Ano, nezřídka se stává, že je pastinák zaměňován za petržel. Ale rozdíly mezi nimi jsou:
především v chuti – petržel má mnohem ostřejší chuť než pastinák, ten je sladší a připomíná spíš mrkev;
ve vzhledu – i když se jejich kořeny velmi podobají, rozdíl je patrný podle nati: místo, kde vyrůstá z kořene nať, má pastinák lehce prohloubené, kdežto petržel kulaté, jasně vystouplé a oblé; u petržele roste nať téměř přes celý vršek kořene, kdežto u pastináku vyrůstá ze středu a nezabírá tak velkou část;
ve vůni;
pastinák netrpí rzivostí kořenů, roste dobře i ve vyšších polohách a dobře přezimuje na záhoně.
Očištěnou mrkev a pastinák nastrouhejte na jemno. Cibuli oloupejte a nakrájejte na drobno, stejně tak zelenou petrželku. V míse promíchejte pastinák, mrkev, cibuli, majonézu a vidličkou rozmačkané vaječné žloutky, směs osolte a opepřete. Nakonec do pomazánky vmíchejte nasekané vaječné bílky a petrželku.
Pastinák omyjte, oškrábejte a nakrájejte na hranolky. Nasypte na plech, pokapejte olivovým olejem, lehce posypte kmínem nebo rozmarýnem a pečte v troubě na grilu do zlatova nebo hněda.
Pastinák omyjte, oškrábejte a nakrájejte nejprve na tenké pátky, poté na tenké proužky. Troubu rozehřejte na 180 stupňů a dejte péct vepřová žebírka, nezapomeňte je podlévat vodou. Maso by mělo být šťavnaté, ale na povrchu křupavé. Až budou žebírka hotová, slijte šťávu z pekáče na pánev a přimíchejte zbylé ingredience. Omáčku vařte, než zhoustne. Pastinák servírujte do salátové mísy, pokryjte jej vepřovými žebírky a nakonec přelijte omáčkou.
Pastinák setý, lidově „pastiňák“, je vytrvalá bylina, která může dosahovat výšky 30─100 cm. Rostlina kvete žlutými až žlutozelenými květy ve druhém roce života, přičemž doba květu časově spadá do doby letních prázdnin (tedy červenec a srpen, případně i počátek září). Rostlinu můžeme nalézt v teplejších oblastech, kde je schopna získat alespoň trošku slunečního záření. Co se jejího původu týče, pochází z Kavkazu, Blízkého východu a Střední Asie, postupně však zdomácněla v Evropě a loděmi byla převezena do Ameriky a Austrálie, kde se následně začala pěstovat. Kořeny pastináku jsou mnohdy připodobňovány známější kořenové zelenině, a sice petrželi. Pastinák lze ale od petržele velice snadno odlišit, má totiž mnohem výraznější chuť a větší kořen.
Petržel pochází z východního Středozemí a rozšířila se do celého mírného pásma. Petržel (stejně jako většina miříkovitých rostlin) je dvouletá rostlina, která první rok vytváří přízemní růžici listů a shromažďuje zásoby ve ztlustlém hlavním kořeni, aby z ní druhý rok vyrostla mohutná lodyha s okoličnatým květenstvím, kdy plodem je nažka. Nejznámější druhy jsou petržel zahradní a petržel zahradní italská, u níž není úplně jasné, je-li samostatným druhem, nebo spíše poddruhem.
Pastinák, brambory a pórek dobře očistěte a omyjte. Pórek nakrájejte na kolečka a osmahněte na 2 lžících oleje. Zalijte 1,2 l vody, osolte a přiveďte k varu. Poté přidejte pastinák a brambory nakrájené na kostičky. Vše uvařte do měkka. Mezitím na zbylém oleji opražte hrubou krupici, přidejte ji do polévky a chvíli povařte. Hustou polévku posypte na talíři strouhaným sýrem.
na trojobal: strouhanka, hladká mouka, vejce, mléko
Postup:
Očištěné pastináky podélně nakrájejte a dejte vařit do vývaru, osolte, výrazně okořeňte a dle chuti přidejte ocet. Pastinák nesmí být uvařený příliš doměkka. Po uvaření jej z vývaru vyndejte a nechte vychladnout. Mezitím rozdrťte česnek, promíchejte ho se solí, vínem a špetkou mletého pepře. Touto směsí potírejte kousky pastináku, obalujte je v trojobalu a smažte na oleji do zlatova.
Pastinák má chuť podobnou sladší petrželi. Konkrétně má mléčně jemnou chuť s cukernatými a kořenovitými podtóny. Pastinák lze konzumovat syrový či tepelně upravený (stejně jako jinou kořenovou zeleninu). Jí se vařený, zapečený, osmažený či dušený, přidává se do polévek, omáček a představuje i ideální přílohu k masu. Hodí se také do šťouchaných brambor, ke kuřeti a na přípravu pyré. Plody mohou být použity dokonce jako koření do polévek či omáček.
Rozinky propláchněte horkou vodou a nechte je nabobtnat v rumu. Pastinák omyjte, oloupejte a nastrouhejte na jemno. Z bílků čtyř vajec vyšlehejte tuhý sníh. Změklé máslo utřete s cukrem a žloutky do pěny, přidejte ořechy, pastinák a zakysanou smetanu. Do hmoty vmíchejte opatrně sníh a nakonec zapracujte mouku se špetkou soli a práškem do pečiva. Vymazanou a vysypanou formu naplňte hotovým těstem. Toto množství je myšleno pro velkou bábovkovou formu! Pokud máte klasickou formu, použijte poloviční množství surovin. Pečte v předehřáté troubě při 150 stupních 50–60 minut.
Účinnou látkou obsaženou ve všech částech petržele je silice (7 % v plodech, 0,5 % v kořenech), jejíž hlavní součástí je apiol. Petržel dále obsahuje myristicin, pinen, felandren, cymol, terpeny a další látky. Obsahuje také flavonoidy, polyacetyleny, furanokumariny, sliz a sacharidy. Petržel je rovněž zdrojem provitaminu A, vitaminů B, C, E a minerálních látek (draslíku, hořčíku, železa, vápníku, sodíku a fosforu). List obsahuje větší množství kyseliny listové.
Nejhodnotnější je v tomto směru kořen pastináku. Mimo jiné se traduje, že užití kořene pastináku spolu s mlékem příznivě působí na léčbu dnes už nepříliš rozšířených souchotin. Římané také věřili, že jsou kořeny pastináku afrodiziakem. Pastinák obsahuje velké množství draslíku (600 mg ve 100 g), též je cenným zdrojem vlákniny. Co se energetické hodnoty týče, 100 g pastináku má přibližně 55 kilokalorií, což je asi 230 kilojoulů.
Pastinák charakterizuje mléčně jemní chuť s cukernatými a kořenovitými podtóny. Jí se vařený, zapečený, osmažený nebo dušený, přidává se do polévek, omáček, je ideální přílohou k masu (v minulosti se používal místo brambor). V některých kuchyních se využívá specificky, například Irové z něj vaří pivo, dělají se z něj marmelády. V mnoha zemích se používá jako salátová zelenina a často nahrazuje celer nebo petržel. Vzhledem k vyššímu obsahu silicí by se neměl požívat ve velkém množství. Ale častější zařazení menšího množství prospívá zdraví. Při přípravě jej vhodně doplňují bazalka, kopr, petrželka, tymián či estragon.
Když připravujete pastinák ke konzumaci, měli byste odstranit jednak natě, jednak drobné kořínky okolo hlavního kořene. Poté kořen omyjte, tence oloupejte a podélně nakrájejte na silnější plátky. Větší kořeny rozdělte na čtvrtiny a vyjměte dřevnatý střed. Takto již můžete pastinák vařit. Vaří se asi 20 až 25 minut (dle velikosti) v osolené vodě (případně mléce), připravit jej můžete také v páře. Pastinák na slano můžete využít například pro přípravu kaší (v kombinaci s brambory či mrkví), příloh nebo krémových polévek. Jeho vlastní, nasládlá chuť pak vybízí k použití na sladko, například do dortů a koláčů ve formě pyré, jehož příprava je velmi snadná. Stačí do rozmixovaného pastináku (cca 800 gramů) přidat trochu másla (50 gramů), lžíci medu a skořici. Poté pyré zlehka dosolte a dopepřete dle vlastní chuti. Níže vám nabízíme další možnosti přípravy této kořenové zeleniny.
100 g grilovaných, pečených nebo vařených kuřecích prsou
1 lžička rostlinného oleje
1 lžička římského kmínu
1 lžička kari koření
voda nebo suché bílé víno k podlití
Postup:
Na pánvi rozehřejte olej a přisypte očištěný a na hrubo nastrouhaný pastinák, zasypte římským kmínem a kari kořením a za občasného míchání lehce restujte. Mezitím si připravte cuketu. Podélně ji rozřízněte a nakrájejte na větší kousky, přidejte do pánve k pastináku a vše promíchejte, přiklopte poklicí a duste, než cuketa změkne, podle potřeby podlévejte vodou nebo bílým vínem. Na závěr vaření vmíchejte do směsi bílý jogurt a kousky předem připraveného kuřecího masa. Nechte společně prohřát a můžete podávat.
Pastinák a brambory nakrájejte na kostky, cibuli na drobno. Na oleji nejprve osmahněte cibulku, pak přisypte brambory a pastinák, vše opečte a zaprašte moukou. Přidejte pepř, kmín, sůl a podlijte vývarem ze zeleniny, přilijte sklenici teplé vody a pomalu duste do měkka a do vypaření tekutiny.
Mezitím si nakrájejte sterilované okurky, promíchejte je s hořčicí, přidejte lžíci teplé vody a nalijte na přílohu. Krátce prohřejte, promíchejte a zalijte smetanou se špetkou vegety. Podávejte jako teplou přílohu k rozmanitým pokrmům z masa.
Pastiňák je lidový název pro pastinák setý (Pastinaca sativa), vytrvalou bylinu, která patří do čeledi miříkovitých (Apiaceae), stejně jako mrkev, petržel, celer, kmín, fenykl a další. Pochází z Kavkazu, Blízkého Východu a Střední Asie, postupně zdomácněla v Evropě a loděmi byla převezena a následně pěstována i v Americe a Austrálii. Pěstuje se pro svůj zdužnatělý aromatický kořen, jenž je na povrchu lehce zahnědlý a uvnitř se skrývá bílá dužina. Rostlina může dosahovat výšky 30–100 cm, ve druhém roce života kvete žlutými až žlutozelenými květy, a to v období července a srpna, případně i počátkem září.
Pastinák obsahuje až 80 % vody a je bohatý na sacharidy. Kořen pastináku je bohatým zdrojem vitamínů, zejména pak vitamínu C. Z minerálních látek v něm můžete najít draslík, fosfor, síru a chlór. Obsahuje také hodně vlákniny. Pokud vás zajímá jeho energetická hodnota, pak vězte, že 100 g pastináku má přibližně 55 kalorií, což je asi 230 kilojoulů. Zajímavou látkou je alkaloid pastinacin, díky němuž má kořen pastináku močopudné účinky a působí proti nadýmání. Římané věřili, že kořeny pastináku působí jako afrodiziakum.
Pokud máte zahrádku, můžete si pastinák vypěstovat sami. Jde o nenáročnou plodinu. Semena pastináku vysévejte na začátku jara, nejlépe v březnu, a to 3–4 semena přibližně 35 cm od sebe a do hloubky 2–3 cm. Aby pastinák prospíval, potřebuje úrodnou, poměrně lehkou půdu a dostatek slunečních paprsků, vybírejte tedy světlá stanoviště. Rostlinu nezapomeňte pravidelně okopávat a zalévat. Kořeny se sbírají po odkvětu rostliny, kdy se vyjmou ze země a přezimují ve vlhčím písku či v pařeništi. Pokud nemáte tu možnost, uložte pastinák do utěrky či papírového sáčku a vložte do lednice. Plody se sbírají po dozrání a suší se. Pozor – sbírání holýma rukama může u citlivých jedinců vyvolat alergickou reakci nebo podráždění kůže.
menší cukety a pastináky (množství podle počtu strávníků a podle toho, zda děláte jako hlavní jídlo, nebo jen jako přílohu)
100 ml smetany na vaření
provensálské bylinky
sůl
máslo
Postup:
Cukety i pastináky kolmo rozřízněte a nakrájejte na plátky. Poté naskládejte střídavě do pekáče nebo na plech, a to tak, aby se zelenina zlehka překrývala. Dobře osolte a posypte provensálskými bylinkami. Rozpusťte kousek másla a zeleninu jím zlehka pokapejte. Nakonec vše ještě lehce polijte smetanou, stačí pár lžiček na jeden plech. Pečte ve vyhřáté troubě cca 20 minut na 180 stupňů. Vhodné nejen jako příloha, ale i jako hlavní jídlo.