knedlík.
Zdravá svíčková omáčka bez masa
Ingredience: olej, 1 ks cibule, 1 ks celeru, 3 ks mrkve, bobkový list, nové koření, celý pepř, sůl, 200 ml smetany
Technologický postup: Na rozpáleném oleji osmažíme nakrájenou cibuli, celer, mrkev, přidáme koření podle chuti, podlijeme jen troškou vody a dusíme doměkka. Po uvaření vyjmeme koření a všechno rozmixujeme. Zeleniny je tolik, že není třeba zahušťovat moukou. Na závěr přilijeme smetanu a podáváme s houskovým knedlíkem.
Příprava svíčkové omáčky z nakládané směsi zeleniny Halali na svíčkovou.
Svíčková omáčka z vepřového masa
Ingredience: 1 kg vepřového masa, 1 sklenice zeleninové směsi Halali, 3 kelímky smetany, 2 ks cibule, 2 kostky masoxu, cukr, sůl, celý černý pepř, celé nové koření, bobkový list, hladká mouka
Technologický postup: Tato „Halali svíčková“ z vepřového masa je jednoduchá a rychlá omáčka, když nemáme dostatek času špikovat maso a nechávat ho odležet do druhého dne, jak je potřeba u pravé svíčkové. Vepřové maso nakrájíme cca na 4 kusy, aby se lépe uvařilo. Maso dáme do hrnce se studenou vodou tak, aby bylo zcela ponořené, a také podle toho, kolik chceme omáčky. Přidáme masox a maso uvaříme doměkka. Na oleji zpěníme nakrájenou cibuli a přidáme celou sklenici nakládané zeleniny Halali včetně nálevu. Necháme zasmažit a přisypeme cukr. Mírně zkaramelizujeme, zalijeme vývarem z masa a přidáme koření. Maso necháme vyndané vedle a nakrájíme ho na plátky. Svíčkovou omáčku necháme provařit a spojit, potom přilijeme 2 smetany a opět provaříme. Omáčku slijeme do hrnce vedle a zeleninu z Halali směsi dobře mixérem rozmixujeme. Poté svíčkovou ochutnáme, pokud se nám zdá příliš kyselá, přidáme podle chuti do rozmixované zeleniny cukr a promícháme. Nyní teprve vrátíme rozmixovanou zeleninu do omáčky a promícháme. Poslední smetanu nalijeme do hrníčku, přidáme 3 až 4 lžíce hladké mouky a pořádně rozmícháme, aby nám nevznikly hrudky. Smetanu nalijeme do svíčkové omáčky, která musí při přidání smetany s moukou vřít. Zahuštěnou omáčku povaříme cca 10 minut. Poté přidáme maso, aby se v omáčce prohřálo. Svíčkovou omáčku z nakládané zeleninové směsi podáváme tradičně s houskovými knedlíky.
Pepřová omáčka bývá hořká hlavně kvůli přepálenému pepři nebo základu, který se dostal za hranici správného opečení.
Pepř přidaný příliš brzy do horkého tuku rychle zhořkne a tuto chuť už nelze úplně odstranit. Hořkost vzniká také tehdy, když se přepálí máslo nebo výpek. Správný postup je přidávat pepř postupně a hlídat vůni – jakmile voní spáleně, je pozdě.
Jaký pepř je do pepřové omáčky nejlepší?
Nejlépe funguje čerstvě drcený černý pepř s výraznou vůní a střední hrubostí.
Předem mletý pepř nemá dostatek aroma a často pálí bez chuti. Zelený pepř je jemnější, ale chuťově plošší. Ideální je kombinace malého množství pepře v základu a čerstvě nadrceného pepře těsně před dokončením, kdy se projeví vůně i dlouhý dozvuk.
Musí se pepř do omáčky drtit, nebo může být celý?
Pepř je nejlepší lehce nadrcený, ne celý ani jemně mletý.
Celý pepř se v omáčce neotevře a zůstane tvrdý, jemně mletý se naopak rychle přepálí. Hrubě drcený pepř uvolňuje chuť postupně a dodává omáčce charakter. Právě tento kompromis vytváří restauranční efekt.
Dá se pepřová omáčka udělat bez smetany?
Ano, pepřová omáčka se dá připravit i bez smetany, ale bude výrazně ostřejší a sušší.
Smetana v tomto pojetí neslouží jako hlavní složka, ale jako prostředek ke zjemnění. Bez ní omáčka funguje spíš jako pepřový jus. Pokud smetanu vynecháte, je nutné mít velmi dobrý základ a redukci, jinak bude chuť nevyvážená.
Proč restauranční pepřová omáčka nepálí, ale je výrazná?
Restauranční pepřová omáčka nepálí proto, že pepř není přepálený a je přidaný ve správný čas.
Pálivost vzniká hlavně špatným zacházením s pepřem, ne jeho množstvím. V restauraci se pracuje s vůní, redukcí a dozvukem. Pepř se ozývá až na konci, ne hned po ochutnání, což vytváří hlubší a kultivovanější chuť.
Kolik pepře je do pepřové omáčky už moc?
Příliš mnoho pepře poznáte ve chvíli, kdy pálí hned po ochutnání a přebije ostatní chutě.
Správná pepřová omáčka má pepř v dozvuku, ne v první vteřině. Lepší je přidat pepř ve dvou krocích a ochutnávat. Přidat se dá vždy, ubrat už ne. Přehnané množství pepře vede k agresivní a nepříjemné chuti.
Jak zachránit nepovedenou pepřovou omáčku?
Záchrana závisí na typu chyby, ale některé kroky pomáhají vždy zmírnit problém.
Hořkou omáčku lze částečně zjemnit smetanou nebo máslem, ale úplně ji neopravíte. Řídkou omáčku zachrání delší redukce, ne mouka. Těžkou omáčku lze odlehčit trochou vývaru nebo alkoholu a znovu krátce provařit.
Kdy přidat smetanu, aby se omáčka nesrazila?
Smetanu je nutné přidat až ve chvíli, kdy je základ hotový a zredukovaný.
Svíčková na smetaně s knedlíkem – na menu určeném pro anglicky mluvící zákazníky ji (ideálně) najdeme pod názvem „Roast sirloin in sour cream sauce with dumplings“. Svíčková na smetaně je postavena na stejnojmenném pečeném druhu masa (roast sirloin), ale může být použito i jiné maso v omáčce z dušené mrkve (stewed carrot), celeru (celeriac), petržele (parsley root) a cibule (onion), které spojuje smetana (cream). Jako příloha se jí vařené houskové knedlíky (boiled dumplings nebo bread dumplings). Na doplnění chuti se používá šlehaná smetana (chantilly cream), plátek citronu (slice of lemon) a brusinkový kompot (cranberry compote).
V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁNÍ HOTOVÝCH JÍDEL DO SKLENIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří.
Zavaruji ale pokud mozno mam v ledničce. VYdrží svickova i bez ni ?? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Pokud je pokrm správně zavařen a víčko pevně drží na skle, tak je jedno, kde ho uskladníte, jestli v lednici nebo ve spíži. Vydrží nezávadný roky. Otázka je jaké budou chuťové dojmy z tohoto pokrmu. A v tom by chladnička mohla hrát významnou roli.
Jak známo, tak nositelem chuti v pokrmu je tuk a ten může časem měnit své chuťové vlastnosti, právě vlivem vyšších teplot a světla. Chladnička oběma těmto faktorům zabrání a může tak přispět k lepší chuti zavařených jídel.
Níže uvedené recepty jsou úpravou tradičního receptu, jsou velmi zjednodušeny a lze při nich použít různé polotovary nebo méně kvalitní maso.
Svíčková se strouhanou zeleninou
Ingredience: 20 g petržele, 20 g mrkve, 30 g celeru, 30 g cibule, 100 ml smetany, 30 g hladké mouky, 40 g másla, 4 ks celého pepře, 4 ks nového koření, 3 ks bobkového listu, cukr, 1 ks masoxu, ocet a sůl
Technologický postup: Mrkev, petržel a celer nastrouháme na hrubém struhadle, cibuli nakrájíme na kostičky. Zeleninu podusíme na másle, přidáme cibuli, osmahneme dorůžova, zaprášíme moukou, osmažíme, zalijeme horkým vývarem z masoxu a za stálého míchání přivedeme k varu. Přidáme koření, osolíme a zvolna vaříme 30 minut. Propasírujeme nebo rozmixujeme, zjemníme smetanou a krátce prohřejeme. Dochutíme solí, cukrem a octem. Můžeme podávat k sekané pečeni s houskovým knedlíkem.
Svíčková z kuřecích stehen
Ingredience: 1 sklenice zeleniny Halali, 150 g smetany, 2 lžíce zakysané smetany, 4 ks kuřecích stehen, hladká mouka, celý černý pepř, bobkový list, celé nové koření, sůl, cukr, masox
Technologický postup: Kuřecí stehna vložíme do hrnce. Přidáme bobkový list, nové koření, pepř, trochu soli, cukru a zeleninu Halali bez nálevu. Falešnou svíčkovou zalijeme vodou a dusíme do poloměkka. Poté stehna vyndáme a dáme je upéct. Vývar ze stehen propasírujeme nebo rozmixujeme. Přidáme masox, zahustíme smetanou ke šlehání, ve které jsme rozmíchali hladkou mouku. Omáčku povaříme. Podle chuti falešnou svíčkovou dochutíme solí a na závěr přidáme zakysanou smetanu, ale již nevaříme. Na talíře rozdělíme stehna a zalijeme je svíčkovou omáčkou. Falešnou svíčkovou podáváme s knedlíkem, šlehačkou a brusinkami.
Proč se do znojemské omáčky podle Pohlreicha nedává smetana?
Znojemská omáčka v tomto pojetí nestojí na smetaně, ale na chuti masa.
Smetana by zakryla chuť výpeku a udělala z omáčky těžké, jednotvárné jídlo. Znojemská podle Pohlreicha je postavená na redukované masové šťávě, která dává omáčce sílu a charakter. Právě absence smetany umožní vyniknout masu i jemnému kyselému akcentu okurek.
Jaký kus hovězího je na znojemskou nejlepší?
Nejvhodnější je hovězí zadní nebo loupaná plec.
Tyto kusy mají dostatek kolagenu, který se při dlouhém dušení rozpadá a zajišťuje šťavnatost masa. Zároveň nejsou příliš tučné. Pro pravou znojemskou omáčku je důležité, aby maso vydrželo delší dušení a zůstalo měkké, ale nerozpadalo se.
Kdy přesně přidat sterilované okurky?
Okurky patří do omáčky až úplně na závěr.
V Pohlreichově postupu se okurky restují zvlášť na másle a do omáčky se přidávají až po jejím zahuštění. Díky tomu zůstane chuť omáčky masová a okurky dodají jen jemný kyselý kontrast, nikoli dominantní kyselost.
Proč znojemská omáčka není zelená?
Tmavší barva je známkou správného postupu.
Pokud se okurky přidají až na konec a omáčka stojí na výpeku z masa a cibule, zůstane hnědá až tmavší. Zelená barva je typická spíš pro okurkovou omáčku, kde okurky tvoří základ. Správná znojemská má barvu po mase, ne po zelenině.
Dá se znojemská omáčka zahustit jinak než moukou?
Tradičně se používá mouka, ale jen v malém množství.
Mouka v tomto receptu slouží pouze jako technické zahuštění po vydusení šťávy. Pokud chcete omáčku lehčí, můžete ji zahustit delší redukcí. Důležité je, aby omáčka nebyla moučná, ale hladká a lesklá.
Lze znojemskou vařit bez trouby?
Ano, ale trouba dává lepší kontrolu.
Na plotně je potřeba hlídat teplotu a často kontrolovat, aby se základ nepřipaloval. Trouba zajišťuje rovnoměrné teplo a klidné dušení. Pokud troubu nemáte, vařte na velmi mírném plameni a často podlévejte. Výsledek může být dobrý, ale vyžaduje více pozornosti.
Jak zachránit příliš kyselou znojemskou omáčku?
Přílišná kyselost se dá částečně zmírnit.
Pomůže delší vydusení omáčky, které kyselost zakulatí, případně malá špetka cukru. Pokud je kyselost způsobená okurkami přidanými příliš brzy, už ji nelze zcela odstranit. Proto je důležité okurky používat střídmě a až na závěr.
Proč znojemská omáčka chutná lépe druhý den?
Chutě mají čas se propojit.
Během odležení se masová chuť zvýrazní, kyselost se zjemní a celek působí vyváženěji. Druhý den je znojemská omáčka často plnější a harmoničtější než čerstvě uvařená. Proto je ideální ji vařit s předstihem.
Ve svém příspěvku MILÁNSKÉ ŠPAGETY ORIGINÁLNÍ RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivka.
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Maso na přípravu tohoto pokrmu by mělo být z mladého býka a dobře uleželé. Lze použít jak maso přední (krk, falešná svíčková, loupaná plec), tak i zadní (roštěnec, kýta, svíčková). Vždy záleží na tom, jaké maso vám chutná a kolik za něj chcete utratit peněz. Pravá svíčková se k této omáčce v podstatě ani nedoporučuje, je jí škoda, ale jsou i kuchaři, kteří tento pokrm z pravé svíčkové připraví. Maso uvnitř ještě růžové, nebo dokonce červené není k této omáčce rovněž vhodné. A potřeba je také zmínit, že se cena hovězí svíčkové pohybuje od šesti set korun za kilogram a výš.
Technologický postup: Kuřecí stehna zbavíme kůže, dáme je do hrnce a zalijeme vínem. Vína dáme tolik, aby byla stehna potopená. Přidáme propláchnuté Halali, nastrouhanou kořenovou zeleninu, cibuli na kolečka a koření. Vše dáme přes noc do lednice. Druhý den necháme stehna se zeleninou vařit. Až je maso měkké, vyndáme ho. Z omáčky odstraníme kuličky koření a bobkové listy. Zbytek rozmixujeme a podle potřeby přidáme vodu. Omáčku přivedeme k varu. Do smetany rozkvedláme hladkou mouku a za stálého míchání vlijeme do omáčky, necháme za občasného míchání asi 20 minut povařit. Mezitím si obereme maso ze stehen. Komu nevadí kosti v omáčce, nemusí. Do hotové svíčkové omáčky dáme podle chuti šťávu z citronu a zjemníme máslem. Vložíme zpět maso. Svíčkovou omáčku s kuřecím masem podle chuti osolíme, opepříme a už jen krátce prohřejeme. Podáváme s houskovým knedlíkem.
Technologický postup: Králíka očistíme, naporcujeme a osolíme. Cibuli oloupeme a nadrobno nasekáme. V kastrolu osmažíme cibuli na oleji, pak přisypeme Halali a opět osmahneme. Přidáme naporcovaného králíka a osmahneme. Pro lepší chuť dodáme bobkový list, nové koření, celý pepř, podlijeme vodou a necháme dusit až do změknutí. Měkké králičí maso vyjmeme a omáčku rozmixujeme. Potom ji zahustíme smetanou smíchanou s polohrubou moukou, vrátíme maso a krátce před podáváním společně prohřejeme.
Technologický postup: Připraveného králíka opláchneme, osušíme utěrkou a hojně prošpikujeme proužky slaniny, osolíme. V pekáči rozpustíme sádlo nebo nalijeme tuk, na kterém orestujeme očištěnou, na kolečka pokrájenou kořenovou zeleninu spolu s oloupanou cibulí nakrájenou na kostičky. Orestovanou zeleninu mírně podlijeme vodou a vložíme – nejlépe naporcovaného – králíka, zeleninu osolíme, přidáme koření a zaklopené pečeme v troubě cca 60 minut, pak dalších 30 minut odkryté, občas maso obrátíme a podlijeme vlažnou vodou. Měkkého králíka vyjmeme. Z výpeku vybereme koření, zeleninu buď propasírujeme přes sítko, nebo rozmixujeme tyčovým mixérem. Omáčku dle potřeby zředíme vodou, provaříme se smetanou, dochutíme citronovou šťávou, cukrem, popřípadě ještě osolíme (pokud bychom měli omáčku příliš řídkou, můžeme ji zahustit hladkou moukou rozmíchanou v troše studené vody, hustou omáčku naopak ředíme mlékem). Takto připraveného králíka servírujeme s houskovým knedlíkem, zdobíme kolečkem citronu, marmeládou či brusinkami a případně i šlehačkou.
Svíčková z Halali bez masa je jednoduchá a opravdu rychlá omáčka, která vám bude chutnat i bez toho masa. Na oleji zpěníme nadrobno nakrájenou cibuli, orestujeme a přidáme celou sklenici nakládané zeleniny Halali včetně nálevu. Přidáme koření a vaříme zeleninu doměkka. Poté omáčku dobře rozmixujeme tyčovým mixérem. Svíčkovou omáčku zahustíme hladkou moukou rozmíchanou s jednou sladkou smetanou. Necháme provařit a spojit, potom přilijeme ještě jeden kelímek smetany a opět provaříme. Nakonec svíčkovou ochutnáme, a pokud se nám zdá příliš kyselá, přisladíme ji a promícháme. Zahuštěnou omáčku povaříme cca 10 minut. Svíčkovou omáčku z Halali podáváme tradičně s houskovými knedlíky.
Nakrájíme najemno cibulku a orestujeme ji na oleji. Poté přidáme nakrájené osolené plátky masa a z obou stran osmahneme. Přilijeme směs Halali i s nálevem a dusíme, dokud není maso měkké. Maso vyndáme na talíř a zeleninu rozmixujeme tyčovým mixérem nebo propasírujeme. V hrnku rozmícháme dohladka mouku se smetanou a za stálého míchání vlijeme do ohřáté omáčky. Necháme zvolna provařit, až omáčka zhoustne. Podle chuti přisladíme cukrem a nakonec maso vložíme zpět do omáčky. Tato svíčková je velice jednoduchá i pro ty, kteří si na klasickou svíčkovou netroufají.
Svíčková z vepřového a Halali je jednoduchá a rychlá omáčka, kterou si připravíme, když nechceme trávit čas špikováním masa a jeho odležením do druhého dne, jako je to zapotřebí u pravé svíčkové. Vepřové maso nakrájíme cca na 4 kusy, aby se lépe uvařilo. Na oleji zpěníme nakrájenou cibuli, orestujeme maso a přidáme celou sklenici nakládané zeleniny Halali včetně nálevu. Přidáme koření a vaříme maso doměkka. Poté maso vyndáme a nakrájíme ho na plátky. Omáčku dobře rozmixujeme tyčovým mixérem a zahustíme hladkou moukou dohladka rozmíchanou s jednou smetanou. Necháme provařit a spojit, potom přilijeme ještě 1 smetanu a opět provaříme. Nakonec svíčkovou ochutnáme, a pokud se nám zdá příliš kyselá, přidáme podle chuti cukr a promícháme. Zahuštěnou omáčku povaříme cca 10 minut. Poté přidáme maso, aby se v omáčce prohřálo. Svíčkovou omáčku z Halali podáváme tradičně s houskovými knedlíky.