Zkontrolujte hladiny pH. Správné pH půdy pro pěstování rajčat má mít hodnoty 6 až 6,8, tedy půda by měla být trochu kyselá. Rajčata preferují mírně kyselou půdu, mohou ale prosperovat i v půdě s pH v rozmezí 5,5 a až 7,5 a stále úspěšně růst a plodit. Jakmile je ale kyselost nižší než 6, tak dochází ke sníženému příjmu vápníku.
Nebudete vědět, zda je pH vaší půdy příliš nízké nebo příliš vysoké, dokud to neotestujete. Nechcete přeci čekat, až vaše rostliny začnou bojovat s nesprávným pH.
Může být obtížné určit problém s pH, pokud neprovedete test. Proto je dobré otestovat pH půdy vždy, když sázíte nový zahradní záhon, stěhujete se na nové místo nebo pěstujete novou odrůdu rostlin, která má velmi specifické požadavky na pH.
Chcete-li otestovat pH půdy v domácích podmínkách, tak nejprve naberte trochu půdy z oblasti výsadby do dvou čistých nádob pomocí zednické lžíce. Vezměte půdu z několika centimetrů pod povrchem země. V každé nádobě budete potřebovat přibližně 1 hrneček zeminy. Rozdrobte všechny hrudky a odstraňte všechny kameny, klacky nebo jiné nečistoty.
Nejprve provedeme v první nádobě test na zásaditost. Přidejte 1/2 hrnečku destilované vody do jedné nádoby na vzorek půdy a promíchejte ji lžící. Poté přidejte 1/2 hrnku bílého octa. Pokud směs vykazuje viditelné bublinky nebo šumění, pak má moc vysoké alkalické pH a je třeba ho snížit k hodnotám vhodným pro rajčata.
V druhé nádobě uděláme test na kyselost půdy. Přidejte 1/2 hrnečku destilované vody do druhé nádoby na půdu a promíchejte ji. Poté přidejte 1/2 hrnku jedlé sody. Pokud půda bublá nebo šumí, znamená to, že má pH nízké, je kyselá. Pokud se reakce s jedlou sodou projevuje jen mírně, je vše v pořádku.
Jak snížit pH půdy
Pokud je vaše půda příliš zásaditá (s pH nad 7,0), existuje mnoho způsobů, jak přirozeně okyselit půdu, aby se vašim kyselomilným rajčatům dařilo. Zde je několik způsobů, jak snížit pH půdy:
Kompost Nejen, že kompost vyživuje vaši půdu a rostliny přidáním humusu a cenných živin, ale kompost také stabilizuje pH vaší půdy. To znamená, že vše vyrovná snížením pH, které je příliš vysoké, a snížením pH, které je příliš nízké. Přidejte do své zahrady každý rok spoustu kompostu nebo dobře shnilého hnoje a vaše rostliny vám poděkují.
Rašelinový mech Rašelinový mech je pomalu působící půdní doplněk, který také přidává organickou hmotu a zlepšuje zadržování vody a provzdušňování ve vaší půdě. Rašelinový mech má obecně pH 3,0 až 4,5. Před výsadbou přidejte 5 cm až 8 cm rašeliny a zapracujte ji do horních 30 cm půdy. Rašelinový mech by se neměl přidávat na povrch, protože když je suchý, od
V naší poradně s názvem AMELANCHIER LAMARCKII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Soukup Jindřich.
Mám asi 10 sazenic muchovníku - nevím jaký druh. Dá se množit řízkováním? Kdy se mají řízky odřezat a pak zasadit ?
Děěkuji za zprávu,
Jindřich Soukup.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Muchovník se rozmnožuje výsevem na jaře, dělením a nebo štěpováním. Muchovník se štěpuje snadno. Roubování se s úspěchem provádí na další rostlinné druhy, jako jsou hloh (Crataegus) a jeřáb (Sorbus). Ve vašem případě si můžete obstarat některou z těchto rostlin, která je již zakořeněná a na ni po posledních mrazech naroubovat odstřižený muchovník. Nebo můžete sazenice rozpůlit v jejich kořenovém balu.
Muchovník (Amelanchier) je rod s asi 20 druhy keřů a malých opadavých stromů z čeledi růžovitých. Rod je původní v teplých oblastech severní polokoule, kde roste především na stanovištích, na nichž probíhá stadium rané sukcese. Nejvíce druhů je v Severní Americe, obzvláště v USA a Kanadě. V Evropě je původní muchovník oválný (Amelanchier ovalis), výskytem zasahuje až na jižní Slovensko. Dříve se vyskytoval jen na vápencích Karpat, nyní i zásluhou pěstování v zahrádkách zplaňuje. V USA muchovník roste jako původní dřevina ve všech státech kromě Havaje. Dva druhy muchovníku najdeme v Asii. Tyto rostliny jsou zahradnicky cenné a jejich plody jsou důležité pro divoká zvířata. Lidem je ovoce muchovníku téměř neznámé, k jídlu jej průmyslově pěstují jen v některých lokalitách, dříve se sušené malvice užívaly jako náhražka hrozinek.
Muchovníky rostou do výšky 0,2–20 m jako řídké dřevité keře nebo malé stromy se vzpřímenými kmínky. Kůra je šedá nebo méně často hnědá, hladká nebo popraskaná u starších stromů. Listy jsou opadavé, řapíkaté, střídavé, jednoduché, různě eliptické až kulaté, 0,5–10 × 0,5–5,5 cm velké, od tenkých po kožovité, s povrchy hladkými nebo hustě ochlupenými v květu a v dospělosti. Listy se na podzim výrazně barví do červena nebo oranžova. Květenství je sestavené ve vzpřímených nebo převislých hroznech, s 1 až 20 květy, a to buď v seskupení jednoho až čtyř květů, nebo hroznu se čtyřmi až dvaceti květy. V květu je pět bíle (vzácně poněkud růžových) kulatých lístků, 2,6–25 mm dlouhých. Květy některých druhů se objevují na začátku jara, v březnu, další kvetou ještě v červnu. Letní kvetení je cenné, protože jde o období, kdy kvete jen málo keřů. Plodem je malvice, v barvě od červené přes fialovou až po téměř černou, 5–15 mm velká, ve škále chutí od nasládlé, šťavnaté po suchou a mdlou. Zraje v létě.
Odrůd muchovníku je velká řada, patří mezi ně: muchovník kanadský, oválný, hladký muchovník velkokvětý 'Prince William' a také muchovník Lamarckův, který hojně plodí po dobu 40–50 let. Sytě karmínová šťáva plodů je ideální ingrediencí do míchaných nápojů. Plody muchovníku lze zavařovat, použít k přípravě výborných marmelád i sladkých moučníků.
V naší poradně s názvem KANADSKÉ BORŮVKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tamáš Robert.
Dobrý den. Mám balkónové kanadské borůvky. Vláhu mají, dostatek místa, hnojiva používám pro borůvky, ale listy a květy mi usychají. Přímého slunečního světla mají jen večer. Co dělám špatně?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Důvodem bude zřejmě nedostatek slunečního světla. Kanadské borůvky potřebují plné slunce po celý den. Snesou i polostín, ale čím méně slunce mají, tím hůře prosperují. Smrtící pro ně pak je stav, kdy mají málo slunce, díky čemuž nemohou spotřebovat dodané hnojivo, které se hromadí v půdě a rostlinu postupně ničí.
Další příčinou může být nevhodné pH substrátu. Kanadské borůvky vyžadují pH půdy v rozmezí 4 až 5,2. Zjistit pH můžete pomocí lakmusového papírku, kterým změříte kyselost výluhu z vašeho substrátu.
Na balkoně, který je orientován severozápadně, neočekávejte žádné zázraky při pěstování plodonosných rostlin. Můžete ho ale využít pro pěstování krásných begónií nebo na letnění pokojových rostlin, například klívii se bude na tomto balkóně v létě skvěle dařit.
Jedná se o vyšší keř, který dorůstá do výšky mezi 2 až 6 m, jeho šíře je 2 až 5 m. Keř je listnatý, opadavý. Kvete nápadnými bílými květy, a to od dubna do května. Keř dobře snáší přímé slunce a v zimním období je mrazuvzdorný.
Květenství muchovníku je sestavené ve vzpřímených nebo převislých hroznech s 1–20 květy, a to buď v seskupení jednoho až čtyř květů, nebo v hroznu se 4–20 květy. V květu je pět bílých (vzácně poněkud růžových) kulatých lístků, 2,6–25 mm dlouhých. Listy jsou oválné, až 8 cm velké, raší bronzově a zrají do tmavě zelené barvy, na podzim se mění do sytě růžově až zářivě červené.
Tato rostlina má lidové označení indiánská (aljašská) borůvka, neboť její plody jsou borůvkám podobné. Mají cca 1 cm v průměru, temně modrofialovou barvu, zrají již na začátku léta a mají výbornou, sladkou chuť s lehce pikantní, trnkovou příchutí. Na keři vydrží zralé poměrně dlouho, takže je možné je sklízet postupně až měsíc.
Muchovník roste poměrně divoce do hustého a velkého keře. Pokud jej chcete udržet kompaktní, na jaře před rašením jej sestříhejte. Potřebuje kyselou půdu bez obsahu vápence, která bude živná a neustále vlhká, ale dobře odvodněná.
Keř dokonale kombinuje funkci okrasnou a užitkovou. Na jaře je obalený sněhově bílými vonnými květy. V létě přinese bohatou úrodu lahodných plodů a na podzim se jeho listy neuvěřitelně vybarvují. Indiánská borůvka je absolutně mrazuvzdorný keř, a dokonce i květy jsou velmi odolné mrazu, takže bohatě plodí i v letech, kdy vám ostatní ovoce pomrzne. Muchovník tedy nelze než doporučit do každé zahrady. Je možné jej pěstovat i v květináči na terase či balkoně.
Amelanchier je původní rostlina kanadských prérií a v Kanadě se pěstuje v mnoha odrůdách na plantážích. Nejvyšší hodnotou muchovníku je jeho vysoká odolnost vůči zimě a rané dozrávání plodů. Může být pěstován ve vyšších polohách i na krajním severu, kde plodí a dozrává každoročně, a kde jiné ovocné druhy nemohou růst a plodit.
Vysazené rostliny začnou plodit již tři roky po výsadbě a plodí každoročně po dobu 40–50 let. Keř je samosprašný. Na zahradě tak stačí jen jedna rostlina, aby dobře plodil. Průměrná úrodnost z jednoho keře je 8–12 kg oválných tmavofialových bobulí s vysokým ojíněním. Bobule jsou šťavnaté, sladké, příjemné chuti.
Muchovník roste dobře a zdravě v každé půdě a téměř není napadán chorobami a škůdci. I když bude růst a plodit bez jakékoliv péče, za dobrou péči a přípravu půdy se odvděčí vyšší úrodou a kvalitnějšími plody.
Mladé rostliny můžeme vysadit do jam 60 x 60 x 60&n
V naší poradně s názvem NEMOCI OKUREK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milada vránová.
Dobrý den, u okurek hadovek ve skleníku se nasazené okurky přestávají vyvíjet a sežloutnou a opadnou. Okurky jsou vedeny vertikálně, mají dostatek místa a novou kompostovou zeminu.Na listech nejsou žádní viditelní škůdci. Poraďte mi ,prosím.Děkuji. M.Vránová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Žloutnutí mladých plodů okurek může mít několik příčin. Mnoho vody nebo naopak málo. Nevhodné pH půdy. Pro okurky je nejlepší pH 6 až 6.5, tedy mírně kyselé (změřte pH vašehosubstrátu). Také prudké slunce dopadající přímo na plody může vést ke žloutnutí okurek. Normálně jsou plody okurek schované pod listy. Pokud je to váš případ, posilněte zastínění skleníku. A poslední důvod žloutnutí je nedostatek živin, zejména dusíku a síry, ale to je nepravděpodobné, když máte čerstvý kompost.
Všechny kultivary bez rozdílu jsou pěstebně nenáročné. Rostliny jsou odolné i vůči velmi silným mrazům (minus 30 stupňů) a plody dozrávají časně, proto je možné je pěstovat i ve vyšších a podhorských oblastech. Keře jsou navíc samosprašné, takže pokud chcete na zkoušku vysadit jedinou rostlinu, nemusíte se bát neúrody. U některých druhů se doporučuje pro vyšší procento opylení květů pořídit keře dva (muchovník kanadský). Další předností muchovníku je jeho odolnost vůči chorobám a škůdcům. Má tuhé a lesklé listy, spodní strana je u některých druhů plstnatá. Na podzim se krásně vybarvují. Keř neroste příliš agresivně a vytváří vzdušnou korunu, není proto náročný na řez. Pokud pod ním budete chtít udržovat trávník, můžete si jej dotvarovat do nízkého stromku.
Pro muchovník vyberte na zahradě slunné místo, aby vám dobře vyzrály plody. Pokud při výsadbě přidáte trochu kompostu do sazební jámy, pomůžete lepšímu zakořenění keře. Po výsadbě určitě nezapomeňte v suchých obdobích na zálivku. Při dobrém zakořenění pak keř snese i dlouhá období sucha lépe než jiné ovocné druhy. Keř nastupuje do plodnosti už ve druhém, nejpozději třetím roce od výsadby (záleží také na tom, jak starý jej pořídíte) a plodnost si je schopen udržet po desítky let. Vzhledem k dlouhověkosti muchovníků je už od počátku zmlazujte do přiměřené výšky kolem tří metrů, jsou pak schopny plodit po celé délce prutu, takže je snáze očešete.
Všechny muchovníky potřebují podobné podmínky. Pokud mají dobře růst, vyžadují zejména dobré osvětlení, ale všechny snášejí i polostín. Důležitá je dobrá drenáž a proudění vzduchu (jinak trpí listovými chorobami). Snášejí zakouřené ovzduší. Většina druhů je v ČR mrazuvzdorná. Muchovník olšolistý snáší mrazy až –40 °C. Vhodná je vláha během suchého období, ale snášejí dobře i sucho. Na zvláštní péči tedy náročné nejsou, můžeme je přihnojovat běžnými průmyslovými hnojivy, jejich vegetativní růst není po dosažení asi metrové výšky i s přihnojováním nijak silný. Přijatelné půdní podmínky pro muchovníky jsou téměř všude mimo vlhká místa. Dřevo je hnědé, pevné a těžké. Vnitřní část je načervenale hnědá a dřevo je světlejší barvy. Může být použito pro rybářské pruty.
Rozmnožuje se výsevem na jaře, dělením a štěpováním. Muchovník se štěpuje snadno, roubování na další druhy, jako jsou hloh (Crataegus) a jeřabiny či jeřáb (Sorbus), jsou často úspěšné. Po naroubování pozorujeme po určité době slábnutí růstu.
V naší poradně s názvem SUCHÁ SKVRNITOST LISTŮ BOBKOVIŠNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Adámková.
Dobrý den,
prosim o radu. Asi před měsícem jsem koupila a zasadila
bobkovišeň do zeminy pro okrasné dřeviny. Je jich patnáct v řadě, jsou na jižni straně kde je hodně slunička. Asi před 4 dny se začaly na některých bobkovišních dělat hnědé listy. Viiz foto
Poradíte mi co s tim?
Děkuji
Alena Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Zavíječ broskvoňový.
Přítomnost tohoto hmyzu způsobuje odumírání větví a hnědnutí listů. Hledejte kolem základny stonků díry v kůře a dole piliny. Tento vrtal je přitahován nadměrným mulčem a hlubokou výsadbou. Udržujte mulčování ne silnější než 6 cm a dále od základny stonků. Při výsadbě v těžkých jílovitých půdách je vhodné keř vysadit o něco výše, než je stávající úroveň půdy. Pokud se potvrdí přítomnost zavíječe, můžete použít postřik přípravkem MOSPILAN 20 SP.
Špatná drenáž.
Listy mohou žloutnout, hnědnout a odumírat. Bobkovišeň nemá ráda těžkou jílovitou půdu, která špatně odvodňuje. Nadměrná vlhkost půdy snižuje kyslík v půdě, poškozuje jemné kořenové vlásky a kořenový systém není schopen absorbovat vodu. Ujistěte se, že máte dobrou drenáž půdy a ujistěte se, že v kořenové zóně nejsou žádné svody vypouštějící vodu. Rostliny zasaďte na vyvýšené záhony a/nebo odveďte svody na jiné místo.
Přilišná zálivka.
Bobkovišně nezalévejte každý den. Nechte substrát jeden vyschnout, aby kořeny mohly dýchat
Amelanchier laevis – Muchovník hladký je velmi pěkná odrůda muchovníku původem z Holandska. Růst má bujnější, tvoří spíše menší stromy, velmi bohatě kvete a plodí a krásně probarvuje listy na podzim.
Amelanchier alnifolia – Muchovník olšolistý je keř až strom bujnějšího růstu, pojmenovaný podle typického tvaru listů.
Amelanchier ovalis – Muchovník oválný pochází sice z Evropy, není však dostatečně prošlechtěn. Pro výsadbu se z tohoto důvodu hodí spíše americké kultivary, díky kterým se muchovník nazývá také indiánská borůvka.
Postupně v průběhu sezóny "cítím" v hlubší části "pachuť" která je pravdě podobně způsobená právě zmíněným PH-.
Můžu skutečně používat kyselinu citrónovou ke snížení pH bez nějakých vedlejších "efektů"? Chápu to tak, že je šetrnější ke kůži než sírová?
Děkuji předem,
TF
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, kyselina citronová je pro pokožku lepší, než ostatní přípravky na snižování pH v bazénu. Kyselina citronová má antioxidační vlastnosti, které pomáhají zvrátit známky stárnutí a zároveň vyhlazuje texturu a tón pleti prostřednictvím exfoliace. Při vyšší koncentraci může být tato exfoliace pro pokožku iritující. Proto je potřeba postupovat s přidáváním kyseliny citronové do bazénu po dávkách a vždy po rozpuštění dávky změřit pH vody.
Když používáme chemii na bázi chloru za účelem dezinfekce vody v bazénu, tak musíme hlídat zejména pH ve vodě. 100% účinek je ve vodě mezi pH 4–5,5, s jinými hodnotami pH účinek klesá.
HClO a ClO se označují jako volný chlor. Při teplotě 25 °C a pH 7,5 je polovina chloru přítomna jako HClO a druhá polovina jako ClO. Při hodnotách pH pod 7,5, je HClO dominantní. Při hodnotách pH nad 7,5 převažuje OCl. Hodnota pH bazénové vody ovlivňuje účinnost chloru ještě jedním způsobem. Při pH blížícímu se osmi a více se začíná daleko rychleji tvořit vázaný chlor. To je také důvod, proč je při vyšším pH voda daleko dráždivější a více zapáchá po chloru.
Doporučuje se proto udržovat pH spíše v dolní polovině rozmezí daného vyhláškou č. 135/2004 Sb., a to konkrétně mezi 6,5–7,0. Mnoho lidí však tento údaj podceňuje a tablety pořád přidává, čímž vyrábí doslova jedovatý koktejl. Vysoká koncentrace chloru může poškodit nejen zdraví, ale i vlastní technologii. V případě dlouhodobějšího „přechlorování“ může dojít k neočekáváním změnám barevnosti bazénu, případně folie. Přechlorováním se podporuje i případný vznik koroze na kovových součástech technologie bazénu, popřípadě zastřešení. A to hlavní: opakovaná expozice chloru v ovzduší může vést k nevratnému poškození imunitního systému, krve, srdce a dýchacího ústrojí živočichů.
Pokud používáte chlorové tablety, pamatujte, že tablety nesmějí být umístěny delší dobu ve skimmeru, hlavně při vypnutém čerpadle. A měřte celkový i volný chlor.
Co je volný a vázaný chlor
Volný chlor – je dán koncentrací kyseliny chlorné a chlornanu, tedy jejího aniontu. Poměrné zastoupení těchto dvou látek hodně závisí na pH. Vodu dezinfikuje a oxiduje nečistoty, nezapáchá ani nedráždí a nemá na nás škodlivý účinek (v přírodě se volný chlor nevyskytuje). To je to, co potřebujeme mít ve vodě.
Vázaný chlor – je dán koncentrací chloraminů, z nichž při hodnotách pH bazénové vody převažuje monochloramin. Chloraminy mají mezi vedlejšími produkty chlorace největší podíl. Mají sice také dezinfekční účinky, ale ty jsou 80–100krát méně účinné než volný chlor. Protože se jedná o toxické a dráždivé látky, je jejich přítomnost v bazénové vodě nežádoucí (monochloramin, dichloramin, trichloramin). Chloraminy jsou také hlavní příčinou takzvaného chlorového zápachu bazénové vody. Vznikají po reakci s organickými nečistotami obsahujícími dusík – močovina, pot, zbytky stolice, mazové a slizové sekrety a dále zbytky kosmetických prostředků, opalovacích krémů, mýdla, z kůže a sliznic, které se smývají do vody s nejrůznější mikroorganismy, jako jsou bakterie,
Jenže kosové jsou snad ještě vynalézavější než špačci a i přes síťku jednotlivé bobulky rozklovávají a hodují tak přímo na keřích. I když kombinujeme všechny metody, musíme se smířit s tím, že nějaké ztráty budou. Vraťme se ale na začátek. Minule jsme začali velké téma: zakládání vinice.
Ano, věnovali jsme pozornost klimatickým, stanovištním a půdním podmínkám, ve kterých se révě daří. Pokud jsme si jisti, že tomu tak bude i na našem stanovišti, je potřeba si připravit půdu.
Profesionální vinohradníci si nejprve nechají provést rozbory půd, aby zjistili, co je v půdě v nadbytku, co chybí a co je potřeba přidat. Pedologové, specialisté na zemědělské půdy, vyjadřují množství živin v půdách ve speciálních jednotkách, označovaných ppm, což je počet miligramů té které živiny v jednom kilogramu půdy. Výsledky rozborů tedy zahrnují čísla vyjadřující množství jednotlivých živin právě v ppm. Vinohradník, který chce založit novou vinici, kromě výsledků půdních rozborů potřebuje vědět, jaký půdní druh na své budoucí vinici má a také, kolik procent jílu je v půdě obsaženo. Tyto informace se porovnávají s hodnotami živin, které by v nově zakládané vinici být měly, a pokud v půdě chybí, je nutné tyto živiny ve správném množství do půdy dodat.
Každá živina se v půdě chová jinak. Každý, i začínající zahrádkář ví, že problematický je dusík. Dusík, pokud je dodán například ve formě ledku, v půdě dlouho nevydrží, vyplavuje se. Ostatní formy dusíkatých hnojiv se s časem na ledkovou formu přeměňují (říkáme tomu mineralizace), takže lze obecně říci, že dusíkem nelze hnojit do zásoby. Jedna možnost však existuje. Používala se po řadu předchozích století, v dobách, kdy neexistoval chemický průmysl a průmyslová hnojiva. Naši předkové totiž měli pro pole i pro vinice jen jediné hnojivo, a to hnůj od vlastního dobytka. Dnes můžeme používat nepřeberné množství druhů průmyslových hnojiv, včetně průmyslově vyráběných hnojiv organických.
Myslíte takové ty granule vyrobené z koňského hnoje nebo ze slepičinců?
Třeba, do některých se taky přidává rašelina nebo jiný odpad – drcený biomateriál. Označují se také jako biokomposty.
Drobný pěstitel si vystačí s vlastním kompostem, často obohaceným hnojem domácích zvířat, která chová. Další elegantní možností, jak získat organické hnojivo je tzv. „zelené hnojení“, což jistě každý zahrádkář zná. Důležité je, aby směska na zelené hnojení obsahovala rostliny vytvářející dostatek biohmoty a také rostliny z čeledi bobovitých. Ty totiž žijí v blízkých přátelských vztazích s nitrifikačními bakteriemi, které umí zpracovávat vzdušný dusík z půdního vzduchu. Směska se vysévá obvykle v polovině vegetace, seká se
V naší poradně s názvem CHOROBY RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Opakovaně asi třetím rokem mi zahnívají špičky rajčat jak vidno na fotografii.zkousel jsem jeden rok přihnojovat krystalonem na rajčata a bylo to také.tento rok jsem nehnojil vůbec a také se to objevuje.jestli někdo neporadi Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Zkuste co nejdříve do půdy zapravit hašené vápno. Rodělejte trochu vápna ve vodě a zalijte s ním zeminu. Tyto černé skvrny na rajčatech jsou z důvodu nedostatku vápníku v půdě, což pak způsobuje odumírání tkáně, které se projevuje takovýmto černáním. Příští rok na to pamatujte při přípravě půdy a zapravte do ní dostatek provápněného kompostu.
pH je jedním z nejdůležitějších parametrů bazénové vody. Udržování v optimálních podmínkách vám umožní užívat si křišťálově čistou vodu s menší údržbou a také prodloužíte životnost bazénu. pH je měřítkem stupně kyselosti a zásaditosti vody. V bazénu se tato hodnota může pohybovat mezi 7,2 a 7,6 , a je třeba jednat, pokud vidíme, že jde mimo tento rozsah.
Když pH klesne pod 7,2, voda se stává kyselou, což způsobuje různé problémy jak lidem, tak materiálům bazénu. Na jednu stranu může způsobit podráždění pokožky, očí nebo sliznic koupajících se, na druhou stranu urychlí opotřebení materiálů tvořících bazén a můžeme se ocitnout v problémech s korozí na schodech, ventilech, čerpadlech nebo v samotném filtru.
Místo toho, když pH stoupne nad 7,6, voda se stane příliš zásaditou. V tomto případě také zjišťujeme, že pokožka koupajících se je podrážděná a suchá a navíc se podporuje vzhled zbytků vápníku na hladině bazénu. Mění se také vzhled vody, která získává více zakalený nebo neprůhledný vzhled a snižuje se účinek chlóru. To způsobí snížení dezinfekční schopnosti, čímž se zvýší přítomnost a růst řas ve vodě.
pH je základním parametrem pro údržbu bazénu a důrazně doporučujeme provádět pravidelnou kontrolu, abyste se ujistili, že voda a její hladina pH jsou v optimálním rozmezí. Doporučujeme vám provést alespoň jeden týdenní odečet jeho hladiny a rychle jednat, když jeho hodnota překročí toleranční limity.
Kolik gramů kyseliny citrónové ke snížení pH?
Množství kyseliny citronové závisí na aktuálním pH, respektive na počtu bodů, o které je třeba pH snížit. Skutečné množství tedy zjistíte až na místě, kdy do vody přidáváte kyselinu citronovou a zároveň měříte pH bazénové vody. Kyselinu do bazénu přidávejte naředěnou. V 50 litrech vody rozpusťte jednu lžíci kyseliny citrónové 17 gramů. Tím získáte kyselou vodu, kterou pak dávkujte do bazénu.
V naší poradně s názvem PRODEJ MUCHOVNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Topičová.
Dobrý den,
ráda bych se zeptala kde je možné zakoupit - Muchovník indiánská borůvka .
Děkuji za odpověď.
Topičová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Muchovník můžete běžně koupit v mnoha zahradních a dokonce si ho můžete objednat i přes internet. Nabídky internetu jsou vidět tady https://www.google.com/sear…
A co je potřeba vědět o pozemku, na němž bychom chtěli založit vinici?
Obecně lze říci, že réva se hodí do mírného a subtropického pásma. Více na sever je pro ni zima, v tropech nevyhovují dlouhé (půlroční) intervaly sucha a srážek. Také nadmořská výška je omezující faktor. Kvůli vhodným teplotním podmínkám v našich zeměpisných šířkách bychom měli vybrat pozemky do výšky 300 – 350 m nad mořem, pokud chceme dosáhnout přiměřené kvality sklizně. Určitě se dají najít vhodná místa pro pěstování révy i ve vyšší nadmořské výšce, je však nutno počítat s nižší dosažitelnou cukernatostí i s vyšším obsahem kyselin v hroznech.
Vinné révě se nejlépe daří na jižním svahu...
Určitě. Svahy orientované na jih jsou na naší polokouli těmi nejvýhřevnějšími polohami. Keře vysazené na západních svazích zůstávají dlouho orosené nebo mokré po srážkách, což vytváří vhodné podmínky pro rozvoj houbových chorob. Na východních svazích hrozí nebezpečí, že mladé letorosty budou poškozeny jarními mrazy, protože zde bývá velký rozdíl mezi denními a nočními teplotami. A svahy obrácené na sever bývají studené a pro pěstování révy se nehodí.
Stejně tak je potřebné uvědomit si rozdíly na jednotlivých částech svahu. Nahoře na kopci často povívá větřík, čímž se teploty snižují. Proto se na vrcholy svahů hodí odrůdy s kratší vegetační dobou. Dolní části svahu mívají hluboké, hlinitější půdy (vlivem dlouhodobé eroze), proto se hodí pro odrůdy s vysokou plodností, které mívají větší nároky na vodu. Někde se však na dolních svazích mohou občas vyskytovat přízemní mrazíky – tam je nutné vybírat odolnější odrůdy.
Která odrůda se osvědčila jako nejodolnější vůči mrazům?
Ryzlink rýnský.
Nejlepším místem na svahu je tedy jeho střední část...
Ano, zvláště pak, když je otočená k jihu. To jsou polohy ideální pro nejnáročnější odrůdy, jako je například Rulandské bílé, Rulandské šedé, Chardonnay, Tramín červený a další.
Říkáte, že hlinitější půdy se hodí pro vysoce plodné odrůdy. Jaké druhy půd vlastně révě vyhovují?
Z hlediska nároků na druhy a kvalitu půd je réva nenáročná; obecně je možné říci, že roste ve všech druzích půd s jedinou výjimkou – nedaří se jí v půdách přemokřených, které jsou studené a uhnívají v nich kořeny. Réva zkrátka nemá ráda „mokré nohy“. I když samozřejmě některé skupiny odrůd se trochu specializují na „své“ půdy. Jak jsem již uvedla, hlinitější půdy se hodí pro odrůdy, které přinášejí vysoké výnosy, ale zvláštní kvalita vín se od nich očekávat nedá.
Pro kvalitní odrůdy jsou nejvhodnější půdy kamenité nebo štěrkovité, které se během dne dobře prohřívají a ještě po západu slunce uvolňují nahromaděné tep
Ve svém příspěvku MUCHOVNÍK INDIÁNSKÁ BORŮVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radek.
Dobrý den,
ať dělám, co dělám, nemůžu najít informaci o opadavosti listí Muchovníku na zimu.
Děkuji za odpověď.
Běťák
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Věra Kalivodová.
Dobrý den,koupila jsem si muchovník a chtěla bych aby to byl stromek, teď má tři hlavní větve ,jak ho mám prosím stříhat ,nemohu nikde najít video ,ukázku ,děkuji za radu , Kalivodová
Skalníky patří již řadu let k významným a vyhledávaným okrasným keřům, oblíbeným jak u našich zahrádkářů, tak i v zahradní architektuře. Pěstují se pro skutečně mnohostranné upotřebení, dále pro zvláštní půvab plodů v podzimním období, pro zajímavý tvar větví, charakter rozvětvení i ornamentální rozvětvení listů a někdy i dekorativní květenství. Květy jsou sice u většiny forem více nápadné, s výjimkou například skalníku mnohokvětého s převislými větvemi, který dorůstá výše až 3,5 m a připomíná v době květu záplavou bílých kvítků známý tavolník. Na podzim pak přináší spousty šarlatově červených a poměrně velkých plodů. Velmi dobře se hodí k výsadbě do trávníku jako solitéra nebo do širších kvetoucích živých plotů.
Skalníky patří k medonosným rostlinám a všechny druhy jsou v době květu bohatě navštěvovány včelami. Mnohé skalníky se vyznačují stálezeleným olistěním, další, opadavé druhy vynikají nádherným podzimním zbarvením listů. Plody skalníků jsou vítanou potravou hladovějícímu ptactvu v pozdním podzimu a v zimě. Většina z nich nabízí jasně červené bobule, jen několik málo žluté anebo i černé plody.
Skalníkům se daří v každé dobré zahradní zemi s obsahem vápna, spíše sušší, a to i takové, která se nám zdá vysloveně chudá. Líbí se jim na plném slunci, avšak spokojí se i s místem zastíněným, nebo v průvanu. Jsou mezi nimi výtečné solitéry, které se hodí i do živých plotů, dokonce i stříhaných, například Cotoneaster simonsii, ale též jako větrolamy, nebo do skupin keřů pro podzimní zbarvení, k oživení suchých svahů na slunci. Méně vzrůstné typy patří k vítaným dřevinám našich skalek nebo jejich nejbližšího okolí. Téměř všechny odrůdy se vyznačují velmi dobrým vzrůstem, a to i v městském ovzduší. Skalníky se vysazují na podzim i na jaře, a jestliže jsou předpěstovány v květináčích, tak po celý vegetační rok. Řez většinou není nutný, pokud jej však chceme z určitých důvodů provést, tedy nejlépe v zimě.
Množíme je výsevem, semena je nutno stratifikovat ihned po sklizni (po uzrání). Zjara je vyséváme buď pod sklo, nebo do volné půdy. Od počátku léta je můžeme množit i vegetativně, řízkováním a druhy s listy neopadavými řízkujeme o něco později.
Díky své nenáročnosti, krásným plodům a malebným růstovým formám se skalník dostal i do základního sortimentu přenosných a balkonových rostlin. V nádobách dobře roste například skalník vrbolistý (Cotoneaster salicifolius „Floccosus“) s převislými větvemi, poléhavý skalník Dammerův (Cotoneaster dammeri), skalník vodorovný (Cotoneaster horizontalis), skalník raný (Cotoneaster praecox) a elegantní skalník Watererův (Cotoneaste
V naší poradně s názvem CHOROBA PERENOSPORA VÍNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Nejezchlebová.
Prosím o radu,jestli mohu provádět postřik modrou skalicí,když svítí slunce a jakou koncentrací roztoku skalice.Děkuji předem za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Modrá skalice se používá na postřik proti plísním a má stejné účinky jako Kuprikol nebo Champion. Modrá skalice se aplikuje v kombinaci s jedlou sodou nebo hašeným vápnem, tvoří se takzvaná jícha. Postřik je lepší aplikovat v podvečerních nebo ranních hodinách. Za plného slunce hrozí popálení listů. Zde jsou dva návody, jak postřik připravit:
Burgundská jícha 1%
100 g modré skalice se rozpustí v pěti litrech vody. V druhé nádobě se rozpustí 140 g krystalické sody také v pěti litrech vody. Oba roztoky se těsně před použitím smísí tak, že se roztok skalice přilévá do roztoku se sodou, ne naopak. Pak se směs neboli burgunská jícha hned aplikuje na list postřikem.
Bordeauaxská jícha 1%
100 g modré skalice se rozpustí v pěti litrech vody a v jiné nádobě se rozpustí 150 g hašeného vápna také v pěti litrech vody. Po vychladnutí se oba roztoky smísí přiléváním skalice do vápna. Po tomto smísení je potřeba změřit pH vzniklého roztoku lakmusovým papírkem. PH musí být mírně zásadité kolem hodnoty 8. Zásaditost se zvýší přidáním vápna. Správně připravená jícha je modrá a po usazení je čirá. Musí se spotřebovat do 24 hodin. Při přípravě i při aplikaci se používají nekovové nádoby. Postřik se nesmí dostat na švestky, které spálí.
Většina zeleniny vyžaduje při pěstování hodně sluníčka, a to jak ke svému růstu, tak především k dozrávání plodu, proto při volbě umístění záhonu volte takové místo, které bude většinu dne na přímém slunci.
Dalším důležitým faktorem pro volbu místa záhonu je kvalita půdy a její odvodňovací schopnosti. V případě, že byste zvolili půdu příliš jílovitou, zadržovala by vám příliš velké množství vody. Malým pomocníkem, jak zjistit, zda je půda schopná správně odvodňovat, je, že si vykopete díru asi 30 cm hlubokou a zalijete ji vodou, pokud se vám voda vsákne do čtyř hodin, vybrali jste správně, pokud ne, musíte hledat dál.
Při výběru místa nesmíte zapomenout na hodnotu pH. Ideální hodnota pH pro pěstování zeleniny je 6,0 až 6,8 pH. Tuto hodnotu zjistíte buď testem provedeným lakmusovým papírkem, nebo případně podrobným zkoumáním půdy v laboratoři. Zjišťovat hodnotu pH byste měli několik měsíců před tím, než zeleninu budete chtít na záhon vysazovat, abyste měli dostatek času v případě potřeby pH snížit, či zvýšit. Potřebujete-li pH zvýšit, použijte vápenec, v opačném případě vám poslouží například síra.
Ve svém příspěvku KYSELINA DO BAZÉNU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alexandr starzinský.
zdravím,asi jsem natvrdlý ale nepochopil jsem čím tedy snižovat PH ,sírová je tedy vhodná?Protože všechny hnusy z obchodu jsou založeny právě na ní.Potřebuji asi 1x týdně upravit PH,dám do 50m3 bazénu 2-3 litry solné a potom chlornan a myslím že že to je dobré.Samozřejmě si od Vás nechám poradit jak to dělat lépe,děkuji A.S.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bazen servis moric.
Ano.tak je to v pohode.nejlepsi ale je, mit automaticky davkovac ph.cena...cca 10000.
Plody muchovníku jsou malvičky tmavě fialové až modré barvy o průměru deset milimetrů. Dle druhu dozrávají od poloviny června do konce srpna. Kvůli vyšší šťavnatosti a cukernatosti je můžete nechat klidně týden přezrát. Z plně vzrostlého keře lze sklidit osm až patnáct kilogramů plodů v závislosti na volbě odrůdy. Nevadí-li vám sklízet plody postupně, můžete zvolit i původní formy: muchovník kanadský či Lamarckův.
Plody muchovníku mají své místo i v lidovém léčitelství, protože obsahují velké množství vitamínu C a B12, barviva (antokyany, jimž se přisuzuje účinnost proti rakovinnému bujení) a zdraví prospěšné minerály. Plody celkově podporují odolnost organismu, působí preventivně proti žaludečním chorobám a při onkologických onemocněních je možné plody muchovníku podávat jako podpůrný doplněk stravy. Při žaludečních a střevních potížích může být podáván čaj ze sušených listů.
V Kanadě se plod zvaný saskatoon berry sklízí komerčně. Známé jídlo původních amerických obyvatel (indiánů) pemikan (pemmican) obvykle obsahovalo kromě sušeného masa s tukem právě sušené plody muchovníku. Stonky muchovníku byly pak často používány k výrobě šípů. Některé druhy muchovníků jsou velmi oblíbené okrasné keře pěstované pro květy, kůru a pro krásu podzimního barevného listí.
Doporučení: Využití plodů je podobné jako u ostatního drobného ovoce. Můžete je zpracovat do zavařenin či kompotů, nebo vyrobit šťávu. Karmínové zbarvení dužiny se využívá v potravinářském průmyslu. Odvar z listů pomáhá při žaludečních a střevních potížích.
Ve svém příspěvku MNOŽENÍ BORŮVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenek stříž.
Dobrý den,
Začal jsem pěstovat borůvky a prosím o všechny možné info o množení (doba, ,postup a td.) mám dobré pozdní odrůdy a chtěl bych je sám namnožit , děkuji Stříž
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jelinková Vlasta.
koupila sem si Muchovnik a rada bych si ho namnožila Děkuji
Z muchovníku si můžete vytvořit lahodný živý plot, zde jsou jeho výhody:
již 3. rok po výsadbě bohatě plodí (8–12 kg plodů/keř);
je absolutně odolný proti mrazu (snese až –40 °C), květy přežijí jarní mrazíky (–7 °C);
je odolný vůči suchu;
plody jsou elixírem zdraví – jsou plné vitamínů a minerálů, mimo jiné obsahují antokyany (ty hrají roli v prevenci mnoha chorob i rakoviny);
kvete nádhernými sněhobílými květy;
roste až do výšky 3–4 m, dobře snáší zmlazovací řez;
kvete v dubnu a již v červnu bohatě plodí;
nemá trny.
Muchovník je rostlina mnoha barev – krásné sněhobílé květy, listy hrající barvami od zelené až po temně rudou a lahodné plody podobné obrovským borůvkám.
V důsledku vysokých teplot, velkého počtu koupajících nebo při bouřkovém počasí se může voda v bazénu rychle zkazit. „Léčba“ se pak provádí přípravkem Chlor šok, který rapidně zvedne obsah chloru v bazénu a tím zahubí všechny řasy a bakterie. Nečistoty se následným užitím vločkovače zachytí ve filtru nebo odstraní ze dna.
Azuro Chlor šok G, 1 kg od Mountfieldu je jeden z přípravků pro úpravu bazénové vody chlorováním. Granulát slouží jako dezinfekční, protiporostový a antimikrobiální prostředek pro celosezonní údržbu a provoz otevřených nebo krytých bazénů, a to hlavně pro jednorázovou, tedy šokovou úpravu silně znečištěných bazénů. Likviduje řasy, houby, plísně, bakterie a viry. Při rozpouštění ve vodě dojde k prudkému zvýšení koncentrace chloru, která ničí většinu běžných druhů řas, účinkuje také na bakterie a viry. Přípravek umožňuje bezpečné, vysoké a velmi rychlé zachlorování bazénu, potřebné pro šokové ošetření vody znečištěné nárůstem řas.
Použití
Po napuštění bazénu před prvním chlorováním upravte hodnotu pH vody v bazénu na 7,0–7,4 a pak přidejte potřebnou dávku tohoto přípravku. Jako první dávku použijte cca 100 g (100 g je v odměrce asi 100 ml) granulátu na 10 m3 vody (10 000 l). Během provozu přidávejte každých 4–6 dní cca 50 g granulátu na 10 m3 vody. Jestliže k průběžnému chlorování používáte chlorové tablety, je nutné je přidat již další den po prvním chlorování. Obecně platí pravidlo, že pro dosažení křišťálově čisté a trvale hygienicky nezávadné vody by měla být hodnota pH v rozsahu 7,0–7,4 a obsah aktivního chloru udržován v rozmezí 0,3–0,6 mg/l. Klesne-li obsah chloru pod 0,3 mg/l, je třeba bezpodmínečně dodat chlor. Použitím 1,8 g přípravku se zvýší obsah aktivního chloru v 10 m3 vody cca o 0,1 mg/l. Při dlouhodobě pěkném počasí, zvýšeném provozu, vyšší teplotě vody nebo po bouřkách zdvojnásobte množství chloru (nárazové chlorování). Pro nárazové chlorování používejte dávku 80–120 g na 10 m3 vody. Po aplikaci přípravku (dokonalém rozpuštěním v bazénu) zkontrolujte pomocí testovací soupravy hodnotu pH a obsah aktivního chloru v bazénu. Pokud je hodnota pH mimo uvedené rozmezí, použijte přípravky na snížení nebo zvýšení pH. Pokud je obsah aktivního chloru vyšší než 0,8 mg/l, bazén nepoužívejte, snižte dávkování chloru a vyčkejte, až tato hodnota klesne do uvedeného rozmezí.
Důležité
Pro správné používání přípravku je nezbytné používat testovací soupravu na měření hodnoty pH a aktivního chloru v bazénové vodě. Pravidelně, a to nejméně 2x týdně, změřte pomocí testovací soupravy hodnotu pH a koncentraci aktivního chloru v bazénu. Chlorování provádějte vždy večer. K průběžné dezinfekci bazénové vody používejte přípravek Azuro Chlor T nebo Azuro Chlor Trio.
Způsob aplikace
Dávku přípravku dokonale rozpusťte ve vodě v čistém umělohmotném kbelíku. PŘÍPRAVEK SE PŘIDÁVÁ ZÁSADNĚ DO VODY, NE NAOPAK! Rozpuštěný přípravek pomalu nalijte přímo do bazénu nebo do skimmeru (sběrače). Během aplikace a 24 hodin po ní musí být v provozu filtrační zařízení.
Rajčata jsou poměrně náročné rostliny, vyžadují pro svůj růst speciální půdu, která je dobře zásobená živinami. Půda by měla mít pH mezi 6,0 až 6,5. Hodnotu pH na vámi připravovaném záhonu či v nádobě určené k pěstování zjistíte použitím lakmusového papírku. Jste-li si jisti, že vám v předchozím období v této půdě rostla zelenina bez problému, nechyběly jí žádné živiny a úroda byla solidní, pak je velice pravděpodobné, že hodnota pH spadá do správného rozsahu a vy se tím dále nemusíte zabývat. Zjišťovat pH půdy byste měli asi dva až tři měsíce pře samotnou výsadbou rajčat, abyste byli schopni odstranit možné nedostatky. Potřebujete-li zvýšit pH, je zapotřebí použít mletý vápenec, zatímco použitím sodíku pH snížíte.
Příprava záhonu
Před přesazováním sazeniček rajčat do zvoleného záhonu je zapotřebí půdu přerýt a obohatit živinami, a to buď z dobře rozleželého kompostu, nebo použitím proleželého chlévského hnoje. Půdu pečlivě upravte, větší hroudy hlíny rozmělněte, zbavte plevele, aby zbytečně neoslaboval rostliny tím, že bude odčerpávat potřebné živiny. Teprve takto pečlivě připravený záhon je nachystaný k sázení.
Příprava nádoby pro pěstování
Chystáte-li se pěstovat rajčata v nádobě, můžete použít klasický zahradní substrát, který zakoupíte v každém zahradnictví. Opět nejlépe použijte rozleželý kompost a se substrátem promíchejte jedna ku jedné. V nádobě je dobré na dno použít chlévský hnůj nebo rozsekanou trávu, obojí se při svém rozkladu zahřívá, čímž pak bude podporován růst rostliny. Hnůj či trávu zasypte připraveným speciálním substrátem – a máte hotovo.