Ingredience: 1 lžička dijonské hořčice, 100 ml 30% smetany, 100 ml suchého bílého vína, 2 lžíce zeleného pepře
Technologický postup: Na pánev do výpeku z masa nalijeme smetanu a víno, provaříme 2 minuty, až se obsah zredukuje. Poté přidáme kuličky pepře a hořčici, zamícháme a část kuliček vařečkou nebo lžící rozdrtíme. Povaříme ještě 1 minutu. Pepřová omáčka je vhodná pro přelití masa i přílohy.
Zdroj: Pepřová omáčka - recepty
Ingredience: 1 ks sýru žervé, 1 kelímek bílého jogurtu, mletý pepř, drcený pepř, sůl
Technologický postup: Do výpeku na pánev přidáme žervé a bílý jogurt. Necháme krátce povařit a poté dochutíme mletým pepřem, drceným pepřem a solí.
Zdroj: Pepřová omáčka - recepty
V naší poradně s názvem SVÍČKOVÁ OMÁČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
muzu svickovou s kralika na warfarin
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jedním slovem můžete, ale musíte s tím počítat ve svém denním příjmu vitamínu K. Když užíváte Warfarin, tak musíte hlídat denní příjem vitamínu K ve stravě, který by měl být 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Králičí maso, stejně jako ostatní druhy masa obsahuje jen málo vitamínu K a můžete ho jíst prakticky bez omezení. Jedna porce králičího masa obsahuje přibližně 5 mikrogramů vitamínu K. Svíčková omáčka se připravuje z kořenové zeleniny a smetany a to všechno taktéž obsahuje vitamín K. Jedna porce svíčkové omáčky bude obsahovat přibližně 10 mikrogramů vitamínu K. Knedlíky, jako všechny výrobky z mouky obsahují jen velmi málo vitamínu K a můžete je jíst bez omezení. Celá jedna porce svíčkové omáčky s králíkem a knedlíky ozdobená brusinkami a šlehačkou bude obsahovat přibližně 16 mikrogramů vitamínu K.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: Příběh Svíčkova z vepřového masa s halali
Ingredience:
Postup přípravy:
Nejprve si vařící vodou zalijeme kuličky zeleného pepře a necháme je v nálevu několik minut odstát. Nálev se pak scedí. Najemno si nakrájíme cibuli šalotku a na pánvi s výpekem z masa ji necháme společně s máslem zesklovatět. K výpeku pak přilijeme i víno a přidá se zelený pepř s hořčicí. Omáčka se pak musí dusit tak dlouho, dokud se zhruba polovina omáčky nevypaří. Poté se do omáčky přidá bujón na guláš a smetana. Vše se znovu povaří, dokud omáčka nezhoustne.
V příběhu PEPŘOVÁ OMÁČKA POHLREICH RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana Rezlová.
Chtěla bych vědět, jestli celý pepř na pepřovou omáčku mám podrtit před použitím, eventuelně částečně povařit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivanka.
pepřová omáčka se nedělá z černého pepře ale z nakládaného zeleného pepře. Je to o zcela jiné chuti.
Zdroj: Příběh Pepřová omáčka pohlreich recept
Pokud jste začáčátečníci, tak zde můžete vidět video s přípravou koprové omáčky.
Zdroj: Koprová omáčka recept
Pokud si nejste jisti, jak na játrovou omáčku, zde máte pro inspiraci videorecept.
Zdroj: Játrová omáčka
V příběhu SVÍČKOVA Z VEPŘOVÉHO MASA S HALALI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar.
Chtěla by jsem se zeptat,kde dělám chybu.Někdy se mě omáčka srazí a někdy né.Zachráním jí sice ponorným mixérem,ale chtěla by jsem znát příčinu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Václav.
Zřejmě používáte špatnou smetanu. Měla by mí 31 nebo 33 procent tuku.
Zdroj: Příběh Svíčkova z vepřového masa s halali
Jednoduchá omáčka z nivy – je rychlá a chutná.
Ingredience: 600 ml mléka, 40 g hladké mouky, 120 g nivy, 40 g másla, sůl, pažitka
Postup: V 1/3 mléka rozšleháme mouku, 2/3 mléka přivedeme k varu. Mléko s moukou přilijeme do vroucího mléka a za stálého míchání povaříme. Do takto připraveného mléka rozdrobíme nivu a necháme ji rozpustit, přidáme máslo a stále mícháme. Hotovou omáčku podáváme k těstovinám nebo pečeným bramborám. Zdobíme pažitkou.
Zdroj: Sýrová omáčka s Nivou
V příběhu SVÍČKOVÁ OMÁČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Richter.
Známý historik Zigmund Winter ve svých historických studiích jasně uvádí, že svíčková znamená večeře a že je to původní název jakéhokoliv večerního jídla, které se podávalo už při zapálené svíčce, aby kvůli setmění bylo na jídlo vidět, tedy až po práci v pozdějších večerních hodinách. Dokonce v jeho době, se o žádném speciálním jídle s tímto názvem nevědělo. Takže např. já, mám svíčkovou každý den i když dnes už by se to mělo jmenovat spíš žárovková či zářivková.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: Příběh Svíčková omáčka
Smetanová omáčka z nivy je vhodná jak na těstoviny, tak i na maso připravené na grilu.
Ingredience: 1 30% smetana, 10 dkg nivy, půl čajové lžičky bazalky, cca 1 cm silný plátek másla
Postup: Do kastrolku vlijeme smetanu, kterou zasypeme nahrubo nastrouhanou nivou, a přidáme bazalku. Za stálého míchání necháme směs zhoustnout, dochutíme a je hotovo. Solíme až naposledy (nebo vůbec), protože niva je dost slaná!
Zdroj: Sýrová omáčka s Nivou
V příběhu MILÁNSKÉ ŠPAGETY ORIGINÁLNÍ RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivka.
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: Příběh Milánské špagety originální recept
Ingredience: 350–500 g žampionů, troška oleje, sůl, 250 g kysané smetany, hladká mouka, dle potřeby mletý kmín či houbové koření, 3 stroužky česneku
Postup: Očištěné a nakrájené žampiony zprudka orestujeme na trošce oleje, přidáme na plátky rozkrájený česnek a zprudka orestujeme. Osolíme, popřípadě přidáme koření, trochu vody a dusíme. Jsou-li žampiony měkké, připravíme si závarek ze smetany a hladké mouky a zahustíme, mírně povaříme cca 20 minut. Tato omáčka je výborná se špeclemi.
Zdroj: Žampionová omáčka
Koprová omáčka patří mezi noblesní omáčky, je jednou z nejlepších a nejtypičtějších omáček pro českou kuchyni. Hlavní součástí koprové omáčky je samozřejmě kopr. Kopr je čerstvá bylinka s charakteristickým aroma, krásnou vůní a dokáže některá jídla dovést k dokonalosti. Dovedete si představit například lososa nebo naložené okurky bez kopru? Většina z nás určitě ne. Ovšem názory na koprovou omáčku se různí. Jsou dvě skupiny. Jedna skupina koprovou omáčku zbožňuje, druhá skupina ji nesnáší.
Zdroj: Koprová omáčka recept
Ingredience:
Postup přípravy:
Nejprve je potřeba si pepř pořádně rozdrtit, aby v omáčce neplavaly celé kuličky. Poté si v hrnci na středním plameni rozehřejeme máslo. Do něj přidáme pokrájenou šalotku. Vše vaříme tak dlouho, dokud šalotka nezměkne. Do omáčky se pak přidá pepř a brandy. Vše se přivede k varu. Poté se do omáčky přilije ještě vývar z hovězího masa. Vše se přivede k varu. Jakmile se omáčka přivede k varu, je třeba plamen snížit a přidat do omáčky smetanu. Omáčka se musí pořádně promíchat a nechat se zahřát, ale bez vaření. Když se omáčka celá prohřeje, začne se znovu mírně zahřívat, dokud dostatečně nezhoustne, obvykle to trvá 5 - 10 minut. Omáčka je možné dosolit podle chuti.
Suroviny:
Postup:
Do hrnce dáme sádlo, mouku a připravíme světlou jíšku. Podle potřebné hustoty přidáme mléko a vaříme za stálého míchání cca půl hodiny. Do provařené omáčky přidáme nadrobno nasekaný kopr, necháme ještě chvíli povařit, poté přidáme zakysanou smetanu a dochutíme octem a solí. Koprová omáčka se zakysanou smetanou se podává tradičně s vařenými brambory a vejcem.
Zdroj: Koprová omáčka recept
Ingredience: 50 g másla, 1/8 l smetany, citron, 150 g taveného sýra, 1 lžíce hladké mouky, pepř, sůl
Postup: Na pánvi rozpustíme asi 50 g másla, přidáme trochu mouky a necháme zpěnit, přidáme 1/8 l smetany, sůl, pepř, několik kapek citronové šťávy a tavený sýr (například Veselá kráva) a za stálého míchání zahříváme, ale nevaříme. Čekáme, až se všechen sýr v omáčce rozpustí, ta musí být hladká a hustá, ale ne kašovitá. Takto připravená omáčka se hodí k masům, rybám a zelenině.
A jaké sýrové omáčky máte ve svém repertoáru vy? Pochlubte se s nimi.
Na másle zpěníme pokrájenou cibuli, přidáme mouku a chvíli mícháme. Ještě světlou jíšku zalijeme vývarem z vařeného masa (je lepší vývar vychladit). Opepříme, osolíme a vaříme 20 minut. Občas promícháme, aby se nám nepřipálila. Do omáčky přidáme nastrouhaný křen a cca 5 minut dále vaříme. Poté vše rozmixujeme a propasírujeme přes síto. Vrátíme na plotnu, přidáme cukr, citronovou šťávu, smetanu a znovu provaříme. Nakonec křenovou omáčku dochutíme solí či pepřem.
Takto připravená klasická křenová omáčka se podává s karlovarskými koulemi a krájeným vařeným masem.
Zdroj: Křenová omáčka od babičky
Ingredience: 1 lžíce másla, 100 g taveného sýra, provensálské koření, 1 dl mléka, 50 g dětské šunky
Postup: Šunku nakrájíme najemno. V kastrůlku rozehřejeme máslo, vsypeme salám a lehce jej osmažíme. Přidáme tavený sýr, mléko a za stálého míchání necháme sýr rozpustit. Tavenou sýrovou omáčku podáváme s těstovinami.
I z králíka je možné připravit svíčkovou omáčku, ta má velmi specifickou chuť.
Ingredience: 2 sklenice zeleniny Halali, 2 ks cibule, 2 lžíce oleje, 1 kelímek smetany, 1 ks králíka, nové koření, bobkový list, celý pepř, polohrubá mouka, sůl
Technologický postup: Králíka očistíme, naporcujeme a osolíme. Cibuli oloupeme a nadrobno nasekáme. V kastrolu osmažíme cibuli na oleji, pak přisypeme Halali a opět osmahneme. Přidáme naporcovaného králíka a osmahneme. Pro lepší chuť dodáme bobkový list, nové koření, celý pepř, podlijeme vodou a necháme dusit až do změknutí. Měkké králičí maso vyjmeme a omáčku rozmixujeme. Potom ji zahustíme smetanou smíchanou s polohrubou moukou, vrátíme maso a krátce před podáváním společně prohřejeme.
Ingredience: 1 ks králíka, 80 g slaniny, 2 ks mrkve, 1 ks petržele, ¼ ks celeru, 1 kelímek smetany, 1 ks cibule, 1 ks citronu, 6 kuliček nového koření, 6 kuliček černého pepře, 4 listy bobkového listu, cukr, sůl, tuk, voda
Technologický postup: Připraveného králíka opláchneme, osušíme utěrkou a hojně prošpikujeme proužky slaniny, osolíme. V pekáči rozpustíme sádlo nebo nalijeme tuk, na kterém orestujeme očištěnou, na kolečka pokrájenou kořenovou zeleninu spolu s oloupanou cibulí nakrájenou na kostičky. Orestovanou zeleninu mírně podlijeme vodou a vložíme – nejlépe naporcovaného – králíka, zeleninu osolíme, přidáme koření a zaklopené pečeme v troubě cca 60 minut, pak dalších 30 minut odkryté, občas maso obrátíme a podlijeme vlažnou vodou. Měkkého králíka vyjmeme. Z výpeku vybereme koření, zeleninu buď propasírujeme přes sítko, nebo rozmixujeme tyčovým mixérem. Omáčku dle potřeby zředíme vodou, provaříme se smetanou, dochutíme citronovou šťávou, cukrem, popřípadě ještě osolíme (pokud bychom měli omáčku příliš řídkou, můžeme ji zahustit hladkou moukou rozmíchanou v troše studené vody, hustou omáčku naopak ředíme mlékem). Takto připraveného králíka servírujeme s houskovým knedlíkem, zdobíme kolečkem citronu, marmeládou či brusinkami a případně i šlehačkou.
Zdroj: Svíčková omáčka
Sýry, mléko a bazalku vařte, dokud se tavené sýry nerozpustí. Pokud vám bude připadat omáčka hodně hustá, přidejte více mléka. Dle chuti můžete dosolit. Hotovou sýrovou omáčku servírujte s uvařenými špagetami.
Zdroj: Recepty na sýrovou omáčku
pepřová omáčka se nedělá z černého pepře ale z nakládaného zeleného pepře. Je to o zcela jiné chuti.
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
muzu svickovou s kralika na warfarin
Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Chtěla bych vědět, jestli celý pepř na pepřovou omáčku mám podrtit před použitím, eventuelně částečně povařit.
Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Jedním slovem můžete, ale musíte s tím počítat ve svém denním příjmu vitamínu K. Když užíváte Warfarin, tak musíte hlídat denní příjem vitamínu K ve stravě, který by měl být 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Králičí maso, stejně jako ostatní druhy masa obsahuje jen málo vitamínu K a můžete ho jíst prakticky bez omezení. Jedna porce králičího masa obsahuje přibližně 5 mikrogramů vitamínu K. Svíčková omáčka se připravuje z kořenové zeleniny a smetany a to všechno taktéž obsahuje vitamín K. Jedna porce svíčkové omáčky bude obsahovat přibližně 10 mikrogramů vitamínu K. Knedlíky, jako všechny výrobky z mouky obsahují jen velmi málo vitamínu K a můžete je jíst bez omezení. Celá jedna porce svíčkové omáčky s králíkem a knedlíky ozdobená brusinkami a šlehačkou bude obsahovat přibližně 16 mikrogramů vitamínu K.
Zdraví Cempírek!
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Chtěla by jsem se zeptat,kde dělám chybu.Někdy se mě omáčka srazí a někdy né.Zachráním jí sice ponorným mixérem,ale chtěla by jsem znát příčinu.
Počet odpovědí: 4 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Známý historik Zigmund Winter ve svých historických studiích jasně uvádí, že svíčková znamená večeře a že je to původní název jakéhokoliv večerního jídla, které se podávalo už při zapálené svíčce, aby kvůli setmění bylo na jídlo vidět, tedy až po práci v pozdějších večerních hodinách. Dokonce v jeho době, se o žádném speciálním jídle s tímto názvem nevědělo. Takže např. já, mám svíčkovou každý den i když dnes už by se to mělo jmenovat spíš žárovková či zářivková.
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět