Patizon je také známý jako Ufo dýně a vyskytuje se v řadě barev včetně bílé a žluté. Na rozdíl od svých příbuzných lze tuto dýňovou odrůdu sklízet i velmi brzy. Nakládáním mladých dýní do oleje a octa z něj připravíte vynikající předkrmy. Mladý patizon je také výborný na grilu. Pokud to však není vaším záměrem, můžete také nechat patizon „dozrát“ a sklízet ho až po splnění obecných kritérií pro sklizeň dýně.
Patizon zbavíme stopky a rozkrájíme ho na měsíčky o velikosti 2 cm. Ty potom v míse zakápneme řepkovým olejem, osolíme a opepříme. Nakrájený patizon dobře promícháme se všemi ingrediencemi a dáme na gril. Na grilu ho po několika minutách obracíme a grilujeme ho postupně ze všech stran. Mezi tím si připravíme bylinkové máslo. Do měkkého másla přidáme lisovaný česnek, sůl, pepř a nasekanou petrželovou nať. Toto bylinkové máslo pak klademe na horký grilovaný patizon, kde se pěkně rozteče a vytvoří lahodný sos. Zde můžete vidět video s receptem.
Kdy byste měli sklízet tykev patizon? Malé dýně skvěle chutnají a také vypadají skvěle, ale když přijde na sklizeň, potřebujete trochu zkušeností. V tomto článku se podíváme na to, kdy nastal ten správný čas na sklizeň a co se stane, když sklidíte dýně příliš brzy.
S výjimkou patizonu se dýně sklízejí poměrně pozdě. Bývají jednou z posledních zelenin, kterou na podzim vidíme na polích. Dýně mohou do určité míry dozrát, ale jen pokud nejsou nakrájené. Pokud jste již začali se zpracováním a zjistíte, že dýně není zralá, je třeba ji zlikvidovat. Pojďme se tedy podívat, kdy je dýně zralá.
Občas se stane, že dýni sklidíme trochu brzy. Dokud není rozřezána, může dozrát ve světlé a teplé místnosti asi 2-3 týdny. Barva slupky plodu by pak měla během této doby zesílit. Po dokončení procesu dozrávání můžete dýni skladovat ve tmě v chladném sklepě.
Patizony nakrájíme na tenké plátky silné asi půl centimetru. Ty pak dáme do hrnce, zalijeme až po okraj slanou vodou a necháme macerovat 24 hodin. Po 24 hodinách svaříme ve vodě a 1/2 litru octa, do které jsme přidali pár lístků bobkového listu. Po přejití varem scedíme a jednotlivé kousky vyskládáme na savý papír a necháme 2 hodiny. Poté oschlé kousky naskládáme do sklenic v pořadí vrstva patizonu, jeden nebo dva plátky česneku, oregano, koření na nakládání, olivový olej. Takto postupujeme až do úplného zaplnění obsahu sklenice. Tady je vidět návod na nakládání patizonu.
Oloupaný patison plníme masem, sýry, zeleninou, nádivkou, rybami, salátem, ovocem. Nakrájený lze obalit v trojobalu a smažit jako řízek, strouhaný připravujeme jako bramborák či lívance (slané lívanečky z patisonů a hub). Patisony nakládáme, dusíme, grilujeme, smažíme, zapékáme, pečeme. Výborný je především s česnekem (například dušený patison na smetaně s koprem a česnekem).
Technologický postup: Patison zbavíme slupky, nakrájíme na slabé plátky a osolíme. Položíme na sítko a necháme takzvaně vypotit, aby se z něj dostala přebytečná voda. Takto ho necháme klidně půl hodinky. Poté jednotlivé plátky obalíme v klasickém trojobalu a smažíme na rozpáleném oleji dozlatova.
Ingredience: 1,5 kg patisonu, 2 vejce, 1 cibule, 50 g hladké mouky, majoránka, černý pepř, sůl, kmín, tuk na smažení
Technologický postup: Všechny patisony oloupeme, překrojíme a lžičkou vykrojíme semena. Dužinu nastrouháme, vymačkáme z ní vodu. Cibuli oloupeme a najemno nasekáme. Přidáme ji k patisonům, doplníme vejce, sůl, pepř, kmín, majoránku a mouku. Vše promícháme, spojíme a necháme chvíli odležet. Placky smažíme v lívanečníku, který před každým novým pečením pomažeme tukem. Patisonové placky podáváme s čerstvou zeleninou.
Ingredience: 1 malý patison, stroužek česneku, střik citronové šťávy a vinného octa, sůl, bílý pepř, čerstvý kopr (hodně), zakysaná smetana
Technologický postup: Patison oloupeme, nakrájíme na kostičky, v kastrole podlijeme trošičkou vody a podusíme – opatrně, nemá to být kaše. Zastříkneme citronovou šťávou a vinným octem, osolíme, opepříme čerstvě mletým bílým pepřem, přidáme prolisovaný, nebo lépe nastrouhaný česnek, trochu kysané smetany – jen tolik, aby se kostičky patisonu rovnoměrně obalily. Prohřejeme, odstavíme, přidáme kopr a necháme před podáváním chvíli odležet.
Ingredience: 400 g oloupaných patisonů, 200 g čerstvých hub, 4 vejce, 2 dl smetany, 100 g hrubé mouky, sůl, pepř, špetka hrubě mletého kmínu, česnek podle chuti, olej na smažení
Technologický postup: Patisony nastrouháme na hrubší straně struhadla a vložíme do rendlíku na lžíci rozpáleného oleje, osolíme, mírně podlijeme a udusíme téměř doměkka. V dalším rendlíku na oleji podusíme houby nakrájené na plátky se špetkou kmínu, osolíme, opepříme. V míse rozšleháme 4 vejce se smetanou, přidáme hrubou mouku, česnek utřený se solí a obsah obou rendlíků. Promícháme, podle potřeby zahustíme, dosolíme, dopepříme a v pánvi na oleji smažíme lívanečky.
U velkých až středních odrůd tykve, jako je Butternut, Hokkaido nebo Muscat de Provence, je tykev považována za zralou, když:
při poklepu zní dutě;
základ stonku je pěkně dřevnatý;
slupka má sytě žlutou, oranžovou nebo zelenou barvu.
To poslední však neplatí pro všechny odrůdy dýní bez omezení. Například máslová dýně mění barvu poměrně zřetelně ze zelené na béžovou. Naopak barevná změna při dozrávání u odrůdy Muscat de Provance z velké části chybí. Zde je pouze zelená barva trochu intenzivnější a tykev je jasně lesklá.
Najít správný čas sklizně je u spíše malých odrůd dýně, jako je Patisson, opravdu obtížné.
Ingredience: 1 patison, 2 vejce, 100 g solamylu, 3 větší sušená rajčata, 1 hrst hladkolisté petržele, sůl, pepř
Technologický postup: Patison nakrájíme na plátky široké 2 cm a z obou stran osolíme. Necháme 2 hodiny odležet, aby se sůl důkladně dostala do patisonu, a mezitím si připravíme těstíčko. Vejce rozklepneme do misky, kam přidáme nadrobno nakrájená sušená rajčata a nasekanou petrželku. Ochutíme pepřem a důkladně promícháme společně se solamylem. Osolené plátky patisonu pustí vodu a před obalováním je třeba každý plátek otřít papírovými utěrkami. Pak obalíme v těstíčku a plátky vložíme na gril. Z každé strany grilujeme 3 minuty, dokud se na povrchu nezačne dělat hnědá struktura, poté hned podáváme.
Ingredience: 1 patison, 2 stroužky česneku, 1 cibule, tymián, 600 ml zeleninového vývaru, 150 ml rostlinné smetany, pepř, sůl, muškátový oříšek, rostlinný olej, miso pasta na dochucení
Technologický postup: Na oleji orestujeme pokrájenou cibulku a přidáme oloupaný a na kostky nakrájený patison a česnek. Chvíli restujeme a poté zalijeme vývarem. Vaříme do změknutí zeleniny. Poté rozmixujeme ponorným mixérem a přidáme tymián, pepř, muškátový oříšek, smetanu a případně sůl (s ní opatrně, protože miso, které budeme podávat před servírováním, je rovněž slané). Krátce povaříme a můžeme podávat. Do každé porce přimícháme lžičku misa a promícháme. Servírujeme s opečeným pečivem nebo opraženými semínky.
Patison je zelenina příbuzná dýni či tykvi. Má většinou bílou, žlutou či světle zelenou barvu, nepravidelný tvar podobný květu slunečnice. Roste na zelené keříkovité rostlině, která rodí až deset plodů. Bílá dužnina chutí připomíná cuketu, lilek, dýni a také se podobně zpracovává. Patison je pokrytý tuhou slupkou, která odolává nákaze po delší dobu než běžná zelenina.
Tato zelenina není v českých kuchyních moc rozšířená, ačkoliv výborně chutná. Koupíme ji v supermarketech a obchodech s ovocem a zeleninou. Slupka by měla být neporušená, napnutá, tvrdší bez známek plísně a poškození.
Lze je jíst i se semeny a slupkou. Patisonů je řada barvou i tvarem odlišných druhů. Obsahují důležité minerální látky a vitamín C.
Ingredience: 4 patisony, 500 g mletého masa, 1 cibule, 200 g eidamu, 1 lžíce čerstvé bazalky, 1 lžička mletého kmínu, sůl, pepř dle chuti, 3 vejce, 4 lžíce mléka
Technologický postup: Patison dobře omyjeme a lžící vydlabeme co nejvíce dužiny. Semena vyjmeme a vyhodíme. Dáváme pozor, abychom nikde nepoškodili slupku. Cibuli nakrájíme najemno, dužinu patisonu na větší kousky. Na pánvi rozpálíme olej. Nejprve na něm orestujeme mleté maso, poté přidáme cibuli a patison. Přidáme veškeré koření a chvíli opékáme. Pak přikryjeme poklicí a dusíme asi 10 minut. Mezitím nasekáme bazalku najemno a sýr nastrouháme na hrubším struhadle. Troubu rozpálíme na 220 °C. Když je masová směs hotová, odstavíme ji a promícháme s nasekanou bazalkou. Směsí naplníme patisony, přidáme sýr a přiklopíme druhou polovinou. Zalijeme vejci rozmíchanými s mlékem. Pečeme asi 20 minut. Podáváme s brambory nebo čerstvým pečivem.
Patisony se pěstují ze semen setých brzy na jaře do vlhké půdy. Mají se přihnojovat nejlépe kompostem, lze i umělými hnojivy. Vegetační doba je 70 dní. Vhodnější je sklízet plody nedozrálé, pak vydrží delší skladování.
Pro pěstování patisonu jsou vhodné středně těžké, hlinité půdy s dostatkem půdní vláhy. Před sázením patisonu půdu vhodně upravíme chlévským hnojem nebo kompostem. Patisony se pěstují z přímé setby nebo si vypěstujeme sazenice. Ty si připravíme koncem dubna. Sazenice patisonu vysazujeme na zahradě v druhé půlce května. Semena patisonu můžeme v květnu vysévat přímo na stanoviště, ideálně do sponu 120 x 60–70 cm po 2–3 semenech. Vydatně zaléváme.
Patison má krátké vegetační období, a proto jej můžeme sklízet už v červenci. Můžeme jej sklízet podobně jako okurky, pravidelnou sklizní zvyšujeme úrodnost. Sklízíme ještě nezralé plody, které mají v průměru 10 cm, u starších plodů tvrdne slupka. Patison nesnáší mrazy.
Muchovník se rozmnožuje výsevem na jaře, dělením a nebo štěpováním. Muchovník se štěpuje snadno. Roubování se s úspěchem provádí na další rostlinné druhy, jako jsou hloh (Crataegus) a jeřáb (Sorbus). Ve vašem případě si můžete obstarat některou z těchto rostlin, která je již zakořeněná a na ni po posledních mrazech naroubovat odstřižený muchovník. Nebo můžete sazenice rozpůlit v jejich kořenovém balu.
Délka řízků při množení ptačího zobu je okolo 10 cm. Není třeba přikrývat řízky v květináčích, stačí jen udržovat vlhké. Připravil jsem ke shlédnutí výběr video návodů na množení ptačího zobu. Pokud máte zájem, můžete se podívat, jak to dělají ostatní, zde: https://www.youtube.com/res…
Pravdou je, že ve většině případů vaše malé okurky umírají na rostlině, protože nebyly opyleny. To malé zduření za samičím květem se nazývá vaječník a ještě není skutečnou okurkou. Samičí květ vyžaduje opylení od samčího květu, aby vaječníky nabobtnaly, rostly a staly se z nich okurky.
Mám asi 10 sazenic muchovníku - nevím jaký druh. Dá se množit řízkováním? Kdy se mají řízky odřezat a pak zasadit ?
Děěkuji za zprávu,
Jindřich Soukup.
Společenství vlastníků, Olomouc, Karafiátová 292/2; předseda : Vladimír Buk ing.
Dotaz k množení ptačího zobu řízkováním.
Jaká je doporučená délka řízků pro množení a jaké je vhodné přikrytí provedených řízku vložených do malých květináčkůl :
Děkuji za odpověď
Listy vinné révy svinuté na okrajích a zkroucené nebo zakrnělé mohou být příznakem náhodné kontaminace hormonálním přípravkem na hubení plevele aminopyralidem. Nejčastěji se k rostlině dostane v kompostu ve kterém je ošetřená biomasa a nebo je v něm hnůj zvířat krmených ošetřenou plodinou.
Aminopyralid se objevuje v koňském, kravském a slepičím hnoji, lejnu/podestýlce pro malá zvířata, kompostu ze zeleného odpadu, slámě, senu, trávě a některých značkových kompostech z obchodů. Je to potenciální problém pro každého pěstitele. Kontaminovaný kompost se začne rozpadat při kontaktu s půdními bakteriemi a šíření herbicidu skončí přibližně po 12 až 15 měsících.
Dobrý den,
mám velký problém s vinnou révou. Zasazena před 4 roky, loni měla bohaté, velké střapce vína, na každé větvi řadu, bohatý nárůst, vynikající chuť. Těšili jsme se na letošní úrodu. Na jaře začala velice narůstat, roztáhla se do tří metrů a byla úplně planá střapců hroznů. Po nějaké době se začaly listy kroutit do sebe. Viz snímek. Ptal jsem se odborníka vinaře a ten mi řekl, že je to nedostatek výživy. Že to chce nadělat dokola hluboké díry a tam nalít rozpuštěné draslo a NPK. Udělal jsem to přesně tak, rozpustil jsem v 10l. konvi draslo a v dalším
NPK. Po dvou dnech jsem to naléval do všech otvorů. Nic se nezměnilo a má réva pomalu odchází. Několik střapečků vína zakrnělo a obávám se, že je to konec. Díval jsem se na stránky, ale nikde jsem neviděl ony pozkrucované listy, jak mám. Pokud může někdo poradit, poraďte, prosím. velmi děkuji
Bývalo dobrým pravidlem hned na začátku předváděni produktu uvádět cenu. To je za prvé. Za duhé: Předvést produkt ve své podstatě a principu funkčnosti. Jen podvodník se právě tomuto vyhýbá a jen slibuje a slibuje.
Nahraďte révu za odolnější odrůdu, která vydrží plodit zdravé hrozny déle než dva roky. Vysledujte v okolí úspěchy ostatních vinařů a zjistěte názvy odrůd. Někteří vám třeba i namnoží na příští rok.
Tůje si můžete užívat klidně dál, neboť jejich přítomnost révu nijak neovlivňuje.
Dobrý den.Kazdy rok mi před dozráním začnou hrozny černat.strikam to před tím 2x proti padlým ale stejně to nezabírá.prvni 2 sklizně byly krásné.reva je stará asi 15 let.nedaleko asi pět metrů máme túje.bude to tím?děkuji za radu