Nissorun 10 WP je kontaktní akaricid, který se vyznačuje dlouhodobým specifickým účinkem na vajíčka, larvy a nymfy svilušek. Na dospělce působí nepřímo, nehubí je, ale sterilizuje. Zasažené svilušky kladou sterilní vajíčka, ze kterých se již nelíhne další generace. Přípravek se vyznačuje silným translaminačním účinkem, to znamená, že proniká velice rychle listy a hubí uvedená vývojová stadia škůdce na horních i spodních stranách listu. Přípravek má dlouhodobý účinek v porostu (50–70 dní), kdy je schopen udržet výskyt svilušky pod ekonomickým prahem škodlivosti. Přípravek nehubí dravé roztoče Phytoseidae, je proto vhodný k použití v systému integrované ochrany rostlin.
Chmel otáčivý
U této rostliny se doporučuje Nissorun 10 WP pro preventivní aplikaci na lokalitách s každoročním vysokým výskytem svilušky (možnost i ošetření pouze okrajových a kotevních řad) nebo kurativně při prvním zjištěném výskytu svilušky na spodních chmelových listech (obvykle od konce května do poloviny června). Z hlediska dlouhodobé reziduální účinnosti 50–70 dní nejpozději do počátku kvetení chmele. V závislosti na výšce chmele se používá 700–3 300 l postřikové kapaliny/ha. Zhruba 7–10 dnů po aplikaci je možný výskyt dospělců svilušky, kteří jsou však po zásahu Nissorunem sterilní, to znamená, že se z vajíček nakladených zasaženými dospělci nelíhnou larvy. Chmel ošetřený Nissorunem nemá vývozní omezení, importní tolerance jsou stanoveny pro USA, Německo i Japonsko.
Réva vinná
Při silném výskytu zimních vajíček svilušky ovocné je nejefektivnější časné jarní ošetření Nissorunem těsně před nebo na začátku líhnutí larev ze zimních vajíček. Doporučené množství postřikové kapaliny je 400–1 360 l/ha, to je dávka 0,8 kg/ha. Přípravek lze velmi dobře použít pro kontrolu populační hustoty svilušky ovocné či chmelové i v pozdějším termínu rašení (4–5 listů koncem dubna nebo počátkem května), a to ve stejné dávce 0,8 kg/ha (400–1 360 l). Přípravek je použitelný v rámci integrované ochrany rostlin, je plně selektivní k dravému roztoči Typhlodromus pyri – populace Mikulov.
Jabloň, hrušeň
Nejefektivnější je ošetření Nissorunem na začátku líhnutí larev svilušky. Nejvhodnější termín pro aplikaci je ve fázi BBCH 56 „zelené poupě“. Doporučené množství postřikové kapaliny je 500–1 700 l/ha (1 kg přípravku/ha). Přípravek je použitelný s dravým roztočem Typhlodromus pyri – populace Chelčice. Pozdější termíny aplikace je nutno zohlednit ve vztahu k populační hustotě svilušky v době předpokládané aplikace (pouze včasné ošetření je účinné) a dlouhodobé ochranné lhůtě 28 dní nevhodné pro časně sklízené odrůdy.
Ingredience na náplň: 300 g eidamu, 300 g šunky, 3 vejce.
Postup: Do mísy nastrouháme sýr, šunku pokrájíme a přidáme k sýru. Vejce rozšleháme a dáme k sýru a šunce. Vše pořádně promícháme. Paprikám vykrojíme stopku a zbavíme je semínek. Vykrojenou stopku nezahazujeme! Směsí z vajíčka, šunky a sýru naplníme vyčištěné papriky a „zazátkujeme‟ je stopkou. Takto připravené papriky dáme na pekáč a vložíme do trouby. Plněné papriky pečeme asi na 160 °C přibližně 20−30 minut, aby se sýr v paprikách roztavil a vejce nebylo syrové. Plněné pečené papriky je nejlepší podávat ještě teplé, přílohu zvolí každý podle své chuti.
V naší poradně s názvem SVĚTLÉ TEČKY NA LISTECH RAJČATA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Poddaná.
Poradí mi někdo s touto záhadou. Na listech rajčat se tvoří světlé tečky. Listy jsem prohlédla lupou a jsou jinak naprosto čisté. Sazenice pěstuji na balkoně orientovaným západním směrem. Podle mne ideální podmínky. Na přepikýrování jsem koupila hlínu, bohužel už si nepamatuji od jakého dodavatele. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Svilušky, ty na listech u rajčat dělají přesně tyhle tečky. A to, že jste je nenašla lupou, je normální. Svilušky totiž listy rajčat sají jen krátce a pak hned místo opouští. Svilušky nesnáší vlhké počasí, takže v současných deštivých dnech se situace nebude zhoršovat, ale jakmile se vzduch vysuší a vysvitne slunce, udeří znovu. Nejlepší zbraň proti sviluškám je přípravek NISSORUN 10 WP, který je sice neusmrtí, ale zbaví je možnosti množení a tím způsobí jejich vymření.
Ingredience na náplň: 300 g mletého masa (nejlépe vepřového a hovězího v poměru 1 : 1), 1 vejce, 1 žemle, sůl, pepř, 1 malá cibule (najemno nakrájená), podle chuti stroužek prolisovaného česneku.
Ingredience na omáčku: 2 lžíce oleje (nejlépe olivového), 240 g rajčatového protlaku, 2 lžíce hladké mouky nebo lžíce solamylu, 1/4 až 1/2 l hovězího či zeleninového vývaru nebo vody, 1 cibule, 4 kuličky celého pepře, lžička sladké mleté papriky; na dochucení: kousek perníku nebo trocha cukru, (klidně i třtinového), případně zakysaná smetana.
Postup: Paprikám odkrojíme stopku a odstraníme semínka. Mleté maso osolíme, opepříme, přidáme vejce, žemli namočenou v troše mléka, jemně nakrájenou cibuli a prolisovaný česnek. Vše důkladně prohněteme a směsí naplníme papriky. Ty dáme péct do trouby vyhřáté na 180 °C. Lehce podlijeme vodou a přidáme celý pepř. Pečeme přikryté asi 20−30 minut. Po upečení vyjmeme papriky, odstraníme kuličky pepře a šťávu použijeme na omáčku. Na rozpáleném tuku osmahneme najemno nakrájenou cibulku, přidáme mletou papriku, podlijeme vývarem a povaříme. Přidáme šťávu z pečených paprik, protlak, sůl a kousky perníku. Povaříme a zahustíme moukou nebo solamylem. Můžeme přecedit nebo promixovat, dosladit či už tak jemnou omáčku ještě více zjemnit trochou zakysané smetany (nebo ořechem másla). Papriky s omáčkou podáváme s rýží, případně s knedlíkem.
V naší poradně s názvem NEMOC DRACENY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Ptáčková.
Mám od září dracenu, je umístěna u zdi vedle okna-není na přímém slunci,zalévám
ji jednou týdně odstátou vodou a nyní se uprostřed listů začaly dělat žluto-hnědé skvrny a na jiných některých listech jsou malinkaté bílé kuličky. Drobné kuličky jsou i na kmínku. Také jsem ve spodní části rostliny objevila pavučinku.
Můžete mi prosím poradit nějaký postřik, abych se škůdců zbavila.
Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejspíše to budou svilušky. Ty vytvářejí jemné pavučiny a vysávají listy, na kterých se díky tomu tvoří žluté skvrny postupně hnědnoucí. Nejlepší chemická ochrana proti sviluškám je NISSORUN 10 WP. NISSORUN 10 WP je kontaktní akaricid, který se vyznačuje dlouhodobým specifickým účinkem na vajíčka, larvy a nymfy svilušek. Na dospělce působí nepřímo, nehubí je, ale sterilizuje. Zasažené svilušky kladou sterilní vajíčka, ze kterých se již nelíhne další generace. Přípravek se vyznačuje silným translaminačním účinkem, tzn., proniká velice rychle listy a hubí uvedená vývojová stadia škůdce na horních i spodních stranách. Aplikuje se jedním postřikem, přičemž účinná látka vydrží v rostlině 70 dní. Po přirozeném dožití dospělých svilušek se již nové nenarodí a rostlina je vyléčena. NISSORUN 10 WP je možné běžně koupit v hobby marketech nebo v zahradnictví, a jde také objednat přes internet. Tady můžete vidět kolik NISSORUN 10 WP stojí a jak vypadá: https://www.zbozi.cz/vyrobe…
Je to takový polský zeleninový guláš, silně inspirovaný maďarským lečem. V tomto receptu jsou použity šťavnaté papriky, ostré cibule a kolečka uzené klobásy obalené v bohaté, husté rajčatové omáčce. Když je tento lečo guláš podáván s rýží nebo čerstvým chlebem, je to skvělé jídlo k obědu nebo večeři. Jedinou složitější ingrediencí tohoto receptu je klobása – budete potřebovat půl kila toho, co je mezinárodně známé jako „polská kiełbasa“. Jedná se o jemně kořeněnou klobásu, většinou z vepřového masa, v Polsku známou jako kiełbasa wiejska nebo zwyczajna.
Ingrdience
4 papriky (barvy se mohou lišit);
900 g rajčat, popřípadě 500 ml rajčatového protlaku;
2 střední cibule, červené nebo žluté;
500 g klobásy kiełbasa (v Polsku zkuste sehnat wiejska nebo śląska);
2 lžíce sádla, nebo řepkového nebo olivového oleje;
Cibuli oloupeme a nakrájíme na jemno. Kiełbasu nakrájíme na kolečka. Dáme stranou. Čtyři papriky nakrájíme na kostičky nebo na proužky (já obvykle nakrájím dvě na kostičky a další dvě nakrájím na proužky). Dáme stranou.
Do hluboké pánve nebo širokého hrnce dejte dvě lžíce sádla a rozpusťte je na středním plameni. Přidejte na kostičky nakrájenou cibuli a nakrájenou klobásu kiełbasa a opékejte 5 až 7 minut za občasného míchání. Přidejte dva stroužky česneku, nasekané nebo rozdrcené, a pokračujte ve smažení další 3 minuty. Přidejte papriky a pokračujte ve smažení další 3 minuty. Dochuťte solí a štědrou špetkou mletého černého pepře. Přidejte uzenou papriku a chilli. Smíchejte dohromady.
Rajčata oloupeme (volitelně) a nakrájíme nahrubo, přičemž semena z nich postupně odstraňujeme. Přidáme je to do pánve. Případně vlijeme rajčatový protlak. Částečně přikryjeme pokličkou a za občasného míchání vaříme 5 minut. Pokud je pokrm příliš hustý, můžete přidat trochu vody nebo vývaru. Na konci vaření přidejte dvě lžíce rajčatového koncentrátu a promíchejte. Horké lečo s klobásou nalijte do sterilních sklenic a nechte zavařit. Zavařování trvá 10 minut ve vroucí vodě a nebo v rozpálené troubě.
V naší poradně s názvem MARINÁDA NA UZENÍ DRŮBEŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ministr Ladislav.
Jak připravit marinádu na uzení drůbeže?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Osvědčený recept na uzení drůbeže je tento:
1 celé kuře
3 litry vody (nebo dostatečně na to, abyste úplně ponořili celé kuře)
3/4 šálku soli
1 šálek cukru
1 lžíce pepře
1 polévková lžíce kajenského pepře
Přiveďte k varu vodu v hrnci dostatečně velkém, aby pojmul jak marinádu, tak i kuře. V horké vodě rozpusťte cukr a sůl a nechte vychladnout. Pak přidejte zbylé ingredience a nakonec i kuře a vše dejte do chladničky na 10 hodin. V této době si připravte dřevo na uzení. Nejlepší je dřevo z vlašského ořechu, které rozemelte ve štěpkovači a na dvě hodiny namočte do vody.
Jak dlouho udit: uzení kuřecího masa probíhá v udírně při teplotě do 75°C přibližně 4 hodiny. Doba uzení záleží na velikosti kuřete. Po celou dobu uzení musí být drůbeží maso neustále mazáno marinádou na potírání. Uzené kuřecí maso se podává s rýží.
Nejčastější výskyt: Na měkkých tkáních rostlin. Na mladých výhonech, listech, stoncích, poupatech, květech. Mšice se přirozeně shlukují a tvoří kolonie, při silném napadení jsou jedna přes druhou. Mšice klade vajíčka a velmi rychle dospívá. V dospělosti mají někteří jedinci křídla a přelétávají na jiné části rostlin a tím se rychleji šíří. Sáním oslabují rostlinu a mohou ji ze začátku i deformovat (důležitý znak). Mšice občas opečovávají mravenci, ti požírají jejich výměšky (jsou velmi sladké). Při malém napadení lze mšice ručně odstraňovat, rostlinu je nutné častěji mít či rosit. Velké kolonie snadno podléhají přípravkům na mšice. Napadají ibišky, semenáčky banánovníků, lilkovité rostliny, liány (měkkolisté), pelargonie. Palmám se většinou vyhýbají.
Nejčastější výskyt: Na měkkých i lehce dřevnatých částech rostlin. Stonky, větvičky, paždí listů a řapíků. Vyskytuje se většinou jednotlivě, nebo v malých skupinkách. Ojediněle může tvořit kolonie o desítkách jedinců. Při objevení na rostlině se poměrně rychle dokáže šířit. Mladí jedinci se schovávají v paždích listů a jiných rostlinných záhybech, kde nejsou na první pohled postřehnutelní. Boj s nimi je velmi zdlouhavý a mnoho pěstitelů jej vzdá a napadenou rostlinu zlikviduje. Již několik jedinců je pro menší rostliny velmi nebezpečných. Řadíme ho k nejodolnějším škůdcům vůči chemii, protože na svých tělech tvoří voskovitý povlak, který nepropustí chemický postřik k tělu škůdce. Pokud je na rostlině jen pár jedinců, stačí je buď ručně odstranit, nebo napadené části rostlin postříkat silným proudem vody. Při silnějším napadení se používá aplikace roztoku rostlinného oleje a vody, jenž ucpe dýchací otvory vlnatek. Při silném a opakovaném napadení je nutné použít několikrát po sobě chemický přípravek. Vlnatky napadají palmy, mučenky, fíkusy a téměř všechny pokojové rostliny.
Puklice (lat. Parthenolecanium)
Nejčastější výskyt: Je schopna parazitovat na veškerých nadzemních částech rostliny, většinou jen vyjma plodů a květů. Puklice se vyskytují buď jednotlivě, nebo v celých koloniích. Na listu se často objevují souběžně se žilnatinou. Škůdce vylučuje sladké výměšky, které chutnají mravencům. S mravenci jsou puklice v blízké symbióze, mravenci puklice nosí z rostliny na rostlinu a „těží“ tak sladké pukličí výměšky. Škodlivost puklic tkví v jejich voskovitých pokryvech těla, jež ji chrání před veškerými vnějšími vlivy. Jedná se o velmi nebezpečného a snadno přehlédnutelného škůdce. Likvidujeme je ručně (papírový ubrousek) – stíravým pohybem. Při s
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Na rajčatech při dozrávání zůstávají zelené prstence kolem stopky, což je údajně způsobeno špatnou výživou. Poradí někdo čím přihnojit nebo roslinám schází? Při výsadbě jsem dala k rostlinám hnojivo určené pro rajčata a papriky a později jsem přihnojila kopřivovou jíchou.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nedozrálé vršky rajčat kolem stopky, které zůstávají zelené, i když zbytek rajčete je již červený může mít několik různých příčin.
1. Teploty pod 15 stupňů.
2. Příliš zhutněná půda a příliš vlhká půda inhibují kořenový systém, který omezuje zrání ovoce.
3. Půda s nízkou hladinou draslíku s nedostatkem organické hmoty a vysokým pH.
4. Virová onemocnění.
5. Silné zamoření molicí.
Některé odrůdy rajčat jsou jednoduše náchylnější k této poruše než jiné.
Ingredience: 150 g papriky, 35 g cibule, 15 g mrkve, 40 g rajčat, 35 g rýže, 5 g petržele, 20 ml oleje, 0,3 g černého pepře, 2 g soli, sádlo.
Postup: Do studeného sádla přidáme trochu vody a soli, nadrobno nakrájenou cibuli a nastrouhanou mrkev. Dusíme. Později přidáme rajčata nakrájená nadrobno a ještě později rýži. Promícháme a zalijeme horkou vodou v poměru 1 : 1. Vaříme na mírném ohni, dokud je v rýži voda. Přidáme mletý pepř a nadrobno nakrájenou petržel. Papriky zbavíme stopky a semínek a osolíme. Naplníme je hotovou směsí z rýže a položíme na plech. Zalijeme olejem a horkou vodou do poloviny výšky paprik. Pečeme. Jakmile papriky zčervenají, otočíme je a v pečení pokračujeme. Podáváme s bagetou.
Ingredience: 6 velkých paprikových lusků, 250 g mletého masa (mix vepřového a hovězího), 1 žemle, 100 ml mléka, hrst rýže, lžíce mleté sladké papriky, hrst majoránky, mletý pepř, sůl.
Ingredience na omáčku: olej, 2 cibule, divoké koření (celý pepř, nové koření, bobkový list), 1 rajský protlak, 1 plechovka loupaných rajčat, 4 čerstvá rajčata, sůl, trocha cukru, chléb (na podávání).
Postup: Paprikám odřízneme konce se stopkou, odstraníme semínka a odřízneme i malé kousky špiček (papriky se tak lépe plní, protože v nich nezůstává vzduch), které přidáme do základu. Mleté maso smícháme s houskou namočenou v mléce, propláchnutou rýží a ochutíme kořením (paprikou, majoránkou, solí, mletým pepřem) a touto směsí papriky naplníme. V kastrolu nebo kotlíku orestujeme na oleji cibuli dozlatova, přidáme odkrojené špičky, plněné papriky, které opečeme ze všech stran, pak „zarestujeme‟ rajský protlak, přidáme koření, nakrájená čerstvá rajčata a plechovku loupaných rajčat. Podlijeme vodou a dusíme nejméně hodinu, dokud není maso v paprikách provařené a rýže měkká. Podáváme s chlebem.
V naší poradně s názvem VINO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bretislav.
prosim o dalsi radu.posilam foto.je to na hroznovem vine.co s tim.mooooc dekuji za radu.
Tomek Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na obrázku je na dřevě vidět puklice švestková. Ovšem už jen jejich mrtvé schránky, takže teď není co likvidovat, protože larvy se vylíhly již na jaře. Proti puklicím lze bojovat prostředky běžně používanými k zimnímu či předjarnímu postřiku, ovšem pokud je tento škůdce na révě více rozšířený, což bývá málokdy. Dobré je v zimě si révu preventivně prohlédnout a posoudit rozšíření puklice. Doporučují se i lepové pásy.
Co se týká provedení zimního či předjarního postřiku obecně, je dobré ho provést kvůli možnému výskytu roztočů, jako je hálčivec révový, případně svilušky. Například se k tomuto účelu hodí Sulka či jiný prostředek na bázi síry nebo na olejové bázi.
Ingredience: 400 g hovězího masa (zadní), 100 g paprikového salámu, 200 ml světlého piva, 1 lžíce worcesterské omáčky, 2 lžíce oleje, 2 ks párků, 2 stroužky česneku, 1 ks červené papriky, 1 ks zelené papriky, 1 ks žluté papriky, 1 ks feferonky, 1 ks pórku, mletý pepř, sůl
Technologický postup: Hovězí maso zbavíme blan, omyjeme, osušíme, nakrájíme na nudličky, osolíme a opepříme. Papriky omyjeme, semínka se stopkami vyjmeme a nakrájíme na proužky, očištěný pórek i očištěnou feferonku nakrájíme na kolečka, oloupaný česnek na tenké plátky, paprikový salám na nudličky a párky na kolečka. Na rozpáleném oleji opečeme ze všech stran na nudličky nakrájené maso, pak přidáme nakrájené papriky, pórek, feferonku, česnek, salám, párky, promícháme a krátce osmahneme. Směs dochutíme worcesterem, zalijeme pivem a pod pokličkou dusíme doměkka. Podáváme s dušenou rýží nebo pečivem.
V naší poradně s názvem SVILUŠKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana hladikova.
je mozne byt pokousana od svilusky ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
No jejej, svilušky jsou pěkný svině a zvláště v srpnu jsou aktivní v trávnících a koušou o stošest. Někteří lidé raději odjíždějí na celý srpen pryč, aby nebyly na své zahradě, protože je tam napadají agresivní svilušky. Svilušky milují sucho a v tomto létě ho bylo opravdu nadmíru, takže se jim krásně žilo. Pravidelné kropení jejich počty sníží. Dobře fungují různé chemické postřiky, například Nissorun.
Ingredience: 1–2 jarní cibulky i s natí, 2 stroužky česneku, 8 paprik, 6 rajčat, 2 nožičky paprikové klobásy, 1 lžička ostré červené sypké papriky, 1/2 lžičky uzené červené papriky, 4 vejce, 1 cuketa, sůl, pepř mletý, olej (nebo sádlo)
Technologický postup: Cibuli i s natí nakrájíme na malé kousky, česnek pokrájíme na plátky. Papriky opláchneme a zbavíme jadřinců. Rajčata pokrájíme na kostky. Klobásu nebo čabajku nakrájíme na kolečka. V nádobě rozpálíme olej (sádlo) a orestujeme cibulku i s natí, přidáme plátky česneku, orestujeme na pár minut a přihodíme pokrájené papriky. Dusíme 8–10 minut. Poprášíme oběma druhy papriky, přidáme nakrájená rajčata a pokrájenou omytou a vypocenou cuketu a vše necháme změknout. Nakonec vmícháme rozšlehaná vejce, osolíme, podle potřeby opepříme (i když to již není nutné, lečo je dost ostré). Podáváme s pečivem.
Ingredience: 1 snítka šafránu, 4 ks kuřecích stehenních řízků, 2 dl bílého vína, 1 červená paprika, 100 ml olivového oleje, 1 lžička kurkumy, 8 stroužků česneku, 400 g zlatozrnné rýže, 1 cibule, 1 žlutá paprika, 1 l kuřecího vývaru, 1 citron, 400 g krájených rajčat, 2 červené cibule, ½ lžičky pálivé papriky, 1 lžička červené papriky
Technologický postup: Červenou cibuli pokrájejte na měsíčky, papriky na kostičky velikosti sousta. V hluboké pánvi rozpalte olej, cibuli a papriky na něm krátce zprudka opečte a dejte stranou. Přidejte kuřecí maso nakrájené na kostky, osolené, opepřené a lehce zaprášené kurkumou. Jakmile maso začne restováním hnědnout, vraťte do pánve orestované papriky a cibuli. V této fázi přisypte rýži a za stálého míchání nechte zrnka zesklovatět (stačí minutu). Přilijte víno a krátce promíchejte. Jakmile se víno odpaří, vlijte konzervu krájených rajčat. Nyní krátce orestujte, přidejte šafrán, sladkou a pálivou papriku. Promíchejte a přilijte část vývaru. Zmírněte plamen a po odpaření části vývaru přilijte zbytek. Znovu krátce promíchejte a nechte bez míchání rýži dovařit na opravdu mírném plameni. Zhruba 8 minut před koncem vaření zapíchejte do rýže po obvodu pánve a doprostřed celé stroužky česneku a na měsíčky pokrájený citron i s kůrou. Česnek během posledních minut v pánvi změkne a zesládne. Citron dodá pokrmu vynikající chuť. Jakmile je rýže měkká, přikryjte pánev alobalem a nechte alespoň 10 minut odpočinout. Veškeré tekutiny se stačí tímto postupem vsáknout do rýže. Paellu servírujte posypanou čerstvou jarní cibulkou.
Ingredience: 150 g červené dlouhé papriky, 150 g čerstvá červená kapie, 75 g soli
Technologický postup: Kapii omyjeme, zbavíme stopky, jádřince, semínek a žilek. Kapii překrojíme podélně na polovinu a pokrájíme na menší kousky. Čerstvé červené pálivé papriky omyjeme, odkrojíme jen konec se stopkou a jádřince se semínky neodstraňujeme. Červené pálivé papriky pokrájíme na malé kousky. Do kutru (robot s noži) dáme pokrájené pálivé papriky, pokrájenou kapii, přidáme odvážené množství soli a kutrujeme na krém tak, aby zůstaly maličké kousky, které budou cítit na jazyku. Sterilované čisté sklenice naplníme pálivým krémem, uzavřeme víčkem a odložíme do spíže. Domácí pálivý krém není třeba vůbec sterilovat, protože sůl sama dostatečně konzervuje. Krém se nekazí a neplesniví. Tento domácí výrobek vydrží bez újmy i déle než jeden rok. Když sklenici otevřete, vydrží v chladničce až do spotřebování. Pálivý krém se připravuje v poměru 1 : 1 sladké a pálivé papriky, neboť kapie dodává krému vynikající a příjemnou sladkou chuť k pálivosti dlouhých paprik. Krém je tak jemnější a mnohem chutnější než kupované krémy. Pasta se přidává do polévek, salátů, pomazánek, slaných krémů, omáček a k masům na šťávě. Krém je vhodný také na marinování nejrůznějšího masa na grilování. Erős pišta je vynikající domácí produkt na čistě přírodní bázi. Neobsahuje žádné konzervanty, postačí samotná sůl. Recept se doporučuje zvláště milovníkům ostrých jídel, příprava je rychlá a velmi jednoduchá. Je to jednoduše skvělý domácí polotovar se širokým použitím.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den. Mám dotaz. Včera jsem zjistila na listech na jedné hlavě vinné révy , že lepí listy, Co to způsobuje a jaké opatření a postřik použít. A na 1 hlavě našedlé listy-- jaký postřik? Děkuji za odpověd. Budínová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Lepivé listy značí škůdce - mšice, svilušky. Použít můžete systémový insekticid MOSPILAN 20SP.
Šedý povlak na listech je plíseň šedá. Vzniká vždy, když je mnoho deštivých dnů. Na ošetření můžete použít postřik přípravkem SCALA. SCALA je kontaktní fungicidní přípravek proti plísni šedé ve formě suspenzního, krémovitého koncentrátu (SC) s účinnou látkou pyrimethanil 400 g/l.
Při aplikaci můžete oba přípravky smísit do jednoho roztoku a ten pak aplikovat na rostliny.
Ingredience: 400 g krůtích medailonků, hrst nasekané petrželky, sůl, pepř, šťáva z jednoho citronu, trochu oleje, trochu másla, 2–3 papriky
Postup: Na pánvi rozpálíme olej a zprudka opékáme nejprve po jedné straně (přibližně 3–4 minuty, poznáte to tak, že maso zbělí cca do poloviny tloušťky). Mezitím nakrájíme papriku a vyndáme jadérka. Když se maso otočí (a pečením se zmenšilo), do ušetřeného místa na pánvi dáme opékat papriky. Moc dobré je k nim přihodit i oloupané stroužky česneku, ty jsou pak také výborné. Opékáme zhruba 3–4 minuty, pak maso vyndáme a výpek s paprikami zalejeme citronovou šťávou, nasypeme petržel, pokud zbyla, a dolijeme trochou vody, osolíme, případně dle chuti dokořeníme pepřem. Vyndáme papriky (případně česnek), odstavíme z tepla a do „omáčky“ vmícháme kousek tuhého másla (1–2 cm malé kostky na jedno větší prso), které výpek zahustí a zjemní. Na talíř servírujeme maso, papriky a zalijeme omáčkou. Komu jako příloha nestačí papriky, lze použít i jinou zeleninu, případně opečené brambory, chleba a podobně.
Ingredience: 1 kg čerstvých paprik, 2 čerstvé pálivé papriky, 1 kg vyzrálých rajčat, 50 g slaniny, 1 lžička mleté červené sladké papriky, 1/2 lžičky mleté pálivé papriky, 1 lžíce sádla, 1 velká cibule, 4 vejce, kousek másla, 3 moravské klobásy, sůl, mletý pepř
Technologický postup: Na sádle a drobně nakrájené slanině osmahneme do růžova nadrobno nakrájenou cibuli, zasypeme mletými paprikami, krátce zasmahneme a přidáme rajčata nakrájená na kousky (ideální je rajčata předem oloupat). Prudce vaříme, osolíme a opepříme dle chuti. Když jsou rajčata napůl změklá, přidáme nakrájené papriky na proužky a dusíme jen potud, dokud nejsou na skus. Papriky nesmí změknout úplně. Zvlášť na pánvi na kousku másla usmažíme rozšlehaná osolená vejce tak, aby z nich nebyla kaše, to znamená, že je jen pomalu a zlehka obracíme. Z vajec musí být velké nazlátlé noky. Vaječné noky vmícháme do téměř hotové zeleniny, společně prohřejeme a podáváme s opečenou klobásou. Nejlepší je podávat s čerstvým kmínovým chlebem.
Houbové choroby si ještě chvíli počkají na větší teplo, ale někteří škůdci již záškodnictví zahajují, ale objektivně řečeno, jde o přirozené projevy jejich života. Tito nepřátelé révy jsou tak malí, že je téměř nevidíme. Patří do řádu roztočů a jedním z nich je hálčivec révový (Calepitrimerus vitis), který způsobuje na listech změny, a my pak mluvíme o kadeřavosti. Roztoči nabodnou listovou plochu a sají. V nabodnutém místě dojde k nekrotizaci napadených buněk, což poznáme při prohlížení listů proti světlu, kdy jsou rozpoznatelné černé tečky – místa vpichů. Tato mnohočetná poškození mají za následek deformaci listů, které vypadají jako roztrhané – proto označení kadeřavost. Protože je hálčivec tak malý, musí přezimovat tak, aby to měl blízko ke zdroji potravy – na borce v okolí pupenů či pod jejich šupinami. A protože pouze saje, neumí si ukousnout, nejlépe mu vyhovují měkká, mlaďounká potrava, tedy listy na vrcholu vyrůstajícího letorostu. Pokud se více rozmnoží, může způsobit zpomalení nebo dokonce zastavení růstu. Tím se omezí listová plocha a v ní probíhající fotosyntéza, a slabé keře dokonce mohou odumřít. Zde je vidět poškození listu hálčivcem révovým:
Do téže skupiny patří další škůdce, zvaný vlnovník révový (Colomerus vitis), který na listech svým sáním způsobuje tzv. plstnatost, což vypadá ještě hůře než kadeřavost. Vystouplé hrbolky na lícové straně listů mohou být zpočátku zbarvené do žluta nebo do červena (podle toho, zda jde o bílou či modrou odrůdu). Ze spodní strany je k vidění zvláštní plstnatý porost, který by někdo mohl považovat za plíseň. Jde však o vychlípeniny pokožkových buněk, zvané erineum, kterými buňky listů reagují na dráždivé sání tohoto roztoče. V erineu se vlnovník dále rozmnožuje, a pokud je jeho výskyt silný, listy se mohou úplně svinout, a tím pochopitelně přestávají plnit svou funkci. Na rozdíl od škůdce předchozího se tento většinou vyskytuje sporadicky. Dobrou zprávou je, že oběma škůdcům jejich vitalita dlouho nevydrží a už v srpnu zalézají k zimnímu spánku. Zde je vidět poškození vlnovníkem révovým na lícové straně listu:
A zde je vidět poškození vlnovníkem révovým na rubu listu:
Třetím záškodníkem z této skupiny na jaře se vyskytujících škůdců jsou svilušky, přesněji sviluška ovocná (Panonychus ulmi), případně sviluška chmelová (Tetranychus urticae). Svilušky, jak jinak, také sají na listech. (Ty pak bývají načervenalé, miskovitě se svinují nahoru, a zoubky na listech černají. Později celé listy žloutnou a usychají.) A také se jim líbí na květenstvích, která se pak dále nevyvíjejí a mohou zasych
Svilušky jsou velmi aktivní v srpnu na trávě a rády sají i lidi. Štípanec od svilušky je malý zarudlý svědivý flíček, který se může zanítit. Ranku proto vždy řádně vydezinfikujte a neškrábejte se! Svilušky milují sucho, takže pravidelné kropení jejich počty sníží.
Postup: Papriky seřízneme a připravíme si náplň z olivového oleje, vajec, balkánského sýru, česneku, zakysané smetany, soli, pepře a na másle opražené strouhanky. Směsí naplníme papriky a poskládáme je kolmo do dortové formy vystlané pečicím papírem. Nasadíme odříznuté vršky paprik, pokapeme olivovým olejem a pečeme na 180 °C asi 40 minut.