Téma

PEČENÁ HORNÍ KRŮTÍ STEHNA


PEČENÁ HORNÍ KRŮTÍ STEHNA je téma, které bylo inspirací k napsání tohoto článku. V českých zemích se krůty začaly chovat až na začátku 19. století. Komerční chov byl zahájen teprve po roce 1945, kdy se začaly vyrábět i konzervy z krůtího masa typu lančmít a uzeniny. V roce 2005 se v České republice chovalo přibližně 815 000 krůt a spotřeba krůtího masa činila 2 kilogramy na osobu a rok. Převládá komerční chov v halách nebo výbězích, krůty se chovají odděleně od krocanů, protože krocan rychleji přibývá na váze a je vykrmený za kratší dobu než krůta.


Krůta nebo krocan

Krocan je velký a těžký pták, může být vysoký až 120 centimetrů a vážit i 10 kilogramů. Krocan byl v minulosti domestikován, především jeho samice. Krůty se chovají téměř po celém světě a patří mezi významné ptáky sloužící k obživě lidí. Jsou známy dva druhy: krocan paví a krocan divoký.

Krůta domácí je samice domestikovaného krocana divokého, chová se na maso, ale i pro peří a vejce. Krůta je o třetinu až polovinu menší a lehčí než krocan. Chová se především pro maso, které obsahuje velmi mnoho bílkovin ve svalovině a málo tuku.

Krůtí maso je pokládáno za jedno z nejchutnějších a dieteticky nejhodnotnějších. Má nízký obsah tuků, ale vysoký obsah bílkovin hořčíku, draslíku a vitamínů ze skupiny B. Krůtí maso nevyžaduje dlouhou přípravu a snadno přijímá chuť koření. Maso z krůtích prsíček má pouze 0,7 % tuku a 24 % bílkovin, v jiných částech těla (například hřbet, stehna) je tuku poněkud více. Nejtučnější částí krůty je takzvaný biskup. Francouzští labužníci tvrdí, že krůta má devateré maso, které je v každé části těla jinak zbarvené a liší se i strukturou a obsahem tuku. Ve Velké Británii se již od 16. stol. podává na Vánoce, často s nádivkou z jedlých kaštanů.

Krůtí stehno má silné, tmavé a velmi šťavnaté maso, které svou chutí mírně připomíná zvěřinu. Horní část stehna je vhodná na pečení, ale i přípravu pečené rolády nebo plnění, v takovém případě se musí vykostit. Spodní část stehna se většinou peče vcelku, před pečením se odstraňují silné a houževnaté šlachy.

Křídlo může mít váhu až 350 gramů. Křídlo se často dělí na horní, spodní a střední, po překrojení se z něj odstraní kloubní šlachy. Střední část křídla je vynikající na grilování.

Krůtí prsa jsou velmi křehká a jemná, nakrájená na kostičky jsou vynikající na guláš, rozkrájená na proužky se mohou použít na přípravu mnoha jídel.

Krůtí roláda se připravuje z prsou nebo vykostěného horního stehna.

Krůtí játra mají poměrně výrazné aroma a jsou vhodná na přípravu minutek.

Krůtí srdce se většinou vaří nebo peče, před tepelnou úpravou se musí zbavit všech cév a důkladně propláchnout studenou vodou.

Co je vhodnější na pečení? Většina veřejnosti dává ze zvyku přednost krůtě před krocanem. Krocani se pro svoji velikost a váhu hůře porcují. Krocani rychleji přibývají na váze, a tak se vykrmují kratší dobu než krůty, dlouho žijící jedinci mohou mít tužší svalovinu. Krůty jsou celkově menší, a tedy i porce jsou menší a lépe zpracovatelné. Na pulty se dostává drůbež mladá, porážená dříve, než se u její svaloviny projeví takzvané nevýhody

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pečená krůta – recepty

Poradna

V naší poradně s názvem JAK NA ODDĚLKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Mráz.

Zdravím,chtěl bych poradit jak co nejejdnoduším způsobem získat oddělek od nejlepšího včelsstva ve kterém mám matku letos už čtvrtým rokem (bílá)a včelstvo stále nejlepší co do rozvoje,výnosnosti,bez rojení atd.teď už si říkám,že už to dál matka nemůže zvládnout a vzhledem ke kvalitě tato včelstva musí rozšířit.Předesílám,že nemohu a ani neumím odchovat serii matečníků od nich a vytvořit oddělky .Děkuji za případné poučení.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Rozdělení včelí kolonie znamená vzít silnou kolonii a udělat z ní dvě menší kolonie. Rozdělení včelstva je způsob, jak zvýšit počet osídlených úlů, aniž by bylo nutné čekat na roje, kterými by se úly přirozeně kolonizovaly. To pomáhá vyhnout se nejistotě přirozené kolonizace, zejména v situacích, kdy je nízká pravděpodobnost rojení. Rozdělení včel vždy znamená určité riziko poškození včel, takže by mělo být provedeno pouze tehdy, když je včelař ochoten toto riziko podstoupit a také včelař, který má dost úlů, aby to zvládl v případě neúspěchu.
Z praktického hlediska pro rozdělování včelstev je nejlepší používat nástavky s horní loučkou nebo Langstrothovy úly kvůli jejich standardním rozměrům. Tato standardizace umožňuje přesouvat plástve a včely z jednoho úlu do druhého.
Rozdělení by se mělo provádět pouze na silných úlech, které mají spoustu plodů (zapečetěné plody, mladé plody a vajíčka). Musíte vypozorovat čas, kdy jsou včely nejsilnější, kdy s největší pravděpodobností zakládají královské buňky. Základní myšlenkou je rozdělit mláďata a včely mezi dva úly a pak donutit ten bez královny, aby vytvořil novou. Včelí vajíčka jsou nezbytná pro to, aby rozdělená část kolonie, která byla ponechána bez královny, byla schopna vyrobit novou královnu, takže je nezbytné, aby byla v kolonii přítomna včelí vajíčka. Úspěch je nejpravděpodobnější, když jsou v kolonii již přítomny neuzavřené buňky královny, protože to znamená, že se přirozeně dělí (tj. chystají se rojit). Pokud nejsou přítomny žádné královské buňky, včely vytvoří novou královnu, pokud budou přítomna vajíčka.
K rozdělení včel budete potřebovat dva úly - aktivní (nebo rodičovský) úl a prázdný úl.
Někdy se povede, že v aktivní kolonii jsou přítomny buňky královny. To je zvláště dobré, protože aktivní kolonie již vytváří novou královnu a je připravena se přirozeně rozdělit. Pokud jsou již buňky královny přítomny, měla by se do nového úlu velmi pečlivě přenést alespoň jedna plástev s královnami. V aktivním úlu nahraďte každý odebraný rámek za nový. Pokud je to možné, měly by být horní laťky natřeny voskem, aby včely vytvořily nový plást ve správné poloze - jeden plást na jednu horní laťku. Vyplňte všechny prázdné prostory novými horními laťkami tak, aby byly oba úly kompletní, a znovu nasaďte víka. Přemístěte aktivní úl na nové stanoviště. Po určité době zkontrolujte, zda byla nová královna úspěšně odchována a snáší vejce. To může trvat až čtyři týdny.

Zdroj: příběh Jak na oddělky

Krůtí maso

O krůtím mase se všeobecně tvrdí, že má devět druhů a zároveň i mnoho chutí. Běžný spotřebitel zná z obchodů většinou jen dva druhy krůtího masa a tím jsou prsa a stehýnka. Znalci však objevili i další lahůdky, jako je například opomíjený krůtí krk. V dřívějších dobách dávaly hospodyňky krůtí krk pouze do polévky či ho obíraly do rizota. Dnes se kupuje krk na vaření, ale i na pečení. Ano i na pečení, protože zákazníci, velcí labužníci, dobře vědí, že když se krůtí krk upeče, je to opravdová delikatesa. Upečenému šťavnatému masu s červenou křupavou kůžičkou totiž odolá jen málokdo.

K vůbec nejchutnějším masům krůty nepatří ani prsíčka ani krk, ale dvě malé kuličky nejjemnějšího masa, které se nacházejí u krůty pod páteří. Je to jen hrstka svalů, která se běžně v obchodech neprodává. Připravují se z nich vynikající, citlivě okořeněné medailonky, které jsou vyhledávanou pochoutkou kulinářských restaurací. Další znamenitou lahůdkou, určenou pro venkovní grilování je krocan nebo krůta vcelku.

Krůtí maso můžeme vařit, smažit, dusit i péct. Pečeme-li ale krůtu v celku, musíme dát pozor, aby pečeně nebyla příliš vysušená nebo naopak syrová u kosti. Na rozdíl od kuřecího je mladé krůtí i krocaní maso nejen jemné, ale hlavně vyzrálejší. Krůty jdou na jatka v 15. až 16. týdnu věku (váha 8,5–9,5 kg), krocani ve 21. až 22. týdnu (váha až 21 kg).

V obchodech se také můžeme setkat s takzvaným křehčeným masem. Křehčená krůtí prsa jsou injektována roztokem na přírodní bázi. Maso se při tepelném opracování okamžitě zatáhne a tak zůstane uvnitř šťavnaté (vhodné pro rožnění).

Krůtí maso můžeme koupit jak v celku, tak naporcované například na horní a dolní stehna či prsa, všechny varianty pak v čerstvém nebo zamrazeném stavu. Téměř 1/3 celé hmotnosti krůty tvoří prsa, která mají maso křehké, vzdáleně připomínající telecí. Zato maso ze stehen se chutí mírně blíží masu z divoké zvěře. Maso z křídel chutná něco mezi telecím a kuřecím, samotné letky s velkým podílem kůže jsou oproti jiné drůbeži dobře svalnaté a chutnají podobně jako maso kuřecí. Dlouhé maso z krku a boků zase obsahuje více tuku a hodí se do polévek. Ovšem nejtučnější částí krůty je samotný biskup, dobře upečený připomíná husí pečínku. Dalším lákadlem je maso malého bederního svalu vhodné na minutkovou přípravu, například šťavnatých medailonků. A nakonec droby, tedy játra a žaludek, ty přinášejí další chuťové variace v kuchyni upravené krůty.

Krůta má cca 70 % bílého masa a 30 % tmavého masa. Jednotlivé druhy masa se od sebe liší nutriční hodnotou. Bílé maso obsahuje méně tuků a je méně kalorické.

Většina veřejnosti dává ze zvyku p

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Krůtí maso

Poradna

V naší poradně s názvem DÝNĚ - DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eliška Vašková.

Nevíte , prosím o jakou dýni( zelená ) se jedná ? Myslím, že takovou jsem ani nesadila. Sadila jsem hokaida a oranžové obří dýně. Děkuji za odpověď
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Je to zimní dýně. Je to jednoleté ovoce zastupující několik druhů tykví v rámci rodu Cucurbita. Pozdně rostoucí, méně symetrické odrůdy lichého tvaru, drsné nebo bradavičnaté, malé až střední velikosti, ale s dlouhověkostí a tvrdou kůrou, se obvykle nazývají zimní tykve. Od letní tykve se liší tím, že se sklízejí a konzumují ve zralém stadiu, kdy jejich semena uvnitř plně dozrála a jejich slupka ztvrdla do tuhé kůry. V této fázi lze většinu odrůd této zeleniny skladovat pro použití během zimy. Zimní dýně se obvykle před konzumací vaří a slupka nebo kůra se obvykle nejí, jako je tomu u letní dýně.
Přímo ta vaše zelená dýně je karnevalová dýně. Je to kříženec sladké knedlíkové dýně a žaludové dýně. Je to atraktivní americká odrůda s kombinací oranžových, žlutých a zelených (v závislosti na zralosti) pruhů a skvrn na krémově zbarvené slupce. Stejně jako máslová dýně má karnevalová dýně ořechovou a sladkou chuť. Stačí ji jen lehce dochutit solí, pepřem a trochou másla, ale chutná je i posypaná trochou hnědého cukru nebo pokapáním javorovým sirupem před vařením, které lze provádět v troubě nebo v pomalém hrnci. Pečená dýně zabere méně času, ale pomalý hrnec je vhodný, pokud potřebujete troubu na jiná jídla.
Dýni můžete podávat tak, jak je, nebo vydlabejte dužinu a rozmačkejte na kaši. Karnevalová dýně je jednoduchou přílohou k pečenému krůtímu nebo kuřecímu masu, stejně jako k hovězí pečínce nebo vepřovému karé.
Sklízí se teprve až před silnými mrazy. Zralá je tehdy, když se slupka zbarví a stane se matně suchou. Nebudete moci vytvořit důlek, když do ní zatlačíte prstem. Nechte na dýni 6 cm stonku a odřezávejte ho opatrně, aby nedošlo k poškození, které by mohlo zkrátit dobu skladování. Vytvrzujte 7-10 dní na slunci, aby kůra ztvrdla a zvýšila se kvalita pro zimní skladování. Před uložením na chladném tmavém místě s teplotou okolo 10 °C a 50-65% vlhkostí z kůry otřete veškeré nečistoty. Tady se můžete podívat na další obrázky podobných výpěstků: https://www.google.cz/image….

Zdroj: příběh Dýně - druhy

Postup

Zdeněk Pohlreich ve svém receptu používá již vykoštěná krůtí stehna, takže si stehna také nejdříve vykostíme a nakrájíme na kousky asi 2 krát 4 cm. Potom si na pánvi rozehřejte olej na smažení, přidejte lžičku másla a osmahněte nadrobno nakrájenou cibuli. Až cibule zesklovatí, tak k ní přidejte na půlku rozříznutý stroužek česneku, ze kterého před tím vypreparujete zelený klíček. Podle šéfa to prý zajistí, že česnek bude jemnější. Krůtí stehna osolte a opepřete. S pepřem ale šetřete, stačí jen jedno rozdrcené semínko pepře. Kousky krůtího masa přidejte k rozpálené cibuli a orestujte. Až maso zbělá, tak jej posypte kari, promíchejte a hned zalijte horkým vývarem. Přikryjte pokličkou a nechte dusit asi 20 minut, dokud maso nebude měkké. Potom omáčku zahustěte připravenou hotovou vychladlou jíškou a zamíchejte společně s masem. Abyste mohli jíšku dobře zavařit, tak vyndejte všechno maso stranou do misky a omáčku nechte ještě 10 minut povařit. Nakonec přilijte smetanu a promíchejte. Už dále nevařte. K odloženému masu přidejte nakrájené mandle a přelijte ho přecezenou omáčkou. Nandejte na talíř a posypte čerstvým koriandrem. Ideální příloha je dušená rýže.

Zdroj: článek Krůtí stehna podle Pohlreicha

Poradna

V naší poradně s názvem JAK VYPADÁ KOUSNUTÍ OD PAVOUKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.

Nejspíše to byl pavouk. Na téhle fotografii https://goo.gl/images/ReWZ4H je vidět kousnutí od pavouka a vypadá úplně stejně jako to vaše.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Miloslav Bičak.

Včera mě něco kouslo do stehna, když jsem sednul na židli při štípání dřeva. Do rána to zčervenalo a je to ztuhlé a svědí to. Velikost je jako dlaň. Vosa to nebyla. Počkám co se z toho udělá. Jestli to byl pavouk, mělo by to za 2 dny zmizet. Nejsem alergický na nic. Měl někdo podobné příznaky? Děkuji za odpověď.
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Zdroj: příběh Jak vypadá kousnutí od pavouka

Pečená krůtí stehna se slaninou

Ingredience: 2 spodní krůtí stehna, 2–3 větší větvičky cherry rajčátek, 4 snítky rozmarýnu, 500 g brambor, 120 g slaniny nakrájené na plátky, olivový olej, mořská sůl, voda, pepř

Postup: Omytá a osušená krůtí stehna ze všech stran osolíme a okořeníme pepřem, potřeme je olivovým olejem a spolu se snítky rozmarýnu obalíme plátky slaniny. Položíme je do pekáče, poklademe plátky másla, zakápneme olejem, mírně podlijeme vodou a dáme na 90 minut péct do trouby vyhřáté na 180 °C, během pečení maso podléváme vodou a přeléváme výpekem. Po půlhodině pečení přidáme do pekáče i omyté, podélně přepůlené brambory a větvičky cherry rajčátek. Pečeme vše do měkka. Této recept je vhodný pro nedělní oběd.

Zdroj: článek Pečená krůta – recepty

Poradna

V naší poradně s názvem BEZTRNÝ OSTRUŽINÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Parýzek, ing..

Prosím o radu. Kdy je nejvhodnější doba ke hřížení šlahounů. Hřížím matiční šlahouny, nové rostliny mi vzejdou, ale nechám si poradit. Jestli matiční šlahouny už letos nebo až druhý rok, kdy už budou mít plody.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .

Nejvhodnější doba pro hřížení ostružin je na jaře a na podzim. Výsledky jarního hřížení můžeme oddělit ten samý rok na podzim. Ty podzimní až následující rok na jaře. K hřížení se používají jednoleté výhony.
K vegetativnímu množení ostružin můžete také použít i další postupy, které jsou vhodnější. Je to například množení kořenovými řízky. Vhodné části kořenů získáváme na podzim. U matečné rostliny odkryjeme z jedné strany kořeny, aby je bylo dobře vidět a ostrým nožem je od rostliny oddělíme. Řízky mají být dlouhé 8-10 cm a v průměru 8-10 mm. Horní konec seřízneme kolmo na osu řízku, spodní část mírně šikmo. Pracovat musíme pozorně. Řízek vysazený obráceně neroste. Řízky zakládáme přes zimu v mrazuprosté místnosti do písku s rašelinou. V dubnu je vysazujeme na záhony s lehčí kompostní zeminou. Na záhoně vyhloubíme rýžku asi 10 cm hlubokou, která má jednu stěnu kolmou. Na tuto stěnu stavíme řízky asi 10 cm od sebe, zasypeme zeminou a navršíme 3 cm vysoký hrůbek. Po výsadbě zalijeme, kypříme, odstraňujeme plevele a přihnojujeme. Řízky je nezbytné ošetřit stimulátorem růstu.

Zdroj: příběh Beztrný ostružiník

Práce s horní frézkou

Výrobci se předhánějí v ergonomickém tvaru držadel s pružným a neklouzavým obložením, z nichž jedno mívá integrovaný spínač v dosahu prstu. Výškové nastavení se provádí nejprve nahrubo aretační pákou, poté se doladí obvykle s přesností 0,1 mm točítkem šroubového mechanismu podle stupnice s noniem (pomocným měřítkem k určování desetin a menších zlomků dílků hlavního měřítka). Dražší frézky umožňují předprogramovat i několik pozic hloubky záběru pomocí revolverově otočných dorazů.

Na saních nechybí paralelní vodítka, do kterých lze nasadit kolík s hrotem, kolem něhož se frézka otáčí jako na bezpečném kružidlu. Poloměr kružnice je omezen délkou ramen vodítka. V příslušenství obvykle nechybí i prodlužovací tyče, umožňující jít s frézovaným kruhem či obloukem až do poloměru 85 cm.

Dobré kompaktní frézce v ceně od 3 000 do 5 000 Kč by neměla chybět jednoduchá aretace tlačítkem nebo páčkou, aby výměnu nástroje bylo možné provést prostým pootočením klíče, a rovněž průhledný ochranný štít kolem prostoru nástroje s hrdlem pro připojení odsávací hadice běžného vysavače. Vodicí sloupky kvůli hladkému, ale přesnému pohybu bývají chráněny pryžovými nebo plastovými manžetami. Přednost dejte frézkám s výměnnou kabelovou zástrčkou (takzvaný plug-it), která umožňuje pohotově měnit různě dlouhé přípojné kabely.

Některé frézky nabízejí i možnost osvětlení místa řezu integrovaným LED svítidlem. Značkové frézky (Bosch, Black&Decker, Narex, Metabo, Skil a jiné) pamatují na možnost upnutí frézky v obrácené poloze do univerzálního pracovního stolu sloužícího i pro kotoučové a přímočaré pily. Na nástroji vyčnívajícím z jeho pracovní roviny vzhůru pak lze kreativně opracovávat menší kusy dřeva a materiálů (například samorostů), které udržíme v rukou.

Kvalita výsledku frézování horní frézkou hodně závisí nejen na kvalitě horní frézky a frézy samotné, ale i na směru frézování. Některé studie upozorňují na lepší jakost obrobené plochy při sousledném frézování v porovnání s frézováním nesousledným. Rozdíl ve výšce kinematických nerovností u obou způsobů je však tak malý, že je z praktického hlediska zanedbatelný. Pro jakost obrobené plochy jsou ale rozhodující vytrhané svazky vláken. Při sousledném frézování je tříska na počátku záběru podepřena obrobkem a záběr se dokončuje při malé tloušťce třísky. Proto lze u tupějších nástrojů očekávat menší vytrhání povrchu obrobku, značně však přitom záleží na průběhu dřevních vláken.

Sousledné frézování má také vážné nevýhody, které brání jeho rozšíření. Je to především odlišné působení řezných sil, kdy dochází ke „vtahování“ nástroje do řezu (záporná podávací sí

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Horní frézka

Nedělní pečená krůta se zelím

Ingredience: 1 celá krůta nebo krůtí stehna, sůl, kmín, červené zelí, cibule, sůl, ocet, cukr, 1 kg uvařených brambor a hrubá mouka, krupice, hladká mouka, vejce

Postup: Na pečenou krůtu nebo stehna nám postačí obyčejná sůl, pepř, kmín a pomalé pečení při 200 °C v troubě cca 4 hodiny. Mezitím se pustíme do přípravy kyselého zelí. Na sádle orestujeme cibuli, přidáme cukr, mouku a zalijeme horkou vodou. Zásmažku smícháme se zelím a dochutíme solí, octem a cukrem. A nakonec si připravíme domácí bramborový knedlík z vařených brambor a hrubé mouky, krupice, vejce a trochy soli. Upečenou krůtu nebo stehna podáváme s předem připraveným červeným zelím a bramborovým knedlíkem.

Zdroj: článek Pečená krůta – recepty

Krůtí guláš s houbami

Ingredience: 800 g krůtího masa, 200 g houby Partabella, 2 lžíce mleté sladké papriky, 50 g petržele, 5 stroužků česneku, 200 ml černého piva, 50 g zelené papriky, 100 g mrkve, 60 g celeru, 100 g anglické slaniny, 2 chilli papričky, 300 g jater, 2 cibule, sůl, mletý pepř, olej

Technologický postup: Nejdříve si připravíme všechny suroviny. Krůtí maso, stehna nebo prsa, očistíme a nakrájíme na kostky. Játra očistíme a rozmixujeme dohladka. Cibuli oloupeme a nakrájíme na kostičky. Celer, mrkev a petržel omyjeme a oloupeme. Česnek zbavíme slupky a prolisujeme. Anglickou slaninu jemně nasekáme a houby nakrájíme na kostky. Zelenou papriku a chilli papričky zbavíme jadérek a pokrájíme najemno. Na oleji necháme zesklovatět cibulku, ke které vmícháme pokrájenou anglickou slaninu. Vše krátce orestujeme a přidáme na kostky nakrájené maso a chilli papričky. Směs za stálého míchání opékáme, dokud se maso nezatáhne, a pak přisypeme sladkou mletou červenou papriku. Směs osolíme, opepříme, krátce orestujeme a přidáme houby, zelenou papriku a kořenovou zeleninu v celku. Vše podlijeme vodou a pivem, zakryjeme a dusíme doměkka. Jakmile maso změkne, odstraníme z guláše kořenovou zeleninu, vše zahustíme rozmixovanými játry a guláš ještě asi 5 minut povaříme. Pikantní krůtí guláš s houbami podáváme se širokými nudlemi nebo bílým pečivem.

Zdroj: článek Krůtí guláš

Krůtí prsa na žampionech

Ingredience: 3 lžíce olivového oleje, 2 lžíce provensálských bylinek, 300 g žampionů, 750 g krůtích prsou, ½ dl smetany, 350 g špenátových listů, 250 g anglické slaniny, sůl

Technologický postup: Krůtí maso dobře omyjeme, osušíme a nakrájíme na silnější plátky. Plátky masa posypeme provensálskými bylinkami a pokapeme olivovým olejem. Necháme je chvíli uležet. Nakrájíme nadrobno slaninu a na silnější plátky žampiony, které předem omyjeme. Opláchneme listy špenátu a necháme je okapat. Nahřejeme hlubší pánev s poklicí a přidáme olivový olej. Po rozehřátí vložíme připravená krůtí prsa. Opečeme z jedné strany, po zatáhnutí maso otočíme a necháme opékat doměkka. Lze přikrýt poklicí. Zároveň si uvaříme těstoviny podle návodu. Vhodné jsou například farfalle – mašličky z tvrdé pšenice. Měkké maso přendáme do vyhřáté misky a překryjeme alobalem. Do výpeku přisypeme nakrájenou anglickou slaninu. Krátce ji orestujeme, přisypeme žampiony. Promícháme a opět krátce orestujeme. Přidáme trochu smetany na vaření, promícháme a vsypeme špenátové listy. Prohřejeme. Krůtí prsa na žampionech se špenátovými listy servírujeme spolu s těstovinami a podlité lžící smetanové omáčky.

Zdroj: článek Krůtí maso

Kuře na paprice od Zdeňka Pohlreicha

Suroviny:

  • 4 kuřecí prsa s kůží (nebo stehna, protože prsa s kůží se u nás hůře shánějí)
  • 1 větší cibule
  • 500 ml mléka plnotučného
  • 300 ml smetany na vaření
  • 500 ml kuřecího vývaru
  • 40 g červené mleté sladké papriky
  • slunečnicový olej
  • lžička másla
  • sůl a pepř
  • jíška (máslo, hladká mouka)
  • tagliatelle (široké nudle) nebo rýže

Postup:

Kuřecí prsa nebo stehna omyjeme, osolíme a opepříme. Na hlubší pánvi rozpálíme olej, maso opečeme dozlatova a vyndáme je ven.

Na rozpáleném tuku pak osmažíme dozlatova najemno nakrájenou cibuli, přidáme mletou sladkou papriku, promícháme a poté zalijeme mlékem a vývarem (nejlépe opravdový vývar, schovaný od polévky, než nějaký bujón).

Opečená kuřecí prsa/stehna vložíme zpátky a dusíme zhruba 30 minut na mírném ohni doměkka. Hotové maso vyjmeme, omáčku zahustíme jíškou a vaříme dál pomalu asi 30 minut. Poté dosolíme a dopepříme, přidáme smetanu a lžičku másla a ponorným mixérem vše rozmixujeme.

Hotovou omáčku můžeme přecedit a podávat s kuřetem a vaječnými nudlemi nebo rýží.

Tip: Není špatné dát kuřecí stehna na posledních 15 minut ještě do trouby s grilem, aby byla kůžička krásně křupavá.

Zdroj: článek Recepty na kuře na paprice

Pečená krůtí stehna

Ingredience: 1 200 g krůtího stehna, 300 g cibule, 1,5 lžičky soli, 50 g másla, 1 lžička koření na kuře, 100 ml vody

Postup: Pekáč vymažeme máslem a nasypeme do něj cibuli nakrájenou na nudličky. Vložíme maso nasolené ze všech stran, kůží nahoru. Potřeme částí rozpuštěného másla, podlijeme vodou a přikryté pečeme do měkka (asi hodinu) při 170 °C. Poté potřeme zbylým máslem promíchaným s kořením a odkryté dopečeme při 200 °C do červena. Tento recept je jednoduchý a rychlý a takto připravený pokrm můžeme podávat se zelím a bramborovým knedlíkem nebo jen s bramborovou kaší.

Zdroj: článek Pečená krůta – recepty

Video

Na Zdeňka Pohlreicha i na jeho celý recept se můžete podívat na tomto videu: krůtí stehna na kari s mandlemi video.

Zdroj: článek Krůtí stehna podle Pohlreicha

Ingredience

  • krůtí stehna;
  • 100 ml krůtího vývaru;
  • 100 ml smetany;
  • hrst spařených oloupaných mandlí;
  • 2 lžičky hotové vychladlé jíšky;
  • 1 lžička másla;
  • 1 lžička oleje na smažení;
  • 1 cibule;
  • 1 stroužek česneku;
  • 1 lžíce kari koření;
  • čerstvý koriandr na ozdobu;
  • sůl a čerstvě mletý pepř.

Zdroj: článek Krůtí stehna podle Pohlreicha

Krůtí prso s rýží

Ingredience: 300 g pórku, 1 zelená kapie, 1 lžička mletého zázvoru, 1 hrst kešu ořechů, 2 bílky, 500 g krůtích prsou, 3 stroužky česneku, sůl, chilli koření, olej

Ingredience zálivka: 2 lžíce sójové omáčky, 1 lžička polévkového koření, 4 dl vývaru, 1 dl červeného vína, 1 lžíce škrobové moučky, 1 lžička worcesterské omáčky

Technologický postup: Krůtí maso omyjeme a nakrájíme na stejné kousky. Papriku očistíme, zbavíme jádřince a nakrájíme na malé kostičky. Pórek očistíme a nakrájíme na nudličky. Oříšky podle potřeby usekáme na hrubo. Česnek oloupeme a rozdrtíme. Maso promícháme s bílky, solí, zázvorem, česnekem a chilli kořením. Necháme půl hodiny rozležet. Zálivka: Do studeného vývaru vlijeme víno, worcester, polévkové koření a promícháme se škrobovou moučkou. V hluboké pánvi na rozpáleném oleji orestujeme maso. Vmícháme papriku a pórek. Jakmile zelenina změkne, přelijeme směs zálivkou a za stálého míchání vaříme ještě 2–3 minuty. Nakonec vmícháme kešu oříšky. Krůtí směs na pórku podáváme s jasmínovou rýží a zdobíme zelenou petrželkou.

Zdroj: článek Krůtí maso

Krůtí maso s těstovinami

Ingredience: 200 g těstovin, 250 g krůtího masa, 2 lžíce olivového oleje, mletý pepř, 4 lžičky kremžské hořčice, sůl

Technologický postup: Krůtí maso podle potřeby očistíme, nakrájíme na kostky a naložíme do marinády, kterou připravíme smícháním oleje, kremžské hořčice, soli a pepře. Takto naložené maso necháme uležet a nasát chuť asi 1–2 dny v lednici. Vrtulky uvaříme v osolené vodě podle návodu na obalu. Uvaříme „al dente“, scedíme a dáme stranou. Maso orestujeme na teflonové pánvi, můžeme přidat ještě lžičku oleje. Jakmile se maso trochu „zatáhne“, vmícháme připravené těstoviny a osmažíme dozlatova, dokud není maso měkké. Podle chuti ještě osolíme a opepříme. Krůtí s těstovinami podáváme ihned po přípravě, přílohou je pouze čerstvá nebo nakládaná zelenina.

Zdroj: článek Krůtí maso

Krůtí medailonky na smetaně

Ingredience: 1 cibule, 500 g krůtích medailonků, 1 kelímek 33% smetany ke šlehání, 1 slepičí bujón, 4 kuličky nového koření, mletý černý pepř, máslo, 4 lístky bobkového listu, mletá sladká paprika, sůl, citron, hladká mouka

Postup: Krůtí medailonky si spolu s bobkovým listem, novým kořením a mletým pepřem uvaříme v tlakovém hrnci. Cibuli nakrájíme nadrobno. V hrnci osmahneme cibuli dorůžova, přidáme mletou sladkou papriku, zalijeme vývarem z krůtích medailonků, přidáme slepičí bujón a necháme povařit. Omáčku zahustíme podle potřeby jíškou z másla a hladké mouky. Dále přilijeme smetanu ke šlehání a necháme provařit. Nakonec dochutíme solí a citronovou šťávou. Omáčku v závěru přecedíme a necháme v ní rozpustit kousek másla na zjemnění. Krůtí medailonky naservírujeme na talíř. Podáváme s houskovým knedlíkem přelitým omáčkou.

Zdroj: článek Krůtí medailonky

Krůtí guláš s hráškem

Ingredience: 500 g krůtího masa, 2 lžíce hladké mouky, 150 g konzervovaného hrášku, mletá sladká paprika, olej, 3 lžíce kečupu, 3 lžíce strouhaného sýra, 2 stroužky česneku, 1 cibule, mletý pepř, mletý kmín, sůl

Technologický postup: Maso nakrájíme na menší kostky, cibuli jemně nasekáme, česnek utřeme se solí. Na oleji zpěníme cibuli, přihodíme nakrájené maso a opečeme. Přidáme česnek a 3 lžíce kečupu. Vše ještě chvíli restujeme. Poté přisypeme kmín a papriku. Maso zalijeme horkou vodou, osolíme, opepříme a dusíme doměkka. Podle potřeby doléváme vodu. Když je maso měkké, přidáme do hrnce malou scezenou plechovku hrášku a krůtí guláš s hráškem zahustíme moukou rozmíchanou ve vodě, vše povaříme a dochutíme. Krůtí guláš s hráškem podáváme s rýží. Porce na talíři zdobíme trochou strouhaného sýra.

Zdroj: článek Krůtí guláš

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Michal Vinš

 Mgr. Světluše Vinšová

 Mgr. Jiří Dvořák

 Mgr. Jana Válková


pečená falešná svíčková
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
pečena horní kruty
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>