Rozmarýn přes zimu potřebuje světlo a nižší teplotu, ideální je 10 stupňů Celsia, což je možné, když má někdo prosklenou verandu nebo lodžii. V místnostech, které jsou vytápěny a je v nich přes zimu 20 stupňů, je dobré rozmarýnu nezalévat, ale rosit rozprašovačem, neboť zde škodí příliš suchý vzduch, navíc je dobré 2x měsíčně rostlinu osprchovat. Přes léto dáte rozmarýn ven a máte vyhráno. (Podobné nároky na pěstování má také další pokojová léčivka na žlučník – ožanka kočičí.)
Semena této rozmarýnu zasejeme nejlépe časně na jaře (v únoru a březnu), kdy sluníčko sílí a den se prodlužuje. Rozmarýn je aromatický keř pocházející z nehostinných oblastí Středomoří. Původ bylinky jasně naznačuje, jak by měl vypadat i substrát k pěstovánírozmarýnu: neměl by být těžký, přespříliš výživný a přemokřený. Klíčivost semen rozmarýnu závisí na jakosti, stáří (nejkvalitnější jsou čerstvá semena) a způsobu skladování. Obecně vzato mají semínka rozmarýnu nízkou klíčivost. Může pomoct ale jeden trik: semena umístíme do mělké misky a zalijeme vodou. Namočená je necháme několik hodin. Semena rozmarýnu absorbují vodu, a tím můžeme klíčivost osiva zlepšit. Sadbovač naplníme substrátem (aby nebyl příliš těžký, vylepšíme jej pískem) a do každého žlábku či kelímku sejeme několik semen – zvýšíme tak šanci, že nám v každém vyroste sazenička. Zasypeme asi 0,5cm vrstvou substrátu, pokropíme rozprašovačem a zakryjeme plastovým obalem, abychom vytvořili mikroklima. Ideální teplota pro klíčení semen je okolo 25–30 °C. Po 4 až 8 týdnech uvidíte, jak sazeničky rozmarýnu začínají vyrůstat z hlíny. K přesazování budou rostlinky přichystané, až budou asi 7,5 cm vysoké, většinou v červnu. Semena rozmarýnu klíčí opravdu dlouho, a tak kdo nemá dostatek trpělivosti nebo s pěstováním voňavé bylinky začne pozdě, ať si raději koupí sazenice v dobrém zahradnictví. Do hliněného květináče s alespoň jedním odtokovým otvorem (rozmarýn nesnáší zamokření, kořeny by uhnívaly) nasypeme dobře odvodněný substrát (nejlépe s hrubým pískem) a sazenici zasadíme i s hlínou okolo bylinky.
V naší poradně s názvem ŽLOUTNUTÍ ROZMARÝNU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Halina.
Dobry den.Mam problem s rozmarýnem zacal me najednou zloutnout nevim kde se udelala chyba.Dekuji za odpověď,
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejspíše je přelitý. Rozmarýn je suchomilná rostlina, která nemá ráda přemokřenou humózní zeminu. Naopak se spokojí se štěrkem s trochou hrabanky. Hlavně nesmí stát ve vodě. Sucho, sucho, sucho a vlhčit jen rozprašovačem na list. Když tak raději kupte novou rostlinu.
Brambory lze pěstovat různými způsoby, níže uvedené formy pěstovaní se provádějí v oblasti zahrádkaření.
Pěstování brambor ve věžích
Nevýhodou pěstování brambor je jejich nárok na velký prostor. Zemědělci z And však vyvinuli pro vyřešení tohoto problému velmi účinnou techniku. Nejprve malou plochu několika čtverečních metrů obloží kameny a zde vypěstují několik rostlin. Jakmile jejich nať dosáhne výšky asi 15–20 cm, zvýší zídku okolo záhonu a záhon doplní asi o 10 cm půdy. Když nať opět vyroste asi na 15–20 cm, znovu zvýší zídku a doplní záhon půdou. A tak to jde stále dál a dál. Z půdy vždy vyčnívá pouze svrchní svazek natě. Bramborové věže mohou být až 1,2 metru vysoké.
V každé vrstvě půdy vytvářejí brambory nové postranní výhonky s novými hlízami. Nakonec se část zdi obklopující věž zbourá a půda se odstraní. Je až nepředstavitelné, jaké množství hlíz takto naroste. Podobné bramborové věže můžeme vytvořit i v našich podmínkách, například pomocí starých pneumatik, prken.
Pěstování brambor v pytli
Tento způsob pěstování využívá toho, že když brambor klíčí, tak nasazuje výživové a plodné kořeny (části kořenů, na kterých rostou hlízy) postupně po celé délce lodyhy. Výhodou je, že se nemusí plít plevel, je dobrá ochrana před jarními mrazíky, velmi nízká, takřka žádná spotřeba hnojiv. Čím více zpracujete organického odpadu (shrabané listí z podzimu, včetně plevele, papíru, lepenky, trávy, štěpků, dřevěných pilin), tím méně hnojiv.
Naklíčené brambory se zasadí do mělké vrstvy 10 cm uleželého a vlhkého, loňského, shrabaného listí a pokryjí 10cm vrstvou kompostu nebo hlíny a po vyrašení cca 10–15 cm stonku se tento pokryje další vrstvou organických odpadků a navrch hlínou. Nechají se pouze vrcholové listy s přibližně 5cm částí stonku. Brambora vyrazí ze zahrnutých částí stonku nejenom kořeny, ale i plodné kořeny, na nichž jsou hlízy. A tak se pokračuje dále, až se dospěje k hornímu okraji pytle anebo sudu (igelit pytle se postupně, jak přisypáváme hlínu, roluje zespod nahoru). Brambora má na vrcholu vegetace silnou a bohatou korunu ze stonků a listů, vzhledem k dobré výživě (organické odpadky se zároveň postupně rozkládají na humus a živiny) nesrovnatelnou s klasickým pěstováním. Výnos je několikanásobný, na cca 30 cm výšky pytle se počítá s jednonásobkem sklizně. Postupným zahrnováním se dosáhne i toho, že je brambora částečně chráněna před plísní.
Z toho plyne, že pytel o průměru kolem 30 cm a výšky 1 m dá v optimálním případě 3násobnou sklizeň. U pytlů odstřihneme spodní dva rohy. V pytlích se velmi dobře postupně zvyšuje výška
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ KEŘÍČKOVÝCH RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Kubík.
Zakoupil jsem sazenice minirajčat ale s pěstováním na balkoně nemám žádné zkušenosti, to je jak velikou nádobu, kolik je potřeba zeminy, jakou zeminu, kdy jak a čím přihnojovat.
Odrůda je Vilma a Venus. Děkuji za každou radu.
Zdeněk Kubík
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Mini rajčátka se dají pěstovat na balkoně s jižní a jihozápadní orientací. Nádobu volte co největší, minimálně 10 litrů na rostlinu. Rajče potřebuje vodu, takže pod nádobu umístěte misku, ve které se bude zadržovat přebytek zálivkové vody. Substrát vyberte pro pěstování zeleniny. Hnojení provádějte 2 krát do měsíce hnojivem z trusu hospodářských zvířat nebo můžete použít Krystalon plod. Vyvarujte se zalévání na listy, vlhčete jen substrát.
Azalka je jarní kvetoucí keř. Je velmi podobná rododendronu, ale je menšího vzrůstu a má menší květinové trsy než rododendron. Květenství azalky je nápadné zářivými barvami, které se vyskytují v mnoha variantách a velikostech. Květy kontrastují s tmavě zelenou barvou listů keře.
Botanický název: Rhododendron
Doba kvetení: brzy na jaře
Velikost: 40 cm, v závislosti na kultivaru
Květy: bílé, žluté, oranžové a červené
Světlo: polostín
Pěstování: při zasazování je nutné přidat mulčovací substrát ke spodní části keře
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět azalku.
Jírovec
Jírovec vytváří kouzlo v každé zahradě. Můžete si ho pořídit jako malý strom nebo keř. Není náročný na údržbu, má výrazné listy a nápadné květy.
Botanický název: Jírovec
Doba kvetení: jaro
Velikost: 3 m až 15 m a široký 9 m, v závislosti na kultivaru
Květy: červená, bílá, krémová, růžová nebo zelenožlutá
Světlo: plné slunce i polostín
Pěstování: tento keř je vhodný do větších zahrad, k rozmnožování slouží plody jírovce – kaštany, které se sází 1 až 2 cm hluboko do substrátu po dvou nebo po třech semenech.
Zde je několik fotografií, na nichž můžete vidět jírovec.
Kamélie
Kamélie miluje zimu, v tomto období většina zahradních rostlin odpočívá, ale kamélie se teprve zahřívá. Kamélie je evergreenem podzimního, zimního a brzkého jarního období. Je vhodná pro terénní úpravy okrasných zahrad, kdy vytváří krásné květy ve tvaru růží. Kamélie byly pěstovány několik let na Dálném východě, který je jejich rodným krajem. V současné době existuje více než 3 000 druhů těchto keřů.
Botanický název: Camellia
Doba kvetení: podzim, zima a brzy na jaře, v závislosti na odrůdě
Velikost: 0,8 m až 6 m
Květy: červená, růžová a bílá
Světlo: polostín
Pěstování: keř je nutné chránit před sluncem, studeným a silným větrem. Keř není vhodné vysazovat do úplného stínu, který sníží květenství rostliny.
Lýkovec je keř s intenzivní vůní květů, což je hlavní důvod, proč se vysazuje do okrasných zahrad. Květy vavřínu jsou jemné bílé, růžové a fialové květy a existuje mnoho odrůd keřů. Vavřín je univerzálním keřem, který se v okrasné zahradě používá jako půdopokryvný prvek.
Botanický název: Daphne
Doba kvetení: od jara do podzimu, v závislosti na odrůdě
Velikost: 0,5 m až 12 m
Květy: čtyřlaločnaté trubkovité květy v bílé, růžové nebo lila barvě
Na těstíčko si připravte 3 vejce, 3 lžíce polohrubé mouky, 1 lžíci mléka, 2 lžíce olivového oleje, 1 lžičku drceného rozmarýnu, sůl a pepř dle chuti. To vše umíchejte v hladké těstíčko. Do něho pak namáčejte porce candáta (raději menších rozměrů). Na rozpáleném oleji smažte dozlatova. Po vyndání z pánve rybu zlehka osušte papírovým ubrouskem. Jako přílohu podávejte vařené brambory nebo brambory pečené na sucho v troubě. I k nim můžete přidat snítku rozmarýnu. Nakonec ozdobte rybu plátkem citrónu.
Kuře s rozmarýnovou marinádou
Kuře si naporcujte na menší díly, opláchněte je a osušte. Z jednoho většího citrónu vymačkejte šťávu, kterou v misce smíchejte se dvěma lžicemi oleje, špetkou rozmarýnu, solí a pepřem dle chuti. Touto marinádou potřete kuře a nechte alespoň hodinu v lednici odležet.
V hlubší pánvi pak smažte kuře s větvičkou rozmarýnu do zlatova a následně podlévejte vývarem, dokud maso nezměkne. Jako příloha se nejvíce hodí jakýkoli druh rýže.
Kuskus s houbami a rozmarýnem
Nejlépe chutná s pravými čerstvými hříbky. Můžete ho ale připravit i ze sušené houbové směsi. Pokud volíte sušenou směs, namočte houby cca na půl hodiny do menšího množství vody. Oloupejte cibuli a česnek, nasekejte nadrobno a obojí zpěňte na másle. Přidejte houby (i s výluhem) a pokrájený čerstvý rozmarýn (nebo půl lžičky sušeného). Osolte, opepřete a nechte 15 minut dusit.
Do menšího hrnce nasypte šálek (2 dl) kuskusu, přidejte lžíci oleje, promíchejte a zalijte stejným množstvím vařící vody. Přikryjte pokličkou a nechte vodu zcela vsáknout. Poté do kuskusu zamíchejte připravené houby, podle potřeby ještě dosolte, případně přihřejte.
Vhodnou přílohou k tomuto jídlu je jakýkoli zeleninový salát.
Sýrové tyčinky s rozmarýnem
V míse smíchejte 150 g celozrnné mouky (nejlépe špaldové), 170 g tvrdého strouhaného sýra (čedar, ementál), lžíci parmezánu, lžíci nasekaného rozmarýnu a špetku pepře. Přidejte 50 g rozpuštěného másla a vypracujte těsto. Můžete ho rozválet a rádýlkem nařezat tyčinky nebo je tvarujte přímo mezi dlaněmi. Položte je na pečící papír nebo olejem lehce vymazaný plech a pečte při teplotě 180 stupňů celsia dozlatova.
Ve svém příspěvku AČOKČA NÁVOD NA PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
Kde seženu tu ačokču.
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sabina.
Zajímám se o pěstování ačokči, chtěla bych vyzkoušet. Na internetu jsem se dočetla, že je možné ji pěstovat i ve skleníku, že sice se doba do prvních dobů nezkrátí, ale je možné ji vysadit dříve. A tak by mě zajímalo, zda s tím má někdo zkušenost a kolik prostoru ačočka ve skleníku zabere. Nebo mám dát předpěstovat do skleníku a pak přesadit na venkovní záhon? Dá se přesazovat? Díky.
Zastřihování rozmarýnu můžeme provádět celý rok. Rozmarýnový keřík můžete tvarovat dle vlastní fantazie. Prořezávání není pro zdraví rostliny nezbytné, ale keře rozmarýnu mají tendenci narůst celkem velké a zabírat hodně místa na zahradě. Každé jaro přistřihněte větvičky o několik centimetrů, abyste jim pomohli udržet si tvar. Jeho vonící úzké listy propůjčují svou vůni masovým jídlům (jehněčí, vepřové, kuřecí, telecí), omáčkám i polévkám. Větvičky rozmarýnu uchováme na chladném, suchém místě. Rozmarýn můžeme také zmrazit a skladovat v mrazáku, uchovat v octě nebo použít k ochucení oleje a výborného másla. Moderní studie prokázaly blahodárné účinky rozmarýnu například při trávení, vylučování žluči a moči, je účinný také při nadýmání nebo nízkém krevním tlaku. Má antibakteriální i antimykotické účinky, podněcuje aktivitu centrálního nervového systému, dýchacích cest, rozmarýnový olej stimuluje krevní oběh pokožky, působí proti křečím, a dokonce předchází rozvoji některých typů rakoviny. Je třeba ale dávat pozor, protože konzumace velkého množství rozmarýnu může zdraví naopak škodit.
Ve svém příspěvku RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
Mám zájem vysázet a pestovat několik keřů Rakytníku. Přečetl sem dokumentaci, jak se Rakytník pěstuje, není náročný a hlavně obsahuje hodně vitanínu které potřebujem pro naše tělo.
Chci se zeptat jestli nebude vadit, pokud budou v okoli bilinky jako: Levandule, máta, bršlice kozí?
Vím že se rakytník časem rozrůstá jak do šířky i do výšky. Prosim o radu jak to bude nejlepší? Děkuji za odpověď. Josef
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Renata vojtová.
všude je pěstování to už vím ale ráda bych věděla jak ho stříhat aby nebyl vysoký a široký a abych mu neublížila děkuji za odpovědˇ
Ingredience: 700 g jehněčích žebírek, 100 g másla, 15 stroužků česneku, sůl, mletý černý pepř, několik snítek rozmarýnu
Technologický postup: Nejprve naporcujeme žebra na jednotlivé díly, které osolíme a opepříme. Několik snítek rozmarýnu odložíme stranou na ozdobení při podávání a zbytek rozmarýnu nakrájíme. Žebírka dáme do pekáčku nebo zapékací mísy, posypeme rozmarýnem, přidáme oloupané a na poloviny nakrájené stroužky česneku, dále do pekáčku přidáme máslo, podlijeme cca 100 ml vody a dáme péct do trouby vyhřáté na cca 180 °C. Pečeme asi 50 minut, až je maso měkké. Talíře ozdobíme několika snítkami rozmarýnu, které poklademe vedle sebe, na ně dáme upečená žebírka a podáváme. Jako přílohu můžeme použít brambory v různé úpravě.
Ve svém příspěvku VŘES - STŘÍHÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Drobilič.
Již několik let se pokouším o pěstování vřesu (venku na zahrádce i na slunném místě v květináči na balkoně).Bohužel po cca 2-letech je konec. Asi je neumím správně stříhat ve vhodnou dobu , příp. jiné podmínky při pěstování.
Můžete mi prosím poradit ??
Děkuji.
Drobilič.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Kluci uvádějí, že na 5 až 6 porcí budete potřebovat:
2 velké cibule
6 stroužků česneku
2 lžíce sladké mleté papriky
kohoutí, slepičí, kuřecí vývar nebo vodu
1 kohouta
sůl
snítku rozmarýnu
1 lžičku mleté papriky
250 ml 33% smetany
1 kapii nebo červenou papriku
4 žampiony
slunečnicový olej
Postup
Kluci v akci nejprve na oleji orestují do sklovata na kostičky nakrájenou cibuli, přidají česnek, zarestují, pak zapráší mletou paprikou, krátce osmahnou, zalijí vývarem, osolí a přivedou k varu.
Části naporcovaného kohouta Kluci v akci na straně kůže naříznou, osolí, opečou na oleji ze všech stran dozlatova, přihodí snítku rozmarýnu, během opékání lehce popráší mletou paprikou, poté maso vyjmou (olej uchovají i se snítky rozmarýnu) a vloží do základu na omáčku, přiklopí, dusí do měkka, na závěr zalijí smetanou, nechají přejít varem a podávají.
Na oleji po opečeném mase Kluci v akci orestují papriku na krájenou na nudličky a na větší kousky nakrájené žampiony. Papriku s žampiony kladou na každou porci kohouta, navrch ozdobí snítkou opečeného rozmarýnu.
Jako přílohu doporučují Kluci v akci špecle, bramborové noky, knedlíky nebo rýži.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ HORTENZIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miluše.
Ptám se proč mi krásné bílé květy hortenzie hned ještě v plném květu
hnědnou? Děkuji za odpověď s pozdravem
M.K.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Hnědnutí květů hortenzie může mít tři příčiny.
1. Pěstování hortenzie na plném slunci. Ony krásně prospívají, ale květy vydrží jen do července. Může za to polední slunce, které je v létě moc silné a květy spálí. Zajistěte, aby rostlina byla chráněna před sluncem v době od 10 až do 15 hodin. Zkrátka ji pěstujte ji na sever od nějaké vyšší úzké rostliny nebo předmětu, jehož stín zajistí tuto ochranu.
2. V horkých letních dnech potřebuje hortenzie mnoho vody a mělká a nedostatečná zálivka také vede k hnědnutí rostliny i květů.
3. Předávkování umělými hnojivy může zapříčinit hnědnutí květů a okrajů listů. Obzvláště se to projevuje, když je rostlině podána silná dávka síranu hlinitého, aby byly květy modré.
I když se o rozmarýn v průběhu sezóny dobře staráte, někdy je náchylný k chorobám a padlí je pravděpodobně nejčastější. Dobrou zprávou je, že je snadné ho diagnostikovat a lehce ho vyléčit. Navíc, i když padlí rozmarýn oslabí, s největší pravděpodobností ho nezabije. Bez ohledu na to je stále moudré se o situaci postarat, abyste měli zdravou rostlinu, kterou můžete na jaře vrátit zpět do zahrady.
Neemový olej
Neemový olej smíchaný s vodou je dlouhodobě osvědčená léčba padlí. Zde se můžete podívat kolik stojí a jak vypadá: neemový olej cena.
Jedlá soda
Jedlá soda je jednou z nejlepších možností, pokud chcete být něžní na svou nemocnou rostlinku. Jednoduše smíchejte v jednom litru vody jednu polévkovou lžíci jedlé sody s malou lžičkou rostlinného oleje a několika kapkami Jaru na nádobí. Kompletně postříkejte celou rostlinu, včetně spodní strany listů a vrchní části půdy.
Možná to budete muset udělat několikrát, abyste zasáhli všechny houby na rostlině rozmarýnu. A zatímco sprej může mít po zaschnutí bílý vzhled, nevysílá bílé spory jako padlí.
Po několika ošetřeních byste měli situaci s padlím zvládnout. To se vám vrátí v podobě šťastné rostliny rozmarýnu na zahájení nové sezóny.
V naší poradně s názvem VINNÁ RÉVA A JEJÍ PĚSTOVÁNÍ NA PERGOLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Laštovička.
Dobrý den přátelé vinné révy -- nemohu se nikde dočíst jak stříhat révu na pergole která je vysoká 2 m . Rostliny jsou již na pergole a já nevím kolik výhonů ponechat na jednotlivých výhonech respektive odkud se má rozvětvovat rostlina a kolik by měla mít letorostů . Jsem amatér začátečník a tak prosím o radu jak na to - eventuelně kde bych se toho mohl dopídit .
Děkuji za odpověď a radu .
Petr L.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pěstování vinné révy na pergole je velmi oblíbené a na konci léta to působí zajímavě, když pod prgolou odpočíváte a nad vámi visí bohaté hrozny. Obvykle se nechávají vyrůst rostliny tak, aby byl jeden tažeň od země až k vrcholu pergoly a až nahoře se začal větvit. V horních partiích se moc stříhat nemusí, protože vinná réva prosperuje, i když se vůbec nestříhá. Pokud z nějakého důvodu budete potřebovat prořezat, tak to proveďte vždy v únoru nebo začátkem března hned po skončení nejsilnějších mrazů. Počet oček nemusíte moc řešit a zkraťte to jak potřebujete.
Ingredience: 2 velké cibule, 6 stroužků česneku, 2 lžíce sladké mleté papriky, kohoutí, slepičí, kuřecí vývar nebo voda, 1 kohout, sůl, snítka rozmarýnu, lžička mleté papriky, 250 ml 33% smetany, 1 kapie nebo červená paprika, 4 žampiony, slunečnicový olej
Postup: Na oleji dosklovata orestujeme na kostičky nakrájenou cibuli, přidáme česnek, orestujeme, pak zaprášíme mletou paprikou, krátce osmahneme, zalijeme vývarem, osolíme a přivedeme k varu. Části naporcovaného kohouta na straně kůže nařízneme, osolíme, opečeme na oleji ze všech stran dozlatova, přihodíme snítku rozmarýnu, během opékání lehce poprášíme mletou paprikou, pak sejmeme (olej uchováme i se snítky rozmarýnu) a vložíme do základu na omáčku, přiklopíme, dusíme doměkka, na závěr zalijeme smetanou, necháme přejít varem a podáváme. Na oleji po opečeném mase orestujeme papriku nakrájenou na nudličky a na větší kousky nakrájené žampiony. Papriku s žampiony klademe na každou porci kohouta, navrch ozdobíme snítkou opečeného rozmarýnu. Jako příloha se hodí špecle, bramborové noky, knedlíky, rýže.
V naší poradně s názvem KANADSKÉ BORŮVKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tamáš Robert.
Dobrý den. Mám balkónové kanadské borůvky. Vláhu mají, dostatek místa, hnojiva používám pro borůvky, ale listy a květy mi usychají. Přímého slunečního světla mají jen večer. Co dělám špatně?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Důvodem bude zřejmě nedostatek slunečního světla. Kanadské borůvky potřebují plné slunce po celý den. Snesou i polostín, ale čím méně slunce mají, tím hůře prosperují. Smrtící pro ně pak je stav, kdy mají málo slunce, díky čemuž nemohou spotřebovat dodané hnojivo, které se hromadí v půdě a rostlinu postupně ničí.
Další příčinou může být nevhodné pH substrátu. Kanadské borůvky vyžadují pH půdy v rozmezí 4 až 5,2. Zjistit pH můžete pomocí lakmusového papírku, kterým změříte kyselost výluhu z vašeho substrátu.
Na balkoně, který je orientován severozápadně, neočekávejte žádné zázraky při pěstování plodonosných rostlin. Můžete ho ale využít pro pěstování krásných begónií nebo na letnění pokojových rostlin, například klívii se bude na tomto balkóně v létě skvěle dařit.
Aloe vera potřebuje ke svému růstu suché a teplé až horké podnebí. Má ráda hodně slunce, nesnáší průvan a postačí jí jen méně častá zálivka. Může být pěstována jako okrasná rostlina na skalce nebo v bytě, ale nejlépe se jí bude dařit ve skleníku. Tato rostlina velmi rychle roste a potřebuje každoročně přesazovat.
Zvolení místa pro pěstování aloe vera
Ať už se rozhodnete pěstovat aloe vera doma nebo venku, myslete na to, že rostlina potřebuje hodně slunce. Pokud bude rostlina umístěna venku, ideálním místem bude takové, kde bude svítit slunce déle jak osm hodin, rozhodně ne méně jak šest. Další důležitou věcí, na kterou venku musíte myslet, je zemina. Je potřeba najít suché místo, rostlině se nebude dařit tam, kde je půda příliš mokrá nebo má tendenci shromažďovat vodu. Jednotlivé rostliny aloe vera mohou být pěstovány relativně blízko sebe, ale ujistěte se, že ponecháte dostatek prostoru pro růst. Zralá rostlina se může rozšířit o dvacet pět a více listů. V případě, že bude rostlinu pěstovat doma, bude nejlepší volbou okenní parapet směrem na jih nebo západ. Při pěstování v květináči není potřeba volit velký a prostorný květináč, protože rostlina preferuje přeplněný kořenový systém. Bude-li mít přebytečný prostor, zpomalí se její růst.
Příprava pro výsadbu aloe vera
Ať už jste se rozhodli pro pěstování aloe vera venku, nebo uvnitř, zvolte suchou, písčitou půdu. Pokud nemáte přírodně písčitou půdu, jednoduše ji smíchejte s pískem nebo malými kamínky. Půda bude dobře zajišťovat odvodňování a nabízet rostlině ty nejlepší podmínky k růstu. Faktor pH zeminy by se měl pohybovat v rozmezí hodnot 6 až 8, hodnotu pH zvýšíte tím, že do půdy přidáte vápno. Pokud si zvolíte, že budete pěstovat aloe vera jako pokojovou rostlinu, můžete substrát pro tuto rostlinu zakoupit v obchodě.
Postup výsadby aloe vera
Žádný zahradník vám nedoporučí pěstovat aloe vera ze semene, i když je to možné. Trvá to příliš dlouho a je zapotřebí přísných skleníkových podmínek, aby semínko vyklíčilo. Zralá rostlina produkuje odnože, které jsou vlastně novými malými rostlinkami a mohou být použity k rozmnožování.
Vyberte si odnože ze zralé rostliny. Když jsou vysoké několik centimetrů a listy se začínají rozevírat, můžete začít s rozsazováním.
Pomocí ostrého nože oddělte mladou rostlinku a ujistěte se, že jste odnož neporušili.
V případě, že se vám nepodařilo odnož oddělit bez porušení, je potřeba nechat ránu zaschnout a teprve poté umístit do půdy. To bude trvat dva až tři dny, ale zabráníte tím napadení rostliny a jejímu odumření.
Jakmile se na ráně utvořil strup, můžete rostlinu umístit do půdy. V případě, že jste byli tak opatrní a rostlinu jst
Její pěstování v bytě není zas tak náročné, i když její růstový rytmus vypadá na první pohled složitě. A přitom tato rostlina přežije i nedostatečnou péči. Jedno si však při pěstování musíte uvědomit. Rostlina chce mít svůj klid, takže ji nedoporučujeme při vegetačním růstu přenášet z místa na místo nebo květináčem otáčet. Jako pokojové rostliny se pěstují dva druhy, a to Kala aethiopica var. gigantea Hort., která je mohutného vzrůstu, a Kala aethiopica hybr. Perla ze Stutgartu, jejíž vzrůst je nízký a je celkově drobnější. Na jaře, po odkvětu, necháme rostlinu zatáhnout. Nejpozdější termín by měl být konec května. Většina listů v té době zežloutne a uschne a zůstane jen zelené srdíčko rostliny, tedy jeden dva malé zelené listy. Rostlinu v této době můžeme umístit i do venkovního prostředí. V době odpočinku kalu zaléváme velmi mírně a jen občas. Delší doba sucha jí nevadí, naopak. Koncem srpna pak rostlinu přeneseme na stabilní stanoviště. V této době můžeme také kalu přesazovat a můžeme rozdělit i mohutné trsy na více rostlin. Přesazujeme do směsi jílu a listovky s příměsí rašeliny a písku. Do zeminy pro kaly se přidává i mletá rohovina. V době vegetačního růstu vyžaduje kala hojnost vody, a pokud možno i často rosíme. Odpovídá to tak nejvíce jejím podmínkám v přírodě. Až do období květů jednou týdně kalu přihnojujeme slabými tekutými hnojivy. Zimní stanoviště by kala měla mít kolem 10 °C a chráníme ji proti intenzivnímu slunečnímu svitu. Zantedeschia aethiopica se velmi dobře hodí i pro hydroponické pěstování, ale i zde musíme zachovávat její růstový rytmus. Ze škůdců ji v nevětraných suchých místnostech s oblibou napadají mšice. Mnozí majitelé kaly se ptají, proč jim kala nekvete. Ve většině případů je to proto, že nezachovávají její růstový rytmus. Zalévají ji po celý rok naprosto stejně a neumožní rostlině prodělat dobu vegetačního klidu. A právě v tom ve většině případů spočívá příčina neúspěchu. Musíte si uvědomit, že každá rostlina, nejenom kala, je uzpůsobená i přes mnohaleté pěstování podmínkám ve své původní vlasti a tyto podmínky je nutno co nejvíce zachovávat i při pokojovém pěstování. Proto je dobře si o každé doma pěstované rostlině toho prostudovat co nejvíce, abychom pěstování doma přizpůsobili podmínkám v její domovině. Dodržíte li tedy její růstový rytmus, odmění se vám rostlina svými květy.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ KAMÉLIÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JAROŠOVÁ.
Dobrý den.Chtěla bych se zeptat jestli by kamélii vadilo podlahové topení.A musí mít hodně světla,nebo by mohla být v chodbě,kde moc světla není?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ani podlahové topení a ani málo světla není pro kamélie to pravé. V létě je dobré ji pěstovat venku nebo na terase a v zimě ji ideálně dát na okenní parapet v místnosti s teplotou okolo 15°C. Každé nedodržení těchto podmínek povede k tomu, že kamélie buď nepokvete nebo nebude vůbec prosperovat.
Rajčata se dostala do Evropy v 16. století. Jejich semena byla přivezena do Španělska kolem roku 1525 nebo o něco později, když Hernando Cortez dobyl říši Aztéků a podrobil si území pozdějšího Mexika. Historie pěstování rajčat je na evropském kontinentu relativně krátká, rajčata se do Evropy dostala společně s bramborami až po objevení Ameriky a dovezení semen a sazenic pokolumbovskými výpravami. Zpočátku se rajčata pěstovala v Itálii a Portugalsku, a to paradoxně pro okrasu, teprve později se začala používat jako plodová zelenina.
Oblibu získala rajčata především pro svoji výraznou chuť, krásnou barvu a velmi snadný způsob pěstování. Samotná rostlina rajčete (Lycopersicon esculentum) je jednoletá a velmi silně plodící, pokud ji nezaštipujeme, hravě překoná výšku 2 metry. Potřebuje velmi světlé a teplé stanoviště, dostatek místa kolem sebe a pravidelnou zálivku i přihnojení. Díky svému snadnému pěstování ze semen si rajče našlo širokou skupinu pěstitelů z řad zahrádkářů či majitelů zahrad, oblíbené je i pěstovaní rajčat v nádobách – jako balkónová rajčata. Díky své relativní nenáročnosti na pěstování jsou rajčata velmi oblíbeným druhem zeleniny a patří určitě do každé zahrady, zahrádky, nebo do květináče či truhlíku na balkón nebo terasu.
Pokus o pěstování „biorajčat“ bohužel nedopadl dobře. Pěstování rajčat bez jakékoli formy chemického postřiku se bohužel ukázalo jako ne zrovna ideální řešení, a ještě předtím než majitel zahrádky stihl sklidit úrodu, sklidila jej obvykle za něj plíseň.
Známe salátová rajčata i taková, co mají hodně šťávy a málo dužiny a naopak – hodně dužiny a málo šťávy. Známá jsou žlutá i červená rajčata nejrůznějších odstínů a také tvarů. V poslední době byly vyšlechtěny odrůdy ve tvaru krychle, aby se daly snáze balit a zasílat.
Chcete -li zlepšit celkovou produkci okurek, zvažte použití následujících dvou technik.
Pěstování okurek na fólii
Použijte černou nebo hnědou plastovou fólii. U okurek je pro špičkovou produkci nezbytná teplá a vlhká půda a právě tmavá fólie zajistí prohřátí půdy a zamezí odpařování vody. To urychlí růst a zvýší výnosy. Fólie také zabrání růstu plevele.
Pěstujte okurky vertikálně
Při plánování zahrady zvažte pěstování odrůd okurek vhodných pro vertikální růst. Jako oporu můžete použít mříže, sítě plot nebo sloupky pergoly. Vertikální pěstování nejlépe využívá zahradní prostor tím, že růst probíhá vzhůru a brání rozšiřování rostlin po celé zahradě, stejně jako udržuje plody čisté a rovné, když se vyvíjejí nad zemí. Vědci dokázali, že pěstování okurek vertikálně dramaticky zvyšuje výnosy, protože rostlina má lepší cirkulaci vzduchu a více slunečního světla než rostlina pěstovaná na zemi. Například pro intenzivní pěstování okurek salátovek je vertikální způsob ideální řešení.
V naší poradně s názvem ORCHIDEJ DENDROBIUM PĚSTOVÁNÍ ZALÉVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
jak čato zalévat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Orchidej se má zalít až když je substrát proschlý. Orchidej ponořte na chvíli do vody a pak nechte vytéct všechnu vodu. Obvykle to stačí provést jednou za 10 dní, záleží na okolní vlhkosti a teplotě.
Technologický postup: Jehněčí kýtu očistíme a uvolníme od kosti z obou stran, kostí lehce točíme a vytáhneme ji z masa. Místo kosti protáhneme masem nakrájené proužky špeku a větvičky rozmarýnu. Maso pořádně nasolíme, proválíme a zdrezírujeme (svážeme do úhledného tvaru provázkem). Pod provázek můžeme zasunout ještě větvičku rozmarýnu na provonění masa. Na pánvi rozpálíme olej a maso na něm prudce opečeme ze všech stran, aby se nám zatáhlo a zůstalo šťavnaté. Kýtu vložíme do trouby a pečeme nejdříve 30 minut na 120 °C a poté 90 minut na 85 °C. Ještě můžeme rozlomit kost z kýty a přidat ji k masu. Morek z kosti se vypeče a dodá šťávě větší sílu a aroma. Opečený kus masa rozvážeme, nakrájíme na plátky a podáváme s bramborovými noky a špenátem. Vše přelijeme šťávou z vypečeného masa.
Ingredience: 1 kg jehněčího hřbetu, 4 lžíce olivového oleje, 1 lžíce francouzské hořčice, 1 lžíce másla, 4 stroužky česneku, svazek rozmarýnu, šťáva z ½ citronu, mletý pepř, voda, sůl
Technologický postup: V misce promícháme většinu olivového oleje, citronovou šťávu, oloupané prolisované stroužky česneku a francouzskou hořčici. Jehněčí hřbet odblaníme, odřízneme lůj a očistíme vršky žeberních kostí. Osolíme, opepříme, potřeme připravenou směsí a povrch obalíme v nahrubo posekaném rozmarýnu, poté necháme 30 minut odležet. Maso vložíme do pekáčku se zbylým olejem a zprudka v troubě zapečeme v předehřáté troubě na 220 °C, pak snížíme teplotu na 180 °C, podlijeme trochou vody a přiklopené pečeme do měkka (asi 60 minut), podle potřeby za občasného podlévání vodou a přelévání vypečenou šťávou. Když je maso měkké, odklopíme a dopečeme na barvu. Pak měkké maso vyjmeme, necháme chvíli odpočinout a šťávu zjemníme máslem a dochutíme solí a pepřem. Při podávání maso porcujeme po 2 žebírkách, podáváme se šťávou a různě upravenými bramborami.
Ingredience: 1 kg skopové kýty, 2 cukety, 2 cibule, 100 g černých oliv, 100 g zelených oliv, 100 g česneku, svazek rozmarýnu, olivový olej, mletý pepř, sůl
Technologický postup: Kýtu očistíme, odblaníme, opepříme, potřeme několika prolisovanými stroužky česneku a poklademe několika větvičkami rozmarýnu. Vložíme ji do mikrotenového sáčku, který uzavřeme, a maso necháme při teplotě asi 15 °C uležet do druhého dne. Pak maso vyjmeme ze sáčku, osolíme ho, položíme do nevymazaného pekáčku, vložíme do trouby vyhřáté na 180 °C a nasucho ho upečeme bez pokličky (asi 50 minut). Mezitím omyjeme cukety, cibule oloupeme a vše nakrájíme na kolečka. Hotové maso vyjmeme z pekáčku, ze kterého odstraníme vypečený tuk, na dno rozložíme na kolečka nakrájené omyté cukety a oloupané cibule, přidáme zbylé celé stroužky česneku a olivy, na ně položíme opečené maso, přidáme zbylé větvičky rozmarýnu, vše zakapeme olivovým olejem, osolíme, přiklopíme a pečeme ještě 40 minut při 170 °C. Na závěr maso odkryjeme a dopečeme ho doměkka. Podáváme s chlebem, olivovým olejem na pokapání a dobrým červeným vínem na zapití.