Technologický postup: Patison zbavíme slupky, nakrájíme na slabé plátky a osolíme. Položíme na sítko a necháme takzvaně vypotit, aby se z něj dostala přebytečná voda. Takto ho necháme klidně půl hodinky. Poté jednotlivé plátky obalíme v klasickém trojobalu a smažíme na rozpáleném oleji dozlatova.
Oloupaný patison plníme masem, sýry, zeleninou, nádivkou, rybami, salátem, ovocem. Nakrájený lze obalit v trojobalu a smažit jako řízek, strouhaný připravujeme jako bramborák či lívance (slané lívanečky z patisonů a hub). Patisony nakládáme, dusíme, grilujeme, smažíme, zapékáme, pečeme. Výborný je především s česnekem (například dušený patison na smetaně s koprem a česnekem).
V diskuzi RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
Mám zájem vysázet a pestovat několik keřů Rakytníku. Přečetl sem dokumentaci, jak se Rakytník pěstuje, není náročný a hlavně obsahuje hodně vitanínu které potřebujem pro naše tělo.
Chci se zeptat jestli nebude vadit, pokud budou v okoli bilinky jako: Levandule, máta, bršlice kozí?
Vím že se rakytník časem rozrůstá jak do šířky i do výšky. Prosim o radu jak to bude nejlepší? Děkuji za odpověď. Josef
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Renata vojtová.
všude je pěstování to už vím ale ráda bych věděla jak ho stříhat aby nebyl vysoký a široký a abych mu neublížila děkuji za odpovědˇ
Patisony se pěstují ze semen setých brzy na jaře do vlhké půdy. Mají se přihnojovat nejlépe kompostem, lze i umělými hnojivy. Vegetační doba je 70 dní. Vhodnější je sklízet plody nedozrálé, pak vydrží delší skladování.
Pro pěstovánípatisonu jsou vhodné středně těžké, hlinité půdy s dostatkem půdní vláhy. Před sázením patisonu půdu vhodně upravíme chlévským hnojem nebo kompostem. Patisony se pěstují z přímé setby nebo si vypěstujeme sazenice. Ty si připravíme koncem dubna. Sazenice patisonu vysazujeme na zahradě v druhé půlce května. Semena patisonu můžeme v květnu vysévat přímo na stanoviště, ideálně do sponu 120 x 60–70 cm po 2–3 semenech. Vydatně zaléváme.
Patison má krátké vegetační období, a proto jej můžeme sklízet už v červenci. Můžeme jej sklízet podobně jako okurky, pravidelnou sklizní zvyšujeme úrodnost. Sklízíme ještě nezralé plody, které mají v průměru 10 cm, u starších plodů tvrdne slupka. Patison nesnáší mrazy.
Ingredience: 1 malý patison, stroužek česneku, střik citronové šťávy a vinného octa, sůl, bílý pepř, čerstvý kopr (hodně), zakysaná smetana
Technologický postup: Patison oloupeme, nakrájíme na kostičky, v kastrole podlijeme trošičkou vody a podusíme – opatrně, nemá to být kaše. Zastříkneme citronovou šťávou a vinným octem, osolíme, opepříme čerstvě mletým bílým pepřem, přidáme prolisovaný, nebo lépe nastrouhaný česnek, trochu kysané smetany – jen tolik, aby se kostičky patisonu rovnoměrně obalily. Prohřejeme, odstavíme, přidáme kopr a necháme před podáváním chvíli odležet.
V diskuzi RÝMOVNÍK PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina.
Mam rymovnik a můžu vám ho rozmnožit Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martina Zůzová.
Dobrý den, moc prosím, posíláte odnože i poštou? Jsem z Ústí nad Labem. Moc děkuji, přeji hezký den. Martina Zůzová
Ingredience: 1 patison, 2 vejce, 100 g solamylu, 3 větší sušená rajčata, 1 hrst hladkolisté petržele, sůl, pepř
Technologický postup: Patison nakrájíme na plátky široké 2 cm a z obou stran osolíme. Necháme 2 hodiny odležet, aby se sůl důkladně dostala do patisonu, a mezitím si připravíme těstíčko. Vejce rozklepneme do misky, kam přidáme nadrobno nakrájená sušená rajčata a nasekanou petrželku. Ochutíme pepřem a důkladně promícháme společně se solamylem. Osolené plátky patisonu pustí vodu a před obalováním je třeba každý plátek otřít papírovými utěrkami. Pak obalíme v těstíčku a plátky vložíme na gril. Z každé strany grilujeme 3 minuty, dokud se na povrchu nezačne dělat hnědá struktura, poté hned podáváme.
Patison je zelenina příbuzná dýni či tykvi. Má většinou bílou, žlutou či světle zelenou barvu, nepravidelný tvar podobný květu slunečnice. Roste na zelené keříkovité rostlině, která rodí až deset plodů. Bílá dužnina chutí připomíná cuketu, lilek, dýni a také se podobně zpracovává. Patison je pokrytý tuhou slupkou, která odolává nákaze po delší dobu než běžná zelenina.
Tato zelenina není v českých kuchyních moc rozšířená, ačkoliv výborně chutná. Koupíme ji v supermarketech a obchodech s ovocem a zeleninou. Slupka by měla být neporušená, napnutá, tvrdší bez známek plísně a poškození.
Lze je jíst i se semeny a slupkou. Patisonů je řada barvou i tvarem odlišných druhů. Obsahují důležité minerální látky a vitamín C.
V diskuzi VŘES - STŘÍHÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Drobilič.
Již několik let se pokouším o pěstování vřesu (venku na zahrádce i na slunném místě v květináči na balkoně).Bohužel po cca 2-letech je konec. Asi je neumím správně stříhat ve vhodnou dobu , příp. jiné podmínky při pěstování.
Můžete mi prosím poradit ??
Děkuji.
Drobilič.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience: 4 patisony, 500 g mletého masa, 1 cibule, 200 g eidamu, 1 lžíce čerstvé bazalky, 1 lžička mletého kmínu, sůl, pepř dle chuti, 3 vejce, 4 lžíce mléka
Technologický postup: Patison dobře omyjeme a lžící vydlabeme co nejvíce dužiny. Semena vyjmeme a vyhodíme. Dáváme pozor, abychom nikde nepoškodili slupku. Cibuli nakrájíme najemno, dužinu patisonu na větší kousky. Na pánvi rozpálíme olej. Nejprve na něm orestujeme mleté maso, poté přidáme cibuli a patison. Přidáme veškeré koření a chvíli opékáme. Pak přikryjeme poklicí a dusíme asi 10 minut. Mezitím nasekáme bazalku najemno a sýr nastrouháme na hrubším struhadle. Troubu rozpálíme na 220 °C. Když je masová směs hotová, odstavíme ji a promícháme s nasekanou bazalkou. Směsí naplníme patisony, přidáme sýr a přiklopíme druhou polovinou. Zalijeme vejci rozmíchanými s mlékem. Pečeme asi 20 minut. Podáváme s brambory nebo čerstvým pečivem.
V naší poradně s názvem ORCHIDEJ DENDROBIUM PĚSTOVÁNÍ ZALÉVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
jak čato zalévat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Orchidej se má zalít až když je substrát proschlý. Orchidej ponořte na chvíli do vody a pak nechte vytéct všechnu vodu. Obvykle to stačí provést jednou za 10 dní, záleží na okolní vlhkosti a teplotě.
Ingredience: 1 patison, 2 stroužky česneku, 1 cibule, tymián, 600 ml zeleninového vývaru, 150 ml rostlinné smetany, pepř, sůl, muškátový oříšek, rostlinný olej, miso pasta na dochucení
Technologický postup: Na oleji orestujeme pokrájenou cibulku a přidáme oloupaný a na kostky nakrájený patison a česnek. Chvíli restujeme a poté zalijeme vývarem. Vaříme do změknutí zeleniny. Poté rozmixujeme ponorným mixérem a přidáme tymián, pepř, muškátový oříšek, smetanu a případně sůl (s ní opatrně, protože miso, které budeme podávat před servírováním, je rovněž slané). Krátce povaříme a můžeme podávat. Do každé porce přimícháme lžičku misa a promícháme. Servírujeme s opečeným pečivem nebo opraženými semínky.
Rostlinám se nejlépe daří v dobře propustném substrátu, bohatém na živiny. Ten si můžete koupit již předem připravený v každém větším zahradnictví (jedná se o speciální substrát pro pěstování pelargonií) nebo supermarketu. Substrát si můžete namíchat také sami ze zeminy, kompostu a písku v poměru 2:1:1.
Substrát je velmi důležitým prvkem, je vhodnější volit substrát dražší a kvalitnější, přeci jen se výpěstky chystáme konzumovat a chceme, aby byly co nej. Nechte si doporučit substrát z řady NATURA, jedná se o velmi kvalitní substrát s dobrým obsahem živin, kokosových vláken a navíc je vhodný i pro bio pěstování. Do pěstební nádoby o rozměru 50 x 50 cm budeme potřebovat dva 50 l pytle. Rostliny rajčat jsou náročné na organickou hmotu a živiny, proto je potřeba do pěstebního substrátu navíc přimíchat hnůj. Samozřejmě, že ideální je použít hnůj granulovaný, pravý kravský. Granulovaného hnoje přidáváme do substrátu 300 – 400 g na rostlinu.
Budete-li se o avokádo řádně starat, dočkáte se odměny ve formě plodů. Na plody si ale budete muset dost dlouho počkat, zhruba tak pět let, někdy je to dříve, jindy později. Tato rostlina nepotřebuje ani opylení květů, poradí si i bez toho. Když se tedy nakonec dočkáte úrody, co pak s plody? Zkuste některý z níže uvedených receptů...
Pro pěstování avokáda doma nepotřebujete žádné speciální podmínky. Rostlinu pěstujte při pokojové teplotě 20 až 25 °C, udržujte dostatečnou vzdušnost a vlhkost. V letních měsících se bude rostlině krásně dařit venku, v zimě můžete teplotu snížit až k 15 °C. Nevystavujte ji přímému slunečnímu záření a snažte se substrát udržovat stále vlhký, ale ne přelitý, aby nedocházelo k zahnívání kořenů. Zálivku provádějte přímo do květináče a přebytečnou vodu, která protekla do spodní misky, slijte. Stane-li se vám, že avokádu začnou opadávat listy, může to mít většinou dvě příčiny, buď je rostlina přelitá, nebo suchá, nic se ale neděje, pokud se o rostlinu začnete starat tak, jak máte, brzy vám znovu obrazí.
Mnohem menší bulva a silné, dlouhé stonky jsou typické pro řapíkatý celer. Nároky na pěstování má shodné s bulvovým celerem, ale liší se podstatně vyššími požadavky na dusík z důvodu tvorby většího množství zelené hmoty.
Vegetační doba je asi o třicet dní kratší než u celeru bulvového, pěstování je trochu pracnější: aby řapíky určené ke konzumaci zůstaly křehké a šťavnaté, musí se bělit. Jak? Rostlina se sváže a obalí kornouty z tmavé lepenky. Postupně se pak zahrnuje zemí, až vykukují jen zelené vršky listů.
Celer se dobývá ze země celý a řapíky se odřezávají těsně u bulvy, aby zůstal srostlý svazek listů. Nejsnadnější je pěstovat odrůdy samobělící, u nichž odpadá práce s vyvazováním a přihrnováním.
Předpěstování celeru je trochu náročné, proto pokud se chystáte mít na záhonu jen deset celerů, bude lepší koupit si počátkem května předpěstované sazenice v zahradnictví.