Zajímáte se o téma ORCHIDEA BILA LEPKAVA HMOTA NA LISTECH? Tak právě pro vás je určen tento článek. Ztráta listů opadavých stromů je v přírodě jev opravdu nápadný a pravidelný. Listnaté stromy shazují na zimu listí, aby předešly nežádoucím ztrátám vody v období, kdy je voda hůře dostupná, protože mrzne. Před opadnutím dojde k jejich zbarvení, což je způsobeno rozkladem zeleného barviva.
Kdy se barví listí
V pozdním létě, kdy se pomalu zkracují dny a kdy teploty zejména v noci více klesají, začínají opadavé stromy a keře v lesích, parcích i v našich zahradách postupně měnit své zbarvení. Nejprve se v zeleni listoví charakteristické pro letní období začínají objevovat pouze nepatrné záblesky žluté, hnědavé a načervenalé barvy. Barevné změny jsou pak stále nápadnější a intenzivnější a s koncem podzimu získávají celou škálu zbarvení – od různých odstínů žluté, hnědé a rezavé až po nádhernou tmavě červenou barvu. Změny zbarvení jsou úzce spjaty s procesem stárnutí listů, který končí jejich opadem.
Letní zelené zbarvení listů způsobují zelená barviva – chlorofyly, které získaly svůj název z řeckého chloros (zelený). Kromě chlorofylu se v listech vyskytuje i několik druhů žlutých a oranžových barviv, patřících do skupiny označované jako karotenoidy. Zástupci této skupiny barviv jsou obsaženy kromě listů i v četných plodech, například v šípcích, rajčatech, paprikách, ale i v kořenu mrkve. V létě je v listech podstatně méně karotenoidů než chlorofylů, proto je jejich zbarvení chlorofylem překryto a výsledné zbarvení listů je zelené.
Listová barviva (zejména chlorofyly) jsou pro život rostlin nezbytně nutné – zachycují sluneční záření, jehož energie je díky listovým barvivům využívána v procesu zvaném fotosyntéza, při němž vznikají látky tvořící rostlinné tělo. Lze bez nadsázky říci, že bez listových barviv by nemohly existovat rostliny, ale ani živočichové, kteří se rostlinami živí buď přímo, nebo nepřímo. Jako vedlejší produkt fotosyntézy pak vzniká kyslík, který listy rostlin uvolňují do atmosféry.
V pozdním létě, kdy listy začínají stárnout, klesá intenzita fotosyntézy a spolu s tím dochází k postupnému rozkladu zelených chlorofylů. Jejich množství v listech se snižuje, až posléze úplně zmizí. Žluté a oranžové karotenoidy jsou vůči rozkladu odolnější a zůstávají v listech i poté, co se chlorofyly zcela rozložily. Jejich žluté a žlutooranžové zbarvení pak vyniká, protože již není překrýváno chlorofyly. U některých dřevin se v listech v tomto období začínají tvořit ještě další barviva, zvaná antokyany, která mají nejčastěji různé odstíny červené a purpurové. Tvorba antokyanů je výrazná především u těch dřevin, jejichž listy obsahují větší množství rozpustných cukrů. U některých dřevin se antokyany vyskytují v listech i v letním období a způsobují zbarvení listů okrasných červenolistých forem, například buků. Navíc se tato barviva často vyskytují v květech (pelargonie, petúnie, růže) nebo v plodech (černý bez). U některých dřevin se v tomto období ukládá v listech i větší množství tříslovin; jejich přítomnost dodává spolu s karot
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír Neumann.
Vážení, přeji Vám pěkný den.
Prosím o radu, o jakou se jedná chorobu vína ve skleníku. Je- li to způsobeno
letošími extrémně vysokými teplotami, v loňském roce to bylo v naprosté pohodě.
přikládám foto 1 a foto 2 z druhého dne.
Co doporučujete s tím udělat (spálit) ? A jak postupovat pro příští rok.
Děkuji Vám za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
V polovině léta si pěstitelé vinné révy často všimnou, že s jejich hrozny není něco v pořádku a že některé bobule hnijí. Existuje několik různých chorob, které mohou infikovat ovoce, ale podle vaší fotografie za to může buď sluneční úžeh a nebo černá hniloba.
Černá hniloba se nejprve projevuje jako hnědé skvrny na listech a to nejen na listech vinné révy, příklady výskytu na listech různých rostlin můžete vidět zde: https://www.google.com/imag… Skvrny na listech jsou obecně o průměru několika milimetrů, s tmavými okraji kolem lézí. Tyto léze pak produkují spory, které infikují hrozny.
Infekce hroznů se projevuje asi v době, kdy jsou bobule napůl vyrostlé a nejprve se objevují jako malé světle hnědé skvrny. Příklady můžete vidět tady: https://www.google.com/imag… Jak nemoc postupuje, napadené bobule hnijí a pak se scvrknou do tmavých mumií, které obvykle zůstávají na hroznu.
Černá hniloba přezimuje v lézích dřeva a úponků a také v ovocných mumiích. Obzvláště problematické jsou právě ovocné mumie, protože tvoří druh spor, který může urazit značné vzdálenosti. Proto je nesmírně důležité během zimy, ne-li dříve, z vinice odstranit veškeré napadené ovoce a spálit. Během prořezávání v období vegetačního klidu odstraňte výhony s lézemi a pokud je to praktické, odstraňte i infikované úponky z opory. Černé hnilobě vyhovuje teplé vlhké počasí, zejména během květu. Pokud se na révě objeví pouze několik poškozených listů, odstraňte a spalte jen tyto listy, jakmile je objevíte.
Většina evropských odrůd hroznů nejsou odolných vůči černé hnilobě. Existuje však několik dovozových, které určitou odolnost mají. Například Marquette je plně rezistentní. Valiant má jen mírnou náchylnost, zatímco Frontenac a Brianna jsou středně citlivé a LaCrescent je hodně citlivá odrůda.
Ochranné postřiky proti černé hnilobě by měly začít začátkem června. Není příliš mnoho fungicidů určených k použití na hrozny, které by byly snadno dostupné drobným pěstitelům. Jedním takovým s účinnou látkou myclobutanil je víceúčelový fungicid TALENT. TALENT pomůže omezit černou hnilobu, ale musí být aplikován brzy, když na jaře začínají růst nové výhonky, a poté každé dva týdny, pokud jsou na listech nebo plodech pozorovány příznaky onemocnění. TALENT nemůže být použit do 14 dnů před sklizní a aplikace by měla být do té doby ukončena.
Okrasná převislá vrba kroucená má také své choroby. Patří sem:
Vadnutí listů – je onemocnění, které výrazně ovlivňuje zdraví a vitalitu kroucené vrby, způsobuje opadávání listů, ztrátu barvy a nakonec úplné opadání. Toto onemocnění urychluje úhyn rostliny a negativně ovlivňuje její krásu a životnost v důsledku patogenních nebo abiotických příčin. Nejvýraznější příznaky u kroucené vrby představují listy, které se nejprve zdají matné a žluté, klesají, vadnou a nakonec opadávají. V pokročilejších stádiích mohou větve odumírat a růst se zpomaluje. Co způsobuje chorobu vadnutí listů u kroucené vrby?
Patogeny – houby, viry, bakterie a hlístice, které napadají vrbu a brání jejímu příjmu vody.
Abiotické faktory – extrémní podmínky prostředí, jako je sucho, tepelný stres a špatná kvalita půdy, které způsobují vadnutí.
Hnědé skvrny na listech rostlin jsou jednou z nejčastějších chorob. Tyto skvrny jsou způsobeny houbovými a bakteriálními onemocněními a většina infekcí souvisí s houbovým patogenem. Hnědé skvrny se mohou objevit na všech pokojových rostlinách, kvetoucích okrasných rostlinách, zeleninových rostlinách, na listech stromů a na keřích. Žádná rostlina není odolná vůči těmto skvrnám a problém je vážnější v teplém a vlhkém prostředí. Mohou se objevit v jakékoli fázi života, pokud existují listy. Na listech se objevují malé hnědé skvrny, které se s postupem onemocnění zvětšují. V závažných případech je rostlina nebo strom oslabený, když léze narušují fotosyntézu nebo způsobují defoliaci. Ve většině případů hnědé skvrny postihují pouze malé procento celé rostliny a objevují se jen na několika listech. Menší infekce představuje pro rostlinu jen malou zátěž. Pokud se však neléčí a choroba postupuje během několika sezón, vážně ovlivní zdraví a produktivitu infikované rostliny. Začíná to sporulací (reprodukce spor hub) a na listech se objevují malé skvrnky. Místo je často náhodné a rozptýlené, jak se nemoc šíří dešťovými kapkami. Mohou se objevit na spodních listech a uvnitř rostliny, kde je větší vlhkost. Hnědé skvrny se zvětšují a rostou dostatečně velké, aby se dotýkaly sousedních skvrn a vytvořily výraznější skvrnu. Okraje listů mohou zežloutnout. Na mrtvých místech se objevují drobné černé tečky (plodná těla hub). Skvrny se zvětšují, až celý list zhnědne. List pak padá z rostliny. Hnědá skvrnitost nebo skvrnitost listů je běžný popisný termín pro několik chorob, které postihují listy rostlin a stromů. Asi 85 % chorob listových skvrnitostí je způsobeno houbami nebo houbám podobnými organismy. Někdy jsou hnědé skvrny způsobeny bakteriální infekcí nebo činností hmyzu s podobnými příznaky.
V naší poradně s názvem JE TO NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hanka.
Prosím poraďte - anturie mi začaly "brečet" = všude okolo rostliny je na okně i parapetu lepkavá, mazlavá hmota. Zdá se mi, že rostliny přijímá mnohem méně vody než dřív, kvete normálně. Vzala jsem ji tedy ven, osprchovala vodou, očistila listy a po jejich oschnutí jsou již zase lepkavé. Co mám dělat, poraďte. Moc děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vaši anturii napadly škůdci a rostlina se pokouší bránit a vypouští tak zvanou medovici. Medovice je lepkavá látka, která stéká z listů. Nejčastěji jde o škůdce žijící na spodní straně listů nebo na kmínku. Jsou to puklice, červci a podobně. Nejjistější způsob jak je zlikvidovat je chemický postřik pomocí přípravku Mospilan 20 SP. Ten se nanáší na na rostlinu, ta ho vstřebá do všech svých částí a nechá si ho v sobě několik týdnů. Po tuto dobu je skvěle chráněná. Jakýkoliv škůdce, který si nasaje její mízu rychle hyne a to i velmi odolné puklice. Zkuste si ho koupit a zachraňte tak svoji rostlinku. Mospilan můžete použít i preventivně, když rostliny dáváte na léto ven. Jeden postřik se udělá na začátku léta a druhý pak v září. Budete překvapená jak okrasné rostliny prospívají při letnění, jsou-li ošetřeny Mospilanem.
Hnědé skvrny na listech hortenzie mohou být známkou houbového onemocnění. Nejčastější příčinou těchto příznaků je skvrnitost na listech hortenzie. Toto onemocnění postihuje hortenzie, které rostou v zahradách a pěstují se v květináčích. Cercospora hydrangea, která způsobuje skvrnitost listů, silně infikuje listy hortenzie a způsobuje, že se na nich objevují malé (3-6 mm v průměru), kulaté, hnědé nebo fialové skvrny. Tyto skvrny se nacházejí na obou stranách listové čepele.
Příznaky začínají na spodních listech rostliny a poté se rozšiřují na vrchol keře. Celé keře ztrácejí na síle, méně rostou a je pro ně obtížnější vytvářet poupata. I když jsou keře infikovány na jaře, příznaky skvrnitosti listů hortenzie jsou viditelné až koncem léta. Rozvoji choroby napomáhá vysoká vlhkost vzduchu, v období sucha je její rozvoj a šíření brzděno.
Příznaky skvrnitosti listů se mohou u jednotlivých druhů hortenzie lišit. Například u hortenzie (Hydrangea macrophylla) jsou skvrny na listech světle šedé barvy a obklopené hnědými nebo fialovými třásněmi. Na druhé straně u listů Hydrangea quercifolia jsou skvrny na listech hranaté, tmavě hnědé nebo fialové.
Další chorobou hortenzií, která se projevuje ve formě velkých (až 2,5 cm v průměru), nepravidelných, tmavě hnědých skvrn, mírně propadlých v čepeli listu, je antraknóza hortenzie. Na rozdíl od skvrnitosti listů se příznaky antraknózy mohou objevit současně na listech a květech ve spodní a horní části keře. Onemocnění způsobuje houba Colletotrichum gloeosporioides, která přezimuje v odumřelém rostlinném materiálu. Antraknóze se daří v horkém (23-32 °C), zataženém a deštivém počasí a spory plísní se šíří stříkající vodou.
Na obě onemocnění účinkuje odstranění a spálení napadených částí rostliny a nebo je velmi účinná aplikace vhodného fungicidního postřiku.
V naší poradně s názvem WARFARIN A ČERNÁ ŘEDKEV A BÍLÁ. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva..
Může se na warfarin černá ředkev nebo bílá.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ředkev bílá, černá i ředkvičky, to jsou všechno variety jedné rostliny s názvem ředkev setá. Díky tomu mají vzhledem k Warfarinu i stejné účinky a je jedno jestli je barva bulvy bílá nebo černá a nebo jde-li o ředkvičky. Může se konzumovat celá rostlina včetně listů. Kořenová část rostliny - bulva má jen zanedbatelné množství vitamínu K a nemusíte tedy vůbec hlídat snědené množství, i když užíváte Warfarin. Listy ředkve jsou také jedlé, ale ty již obsahují mnoho vitamínu K a listy z jedné rostliny vašemu tělu dodají 30 mikrogramů vitamínu K, což je 1/3 vaší denní dávky.
Chorob okurek je celá řada, může se jednat o napadení hadovek, nebo vadnutí okurek, zde je stručný popis...
Virová mozaika: Na okurce se objevují světlé a tmavozelené mozaiky, také deformace listů a plodů. Virus se vyskytuje na více než 200 druzích rostlin a je přenosný mšicemi.
Ochrana před virovou mozaikou: Pěstujte pouze rezistentní odrůdy okurek. Odstraňujte plevel a likvidujte mšice. Jednotlivé napadené rostliny salátových okurek odstraňte.
Bakteriální skvrnitost: Na listech okurek jsou hranaté, vodnaté, průsvitné žlutohnědé skvrny ohraničené listovými žilkami (převážně u polních odrůd). Za vysoké vlhkosti vzduchu se uvolňuje bakteriální sliz, který za sucha zasychá a tvoří stříbřitý povlak. Podobné symptomy jsou i na plodech.
Ochrana před bakteriální skvrnitostí okurek: Vysévejte pouze zdravé uznané osivo. Na stejné ploše nepěstujte okurky minimálně 3 roky. Zajistěte rychlé osychání porostu a do vlhkého porostu nevstupujte.
Padlí: V počátcích napadení jsou na listech ojedinělé moučnaté bělavé skvrny, které se rychle slévají a pokrývají celou čepel listu. Silně napadené listy odumírají. Napadeny mohou být i stonky a plody.
Ochrana před padlím okurek: Pěstujte rezidentní odrůdy. Při nebezpečí výskytu padlí opakovaně ošetřete postřikem ORTIVA případně dalšími přípravky proti padlí pro zahrádkáře, jako je BIOAN, COLLIS, DAGONIS, EMPARTIS, FLOSUL, FYTOSAVE, KUMAR, KUMULUS WG, POLYVERSUM, POLYVERSUM - BIOGARDEN, ROMEO, SERENADE ASO, SULFURUS, THIOPRON, TOPAS 100 EC, TOPENCO 100 EC.
Sviluška chmelová (Tetrychus urticae):Na listech okurek jsou drobné běložluté skvrny, později hnědnou a zasychají, zejména na spodní straně listů žijí 0,2 až 0,5 milimetrů velké svilušky, chráněné jemnou pavučinkou. Okurky bývají silně napadeny za suchého a teplého počasí.
Ochrana před sviluškou chmelovou: Ve sklenících je možno vysadit dravé roztoče (Phytoseilus persimilis), v polních podmínkách při hrozícím přemnožení opakovaně ošetřete některým z těchto insekticidů: ERADICOAT MAX, FLORAMITE 240 SC, KANEMITE 15 SC, MILBEKNOCK, NISSORUN 10 WP, NISSORUN 25 SC, ORTUS 5 SC, PREV-GARD, PREV-GOLD, PYRANICA, REQUIEM PRIME, SHIRUDO, TYPHLODROMUS PYRI, VERTIMEC 1.8 EC, VOLIAM TARGO
Molice skleníková: Především na mladých listech rostlin žijí asi 1 milimetr velké molice s bílými křídly a neokřídlené světle žluté larvy. Silně napadené listy okurek jsou potaženy lepivou medovicí, na níž se usídlují saprofytické černě.
Ochrana před molicí skleníkovou: Ve sklenících lze vysadit parazitickou vosičku (Encarsia formosa). V polních podmínkách ochrana není nutná. Přesto, kdybyste chtěli použít chemickou ochranu, tak vo
Papriky jsou náchylné k různým chorobám a škůdcům, které mohou významně ovlivnit jejich růst a výnos. Mezi běžné choroby patří bakteriální skvrnitost, houbové hniloby, jako je Phytophthora, a virové infekce, jako jsou viry mozaiky. Škůdci, jako jsou mšice, svilušky, třásněnky a nosatci paprikoví, mohou také způsobit škody tím, že se živí listy, stonky a plody.
Běžné nemoci
Bakteriální skvrnitost: Charakterizují ji malé, vodou nasáklé skvrny na listech, které zhnědnou se žlutými kruhy. Může také postihnout plody a způsobit léze a hnilobu.
Houbové hniloby (např. Phytophthora): Ty způsobují hnědé nebo černé léze na stoncích a kořenech, což vede k vadnutí a opadávání listů. Phytophthora může také postihnout plody a způsobit léze a hnilobu.
Viry mozaiky: Několik mozaikových virů (např. virus okurkové mozaiky) může infikovat papriky a způsobit deformované listy, zpomalený růst a skvrnité nebo zbarvené plody.
Plíseň okurková: Projevuje se jako bílý, práškovitý povlak na listech, stoncích a někdy i na plodech.
Hniloba stonků a plodů způsobená houbou: Houby jsou v půdě přítomné po celém světě. Většina z nich je neškodných, ale když je přítomna houba z rodu fusarium, tak to na paprikách způsobuje vadnutí, rakovinu stonků a hnilobu plodů.
Cerkosporová skvrnitost listů: Další houba Cercospora capsici, která se běžně vyskytuje v půdě. Na listech vytváří skvrny ve tvaru „žabího oka“, často během deštivého období.
Běžní škůdci
Mšice
Malý hmyz sající mízu, který se shlukuje na listech a stoncích a způsobuje deformaci listů, žloutnutí a šíření virů.
Roztoči
Drobné svilušky, které se živí rostlinnou mízou a způsobují žloutnutí a tečkování listů.
Třásněnky
Mohou způsobit značné škody tím, že se živí listy, květy a plody, což vede ke skvrnitosti, deformaci a snížení výnosů.
Nosatci
Dospělí jedinci a larvy se živí pupeny, květy a plody, což způsobuje jejich předčasné opadávání.
Hlístky
Larvy můry Noctua pronuba, které se živí mladými sazenicemi a odřezávají je u báze. Ve dne spí v půdě nebo pod listy a v noci se vylézají živit.
Bleší brouci
Malí brouci Alticini, kteří vytvářejí charakteristické kulaté nebo oválné dírky v listech paprik.
Pěstební postupy
Dobrá hygiena: Odstraňte a zničte napadené rostlinné zbytky, abyste zabránili šíření chorob.
Střídání plodin: Střídejte plodiny na své zahradě, abyste snížili hromadění půdních patogenů.
Správné rozestupy a cirkulace vzduchu: Dostatečné rozestupy mezi rostlinami mohou pomoci předcházet houbovým chorobám.
Brslen je náchylný k řadě škůdců a nemocí. Nejčastějším škůdcem je štěnice brslenová, štěnice druhu Euonymus, která může způsobit značné škody, včetně žloutnutí, odumírání a dokonce i úhynu rostlin. Mezi další škůdce patří svilušky, vlnatky, mšice, molice a nosatci. Mezi běžné choroby patří antraknóza, padlí a agrobacterium tumefaciens.
Škůdci
Štěnice brslenová
Toto je rozšířený škůdce, který může způsobit žloutnutí, odumírání a dokonce i úhyn rostliny. Zde se mžete podívat jak vypadá: štěnice brslenová.
Roztoči
Tito drobní škůdci způsobují tečkování nebo žloutnutí listů a někdy vytvářejí pavučiny.
Vlnatka
Projevuje se jako bílé, vatovité chomáčky na stoncích a listech a mohou způsobovat lepkavé zbytky a kroucení listů.
Mšice
Tento malý hmyz s měkkým tělem může způsobovat kroucení listů a lepkavé listy v důsledku vylučování medovice.
Molice
Toto je drobounký hmyz podobný miniaturním můrám, který může způsobovat žloutnutí listů a lepkavé zbytky.
Nosatec
Tito brouci mohou vytvářet díry v listech a způsobovat vadnutí rostlin.
Nemoci
Antraknóza Toto houbové onemocnění může způsobit hnědé až černé léze na listech a stoncích, což může vést k opadávání listů a odumírání.
Padlí Houbové onemocnění, které se projevuje jako bílý, práškový povlak na listech, který se může zdeformovat a zežloutnout.
Hálka královská (Agrobacterium tumefaciens) Toto onemocnění, způsobené bakteriemi, má za následek hálky nebo nádory na kořenech a stoncích.
Skvrnitost listů (Cercospora beticola) Houbová skvrnitost listů může způsobit léze na listech, i když obvykle neohrožuje život.
Bakteriální spála Toto onemocnění způsobuje černání a odumírání výhonků a je umocňováno vlhkými podmínkami.
Obecné tipy pro péči
Pokud je to možné, vybírejte odolné odrůdy. Zlepšete cirkulaci vzduchu kolem rostlin prořezáváním. Pravidelně kontrolujte rostliny, zda nevykazují známky škůdců a chorob. Odstraňujte a ničte napadené části rostlin. Podle potřeby používejte vhodné insekticidy nebo fungicidy a řiďte se pokyny na etiketě. Podporujte užitečný hmyz, jako jsou slunéčka a parazitické vosy, které mohou pomoci v boji proti některým škůdcům jako přirození predátoři.
Sýry je možné připravovat jednak z tvarohu, jednak ze sýřeniny získané enzymatickým působením syřidla.
Varianta I
Ingredience: Na počátku cesty k sýru stojí mléko, musí jít o mléko čerstvé, ne nějaké vysoce trvanlivé, odtučněné a všeho zbavené. Dále potřebujete startovací kulturu, syřidlo, camembertskou kulturu, případně chlorid vápenatý (pro kupovaná homogenizovaná mléka). Dále budete potřebovat hrnec, ve kterém budete dělat sýr, několik lžic a lžiček, metličku, dlouhý nůž, naběračku, teploměr, kus plátna na odkapání sýřeniny.
Postup: Mléko zahřejte ve vodní lázni na 37 °C. Do zahřátého mléka vmíchejte startovací kulturu, třeba jogurt Hollandia, a to 3 lžíce. Nechte ho hodinu až dvě přiklopené bez míchání při 37 °C. Domácí mléko vytvoří vždy krásnou sýřeninu, u kupovaného mléka je lepší vmíchat před syřidlem pár kapek chloridu vápenatého, sýřenina bude pevnější. Syřidlo rozmíchejte v převařené vychladlé vodě. Na 2 litry mléka lžičku syřidla do panáka vody. Panáka nalijte do mléka za stálého míchání metličkou, po minutě začněte míchat v opačném směru, aby se mléko ustálilo, a přiklopte. Sýřenina by měla vzniknout do hodiny, lze počkat i dvě hodiny, déle už to nemá cenu, v případě stálé tekutosti musíte svůj pokus vzdát. Sýřenina se dlouhým nožem nakrájí na čtverečky kolmo a pak i v ostrém úhlu vůči dnu hrnce, aby vznikly zhruba stejné centimetrové kusy, nechá se chvíli ustát, aby vystoupila syrovátka. Sýrové zrno slijte přes lněné plátno, zavažte a nechte odkapat půl hodiny. Výsledkem je základní sýrová hmota, výchozí surovina k výrobě nejrůznějších sýrů.
Varianta II – bez syřidla
Ingredience: 1 kg tvarohu, 1 l mléka, 1 lžička jedlé sody, 1 lžíce másla, kmín, sterilovaná zelenina, čerstvá zelenina, hrášek, paprika, vejce natvrdo – vše dle chuti
Postup: Tvaroh vložíme do hrnce a zalijeme mlékem. Přivedeme téměř k varu, aby se tvaroh v mléce jemně natavil. Netrvá to příliš dlouho. Pak mléko i s tvarohem slijeme, tedy lépe řečeno syrovátku, protože mléko se srazí. V cedníku nám zbyde natavený tvaroh, který vložíme do hrnce, ve kterém již máme lžíci másla. Osolíme, můžeme přidat kmín nebo vlastní koření dle chuti a jedlou sodu. Hmotu v hrnci postupně zahříváme. Tvaroh se začne pomalu tavit. V tuto chvíli už je třeba mít připravenou formičku, nejlépe teflonovou na biskupský chlebíček, či srnčí hřbet, plastovou krabičku, hrníček, cokoli. Pokud chcete zkusit barevný sýr typu rolády, je třeba mít připravený hrášek, kukuřici, kapie na kousky, vejce natvrdo, vše hezky promíchat a přidat k sýru těsně před naléváním do formy. Vše je pak nutné nechat uležet do
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Opadavý keř, až přes 10 m vysoký, často s více kmeny. Borka zprvu hladká, tmavošedá, později tmavošedá a brázditá. Pupeny stopkaté, červenohnědé, lepkavé. Listy střídavé, řapíkaté, okrouhlé, v mládí lepkavé, na vrcholu tupé nebo vykrojené, na bázi klínovité, na okraji zubaté. Květy se rozvíjí před rašením listů, jsou jednodomé, samčí uspořádány v jehnědách po 2 až 5. Jehnědy jsou až 12 cm dlouhé, štíhlé, převislé, samčí květy převážně 4četné, se 4 tyčinkami. Samičí květy rostou jen asi v 5 mm dlouhých jehnědách, které jsou červené, stopkaté, v době zralosti dřevnatějící a vytvářející typické, asi 15 mm velké šištice vytrvávající na stromě obvykle až do jara dalšího roku. Plodem jsou ploché, úzce křídlaté nažky. Keř kvete v únoru až dubnu.
Olše lepkavá začíná plodit ve věku asi 12 let a dožívá se až 100 let. Je to jedna z mála našich dřevin, které na promáčených půdách vytvářejí vzdušné (chůdovité) kořeny. V kořenových hlízkách olše žijí v symbióze plísně, které jsou schopny vázat vzdušný dusík a obohacovat jeho sloučeninami půdu.
Roste v lužních lesích, bažinách, březích, prameništích, na půdách vlhkých až bahnitých, zaplavovaných, hlubokých, humózních, hlinitých, jílovitých, nevápnitých.
Využití má i v léčitelství, kde se sbírá list (Folium alni), občas i kůra (Cortex alni), obojí brzy zjara. Suší se ve stínu, při umělém sušení za teplot do 40 °C. Droga obsahuje třísloviny, atrachinony, fytosteroly, flavonoidy a látky triterpenové a fenolové. Olše působí fytoncidně (antibakteriálně) a svíravě, užívá se při nachlazení, zánětu horních cest dýchacích nebo mandlí (ve formě kloktadla), při průjmech, střevních zánětech, zevně na špatně se hojící rány, spáleniny nebo bércové vředy. Tinktura z kůry působí proti stafylokokům, proti Escherichia coli, Bacillus subtilis i proti některým prvokům. Spaní na olšovém listí mívá příznivé účinky při revmatismu, stejně jako koupele končetin v odvaru z olistěných olšových větévek. Rozmačkané čerstvé listy hojí vředy a popraskané bradavky kojících žen. Listy i kůra se podávají nejčastěji ve formě vařeného odvaru.
Olše se vysazuje podél břehů, které zpevňuje. Hodí se i k osázení průmyslových oblastí, neboť snáší dosti znečištěné ovzduší. Bývá často pěstována v parcích v několika okrasných kultivarech s listy žlutými, skvrnitými, dřípenými. Olšové, za sucha načervenalé dřevo je měkké, lehké, ne příliš pružné a velmi odolné vodě.
Bílá plíseň, známá také jako padlí, je houbové onemocnění, které postihuje různé rostliny, včetně orchidejí. Tato bílá textura může pokrýt listy i stonky těchto pokojových rostlin a v některých případech může pokrýt celou rostlinu.
Bílá plíseň je nakažlivá, což znamená, že se může rychle rozšířit na další pokojové rostliny, pokud se neléčí.
Zahradník nám sdělil, že různé druhy hub se obvykle tvoří na kořenech nebo okvětních lístcích orchidejí a mohou vaši rostlinu rychle zabít. Kořeny orchidejí hrají nesmírně důležitou roli ve zdraví rostliny. Bílá plíseň může potenciálně způsobit odumření kořenů, okvětních lístků, stonků a listů, pokud se neléčí. Je důležité okamžitě zasáhnout, když na své orchideji zaznamenáte jakoukoli formu bílé plísně.
Zahradník se s námi podělil o několik různých způsobů, jak léčit toto onemocnění, aby se toho orchidej co nejdříve zbavila. Chcete-li se zbavit bílé plísně u orchidejí, tak nejlepší způsob je použití oleje z čajovníku Tea Tree oil. Olej z čajovníku je přírodní a má určité antibakteriální vlastnosti, které dokážou vyléčit mnoho typů infekcí, a proto je tak účinný. Zahradník ale doporučil používat olej z čajovníku pouze v případě, že má vaše orchidej jen mírnou kořenovou infekci. Pak je proces této léčby velmi snadný a účinný.
Přejděme od teorie k praxi a povězme si, co konkrétně můžeme dělat proti hrozícím houbovým chorobám?
Vliv na ně má řada faktorů - teplota, vlhko, sucho nebo jejich kombinace. Houbové choroby je nutné „hlídat“ již v první polovině vegetace. První z nich je onemocnění zvané plíseň révy či plíseň révová, dříve se používal název peronospora, latinsky Plasmopara viticola. Plíseň révy škodí na různých částech révového keře, především na listech, květenstvích a na hroznech. V této době ji nejčastěji můžeme najít na mladých listech. Jak se rozpozná? Řada pěstitelů s ní určitě má zkušenosti. Na lícové straně listů se objevují zpočátku nenápadné nažloutlé skvrny, které vypadají, jako by byl list promaštěn olejem. Proto se v běžné praxi nazývají „olejové“ skvrny. Na rubové straně listu jsou na stejných místech vidět bílé povlaky sporangiofórů, nosičů sporangií (plodnice), ze kterých se uvolňují spóry. Napadená místa později nekrotizují a celé listy mohou opadat. Na následujícím obrázku je vidět „olejová“ skvrna na lícové straně listu:
Zde je vidět rub listu s povlakem sporangioforů:
A zde je vidět značně napadený list s okrajovými nekrózami:
Jak se peronospora dostane na list?
Touto otázkou se dostáváme k životnímu cyklu této houby během roku. Vědci pro tento přehled často používají výraz „bionomie“. Stádium, které přezimuje, se nazývá oospory, což jsou spóry s tlustými buněčnými membránami, aby vydržely přezimování. Oospory přezimují na povrchu půdy a na spadaném listí. A právě tady mají pěstitelé – zahrádkáři nespornou výhodu: ti své zahrádky na podzim shrabují, což ve vinicích je nemožné. Oospory na jaře za příznivých podmínek vyklíčí a pokračují ve svém cyklu do dalšího stádia, kdy se vytvářejí bičíkaté zoospory. Ty se pomocí deště a větru (a pochopitelně pomocí svého bičíku) dostávají na listy, což bývá označováno jako primární infekce. Tam se přes průduchy usídlí v pletivech listových čepelí a tento svůj vývoj si několikrát zopakují. Na podzim se vyvíjejí pohlavní buňky a jejich spojením vzniká oospora, schopná dalšího přezimování na listech.
Všichni víme, že houby a plísně se více rozvíjejí, když je teplo a vlhko. Platí to zřejmě také o houbových chorobách vinné révy?
Ano, to je to nejpodstatnější, co musíme hlídat, chceme-li s ní úspěšně bojovat. Plíseň révy se rozvíjí především za teplého a současně vlhkého či deštivého počasí. První, primární infekce nezpůsobuje rozsáhlé škody, ale za ní může následovat řada opakování vývoje dalších a dalších spór. Proto je nutné provést první postřik v době před květem, aby
Ve svém příspěvku PĚSTOVÁNÍ ORCHIDEJÍ PODLE JANY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JANA HOMOLKOVÁ.
UŽ PO NĚKOLIK LET JSEM MNĚLA NA ZÁPADNÍM OKNĚ NA PARAPETU ORCHIDEJE.ZE ZAČÁTKU JSEM JE ZDĚDILA PO MAMINCE,ASI OSM.TY MNĚ ODEŠLY,UŽ JSEM JE NEZACHRÁNILA.LETOS JSEM DOSTALA TŘI.V ČERVNU MNĚ ODKVETLY.A NYNÍ SE MNĚ NA LISTECH OBĚVILA BÍLÁ PLÍSEŃ.UŽ DVAKRÁT JSEM VYMNĚNILA SUBSTRÁT-KŮRU.A PŘED TÍM JSEM JE NAMOČILA DO VODY S KUPOVANÝM HNOJIVEM NA ORCHIDEJE.OTŘELA JSEM LISTY.A MÁM OBYVY ,ŽE UŽ JE NEZACHRÁNÍM.PROSÍM O POMOC.JÁ SE MÁM O NĚ STARAT.VYSKOUŠÍM JE POSTŘÍKAT VODOU SE SKOŘICÍ..
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Houbové choroby si ještě chvíli počkají na větší teplo, ale někteří škůdci již záškodnictví zahajují, ale objektivně řečeno, jde o přirozené projevy jejich života. Tito nepřátelé révy jsou tak malí, že je téměř nevidíme. Patří do řádu roztočů a jedním z nich je hálčivec révový (Calepitrimerus vitis), který způsobuje na listech změny, a my pak mluvíme o kadeřavosti. Roztoči nabodnou listovou plochu a sají. V nabodnutém místě dojde k nekrotizaci napadených buněk, což poznáme při prohlížení listů proti světlu, kdy jsou rozpoznatelné černé tečky – místa vpichů. Tato mnohočetná poškození mají za následek deformaci listů, které vypadají jako roztrhané – proto označení kadeřavost. Protože je hálčivec tak malý, musí přezimovat tak, aby to měl blízko ke zdroji potravy – na borce v okolí pupenů či pod jejich šupinami. A protože pouze saje, neumí si ukousnout, nejlépe mu vyhovují měkká, mlaďounká potrava, tedy listy na vrcholu vyrůstajícího letorostu. Pokud se více rozmnoží, může způsobit zpomalení nebo dokonce zastavení růstu. Tím se omezí listová plocha a v ní probíhající fotosyntéza, a slabé keře dokonce mohou odumřít. Zde je vidět poškození listu hálčivcem révovým:
Do téže skupiny patří další škůdce, zvaný vlnovník révový (Colomerus vitis), který na listech svým sáním způsobuje tzv. plstnatost, což vypadá ještě hůře než kadeřavost. Vystouplé hrbolky na lícové straně listů mohou být zpočátku zbarvené do žluta nebo do červena (podle toho, zda jde o bílou či modrou odrůdu). Ze spodní strany je k vidění zvláštní plstnatý porost, který by někdo mohl považovat za plíseň. Jde však o vychlípeniny pokožkových buněk, zvané erineum, kterými buňky listů reagují na dráždivé sání tohoto roztoče. V erineu se vlnovník dále rozmnožuje, a pokud je jeho výskyt silný, listy se mohou úplně svinout, a tím pochopitelně přestávají plnit svou funkci. Na rozdíl od škůdce předchozího se tento většinou vyskytuje sporadicky. Dobrou zprávou je, že oběma škůdcům jejich vitalita dlouho nevydrží a už v srpnu zalézají k zimnímu spánku. Zde je vidět poškození vlnovníkem révovým na lícové straně listu:
A zde je vidět poškození vlnovníkem révovým na rubu listu:
Třetím záškodníkem z této skupiny na jaře se vyskytujících škůdců jsou svilušky, přesněji sviluška ovocná (Panonychus ulmi), případně sviluška chmelová (Tetranychus urticae). Svilušky, jak jinak, také sají na listech. (Ty pak bývají načervenalé, miskovitě se svinují nahoru, a zoubky na listech černají. Později celé listy žloutnou a usychají.) A také se jim líbí na květenstvích, která se pak dále nevyvíjejí a mohou zasych
Ve svém příspěvku SVĚTLÉ FLEKY NA LISTECH VINNÉ RÉV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
Dobrý den.Prosím o radu na hlavičce vinné révy jsou dost velké světlé fleky tedy konce listů jsou celé žluté a žilky na listech jsou také o hodně světlejší než listy.Myslím si,že rostlině něco chybí.Je to něco jako chloroza.Děkuji za radu.Josef
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Iveta.
Dobrý den,
máme chlorózu u vinné révy,poradíte jaké přípravky použít? Děkuji
Komule Davidova, běžně známá jako motýlí keř, je obecně bez chorob, ale může být náchylná k určitým škůdcům a chorobám, zejména ve vlhkém prostředí. Mezi běžné problémy patří plísňové skvrnitosti listů, plíseň obecně a různí škůdci, jako jsou mšice, svilušky a nosatci.
Nemoci
Houbová skvrnitost listů
Toto onemocnění, způsobené různými houbami, se projevuje jako skvrny na listech, často s viditelnými plodnicemi, zejména ve vlhkém prostředí.
Plíseň peronospora
Další houbové onemocnění, kterému se daří ve vlhkém prostředí a způsobuje hranaté skvrny na listech, přičemž sama houba je často viditelná na spodní straně listů. Motýlí keř je zvláště náchylný k peronospoře, která mu způsobuje hranaté, světle žluté léze na horním povrchu listů. Ty pak následně zhnědnou a lze je zaměnit za příznaky háďátka listového a pupenového (Aphelenchoides ritzemabosi) a špatně tak zvolit neúčinnou léčbu.
Plíseň šedá (Botrytis)
Tato houba způsobuje hnědé léze na listech a na podzim může vést k šedému chmýří na odumírajícím listoví.
Hniloba kořenů (Phytophthora)
Onemocnění přenášené půdou, které může vést ke skvrnitosti listů, odumírání a hnilobě kořenů, zejména ve špatně odvodněné půdě.
Škůdci
Mšice
Malý hmyz sající mízu, který může způsobit kroucení listů, žloutnutí a celkové poškození.
Svilušky
Drobní škůdci, kteří způsobují tečkování (malé tečky) na listech a mohou vést k poškození listů.
Nosatci
Listoví nosatci mohou poškozovat listy tím, že ožírají povrch a zanechávají stříbřitý vzhled.
Housenky
Různé druhy můr a motýlů mohou způsobit defoliaci tím, že se živí listy.
Škvoři
Tento hmyz může okusovat květy.
Jak řešit choroby a škůdce
Pěstební postupy
Zajistěte dostatečné sluneční světlo, rozestupy a dobrou cirkulaci vzduchu, abyste minimalizovali problémy s chorobami a škůdci.
Hubení škůdců
Ruční sběr, postřik vodou nebo použití insekticidního mýdla může pomoci kontrolovat některé škůdce. Biologická ochrana, jako jsou slunéčka, může být také prospěšná.
Kontrola plísňových chorob
Zlepšete cirkulaci vzduchu, snižte vlhkost a odstraňte napadené části rostlin, abyste zabránili šíření plísní. V závažných případech mohou být nutné fungicidy.
Zdraví půdy
Zajistěte dobrý odtok, abyste zabránili hnilobě kořenů, a zvažte testování půdy na hlístice, které mohou ovlivnit zdraví kořenů.
Ve svém příspěvku ANTURIE PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Dobrý den,mám dotaz.Před 3 lety jsem dostala anturii,která od té doby stále kvete.Starý květ odejde a hned raší nové.Potřebovala by přesadit,mám ale strach,abych rostlině neublížila.V květinářství mi řekli,přesadit po odkvětu.Má někdo prosím zkušenost s přesazováním?Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bergerova.
anturie krásně a hodně kvete ale na listech má hněde skvrny má ji na okne v poloswtínu
Fialové nebo fialové tečky na listech rajčat mohou být způsobeny několika faktory, včetně nedostatku živin (fosforu nebo draslíku), nízkých teplot nebo dokonce viru, jako je virus skvrnitosti rajčat. Pro účinnou léčbu je důležité identifikovat přesnou příčinu.
Nedostatek živin
Fosfor
Nedostatek fosforu může způsobit fialové nebo tmavě zelené skvrny na listech rajčat, zejména na starších. The Spruce uvádí, že může také způsobit zpomalený růst a zvlnění listů.
Draslík
Nedostatek draslíku může vést k fialovým skvrnám na spodní straně listů, stejně jako ke žloutnutí listových žil a hnědnutí okrajů listů.
Chladné teploty
Stres z chladu
Nízké teploty, zejména pokud je půda studená, mohou bránit příjmu živin a způsobit fialové zbarvení listů.
Noční teploty
Pokud noční teploty trvale klesají pod 10 stupňů Celsia, může to rostliny stresovat a vést k fialovým skvrnám.
Virové infekce
Virová bronzovitost rajčat (TSWV): TSWV může způsobit tmavě hnědé až fialové skvrny na listech, deformované plody a žluté kroužky. Tento virus se šíří třásněnkami, proto je jejich likvidace zásadní.
Další faktory
pH půdy: Nesprávné pH půdy může narušit vstřebávání živin, což vede k jejich nedostatku a fialovým listům.
Přelévání: Nadměrná vlhkost může rostliny stresovat a ovlivnit příjem živin.
Genetika: Některé odrůdy rajčat jsou náchylnější k vývoji fialových listů v reakci na faktory prostředí.
Léčba a prevence
Test půdy: Test půdy může pomoci identifikovat případný nedostatek živin.
Hnojivo: Pokud je zjištěn nedostatek, použijte hnojivo s vysokým obsahem nedostatečné živiny (fosfor nebo draslík).
Regulace teploty: Zajistěte pro rostliny rajčat správnou teplotu půdy a vzduchu.
Hubení škůdců: V případě podezření na TSWV (Tyranthus weed - třásněnky hnědé), potlačte třásněnky pomocí neemového oleje, insekticidního mýdla nebo jiných vhodných pesticidů.
Zalévání: Rostliny zalévejte přiměřeně a vyvarujte se přelévání.
Odstranění napadených listů: Pokud je problém závažný, odstranění silně napadených listů může pomoci zabránit šíření choroby.
V naší poradně s názvem OLEANDR ŠEDÉ LISTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Matyášová.
Letos poprvé mi na některých oleandrech začaly listy ztrácet zelenou barvu a zešedly. Začalo se to se to šířit i na další oleandry. Poradí mi někdo co s tím?
Předem děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ztrátu zelené barvy na listech oleandru mohou zapříčinit roztoči. Ti žijí na listech a živí se na spodní části listů vysáváním buněčné tekutiny. To právě způsobuje ztrátu chlorofylu a změnu barvy listů ze zelené na šedou. Co s tím dělat? Existuje osvědčený recept na přípravu postřiku. Smíchejte dvě lžičky Jaru na nádobí, dvě lžičky řepkového oleje a jeden litr vody. Nalijte vše do postřikovače a dobře protřepejte. Pak s tímto postřikem každý den postříkejte celou rostlinu, hlavně spodní části listů. Jar umožní lepší přilnavost postřiku a olej zase obalí roztoče, kteří se pak díky tomu udusí. Bohužel již poškozené listy se nevrátí do původní barvy, ale ty nové, které teprve vyrostou již budou normálně zelené. Roztoči zemřou do několika dní při pravidelném stříkání.
Žloutnutí listů máty může být způsobeno řadou faktorů, včetně nedostatku živin, nepravidelné zálivky, napadení škůdci nebo plísňových onemocnění. Konkrétně se jedná o nedostatek železa, nadměrné zalévání vedoucí k hnilobě kořenů nebo rez máty (plísňové onemocnění).
Nedostatek živin
Nedostatek železa
Železo je klíčové pro produkci chlorofylu, který dává rostlinám jejich zelenou barvu. Nedostatek železa může způsobit žloutnutí mezi žilkami listů, což se nazývá chloróza.
Další nedostatky
K žloutnutí může přispět i nedostatek dalších živin. Například nedostatek hořčíku může také způsobit žloutnutí, zejména u starších listů.
Problémy s vodou
Přehnané zalévání
Rostliny máty potřebují stálou vlhkost, ale příliš mnoho vody může vést k hnilobě kořenů, což může způsobit žloutnutí a hnědnutí listů. Zkontrolujte vlhkost půdy a ujistěte se, že květináč má dobrou drenáž, aby se zabránilo zamokření.
Nedostatek vody
Přesnost vody je sice častější, ale nedostatek vody může také způsobit stres, který vede k žloutnutí.
Škůdci a choroby
Rez máty: Toto houbové onemocnění způsobuje žluté nebo hnědé skvrny na listech a stoncích, které nakonec vedou k opadávání listů.
Další houbové problémy: Přemíra vody může vytvořit prostředí, kde se mohou množit další houbové choroby, které způsobují žloutnutí a další problémy.
Škůdci: Někteří škůdci mohou poškodit listy a způsobit jejich žloutnutí.
Další faktory
Spálení sluncem: Máta může být citlivá na intenzivní sluneční světlo, zejména při pěstování v nádobách, což může způsobit žloutnutí nebo hnědnutí.
Teplo: Máta preferuje chladnější teploty a může mít problémy s nadměrným horkem.
Zakořenění: Pokud je rostlina zakořeněná (kořeny vyplňují květináč), může mít potíže s dostatečným příjmem živin a vody, což vede k žloutnutí.
Co s tím dělat
Vlhkost půdy: Zkontrolujte, zda je půda trvale vlhká nebo suchá.
V naší poradně s názvem DRACENA SKVRNY NA LISTECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar Štěpánková.
Dobrý večer, dostala jsem od maminky v srpnu dracenu. Na listech se tvoří žluté a hnědé skvrny. Zalévám 1 x týdně, občas rosím listy, nevíte prosím, čím to může být? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Příčina těchto skvrnek na draceně může být slunce. Vypadá to, jako by byly listy vypálené od sluníčka. To se může stát například, když je rostlina blízko u okna, na které zaprší a pak po dešti vysvitne slunko. Kapičky, které zůstanou na skle, můžou vytvořit malé optické čočky koncentrující sluneční svit na jedno místo, v tomto případě na list. Podle ostatních listů je vidět, že se rostlině u vás daří, možná ji trochu přelíváte. Nechte ji občas zcela vyschnout.
Žluté skvrny na listech rajčat mohou být příznakem několika problémů, včetně plísňových onemocnění, jako je spála listů nebo septorióza, nedostatku živin nebo napadení škůdci. Spála listů se často projevuje jako soustředné kruhy na spodních listech, které poté žloutnou a opadávají. Septorióza listů způsobuje malé, kruhové hnědé skvrny se žlutými kruhy, které se rychle šíří ve vlhkých podmínkách. Nedostatek živin, zejména dusíku, může také způsobit žloutnutí, zejména u starších listů. Žloutnutí a deformaci listů mohou způsobovat i škůdci, jako jsou mšice.
Spála listů
Odstraňte postižené listy, zlepšete cirkulaci vzduchu a zvažte ošetření fungicidy.
Septorióza listů
Podobně jako u spály listů, odstraňte postižené listy a zlepšete cirkulaci vzduchu.
Nedostatek živin
Proveďte půdní test, abyste určili specifické potřeby. Nedostatek dusíku lze řešit hnojivy bohatými na dusík, popřípadě tekutým železem.
Škůdci
Identifikujte a ošetřete škůdce, jako jsou mšice, insekticidním mýdlem nebo jiným vhodným postřikem.
Plísňová onemocnění
Padlí listů může způsobit žloutnutí s bílou práškovou látkou na listech. Fusariózní vadnutí může způsobit žloutnutí a vadnutí jedné strany rostliny.
Obecná doporučení
Zlepšete cirkulaci vzduchu: Zastřihněte spodní listy a zajistěte správné rozestupy mezi rostlinami.
Správně zalévejte: Vyhněte se zalévání shora a zajistěte dobrý odtok vody.
Zvažte organické možnosti: Mulčujte kolem základny rostlin a zvažte použití organických hnojiv.
Pravidelně rostliny sledujte: Včasné odhalení problémů může zabránit jejich šíření.
Když „provětrávací“ prevence nestačí - jakými „zbraněmi“ teď musíme zasáhnout proti houbovým chorobám?
Z toho, co jsem uvedla o sprchávání jako důsledku srážek v době kvetení vyplývá, že takzvaně „do květu“ bychom aplikovat postřiky raději neměli. Po odkvětu a v době vegetace vůbec je nutné pravidelně kontrolovat zdravotní stav révy a to podle vývoje počasí vyhledávat příznaky buď peronospóry (pokud je počasí deštivé) nebo příznaky padlí (pokud je sucho). Aplikovat přípravky proti těmto dvěma chorobám doporučuji drobným pěstitelům podle výskytu příznaků. Sice existují signalizační postupy, jak vývoj chorob v daném čase předpovídat, ale jsou značně náročné. Tak náročné, že ti, kteří je ovládají, je poskytují profesionálním vinařům jako placenou službu. Avšak drobný pěstitel si jistě najde chvíli na to, aby vinici pravidelně procházel, a příznaky výskytu houbových chorob jistě najde včas.
Pokud byl chemický zásah proti houbovým chorobám před květem proveden přípravkem s preventivním účinkem, je možné použít přípravky kontaktní. Proti peronospoře použijeme opět přípravky na bázi mědi, např. FOLPAN, CUPROXAT, či DITHANE, proti padlí např. KUMULUS, KARATHANE nebo CABRIO TOP.
Po odkvětu je však nutné vzít v úvahu možnost výskytu další houbové choroby a tou je šedá hniloba, dříve zvaná plíseň šedá, latinsky Botrytis cinerea. Ta škodí především na květenstvích a později především na hroznech. Květenství mohou zasychat a upadat. Působení plísně šedé známe nejvíce z doby, kdy hrozny zrají. Projevuje se hnilobnými skvrnami na bobulích, které jsou touto plísní napadané postupně - nejprve uvnitř hroznu (kde je déle vlhko) až k povrchovým bobulím, což je nebezpečné hlavně u odrůd s hustým hroznem. Takto napadené hrozny se nehodí ke sklízení. Toto houbové onemocnění je pro pěstitele pohromou - není závislé na teplotě, k jejímu zdárnému rozvoji stačí dostatek vlhkosti. Proto zůstává nepřítelem révy i na podzim, v září či říjnu – tedy pokud prší. Nicméně boj s plísní šedou je nutné začít již po odkvětu, proto se o tom zmiňuji už teď. Kromě preventivního kvalitního provedení všech zelených prací doporučuji v tomto případě určitě provést také preventivní chemické ošetření po odkvětu, například přípravkem MELODY COMBI. Zde je vidět bobule uvnitř hroznu napadené plísní šedou:
Doposud jsme se zabývali houbovými chorobami a v březnu jsme také věnovali pozornost bakteriálním a fytoplazmatickým onemocněním. Existují však ještě další révové choroby...
Systematicky jsou zařazené do skupiny „viróz“ a virům podobných mikroorganizmů, nazývaných „viroidy“ a „virózám podobná onemocnění“. Jsou způsobovány původci tak drobnými, že ani nemají buňky. Viry jsou tvořeny DNA s