Rychlá odpověď: Katalpa se nejčastěji stříhá na konci zimy nebo na začátku jara, obvykle v únoru nebo březnu před rašením. Řez pomáhá upravit velikost stromu, odstranit poškozené větve a vytvořit pěkný tvar koruny. Silný řez během léta nebo na podzim se nedoporučuje, protože může strom oslabit a zvýšit riziko poškození mrazem.
Katalpa patří mezi velmi dekorativní zahradní stromy s velkými listy a výraznou korunou. Právě díky svému vzhledu se často vysazuje do zahrad jako solitérní strom nebo jako stín u terasy.
Přestože katalpa nepatří mezi stromy, které by vyžadovaly časté stříhání, někdy je řez velmi užitečný. Pomáhá udržet strom v rozumné velikosti, zlepšuje tvar koruny a odstraňuje poškozené větve.
FAQ – často kladené otázky
Kdy stříhat katalpu
Katalpa se nejčastěji stříhá na konci zimy nebo na začátku jara. Nejvhodnější období pro řez katalpy je únor až březen, kdy strom ještě neraší.
V tomto období je strom v klidové fázi a zásah do koruny mu způsobuje menší stres. Pokud se katalpa stříhá na jaře, obvykle velmi dobře reaguje a během sezóny vytvoří nové výhony. Řez provedený během léta nebo na podzim může naopak strom oslabit a zvýšit riziko poškození mrazem.
Jak stříhat katalpu
Řez katalpy by měl být především tvarovací a udržovací. Odstraňují se suché, poškozené nebo nevhodně rostoucí větve.
Při řezu je důležité zachovat přirozený tvar koruny. Větve se zkracují těsně nad pupenem nebo nad větvením. Pokud je potřeba strom zmenšit, provádí se redukční řez, při kterém se zkracují delší větve. Obvykle se doporučuje neodstraňovat více než třetinu koruny během jednoho řezu.
Kdy stříhat katalpa nana
Katalpa nana se stříhá podobně jako klasická katalpa. Nejvhodnější období je konec zimy, obvykle během února nebo března.
Řez se používá hlavně k udržení typické kulovité koruny. Výhony se zkracují tak, aby si strom zachoval kompaktní tvar. Pravidelný řez katalpa nana pomáhá udržet hustou korunu a podporuje růst nových větví.
Jak zmenšit katalpu
Pokud strom příliš vyroste, lze katalpu zmenšit redukčním řezem. Tento zásah se provádí na konci zimy před začátkem vegetace.
Při redukčním řezu se zkracují hlavní větve stromu. Důležité je postupovat opatrně a rozdělit větší zásah do více let. Pokud by se během jednoho řezu odstranila příliš velká část koruny, strom by mohl reagovat tvorbou dlouhých slabých výhonů.
Jak rychle roste katalpa
Katalpa patří mezi poměrně rychle rostoucí stromy. V prvních letech po výsadbě může přirůstat několik desítek centimetrů ročně.
Rychlost růstu závisí především na kvalitě půdy, množství slunečního světla a dostatku prostoru. Pokud má strom dobré podmínky, může během pěti až deseti let vytvořit výraznou korunu. Právě proto se někdy provádí tvarovací řez katalpy, který pomáhá udržet strom v rozumné velikosti.
Proč katalpa neroste
Pokud katalpa neroste, bývá příčinou nejčastěji nedostatek světla, živin nebo prostoru.
Strom potřebuje dostatek slunečního světla a propustnou půdu. Pokud roste ve stínu nebo v chudé půdě, může být jeho růst pomalejší. Někdy může růst zpomalit také špatně provedený řez katalpy nebo poškození kořenů během výsadby.
Je potřeba katalpu stříhat každý rok
Katalpa nevyžaduje každoroční řez. Strom může růst i bez pravidelného zásahu.
Řez se provádí především tehdy, když je potřeba upravit tvar koruny nebo odstranit poškozené větve. U některých zahradníků je však tvarovací řez katalpy
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Bílá plíseň na kůře katalpy může být způsobena padlím, ale obvykle se objevuje nejprve na listech a stoncích. Ale může se jednat i o jiný plísňový problém, jako je například bílá houba, nebo o příznak závažnějšího onemocnění, jako je Verticiliové vadnutí. Pro definitivní diagnózu nechte strom prohlédnout místním arboristou nebo zkušeným zahradníkem, protože příznaky kůry mohou být obtížně identifikovatelné a mohou naznačovat také problémy s kořeny nebo cévami.
Možné příčiny
- Padlí: I když se primárně vyskytuje na listech a stoncích, může se také projevit jako bílý povlak na novějších výhonech.
- Hladká bílá houba: Je neškodné houbové onemocnění na stromech, především dubech, při kterém se vnější kůra odlupuje a vytváří hladké, světlé, propadlé skvrny. Je způsobena houbami, jako je Aleurodiscus oakesii, které kolonizují odumřelou vnější kůru, aniž by ovlivnily živé tkáně stromu, a proto nevyžadují léčbu. Může se projevovat jako bílé, papírovité skvrny.
- Verticiliové vadnutí: Je způsobeno houbou Verticillium dahliae a jde o závažné houbové onemocnění, které postihuje cévní systém stromu a může způsobit vadnutí a odumírání. Houba může vést k rakovině kůry a často se nachází na úrovni země nebo v poškozených oblastech.
Doporučené kroky
- Kontaktujte odborníka: Poraďte se s místním arboristou o posouzení na místě, zejména pokud se bílý porost jeví pod kůrou nebo na bázi kmene, protože by to mohlo naznačovat závažnější problém.
- Podporujte zdraví stromu: Zajistěte, aby byl strom řádně zaléván a hnojen, aby lépe odolal stresu.
- Prořezávání a úklid: Pokud se jedná o rané stádium houbového onemocnění, může pomoci prořezávání napadených větví a odstraňování spadaného listí, ale nezapomeňte je řádně zlikvidovat.
- Chraňte strom před zraněním: Zabraňte zranění stromu, protože by to mohlo vytvořit vstupní brány pro patogeny.
Stromy katalpy Nana, ale i ostatních druhů, jsou náchylné k několika chorobám a škůdcům, i když mnoho z nich není závažných. Mezi hlavní problémy patří verticiliové vadnutí – houbové onemocnění způsobující vadnutí a odumírání. Listy katalpy mohou postihnout i další choroby, jako je antraknóza a padlí, ale obecně nepředstavují velkou hrozbu.
Nemoci katalpy
Verticiliové vadnutí
Toto houbové onemocnění může způsobit vadnutí a odumírání větví a v závažných případech celého stromu. Mezi příznaky patří změna barvy živého dřeva pod kůrou.
Skvrnitost listů
Několik hub může způsobit skvrnitost listů na stromech katalpy, které se projevují jako hnědé až černé skvrny, zejména za vlhkého počasí.
Antraknóza
Toto houbové onemocnění může způsobit odumřelé oblasti na listech.
Plíseň
Bílý nebo šedý práškový povlak na listech, zejména za horkého a vlhkého počasí.
Saze
Černá houba, která roste na medovici produkované hmyzem.
Škůdci
Mšice: Tento hmyz sající mízu může způsobovat kroucení a deformaci listů a přitahovat další škůdce, jako je plíseň černá.
Vlnatka: Tito škůdci také produkují medovici, která může vést k plísni černé.
Vrtálkovití: Tento hmyz se provrtává uvnitř listu mezi jeho povrchy, které zůstávají nedotčené.
Kobylky: Tento hmyz může způsobovat opadaní listů, zejména v podmínkách sucha.
Bekyně velkohlavá: Tyto housenky mohou způsobit opadávání listů katalpy a jsou považovány za škůdce.
Přástevník americký: Tyto můry mohou vytvářet pavučiny na větvích katalpy.
Mravenci: I když nejsou přímo škodliví, mravenci mohou být přitahováni medovicí a mohou být také spojováni s dalšími problémy se škůdci.
Plži: Slimáci a šneci se mohou živit listy katalpy.
Pilatka jasanová: Tyto pilky mohou způsobit opadávání listů.
Datel: Datlové mohou poškozovat kůru.
Brouci čeledi mandelinkovití: Tito brouci se mohou živit listy.
Roztoči: Svilušky, tito drobní škůdci mohou způsobit žloutnutí a tečkování listů.
Červci: Tento hmyz může způsobit zpomalený růst a změnu barvy listů.
Třásněnky: Tento hmyz může poškozovat listy a květy.
Červotoč: Tento hmyz se může zavrtávat do dřeva stromu.
Ve svém příspěvku PESTOVANI KATALPY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Holcova.
Dobry den,rada bych se zeptala,jestli se katalpě muže uplně zastřihnout koruna, třeba jako u vrby. Potřebovala bych ji zmenšit,každym rokem ji prostrihavam a už je moc veliká na to jak ma kratky kmen.
Děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milča.
Katalpu zkraťte jak potřebujete. Řez katalpy se provádí v dubnu.
Video ukazuje reálný jarní řez katalpy, což je přesně situace popsaná v článku. Autor vysvětluje, jak strom reaguje na silnější řez a jaké výhony se objevují během další sezóny.
Důležité momenty videa
0:30–1:30 vysvětlení kdy stříhat katalpu
1:30–3:00 praktický řez dlouhých výhonů
3:00–4:30 reakce stromu po řezu
Kdy a jak stříhat katalpu
Proč jsem vybral právě toto video
Video systematicky vysvětluje:
správné období řezu,
sanitární řez,
tvarovací řez,
péči o strom po zimě.
To velmi dobře odpovídá části článku „Jak stříhat katalpu krok za krokem“.
Důležité momenty videa
0:20–1:10 kdy stříhat katalpu
1:10–2:30 sanitární řez
2:30–3:40 tvarování koruny
3:40–4:40 péče o strom po řezu
Jarní řez katalpy – detailní návod
Proč jsem vybral právě toto video
Video detailně ukazuje techniku řezu větví a vysvětluje typické chyby při řezu katalpy. Autor vysvětluje také optimální termín řezu a důvody pro pravidelnou údržbu stromu.
Důležité momenty videa
0:30–1:20 ideální termín řezu
1:20–2:40 správná technika řezu
2:40–4:00 nejčastější chyby
Pollarding katalpy (řez na hlavu)
Proč jsem vybral právě toto video
Video ukazuje drastičtější typ řezu, takzvaný pollarding (řez na hlavu). Tento způsob řezu je v článku vysvětlen jako metoda pro omezení velikosti stromu a podporu růstu velkých listů.
Důležité momenty videa
0:40–1:30 vysvětlení pollardingu
1:30–2:50 zkracování hlavních větví
3:00–4:30 reakce stromu na silný řez
Redukční řez velké katalpy
Proč jsem vybral právě toto video
Video ukazuje praktickou situaci, kdy je katalpa příliš velká a je potřeba ji výrazně zmenšit. Autor ukazuje postup, jak strom zkrátit a zároveň zachovat stabilitu koruny.
Ve svém příspěvku KATALPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivan Magura.
V metropole východoslovenského kraja v Košiciach máme v mestskej zeleni aj KATALPY. Sú napadnuté štítničkou, ktorá na kôre konárov a kmeni tvorí až súvislé biele povlaky. Je zažratá hlboko do pazúch konárov a preto ťažko dostupná na mechanické ošetrenie. Nič s postrekov nepomáha tak, aby som ju vedel úplne odstrániť. Navrhol som u mladších jedincov orezať ich takmer na hlavu a u starších prebrať korunu uvoľniť zahustenie koruny a skrátiť konáre na max. mieru.
Všetko s cieľom úplne zničiť štítničku, aby neoslabovala Katalpy.
Názor arboristov je len presvetliť, orezať konáre do 5cm hrúbky. Obávajú sa, že to Katalpa neprežije. Ja vidím, že chradne práve následkom invázie štítničky a tiež sa obávam, že to vysávanie štítničkou časom neprežije.
Chápem to ,ale takto sa štítničky nezbavíme je to názor môj ako fytopatológa.
Navrhnite ako postupovať. Aké prípravky použiť. Ako max. rezať, aby prežila. Ďakujem.
Magura
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Všechny katalpy jsou si vzájemně velice podobné růstem, listy i květy. Jsou zpravidla nepřehlédnutelné, exotické, majestátní a dlouhověké. Obvykle dorůstají výšky 12–18 m a 6–12 m do šířky. Zajímavostí je, že tyto impozantní stromy v mládí rostou pomalu, v deseti letech jsou vysoké jen 2–3 m, v teplých krajích až 6 m, ve dvaceti letech dorůstají do 4–7 m a ve třiceti měří 8–10 m. Kmen je krátký, u starších jedinců nezřídka nějak deformovaný. Spodní větve katalpy klesají až na zem, ale vyrůstají daleko od sebe a nevytváří pro podrost dusivý polštář. Světlá textura olistěné koruny může působit zblízka až řídkým, světlým, příjemně svěžím dojmem. Vystoupavé větve jsou často v mládí ojíněné. Pod světlou korunou katalpy zpravidla roste tráva. Katalpa má charakteristické listy a plody. Listy jsou na stromech dlouho do zimy. Katalpy mají rovněž nápadné květy. Kvetou často záplavou poměrně velkých bílých nebo narůžovělých květů. Samotný květ je tedy obvykle bílý, 3–5 cm dlouhý, jícen je zdoben žlutými pruhy a purpurovými tečkami, katalpa kvete v latách. Květ je složen z dvoupyské, zvonkovité, více nebo méně cípaté koruny a dvoupyského kalichu. Květy vydávají zajímavou jemnou vůni, katalpa kvete v červnu až červenci, poprvé vykvétá ve věku až 6–15 let. Plodem jsou lusky, pukavé na dvě chlopně, vyrůstají nahloučeně po třech a více. Na pohled tenký hnědavý lusk je tobolka 20–50 cm dlouhá s několika semeny. Katalpa je v zemi dobře ukotvena ve stáří ztlustlými, silnými kořeny.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Při pěstování katalpy v českých podmínkách se často ukazuje, že strom reaguje trochu jinak než v teplejších oblastech Evropy. Především během prvních let po výsadbě může být katalpa citlivější na pozdní jarní mrazy. Ty někdy poškodí mladé výhony, které se objevují na jaře.
Zahradníci v České republice proto často doporučují vysazovat katalpu na slunné a chráněné stanoviště. Strom tak lépe zvládá chladnější jaro i silnější vítr.
Další zkušenost z českých zahrad se týká řezu stromu. V našich podmínkách se jako nejvhodnější období pro řez katalpy osvědčil konec zimy, především únor nebo začátek března. Pokud se strom stříhá později na jaře, může začít silně „plakat“, tedy vytékat míza z čerstvých ran.
Praktické zkušenosti pěstitelů ukazují také to, že katalpa často velmi dobře reaguje na tvarovací řez. Strom po zásahu obvykle rychle vytvoří nové výhony a během léta se koruna opět zahustí.
Následující tabulka shrnuje nejčastější zkušenosti pěstitelů katalpy v českých zahradách.
Situace
Zkušenost pěstitelů
pozdní jarní mrazy
mohou poškodit mladé výhony
stanoviště na slunci
strom roste rychleji a má hustší korunu
řez na konci zimy
strom dobře reaguje novým růstem
řez během jara
někdy dochází k silnému vytékání mízy
Zkušenosti z praxe tedy ukazují, že katalpa se v českých zahradách pěstuje poměrně snadno, pokud má dostatek světla a prostoru. Při správném řezu a vhodném stanovišti může během několika let vytvořit výrazný strom s hustou korunou.
Chcete-li zlikvidovat plíseň na listech katalpy, zaměřte se na odstranění napadených listů, zlepšení cirkulace vzduchu a aplikaci vhodných fungicidů nebo domácích prostředků. Prořezávejte a zlikvidujte silně napadené listy, prořeďte větve pro zvýšení proudění vzduchu a zvažte použití neemového oleje nebo insekticidního mýdla. Účinné mohou být také roztoky jedlé sody a další fungicidy.
Identifikujte a odstraňte napadené části
Prohlédněte si katalpu, zda nevykazuje známky plísně, jako jsou bílé nebo šedé práškové skvrny na listech.
Odstraňte a zlikvidujte silně napadené listy, abyste zabránili dalšímu šíření.
Zlepšete cirkulaci vzduchu
Prořezávejte katalpu, abyste proředili větve a umožnili lepší proudění vzduchu kolem listů.
Vyhněte se zalévání shora, které může udržovat listy vlhké a podporovat růst plísní.
Zalévejte u paty stromu, aby listy zůstaly co nejsušší.
Aplikujte fungicidy nebo domácí prostředky
Fungicid
Použijte fungicidy na bázi mědi nebo síry, případně ty, které obsahují hydrogenuhličitan draselný, podle pokynů na etiketě.
Neemový olej nebo insekticidní mýdlo
Tyto přípravky lze nastříkat na listy, včetně spodní strany listů, aby se plíseň udusila.
Roztok jedlé sody
Smíchejte 1 čajovou lžičku jedlé sody s 1 litrem vody a roztok nastříkejte na všechny části listů. Můžete přidat několik kapek tekutého mýdla, aby roztok lépe přilnul.
Roztok octa
Smíchejte 2 lžíce jablečného octa s litrem vody a nastříkejte na napadená místa.
Opakujte a sledujte
Aplikace fungicidů nebo domácích prostředků opakujte podle potřeby podle pokynů k produktu.
Sledujte katalpu, zda se neobjevily známky růstu nových plísní, a neprodleně ji ošetřete.
V naší poradně s názvem KATALPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika Heřmanová.
Potřebovala bych zmenšit korunu katalpy. Lze sestřihnout už na podzim a dále pokračovat na jaře?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Katalpa snese velmi radikální řez a je to dobře, protože roste jak z vody, a když se nezastříhává, tak vás vystěhuje z pěkně velkého kusu vaší zahrady. Nebojte se katalpu zkrátit jako vrbu. Přikládám zde video, na kterém je vidět hodně radikální řez, který katalpě nijak neublíží: https://youtu.be/XdKE7pxXxak
Po takovém řezu bude katalpa jako zelená koule. Řez proveďte v dubnu.
Stromy katalpy mohou ztrácet listy z různých důvodů, včetně chorob, jako je verticiliové vadnutí a padlí, a také kvůli vlivům prostředí, jako je sucho nebo poškození chladem. Kromě toho může hmyz také způsobit poškození listů, což vede k jejich předčasnému opadávání.
Katalpa trubačovitá (Catalpa bignonioides) je strom rostoucí do šířky, který má bílé, do trumpety tvarované květy. Je to takový přírodní slunečník. A navíc, věděli jste, že tento strom odpuzuje komáry a mouchy? Na podzim se její 20 cm dlouhé, srdcovitě tvarované listy zbarví do jasně žluté. Kvete až v dospělosti. Výška při dodání bývá od 80 do 100 cm. Katalpě trubačovité se nejlépe daří na otevřeném prostranství. Zajistěte, aby byl před vysazením její kořenový bal dostatečně vlhký, a to tak, že jej na chvíli ponoříte do nádoby s vlažnou vodou. Připravte si vhodnou jamku v kvalitní, výživné zahradní zemině. Chudou zahradní zeminu vylepšete přidáním kompostu a kravského hnoje. Zasaďte kořenový bal katalpy trubačovité do vhodné hloubky. Vršek kořenů by měl být jen lehce pod povrchem země. Zasaďte stromek vedle pevné stromkové podpěry a zachyťte páskou kolem tyče a kmenu. Zasypejte zeminou a upěchujte. Ihned poté zalijte. Stromek zasaďte na slunné místo.
Jak hlubokou jámu na katalpu
Pro výsadbu katalpy vykopejte jámu dvakrát tak širokou a hlubokou, jako je kořenový bal. Tím zajistíte dostatek prostoru pro uchycení kořenů a podpoříte zdravý růst. Před umístěním stromu do jámy kořeny načechrejte a zasypte prosátou zeminou, přičemž se ujistěte, že horní část kořenového balu je v úrovni okolní země.
Hloubka
Jáma by měla být stejně hluboká jako kořenový bal, aby strom mohl sedět v původní hloubce výsadby a předejít tak problémům s kořeny.
Šířka
Jáma by měla být dvakrát tak široká jako kořenový bal, aby poskytla dostatek prostoru pro roztažení a uchycení kořenů.
Příprava půdy
Zkypřete půdu v oblasti výsadby, přimíchejte kompost nebo jinou organickou hmotu pro zlepšení odvodnění a úrodnosti.
Výsadba
Opatrně vyjměte strom z nádoby, jemně uvolněte všechny zkroucené kořeny a umístěte jej do jámy. Ujistěte se, že horní část kořenového balu je v úrovni země.
Zasypání
Jámu naplňte vykopanou zeminou a jemně ji uduste, abyste odstranili vzduchové kapsy.
Zalévání
Po výsadbě místo důkladně prolijte, aby se půda usadila a kořeny se hydratovaly.
Mulčování
Kolem základny stromu naneste vrstvu mulče, aby se udržela vlhkost a regulovala teplota půdy.
Podvazování (volitelné)
Pokud je strom vysoký nebo se nachází na větrném místě, může být nutné přivazování k opoře, které poskytne ochranu během počáteční fáze usazování.
V naší poradně s názvem JAK ZAZIMOVAT KATALPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka sýkorová.
Mám od února vyseté katalpy/3ks mi vzešly/,již ted´vyrostli do v.45-50cm.Prosím o radu, jak je zazimovat,aby mi ještě takto mladé pžežili do příštího jara.
Děkuji, Jitka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Katalpu není třeba nijak zvlášť zazimovat. Stačí, když ji občas zalijete. Katalpa je strom, který pochází z mírného podnebného pásu a je plně adaptovaná na případné mrazy.
Při pěstování tohoto stromu je užitečné znát základní roční cyklus péče o katalpu. Každé období roku má své specifické úkoly, které pomáhají udržet strom zdravý a zároveň podporují jeho růst.
Katalpa je poměrně odolný strom, ale stejně jako jiné zahradní dřeviny reaguje na změny ročních období. Pokud se péče přizpůsobí přirozenému růstu stromu, může být jeho koruna hustá a pravidelná.
Následující přehled ukazuje, jaké práce se u katalpy obvykle provádějí během jednotlivých měsíců.
Měsíc
Doporučená péče
leden
kontrola stromu po zimních větrech
únor
možný začátek řezu stromu
březen
hlavní období řezu katalpy
duben
začátek růstu nových výhonů
květen
růst listů a zahušťování koruny
červen
kontrola zdravotního stavu stromu
červenec
případné odstranění poškozených větví
srpen
pozorování růstu nových výhonů
září
příprava stromu na podzim
říjen
opadávání listů
listopad
klidové období stromu
prosinec
bez zásahů do stromu
Nejdůležitější období z pohledu řezu je především únor a březen. V této době strom ještě neraší a zásah do koruny proto nezpůsobuje výrazný stres.
V naší poradně s názvem KATALPA NANA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriela.
Dobry den, je prosim mozne presadit cca 5let starou Katalpu Nana? Pripadne jak a kdy spravne na to. Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Katalpa je velmi odolný strom a snese opravdu hodně. I přesazení v pěti letech. Přesazení se provádí v době, kdy na rostlině nejsou listy a ani neraší nové. Strom je zapotřebí nejdříve obrýt v okruhu 60 cm a postupně vykopat kořeny do hloubky 70 cm. Na kořenech nemusí nutně zůstat hlína. Důležité je strom na novém místě orientovat k jihu stejně, jako byl na svém původním místě. Proto je dobré před vykopáním mašlí označit větev směřující k jihu.
Zde se můžete podívat na video, kde je vidět přesazení čtyřleté katalpy: https://youtu.be/v5gbyvRRHS…
Katalpu jsem na zahradě vysadil před několika lety jako menší stromek vysoký přibližně jeden metr. Zpočátku jsem se řezu trochu obával, protože jsem měl pocit, že by mohl strom poškodit. Postupně jsem ale zjistil, že katalpa řez snáší velmi dobře a při správném načasování dokonce podporuje růst nových výhonů.
První větší řez jsem provedl asi třetí rok po výsadbě. Strom už měl několik silných větví a začal vytvářet širší korunu. V té době jsem odstranil několik větví, které rostly příliš nízko, a také jsem zkrátil několik delších výhonů.
Zajímavé bylo sledovat reakci stromu během následující sezóny. Na jaře začaly z míst řezu vyrůstat nové výhony a koruna se během léta viditelně zahustila. Právě tehdy jsem si uvědomil, že správný řez katalpy může výrazně zlepšit vzhled stromu.
Další zkušenost jsem získal o dva roky později, kdy jsem musel strom zmenšit, protože jeho koruna začala zasahovat nad část zahrady. Tentokrát jsem provedl silnější redukční řez. Strom reagoval poměrně rychle a během následující sezóny vytvořil několik nových větví.
Pro lepší představu o růstu stromu uvádím jednoduché srovnání z vlastní zahrady.
Rok od výsadby
Přibližná výška stromu
výsadba
1 m
3 roky
3 m
5 let
5 m
Na základě této zkušenosti mohu říct, že katalpa patří mezi stromy, které se řezu není potřeba bát. Pokud je řez proveden ve správném období a není příliš drastický, strom obvykle reaguje velmi dobře.
V naší poradně s názvem KATALPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hedvika Olleova.
Dobry den, mam 20ti letou katalpu Nana. Letos namrzla, mesic je narasena, zhruba 3 pary listu. Ty jsou male. Dost neduzive. Prostrihala jsem suche vetve do ziveho. Nerada bych o ni prisla. Je jeste neco co pro to lze udelat? Dekuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Dejte stromku čas, aby se vzpamatoval a vyčkejte do příštího jara, kdy už by se měl probudit v plné síle. Pokud se ptáte, jak stromek katalpy co nejvíce podpořit v růstu, jako například přihnojováním, injekční aplikací speciální látky pod kúru, zastiňováním, rosením, tak nic z toho není třeba. Prostě ho nechte být, ať se vzpamatovává.
Velmi častou variantou tohoto stromu je katalpa nana. Tato forma vytváří typickou kulovitou korunu a často se vysazuje do menších zahrad nebo do městských ulic.
Řez této odrůdy se trochu liší od řezu běžné katalpy. Cílem je totiž především zachovat kompaktní kulovitý tvar koruny.
U katalpy nana se obvykle provádí řez jednou za rok, nejčastěji na konci zimy. Při řezu se zkracují výhony, které během předchozí sezóny příliš vyrostly.
Správně provedený řez může ovlivnit i velikost listů. Silnější řez totiž často vede k tvorbě větších listů během následující sezóny.
Typ řezu
Výsledek
silný jarní řez
větší listy a rychlý růst výhonů
mírný řez
kompaktní koruna
Při řezu je důležité zachovat základní strukturu koruny. Pokud by se odstranilo příliš mnoho větví najednou, mohl by strom ztratit svůj typický kulovitý tvar.
V naší poradně s názvem SEKVOJ NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lea Kafková.
Dobrý den,
potřebovala bych poradit. Asi před 10 lety jsme si koupili sekvoj, kterou jsme zasadili do zahrady na slunné místo. Celou dobu dobře prospíval, až letos v létě začal začalo jehličí od kmene mohutně rezavět a to až do výšky asi 5m od země. Máme strom moc rádi, je to velká okrasa zahrady a neradi bychom o něho přišli.
Děkuji za radu
Lea kafková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Sekvoje jsou náchylné k onemocnění zvané rakovina sekvojí nebo rakovina seiridium. Příčinou jsou houbové patogeny druhu Seiridium. Zde je vidět, jak vypadá rakovina sekvojí: https://www.google.cz/searc…
Tato nemoc způsobuje zachvácéní větví, na kterých všechny listy hnědnou, zatímco okolní větve udržují svůj zelený vzhled. V místech odumírající tkáně se může na kůře objevit výron slizu. Menší stromy mohou v důsledku této nemoci zemřít. Nákaza se šíří větrem a vodou, vývoj onemocnění je povzbuzen v deštivém počasí. Chcete-li překonat rakovinu sekvojí, tak odřízněte a zničte nemocné větve. Vždy sterilizujte své zahradnické nůžky mezi každým řezem, aby se zabránilo šíření nemoci. Neexistuje žádný lék na tuto nemoc, takže rostliny, které trpí extrémní infekcí by měly být odstraněny a zničeny.
Při řezu katalpy je dobré postupovat systematicky. Správný postup pomůže stromu zachovat zdravou korunu a zároveň zabrání vzniku zbytečných ran.
V praxi se používají tři základní typy řezu. Každý z nich má jiný účel a používá se v jiné situaci.
Typ řezu
Účel
sanitární řez
odstranění nemocných nebo suchých větví
tvarovací řez
úprava tvaru koruny
redukční řez
zmenšení velikosti stromu
Při řezu je důležité dodržet několik základních pravidel. Nejprve se odstraňují větve, které jsou poškozené nebo suché. Tyto větve mohou strom oslabovat a někdy mohou být i zdrojem chorob.
Dalším krokem bývá úprava tvaru koruny. Pokud některé větve rostou dovnitř koruny nebo se kříží, je vhodné je odstranit. Tím se zlepší proudění vzduchu mezi větvemi.
Teprve poté se provádí případné zkrácení delších větví. Tento krok pomáhá udržet korunu kompaktní a podporuje růst nových výhonů.
Fotografie: Zahradník provádí řez větví katalpy pomocí zahradnických nůžek. Na fotografii je vidět detail řezu větve a struktura koruny stromu.
Ve svém příspěvku ODPOVĚĎ MARTIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michal Vinš.
Dobrý den Martine,
toto co píšete je velmi zajímavé, v odborné literatuře o tomto moc informací není. Domnívám se, že jsou zde možná dvě vysvětlení: 1) Že došlo k otravě a to tím, že jste překročil možné dávkování nebo došlo k otravě z jiných zdrojů (například při snůšce). 2) U včel propuklo bakteriální onemocnění septikemie, tato bakterie způsobuje, že se tělo včel rozpadá. Proto jste mohl nalézt větší množství včelých křídel. Nejedná se onemocnění, které by mělo způsobit větší škody na včelstvu. Mrtvolky včel by se měly sbírat a pálit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martin.
Správný postup řezu pomáhá zachovat přirozený tvar stromu a zároveň podporuje růst nových větví. Pokud se dodrží několik základních kroků, je řez katalpy poměrně jednoduchý.
Zkontrolujte stav stromu. Nejprve si strom prohlédněte z větší vzdálenosti a zhodnoťte tvar koruny. Snáze tak uvidíte větve, které je potřeba odstranit.
Odstraňte suché nebo poškozené větve. Tyto větve mohou být zdrojem chorob a často narušují přirozený tvar koruny.
Upravte tvar koruny. Pokud některé větve rostou dovnitř koruny nebo se kříží, je vhodné je odstranit. Tím se zlepší proudění vzduchu mezi větvemi.
Zkraťte příliš dlouhé výhony. Tento krok pomáhá udržet korunu kompaktní a podporuje růst nových výhonů.
Zkontrolujte celkový tvar stromu. Po dokončení řezu je dobré se od stromu znovu vzdálit a zkontrolovat, zda má koruna přirozený a vyvážený tvar.
Pokud se tento postup dodrží, strom obvykle reaguje velmi dobře a během jara začne vytvářet nové výhony.
V naší poradně s názvem GEKONČÍK TURECKÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.
Máme mládě gekona tureckého. Utekl nám z terária, ale za týden se vrátil - odchytli jsme ho u terária. Nevím však jestli jsme ho nějak nezmáčkli. Je pomalý, pohybuje se zpomaleně. V teráriu má červíky, gelové vitamíny, hmyz, ale zdá se mi, že to nejí. Je chladný.Měla jsem ho v ruce a hýbne hlavou, nohou, olízne se, ale nic víc. Zdá se mi, že je to den ode dne horší. Velikostně s ocáskem může být dlouhý jako malíček. Dle mého je velmi hubený. Mám mu svítit i v noci? Možná zimuje, nevím, zda může i teď v červenci. Přes den má v teráriu asi 24C, v noci zhasínáme a teplota dost klesá. Nechci, aby mi umřel, prosím, poraďte mi, co by mohlo být příčinou a co dělat, jaký máte názor. Děkuji moooooc
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Všechny druhy gekonů, bez ohledu na druh, potřebují doplňkové topení ve svých výbězích. Teplo může být zajištěno tepelnou žárovkou nad teráriem nebo topnou rohoží pod polovinou terária. Topné kameny se nedoporučují, protože se mohou velmi zahřát a plazi se z nich často nepohnou, než se spálí.
Terária gekonů by měly mít k dispozici celou teplotní škálu s teplou a studenou zónou. Ideální teplotní rozsah pro gekona tureckého je v teplé zóně 32°C a v chladné zóně 21°C po celý den.
Teploty v teráriu musí být denně sledovány pomocí teplotních pistolí „namířit a vystřelit“, které jsou k dispozici ve většině obchodů se zvířaty, nebo pomocí tradičních teploměrů, které se nalepí na vnitřní stěny terária.
Také vlhkost musí být sledována pomocí měřidel zvaných vlhkoměry. V ideálním případě by měla být vlhkost udržována mezi 50-70 procenty, aby bylo zajištěno, že ještěrky jsou hydratované a správně svlékají kůži. Každodenní mlžení terária pomáhá udržovat přiměřenou vlhkost.
Většina druhů gekonů jsou ve volné přírodě noční tvorové, aktivní v noci, takže nejsou vystaveni velkému množství slunečního záření. V důsledku toho se někteří chovatelé plazů a veterináři domnívají, že gekoni nevyžadují UV světlo. Poskytování UV záření gekonům je však kontroverzní a někteří veterináři se domnívají, že se gekonům daří lépe a je méně pravděpodobné, že se u nich vyvinou běžná kosterní onemocnění, jako je metabolické onemocnění kostí, když jsou vystaveni denně na několik hodin UV záření z celospektrální UV žárovky, zejména pokud jsou umístěny zcela uvnitř.
Zatímco gekoni ve volné přírodě mohou žít na písku nebo půdě, tyto substráty se obecně nedoporučují ve výběhu gekonů, protože zvíře je může neúmyslně pozřít a vyvinout gastrointestinální impakce nebo obstrukce. Lepší je papírová podestýlka, jako jsou pelety z recyklovaného papíru, které se obvykle používají pro morčata a králíky, nebo drcený novinový papír, protože jsou při konzumaci stravitelné.
Pro přirozenější vzhled lze jako podestýlku použít kusy koberce pro plazy, prodávané v obchodech se zvířaty. Koberec pro plazy se však musí často měnit, protože se rychle zašpiní jídlem a výkaly.
Rovněž velikost terária je pro gekona důležitá. Terárium by mělo mít objem 38 až 70 litrů. Větší terária se nedoporučují z důvodu ztížené možnosti udržet správnou teplotu a vlhkost.
Přestože katalpa patří mezi stromy, které dobře snášejí stříhání, při řezu se někdy objevují chyby. Ty mohou vést k oslabení stromu nebo ke zhoršení jeho vzhledu.
Jednou z nejčastějších chyb je řez ve špatném období. Pokud se katalpa stříhá během podzimu nebo pozdě na jaře, může to narušit její přirozený růst.
Dalším problémem je příliš silný zásah do koruny. Někteří zahradníci mají tendenci odstranit velké množství větví najednou. Strom pak může reagovat tvorbou dlouhých a slabých výhonů.
Mezi nejčastější chyby patří:
řez během léta v období intenzivního růstu,
odstranění příliš velké části koruny,
špatně vedený řez větví.
Velmi důležité je také místo řezu. Větve by se měly zkracovat těsně nad pupenem nebo nad větvením. Pokud se větev zkrátí příliš daleko, může na stromě zůstat suchý pahýl.
Fotografie: Detail řezu větve katalpy, kde je dobře vidět správné místo řezu a struktura dřeva.
Katalpa je teplomilnější listnatý strom, který dobře snáší zimu až po několika letech růstu. Mladé katalpy často reagují na mráz poškozením výhonů, praskáním kmínku nebo intenzivním opadáváním pupenů. Ve vyšších polohách mohou namrzat i starší stromy.