PĚSTOVÁNÍ PIVONĚK CHOROBY A ŠKŮDCI, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Pivoňky díky krásným květům, robustnímu vzrůstu, odolnosti a vitalitě patří mezi nejspolehlivější a nejkrásnější trvalky na našich zahradách.
Pěstovánípivoněk
Na pěstování nejsou pivoňky náročné, především bylinné druhy patří k nejsnáze pěstovatelným okrasným zahradním rostlinám. Nejsou také příliš náchylné na choroby či napadení škůdci.
Většině bylinných i dřevitých druhů vyhovuje slunné nebo jen po část dne mírně zastíněné stanoviště, pouze některé východoasijské lesní druhy dávají přednost polostínu až stínu.
Starší rostliny nevyžadují zvláštní péči: zjara po odkvětu je můžete přihnojit dobře rozleželým kompostem nebo minerálním hnojivem – vhodná jsou hnojiva určená růžím. Chybí-li na jaře vláha, pak pivoňky zálivku přivítají, v létě po odkvětu vydrží i krátkodobá sucha.
Odstraňování semeníků by mělo být pravidlem u bylinných i dřevitých pivoněk, zimní přikrývka u bylinných pivoněk stačí jen první rok po výsadbě, jinak jsou zcela mrazuvzdorné.
Plnokvěté odrůdy můžete podepřít nebo vyvázat, protože těžké květy vítr často poláme, po dešti se pak ohýbají vlastní vahou až k zemi.
Pivoňky vyniknou nejlépe jako samostatné keře nebo v malých jednodruhových skupinách. Mezi sebou se kombinují dost obtížně z důvodu přílišné rozmanitosti tvarů a barev květů. Dobře vypadají ve společenství okrasných trav, zjara vyniknou jejich červené výhony vedle narcisů, modřenců a tulipánů. Při podzimním vybarvení pivoněk do bronzova zjistíte, že si opravdu vystačí bez velké společnosti.
V době vegetace jsou pivoňky náročné na živiny a nesnášejí dlouhodobé zamokření substrátu. Vyžadují proto výživnou a zároveň dobře propustnou hlinitopísčitou zeminu.
Většina asijských bylinných druhů vyžaduje neutrální až mírně kyselou zeminu. Bylinné druhy nesázíme hluboko, pupeny by měly být jen asi 4–6 cm pod povrchem. Hlouběji zasazené rostliny mívají menší násadu květů.
Dřevité pivoňky a evropské bylinné druhy preferují půdu neutrální až mírně zásaditou. Sazenice dřevitých druhů naopak můžeme zapustit při výsadbě 10 cm hlouběji, než byly původně. Z kmínků a větviček zapustí další kořeny a mají pak rychlejší a bohatší přírůstky.
Nejvhodnější doba pro sázení je přibližně od konce srpna do začátku listopadu, sazenice v nádobách s dostatečným kořenovým balem můžeme samozřejmě sázet po celou dobu vegetace. Při výsadbě je dobré do substrátu přimíchat univerzální, pomalu rozpustné hnojivo.
Rostliny potřebují dostatek prostoru. Pro výsadbu jednotlivých trsů či keřů proto připravíme jámy o průměru přibližně 50 cm a okolo 50–70 cm hloubky. Je-li podloží špatně propustné, nasypeme na dno asi 10–15 cm vrstvu drenáže (drobný štěrk, hrubý písek).
Dřevité pivoňky v případě potřeby zaléváme po celou dobu vegetace. Pokud jsou rostliny na místě vysazeny déle než 2–3 roky, bývá již půda vyčerpaná a je nutné rost
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Kamélie, která takto ztrácí všechny listy, k tomu může mít různé důvody, včetně stresu z prostředí, špatných půdních podmínek nebo problémů se škůdci/chorobami. Stres mohou způsobit faktory prostředí, jako jsou extrémní teploty nebo nesprávné osvětlení, což vede k opadávání listů. Problémem může být také pH půdy; kamélie preferují kyselou půdu a zásaditá půda může bránit vstřebávání živin. Listy mohou navíc poškodit škůdci, jako jsou roztoči, třásněnky a nosatci, nebo choroby, jako je hniloba kořenů a plíseň kořenů. Co teď s tím? S největší pravděpodobností se něco špatného odehrává v květináči. Nějaký škůdce, který užírá kořeny nebo houba, která je ničí.
Aplikujte kurativní postřik tří systémově působících přípravků Mospilan, Nissorun a Otriva. Tato skladba chemické ochrany zničí vše co rostlinu užírá i saje a zároveň se vyrovná i s houbovými chorobami. Přípravky můžete smíchat do jednoho postřiku a nebo aplikovat postupně po třech dnech.
Brambory lze pěstovat různými způsoby, níže uvedené formy pěstovaní se provádějí v oblasti zahrádkaření.
Pěstování brambor ve věžích
Nevýhodou pěstování brambor je jejich nárok na velký prostor. Zemědělci z And však vyvinuli pro vyřešení tohoto problému velmi účinnou techniku. Nejprve malou plochu několika čtverečních metrů obloží kameny a zde vypěstují několik rostlin. Jakmile jejich nať dosáhne výšky asi 15–20 cm, zvýší zídku okolo záhonu a záhon doplní asi o 10 cm půdy. Když nať opět vyroste asi na 15–20 cm, znovu zvýší zídku a doplní záhon půdou. A tak to jde stále dál a dál. Z půdy vždy vyčnívá pouze svrchní svazek natě. Bramborové věže mohou být až 1,2 metru vysoké.
V každé vrstvě půdy vytvářejí brambory nové postranní výhonky s novými hlízami. Nakonec se část zdi obklopující věž zbourá a půda se odstraní. Je až nepředstavitelné, jaké množství hlíz takto naroste. Podobné bramborové věže můžeme vytvořit i v našich podmínkách, například pomocí starých pneumatik, prken.
Pěstování brambor v pytli
Tento způsob pěstování využívá toho, že když brambor klíčí, tak nasazuje výživové a plodné kořeny (části kořenů, na kterých rostou hlízy) postupně po celé délce lodyhy. Výhodou je, že se nemusí plít plevel, je dobrá ochrana před jarními mrazíky, velmi nízká, takřka žádná spotřeba hnojiv. Čím více zpracujete organického odpadu (shrabané listí z podzimu, včetně plevele, papíru, lepenky, trávy, štěpků, dřevěných pilin), tím méně hnojiv.
Naklíčené brambory se zasadí do mělké vrstvy 10 cm uleželého a vlhkého, loňského, shrabaného listí a pokryjí 10cm vrstvou kompostu nebo hlíny a po vyrašení cca 10–15 cm stonku se tento pokryje další vrstvou organických odpadků a navrch hlínou. Nechají se pouze vrcholové listy s přibližně 5cm částí stonku. Brambora vyrazí ze zahrnutých částí stonku nejenom kořeny, ale i plodné kořeny, na nichž jsou hlízy. A tak se pokračuje dále, až se dospěje k hornímu okraji pytle anebo sudu (igelit pytle se postupně, jak přisypáváme hlínu, roluje zespod nahoru). Brambora má na vrcholu vegetace silnou a bohatou korunu ze stonků a listů, vzhledem k dobré výživě (organické odpadky se zároveň postupně rozkládají na humus a živiny) nesrovnatelnou s klasickým pěstováním. Výnos je několikanásobný, na cca 30 cm výšky pytle se počítá s jednonásobkem sklizně. Postupným zahrnováním se dosáhne i toho, že je brambora částečně chráněna před plísní.
Z toho plyne, že pytel o průměru kolem 30 cm a výšky 1 m dá v optimálním případě 3násobnou sklizeň. U pytlů odstřihneme spodní dva rohy. V pytlích se velmi dobře postupně zvyšuje výška
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Vinnou révu napadají nejčastěji. Vedle včasného zásahu vhodnými fungicidy je důležitá především prevence, která začíná u výsadby keřů na vhodné stanoviště, pokračuje vyváženým hnojením a prosvětlováním keřů. Houbové choroby se rozvíjejí při určitých klimatických podmínkách. Příznivými podmínkami jsou hlavně teploty kolem 25 °C a vlhko. Mezi nejčastější houbové choroby révy vinné patří padlí révy, plíseň šedá, plíseň révová a další, jako je červená skvrnitost révy či červená spála révy vinné. Bobule jsou na tyto choroby nejvíce náchylné v srpnu, kdy je potřeba nezanedbat často už poslední ošetření vinice proti těmto houbovým chorobám.
Plíseň révová (Peronospora)
jedna z nejvýznamnějších chorob vinné révy
příznaky: olejovité, žlutozelené, oválné skvrny na povrchu a bělavý spodek listu, hnědnou a zasychají květenství, postižená místa odumírají, silně napadené listy opadávají
ochrana: spočívá zejména v použití měďnatých přípravků, jako jsou Champion, Cuproxat, a dále Folpan a Melody Combi. Pro zahrádkáře jsou vhodné zejména Champion a Cuproxat. Při malé znalosti příznaků choroby se první ošetření provádí před květem a druhé po odkvětu. Organické fungicidy mají dobrou, ale kratší účinnost. Měďnaté fungicidy jsou vhodné především v druhé polovině léta. Pokud jimi ošetřujete révu pěstovanou u zdi, dávejte pozor na to, že postřik by mohl obarvit omítku namodro. Zásadní ochranou, na kterou nejsou třeba žádné přípravky, je důkladně na podzim shrabat všechno listí a bezpečně jej zlikvidovat, nebo spálit. Dobrou prevencí je pěstovat révu na vhodných, slunných místech, kde se pokud možno nevyskytují silné a časté letní rosy, a udržovat keře prosvětlené, vzdušné. Vyšlechtěny byly i odrůdy k této nemoci rezistentní, například vinná réva Krystal
příznaky: choroba napadá všechny zelené části keře, napadené listy i bobule vypadají, jako by byly posypané moukou, napadené bobule praskají a objevuje se takzvaná semenná průtrž, při níž se vylije obsah bobule ven a veškerá úroda může přijít vniveč. Na letorostech vznikají různě utvářené skvrny, které při vyzrávání dřeva tmavnou, až černají
ochrana: lze použít přípravky Discus a Kumulus, pro zahrádkáře je nejvhodnější Discus, který je běžně k dostání včetně návodu na ředění vodou. Preventivní postřiky se aplikují již na mladé výhonky do výšky 20 cm. Postřik lze zopakovat před kvetením a poté při nasazování plodů. Sirné fungicidy jsou proti padlí révovému velmi účinné, ale neměly by se aplikovat dva měsíce před sklizní. Prevencí je vhodné stanoviště pro p
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Kuličky na listech vyvolává drobný, pouhým okem neviditelný roztoč, který saje na spodní straně listů. Na horní straně čepelí listů jsou nápadně vypouklé, různě velké a utvářené, zeleně nebo červeně zbarvené puchýře.
Možnosti ochrany
Preventivní postřik révy v době rašení sirnatými přípravky (KUMULUS WG, SULKA K) nebo krátce po vyrašení přípravky určenými na předjarní postřik ovocných dřevin a révy (Oleo-Ekalux, Pyrilux).
Akutní postřik jakýkoliv přípravek proti žravým a savým škůdcům aplikovaný hlavně na spodky listů.
Bylinná pivoňka (Paeonia) má dužnaté kořeny s pupeny, z nichž se vyvíjejí listy a lodyhy. Listy jsou řapíkaté, tuhé a sytě zelené.
Asi nejznámější a nejoblíbenější bylinnou pivoňkou je pivoňka lékařská (Paeonia officinalis). Vykvétá v první polovině května plnými karmínově červenými květy. Jsou ale známé i kultivary s květy růžovými a bílými. Tato robustnější pivoňka silně voní, má velké leskle zelené listy a dorůstá výšky až 80 cm. Pivoňka úzkolistá (Paeonia tenuifolia) rozkvétá začátkem května. Je ze všech pivoněk nejnižší (50 cm), má jemné, kopru podobné listy a jeden tmavě červený květ. Pochází z Balkánu a východní Evropy a v přírodě je vzácná a ohrožená. Od druhé poloviny května až do konce června kvete pivoňka čínská (Paeonia lactiflora), která je nejmohutnější, dorůstá výšky až 100 cm, a květy mívá v nejširší paletě barevných odstínů – od bílé přes růžovou, červenou až po fialovou. Také má velké množství odrůd s poloplnými a plnými květy se spoustou postranních poupat, která rozkvétají postupně. Obvykle nádherně voní. Některé pozdní odrůdy rozkvétají až koncem června a začátkem července. Japonská pivoňka (Imperial) má prašníky přeměněné v menší, často rozdílně zbarvené korunní lístky. Na skalkách i obrubách záhonů se často pěstují botanické druhy pivoněk. Pivoňka Mlokosevičova (Paeonia mlokosewitschii) má velké žluté květy a pochází z Kavkazu.
Ve svém příspěvku PĚSTOVÁNÍ ČESNEKU CHOROBY A ŠKŮDCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindra Josef.
Včera jsem sklízel česnek.Na polovině záhonu téměř už žlutá nať.Druhá polovina ještě slušně zelená a konce listů už žloutnoucí.Na té první žluté nati jsem zaregistroval silné napadení jakoby rzí.Plno drobných teček rzi.Setkal jsem se s tím poprvé.Co to je?:
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie.
Dobrý den,
měla jsem úplně stejný problém u česneku. Česnek byl napaden rzí, listy rostliny začaly žloutnout, některé víc, některé méně. Rozhodla jsem se česnek vytáhnout ze země. Vrchní vrstva byla pokryta plísní. Sloupla jsem a dala sušit. Dokonce už mi něco žere i cibuli. U kořene, pokud už není zcela sežraný, jsem objevila malinké hnědé housenky.
Také prosím o radu.
Azalka je jarní kvetoucí keř. Je velmi podobná rododendronu, ale je menšího vzrůstu a má menší květinové trsy než rododendron. Květenství azalky je nápadné zářivými barvami, které se vyskytují v mnoha variantách a velikostech. Květy kontrastují s tmavě zelenou barvou listů keře.
Botanický název: Rhododendron
Doba kvetení: brzy na jaře
Velikost: 40 cm, v závislosti na kultivaru
Květy: bílé, žluté, oranžové a červené
Světlo: polostín
Pěstování: při zasazování je nutné přidat mulčovací substrát ke spodní části keře
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět azalku.
Jírovec
Jírovec vytváří kouzlo v každé zahradě. Můžete si ho pořídit jako malý strom nebo keř. Není náročný na údržbu, má výrazné listy a nápadné květy.
Botanický název: Jírovec
Doba kvetení: jaro
Velikost: 3 m až 15 m a široký 9 m, v závislosti na kultivaru
Květy: červená, bílá, krémová, růžová nebo zelenožlutá
Světlo: plné slunce i polostín
Pěstování: tento keř je vhodný do větších zahrad, k rozmnožování slouží plody jírovce – kaštany, které se sází 1 až 2 cm hluboko do substrátu po dvou nebo po třech semenech.
Zde je několik fotografií, na nichž můžete vidět jírovec.
Kamélie
Kamélie miluje zimu, v tomto období většina zahradních rostlin odpočívá, ale kamélie se teprve zahřívá. Kamélie je evergreenem podzimního, zimního a brzkého jarního období. Je vhodná pro terénní úpravy okrasných zahrad, kdy vytváří krásné květy ve tvaru růží. Kamélie byly pěstovány několik let na Dálném východě, který je jejich rodným krajem. V současné době existuje více než 3 000 druhů těchto keřů.
Botanický název: Camellia
Doba kvetení: podzim, zima a brzy na jaře, v závislosti na odrůdě
Velikost: 0,8 m až 6 m
Květy: červená, růžová a bílá
Světlo: polostín
Pěstování: keř je nutné chránit před sluncem, studeným a silným větrem. Keř není vhodné vysazovat do úplného stínu, který sníží květenství rostliny.
Lýkovec je keř s intenzivní vůní květů, což je hlavní důvod, proč se vysazuje do okrasných zahrad. Květy vavřínu jsou jemné bílé, růžové a fialové květy a existuje mnoho odrůd keřů. Vavřín je univerzálním keřem, který se v okrasné zahradě používá jako půdopokryvný prvek.
Botanický název: Daphne
Doba kvetení: od jara do podzimu, v závislosti na odrůdě
Velikost: 0,5 m až 12 m
Květy: čtyřlaločnaté trubkovité květy v bílé, růžové nebo lila barvě
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na vašem obrázku bude asi pepřinec (Peperomia), respektive nějaký jeho druh. Tyto druhy mají tlusté mohutné stonky a masité listy. Je to tropická trvalka, která je pěstována pro její okrasné listy. Nejčastěji pochází z tropické Ameriky. Jsou kompaktní a obvykle nepřesahují výšku 30 cm. Jednotlivé druhy se značně liší ve vzhledu. Listy jsou hladké a masité a mohou být oválné nebo mohou mít tvar srdce. Drobné květy jsou nenápadné a rostou ve tvaru kordovitých hrotů.
Nároky na světlo
Peperomia je nenáročná pokojová rostlina a dobře roste na jasném nepřímém světle, které poskytuje západní nebo východní okno. Tyto rostliny dokonce rostou i pod fluorescenčními světly (umělé osvětlení). Nedostatečné světlo způsobuje, že pomalu rostoucí peperomie přestane růst. Přímé sluneční světlo naopak spálí její listy.
Nároky na vodu
Před každou zálivkou nechte půdu vyschnout. Přelití vede k hnilobě kořenů, je hlavní příčinou závažných problémů s těmito rostlinnými. Nejlepší je namočit květináč na 10 minut do vody a pak vyndat. Tato technika udržuje listy suché a pomáhá předcházet nemocem rostlin. Husté listy rostlin Peperomia drží vodu a umožňují rostlině odolávat dlouhým obdobím bez zálivky.
Hnojení
Tyto pokojové rostliny přihnojujte měsíčně od jara a v létě základním rostlinným rostlinným hnojivem ve výši 1/2 doporučené dávky. Během podzimu a zimy není nutné tuto rostlinku hnojit.
Nároky na teplotu
Teploty mezi 16 - 27 °C jsou nejlepší. Teploty pod 10 °C a studené průvany z oken a dveří poškozují listy.
Vlhkost vzduchu
Peperomia je původem z deštných pralesů Brazílie a proto milují teplé vlhké prostředí.
Květy
Květy peperomických rostlin jsou velmi malé a nevýrazné. Jsou to listy, které jsou na rostlině tak zajímavé.
Škůdci
Domácí škůdci jako vlnatka a mšice mohou být pro rostlinu problém.
Nemoci
Ringspot virus je skvrnitost listů, který se vyznačuje jako nevzhledné kulaté fleky a nejčastěji se objeví kvůli vysoké vlhkosti. Vzhledem k tomu, že pro tuto chorobu rostlin neexistuje žádné chemické ošetření, musí být poškozené listy a dokonce i celá infikovaná rostlina vyhozeny. Udržujte listy peperomie suché a zajistěte dobrou cirkulaci vzduchu, abyste zabránila tomuto onemocnění.
Půda
Použijte dobře provzdušněnou volnou půdu, která dobře vysychá.
Velikost květináče
Velikost květináče má toto rostlina ráda spíše menší než větší. Přesazujte, až když kořeny zcela naplní současnou nádobu. Pěstování peperomie v květináči, který je příliš velký, zabraňuje rychlému vysychání půdy a způsobuje hnilobu kořenů.
Řez
Peperomia může být seříznuta kdekoli na lodyze. Nový růst se pak vyvíjí z uzlů těsně pod řezem ve stonku.
Množení
Peperomia se snadno množí z listových výrůstků, odřezků výhonků a rozdělením rostlin. Dobré je nechat nařezané konce listů nebo stonků používané k množení nejdříve vysušit několik hodin nebo přes noc před jejich vysazením.
Jedovatost
Peperomie je jedovatá s úrovní toxicity 1.
Difenbachie jsou náchylné k několika chorobám a škůdcům. Mezi běžné choroby patří houbová skvrnitost listů, hniloba kořenů a bakteriální plíseň. Škůdci, kteří běžně postihují difenbachii, jsou svilušky, vlnatky, mšice a červci alias puklice.
Nemoci
Houbová skvrnitost listů
Toto onemocnění se projevuje skvrnami na listech, které se mohou zvětšit a změnit barvu, což může vést k jejich odumření.
Hniloba kořenů
Přelévání je častou příčinou hniloby kořenů difenbachie. Kořeny změknou a změní barvu, což vede ke žloutnutí a vadnutí listů.
Bakteriální plíseň
Bakteriální plíseň může způsobit tmavé skvrny na listech obklopené žlutým kruhem a v závažných případech se list může zhroutit.
Virus mozaiky
Tento virus může způsobit žloutnutí a mozaikové vzory na listech. Obvykle tuto nákazu přinesou škůdci.
Škůdci
Svilušky
Tito drobní škůdci mohou způsobit pavučinovou látku na spodní straně listů a vést k jejich žloutnutí a hnědnutí.
Vlnatky
Tento hmyz se může na rostlině objevit jako bílé, vatovité chomáčky a vysávat mízu z listů a stonků.
Mšice
Mšice jsou malí, hruškovití škůdci, které se mohou shlukovat na nových výhonech a sát rostlinné šťávy.
Červci
Červci (nebo také puklice) jsou malí, nepohybliví škůdci, kteří se přichytí k rostlině a živí se její mízou. Jejich likvidace může být obtížná, protože jsou kryti tuhým krunýřem, přes který nepronikne kontaktní insekticid. Musí se použít systémový přípravek, který si rostlina natáhne do sebe a pak prostřednictvím otrávené rostlinné šťávy zahubí tyto odolné škůdce.
Obecná doporučení
Správná zálivka
Vyhněte se přelévání, abyste zabránili hnilobě kořenů. Mezi zálivkami nechte horní vrstvu půdy vyschnout.
Dobrá drenáž
Zajistěte dostatečnou drenáž, aby se voda nehromadila na dně.
Pravidelná kontrola
Pravidelně kontrolujte svůj třtinový rákos, zda nevykazuje známky škůdců nebo chorob.
Izolujte postižené rostliny
Pokud si všimnete známek choroby nebo škůdců, izolujte postiženou rostlinu, abyste zabránili šíření na další rostliny.
Ošetření
Používejte vhodné ošetření, jako je insekticidní mýdlo, neemový olej nebo jiná doporučená řešení k likvidaci škůdců nebo chorob.
Ve svém příspěvku CLEMATIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bartková ludmila.
dobrý den,
potřebuji poradit,na clematisu se objevují rezavé listy málo kvete,ošetřuji talentem,stanoviště je snad v pořádku na sluníčku kořeny zastíněné,málo výhonů ,jak stříhat ,děkuji bartková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Libor.
Clematis neboli plamének není náročný na půdu, prakticky v každé zahrádce roste dobře. Pokud je substrát kyselý, tak se doporučuje párkrát do roka půdu povápnit (zalít vápennou vodou). Důležité u klemátisu je zachování kořenů ve stínu a hlavně v chladu a naopak zelenou část vystavit na plné slunce. Z tohoto důvodu není vhodné jeho pěstování v nádobách. Nesnáší totiž přemokření a přehřívání kořenů. Úplně stačí, když ho zasadíte volné půdy a kolem něj vysadíte asi 50 cm vysoké letničky, které vytvoří potřebný stín a chládek. Stříhání se provádí jednoduše. Před tím, než začne clematis rašit se část zdravých výhonů seřízne na délku zhruba jednoho metru od země a zbylá část se seřízne na délku 40 cm od země. Takto vám znovu pěkně a hustě obrazí do velkých délek.
K hnědnutí listů a malému počtu květů: buď máte nevhodný kultivar a nebo máte v blízkosti rostlinu, která roznáší plísňové choroby. Často to bývají například jalovce, túje, nebo hrušně a to v okruhu až stovek metrů. Máte na výběr několik možností jak to řešit. Buď clematis vykopejte a nahraďte ho jinou odrůdou, například od souseda, kterému roste dobře. A nebo zkuste změnit fungicid a na místo Talentu použijte například Dithane DG NeoTec, Delan 750 SC a nebo Topas C 50 WP.
Ptačí zob a všechny jeho odrůdy mohou být náchylné k různým chorobám a napadení škůdci. Mezi běžné nemoci patří houbová onemocnění, jako je medová houba, padlí, rez a skvrnitost listů. Škody mohou způsobit i škůdci, jako jsou svilušky, červci a nosatci révoví. Kromě toho může být divoký ptačí zob napaden specifickými patogeny, jako jsou ty z rodů Ascochyta, Septoria, Colletotrichum a Phyllosticta, a také Cercospora ligustri.
Houbové choroby
Medová houba Projevuje se bílým myceliem (plynnými vlákny) na stonku nebo kořenech rostliny, což často vede k jejímu odumření.
Padlí Projevuje se jako bílé skvrny na listech a stoncích, které mohou způsobovat žloutnutí a vadnutí.
Rez a skvrnitost listů Tato houbová onemocnění způsobují skvrny na listech, přičemž rez je červenooranžová a skvrny listů jsou obvykle žluté nebo hnědé.
Škůdci
Roztoči Drobní škůdci, například svilušky, kteří sají mízu z listů a způsobují žluté skvrny na listech a bílé pavučiny.
Červci Drobní škůdci, kteří se živí rostlinnou mízou, což vede k poškození listů a stonků.
Nosatec révový Hmyzí škůdce, který může poškozovat kořeny a listy.
Další onemocnění
Hniloba kořenů Může se objevit, pokud je rostlina vysazena ve špatně propustné půdě, což způsobuje zpomalený růst a žloutnutí/opadávání listů.
Stres ze sucha Ptačí zob může být náchylný k suchu, zejména pokud je usazen v chudé půdě.
Přelévání Může vést k hnilobě kořenů a dalším problémům.
Nedostatek živin Může způsobit zpomalený růst a žloutnutí listů.
Řešení chorob ptačího zobu
Houbové choroby: K léčbě houbových infekcí lze použít fungicidy, ale správná diagnóza je zásadní.
Napadení škůdci: Lze použít insekticidy a další metody hubení škůdců, ale je důležité identifikovat konkrétního škůdce.
Pěstební postupy: Zlepšení odvodnění půdy, zajištění správné zálivky a hnojení a udržování dobré cirkulace vzduchu kolem rostlin může pomoci předcházet chorobám a škůdcům a zvládat je.
Odstranění a nahrazení: Pokud je ptačí zob silně napaden nebo je invazivní, může být nutné jej odstranit a nahradit vhodnější rostlinou.
Poraďte se s odborníky: Pokud si nejste jisti příčinou problému nebo nejlepším postupem, doporučuje se poradit se s místním zahradnickým odborníkem nebo zahradnickou poradnou.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ KRÁSNÝCH KAMÉLIÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michálková Jar..
Prosím o radu, kamélie japonica mně ochodila téměř všechny listy. Má nasazeno hodně poupat, ale pomalu umírají. Je mně to moc líto a nevím,co mám udělat . Zalévám přiměřeně, stanoviště měla v květináči venku v polostínu.Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Noční chlad a vlhko posledních dní umožnily rozvoj houbové choroby, která decimuje vaši kamélii. Můžete zkusit aplikovat zálivku kuprikolem. Kuprikol běžně zakoupíte v zahradnictví. Ale moc od toho neočekávejte a spíše se tešte na novou kamélii.
Vavřín vznešený, běžně známý jako bokový list, může být napaden různými chorobami, ačkoli je obecně považován za bezproblémovou rostlinu. Mezi běžné problémy patří houbová onemocnění, jako je padlí a skvrnitost listů, a také škůdci, jako jsou meruly vavřínové (Trioza alacris), červci (puklice) a housenky. Bobkové keříky mohou také postihnout choroby, jako je Phytophthora (hniloba kořenů a koruny) a potenciální problémy s nadbytkem nebo nedostatkem minerálů.
Houbová onemocnění
Padlí listové
Toto houbové onemocnění se projevuje jako bílý práškový povlak na spodní straně listů, který nakonec způsobí, že postižená tkáň zhnědne a odumře a zanechá po sobě díry.
Houbová skvrnitost listů
Houby způsobující skvrnitost listů způsobují hnědé skvrny na listech a středy těchto skvrn mohou nakonec vypadnout a vytvořit díry podobné těm, které způsobuje padlí listů.
Plíseň listů
Plíseň listů může vážně poškodit listy vavřínu, snížit jejich estetickou hodnotu a celkové zdraví.
Škůdci
Merula vavřínová
Tento malý hmyz vysává mízu ze stromu, zanechává bílý zbytek a způsobuje suché skvrny na listech. Může také způsobit ztluštění, žloutnutí a kroucení listů směrem dolů.
Puklice
Červci mohou napadat vavříny, což vede ke snížené vitalitě, změně barvy listů a dokonce i k jejich opadávání.
Housenky
Housenky, larvy můr a motýlů, mohou být také škůdci, kteří se živí listy a způsobují jejich vysychání a hnědnutí.
Další škůdci
Další škůdci, jako jsou housenky, červci Pulvinaria regalis, měkkokožci a obaleči, mohou vavřín také postihnout, i když obecně nepředstavují významnou hrozbu pro zdraví stromu.
Další problémy
Phytophthora
Toto houbové onemocnění způsobuje hnilobu kořenů a koruny, což vede k suchým listům, tmavé, pruhované kůře a lepkavé míze na listech.
Nedostatek nebo nadbytek minerálů
Nedostatek dusíku může způsobit žloutnutí listů, zatímco nadbytek minerálů může vést k chloróze a odumírání špiček listů.
Poškození sluncem
Bobkový list potřebuje sluneční světlo, ale příliš mnoho slunce může způsobit změnu barvy listů (zbarvení do světle žluté nebo bronzové), popáleniny listů (hnědé, křupavé okraje), opadávání listů a vadnutí listů.
Vadnutí špiček listů
Toto onemocnění způsobuje abnormální hnědnutí a vysychání špiček listů.
Ošetření a prevence
Dobrá drenáž: Při sázení bobkového listu zajistěte správnou drenáž, protože nemá rád mokré nohy.
Dostatečné sluneční světlo: Bobkový list potřebuje sluneční světlo, ale vyhněte se nadměrnému slunění, zejména během polední špičky.
Správná zálivka: Vyhněte se přelévání nebo suchu a zajistěte, aby půda byla dobře propustná.
Ve svém příspěvku CHOROBY A ŠKŮDCI VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Buráň.
Mladé listy na hroznech jsou proděravělé .spíše bych řekl,že se rozpadají jakoby vnitřní pletivo listů.Barva listů je normální.Je pravdou,že v současné době byly rána poněkud chladná,ale nerzlo.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Největším nepřítelem orchidejí je paradoxně voda – myšleno její množství (ale o tom více v kapitole o správné zálivce). Dále pak přímé slunce a v neposlední řadě škůdci. Jinak se ale dá konstatovat, že orchideje jsou méně náročné než mnohé jiné pokojové rostliny.
Co se týká škůdců, orchideje nejčastěji napadají svilušky, třásněnky, mšice, červci, puklice a molice. Nejúčinnější ochranou pro napadené rostliny je samozřejmě okamžité odstranění škůdců vlhkým jemným hadříkem (případně vatovou tyčinkou), následovat by mělo omytí napadených částí mýdlovou vodou a postřik účinným insekticidem.
Další nepříjemností jsou choroby. Mezi ně patří různé hniloby a houbové choroby, které jsou většinou způsobeny přílišnou zálivkou nebo zaléváním na noc, případně působením vody v paždích listů nebo růstové růžici. Na tyto choroby se doporučuje fungicid Qadris. Při větším napadení je potřeba odstranit napadenou tkáň a zatřít přímo koncentrátem tohoto přípravku. Po zaschnutí ještě raději postříkat celou rostlinu. Následně dodržujte zásady správného zalévání orchidejí.
Objeví-li se na listech orchidejí skvrny a listy jsou měkké, jde o příznak houbové choroby. Nejčastěji rostliny napadají houby zvané Phythium a Phytophora, které na listech způsobují hnědé a černé skvrny. Části rostlin napadené houbovými chorobami je nutné okamžitě odstranit.
Žloutnutí listů vavřínu (Laurus nobilis) je často známkou stresu, nejčastěji způsobeného přemokřením, nedostatkem živin nebo poškozením chladem, zejména u rostlin pěstovaných v květináčích. Méně často mohou žloutnutí způsobit i škůdci nebo choroby.
Časté příčiny
Přemokření/špatná drenáž
Bobkový list nemá rád neustále přemokřenou půdu, zejména v květináčích. To může vést k hnilobě kořenů a žloutnutí listů. Ujistěte se, že váš květináč má drenážní otvory a že půda není trvale podmáčená.
Nedostatek živin
Bobkový list v květináči může vyčerpávat živiny z půdy. Hledejte žloutnutí, které začíná na starších listech, což může naznačovat nedostatek dusíku. Nedostatek železa může způsobit žloutnutí mezi žilkami, přičemž žilky zůstávají zelené.
Poškození chladem
Náhlé ochlazení nebo mráz mohou způsobit žloutnutí nebo hnědnutí listů, zejména na podzim nebo brzy na jaře.
Škůdci a choroby
Žloutnutí mohou způsobovat i škůdci, jako jsou červci alias puklice, nebo choroby, jako je skvrnitost listů.
Řešení problémů
Zkontrolujte odvodnění
Ujistěte se, že květináč má drenážní otvory a že půda není zhutněná.
Upravte zálivku
Mezi zálivkami nechte půdu mírně vyschnout, zejména v zimě.
Hnojte
Na jaře používejte vyvážené hnojivo s pomalým uvolňováním, zejména pro bobkové listy v květináčích.
Sledujte škůdce/choroby
Hledejte známky napadení (lepkavé listy, pavučiny atd.) a podle toho rostliny ošetřete.
Zvažte přesazení
Pokud je květináč příliš malý nebo je půda stará, přesaďte rostlinu do čerstvého, dobře propustného kompostu.
Ve svém příspěvku ČERNÁNÍ HROZNŮ VÍNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin Beníšek.
V období dozrávání hroznů dochází k postupnému modrání (černání?) bobulí a zastavení jejich vývoje a mám pocit, že se naopak začínají zmenšovat. Začíná to právě nyní (cca 10.8.), některé hrozny jsem už utrhl a vyhodil. V roce 2015 dozrálo snad jenom 5% úrody. Před dozráním je vše v pohodě a pak to začne..
Děkuji za radu.
Martin Beníšek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Roman.
Dobrý den, můžu se zeptat, jestli tu révu pěstujete pouze na jídlo nebo z ní dle vyrábíte víno? Já mám takový sen, mít svou vlastní malou vinici a vyrobit jen pár lahví pro vlastní spotřebu. Ale to bych potřeboval probrat s nějakým pěstitelem. Rád bych si nechal poradit osobně. Víno moc miluji a obdivuji takové https://www.vinigrandi.cz/cs/ velké vinotéky. Ale zatím opravdu nemířím tak vysoko :)
Žloutnutí listů levandule často naznačuje problémy se zálivkou, nedostatek živin nebo škůdce a choroby. Přemokření je častým viníkem, který vede k hnilobě kořenů a žloutnutí listů. Nedostatek živin, zejména dusíku nebo železa, může také způsobit žloutnutí, zejména u starších nebo nových listů. A konečně, škůdci, jako jsou svilušky, a choroby, jako jsou plísňové infekce, mohou rostlinu stresovat, což vede k žloutnutí.
Problémy se zálivkou
Přemokření: Levandule preferuje dobře propustnou půdu a nesnáší přemokřené podmínky. Přemokření může vést k hnilobě kořenů, což způsobuje žloutnutí listů a jejich potenciální vadnutí.
Nedostatek zálivky: Naopak, nedostatek zálivky může také způsobit žloutnutí listů, zejména se suchými a křupavými okraji. Zajistěte stálou vlhkost, zejména během růstu.
Nedostatek živin
Nedostatek dusíku: Žloutnutí, zejména od spodní části rostliny směrem nahoru, může naznačovat nedostatek dusíku.
Nedostatek železa: Pokud jsou nové listy žluté se zelenou žilnatinou, může se jednat o nedostatek železa.
Škůdci a choroby
Roztoči a mšice
Tito škůdci se mohou živit levandulí a způsobovat žloutnutí a potenciální poškození listů.
Plísňová onemocnění:
Skvrnitost listů a hniloba kořenů mohou také vést k žloutnutí, zejména v příliš vlhkých podmínkách.
Další faktory
Sluneční světlo Levandule potřebuje k prosperitě dostatek slunečního světla (alespoň šest hodin denně). Nedostatek slunečního světla může způsobit žloutnutí a vytáhlý růst.
pH půdy Levandule preferuje mírně zásaditou půdu. Nerovnováha může bránit vstřebávání živin, což vede k žloutnutí.
Teplotní stres Extrémní teploty, jak vysoké, tak nízké, mohou rostlinu stresovat a způsobit žloutnutí.
Řešení žloutnoucích listů
Posouzení zálivky: Zajistěte správný odtok a upravte frekvenci zálivky na základě vlhkosti půdy.
Zvažte nedostatek živin: V případě potřeby proveďte půdní test, abyste zjistili hladinu živin, a podle toho proveďte úpravy.
Kontrola škůdců a chorob: Hledejte známky napadení a podnikněte vhodná opatření.
Zajistěte dostatek slunečního světla: V případě potřeby přemístěte levanduli na slunnější místo.
Zkontrolujte pH půdy: Upravte pH půdy, pokud je příliš kyselá nebo zásaditá.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Takto vypadá sluneční úžeh plodů vinné révy. Příčina je vysoká teplota v kombinaci s nevhodně načasovaným nebo rychlým odlistěním a vystavením hroznů přímému slunku. Sluneční úžeh révy vzniká jako poškození infračerveným zářením. V podstatě lze mluvit o poškození hroznů vysokými teplotami. Tepelné záření, které může způsobit sluneční úžeh, se odvíjí od kombinace teploty, slunečního záření a proudění větrů. V bobulích, exponovaných ke slunečnímu záření, může být teplota vyšší až o 10°C, než je aktuální teplota vzduchu. Při teplotách okolo 35°C, může být teplota bobulí kolem 45°C, což může být destruktivní nejenom pro slupku, dužninu bobule, ale také pro enzymatický systém. Zcela destruktivně proto může být ovlivněná tvorba látek obsažených v bobulích a tím také kvalita hroznů. Vliv tepelného záření na bobule se zesiluje, zejména za bezvětří nebo minimálního proudění vzduchu.
Určitě znáte z vlastní zkušenosti velmi intenzivní, sálavé teplo, které je možné pozorovat při vysokých teplotách, při intenzivním slunečním záření a za bezvětří ve vinici. Právě toto teplo má destruktivní vliv na bobule.
Proudění větru může snižovat riziko vzniku slunečního úžehu. Proudění větru má ochlazující vliv a teplota bobulí se může výrazně snižovat. Může být na stejné úrovni, jako je aktuální teplota vzduchu nebo i nižší.
Poškození na hroznech se objeví většinou do 24 hodin a po 5–10 dnech působení těchto extrémních podmínek může dokonce dojít až k odumření třapiny. Jakmile překročí teplota vzduchu 35 °C, lze předpokládat, že úplná exponovanost hroznů je výrazně škodlivá.
Napadení bobulí je typické propadáním slupky bobule, která se zbarvuje do hnědé až fialové barvy. Při silnějším napadení dochází k scvrkávání bobulí. Postupně může dále docházet k zasychání bobulí. Takto extrémně poškozené bobule již nejsou vhodné ke zpracování na víno. Jelikož jsou často poškozené pouze části exponovaných hroznů, bylo by velice obtížné a časově náročné hrozny třídit ve vinici. Je proto třeba hrozny co nejšetrněji vylisovat a minimalizovat jakýkoliv delší kontakt poškozených hroznů s moštem. Mohlo by docházet k extrakci hořkých látek do moštu a vína.
Na poškození jsou náchylnější větší bobule. Poměr mezi slupkou bobulí a objemem bobule je poměrně malý a vrstva kutikuly je většinou tenká. Nejcitlivější jsou právě stolní odrůdy, kam patří i odrůda Prim, a dále moštové odrůdy s větší bobulí.
S blížícím se termínem zaměkání je proto také třeba změnit strategii odlistění. Odlistění zóny hroznů, prováděné v tuto dobu, by mělo být pouze jednostranné. Při směru řad sever-jih by se mělo odlistění provádět pouze z východní strany listové stěny. Při jiném směru řad, vždy z takové strany, kde svítí ranní slunce. Bobule jsou také odolnější ke slunečnímu úžehu, pokud bylo odlistění provedené brzy po odkvětu révy vinné.
Jestliže je některá vinice výrazněji odlistěná a zároveň hrozí poškození vysokými teplotami a sluncem, je možné aktuálně provést postřik kaolinem v 5% koncentra
Stromy katalpy Nana, ale i ostatních druhů, jsou náchylné k několika chorobám a škůdcům, i když mnoho z nich není závažných. Mezi hlavní problémy patří verticiliové vadnutí – houbové onemocnění způsobující vadnutí a odumírání. Listy katalpy mohou postihnout i další choroby, jako je antraknóza a padlí, ale obecně nepředstavují velkou hrozbu.
Nemoci katalpy
Verticiliové vadnutí
Toto houbové onemocnění může způsobit vadnutí a odumírání větví a v závažných případech celého stromu. Mezi příznaky patří změna barvy živého dřeva pod kůrou.
Skvrnitost listů
Několik hub může způsobit skvrnitost listů na stromech katalpy, které se projevují jako hnědé až černé skvrny, zejména za vlhkého počasí.
Antraknóza
Toto houbové onemocnění může způsobit odumřelé oblasti na listech.
Plíseň
Bílý nebo šedý práškový povlak na listech, zejména za horkého a vlhkého počasí.
Saze
Černá houba, která roste na medovici produkované hmyzem.
Škůdci
Mšice: Tento hmyz sající mízu může způsobovat kroucení a deformaci listů a přitahovat další škůdce, jako je plíseň černá.
Vlnatka: Tito škůdci také produkují medovici, která může vést k plísni černé.
Vrtálkovití: Tento hmyz se provrtává uvnitř listu mezi jeho povrchy, které zůstávají nedotčené.
Kobylky: Tento hmyz může způsobovat opadaní listů, zejména v podmínkách sucha.
Bekyně velkohlavá: Tyto housenky mohou způsobit opadávání listů katalpy a jsou považovány za škůdce.
Přástevník americký: Tyto můry mohou vytvářet pavučiny na větvích katalpy.
Mravenci: I když nejsou přímo škodliví, mravenci mohou být přitahováni medovicí a mohou být také spojováni s dalšími problémy se škůdci.
Plži: Slimáci a šneci se mohou živit listy katalpy.
Pilatka jasanová: Tyto pilky mohou způsobit opadávání listů.
Datel: Datlové mohou poškozovat kůru.
Brouci čeledi mandelinkovití: Tito brouci se mohou živit listy.
Roztoči: Svilušky, tito drobní škůdci mohou způsobit žloutnutí a tečkování listů.
Červci: Tento hmyz může způsobit zpomalený růst a změnu barvy listů.
Třásněnky: Tento hmyz může poškozovat listy a květy.
Červotoč: Tento hmyz se může zavrtávat do dřeva stromu.
Komule Davidova, běžně známá jako motýlí keř, je obecně bez chorob, ale může být náchylná k určitým škůdcům a chorobám, zejména ve vlhkém prostředí. Mezi běžné problémy patří plísňové skvrnitosti listů, plíseň obecně a různí škůdci, jako jsou mšice, svilušky a nosatci.
Nemoci
Houbová skvrnitost listů
Toto onemocnění, způsobené různými houbami, se projevuje jako skvrny na listech, často s viditelnými plodnicemi, zejména ve vlhkém prostředí.
Plíseň peronospora
Další houbové onemocnění, kterému se daří ve vlhkém prostředí a způsobuje hranaté skvrny na listech, přičemž sama houba je často viditelná na spodní straně listů. Motýlí keř je zvláště náchylný k peronospoře, která mu způsobuje hranaté, světle žluté léze na horním povrchu listů. Ty pak následně zhnědnou a lze je zaměnit za příznaky háďátka listového a pupenového (Aphelenchoides ritzemabosi) a špatně tak zvolit neúčinnou léčbu.
Plíseň šedá (Botrytis)
Tato houba způsobuje hnědé léze na listech a na podzim může vést k šedému chmýří na odumírajícím listoví.
Hniloba kořenů (Phytophthora)
Onemocnění přenášené půdou, které může vést ke skvrnitosti listů, odumírání a hnilobě kořenů, zejména ve špatně odvodněné půdě.
Škůdci
Mšice
Malý hmyz sající mízu, který může způsobit kroucení listů, žloutnutí a celkové poškození.
Svilušky
Drobní škůdci, kteří způsobují tečkování (malé tečky) na listech a mohou vést k poškození listů.
Nosatci
Listoví nosatci mohou poškozovat listy tím, že ožírají povrch a zanechávají stříbřitý vzhled.
Housenky
Různé druhy můr a motýlů mohou způsobit defoliaci tím, že se živí listy.
Škvoři
Tento hmyz může okusovat květy.
Jak řešit choroby a škůdce
Pěstební postupy
Zajistěte dostatečné sluneční světlo, rozestupy a dobrou cirkulaci vzduchu, abyste minimalizovali problémy s chorobami a škůdci.
Hubení škůdců
Ruční sběr, postřik vodou nebo použití insekticidního mýdla může pomoci kontrolovat některé škůdce. Biologická ochrana, jako jsou slunéčka, může být také prospěšná.
Kontrola plísňových chorob
Zlepšete cirkulaci vzduchu, snižte vlhkost a odstraňte napadené části rostlin, abyste zabránili šíření plísní. V závažných případech mohou být nutné fungicidy.
Zdraví půdy
Zajistěte dobrý odtok, abyste zabránili hnilobě kořenů, a zvažte testování půdy na hlístice, které mohou ovlivnit zdraví kořenů.
V naší poradně s názvem CHOROBY A ŠKŮDCI VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.
Takto vypadá sluneční úžeh plodů vinné révy. Příčina je vysoká teplota v kombinaci s nevhodně načasovaným nebo rychlým odlistěním a vystavením hroznů přímému slunku. Sluneční úžeh révy vzniká jako poškození infračerveným zářením. V podstatě lze mluvit o poškození hroznů vysokými teplotami. Tepelné záření, které může způsobit sluneční úžeh, se odvíjí od kombinace teploty, slunečního záření a proudění větrů. V bobulích, exponovaných ke slunečnímu záření, může být teplota vyšší až o 10°C, než je aktuální teplota vzduchu. Při teplotách okolo 35°C, může být teplota bobulí kolem 45°C, což může být destruktivní nejenom pro slupku, dužninu bobule, ale také pro enzymatický systém. Zcela destruktivně proto může být ovlivněná tvorba látek obsažených v bobulích a tím také kvalita hroznů. Vliv tepelného záření na bobule se zesiluje, zejména za bezvětří nebo minimálního proudění vzduchu.
Určitě znáte z vlastní zkušenosti velmi intenzivní, sálavé teplo, které je možné pozorovat při vysokých teplotách, při intenzivním slunečním záření a za bezvětří ve vinici. Právě toto teplo má destruktivní vliv na bobule.
Proudění větru může snižovat riziko vzniku slunečního úžehu. Proudění větru má ochlazující vliv a teplota bobulí se může výrazně snižovat. Může být na stejné úrovni, jako je aktuální teplota vzduchu nebo i nižší.
Poškození na hroznech se objeví většinou do 24 hodin a po 5–10 dnech působení těchto extrémních podmínek může dokonce dojít až k odumření třapiny. Jakmile překročí teplota vzduchu 35 °C, lze předpokládat, že úplná exponovanost hroznů je výrazně škodlivá.
Napadení bobulí je typické propadáním slupky bobule, která se zbarvuje do hnědé až fialové barvy. Při silnějším napadení dochází k scvrkávání bobulí. Postupně může dále docházet k zasychání bobulí. Takto extrémně poškozené bobule již nejsou vhodné ke zpracování na víno. Jelikož jsou často poškozené pouze části exponovaných hroznů, bylo by velice obtížné a časově náročné hrozny třídit ve vinici. Je proto třeba hrozny co nejšetrněji vylisovat a minimalizovat jakýkoliv delší kontakt poškozených hroznů s moštem. Mohlo by docházet k extrakci hořkých látek do moštu a vína.
Na poškození jsou náchylnější větší bobule. Poměr mezi slupkou bobulí a objemem bobule je poměrně malý a vrstva kutikuly je většinou tenká. Nejcitlivější jsou právě stolní odrůdy, kam patří i odrůda Prim, a dále moštové odrůdy s větší bobulí.
S blížícím se termínem zaměkání je proto také třeba změnit strategii odlistění. Odlistění zóny hroznů, prováděné v tuto dobu, by mělo být pouze jednostranné. Při směru řad sever-jih by se mělo odlistění provádět pouze z východní strany listové stěny. Při jiném směru řad, vždy z takové strany, kde svítí ranní slunce. Bobule jsou také odolnější ke slunečnímu úžehu, pokud bylo odlistění provedené brzy po odkvětu révy vinné.
Jestliže je některá vinice výrazněji odlistěná a zároveň hrozí poškození vysokými teplotami a sluncem, je možné aktuálně provést postřik kaolinem v 5% koncentra
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Honza.
Vážený pane Zahradníku, velmi Vám děkuji za rychlou a obsáhlou odpověď a vysvětlení!
Žloutnutí listů máty může být způsobeno řadou faktorů, včetně nedostatku živin, nepravidelné zálivky, napadení škůdci nebo plísňových onemocnění. Konkrétně se jedná o nedostatek železa, nadměrné zalévání vedoucí k hnilobě kořenů nebo rez máty (plísňové onemocnění).
Nedostatek živin
Nedostatek železa
Železo je klíčové pro produkci chlorofylu, který dává rostlinám jejich zelenou barvu. Nedostatek železa může způsobit žloutnutí mezi žilkami listů, což se nazývá chloróza.
Další nedostatky
K žloutnutí může přispět i nedostatek dalších živin. Například nedostatek hořčíku může také způsobit žloutnutí, zejména u starších listů.
Problémy s vodou
Přehnané zalévání
Rostliny máty potřebují stálou vlhkost, ale příliš mnoho vody může vést k hnilobě kořenů, což může způsobit žloutnutí a hnědnutí listů. Zkontrolujte vlhkost půdy a ujistěte se, že květináč má dobrou drenáž, aby se zabránilo zamokření.
Nedostatek vody
Přesnost vody je sice častější, ale nedostatek vody může také způsobit stres, který vede k žloutnutí.
Škůdci a choroby
Rez máty: Toto houbové onemocnění způsobuje žluté nebo hnědé skvrny na listech a stoncích, které nakonec vedou k opadávání listů.
Další houbové problémy: Přemíra vody může vytvořit prostředí, kde se mohou množit další houbové choroby, které způsobují žloutnutí a další problémy.
Škůdci: Někteří škůdci mohou poškodit listy a způsobit jejich žloutnutí.
Další faktory
Spálení sluncem: Máta může být citlivá na intenzivní sluneční světlo, zejména při pěstování v nádobách, což může způsobit žloutnutí nebo hnědnutí.
Teplo: Máta preferuje chladnější teploty a může mít problémy s nadměrným horkem.
Zakořenění: Pokud je rostlina zakořeněná (kořeny vyplňují květináč), může mít potíže s dostatečným příjmem živin a vody, což vede k žloutnutí.
Co s tím dělat
Vlhkost půdy: Zkontrolujte, zda je půda trvale vlhká nebo suchá.
Anthurie může být napadena hned několika chorobami nebo škůdci:
svilušky – škůdci, kteří napadají většinou nahnědlé listy a dále se šíří na ty zdravé, příznakem jsou stočené listy. Svilušek se můžete zbavit chemickými přípravky.
třásněnky – škůdci jen milimetrové velikosti a pouhým okem téměř nepozorovatelné, živí se tekutinou z rostlin, příznakem jsou žluté nebo šedobílé skvrny, napadené listy úplně uschnou. Zjistíte-li napadení včas, zkuste rostlinu opakovaně osprchovat, pokud to nepomůže, musíte použít chemický postřik.
molice – škůdci dorůstající 1 až 2 mm. Příznakem jsou listy, které ztrácejí barvu a jsou pokryty lepivým trusem. Chcete-li se těchto škůdců zbavit, zakupte si lepivé destičky, na které se dospělé molice přilepí.
vlnatky – škůdci, kteří ve větším množství vypadají jako chomáč vaty. Na rostlině vytvářejí prasklinky a nádorky a tato místa pak napadají další hniloby a škůdci. Odstranit je můžete buď babiččiným receptem, kdy listy a poškozená místa potřete alkoholem, nebo použitím chemických přípravků.
Zkroucené listy orchidejí jsou často příznakem problému se zálivkou, ať už nadměrnou nebo nedostatečnou, ale mohou být také způsobeny nadměrným slunečním zářením, napadením škůdci nebo nedostatkem živin, zejména nedostatkem dusíku. Pro diagnostiku problému zkontrolujte kořeny, zda nevykazují známky hniloby nebo dehydratace, prozkoumejte listy, zda se na nich nenacházejí škůdci, a zhodnoťte celkové pěstební prostředí rostliny.
Problémy se zálivkou
Nedostatek zálivky
Způsobuje vrásčité, kožovité a někdy měkké nebo povislé listy. Zkontrolujte, zda kořeny nejsou suché, křehké nebo scvrklé. Pro nápravu zalévejte rostlinu zespodu, aby se kořeny mohly rehydratovat.
Přemíra zálivky
Hnijící kořeny nemohou transportovat vodu, což vede ke stejným příznakům jako nedostatek zálivky. Zkontrolujte kořeny, zda nemají bílý nebo zelený vzhled. Pokud jsou kořeny poškozené, zkuste zvýšit vzdušnou vlhkost, abyste snížili stres rostliny ze sucha.
Nepravidelná zálivka
Nepravidelná zálivka může způsobit kroucení listů, zejména u tenkolistých orchidejí.
Faktory prostředí
Sluneční světlo
Příliš mnoho přímého slunečního záření může způsobit poškození listů, což vede ke zkrouceným nebo hnědým listům.
Teplota/vlhkost
Dramatické změny těchto podmínek mohou rostlinu stresovat a přispívat ke kroucení listů.
Špatné proudění vzduchu
Orchideje potřebují dobrou cirkulaci vzduchu kolem kořenů. Příliš hutný substrát může vést k hnilobě kořenů.
Škůdci a choroby
Škůdci sající mízu: Mšice, puklice nebo třásněnky mohou způsobit kroucení listů. Zkontrolujte přítomnost těchto škůdců a v případě jejich zjištění ošetřete rostlinu neemovým olejem.
Chemické poškození: Nesprávně namíchané pesticidy nebo herbicidy mohou poškodit listy.
Nedostatek živin
Nedostatek dusíku: V některých případech může nedostatek dusíku způsobit kroucení listů a může být nutný specifický doplněk živin.
Co dělat
Zkontrolujte kořeny: Opatrně vyjměte orchidej z květináče a zkontrolujte zdraví kořenů.
Prohlédněte listy, zda se na nich nevyskytují škůdci: Pečlivě hledejte známky hmyzu na listech.
Zhodnoťte substrát: Ujistěte se, že substrát je dobře propustný a není podmáčený.
Upravte zálivku a světlo: Upravte zálivkový plán tak, aby byla udržována stálá vlhkost, a zajistěte, aby rostlina nebyla vystavena přílišnému přímému slunci.
Zvažte podání živin: Pokud jsou vyloučeny jiné problémy včetně přehnojení, může pomoci zálivka vodou s hnojivem.