PASTINÁK A JEHO VYUŽITÍ je jedno z témat, které se týká tohoto článku. Pastinák je lidmi pěstován již více než 3 000 let. Dříve než do Čech dorazily brambory, jedl se místo nich právě pastinák. Hojně se pěstoval ve středověku, ale zmínky o něm můžeme vystopovat až do starověku. Tato léčivá bylina se k nám dostala z Kavkazu. Dnes tato kořenová zelenina patří mezi méně pěstované druhy, a to i přesto, že obsahuje bohatou skladbu vitaminů, dvojnásobné množství cukru než mrkev a vysoký obsah draslíku. V současnosti je známo asi 15 druhů, v ČR se pěstuje pastinák setý (Pastinaca sativa), kromě zahrádek má tendenci růst i planě, miluje rumiště, smetiště, louky, příkopy, náspy i cesty. V USA je divoký pastinák považován za invazivní druh škodlivého plevele.
Co je to pastiňák
Pastiňák je lidový název pro pastinák setý (Pastinaca sativa), vytrvalou bylinu, která patří do čeledi miříkovitých (Apiaceae), stejně jako mrkev, petržel, celer, kmín, fenykl a další. Pochází z Kavkazu, Blízkého Východu a Střední Asie, postupně zdomácněla v Evropě a loděmi byla převezena a následně pěstována i v Americe a Austrálii. Pěstuje se pro svůj zdužnatělý aromatický kořen, jenž je na povrchu lehce zahnědlý a uvnitř se skrývá bílá dužina. Rostlina může dosahovat výšky 30–100 cm, ve druhém roce života kvete žlutými až žlutozelenými květy, a to v období července a srpna, případně i počátkem září.
Pastinák obsahuje až 80 % vody a je bohatý na sacharidy. Kořen pastináku je bohatým zdrojem vitamínů, zejména pak vitamínu C. Z minerálních látek v něm můžete najít draslík, fosfor, síru a chlór. Obsahuje také hodně vlákniny. Pokud vás zajímá jeho energetická hodnota, pak vězte, že 100 g pastináku má přibližně 55 kalorií, což je asi 230 kilojoulů. Zajímavou látkou je alkaloid pastinacin, díky němuž má kořen pastináku močopudné účinky a působí proti nadýmání. Římané věřili, že kořeny pastináku působí jako afrodiziakum.
Pokud máte zahrádku, můžete si pastinák vypěstovat sami. Jde o nenáročnou plodinu. Semena pastináku vysévejte na začátku jara, nejlépe v březnu, a to 3–4 semena přibližně 35 cm od sebe a do hloubky 2–3 cm. Aby pastinák prospíval, potřebuje úrodnou, poměrně lehkou půdu a dostatek slunečních paprsků, vybírejte tedy světlá stanoviště. Rostlinu nezapomeňte pravidelně okopávat a zalévat. Kořeny se sbírají po odkvětu rostliny, kdy se vyjmou ze země a přezimují ve vlhčím písku či v pařeništi. Pokud nemáte tu možnost, uložte pastinák do utěrky či papírového sáčku a vložte do lednice. Plody se sbírají po dozrání a suší se. Pozor – sbírání holýma rukama může u citlivých jedinců vyvolat alergickou reakci nebo podráždění kůže.
Ve svém příspěvku RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Foltýnová Hana.
měla bych dotaz. Rakytník samici nám sežral hryzec, samec roste dobře a má kolem sebe spoustu oddenků. Je možné, že některá nově narostlá rostlinka bude samice, nebo jsou to samé samčí rostliny. Sjak to poznáme?
Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel.
Ne, to možné není z kořene roste klon, geneticky stejný. Musíte samici koupit, nebo někde si odkopnut.
Ingredience: 1 lžíce olivového oleje, 1 střední cibule (nadrobno pokrájená), 2 střední pastináky, 2 střední jablka (lepší jsou zelené druhy s příjemně nakyslou chutí), 4 hrnky zeleninového vývaru, sůl, pepř a muškátový oříšek podle chuti.
Postup: Na oleji osmažíme pastinák a cibuli (přibližně 5 minut). Poté přidáme vývar, jablka, sůl a koření a vaříme na mírném ohni 20─30 minut. Necháme trochu vychladnout a následně vše rozmixujeme. Polévku podáváme dobře vychlazenou, případně (v chladných dnech) ohřátou.
Obalovaný pastinák
Ingredience: asi 4─5 větších pastináků, 4─5 stroužků česneku, 1 polévková lžíce suchého bílého vína, několik polévkových lžic octa, špetka mletého pepře, sůl, olej, různá koření (kari, mletá paprika sladká i pálivá, majoránka...), slepičí nebo jiný masový vývar, suroviny na klasický trojobal (hladká mouka, vajíčko, strouhanka).
Postup: Oloupané pastináky rozkrojíme na půlky, jež pak rozkrojíme podélně opět na poloviny. Rozkrájený pastinák dáme vařit do vývaru, který osolíme, velmi vydatně okořeníme a „ooctujeme‟. Větší množství koření se do vývaru přidává proto, že kořen pastináku při vaření tyto chutě „nasává‟ a tím se společně se základní pastinákovou chutí (trochu nasládlá, ovšem také jemně pikantní) vytváří výsledný chuťový efekt. Při vaření je třeba pastinák kontrolovat, aby se neuvařil příliš doměkka (musí zůstat trochu tvrdý). Po uvaření pastinákových kořenů slijeme již dále nepoužitelný vývar, pastinák necháme chladnout a mezitím rozdrtíme česnek, který promícháme se solí, bílým vínem a malou špetkou mletého pepře. Vzniklou kašičkou pak potíráme uvařené kousky pastináku, jež následně „klasicky‟ obalíme (nejprve v hladké mouce, poté v rozšlehaném vajíčku a nakonec ve strouhance). Poté pastinák smažíme na přiměřeném množství kvalitního oleje. Můžeme podávat jako hlavní jídlo s vařeným bramborem, tatarkou a okurkovým salátem nebo jako studenou pochoutku k vínu či pivu.
Míchaný salát
Ingredience: 1 patison, 1 menší hrst velkých krup, 1 pastinák, 1 oloupaná okurka, 1 velká zelená kapie, 1 hrst fazolí mungo, 5 stroužků česneku, 5 polévkových lžic octa (ideální je kombinace vinného a lihového půl na půl), 5 polévkových lžic olivového oleje, 5 kávových lžiček jemně mletého zázvoru, 5 kávových lžiček sójové omáčky, bílý jogurt, na špičku lžičky cukru, sůl dle chuti.
K ozdobení: květy sedmikrásky a lístky zelené petrželky.
Postup: Nejprve dáme vařit kroupy (vaří se asi 23─25 minut) do neslané vody, přičemž vodu osolíme těsně před dovařením. Oloupaný pastinák nakrájíme na malé kostičky, nasypeme do&nb
Pastinák charakterizuje mléčně jemní chuť s cukernatými a kořenovitými podtóny. Jí se vařený, zapečený, osmažený nebo dušený, přidává se do polévek, omáček, je ideální přílohou k masu (v minulosti se používal místo brambor). V některých kuchyních se využívá specificky, například Irové z něj vaří pivo, dělají se z něj marmelády. V mnoha zemích se používá jako salátová zelenina a často nahrazuje celer nebo petržel. Vzhledem k vyššímu obsahu silicí by se neměl požívat ve velkém množství. Ale častější zařazení menšího množství prospívá zdraví. Při přípravě jej vhodně doplňují bazalka, kopr, petrželka, tymián či estragon.
Když připravujete pastinák ke konzumaci, měli byste odstranit jednak natě, jednak drobné kořínky okolo hlavního kořene. Poté kořen omyjte, tence oloupejte a podélně nakrájejte na silnější plátky. Větší kořeny rozdělte na čtvrtiny a vyjměte dřevnatý střed. Takto již můžete pastinák vařit. Vaří se asi 20 až 25 minut (dle velikosti) v osolené vodě (případně mléce), připravit jej můžete také v páře. Pastinák na slano můžete využít například pro přípravu kaší (v kombinaci s brambory či mrkví), příloh nebo krémových polévek. Jeho vlastní, nasládlá chuť pak vybízí k použití na sladko, například do dortů a koláčů ve formě pyré, jehož příprava je velmi snadná. Stačí do rozmixovaného pastináku (cca 800 gramů) přidat trochu másla (50 gramů), lžíci medu a skořici. Poté pyré zlehka dosolte a dopepřete dle vlastní chuti. Níže vám nabízíme další možnosti přípravy této kořenové zeleniny.
V naší poradně s názvem KYSELINA CITRONOVA JAKO DEZINFEKCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vacek.
Dobrý den,
V jakém poměru naředit kyselinu citronovou, aby z ní byla dezinfekce? Nechci dát málo ani plýtvat, v době možného nedostatku. Jakým zp. dezinfikovat - postříkáním, ponořením..? Jak dlouho to tam nechat? Záleží na teplotě?
Jak to je u sody, octa, soli … ¨Zdraví Vacek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kyselina citrónová se dá použít jako desinfekce všude tam, kde je potřeba likvidovat bakterie a plísně. Bohužel kyselina citrónová neúčinkuje na viry - vůbec. Dezinfekční roztok proti bakteriím a plísním se připraví v poměru 1 sáček kyseliny citrónové a 1 litr vody ohřáté na 20°C, přičemž dezinfekční účinky se projeví při úplném ponoření desinfikovaného předmětu na dobu 30 minut a více. Pro lepší smáčivost dezinfekčního roztoku je možné přidat lžičku Jaru.
Sůl, jedlá soda, ocet mají jen omezené dezinfekční účinky proti malému počtu bakterií, na viry neúčinkují vůbec.
Nejspolehlivější způsob desinfekce povrchů proti virům je mýdlová voda, líh a chlór - to vše zabíjí viry a je to snadno dosažitelné. Nejúčinnější desinfekce, která bezpečně zabije viry, se provádí omýváním povrchu ovoce, zeleniny, ale i obalů balených potravin mýdlovou vodou po dobu 40 sekund. Další způsob je využití lihu 60% a více, do kterého se ponoří desinfikovaný předmět na dobu 20 sekund. Chlór se nehodí k desinfekci potravin. Poslední možnost desinfekce je úplně bez chemie a spočívá v izolaci desinfikovaného předmětu mimo dosah možného hostilete viru po dobu minimálně 2 dny. Po dvou dnech na povrchu nepřežije žádný vir.
Ano, nezřídka se stává, že je pastinák zaměňován za petržel. Ale rozdíly mezi nimi jsou:
především v chuti – petržel má mnohem ostřejší chuť než pastinák, ten je sladší a připomíná spíš mrkev;
ve vzhledu – i když se jejich kořeny velmi podobají, rozdíl je patrný podle nati: místo, kde vyrůstá z kořene nať, má pastinák lehce prohloubené, kdežto petržel kulaté, jasně vystouplé a oblé; u petržele roste nať téměř přes celý vršek kořene, kdežto u pastináku vyrůstá ze středu a nezabírá tak velkou část;
ve vůni;
pastinák netrpí rzivostí kořenů, roste dobře i ve vyšších polohách a dobře přezimuje na záhoně.
Ve svém příspěvku RAKYTNÍK NECHTĚNÉ ROZRŮSTÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dětřich D..
Rakytník vysílá v hloubce cca 25 cm vodorovně pod trávníkem oddenky, ze kterých vyrůstají nevé sazenice. Je schopen tak zamořit celé oblasti. Pro zdraví je to vynikající rostlina, ale do zahrádky je třeba ho omezit plastovou zábranou. Já tento měsíc budu "plet" oddenky které mi prorostly celou zahradou, ale nejdříve udělám omezující kruh kolem stromku. Že pravidleně sekáte trávník mu nevadí, zkouší to a oddenek pokračuje v růstu pod zemí dále... Je s podivem, že jsem od žádného z pěstitelů nikde nenašel, jak tuto situaci řešili.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karel Král.
Mám rakytník 8 let a již druhý rok vůbec nerodí. Čím to ? Samice i samec plně obrostl.
Pastinák omyjte, oškrábejte a nakrájejte nejprve na tenké pátky, poté na tenké proužky. Troubu rozehřejte na 180 stupňů a dejte péct vepřová žebírka, nezapomeňte je podlévat vodou. Maso by mělo být šťavnaté, ale na povrchu křupavé. Až budou žebírka hotová, slijte šťávu z pekáče na pánev a přimíchejte zbylé ingredience. Omáčku vařte, než zhoustne. Pastinák servírujte do salátové mísy, pokryjte jej vepřovými žebírky a nakonec přelijte omáčkou.
Očištěnou mrkev a pastinák nastrouhejte na jemno. Cibuli oloupejte a nakrájejte na drobno, stejně tak zelenou petrželku. V míse promíchejte pastinák, mrkev, cibuli, majonézu a vidličkou rozmačkané vaječné žloutky, směs osolte a opepřete. Nakonec do pomazánky vmíchejte nasekané vaječné bílky a petrželku.
Ve svém příspěvku ŠKUMPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.
Výborný článek, a především i množství informací - studuji tuto "bylinu" stále intenzivněji.
Koření = sumah přidávám již do každého jídla - vždy chuť zvýrazní / vylepší a další využití v ekoživotě (chemie/léčivé atp.) mě nepřestává fascinovat - myslím, že je to jedna z nej!!! bylin. - díky moc za další info.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Rozinky propláchněte horkou vodou a nechte je nabobtnat v rumu. Pastinák omyjte, oloupejte a nastrouhejte na jemno. Z bílků čtyř vajec vyšlehejte tuhý sníh. Změklé máslo utřete s cukrem a žloutky do pěny, přidejte ořechy, pastinák a zakysanou smetanu. Do hmoty vmíchejte opatrně sníh a nakonec zapracujte mouku se špetkou soli a práškem do pečiva. Vymazanou a vysypanou formu naplňte hotovým těstem. Toto množství je myšleno pro velkou bábovkovou formu! Pokud máte klasickou formu, použijte poloviční množství surovin. Pečte v předehřáté troubě při 150 stupních 50–60 minut.
Pastinák setý, lidově „pastiňák“, je vytrvalá bylina, která může dosahovat výšky 30─100 cm. Rostlina kvete žlutými až žlutozelenými květy ve druhém roce života, přičemž doba květu časově spadá do doby letních prázdnin (tedy červenec a srpen, případně i počátek září). Rostlinu můžeme nalézt v teplejších oblastech, kde je schopna získat alespoň trošku slunečního záření. Co se jejího původu týče, pochází z Kavkazu, Blízkého východu a Střední Asie, postupně však zdomácněla v Evropě a loděmi byla převezena do Ameriky a Austrálie, kde se následně začala pěstovat. Kořeny pastináku jsou mnohdy připodobňovány známější kořenové zelenině, a sice petrželi. Pastinák lze ale od petržele velice snadno odlišit, má totiž mnohem výraznější chuť a větší kořen.
Petržel pochází z východního Středozemí a rozšířila se do celého mírného pásma. Petržel (stejně jako většina miříkovitých rostlin) je dvouletá rostlina, která první rok vytváří přízemní růžici listů a shromažďuje zásoby ve ztlustlém hlavním kořeni, aby z ní druhý rok vyrostla mohutná lodyha s okoličnatým květenstvím, kdy plodem je nažka. Nejznámější druhy jsou petržel zahradní a petržel zahradní italská, u níž není úplně jasné, je-li samostatným druhem, nebo spíše poddruhem.
V naší poradně s názvem JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie.
Dobrý den.Chci se zeptat...tuje zasadili moji rodiče před 20ti lety u plotu se sousedy.Nyní nový majitelé sousedního pozemku mají problém s existencí našich tují u plotu.Výška tují je 2metry.Po dvou lezech tuje zkracujeme vždy o cca 30cm na tuto výšku 2metry.Má soused nárok či právo na odstranění tújí?Vše co proroste k sousedovi vždy odstraníme po předchozí domluvě.Za plotem má soused kompost a trávník.Nic jiného.Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Soused má právo na užívání svého majetku bez jakékoliv újmy nebo omezení. Vaše túje, ač rostou na vašem pozemku, tak určitě díky své výšce vytváří stín na sousední parcele. To způsobuje újmu a omezení ve využívání prostoru v bezprostřední blízkosti hranice pozemku. Pokud je situace kritická a soused nutně potřebuje pro využití svého pozemku sluneční svit, tak nezbude nic jiného, než túje více zkrátit a nebo je přesadit o kus dál, aby při jejich současné výšce vrhaly stín pouze k hranici vašeho pozemku, měřeno v době zimního období.
na trojobal: strouhanka, hladká mouka, vejce, mléko
Postup:
Očištěné pastináky podélně nakrájejte a dejte vařit do vývaru, osolte, výrazně okořeňte a dle chuti přidejte ocet. Pastinák nesmí být uvařený příliš doměkka. Po uvaření jej z vývaru vyndejte a nechte vychladnout. Mezitím rozdrťte česnek, promíchejte ho se solí, vínem a špetkou mletého pepře. Touto směsí potírejte kousky pastináku, obalujte je v trojobalu a smažte na oleji do zlatova.
V naší poradně s názvem RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Mach0ňová.
Můj rakytník je napaden endomykozou. Mohu plody konzumovat.Vím, že je na to postřik chlorid mědnatý. Má někdo více informací. Děkuji Hana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Napadení endomykózou plodů se objevuje za letních měsíců, a to v červenci a srpnu. Endomykóza plodů se projevuje světlými skvrnami na plodech, které se nacházejí na osvětlené straně větví. Skvrny se mohou jevit jako sluneční úpal plodů, ale pod mikroskopem je pod oplodím znatelné podhoubí, jenž se šíří dokonce až do dužniny. V důsledku toho plody měknou a lehce hnijí. Jedná se o neinfekční chorobu, u níž je jednou z příčin zřetelný rozdíl teplot vzduchu ve dne a v noci.
Chemická ochrana se provádí pomocí přípravku CUPROCAFFARO MICRO, který obsahuje oxychlorid mědi Cu2Cl(OH)3, což je populární fungicid. Při aplikaci na plody určené ke konzumaci má ochrannou lhůtu 21 dní.
Neošetřené plody s probíhající živou plísní nejsou vhodné ke konzumaci, neboť plíseň je přítomna nejen na povrchu plodů, ale i uvnitř dužiny.
Pastinák omyjte, oškrábejte a nakrájejte na hranolky. Nasypte na plech, pokapejte olivovým olejem, lehce posypte kmínem nebo rozmarýnem a pečte v troubě na grilu do zlatova nebo hněda.
V naší poradně s názvem RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Romana Boxanová.
Dobrý den,
Mohu se zeptat jak se pozná samec a samice rakytníku? Jaký je rozdíl? Děkuji Boxanová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Když se rostliny rakytníku pěstují ze semen, je vlastně nemožné rozeznat, zda jsou samčí nebo samičí po dobu 3-4 let po vysetí, dokud se jim nevytvoří poupata. Z tohoto důvodu se rostliny rakytníku obvykle množí z řízků nebo pomocí výhonků z mateřských rostlin spíše než ze semen. Řízky jsou vždy stejného pohlaví jako rostlina, ze které jsou odebrány.
Samec vytváří nahnědlé květy, které produkují větrem distribuovaný pyl. Samčí květy mají okvětí složené ze 2 volných blanitých kališních lístků, obsahují 4 tyčinky a jsou uspořádány v drobných hlávkách. Oproti tomu samičí květy mají kalich trubkovitý, zakončený 2 laloky, obsahují jediný jednopouzdrý semeník a jsou uspořádány v drobných hroznech.
Pastinák omyjte, oloupejte, nastrouhejte na jemno, vložte do utěrky a trochu vymačkejte. Mandle opražte na sucho v nepřilnavé pánvi a po vychladnutí je nakrájejte na nudličky. Pomeranč dobře omyjte v horké vodě a osušte. Kůru na jemno nastrouhejte, šťávu vymačkejte a obojí promíchejte se smetanou. Smíchejte mouku s práškem a prosejte do mísy. Předehřejte si troubu na 180 °C.
Důlky formy na muffiny vyložte papírovými košíčky odpovídající velikosti nebo je jen můžete vymazat máslem. Máslo utřete s javorovým sirupem a solí do pěny. Postupně vetřete i vejce a střídavě přidávejte smetanu s pomerančem a mouku s práškem do pečiva. Nakonec vpracujte pastinák a mandle. Těsto pak rozdělte do formy a pečte 35 minut, přičemž asi po 10 minutách stáhněte teplotu na 150 °C.
Pastinák, brambory a pórek dobře očistěte a omyjte. Pórek nakrájejte na kolečka a osmahněte na 2 lžících oleje. Zalijte 1,2 l vody, osolte a přiveďte k varu. Poté přidejte pastinák a brambory nakrájené na kostičky. Vše uvařte do měkka. Mezitím na zbylém oleji opražte hrubou krupici, přidejte ji do polévky a chvíli povařte. Hustou polévku posypte na talíři strouhaným sýrem.
V naší poradně s názvem RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr B..
Jak daleko sadit rakytník resetlákový od plotu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Rostliny rakytníku by měly být rozmístěny 1 m od od ostatních rostlin a minimálně 1,5 metru od plotu. Pokud je plot neprůsvitný a tvoří stín dále než 1,5 metru, tak se vysazuje až za tímto stínem.
100 g grilovaných, pečených nebo vařených kuřecích prsou
1 lžička rostlinného oleje
1 lžička římského kmínu
1 lžička kari koření
voda nebo suché bílé víno k podlití
Postup:
Na pánvi rozehřejte olej a přisypte očištěný a na hrubo nastrouhaný pastinák, zasypte římským kmínem a kari kořením a za občasného míchání lehce restujte. Mezitím si připravte cuketu. Podélně ji rozřízněte a nakrájejte na větší kousky, přidejte do pánve k pastináku a vše promíchejte, přiklopte poklicí a duste, než cuketa změkne, podle potřeby podlévejte vodou nebo bílým vínem. Na závěr vaření vmíchejte do směsi bílý jogurt a kousky předem připraveného kuřecího masa. Nechte společně prohřát a můžete podávat.
1 l zeleninového vývaru (může být i drůbeží vývar nebo voda)
250 ml smetany 31%
sůl a pepř
2 stroužky česneku
1 lžíce oleje
2 krajíce chleba
1 svazku pažitky
Postup:
Pastinák omyjte, oloupejte a nakrájejte na kolečka. Cibuli pokrájejte na drobno. V hrnci rozpusťte máslo, vsypte cibulku a nechte ji zesklovatět. Poté přidejte pastinák a krátce jej opečte. Zaprašte moukou a orestujte. Po chvilce zalijte studeným vývarem nebo vodou a promíchejte. Za občasného míchání přiveďte k varu a na mírném plameni vařte asi 45 minut. Potom polévku rozmixujte, vlijte do ní smetanu, prohřejte ji a dochuťte solí a pepřem. Česnek nakrájejte na plátky a krátce opečte na oleji. Vyjměte jej a v oleji opečte chleba. Z opečeného chleba můžete vykrajovat například kolečka, na která položíte plátky česneku. Na talíři je zalijte polévkou a na závěr posypte nasekanou pažitkou.
Pastinák a brambory nakrájejte na kostky, cibuli na drobno. Na oleji nejprve osmahněte cibulku, pak přisypte brambory a pastinák, vše opečte a zaprašte moukou. Přidejte pepř, kmín, sůl a podlijte vývarem ze zeleniny, přilijte sklenici teplé vody a pomalu duste do měkka a do vypaření tekutiny.
Mezitím si nakrájejte sterilované okurky, promíchejte je s hořčicí, přidejte lžíci teplé vody a nalijte na přílohu. Krátce prohřejte, promíchejte a zalijte smetanou se špetkou vegety. Podávejte jako teplou přílohu k rozmanitým pokrmům z masa.