Brambory lze pěstovat různými způsoby, níže uvedené formy pěstovaní se provádějí v oblasti zahrádkaření.
Pěstováníbrambor ve věžích
Nevýhodou pěstováníbrambor je jejich nárok na velký prostor. Zemědělci z And však vyvinuli pro vyřešení tohoto problému velmi účinnou techniku. Nejprve malou plochu několika čtverečních metrů obloží kameny a zde vypěstují několik rostlin. Jakmile jejich nať dosáhne výšky asi 15–20 cm, zvýší zídku okolo záhonu a záhon doplní asi o 10 cm půdy. Když nať opět vyroste asi na 15–20 cm, znovu zvýší zídku a doplní záhon půdou. A tak to jde stále dál a dál. Z půdy vždy vyčnívá pouze svrchní svazek natě. Bramborové věže mohou být až 1,2 metru vysoké.
V každé vrstvě půdy vytvářejí brambory nové postranní výhonky s novými hlízami. Nakonec se část zdi obklopující věž zbourá a půda se odstraní. Je až nepředstavitelné, jaké množství hlíz takto naroste. Podobné bramborové věže můžeme vytvořit i v našich podmínkách, například pomocí starých pneumatik, prken.
Pěstováníbrambor v pytli
Tento způsob pěstování využívá toho, že když brambor klíčí, tak nasazuje výživové a plodné kořeny (části kořenů, na kterých rostou hlízy) postupně po celé délce lodyhy. Výhodou je, že se nemusí plít plevel, je dobrá ochrana před jarními mrazíky, velmi nízká, takřka žádná spotřeba hnojiv. Čím více zpracujete organického odpadu (shrabané listí z podzimu, včetně plevele, papíru, lepenky, trávy, štěpků, dřevěných pilin), tím méně hnojiv.
Naklíčené brambory se zasadí do mělké vrstvy 10 cm uleželého a vlhkého, loňského, shrabaného listí a pokryjí 10cm vrstvou kompostu nebo hlíny a po vyrašení cca 10–15 cm stonku se tento pokryje další vrstvou organických odpadků a navrch hlínou. Nechají se pouze vrcholové listy s přibližně 5cm částí stonku. Brambora vyrazí ze zahrnutých částí stonku nejenom kořeny, ale i plodné kořeny, na nichž jsou hlízy. A tak se pokračuje dále, až se dospěje k hornímu okraji pytle anebo sudu (igelit pytle se postupně, jak přisypáváme hlínu, roluje zespod nahoru). Brambora má na vrcholu vegetace silnou a bohatou korunu ze stonků a listů, vzhledem k dobré výživě (organické odpadky se zároveň postupně rozkládají na humus a živiny) nesrovnatelnou s klasickým pěstováním. Výnos je několikanásobný, na cca 30 cm výšky pytle se počítá s jednonásobkem sklizně. Postupným zahrnováním se dosáhne i toho, že je brambora částečně chráněna před plísní.
Z toho plyne, že pytel o průměru kolem 30 cm a výšky 1 m dá v optimálním případě 3násobnou sklizeň. U pytlů odstřihneme spodní dva rohy. V pytlích se velmi dobře postupně zvyšuje výška
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ BRAMBOR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Čapčuch.
Narážím často na jeden problém. Vyroste krásná košatá nať,ale brambor pod natí je málo a jsou drobné.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Odpověď tkví ve hnojení. Pokud hnojíte brambory, i když jsou jejich výhony velké více než 25 až 30 cm, tak nebudete mít žádný výnos, ale jen bohaté zelené listy. Brambory je vhodné hojit jen zpočátku jejich růstu, aby vytvořily košaté výhony a pak v době "hnojivové diety" začly ukládat svou produkci ze slunce a vody do hlíz pod zemí. Co s tím dělat? Pokud používáte hnůj, tak ho dejte jen poloviční množství a jen na začátku před sadbou. Pokud používáte průmyslově vyráběná hnojiva, tak použijte to s vyváženým poměrem dusíku, draslíku a fosforu pro růst a aplikujte ho jen v první růstové fázi. Když jsou výhony velké 25 cm začněte opravdu vydatně zalévat a kontrolujte stonky, aby se na nich nevytvářela šedá plíseň.
Orchideje, které si lze běžně zakoupit v supermarketech, bývají obecně méně náročné než botanické druhy, přesto si dávejte pozor při jejich zalévání. Obvykle platí, že málokterá pokojová rostlina uschne, většina jich spíš zahyne na přelití. Nabízíme vám tedy několik důležitých rad ohledně správné zálivky orchidejí.
Tipy na zalévání:
Četnost zálivky závisí na druhu orchideje a na jejím stanovišti. Obecně však platí, že je lépe zalévat nebo rosit nejlépe ráno, a to jen měkkou, temperovanou vodou. Do večera by měl totiž substrát oschnout. V chladnější místnosti zalévejte samozřejmě méně často. Některé druhy orchidejí však mlžení nesnášejí, proto se na tuto skutečnost v květinářství vždy raději zeptejte.
Druhy, které nesnášejí rosení, ponořte na pár minut do nádoby s vodou a poté nechte dobře okapat. Takovouto „lázeň“ je vhodné opakovat jednou nebo dvakrát za týden, v horkém létě i častěji. Jednou za měsíc do vody přidejte hnojivo na orchideje.
Při zalévání dejte pozor, aby se voda nedostala do středu listové růžice.
Důležitá je rovněž kvalita vody: orchideje potřebují měkkou, nejlépe dešťovou vodu. Tvrdá voda jim škodí s postupujícím časem stále více, protože dochází k nevhodnému hromadění solí. Ideální tedy je, pokud máte možnost sbírat vodu dešťovou, která je pro rostliny opravdu přirozená.
Pokud nemáte k dispozici měkkou vodu, poslouží i voda destilovaná, kterou lze upravit přidáním hnojiva – pro trvalé zalévání však používejte jen velmi mírnou, spíše stopovou koncentraci. Nebo převařte vodu, která vám teče z kohoutku, a nechte ji vychladnout.
Teplota vody na zalévání by měla být taková, jaká je teplota prostředí.
Chyby při zalévání
Přehnaná zálivka: Nejčastější chybou při péči o teplomilné orchideje bývá jejich přelévání. Vzhledem k epifytickému způsobu života nesnášejí vzdušné kořeny orchidejí trvale vlhkou zeminu. Následkem je nedostatek kyslíku, uhnívání kořenů a následné chřadnutí celé rostliny, a také napadení houbovými chorobami. Nadměrnou zálivku poznáte podle toho, že je substrát mazlavý a kořeny nahnilé.
Nepravidelná zálivka: Pokud zaléváte příliš mnoho a v nepravidelných dávkách, stane se to, že se listy orchideje zvlní. Listy totiž rostou, pak se zastaví, začnou zase růst, zase se zastaví. Proto radíme zalévat až tehdy, když je substrát opravdu vyschlý. Při zalévání dávejte vždy pozor, aby se voda nedostala do středu listové růžice!
Kvalita vody: Orchidejím škodí tvrdá voda, neboť se v substrátu nahromadí nadměrné množství solí. Kvalita vody je důležitým faktorem, který má vliv na růst orchideje.
V naší poradně s názvem USCHLÁ RŮŽE Z JERICHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Roth.
Dobrý večer.
Když dědeček byl asi měsíc před smrtí dal krabičku a v ní bylo něco co vypadalo
jako koudel.Na otázku co to je odpověděl to je růže z Jericha.Bohužel víc už mi
nestačil říct.70roků neměla vodu.Když jí dám do vody,za jak dlouho se zazelená.
Moc děkuji za odpověd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pokud ji umístíte do vlažné vody, měla by se vaše růže z Jericha otevřít asi za 4 hodiny, přičemž na plnou velikost se může otevřít až za několik dní. Chcete-li ji „zasadit“, tak naplňte misku oblázky nebo štěrkem a přidávejte vodu, dokud nebudou oblázky ponořené. Umístěte svou Růži z Jericha navrch tak, aby se její kořeny dotýkaly vody. Můžete také vynechat oblázky a dát rostlinu přímo do mělké misky s vodou, ale je známo, že oblázky jí pomáhají vyvážit a také vypadají hezky. Umístěte ji na nepřímé, ale vydatné světlo a čekejte! Použijte destilovanou vodu nebo nechte vodu z kohoutku přes noc odstát, aby se chlór a další chemikálie odpařily, než ji použijete na rostlinu.
Zalévání
Vyměňujte vodu pro svou růži z Jericha každý den, aby byla čistá. (Pokud tu a tam vynecháte den, bude to stále v pořádku.) Vše, co musíte udělat, je natočit si každý večer trochu čerstvé vody. Ráno misku s oblázky sceďte a přidejte odstátou čerstvou vodu.
Největším trikem u zalévání růže z Jericha je nepřehnaně ji zalévat. To je snadné, protože rostlinu stačí vyjmout z vody každý týden, aby si odpočinula. Žádné dohady o tom, kolik vody jí dát nebo jak často. Stačí jí dát každotýdenní krátkou pauzu od vodní misky a je spokojená.
Každý měsíc dejte své růži z Jericha týden bez vody, aby trochu vyschla. Vyberte si každý měsíc stejný týden (první, druhý, třetí, apod.), aby to bylo snadné. Misku s kamínky jednoduše sceďte a rostlinu ponechte na oblázcích, nebo rostlinu úplně vyjměte a dejte na tmavší místo.
Teplota
Růže z Jericha nejlépe prospívá při pokojové teplotě, takže pozor na průduchy, průvan a extrémní výkyvy teplot. Je to sice pouštní rostlina, ale extrémní horko nebo chlad ji mohou stále poškodit.
Možná vás překvapí, že jíme stále méně brambor. Zatímco v roce 1850 připadlo na jednoho člověka ročně 170 kg, dnes už je to jen 77 kg. Mohou za to určitě i brambory z velkovýroby, často poškozené a nevalné chuti. Kdo pěstuje vlastní, ví, že není brambor jako brambor! Jaká sadba je tedy ta nejvhodnější? A jak na pěstování?
Brambory z velkých lánů a vlastní brambůrky ze záhonu – obrovský rozdíl v chuti a kvalitě zná každý, kdo okusil. Brambory z velkovýroby se navíc prodávají v době, kdy už pro konzumaci nejsou vůbec vhodné, odrůdy určené pro letní a podzimní spotřebu jsou nabízeny i po Vánocích. Důvodem jsou přebytky. Jenže vodnaté brambory kuchaře ani strávníky nepotěší.
Vlastní brambory naštěstí nepěstujeme pro co nejvyšší produkci, ale proto, abychom si pochutnali.
Na záhoně získáme nejlepší brambory ekologickým pěstováním. Žádná minerální hnojiva, pouze chlévský hnůj a zelené hnojení. Vhodné jsou odrůdy méně citlivé na plíseň bramborovou, což je pro zdravé pěstování bez přemíry chemie důležité. Mandelinku bramborovou snadno vysbíráte ručně.
Kromě skvělé chuti budou vlastní brambory výrazně zdravější než ty z velkovýroby, které prošly postřiky proti plevelům před i po vzejití sadby, mořením, nejméně třemi postřiky proti plísni, následují postřiky proti mandelince a mšicím či chemická likvidace porostu před sklizní.
Rozhodnutí, jakou odrůdu brambor budete na své zahrádce pěstovat, již dnes není snadnou záležitostí. K ranosti, barvy dužniny, barvy slupky, rezistence vůči háďátku přibyl v posledních letech další podstatný parametr, a to varný typ. Navíc počet odrůd je stále větší.
Varný typ udává vlastnosti hlíz po uvaření a tím i konzumní použitelnost brambor.
Rozlišujeme tři základní varné typy:
Varný typ A: pevné lojovité brambory, které jsou nerozvářivé, příjemně vlhké, velmi slabě až slabě moučnaté, vhodné pro přípravu bramborového salátu i ke konzumu jako vařené.
Varný typ B: polopevné, polomoučné brambory s jemnou až hrubší strukturou, příjemně vlhké až sušší, vhodné jako příloha k jídlu.
Varný typ C: měkké, moučnaté brambory s jemnou až středně hrubou strukturou, středně vlhké až suché, vhodné k přípravě kaší a těst.
Varný typ D: není pro zahrádkáře významný – jde o odrůdy pro průmyslové zpracování.
Některé odrůdy jsou přechodem mezi uvedenými varnými typy. Například u označení AB, BA či BC vždy první písmeno značí převahu k varnému typu.
Pro zahrádkáře mají význam odrůdy velmi rané, rané, méně už polorané. Polopozdní až pozdní odrůdy, které se sklízejí až v polovině září, se na zahrádce nevyplatí. A pozor na to, že velmi rané odrůdy bychom měli zkonzumovat co nejdříve, nejdél
Orchideje jsou tropické rostliny, ne? Takže se jim líbí hodně vody, že ano?
Mnoho známých orchidejí jsou tropické rostliny, ale jsou to tropické rostliny, které rostou na stromech. V jejich přirozeném prostředí jsou vystavovány prudkým dešťům, které mohou trvat hodiny nebo dokonce dny, ale mnoho druhů je také přizpůsobeno suchému prostředí, které na slabý déšť, čeká i týdny.
Při pěstování orchidejí u vás doma, je velmi nepravděpodobné, že byste byli schopni vytvořit totožné podmínky jako v prostředí tropického lesa, se správným prouděním vzduchu, vlhkostí a úrovní světla. Proto myslete na nejčastější chyby při zalévání rostlin:
Zalévání příliš často – orchidej by nikdy neměla zůstat stát ve vodě, rostlina by mezi zálivkami měla zcela vyschnout.
Zalévání v noci – bez ohledu na to, jaký druh orchideje máte, vždy zalévejte v dopoledních hodinách. Noční zalévání dovolí vodě zachycovat se v balu a to podporuje bakteriální a plísňové onemocnění. Rostlina orchideje by měla být v noci úplně suchá.
Nevšímavost signálů rostlin – orchideje si dobře umí říci, co potřebují. Během vegetačního období by měla být silná, košatá s mohutnými listy. Některé opadavé orchideje mohou během zimy opadat, to je v pořádku, musíte vědět, jaký druh pěstujete.
Kéž by byl nějaký jednoduchý průvodce nebo třeba vodní víla, která by se vznášela nad vašimi rostlinami a přesně řekla, kdy a kolik vody je potřeba. Bohužel, nic takového není. Ale myslím, že to je jeden z důvodů, proč jsme šťastni z růstu orchideje. Je to všechno o rovnováze, instinktu a spoustě trpělivosti. Zde jsou některé z faktorů, které je třeba zvážit při rozvrhu zálivek:
Metody zalévání – různé metody zalévání potřebují různé množství vody. Smrková kůra bude držet vodu déle než uhlí nebo jílové pelety. Čím větší je zadržování vody, tím méně je jí potřeba.
Druh – ujistěte se, že jste seznámeni s jednotlivými druhy svých orchidejí a postupy k jejich pěstování. Různé orchideje budou mít velmi rozdílné požadavky na zalévání, a proto může být velmi náročné pěstovat více druhů, a přitom nepřelévat ani málo nezalévat některé z rostlin. Já bych začala jen s jedním nebo dvěma oblíbenými druhy.
Teplota – čím vyšší je teplota, tím vyšší je potřeba vody.
Vlhkost – obecně platí, že větší okolní vlhkost, menší potřeba zavlažování. Vlhkost vzduchu úzce souvisí s tím, jaký druh zavlažování používáte. Mnoho pěstitelů používá nádoby naplněné oblázky zalitými vodou, aby zvýšili pokojovou vlhkost.
Průtok vzduchu – nebojte se, jen malého proudění vzduchu. Orchidej potřebuje dostatek čerstvého vzduchu, a to jak kolem kořenů, tak listů. Větší průtok vzduchu má tendenci rychlejšího vysychání, takže budete muset zvýšit zálivku.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ KEŘÍČKOVÝCH RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Kubík.
Zakoupil jsem sazenice minirajčat ale s pěstováním na balkoně nemám žádné zkušenosti, to je jak velikou nádobu, kolik je potřeba zeminy, jakou zeminu, kdy jak a čím přihnojovat.
Odrůda je Vilma a Venus. Děkuji za každou radu.
Zdeněk Kubík
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Mini rajčátka se dají pěstovat na balkoně s jižní a jihozápadní orientací. Nádobu volte co největší, minimálně 10 litrů na rostlinu. Rajče potřebuje vodu, takže pod nádobu umístěte misku, ve které se bude zadržovat přebytek zálivkové vody. Substrát vyberte pro pěstování zeleniny. Hnojení provádějte 2 krát do měsíce hnojivem z trusu hospodářských zvířat nebo můžete použít Krystalon plod. Vyvarujte se zalévání na listy, vlhčete jen substrát.
Kamélie je rostlina, kterou lze poměrně snadno pěstovat, jakmile jí vytvoříte ty správné podmínky. Může být pěstována jak ve vnitřních prostorách, tak ve venkovních květináčích, ale také venku na záhoně.
Světlo a teplo
Ideální při pěstování kamélie je možnost ji na léto umístit ven a na zimu zase přenést do chladných, nepřetápěných částí domu. Ven kamélii přestěhujte nejlépe v květnu, preferuje polostín, ale bude snášet i slunné místo, pokud to nebude horké polední slunce. Myslete i na to, že na větru či v průvanu bude koruna kamélie rychle osychat. Rostlinu venku nechte co nejdéle, nejvýše však do prvních mrazíků.
Pěstujete-li rostlinu v květináčích, jejich baly rychle promrzají a rostlinu poškozují. Tam, kde se zimní teploty pohybují do -15 °C lze nechat kamélie i přes zimu v zemi, jen je třeba je zakrýt velkou vrstvou mulče a přikrýt geotextilií. Největším problémem při tomto způsobu pěstování bývá, že při pozdních mrazech omrzají mladé výhonky a odumírají.
Mnohem lepší je, když si kamélii můžete donést zpět do domu a umístit ji do místnosti vytápěné nejvýše do 15 °C. Kamélie potřebuje nižší teploty, protože ji podněcují k rozkvětu pupenů. Při teplotě 6–10 °C vám kamélie pokvete až pět týdnů, kdežto pokud byste ji umístili do vytápěného obývacího pokoje, odkvetla by vám po několika dnech.
Tato rostlina rozhodně není určena k pěstování v paneláku.
Půda a přesazování
Kamélie vyžaduje kyprou, kyselou půdu, která je vlhká, ale nezadržuje přebytečné množství vody. Kořeny kamélie mají vysoké nároky na kyslík, proto jsou dost mělké a není doporučováno v její blízkosti pěstovat další rostliny, které by svými kořeny kamélii utlačovaly. Zvolíte-li pro pěstování kamélie místo pod vzrostlým stromem, ve stínu, bude jí to vyhovovat a určitě se jí zde bude dobře dařit. Vyberte takový strom, který ji nebude svými kořeny obtěžovat, jako by to dělala například borovice.
Pěstujeme-li kamélie v květináčích, je potřeba je přesazovat. Nejlepší čas pro přesazování je na jaře, před začátkem nového růstu. Pokud kořeny rostliny pronikají květináčem, je možné přesazovat i na podzim. Mladé rostliny kamélie se přesazují jednou za dva roky, starší rostliny dle potřeby. K přesazování můžete použít substrát určený pro rododendrony, protože obsahuje málo vápníku a má odpovídající nízké pH.
Zalévání
Kamélie by neměla být suchá ani podmáčená. Přelití rostlině nepomůže, stejně jako zaschnutí, proto zalévání věnujte dostatečnou péči. Při přeschnutí mohou opadat poupata, při přelití uhnívat kořeny. Množství vody je potřeba přizpůsobit daným klimatickým podmínkám. Kamélie pěstované v květináčích budou vyžadovat méně vod
V naší poradně s názvem ORCHIDEJ DENDROBIUM PĚSTOVÁNÍ ZALÉVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
jak čato zalévat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Orchidej se má zalít až když je substrát proschlý. Orchidej ponořte na chvíli do vody a pak nechte vytéct všechnu vodu. Obvykle to stačí provést jednou za 10 dní, záleží na okolní vlhkosti a teplotě.
Azalka je jarní kvetoucí keř. Je velmi podobná rododendronu, ale je menšího vzrůstu a má menší květinové trsy než rododendron. Květenství azalky je nápadné zářivými barvami, které se vyskytují v mnoha variantách a velikostech. Květy kontrastují s tmavě zelenou barvou listů keře.
Botanický název: Rhododendron
Doba kvetení: brzy na jaře
Velikost: 40 cm, v závislosti na kultivaru
Květy: bílé, žluté, oranžové a červené
Světlo: polostín
Pěstování: při zasazování je nutné přidat mulčovací substrát ke spodní části keře
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět azalku.
Jírovec
Jírovec vytváří kouzlo v každé zahradě. Můžete si ho pořídit jako malý strom nebo keř. Není náročný na údržbu, má výrazné listy a nápadné květy.
Botanický název: Jírovec
Doba kvetení: jaro
Velikost: 3 m až 15 m a široký 9 m, v závislosti na kultivaru
Květy: červená, bílá, krémová, růžová nebo zelenožlutá
Světlo: plné slunce i polostín
Pěstování: tento keř je vhodný do větších zahrad, k rozmnožování slouží plody jírovce – kaštany, které se sází 1 až 2 cm hluboko do substrátu po dvou nebo po třech semenech.
Zde je několik fotografií, na nichž můžete vidět jírovec.
Kamélie
Kamélie miluje zimu, v tomto období většina zahradních rostlin odpočívá, ale kamélie se teprve zahřívá. Kamélie je evergreenem podzimního, zimního a brzkého jarního období. Je vhodná pro terénní úpravy okrasných zahrad, kdy vytváří krásné květy ve tvaru růží. Kamélie byly pěstovány několik let na Dálném východě, který je jejich rodným krajem. V současné době existuje více než 3 000 druhů těchto keřů.
Botanický název: Camellia
Doba kvetení: podzim, zima a brzy na jaře, v závislosti na odrůdě
Velikost: 0,8 m až 6 m
Květy: červená, růžová a bílá
Světlo: polostín
Pěstování: keř je nutné chránit před sluncem, studeným a silným větrem. Keř není vhodné vysazovat do úplného stínu, který sníží květenství rostliny.
Lýkovec je keř s intenzivní vůní květů, což je hlavní důvod, proč se vysazuje do okrasných zahrad. Květy vavřínu jsou jemné bílé, růžové a fialové květy a existuje mnoho odrůd keřů. Vavřín je univerzálním keřem, který se v okrasné zahradě používá jako půdopokryvný prvek.
Botanický název: Daphne
Doba kvetení: od jara do podzimu, v závislosti na odrůdě
Velikost: 0,5 m až 12 m
Květy: čtyřlaločnaté trubkovité květy v bílé, růžové nebo lila barvě
Vysoká nať u brambor se vyskytuje hlavně díky přehnojení dusíkem. Dusík motivuje rostlinu k bujné tvorbě zelených stonků a listů. Aby rostlina mohla dále prosperovat, je třeba zabránit jejímu zlomení. Ke stabilizaci takových rostlin pomůže přihrnutí vždy, když je nať brambory vyšší než 20 cm. Optimální nadzemní výška natě je 20 cm. Pomůže zde přihrnutí stonků i s listy okolní hlínou. Nahrnutí zeminy kolem základny bramborových rostlin jim může pomoci zůstat stabilní. To také pomáhá zabránit tomu, aby byly hlízy brambor vystaveny slunečnímu záření. Když jsou hlízy brambor vystaveny slunečnímu záření, zezelenají a stanou se jedovatými.
Další příčinou dlouhé natě u brambor může být nedostatek slunečního svitu. Bramborové rostliny mohou být vytáhlé, protože nedostávají potřebné množství slunečního světla. To nutí bramborové rostliny natáhnout se po světle a ztenčit.
Hlavním důvodem tohoto problému je, že rostliny brambor mají příliš mnoho stínu. Možná jsou vysazeny v blízkosti větší rostliny nebo stromu. Nebo je možná stíní zeď nebo plot.
Někdy se může stát, že v nati brambor vyrostlo hodně listů, které způsobují zablokování slunečního světla. V takovém případě můžete některé výhony seříznout, abyste tomuto problému předešli.
Ve svém příspěvku JAK PĚSTOVAT VĚNCOVEC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Sacherová.
proč mi na desetiletém věncovci žloutnou listy. Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Honza.
Zdravím všechny pěstitele Věncovce.Věncovec není náročný na pěstování,ale jako každá rostlina chce určitá pravidla.Nepřelévat při zalévání,žloutnou listy,málo zálivky,žloutnou listy.Zalévat přiměřeně,ale je možno i do podmisky,pokud kvete,neotáčet a pokud jej musíte na nezbytně nutnou dobu přemístit,vrátit do původní polohy.Na jaro třeba ven do polostínu,na zimu do místnosti s normální teplotou.Je dobré ho jednou za čas osprchovat,pokud se zdá být přerostlý,seříznout a řízky zasadit na množení.Odměnou za celoroční péči se vám odvděčí bohatým kvetením a příjemnou vůní po celé léto.
Jakmile se na stopkách brambor začnou vyvíjet květy, je to znamení, že pod nimi rostou hlízy brambor. Nyní můžete brambory sklízet, pokud chcete. Pokud je ale sklidíte okamžitě, získáte mladé, malé a nezralé brambory.
Brambory můžete nechat dále růst a sklízet je, až když začnou vadnout listy. Pak získáte vyzrálé a velké brambory.
Prospěšné je odstraňování květů, protože to pomáhá rostlině přesměrovat veškerou energii na vývoj velkých a škrobových brambor.
Jakmile jsou brambory připraveny ke sklizni podle vašich představ, teprve pak můžete oříznout vršek rostlin brambor. Jakmile oříznete vršek bramborových rostlin, nechte brambory v zemi ještě po dobu 1-2 týdnů. To pomáhá bramborám vytvořit silnou slupku. Takové brambory pak budete moci bez problémů skladovat několik týdnů či měsíců. V zemi je ale můžete bez problémů ponechat i 2 až 4 týdny, pokud není v půdě příliš vláhy.
Další situací, kdy byste měli ořezávat rostliny brambor, je případ napadení révy škůdcem nebo chorobou. Nejlepší je zbavit se takové natě, protože to pomáhá bramborové rostlině vyhnout se utrácení energie na boj s problémem. Seříznutím natě rostlina zaměří svou energii na vývoj nových listů a hlíz.
Další situací, kdy budete možná muset oříznout rostliny brambor, je, že stonky vyrostly příliš vysoko a zlomily se. To se může stát, pokud rostlinu přehnojujete hnojivem bohatým na dusík a nepřihrnujete ji zeminou. Rostlina se může zlomit kvůli hmotnosti vysokých stonků a brambory potom neporostou dobře, protože rostlina vynakládá spoustu energie na růst nových listů.
Jak správně oříznout nať bramborových rostlin?
Prořezávačem můžete odříznout horní část stonků brambor ve výšce 3 cm nad zemí. Pokud seříznete nať bramboru až k zemi, je možné, že hlíza bude vystavena vzduchu. To způsobí, že brambory zezelenají a stanou se nepoživatelnými.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ BRAMBOR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel M. Chalupníková.
Letos se podařilo kamarádce vypěstovat z jedné odrůdy brambory,které se po uvaření nedají jíst,jsou hořké. Čím by to mohlo být?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
V bramborách může být solanin a ten produkuje hořkou chuť, i když brambory nemají žádné zelené skvrny. Někteří lidé jsou citlivější na solanin a vnímají jeho hořkou chuť silněji než ostatní lidi.
Jak jsme již zmínili, je těžké mluvit všeobecně, je vždy lepší dodržovat pravidla pro konkrétní rostlinu. Je však několik osvědčených postupů, které výrazně zvýší šanci na úspěch:
Důkladné zalévání – když budete zalévat, tak řádně. Různí pěstitelé mají různé metody, mnoho profesionálních pěstitelů se spoléhá na své postřikovače v trvání osmi a více minut. Úspěchem pro domácího pěstitele je občas namočit rostlinu s celou nádobou do kbelíku nebo umyvadla s vodou. Některé druhy, jako například Vandas, může být ponechána ponořena na poměrně dlouhou dobu. Cílem této zálivky je, abyste se přesvědčili, že je velamen zcela nasycen. Poznáte také podle kapiček na kořenech po zalévání. To znamená, že rostlina je plně hydratována.
Zkontrolujte vodu – dlouhou dobu pěstitelé tvrdili, že orchideje mohou být zalévány jen deštivou vodou. V současné době většina lidí používá vodu z vodovodu a i to je v pořádku. Již téměř deset let zaléváme vodou z kohoutku, bez problémů. Nicméně, nesmíme zapomenout, že upravená voda může obsahovat vyšší obsah soli a vápníku. Pokud vidíte, že tato voda vaší rostlině neprospívá, musíte hledat nový zdroj.
Pokud si nejste jisti – víme, že to zní divně, ale pokud si nejste jisti, zda byste měli vaší orchidej zalévat nebo ne, odložte zálivku na později. Opět zde jsou druhy, kde toto není pravidlem, například Paphiopedilum a Phragmipedium, které v době, kdy vypadají žíznivě, již měly být zality. Ale většina epifytických orchidejí by měla být spíše sušší nežli přelitá.
Zajistěte dobrou vlhkost půdy zvýšením včasné zálivky. Aplikujte mulč kolem rajčat pro udržení vlhkosti půdy. Vědět, jak často zalévat rostlinu rajčat, může být výzvou pro začátečníky i zkušené zahradníky. Přílišné zalévání může mít za následek nemocné rostliny a shnilá rajčata. Pokud však nezaléváte dostatečně často, může to oslabit rostliny a poskytnout vám malé moučnaté ovoce. Trik je v tom, abyste věnovali pozornost vaší půdě a podnětům, které vám vaše rostliny dávají, abyste si mohli vypěstovat náruč lahodných, šťavnatých rajčat. Tyto tipy vám pomohou přesně zjistit, jak často zalévat rajčata pro nejlepší sklizeň:
Přiveďte vodu jen je kořenům rostliny. Při zalévání rajčat se vyhněte navlhnutí listů a stonků. Bakteriální a plísňové choroby rajčat se šíří snadněji, když jsou listy vlhké. Místo toho dodávejte vodu přímo k základně rostliny pomocí zalévací hůlky, kapací hadice nebo konve s dlouhým výtokem.
Zalévejte pomalu. Voda z rychlé a silné dešťové přeháňky často odtéká z rostlin, místo aby se vsakovala do půdy. Totéž platí, když rostliny dostanou proud vody ze zahradní hadice nebo konve. Při použití konve snižte průtok na zahradní hadici nebo zalévejte pomalu. Ještě lépe, použijte kapací hadici k pomalému namáčení půdy.
Máčet, máčet, máčet. Při zalévání se snažte prolít půdu do hloubky 30 cm. Hluboké zalévání podporuje hluboký kořenový systém. Hluboký kořenový systém rostlinu nejen dobře ukotví v zemi, ale také vybaví rostlinu, aby v případě potřeby dosáhla pro vodu široko daleko.
Zkontrolujte hloubku. Po zavlažování použijte zahradní lopatku k vykopání úzké, 30cm hluboké díry asi 15 cm od základny rostliny. Pokud byla rostlina dostatečně zalita, půda na dně jamky bude vlhká. V případě potřeby upravte v budoucnu čas zavlažování.
Přidejte vrstvu mulče. Šetřete půdní vlhkost rozprostřením 7 cm silné vrstvy organického mulče na kořenovou zónu rostliny rajčat. Mulč izoluje půdu a zabrání velkým teplotním výkyvům. Mulč také pomáhá udržet vodu kradoucí plevel na uzdě a zpomalí odpařování půdní vlhkosti. Dobrou volbou je drcená mulčovací kůra a posekaná tráva bez plevele.
Denně kontrolujte rajčata v nádobách. Rajčata rostoucí v květináčích mají vysokou potřebu vody. Relativně malý objem půdy v nádobě omezuje množství vody dostupné rostlinám. Během letních veder je často potřeba rajčata pěstovaná v kontejnerech denně zalévat. Horké a větrné podmínky mohou vyžadovat zavlažování dvakrát denně.
Aloe vera potřebuje ke svému růstu suché a teplé až horké podnebí. Má ráda hodně slunce, nesnáší průvan a postačí jí jen méně častá zálivka. Může být pěstována jako okrasná rostlina na skalce nebo v bytě, ale nejlépe se jí bude dařit ve skleníku. Tato rostlina velmi rychle roste a potřebuje každoročně přesazovat.
Zvolení místa pro pěstování aloe vera
Ať už se rozhodnete pěstovat aloe vera doma nebo venku, myslete na to, že rostlina potřebuje hodně slunce. Pokud bude rostlina umístěna venku, ideálním místem bude takové, kde bude svítit slunce déle jak osm hodin, rozhodně ne méně jak šest. Další důležitou věcí, na kterou venku musíte myslet, je zemina. Je potřeba najít suché místo, rostlině se nebude dařit tam, kde je půda příliš mokrá nebo má tendenci shromažďovat vodu. Jednotlivé rostliny aloe vera mohou být pěstovány relativně blízko sebe, ale ujistěte se, že ponecháte dostatek prostoru pro růst. Zralá rostlina se může rozšířit o dvacet pět a více listů. V případě, že bude rostlinu pěstovat doma, bude nejlepší volbou okenní parapet směrem na jih nebo západ. Při pěstování v květináči není potřeba volit velký a prostorný květináč, protože rostlina preferuje přeplněný kořenový systém. Bude-li mít přebytečný prostor, zpomalí se její růst.
Příprava pro výsadbu aloe vera
Ať už jste se rozhodli pro pěstování aloe vera venku, nebo uvnitř, zvolte suchou, písčitou půdu. Pokud nemáte přírodně písčitou půdu, jednoduše ji smíchejte s pískem nebo malými kamínky. Půda bude dobře zajišťovat odvodňování a nabízet rostlině ty nejlepší podmínky k růstu. Faktor pH zeminy by se měl pohybovat v rozmezí hodnot 6 až 8, hodnotu pH zvýšíte tím, že do půdy přidáte vápno. Pokud si zvolíte, že budete pěstovat aloe vera jako pokojovou rostlinu, můžete substrát pro tuto rostlinu zakoupit v obchodě.
Postup výsadby aloe vera
Žádný zahradník vám nedoporučí pěstovat aloe vera ze semene, i když je to možné. Trvá to příliš dlouho a je zapotřebí přísných skleníkových podmínek, aby semínko vyklíčilo. Zralá rostlina produkuje odnože, které jsou vlastně novými malými rostlinkami a mohou být použity k rozmnožování.
Vyberte si odnože ze zralé rostliny. Když jsou vysoké několik centimetrů a listy se začínají rozevírat, můžete začít s rozsazováním.
Pomocí ostrého nože oddělte mladou rostlinku a ujistěte se, že jste odnož neporušili.
V případě, že se vám nepodařilo odnož oddělit bez porušení, je potřeba nechat ránu zaschnout a teprve poté umístit do půdy. To bude trvat dva až tři dny, ale zabráníte tím napadení rostliny a jejímu odumření.
Jakmile se na ráně utvořil strup, můžete rostlinu umístit do půdy. V případě, že jste byli tak opatrní a rostlinu jst
Ve svém příspěvku ZALÉVÁNÍ BRAMBOŘÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Romana.
Ahoj, nejspíš se mi podařilo brambořík ulít, půda je vlhká, listy žloutnou, dá se ještě nějak zachránit? nejsem asi moc velký pěstitel květin, ale ráda bych mu pomohla, prosím o radu Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlasta.
Také pěstuji brambořík poprve, dostala jsem ho na jaře. Po odkvětu jsem přesadila do většího květináče a dala na balkon na plné slunce. Zalévala jsem do korýtka (pod ruhlík) a dávala tam dost hodně vody. On si sám zal co chtěl a najednou mi narostla hlava listů jako hlávka zelí. Přihnojovala jsem na pokojové květiny hnojivem lx za týden a najednou jsem měla plno květů i třicet najednou a stále rostla poupata. Nemohla jsem se na tu krásu a zázrak vynadívat. Teď jsem ho přemístila domů ale nelíbí se mu to a já nevím co s tím. Snad tu najdu nějakou radu, jak ho přezimovat. Vlasta
Vysoká nať rostlin brambor je základním faktorem, který zaviní její zlomení. Bramborové rostliny mohou vyrůst příliš vysoko, když jim bylo podáno příliš mnoho hnojiva, zvláště když je bohaté na dusík. Dusík může povzbudit rostliny brambor, aby se vyvíjely více než obvykle, a to je patrné na přerůstání jejich vysokých zelených výhonků nad zemí.
Krásná bohatá tmavě zelená nať se může zdát ideální, přehnojování bramborových rostlin hnojivy ale může odradit růst brambor pod zemí. Bujné olistění nad zemí spotřebovává energii rostlin brambor a povede k nízké sklizni, pokud tato situace nebude rychle napravena.
V naší poradně s názvem SPRÁVNÉ ZALÉVÁNÍ ORCHIDEJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika Stuchlíková.
Jsem milovnici orchidejí,ale nevím jestli mohu rostlinkam osprchovat lísty od zaprášení,nebo je jen otírat vlhkým hadříkem,eventuelně rozpašovačem?.Orchideje mam jinak nádherné a rozkvetlé.Ale s touto věcí,co se tyka prachu na listech,tak potřebují poradit,abych rostlinam nějak neublížila.Předem děkují za odpovědi..........
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Vašim orchidejím ubližuje ten prach na listech. Rostliny pod tíhou prachu nemohou správně dýchat a ani fotosyntéza neprobíhá na plno, protože prach stíní. Sprchování listů je potřeba provádět pravidelně. Důležité je po osprchování nechat rostlinu vykapat, aby mohla odtéct přebytečná voda z kořenového balu. Po osprchování nezalévejte týden až dva. Pak rostlinu ponořte do směsi vody a hnojiva na 5 minut. Vytáhněte, nechte zase okapat a za dva týdny zase osprchujte a tak stále dokola.
Plíseň okurková (Perenoplazmopara cubensis) vyžaduje odlišná léčbu při pěstování okurek ve sklenících nebo volně na zahradě. Jednodušší ochrana okurek bývá v krytých prostorách, protože je zde možné cílevědomě pěstitelskými opatřeními téměř vyloučit nebezpečí infekce touto houbou. Je třeba vědět, že výtrusy plísně jsou schopny napadnout porost pouze tehdy, pokud jsou listy určitou dobu ovlhčené. Suchý list se nemůže nakazit, i kdyby se na něm vyskytovalo množství výtrusů. Tímto je podmíněn hlavní způsob preventivní ochrany, která je založena na výlučném spodním zalévání rostlin a takové regulaci teploty ve skleníku či fóliovníku, která nedovolí (zejména nad ránem) vysrážení rosy na povrchu okurkových rostlin. Pokud se nám podaří toto dosáhnout, vyhráli jsme nejdůležitější fázi boje s plísní. Mnohem složitější je ochrana polních okurek, které jsou běžně zvlhčovány deštěm nebo rosou. Stupeň ohrožení plísní závisí na frekvenci dešťů, jakož i jejich vydatnosti. Lze použít Ridomil, Champion, Otriva, Perozin. Vždy se musí před aplikací provést sběr okurek.
Padlí okurek (Erysiphe polyphaga) je bílá, sklerociniová hniloba, kterou vyvolává houba. S padlím se setkáváme při polním pěstování většinou až v maximální rodivosti porostu nebo až po ní. Při fóliovníkovém pěstování často už při začátku sklizně. Ze začátku se objeví na horní straně listů kulaté, bílé, pavučinové skvrny. Skvrn někdy rychle přibývá, což vede k brzdění normálního růstu a vývoje listů a často i stonků. Nedostatečný vývoj a snížená funkce listů bývají pak příčinou špatného vývoje plodů a rapidního snížení úrody. Preventivním opatřením je pravidelné a vydatné zalévání rostlin. Při chemické ochraně jsou nejlepší postřiky sirnatými fungicidy Sulík, Polybarit. Porost musí být před postřikem dobře politý a nesmí se aplikovat na plody.
V době, kdy je rostlina aktivní a má listy, je potřeba, aby byla zalita vždy, kdykoliv bude půda suchá. Při zalévání nelijte vodu na rostlinu, ale na zeminu.
V zimě, když je brambořík v květu, je důležité, aby měl vysokou vlhkost, květináč ale umístěte na podnos s vrstvou kamínků nebo něčeho podobného, aby samotná rostlina nezůstávala stát ve vodě.
V období, kdy se květy začnou vytrácet, postupně umožněte rostlině vyschnout na dva až tři měsíce. V případě, že v tomto období budete brambořík zalévat, hlízy uhnijí. Nový růst by se měl začít objevovat kolem září, v tomto období obnovte zalévání a hnojení a přeneste ho z chladného prostředí zpět dovnitř.
Je zástupcem jednoho z mnoha druhů palem. Tato palma je bezkonkurenční v odstraňování amoniaku z okolního prostředí.
Botanický název – Rhapis excelsa
Lady Palma je vysoká pokojová rostlina, která je nenáročná na pěstování. Jde o keřovitou palmovou odrůdu, jejím charakteristickým rysem jsou hrudkovité listy ve tvaru dlaně, které ji dodávají na atraktivnosti. Tato rostlina se rozmnožuje pomocí podzemních oddenků. Ve volné přírodě roste v keřích, které vytvářejí příjemný stín. Tato odrůda byla kultivována tak dlouho, že její přesný původ je neznámý. Lady Palma je nejčastěji pěstovaným druhem palem v interiéru, vyžaduje polostín až stín a jedná se o elegantní pokojovou rostlinu, která tvoří vynikající ochranu pro svého uživatele. Listy rostliny jsou 30 cm dlouhé a 2,5 cm široké. Palma dorůstá do výšky cca 90 cm.
Rostlina potřebuje místo, které je světlé, ale není vystaveno přímému světlu. Palma roste jako shluk dřevin. Spodní listy opadají a vytváří na kmeni atraktivní bambusový vzhled. Rostlina se přesazuje každé 3–4 roky, má ráda menší obal a výrazně omezenou zálivku. Může být také pěstována i v misce pro bonsaje.
Pochází z jihovýchodní Číny.
Výška činí 3 metry ve venkovním prostředí, v interiéru dorůstá do výšky 90 cm.
Potřebuje jasné nepřímé světlo, příliš světla může rostlině způsobit žloutnutí listů.
Půdu udržujte rovnoměrně vlhkou po celé roční období. Palmy jsou velmi citlivé na chemické látky ve vodě, což se projevuje zhnědnutím hrotů listů.
Vyžaduje střední až vysokou vlhkost.
Vhodné jsou průměrné teploty 16–24 °C v místnosti.
Půda: rašelina a mech v podobě substrátu pro pokojové palmy.
Hnojivo: běžně dostupné hnojivo pro pokojové rostliny; přihnojování jedenkrát za měsíc.
Rozmnožování: rozdělením nebo semeny.
Zde je několik fotografií, kde je pěkně vidět Lady Palma.
Rubber Plant – Fíkus
Jedná se o rostlinu, která je známá spíše pod názvem fíkus. Její předností je odstraňování toxinů, především formaldehydu, ze znečištěného ovzduší.
Botanický název – Ficus elastica
Fíkus je tropická rostlina patřící do skupiny Meraceae, která se vyznačuje velkými, podlouhlými, lesklými, kožovitými listy a v zakrslé podobě je populární pokojovou rostlinou. Tyto rostliny se také nazývají „gumovníkové rostliny“. Ve volné přírodě dosahuje vzrůstu velkého stromu. Jedná se o populární pokojovou rostlinu s 20 cm dlouhými listy. Fíkus je velmi náchylný na plísně, které se vyskytují na listech rostliny, ale lze je jednoduše odstranit otřením napadených listů roztokem vody a mýdla.
Fíkus při pěstování v interiéru vyžaduje vyšší teplotu, velmi dobře