Při práci v koruně stromů se používá obvykle profesionální vybavení od firem Singing Rock, Petzl, Stihl, Silki a speciální arboristické vybavení od předních zahraničních firem.
Výsadba stromů
Představuje vlastně začátek arboristické práce, a proto jí je třeba věnovat velkou pozornost, neboť na jejím odborném provedení bude záviset v budoucnu celý život stromu, a potažmo i zalesňovaného okolí.
Výsadba stromů spočívá nejen ve vlastní výsadbě stromů, ale je třeba dbát i na další aspekty pro ideální budoucí podmínky pro vysazené stromy:
výběr vhodných stromů pro konkrétní stanoviště;
hodnocení podmínek stanoviště;
zabezpečení příznivých podmínek pro výsadbu stromů a zeleně;
péče o stromky v prvních letech po výsadbě.
Vysazují se jak malé stromky ze zahradní školky, tak i větší stromy až po ty největší. V závislosti na tvaru koruny, rozměrech daného stromu a půdních poměrech stanoviště se poté volí technologie výsadby a ukotvení stromu (park, zahrada, hřbitov, volná příroda, ...). Při samotné výsadbě stromu se většinou jedná o úplnou či částečnou výměnu substrátu na stanovišti, instalaci závlahových sond, statické zajištění stromu pomocí dřevěných kůlů, přihnojení, zamulčování kůrou proti výparu vody, zalití a provedení komparativního řezu. U větších stromů se pak kotví bal ještě speciálním podzemním systémem.
Kácení stromů
Patří mezi velmi časté činnosti. Provádí se rizikové kácení nebezpečných stromů v městské zástavbě, v blízkosti budov, nad objekty, ale i v lese a v blízkosti zástavby, hřbitovů, elektrického vedení a podobně.
Při kácení stromů je samozřejmostí pojištění proti způsobeným škodám a profesionální přístup. Cílem je postupné odřezání a bezpečná doprava částí stromu na zem tak, aby byla zachována maximální bezpečnost pro všechny zúčastněné pracovníky a nedošlo k žádnému poškození majetku zákazníka.
Kácení stromů a jejich prořezy se provádí za pomocí speciálních lanových technik a použitím arboristického vybavení od různých firem, které se dobře osvědčily (Singing Rock, Petzl, ...).
Ořezy stromů
Pravidelné ošetřování stromů je kompromisem mezi jejich přirozeným růstem a potřebami lidí. Vhodnými zásahy, jako jsou především různě rozsáhlé ořezy, se prodlužuje životnost stromů a zlepšuje se jejich zdraví.
Všechny druhy řezu a ořezu stromů:
Výchovný řez – provádí se u mladých stromků v prvních letech po výsadbě na trvalé stanoviště. Cílem je dosažení druhově charakteristického tvaru koruny a její přizpůsobení funkčním požadavkům stanoviště (například úprava podchozí a podjezdové výšky).
V naší poradně s názvem VLAŠSKÉ OŘECHY CHOROBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Litvák.
V letošní sklizni vlašských ořechů jsem zjistil u spousta plodů "jakoby vyžrané" díry ve skořápce, zjištěno min. na 50 % úrody. Tento jev jsem zaznamenal poprvé. Můžete mi poradit o co se jedná a jak tomu předcházet? Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Obaleč jablečný (Cydia pomonella) dělá tyto díry do ořechů. Je to škůdce, který přezimuje jako larva v kůře stromu v hedváných chomáčcích. Vývoj začíná brzy na jaře a dospělí se objevují v době kvetení. Dospělí jsou aktivní pouze za soumraku a za úsvitu a kladou vajíčka na listy, případně na plody. Larvy vystupují z vajíček a hledají ořechy, aby se začaly krmit. Chemické postřiky se obvykle používají k likvidaci vajec a mladých larev předtím, než vstoupí do plodu. Larvy mohou vlést do středu vyvíjejících se ořechů, aby se krmili jádrem. Když dospívají, vytlačují ze vstupní díry své výkaly. Po třech až čtyřech týdnech larvy opustí ořech a hledají na stromě chráněné místo, aby se obalily kokony. Larvy ve svém kokonu mohou přezimovat, nebo se mohou objevit ve dvou až třech týdnech jako nová generace dospělých. Tito dospělí jsou aktivní v červenci a srpnu. V teplých oblastech může být i třetí generace.
Ochrana je postřikem celého stromu. To je při vzrostlém ořechu velmi komplikované, protože se používají kontaktní jedy, které jsou jedovaté pro všechno živé. Nejméně toxický je postřik neemovým olejem (olej ze stromu nimba). Existuje ale jedna nechemická vychytávka, která omezí populaci těchto potvor. Je to papírová vlnitá lepenka, která se omotá kolem kmene a větví. Larvy do ní velmi rády nalezou, aby se zakuklily. Pravidelným vyměňováním a likvidací lepenky zamezíte vývoji nových generací.
Zakládací řez – provádí se u mladých stromů v období jejich intenzivního růstu. Nejčastěji se jedná o řez prováděný v okrasné školce při založení koruny, nebo se jedná o řez při výsadbě stromů na trvalé stanoviště, kdy je základem pro formování koruny do typického habitu či funkčního typu. Provádí se do 15–20 let věku stromu, pak následují řezy udržovací.
Výchovný řez – jeho cílem je zabezpečit druhově charakteristický staticky odolný tvar koruny ošetřovaného jedince a připravit podmínky pro rozvoj koruny typické pro daný taxon. Rovněž přizpůsobit velikost a tvar koruny funkčním požadavkům stanoviště (úpravou podchodné, pojezdové výšky). Při provádění výchovného řezu se odstraňují zejména poškozené, suché větve, kodominantní větvení, navzájem se křižující větve a větve s vrůstající kůrou v úžlabí (tlaková větvení).
Udržovací řez – používá se u vzrostlých stromů, které již překlenuly období intenzivního růstu. Cílem je zajistit jejich dlouhodobou funkčnost a omezit na minimum jejich možné negativní působení na okolí.
Zdravotní řez – jedná se o komplexní udržovací řez (ostatní udržovací řezy z něj vycházejí). Cílem je především zabezpečit dlouhodobou funkčnost stromu z hlediska vitality, zdravotního stavu a provozní bezpečnosti. Tento řez se opakuje v několikaletých intervalech, alespoň však jednou za 8– až 10 let, s ohledem na aktuální stav stromu. Tímto řezem se odstraňují či zkracují větve suché, mechanicky poškozené, zlomené, jinak provozně nebezpečné, napadené škůdci nebo houbami, větve, které se kříží, větve zahušťující korunu, nevhodně směřující větve. Ošetřují se tak kodominantní a tlaková větvení, zarovnávají pahýly po nekvalitních řezech a podobně.
Bezpečnostní řez – je nejjednodušší variantou zdravotního řezu, zaměřenou pouze na provozní bezpečnost stromu. Bezpečnostním řezem se odstraňují pouze větve, které by mohly bezprostředně ohrozit okolí. Jedná se o větve suché, mechanicky poškozené, nalomené, zlomené. Z důvodu závažnosti je možno bezpečnostní řez provádět celoročně v intervalech přibližně 2–6 let.
Redukční řez – podle charakteru a zaměření se dělí na redukční řez vlastní (redukce od určité překážky), prosvětlovací (prosvětlení koruny z provzdušnění a revitalizace koruny), symetrizační (symetrizace z důvodu náporu větru) a stabilizační SIA (stabilizace stromu pomocí redukce výšky koruny, vypočtená dle metody Static Integrated Assessment).
Redukční řez vlastní – se zaměřuje na celkovou nebo jednostrannou redukci koruny. Často se jedná o stromy v blízkosti různých překážek nebo stromy dlouho ponechané bez jakékoliv péče. Taktéž se odstraňují větve, které výrazně vychylují strom z jeho těžiš
V naší poradně s názvem SULKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Pánková.
Dobrý den,
od druhého dne po postřiku stromů přípravkem Sulka - K má náš pejsek střevní problémy (průjem). Protože postřik si samožřejmě nevybírá jen větve stromů, ale ve velkém množství padá na trávník, kde se pes pohybuje a často trávu olizuje, mohou tím být vyvolány jeho problémy?
Děkuji za odpověď.
Marcela Pánková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Sulka - K obsahuje síru a ta může způsobit zažívací potíže psům, kteří ji spolknou. Nabízí se zde řešení ve formě dodatečného postřiku trávy čistou vodou z hadice, aby se z ní rychle spláchly ještě nezaschnuté zbytky přípravku Sulka - K.
Pejskovi na několik dní dopřejte dietu a krmte jen kuře s rýží, než se jeho hovínko vrátí do normálu.
Péče o stromy znamená nejen mnoho potřebných znalostí o dřevinách, jejich vývoji, chorobách a řezech, ale i o zákonech a bezpečnosti práce. Arboristika je obor, který se u nás začal dynamicky vyvíjet teprve v posledních letech. Nyní jsme však ve fázi, kdy si můžeme mezi arboristy vybírat.
Arboristika je věda na pomezí lesnictví a okrasného zahradnictví. Zabývá se komplexní péčí o stromy a keře a jejich porosty zejména v urbanizovaném prostředí. Vzhledem ke svému rozsahu od péče o jednotlivé stromy až po úroveň komplexního pohledu na celkovou péči o městskou zeleň (se zvláštním důrazem na dřevinné vegetační prvky) je tento obor také někdy nazýván jako městské lesnictví.
Univerzální návod, jak poznat dobrého arboristu, pravděpodobně nikde nenajdeme, ale můžeme se zaměřit na ukazatele, které svědčí o aktivitě a informovanosti odborníka. Kromě klasického vzdělání u nás máme certifikační systém založený na celoživotním vzdělávání lidí pohybujících se v praxi. Certifikační systém má několik úrovní a každá splňuje požadavky určité úrovně v péči o stromy. Při výběru arboristy se můžete orientovat podle 2 certifikací: Český certifikovaný arborista a European Tree Worker. Obě certifikace znamenají, že arborista musí pro získání certifikátu prokázat své znalosti při teoretické i praktické zkoušce před odbornou komisí. Oba certifikáty se vydávají s platností na tři roky a pro prodloužení platnosti musí arborista dokládat, že se průběžně vzdělává absolvováním různých školení a seminářů.
Český certifikovaný arborista
Certifikační program odborně garantuje Mendelova univerzita v Brně. Má dvě úrovně a dvě nadstavbové specializace.
Český certifikovaný arborista – základní úroveň: pokrývá oblasti v péči o stromy ze země. Soustředí se především na provádění kvalitních výsadeb, výchovných řezů, ošetřování keřů a základní znalosti biologických souvislostí:
Český certifikovaný arborista – specialista pro práci s plošinou: je nadstavbová specializace zaměřená na pohyb v koruně stromu a ošetření vzrostlých stromů s využitím plošiny.
Český certifikovaný arborista – specialista pro práci stromolezeckou technikou: je nadstavbová specializace zaměřená na pohyb v koruně stromu a ošetření vzrostlých stromů s využitím stromolezeckých technik. V rámci této certifikace se uznává certifikace European Tree Worker.
Český certifikovaný arborista – konzultant: je nejvyšší úroveň certifikace a zahrnuje znalosti nezbytné k hodnocení stavu stromů a správnému návrhu ošetření. Zájemce o tento typ certifikace musí mít celkový přehled o metodikách používaných v oboru, musí znát důležité
Styl prořezávání, který nakonec umožní, aby se ovocný strom rozvíjel do své největší možné velikosti, se nazývá extenzivní. Spočívá spíše v průklestu než v hlubokém řezu a je zejména vhodný pro takové stromy, jako jsou jabloně a hrušky, tedy ty jádroviny, které nesou ovoce na krátkém plodném obrostu. Méně vhodný je například pro broskve, které plodí na nových (loňských) letorostech a rozvíjejících se částech. To neplatí zcela bez výjimky, protože jsou bujně rostoucí odrůdy, které nesou ovoce spíše na loňských letorostech.
Styl prořezávání, který má tendenci snižovat a zmenšovat rostliny nebo stromy, je známý jako represivní řez. Provádí se řezem nových částí a může nebo nemusí být doprovázen řezem starších větví. Represivní prořezávání (americký řez) se běžně praktikuje na rostliny, které nesou ovoce na koncích nových letorostů, jako jsou broskve, maliny, ostružiny a réva. Pokud tento styl prořezávání není prováděn na takových stromech, jako jsou broskve, větve budou velmi pravděpodobně velmi dlouhé, budou se lámat pod těžkou násadou ovoce a stromy budou zabírat více místa v sadu, než je nutné nebo žádoucí. V praxi takový špatně prováděný řez vede nevyhnutelně k předčasnému úhynu celé dřeviny, usychání, klejotoku, až nakonec zůstávají výhradně slabě rostoucí větve na vrcholu jinak zcela usychající broskvoně.
Represivní řez ve výsledku vede k posílení stromu nebo rostliny, zabraňuje poškození větví nadměrnou násadou ovocem, zvyšuje kvalitu a velikost plodů. Stromy se udržují v požadovaných mezích, plody lze snadno sklízet a dřeviny je možné jednoduše ošetřit postřikem (u broskví v předjaří nezbytným).
Při řezu dochází k odstraňování dvou typů větví, a to živých a mrtvých (suchých). Řez živých větví se nedoporučuje provádět v příliš velkém měřítku naráz, a to z důvodu odstranění většího množství listové plochy, které může u stromů vyvolat energeticky náročné obranné reakce. U mladých stromů by v jednom roce nemělo být nikdy odstraněno více než 25 % a u vzrostlých stromů ještě o něco méně z celkové listové plochy stromu. Velký pozor musíme dávat při odřezávání bočních větví, abychom řezem nepoškodili obranný systém a ochranné zóny mateřské větve. Pokud dceřinou větev odstraníme správně, je možné, že tyto dva mechanismy zabrání vniku patogenů. Řez musíme vést tak, abychom neporanili větevní límeček mateřské větve. Řez mateřských, terminálních větví by měl být prováděn jen v krajních případech. Je důležité, aby mateřská větev byla zakrácena na dceřinou větev s průměrem alespoň jedné třetiny mateřské větve (takzvané třetinové pravidlo).
Řez mrtvých (suchých) větví se používá především pro provozní bezpečnost stromu. Neměl by být použív
V naší poradně s názvem MODRÁ SKALICE NA POSTŘIK STROMŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
Za jakých podmínek je možné tento postřik provádět v tomto období vegetačního klidu,děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejlepší čas na preventivní postřik ovocných stromů v období vegetačního klidu je koncem zimy, tedy začátkem března. Toto úsilí pomáhá chránit stromy před padlím a někteří zahradníci jej používají k hubení mravenců v rostlinách pěstovaných v květináčích.
Pro účely tohoto popisu rozdělíme ovocný strom na dvě základní části, a to na kmen, který se skládá ze spodní části hlavního stonku sahajícího od země až po rozvětvení prvních větví, a na korunu, která zahrnuje část stromu nad tímto bodem. U ovocných dřevin jsou pěstovány dvě formy koruny: koruna s terminálem (pyramidální koruny) a otevřená koruna. Pyramidální koruny mají hlavní vertikální větev navazující na kmen, terminál, který je víceméně kolmou osou koruny a dosahuje až k vrcholu stromu. Boční větve vyrůstají z tohoto terminálu a takto je tvořena koruna. Ve stromu s otevřenou korunou terminál chybí a korunu tvoří čtyři nebo pět bočních kosterních větví. U mnoha dřevin je otevřená koruna vhodnější, ale u jabloně jsou si z více specifických důvodů tyto varianty rovnocenné.
Výhody koruny s terminálem: větve jsou menší v poměru k tělu stromu a jsou proto méně náchylné k poškození kmene, když se zlomí. Pokud je kosterní větev zlomená, je to jen malá část stromu, a koruna je proto méně poškozena, než by tomu bylo v případě otevřené koruny. Větve jsou rovněž kratší a neohýbají se tolik pod zatížením ovoce. V případě, že je strom zanedbán, za rok nebo dva je pak méně poškozen řezem než strom s otevřenou korunou.
Nevýhody koruny s terminálem: je velmi obtížné udržet terminál poté, co strom zestárne, a výhony v horní části koruny poměrně vysokého stromu je pak nákladné odstranit. Příliš mnoho ovoce roste ve stínu a jejich barva a chuť nejsou tak dobré jako v případě otevřené koruny. Z důvodu stínu plodí dřevo stále do značné míry na okraji, takže žádný významný řez nemůže být proveden, aniž by se výrazně nesnižoval počet květních pupenů po řezu. Dřevo, které se odebírá řezem větví, je dřevo, které nese květní pupeny.
Výhody otevřené koruny: méně větví, které je třeba udržovat, a ty, co zůstávají, jsou udržovány v lepším stavu, protože mají dostatečný prostor k rozvoji. Koruna je otevřená slunečnímu záření a dřevo je proto zdravější, ovoce je lepší barvy a lépe vyzrálé. Prořezávání a postřiky lze provést levněji a důkladněji. Stromy mohou být upraveny v požadovaném rozsahu každý rok, aniž by hrozilo nebezpečí, že bude příliš výrazně snížen počet květních pupenů. Plody nevyvíjí velký tlak na větve, protože místo toho, aby ovocné dřeviny plodily zcela na konci větví, kde je větší pákový efekt, jsou plody rovnoměrně po celé délce větve. Zkušenosti ukazují, že plody na ovocných dřevinách s otevřenou korunou jsou spíše rovnoměrně velké na rozdíl od plodů na stromě druhého typu. To je pravděpodobně kvůli rozmístění plodů podél větve namísto shluků plodů na konci.
Nevýhody otevřené koruny: malý počet kosterních větví, obvykle ne více než čtyři, a protože ty musí být velké, může být nebezpečí, že se rozlomí. Kosterní větve jsou pravděpodobně delší, protože strom má tendenci se spíše rozšiřovat než vyrůstat do výšky, a tak i zabírá více místa. Tato nevýhoda je však kompenzována každoročním ořezáváním stromů, takže obstojí i pod zatížením. Je také do určité míry kompenzována růstem hlavních kosterní větví směrem nahoru.
V naší poradně s názvem TÚJE A JEJICH NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radek Hes.
Dobrý den.
Máme dva roky staré thůje a od země praská kůra.
Můžete mi prosím poradit jak to ošetřit.
Děkuji za odpověď. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Kůra na kmeni túje praská často. Příčinou může být hojná zálivka v minulém roce nebo mráz následovaný přímým slunečním zářením. Většinou nejde o nemoc, ale prasklina může být vstupní branou pro různé problémy, které mohou rostlinu úplně zničit.
Co dělat, když dojde k rozštěpení kůry na tújích?
V posledních letech bylo provedeno docela dost výzkumů věnujících se uzavření ran stromů. Výsledky uvádějí, že nanesení barvy nebo ošetřování dehtem mají jen malý účinek. Naopak začištění a oříznutí praskliny až na kůru, která pevně drží na dřevu, se ukázalo jako nejlepší řešení. Řezy v kůře rychle zaschnou, mají malou plochu a nazadržuje se v nich voda ani nečistoty. Obnažené dřevo zatuhne do hladka a uzavře se před okolním prostředím. Další ošetření již není potřeba, strom si s tím poradí sám. Jak provést začištění?
Ostrým nožem od jednoho konce praskliny, sledujte okraj kolem jedné strany rány, asi 1,5 až 2,5 cm od ní. Zastavte se na druhém konci a proveďte stejný postup na opačné straně praskliny. Nůž by měl být sterilizován mezi řezy jeho očištěním a ponořením na několik minut v roztoku chlornanu sodného s vodou v poměru 1:10 nebo v 70% alkoholu, aby se zabránilo kontaminaci. Opatrně vyjměte kůru z vnitřku ošetřovaného místa. Měl byste dosáhnout podobného stavu, jako na přiloženém obrázku. Nezapomeňte to nechat bez dalších zásahů. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Kadeřavost broskvoně (Taphrina deformans) je asi hospodářsky nejvýznamnější chorobou zejména u broskvoní, opět se jedná o houbovou chorobu. Ochrana proti ní je založena na důsledném preventivním ošetření fungicidy, nejpozději při počátku rašení terminálních pupenů. Délku infekčního období rozhodujícím způsobem ovlivňuje teplota. Za chladného počasí je vývoj zpomalen a infekční období může trvat pět i více týdnů. Některý rok nastane optimální termín ošetření již v únoru, jindy až v dubnu. Na základě posledních zkušeností se doporučuje ošetřovat v případě výskytu teplých period v předjarním období, pokud teplota vzduchu dosáhne po několik dnů nad 5 °C. Na podzimní a předjarní postřik se doporučují kontaktní fungicidy na bázi mědi, můžete využít například Flowbrix, Funguran Progress, Champion 50 WG, Delan, Syllit. Vedlejší účinnost spočívá ve zvýšení odolnosti ošetřených stromů proti jarním mrazíkům. Používané účinné látky působí převážně kontaktně, takže fungicidem musí být dokonale ošetřeny celé koruny stromů. Pro lepší pokryvnost je vhodné přidat smáčedlo. V případech, kdy po vyrašení trvá chladnější a deštivé počasí, je třeba ošetření v intervalu 10–14 dnů opakovat. Pro opakovaná ošetření jsou vhodné především organické fungicidy. Ošetření v období po odkvětu již není účinné.
Padlí broskvoně (Sphaerotheca pannosa) se projevuje v teplých létech na listech, ale hlavně světlými skvrnami na osluněné straně plodů. Ty postupně překryjí většinu povrchu plodu. Při časném napadení plody špatně rostou a mohou i praskat a zasychat. Takto napadené stromy co nejdříve opakovaně ošetřete přípravky Kumulus WG či Talent.
Puchrovitost švestek (Taphrina pruni) vzniká při vlhčím a chladnějším průběhu jara v rizikových lokalitách (zvláště ve vyšších polohách) a nelze vyloučit poškození plodů. Houba přezimuje ve větvích nebo na šupinách pupenů. K infekci dochází na jaře v období kvetení stromů. Z infikovaných květů se tvoří deformované plody, které rostou rychleji než ty zdravé. Napadené plody jsou světlejší, abnormálně se prodlužují (dorůstají až 5–7 cm), nakonec jsou protáhlé, mírně zakřivené, mají houbovou vůni, jejich povrch je pokrytý bílým povlakem vřecek. Plody bývají uvnitř duté a jsou bez pecky. Základem ochrany je důsledná likvidace napadených plodů. Plody musí být odstraněny včas. Důležitá je rovněž správná výživa, především dostatek vápníku. Chemická ochrana proti puchrovitosti slivoně je ověřená a účinná. Napadení lze zabránit v období počátku rašení. Za chladného a deštivého počasí je vhodné až do stadia bílého poupěte ošetření opakovat přípravky Flowbrix, Funguran Progress, Champion 50 WG.
V naší poradně s názvem ČERNÁNÍ OŘECHŮ A NĚCO JE NA LISTECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Bártl.
Prosím poraďte,něco je na listech,zda je to nějaké houba nevím, a černější ořechy..da se s tím něco dělat. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jde o bakteriózu - plíseň ořechů produkovanou bakteriemi Xanthomonas juglandis. Toto onemocnění napadá listy, větve, květenství a plody. Bakterióza přezimuje v trhlinách kůry a na infikovaných rostlinných zbytcích a proniká do stromu prostřednictvím průduchů nebo ran, které se objevují při údržbě. Preventivní a léčebné opatření spočívá buď v prořezání postižených větví až do zdravé oblasti, ošetření pomocí bordeauxské kaše 4-5% a pokrytí ran tmelovou pryskyřicí;
Nebo použití postřiku na bázi mědi ve vegetačním období.
Staré sady bývaly dříve vysazovány obvykle ovocnými stromy s korunou založenou velmi vysoko na kmeni. Často byly kosterní koruny rozvětveny 2 nebo 2,5 metru nad zemí, tak aby se osoby mohly volně pohybovat pod větvemi. Tyto sady byly přizpůsobeny extenzivním metodám pěstování a jejich údržba spočívala v jarním zmlazovacím řezu jednou za deset let a v probírce první dva roky po zmlazení. Tomuto způsobu pěstování odpovídal i výběr odrůd, které dobře snášely tento způsob údržby. Plodnost těchto sadů, kvalita plodů a zdravotní stav dřevin byly adekvátní uvedené péči. Ale v současné době jsou spíše pěstovány ovocné dřeviny s kosterními větvemi rozvětvenými blízko k zemi. Důvodem rozdílu v poloze koruny ovocných stromů ve vztahu k výšce koruny je, že charakter koruny ovocného stromu má přímý vztah k jeho přizpůsobení danému prostředí a péči, která může být věnována ovocnému sadu. Zásadně se pak může lišit vhodnost použití vysokokmenů pro malé nebo větší soukromé zahrady a pro ovocné plantáže.
Jakkoliv je ve školce často zapěstována řezem koruna stromu rozvětvením v určité výšce, lze výšku změnit řezem a výběrem rozvětvení ve vyšším místě na kmeni.
V Evropě je poměrně vlhčí klima, než mají Spojené státy. A navíc má Evropa méně proměnlivé klima, a to zejména s ohledem na ničivé větry. Také je na většině území Spojených států intenzivnější sluneční záření, a to zejména v těch částech, kde převažují suché větry. Zde jsou tedy pěstovány nízké tvary ovocných dřevin. Výběr výšky a charakteru koruny je tak jedním z důležitých způsobů přizpůsobení ovocných dřevin pro klima dané lokality, ve které jsou pěstovány. Tam, kde je potřeba maximální sluneční světlo a teplá a suchá země pod stromy, jsou vysoké tvary asi nejlepší, ale tam, kde je žádoucí ochrana kmene a hlavních větví stromů před sluncem a odolnost proti silným větrům, jsou nejvíce vhodné zákrsky.
Prakticky ve všech částech Spojených států byly v poslední době vysazovány sady s nízkými tvary koruny. Typické vysokokmeny se nacházejí pouze ve starých ovocných sadech. Stromy s nízkou korunou mohou pomocí zásahů ovocnáře plodit dříve než vysokokmeny, protože velmi vysoké koruny jsou udržovány pouze tím, že jsou jim každoročně odřezány boční výhony kosterních větví, které se tvoří během prvních 2 až 4 let růstu stromů. Toto prořezávání oddaluje dobu, kdy větve mají dostatek plodonosného obrostu. Hlavním důvodem oddálení plodnosti je však intenzita růstu dřeviny pěstované jako vysokokmen v prvních letech ve srovnání se zákrsky, nebo dokonce vyšlechtěnými sloupovitými odrůdami, které jsou udržovány řezem jinak.
Vysokokmeny ve vlhkém klimatu umožňují, aby slunce rychleji ohřál
Ve svém příspěvku KROUCENÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil Klíma.
Dobrý den, na podzim jsme zasadili planou meruňku, na jaře ji ale krátce po rašení listů se listy začaly kroutit a přestaly růst. Nevíme proč a zda se to dá ještě napravit. Děkuji za radu, Klíma, Kolín.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Neumann.
Dobrý den.
Mám jakousi blůmu (žluté koule,které se zráním červenají až do temné fialové(nějaká slivoň)
Roub jsem získal v pohraničí (po němcích). Strom je střední velikosti a každý rok cca 20let neuvěřitelně plodil. Jen byl nutný postřik při odkvétání proti červivosti. Jenže v loňském létě se mu začaly kroutit listy a strom začal chřadnout.
Listy jsem prohlížel,někde byly drobná dvě, tři mikrozrnka (trus?). Od počátku jsem dělal postřiky , ale postupně to ztrácelo smysl, když listy se srolovaly do utěsněné roličky (postřik proti mšicím - myslím Mospilan, nebo tak něco. Na podzim jsem si mayslel, že strom uschne. Na jaře jsem jej silněnji oriřezal, zatím se má k světu, mnoho výhonkú i ze staršího dřeva. Zdá se zachráněn ale svinuté trubičky nyní nachcházím na jabloni a růžích. ˇŽivočicha nevidím? Není to nějaká nemoc? Máte radu có s tím?O jediný exemplář stromu se bojím.
Děkuji
Stromy se dají přesazovat v každém věku. Pokud jsou zdravé a vitální, tak rozhodně stojí za to podstoupit tu námahu a prodloužit jim život na novém stanovišti. Na samém začátku je třeba mít na paměti, že strom je něco trochu jiného než keř.
Důležité je znát správný způsob přesazování, vědět jak na to. Nesmíte si myslet, že starší stromek jednoduše vykopete, přesadíte a on se ujme, to by byla chyba. Hmotnost přesazovaného stromu je závislá od jeho velikosti, má kořenový bal a kmen s větvemi, to vše něco váží. Stromy přesazujeme i s jejich kořenovým balem, který může být značně velký. Při přesadbě většího stromu bych se určitě vyhnul zkracování kořenů, protože během vyjmutí ze země určitě dojde k nějakým ztrátám na kořenech, které se překopnou nebo jinak poničí. V některých případech může být i potřeba k přesazení těžká technika. U velmi vzrostlých stromů, byste tuto práci měli přenechat specializované firmě, která s tím má zkušenosti. Kořenový bal u stromů je zhruba stejně velký jako jeho větve, záleží na druhu stromu (jedná se jen o hrubý odhad).
Kořenový bal by měl být při transportu chráněn, minimálně zabalen do juty. Strom se sází do předem vyhloubené jámy, která musí být větší než současný kořenový bal, bal pak zasypeme a přiměřeně upěchujeme. Strom musíme zpočátku pravidelně zalévat.
Pozor: Túje jsou velmi náchylné na přesazování, proto jim musíme plně zachovat jejich kořenový bal a po přesazení je pravidelně zalévat.
Ve svém příspěvku ČLÁNEK JE BEZVADNÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bukovský Zdeněk.
Včelařím přes padesát let,
ale mrzí mě,že někteří včelaři přirovnávají včely ke zvěři, která chcípá, žere a lenoší.
Přítel Kavan Petr se takto vyjadřuje ve svých webových stránkách o včelách.
A když jsem mu napsal,že s ním nesouhlasím tak na mě zpustil vlnu nadávek a zloby.
Jsem rád,že jako jednatel spolku, který má 85 členů, jsem se zatím nesetkal s podobným
chováním tzv.včelaře.
Další fenomén dnešní doby je hromadné kácení stromů, keřů i centrech obcí, jako těžba
dřeva do kotlů na biomasu. Domnívám se, že kotle na dřevo propagoval p.Bursík, jako
ekologické topení. Děsí mě dředstava, že naši vnuci si budou promítat filmy jak vypadaly u nás
lesy.
Děkuji Vám za nádherný a poučný článek o včelách.
S pozdravem
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Švestky patří mezi nejvíce zavařované druhy ovoce. Oblíbené jsou především jako kompot nebo povidla – a ta jdou připravit i v troubě nebo v remosce.
Při zavařování švestek by se mělo dodržet několik základních pravidel – plody musí být samozřejmě kvalitní, nepomačkané; nálev se do sklenic k švestkám přidává vychladlý; švestky se před vložením do sklenic propíchají dřevěným párátkem (plody budou lépe vstřebávat cukr a slupky nepopraskají); zavařování trvá 15 až 20 minut v teplotě 85 °C.
Ingredience: 2 kg švestek bez pecek, 1 l vody, 400 g pískového cukru,2 tyčinky skořice, citrónová kůra, 4 lžíce citrónové šťávy, 4 lžíce rumu, 4 hřebíčky, 3–4 celé kousky badyánu
Technologický postup: Švestky, které chcete použít do kompotu, by měly být bez vad (bez zvrásnění, plísně, hniloby). Švestky proto pečlivě vybírejte. V následujícím kroku pak švestky důkladně operte ve studené vodě a vypeckujte. Na plotnu postavte hrnec, do něhož nalijete 1 l vody, vysypete 400 g pískového cukru a vložíte 2 tyčinky skořice, citrónovou kůru, šťávu, hřebíček a rum. Gurmáni mohou zaměnit hřebíček za badyán. Vše dobře svařte (minimálně 10 minut) a následně nechte vychladnout. Mezitím si důkladně omyjte kompotové sklenice a víčka. Nechte je okapat, případně je vytřete do sucha a připravte na plnění švestkami. Suché a čisté sklenice naplňte vypeckovanými švestkami. Sklenice naplněné švestkami zalijte vychlazeným nálevem. Vrchní část sklenic otřete, přiložte víčko a důkladně uzavřete. Pomoci si můžete i speciálním víčkovačem. Zavíčkované sklenice postavte vedle sebe do plechového pekáče, kam následně vlijte studenou vodu do výšky cca 2 cm ode dna. Pekáč potom i se sklenicemi vložte to trouby předehřáté na 175 °C a zavařujte do té doby, dokud se ode dna sklenice nezačnou uvolňovat bublinky, což trvá přibližně 40 minut. Troubu pak vypněte a sklenice se švestkami nechte vychladnout.
Ve svém příspěvku JAK A ČÍM SPRÁVNĚ HNOJIT TRÁVNÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín.
Přečetl jsem na téma hnojení trávníku spoustu článků a musím říct, že jsem se nedozvěděl vlastně nic. Kde kdo tady píše a radí co si někde přečetl, ale já potřebuji a vlastně každý kdo se ptá konkrétní odpověď a tou je, JAK SE TO HNOJIVO NAZÝVÁ !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Nepište prosím tady romány, když nic nevíte. Uvedu pro ty natvrdlejší příklad : Otázka- Jaké hnojivo je vhodné ke hnojení ovocných stromů a keřů : Odpověď . Cererit, NPK, Kompost. K čemu ty opsané komentáře z odborných knih ?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Dávkování je individuální, záleží na ošetřované rostlině a na tom, proti jaké nákaze se bude používat. Vždy je k přípravku přiložen dávkovací list, který je nutné si důkladně přečíst.
Jádroviny – strupovitost
Ošetření se provádí podle signalizace nebo podle potřeby v intervalu 10–14 dní. Při preventivní ochraně se ošetřuje 2–3x před květem a dále dle průběhu infekce. Nižší dávku lze použít při preventivní aplikaci. Baycor je účinný 72 až 96 hodin od začátku infekce, má současně vedlejší účinky proti padlí jabloňovému. Množství vody: 500 l/ha a 1 m výšky koruny stromů.
Karafiáty – rez karafiátová
Ošetření preventivně, nejpozději při prvních příznacích a dále po 10–20 dnech podle potřeby, koncentrace 0,2 %.
Meruňka – monilióza
Ošetřuje se těsně před květem a při dokvétání, při zvýšeném riziku infekce se ošetření zopakuje 6 týdnů před sklizní.
Meruňka – hnědnutí listů
Ošetření 3 až 4 týdny po odkvětu, opakovat 2x po 1–2 týdnech. Množství vody: 500 l/ha a 1 m výšky koruny stromů.
Růže – padlí, rez, černá skvrnitost
Ošetření podle potřeby, koncentrace 0,15 %.
Višeň, třešeň – skvrnitost
První ošetření 3 až 4 týdny po odkvětu, druhé po 10 dnech. Tato dvě ošetření zpravidla postačí ke zvládnutí choroby, v případě potřeby se ošetřuje ještě po sklizni. Množství vody: 500 l/ha a 1 m výšky koruny stromů.
V naší poradně s názvem BOBKOVY LIST A PUKLICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena kremenova.
Dobry den. Mam asi pětiletý bobkový list, a letos mi ho napadly puklice.Stírám je vatou namočenou ve slívovici.Moc to nepomáhá.Nechci na to použít nějaké chemikálie. Ráda ho používám při vaření.Poradte mi prosím někdo,co s tím.Moc děkuji za případnou radu. Zdravím.Alena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na puklice je nejúčinnější chemická ochrana pomocí přípravku Mospilan. Bohužel jde o jed a v případě bobkového listu je to nešťastné řešení, protože se sice zbavíte puklic, ale nemůžete použít listy na vaření. Přírodní cesta k likvidaci puklic na vavřínu jsou berušky. Beruška se živí puklicemi a pomůže k jejich zničení. Ovšem je to živý tvor a bude těžké ho přimět, aby zůstal právě na vašem vavřínu. Další přírodní cesta je použití nimbového oleje. Olej ze stromu nimba má insekticidní účinky, když se pečlivě nastříká na všechny části postižené rostliny. Olej z nimby je možné koupit na internetu, například tady: https://www.prozdravi.cz/ni…
Vytvořit a udržovat optimální tvar koruny je při pěstování ovocných dřevin velmi důležité. Řez však vyvolává mnoho otázek a řada začínajících pěstitelů si neví rady s tím, jak a kdy prořezávat. Je pravda, že každý druh stromu vyžaduje trochu jiný přístup a případně i načasování. Ovšem při dodržování celkem jednoduchých zásad a postupů by se měl úspěchu dočkat každý, byť méně zkušený pěstitel.
Ovocné stromy lze pěstovat mnoha způsoby. I v permakultuře je v některých knihách doporučováno pěstovat při nedostatku prostoru ovoce na různě tvarovaných zákrscích, pnout stromy podél zdí, vyvazovat na ploty a opory a podobně.
Hlavním důvodem k pravidelnému řezu bývá zvětšení úrody. „Tvrdě“ řezané a silně plodící stromy rychleji zestárnou, někdy jsou méně odolné chorobám a škůdcům, nevypadají pěkně, nehodí se do přírodního vzhledu zahrady, dají spoustu práce a až odumřou, budete čekat desítky let (u nového velkého stromu), než znovu vyroste a začne plodit. Tím přijdete o veškeré výhody vyšší úrody stříhaného stromu.
V naší poradně s názvem TÚJE SMARAGD HNĚDNE PO PŘESAZENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MiroslavToušek.
Dobrý den.Obracím se na Vás s prosbou o radu ohledně hnědnutí stromku thuje Smaragd.Vzrostlý třímetrový zdravý strom jsem vloni na podzim vykopal a přesadil z velkého květníku před domem do řady thůjí ,které tvoří živý plot mezi sousedem a mojí zahradou.Na začátku jara jsem začal pozorovat,že stromek postupně hnědne a to přes pravidelné zalévání.Snažil jsem se stromku doplnit hořčík,ale ani to nepomohlo.Zvláštní je to,že strom usychá jen z poloviny.Směrem do mé zahrady na jižní stranu je už kompletně hnědý ,ale směrem k sousedovi je stromek sytě zelený jakoby vůbec nestrádal.Je docela možné ,že jsem při vykopávání thůje mohl neúmyslně poškodit část kořene která zásobuje právě usychající polovinu stromu.
Je nějaká reálná šance ,že bych mohl strom ještě zachránit?
Za odpověď předem děkuji.
S pozdravem.
Toušek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
S největší pravděpodobní takto rostlina reaguje na přesazení. Často se stává, že při přesazení na novou pozici se nedodrží původní orientace na jih, což má za následek ozáření sluncem té části, která na to nebyla zvyklá. Samozřejmě nejde ani vyloučit poškození kořenového systému při přesazování. Co s tím teď dělat? Uschlé větve ostříhat a nechat túji, aby se s tím vypořádala sama a postupně vyplnila proschlá místa novými větvemi z té části, která nyní prosperuje. S hnojením to nyní nepřehánějte, pouze dbejte na dostatečnou zálivku.
U mladých stromů se provádí řez po výsadbě, a to z toho důvodu, že výpěstky se pěstují ve školkách, kde se na podzim vyorají ze země, čímž dojde ke zmenšení kořenového systému stromu, který předtím vyživoval celou korunu. Po vyorání a ztrátě části kořenů by kořenový systém nestačil vyživovat celou korunu a celý strom by strádal. Dalším důvodem je, že by strom neměl snahu se moc větvit a z krásného výpěstku by vám během roku narostlo koště.
Po výsadbě je tedy potřeba provést první řez. To znamená, že pokud jsme loni na podzim nebo letos na jaře zakoupili stromek, měl by mít založenou korunku z terminálu a tří nebo ideálně čtyř postranních větví. Tyto větve zkrátíme asi na jednu třetinu, vždy za pupenem, který směřuje ven a je vhodný pro založení koruny. Terminál, výhon směřující nahoru, se zastřihne asi o dvacet centimetrů výše, než jsou postranní větve. Terminál slouží k založení dalšího patra během roku. Zbytek větví se může vystříhat pryč. Zlepší to přísun světla k novým vyrůstajícím letorostům a zároveň to stromu odlehčí ve výživě tolika výhonů, které jsou zcela zbytečné.
Řez se provádí mírně šikmo, asi 2 mm nad pupenem, aby případná voda nezatékala k pupenu, ale vždy byla odváděna pryč. Na paměti bychom také měli mít to, že čím více daný výhon zastřihneme, tím bujněji poroste z dalšího pupenu nový výhon.
V naší poradně s názvem KONCENTRACE MODRÉ SKALICE PRO POSTŘIK STROMŮ A DOBA POSTŘIKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Varvařovský st..
Pouze stručně dodávám, že jde o likvidaci rzi na hrušních a minimálně na jabloních. Rád bych zároveň tímto roztokem ošetřil šedý potah na listech (komplet) tzv. růže z Jericha neboli zimolezu.
Můžete mi prosím na tyto mé problémy fundovaně odpovědět a poradit. Spoustu věcí už jsem vyzkoušel, leč stále marně.
Vřelé díky za info.
Zdraví Vás J. Var. st.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
U rzi hrušňové je zásadní minimální vzdálenost od jalovců 200 metrů. Pokud ji nelze dodržet, tak poté přichází na řadu chemická ochrana rostlin. Nejlepší účinek v tomto ohledu mají fungicidní přípravky SULFURUS, TALENT, SERCADIS, SCORE 250 EC, SCALA, POLYRAM WG, KUMULUS WG, FUNGURAN PROGRESS, DISCUS, DAGONIS. Postřik se provádí dvakrát. Jednou před květem a pak ještě jednou hned po odkvětu. Také je dobré mít přehled o všech jalovcích v okolí a postarat se u nich o sběr rosolu než zaschne a vypráší spóry. Sběr a likvidace rosolu připadá na deštivý týden na přelomu dubna a května.
Tři nebo čtyři roky musíte upravovat dřeviny řezem, abyste buď založili korunu s terminálem, nebo otevřenou, dutou korunu. Při zakládání otevřené koruny by strom měl mít jen asi čtyři nebo pět hlavních větví. V případě stromu s terminálem může být založeno sedm až deset hlavních větví a měly by být dobře rozmístěny kolem terminálního výhonu.
Častou chybou při tvorbě pyramidální koruny je založit kosterní větve přijít příliš blízko u sebe. Tato chyba vyplývá ze skutečnosti, že když jsou stromy malé, kosterní větve nepůsobí jako zahuštěné a nadbytečné. Jakmile však zesílí a zestárnou, vyjde najevo, že kosterní větve jsou blízko u sebe a růst v okolí terminálu nemůže úspěšně probíhat. Žádné dvě větve nemají být přímo proti sobě.
Prořezávání dvouletého stromu pro pyramidovou korunu musí být provedeno s cílem poskytnout centrálnímu výhonu výhodnou pozici, zabránit vzniku slabých vidlic a nutit korunu růst do pomalu rostoucích kosterní větví řezem rychle rostoucích kosterních větví. Výše položené kosterní větve na hlavním terminálu zpravidla rostou rychleji než ty nižší, a proto musí být obvykle řezány přísněji než ty nižší.
V zimě po prvním roce po založení koruny by každá z požadovaných kosterních větví měla být zkrácena přibližně o polovinu. Každá z horních kosterní větví by měla být snížena více než o jednu polovinu. V téže zimě může být nezbytné odříznout některé z větviček z hlavních kosterní větví, které jsou ponechány, protože je důležité, aby sekundární větve byly dobře rozloženy. Během druhé zimy bude opět nutné snížit hlavní a vedoucí větve asi stejným způsobem. Během příštích několika let je nezbytné prořezáváním založit vhodné sekundární větve. Jako obecné pravidlo platí, že stromům by nemělo být dovoleno, aby dorůstaly větší výšky, než mají ve věku 8 nebo 9 let, jinak řez stromu bude v pozdějších letech zbytečně drahý.
Při prořezávání se záměrem vytvořit strom s otevřenou korunou by měl mít pěstitel na mysli určitý ideál a pracovat na něm. Nejlepších výsledků lze dosáhnout tím, že se vyberou žádoucí kosterní větve a všechny ostatní se odstraní, když začínají růst. Během druhého léta mohou být odstraněny pupeny, které by měly tendenci vytvářet větve vedoucí nahoru do středu, čímž se zvýší růst kosterních větví, které je žádoucí zachovat. Prořezávání ve druhé zimě by mělo být zaměřeno na seřezání hlavních a vedlejších větví o jednu polovinu a udržování sekundárních větví dobře rozložených na hlavních větvích tím, že se odříznou všechny zbytečné vedlejší větve. Prořezávání podobným způsobem může být nezbytné i během třetího léta, během třetí zimy by měly být upraveny větve na sekundárních větvích a omezeny všechny nové o polovinu. Řez kosterních větví a omezení výhonů by měl být prováděn i v pozdějších letech, ale řez by měl být méně radikální až do okamžiku, kdy strom dosáhne reprodukčního věku.
Ve svém příspěvku JEDLE KOREJSKÁ NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libor Plecháč.
Prosím o radu,zda se dá nějak ošetřit korejská jedle o stáří pěti let.Již vloni ji začalo reznout
na několika místech jehličí a postupně se rozšiřovalo a začalo opadávat.Prakticky zůstaly
jen letorosty a ty letos obrazily.A zase začalo jehličí být rezavé a opadávat a zůstaly jen
malé letorosty bez nakažení.Navíc tento problém mám i u jedle starší (10 let) i když zatím
ne v tak velké míře.Ostatní jedle co mám jsou v pořádku.Předem děkuji za radu.LP.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Věra Kolářová.
Již druhým rokem se mi na jinak krásně rostoucí korejské jedličce na horních dvou patrech větviček vytvořilo nepřeberné množství šišek, jedna vedle druhé, prakticky celou větvičku pokrývaly. Na těchto větvích uschlo a opadalo jehličí a zůstaly jen holé větve s nasedajícími šiškami. Je to nemoc ? Takto mi odešel téměř celý vršek stromu. A co proti tomu dělat ? Větve, kde nejsou šišky, rostou dobře..Děkuji.
K řezu jsou jak u řezu drobného ovoce, tak u řezu stromů zapotřebí kvalitní zahradnické nůžky, které udělají hladký řez. U hrubších větví je pak na místě použití pilky a následně zahlazení rány žabkou.
Pokud je třeba zachránit nějaký letitý strom, který je opravdu zarostlý a je to například stará odrůda nebo má pro vás určitý význam, prostě jej nechcete pokácet, je vhodné na takovou prořezávací práci použít prořezávací elektrickou pilu nebo pilku na teleskopické tyči. Ruční pila na teleskopické tyči je určitým řešením pro nepřístupná místa, která vyžadují řez, ale je s ní velmi namáhavá práce.
Druhou možností je použít již zmiňovanou elektrickou teleskopickou pilu. Ta funguje podobně jako tradiční elektrická řetězová pila, jen je na teleskopické tyči. S takovou pilou lze krásně a lehce prořezat starý strom. Takové pily jsou dlouhé zhruba od 1,5 m a lze je roztáhnout až na 3 m. Tyto pily jsou poháněny většinou elektromotorem o různém příkonu, ale existují i benzínové, a dokonce už se objevují i akumulátorové.
S takovými pilami je lehké pracovat z toho důvodu, že nemusíme ručně řezat, je ale těžké s některými manipulovat, než je dostaneme do koruny stromu kvůli vyvážení, protože elektrický motor mají takové pily většinou nahoře přímo u lišty a my pak zvedáme motor i lištu, což je značně těžké. Některé pily mohou mít motor dole, což je lepší z hlediska jejich vyvážení, bývají ale dražší. Péče o takové stroje se pak musí zaměřit na řetěz, lištu a dolévání mazacího oleje do nádržky, důležité je rovněž pravidelné čištění. U akumulátorových pil se pak přidává péče o baterii a u benzínových musíme kontrolovat celý motor.
Ve svém příspěvku BUKSUS NA BONSAI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr C.
Zdravím,
mohli by jste přidat současného škůdce č.1 - ty čínské housenky. Jméno ale neznám.
A můžu přidat jeden svůj nezapomenutelný zážitek. Jako malý kluk jsem navštívil, tehdy sovětské, Soči. Zde jsem v rámci jednoho výletu navštívil i zimostrázový prales.
Z místních roklí rostly stromy silné asi 15cm a byly vysoké 70 metrů. Zřejmě jak se táhly za světlem a zároveň měly oporu stěn roklí. Hlavní atrakcí ale byl na jedné mýtině strom, který byl cca 0,5m silný a vysoký jako nějaký hodně vzrostlý a starý buk. A přes svou nijak zvláštní tlouštku (ve srovnání s běžným stromem) byl prý starý asi 2500 let. Takže zřejmě za vhodných podmínek roste buxus ve formě stromů a to o pořádné výšce a hlavně o obrovském stáří.
Petr C
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku. To neplatí, je-li sousední pozemek veřejným statkem.
Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.
Části jiných rostlin přesahující na sousední pozemek může soused odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení.
§ 1017
Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.
Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu nebo jedná-li se o strom zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu.
Jedním z nejužitečnějších aspektů kořenového systému tújí je jeho síla. Kořeny tohoto stromu se rozvinou jak do hloubky, tak do šířky, což stromu umožňuje postavit se extrémně silnému větru a také udržet těžké zatížení sněhu bez převrácení. Túje má na rozdíl od jiných velkých stromů své kořeny pod zemí. To pomáhá předcházet spálení nebo vysychání během dlouhých období sucha a zmrznutí při silných mrazech. Hluboce rostoucí a široké kořeny pomáhají tomuto stromu zůstat zelený po celý rok a dosahovat výšky až 18 metrů nebo více.