Filetové háčkování se od ostatních druhů krajky odlišuje svými vzory, které jsou založené na čtvercích. Základ vzoru tvoří síť. Vyplněné čtverečky se nazývají bloky, otevřené okénka. Existují i propracovanější oka – proužky a lacetky. Obrácené lacetky vytvářejí kosočtvercové tvary. Síťky mohou být různě velké. Až se naučíte pracovat se schématem, zjistíte, že si můžete za pomoci čtverečkového papíru snadno tvořit své vlastní krásné vzory dle předlohy.
Ve svém příspěvku SÁZENÍ RAJČATJAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel NAĎA.
Někdo mi radil,abych račata sázela šikmo do půdy kvůli zakořenění,je to pravda?A ještě dotaz,pokud je zasadím do plastového kbelíku nebudou se v něm kořeny přehřívat?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarmil1.
Já hodně čerpám nápady a návody tady: https://magazin.specialniza… - určitě se tam dočtete vše, co budete potřebovat! :)
Azalka je jarní kvetoucí keř. Je velmi podobná rododendronu, ale je menšího vzrůstu a má menší květinové trsy než rododendron. Květenství azalky je nápadné zářivými barvami, které se vyskytují v mnoha variantách a velikostech. Květy kontrastují s tmavě zelenou barvou listů keře.
Botanický název: Rhododendron
Doba kvetení: brzy na jaře
Velikost: 40 cm, v závislosti na kultivaru
Květy: bílé, žluté, oranžové a červené
Světlo: polostín
Pěstování: při zasazování je nutné přidat mulčovací substrát ke spodní části keře
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět azalku.
Jírovec
Jírovec vytváří kouzlo v každé zahradě. Můžete si ho pořídit jako malý strom nebo keř. Není náročný na údržbu, má výrazné listy a nápadné květy.
Botanický název: Jírovec
Doba kvetení: jaro
Velikost: 3 m až 15 m a široký 9 m, v závislosti na kultivaru
Květy: červená, bílá, krémová, růžová nebo zelenožlutá
Světlo: plné slunce i polostín
Pěstování: tento keř je vhodný do větších zahrad, k rozmnožování slouží plody jírovce – kaštany, které se sází 1 až 2 cm hluboko do substrátu po dvou nebo po třech semenech.
Zde je několik fotografií, na nichž můžete vidět jírovec.
Kamélie
Kamélie miluje zimu, v tomto období většina zahradních rostlin odpočívá, ale kamélie se teprve zahřívá. Kamélie je evergreenem podzimního, zimního a brzkého jarního období. Je vhodná pro terénní úpravy okrasných zahrad, kdy vytváří krásné květy ve tvaru růží. Kamélie byly pěstovány několik let na Dálném východě, který je jejich rodným krajem. V současné době existuje více než 3 000 druhů těchto keřů.
Botanický název: Camellia
Doba kvetení: podzim, zima a brzy na jaře, v závislosti na odrůdě
Velikost: 0,8 m až 6 m
Květy: červená, růžová a bílá
Světlo: polostín
Pěstování: keř je nutné chránit před sluncem, studeným a silným větrem. Keř není vhodné vysazovat do úplného stínu, který sníží květenství rostliny.
Lýkovec je keř s intenzivní vůní květů, což je hlavní důvod, proč se vysazuje do okrasných zahrad. Květy vavřínu jsou jemné bílé, růžové a fialové květy a existuje mnoho odrůd keřů. Vavřín je univerzálním keřem, který se v okrasné zahradě používá jako půdopokryvný prvek.
Botanický název: Daphne
Doba kvetení: od jara do podzimu, v závislosti na odrůdě
Velikost: 0,5 m až 12 m
Květy: čtyřlaločnaté trubkovité květy v bílé, růžové nebo lila barvě
Masopust není církevní svátek, ale byl zařazen do církevního kalendáře, takže jeho termín se určuje podle Velikonoc. Přípravou na masopust býval čtvrtek před masopustní nedělí, nazývaný „tučný čtvrtek“. Panovalo přesvědčení, že v tento den má člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celý rok při síle.
Masopust začíná 6. ledna svátkem Tří králů a vrcholí o masopustním pondělí a úterý čtyřicet dní před velikonočními svátky. Tehdy chodí obcemi nebo městy fašankový průvod masek, který končí masopustní zábavou. Posledním dnem tohoto období je Škaredá neboli Popeleční středa, začátek půstu. Masopustní dny tedy trvají až do doby, kdy končí nadvláda zimy a jaro je za dveřmi.
Hlavní masopustní zábava začínala o „masopustní neděli“ (49 dní před Velikonocemi). Také toho dne byl oběd bohatý, ale netrval příliš dlouho, protože se všichni chystali do hospody k muzice. Někdy se tancovalo přímo na návsi a tanec se často protáhl až do rána. Také masopustní pondělí probíhalo ve znamení zábavy a tance. V mnoha vsích se konal „mužovský bál“, kam neměla přístup svobodná chasa; tancovali jen ženatí a vdané.
Vyvrcholením masopustu bylo úterý (47 dní před Velikonocemi). Toho dne procházely vesnicemi průvody maškar, hrála se masopustní divadelní představení, secvičená obvykle žáky. Obchůzky masek neměly závazná pravidla; záleželo na vtipu a pohotovosti účinkujících, jaké taškařice budou provádět. Masky byly všude pohoštěny něčím k zakousnutí a především pálenkou a pivem, které ještě zvyšovaly rozpustilost a veselí. Bývalo však i několik tradičních masek, které se objevovaly každoročně. Mezi ně patří například medvěd, někdy vedený na řetězu medvědářem. Jinou tradiční maskou bývala takzvaná klibna (šiml, kobyla, koníček), skrývající často dvě osoby. Objevovala se i maska s jezdcem na koni, žid s pytlem nebo rancem na zádech, bába s nůší, kominík se žebříkem, kozel a mnoho dalších.
Maškary a tanec měly pro naše předky kdysi mnohem hlubší smysl, a to zvláště hospodářský. Tanec maškar s medvědem a koníčkem, nejoblíbenějšími maskami, kterým byla přikládána plodonosná moc, měl přinést kromě plodnosti bohatou úrodu na polích a prosperitu dobytka. Masopustní koledování v dřívější době mělo význam i pro chudší lid, kdy už se skromné zásoby v domácnosti značně ztenčily.
Masopust je ve srovnání s ostatními svátky poněkud zvláštní. Možná proto, že se jej nikdy nepodařilo přizpůsobit liturgickým předpisům. Oblíbily si ho všechny vrstvy obyvatel, od nejchudších až po panovníky. Na šlechtických sídlech se pořádaly karnevalové zábavy v maskách, které pronikly i na panovnické dvory.
V naší poradně s názvem ORCHIDEJ NA ORCHIDEJI-A CO DÁL? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Dobrý den, na stonku po odkvětu mi vyrašila nejdříve menší odnož orchideje, poté mi z hlavní rostliny začal růst stonek nových květů. Avšak vyrostl jen do výše 11cm a konec. Žádné květy. Květina zůstala takto asi 4-5 měsíců a nedávno se šíleně rychle začala zvětšovat ta odnož nahoře a asi před 10 dny jsem si všiml, že vyhání stonek na květ. Říkám si, jestli to není počasím. V dnešních dnech je slunečno, rostlina je na okně, možná je to poslední záchvěv přírody.
Je to běžné?
Nebo:je to běžná anomálie?
Nový stonek je dlouhý už 6cm.
Co s tím, až(pokud)to vykvete? Udrží ten spodní stonek horní aplégr, jehož listy jsou v současnosti 3ks a největší má už 19cm? Je to v podstatě samostatná rostlina. Ale kdykoliv jsme podobné doma dali od hlavního stonku a pokusili ji pěstovat, tak zašla.
Na 99% jde o phalaenopsis ale nejsem odborník.
Budu rád za jakoukoliv informaci, recenzi,názor
A pokud by se někdo chtěl problémem zaobírat důkladněji, pokusím se poslat foto.
S díky Petr
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Vaše orchidej takto reaguje na zkracující se dny. Když je denní doba delší než noc (typicky v létě), tak roste, a když se den zkrátí a tma je delší, tak rostlina nasazuje na květ (typicky podzim a jaro). To, zdali zvládne dokončit násadu až do vykvetení, již záleží na místních pěstebních podmínkách - méně vláhy do kořenů, větší vzdušná vlhkost, nižší teplota, méně hnojiva s omezeným dusíkem, atd.
Až bude mít odnož vlastní kořeny, tak ji můžete odříznout, ránu zasypat dřevěným uhlím a zasadit ji samostatně do substrátu pro orchideje.
První rok je nutné s příchodem jara provést řez švestek ihned po objevení prvních pupenů. K prořezání švestky používejte kvalitní a především ostré zahradnické nůžky. Jednoroční sazenice mají pouze kmen (v tomto případě terminál) bez větví. Ten je potřeba zkrátit přibližně o jednu třetinu, abyste vytvořili metr vysoký kmen pro budoucí korunu.
Následující jaro se ve stejnou dobu pokuste vytvořit základ pro korunu, a to tak, že necháte pouze 3–4 nejsilnější větve, které zkrátíte minimálně o polovinu délky (v závislosti na jejich tloušťce). Slabší větvičky zkraťte o něco víc, silnější naopak o něco méně. Uvedené 3–4 větve vyberte tak, aby vznikla do všech stran co nejvyrovnanější koruna.
Od třetího roku už rostlinu jen korigujte. Během řezu švestky uplatňujte několik osvědčených pravidel. Pokud chcete větev zkrátit, zkracujte ji jen o třetinu. Všechny větve směřující kolmo do nebes, takzvané vlky, odstraňujte úplně. Zcela stříhejte nebo řežte také větve konkurující hlavní větvi. Tím se mimo jiné zbavíte větví rostoucích pod ostrým úhlem, které by se téměř s jistotou stejně jednoho dne vylomily. Pokud větev nevytváří příliš ostrý úhel a chcete ji zachovat, můžete ji vytvarovat prostým zavěšením závaží. Jakmile se větev dostane mimo nebezpečný úhel i po odejmutí závaží, závaží odstraňte.
Řez švestek se doporučuje provádět hned zjara po vykouknutí prvních pupenů. Řez totiž v tuto dobu nekomplikují listy a je lépe vidět, co by se mělo prostříhat. Je však možné nahradit jaro druhou polovinou června nebo dobou po sklizni. Výrazně lépe švestka zvládá řez v průběhu vegetace. Během zimy jsou jakékoliv úpravy nevhodné.
V naší poradně s názvem ANTURIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.
Příští rok na jaře anturii přesaďte do rašeliny s trochou písku a pak od jara do podzimu přihnojujte každé dva týdny hnojivem s vysokým obsahem fosforu ve dvojnásobném zředění, než je uvedeno na obalu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alena Zlámalová.
Děkuji za radu. Už aby bylo další jaro a já mohla přesazovat.
Nápady, moderní design a promyšlená řešení pro optimální komfort při obsluze charakterizují program domácích přístrojů Liebherr. K nim patří stolní a volně stojící chladničky, kombinace chladničky a mrazničky, stolní a volně stojící mrazničky, mrazicí truhlice, chladničky na nápoje a na udržování zásob, klimatizované a temperované chladničky na víno a chladničky a mrazničky pro profesionální použití.
Patentovaný systém Liebherr BioFresh nabízí ideální klima pro uskladnění vašich potravin tak, aby zůstaly déle čerstvé a přispívaly tak ke zdravému stravování.
Teplota je udržována těsně nad bodem mrazu, aby bylo jídlo uchráněno před mrazem. Také je zde ideální vlhkost. Ovoce, zelenina, maso, a ryby si udrží své vitamíny a minerály, delikátní chuť a atraktivní vzhled až třikrát déle než v běžné chladničce.
Ve vybraných lednicích s mrazáky Liebherr najdete zásuvky BioFresh neboli oddělené chladicí přihrádky s vysokou vlhkostí, které jsou vhodné k uchování zeleniny a ovoce. Prostor DrySafe poskytuje nízkou vlhkost vzduchu, je tak ideální pro ukládání masa, ryb a mléčných výrobků, které by měly být vždy vzduchotěsně zabaleny. Při nízké teplotě a vlhkosti vzduchu se totiž sníží činnost mikroorganismů, které napomáhají kažení potravin. Díky výše uvedenému jsou potraviny déle čerstvé. Také je zde vhodné skladovat ryby.
Tyto chladničky v podstatě podporují zdraví a wellness styl díky udržení životně důležitých minerálů a vitamínů v potravinách. Ty zůstávají až třikrát déle čerstvé než s tradičním chlazením – technologie BioFresh Liebherr zaručuje perfektní čerstvost u všech druhů potravin.
Nejprodávanějším typem je chladnička Liebherr CUef 2811. Jde o volně stojící kombinovanou chladničku značky Liebherr s mrazničkou, o celkovém objemu 263 litrů. Vybavena je jasným LED osvětlením chladicí části, nastavitelnými nožičkami, tlumeným zavíráním a tyčovým madlem. Nastavení teploty lze provést jednoduše pomocí otočného regulátoru. Jistě oceníte i moderní vzhled lednic, díky kterému se skvěle hodí téměř do jakékoliv kuchyně. Mraznička o objemu 53 l je vybavena systémem SmartFrost, který zabezpečuje rovnoměrné rozdělení teploty, menší tvorbu námrazy a působí pozitivně na spotřebu energie. Vyjímatelné skleněné mezipodlážky a průhledné šuplíky umožňují variabilní uspořádání vnitřního prostoru. Tak lze celý vnitřní prostor použít jako VarioSpace i pro extra velké mražené produkty. Systém FrostSafe nabízí dokola uzavřené šuplíky s průhledným čelem pro dokonalé a energeticky úsporné mrazení. Chladnička nabízí 4 police z tvrzeného skla a 2 přihrádky na ovoce a zeleninu vyznačující se snadnou údržbou. Využívat můžete také přihrádku na&
Podělte se s námi se svými postupy a výsledky v diskuzi pod článkem. Řekněte nám z čeho vyrábíte nejradši svoje vonné silice a jaký je váš oblíbený způsob domácí výroby. Těšíme se na vaše nápady.
3D návrhů na výrobu leporela naleznete na internetu mnoho. Vyzkoušejte například tento inspirativní návod na obrázkové leporelo nebo tento a co říkáte na toto či toto.
Výsledné dílo opravdu záleží jen na vaší fantazii a šikovnosti. A jaké jsou vaše tipy a zajímavé nápady?
Ve svém příspěvku JARO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Bratanova.
Ahoj, zrovna jsem přijela z Frymburku z hotelu Leyla (https://hotel-lipno.cz/cs/) kde jim právě na zahradě bude růst forsythie. Teď je tam slunečno a myslím že to bude vypadat krásně.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Postup: Maso pokrájíme na drobné kousky a vložíme do hrnce, posypeme pepřem a kmínem, promícháme. Vodu svaříme a v horké rozpustíme kostku čirého vývaru, vmícháme oba sáčky sypkých ingrediencí a nakonec vešleháme hladkou mouku. Nalijeme na maso, promícháme a vaříme High 3–4 hodiny, až je maso měkké a omáčka krásně hladká. Pokud je příliš hustá, tak ji rozředíme vlažnou vodou a ještě 30 minut povaříme. Podáváme s houskovým knedlíkem.
V naší poradně s názvem ŠVESTKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Víchová Jarmila.
Stromek švestky zarostl novými až 2m dlouhými větvemi v místě odkud vyrůstají mají větve sílu více jak 2cm.Celý stromek velice těmi novými větvemi zhoustl.Kdy mohu nový obrost vyřezat? Děkuji za odpověď Víchová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Švestky se nesmí stříhat v zimě, protože hrozí nákaza hobovou chorobou pevník nachový. Nejlepší doba řezu pro mladé stromky je jaro. Vzrostlé stromy je pak nejlepší prořezávat v polovině léta.
Juky se botanicky řadí do čeledi agávovitých (Agavaceae). Jejich prapůvodní vlastí jsou horké oblasti Severní a Střední Ameriky a také Indie. Rod čítá okolo čtyřiceti druhů keřů a stromů. Odborníci znají juky i pod označením Hesperoyucca.
Juku seženete téměř v každém květinářství. Jedná se o menší stromek, z jehož kmínku vyrůstá jedna či více růžic s asi šedesát centimetrů dlouhými, tmavě zelenými listy. Jako mladá roste ve formě růžic, později u ní dochází k zasychání spodních listů, což má za následek postupně se vytvářející, poměrně silný kmen. Pro kultivar Variegata jsou typické bílé okraje listů.
Teplomilné juky mají rády rozptýlené i přímé sluneční světlo a pravidelnou, avšak mírnou zálivku. Substrát by měl zůstávat stále mírně vlhký. Jednou za tři týdny rostliny přihnojujte tekutým hnojivem pro palmy a v suchých panelákových bytech roste listy.
V letních měsících jukám dopřejte pobyt na balkoně, případně na terase. Zvolte pro ně chráněné umístění, kde neohrozí přímé sluneční záření, průvan ani bičování deštěm.
V zimním období juku přeneste na místo s nižšími teplotami. Jako nejvhodnější se jeví zimní zahrada, případně prosklená lodžie. Nezapomeňte na omezení zálivky, hnojit v tuto dobu přestaňte úplně.
V případě přelití začnou rostliny velmi rychle chřadnout – kromě žloutnutí listů tento stav bezpečně poznáte podle změknutí kmínku. Záchrana musí být okamžitá, spočívá v přesazení do nového substrátu, jinak exempláře uhynou.
Juky přesaďte každé jaro do květináčů, jejichž průměr je oproti těm původním větší minimálně o pět centimetrů. Kupte substrát pro palmy, přidejte k němu kvalitní zahradní zeminu a trochu písku. Do spodní části nádoby nasypte keramzit, který poslouží jako drenáž.
„První fenofáze období zrání se označuje „zaměkání bobulí“. Bobule dosáhly své konečné velikosti, dužnina měkne, chlorofylové zbarvení slupek je nahrazováno jinými barvivy, do té doby chlorofylem překrytými. Doba, kdy bobule začínají zaměkat, je velmi specifická pro jednotlivé odrůdy. Nejranější odrůdy zaměkají obvykle od poloviny srpna, ty pozdní na konci září i později.
Nejsledovanější fenofází je dosažení zralosti, to je doba, kdy je v bobulích vyrovnaný poměr obsahu sacharidů a organických kyselin. Od ní se odvíjí zvolení správného termínu sklizně. Ten je velmi variabilní nejen podle ranosti odrůd, ale z části záleží i na tom, co od hroznů očekáváme, tedy jaké kvality chceme a můžeme dosáhnout.
Samozřejmě vyzrávají také listy, před jejich opadem se musí vytvořit odlučovací vrstvička buněk, jejíž vznik řídí další fytohormon, kyselina abscisová.
Třetí částí vegetačního cyklu je období vegetačního klidu. Rozlišují se dvě stádia: „dormance oček“, což je fyziologicky podmíněný stav, kdy v očkách neprobíhají žádné procesy: také bývá označován jako vnitřní (endogenní) vegetační klid. Po něm následuje postdormance, což je fenofáze klidu, který je daný vnějšími klimatickými podmínkami, proto se také označuje vynucený (exogenní) vegetační klid. Očka jsou připravena rašit, ale chladné počasí jim to nedovolí. Dojde-li k významnějšímu oteplení a pak se mrazy vrátí, mohou být očka citlivější na mráz, protože jejich mrazuodolnost se s oteplením snížila. Postdormance trvá do zahájení dalšího vegetačního cyklu v následujícím roce.“
Dormance - patrně to souvisí s latinským slovem dormire, které znamená spát.
Takže dopřejme révě spánek a za zimních večerů si studujme, jak se připravit na jaro.
V naší poradně s názvem ŠKŮDCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Malinová.
máme samosprašnou mandloň a dělají se dírky na listech a na plodech klejotok.Co to může způsobovat a jak proti tomu zasáhnout ? Děkuji za odpověď. Jarmila
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejspíš půjde o suchou skvrnitost listů peckovin (Stigmina carpophila). Léčba není jednoduchá. Musí se začít na podzim, aby příští sezóna byla bez této plísně. Když se na konci října do začátku listopadu aplikuje síran zinečnatý v množství 2,5 gramu na jeden metr čtverečný na urychlení pádu listů, zabrání se tím pokračování nákazy. V opačném případě se na stromech může vytvořit vysoké množství spór této plísně, které následující jaro infikují listy. Na jaře se pak aplikují fungicidy jako prevence proti opakování nákazy. Důležité je aplikovat fungicidy jen, když je vlhké počasí, protože při častém stříkání hrozí vznik rezistence. Účinné fungicidy jsou ANTRE 70 WG, CUPROZIN PROGRESS, DEFENDER, DITHANE DG NEO-TEC, FUNGURAN PROGRESS, TALENT.
Tyto okrasné keře, které nejsou náročné na údržbu, kvetou většinou velmi bohatě od konce dubna do konce května. Listy mají drobné, oválné, mírně lesklé a středně zelené.
Překrásná stálezelená dřevina kulovitého tvaru s nepřehlédnutelnými květy, které každé jaro ohromují svou nádhernou barvou, stavbou květu a velikostí. Listy jsou neopadavé, tmavě zelené. Rododendron kvete od května do června a jeho květy mají různé bravy podle druhu. Výška keře je 1,8 až 2,5 m, šířka 1,8 až 2,5 m. Vyžaduje mírně kyselou a živnou půdu. Dobře snáší zastínění, potřebuje alespoň polostín (nejlépe dopolední z východní strany). V zimě je citlivý především na dopolední slunce, jež může silně popálit jeho listy. Nemají-li tedy zvláště mladé keře přirozený dopolední stín, je třeba je chránit (například chvojím). Rododendron má široké spektrum využití: jako nepřehlédnutelná solitéra, do skupinové výsadby či na vřesoviště.
Azalka japonská
Tyto na údržbu nenáročné keře kvetou většinou velmi bohatě od konce dubna až do konce května a jejich květy mají oranžovou barvu. Listy jsou drobné, oválné, mírně lesklé a mají středně zelenou barvu. Výška keře je 30 až 60 cm, šířka 1,8 až 2,5 m. V polostínu a stínu téměř neopadávají, naproti tomu na slunných plochách může více než polovina listů přes zimu opadat. Na jejich místě pak na jaře po odkvětu vyrostou listy nové. Azalka potřebuje lehkou, kyselou, velmi propustnou a nejlépe neustále vlhkou půdu bohatou na železo a fosfor. Ideální je do skupinové výsadby a na vřesoviště.
Azalka japonská zakrslá
Jedná se o plnokvětou odrůdu. Keř má sněhově bílé květy a kvete většinou velmi bohatě od konce dubna do konce května. Ostatní vlastnosti a potřeby jsou stejné jako u azalky japonské (viz výše).
Dřín obecný
Dřín je opadavý, široce rozložitý a vzdušný keř se sytě zeleným olistěním. Drobné žluté kvítky vykvétají ještě na holých větvích již v březnu. V srpnu dozrávají plody, které mají červenou barvu a jsou velmi chutné a zdravé (obsahují velké množství vitaminu C). Keř může dorůst až do výšky 5 m. Na půdu a umístění je dřín naprosto nenáročný. Dříny se hodí do skupin nebo se z nich může vytvořit stříhaný či volně rostoucí živý plot.
Kdoulovec lahvicovitý
Rozložitý až vystoupavý opadavý keř, jehož výška je až 1,6 m. Před olistěním se na něm objevuje záplava tmavě růžových květů. Po odkvětu pak kdoulovec zdobí velké žlutavé nebo žlutozelené jablkovité plody, a to až do pozdního podzimu, mnohdy dokonce až do jara. Plody jsou jedlé, ale kvůli poněkud kyselé a svíravé chuti se obvykle ne
Ve svém příspěvku KDY SAZET HABR JAKO ZIVY PLOT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlasta borojevicova.
Dobry den, ziji na malte a rada bych vysazela zivy plot kolem tenisovych kurtu mozna prave z habru.Moje otazka prosim ktery mesic je na vysadbu vhodny.dEKUJI
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Roman Beneš.
Dobrý den, nejsem úplný specialista, ale habr je trochu jak plevel. Jen tak něco ho nezahubí. Takže bych doporučil na sázení zj. jaro nebo podzim, ale aby stihl dostatečně zakořenit před prvními mrazy. Prostě období dostatečné vláhy.
Rostlinu můžete množit semeny nebo vrcholovými či stonkovými řízky, nejvhodnějším obdobím je jaro a léto. Semena ke svému vyklíčení potřebují obvykle 2–3 měsíce. Množení pomocí řízků je pohodlnější a rychlejší, i když takto získáme jen mále množství rostlinek. K řízkování můžete použít vrcholky výhonků, boční výhonky nebo i kusy kmene. Řízky zasaďte do směsi rašeliny a písku, zakryjte je igelitovým sáčkem a udržujt při stálé teplotě 21–24 °C. Boční výhonky odřezávejte raději i s kouskem kmenu, rychleji pak zakoření. Pokud zvolíte množení pomocí kmenových řízků, musí mít alespoň dva pupeny a pokládají se vodorovně na zeminu. U dracén s pestrými listy se nejdříve objeví zelené listy, které teprve později získají svou typickou barvu. Vrcholové řízky oddělujte šikmým řezem, obalte je v práškovém stimulátoru a zapíchněte do množírenského substrátu. K jejich zakořenění je zapotřebí mírná vlhkost a stálá teplota nad 22 °C.
Ve svém příspěvku JAK PĚSTOVAT VĚNCOVEC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Sacherová.
proč mi na desetiletém věncovci žloutnou listy. Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Honza.
Zdravím všechny pěstitele Věncovce.Věncovec není náročný na pěstování,ale jako každá rostlina chce určitá pravidla.Nepřelévat při zalévání,žloutnou listy,málo zálivky,žloutnou listy.Zalévat přiměřeně,ale je možno i do podmisky,pokud kvete,neotáčet a pokud jej musíte na nezbytně nutnou dobu přemístit,vrátit do původní polohy.Na jaro třeba ven do polostínu,na zimu do místnosti s normální teplotou.Je dobré ho jednou za čas osprchovat,pokud se zdá být přerostlý,seříznout a řízky zasadit na množení.Odměnou za celoroční péči se vám odvděčí bohatým kvetením a příjemnou vůní po celé léto.
Anturie je typicky skleníková rostlina. Velmi dobře se však také pěstuje v interiéru jako dekorativní pokojová květina. Anturie je vzpřímená rostlina s krátkým kmínkem s listy, které mají různé tvary a jsou kožovité. Anturie se pěstují pro svůj dekorativní toulec. Mladé anturie rostou pomalu, ročně vytvoří dva až tři listy. Stanoviště by měla mít anturie světlé, ale chráněné před přímými letními slunečními paprsky. Aby se mohla rostlina v celé své kráse rozvinout, musí být umístěna v interiéru, kde neklesne teplota pod 20° Celsia. Optimální teplota by se měla pohybovat okolo 25° Celsia. Jestliže anturii budeme často vlhčit, bude dobře snášet i blízkost ústředního topení. Vhodnou dobou k přesazování anturie je jaro. Starší květiny přesazujeme jednou za dva až tři roky. Anturie se neletní.
Ve svém příspěvku KOMULE DAVIDOVA PĚSTOVÁNÍ STŘÍHÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga.
Prosím o radu k tomuto keři. Teď na jaře po větším seříznutí keř krásně obrůstá, ale na koncích, kde už by byly květy, se listy stáčejí do ruliček a zastaví růst, patrně i květu. Po rozvinutí těchto listů, není vidět žádný hmyz ani škůdce. Díky za odpověď, co s tím mám dělat a nebo radu, aby se to nestalo. Měla jsem to i vloni. Díky Olga
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Aranka.
Dobrý den, každé jaro když začne rostlina vyrůstat tak mi konce výhonků jako by někdo ustipnul. Spodní listy žloutnou a keř je slabý a nevyroste. Zůstane takový zakrslý.
Když toto období pomine, rostlina trochu odroste (120cm asi) a krásně kvete.
Chtěla bych jí z jara trochu pomoci a nevím jak. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Marantu přesazujeme každé nové jaro. Množíme právě v tomto období, a to rozdělením trsů při přesazování. Květináče se přikryjí polyetylénovým sáčkem a umístí na teplé stanoviště, dokud rostliny nezakoření. Další možností množení rostliny je řízkováním vrcholovými řízky. V případě, že množíte sami doma, stačí řízky ponořit do vody, kde „začas“ zakoření.
V naší poradně s názvem NETÝKAVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena.
Dostala jsem překrásnou netýkavku červeně kvetoucí.Od dubna mi pořád kvete na parapetu, má velkou spoustu květů. Je to ale ožralka, denně se musí zalévat.Nevíte jestli přežije zimu, nikdy jsem jí neměla tak nemám zkušenosti. Díky za radu.Hezký zbytek dne, Božena.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Aby vaše netýkavka zůstala naživu i přes zimu, udržujte ji teplotu na 13 °C. Tato teplota pomůže pozdržet její netrpělivé květy během zimní sezóny. Netýkavka bude spokojená, pokud bude mít prostor s teplotou 7 až 13 °C.
V zimě ji umístěte na parapet ve vytápěné zimní zahradě nebo chladné místnosti.
Rostlinu před zazimováním prohlídněte a byla-li venku, ošetřete ji kvůli obavám ze škůdců nebo chorob. K tomu použijte některý ze systémových insekticidů. Před umístěním na místo s jasným světlem, teplem a mírným množstvím vlhkosti je nejlepší odříznout asi třetinu rostliny.
Z odříznutých částí si můžete udělat řízky a vypěstovat přes zimu nové čerstvé rostliny.
Z rostliny odstřihněte 10 až 15 cm dlouhé odřezky špiček. Tím si zajistíte, že vaše netýkavka nebude na konci zimní sezóny vypadat pokrouceně a dřevnatě. Pokud chcete pěkný a čistý řez, doporučuji použít nůž nebo sterilní nůžky.
Jakmile skončíte, odstraňte listy ve spodní části řízků a poté je zasaďte do květináčové směsi. Ujistěte se, že směs je lehká a vlhká. Pak řízky umístěte na místo, které má tlumené světlo.
Kolem květináče můžete použít plastový sáček a vytvořit z něj skleník. Chcete-li jej použít, umístěte řízky netýkavky dovnitř a nechte je odkryté. Je to lepší, než když je pytlík dnem vzhůru, přes který pak nemůže proudit vzduch. Jakmile odřezky začnou růst, produkují i kořeny.
Připravte se na to, že budete muset zvětšovat velikost nádob nebo z nich rostliny úplně vyndat, až přijde jaro. Vezměte prosím na vědomí, že je nejlepší hnojit pouze tehdy, když rostlina aktivně roste a když je půda trvale vlhká.
Pokud rostliny přes zimu umístíte na místa s nedostatečným přirozeným světlem, musíte světlo doplnit. Pro dosažení nejlepších výsledků umístěte rostlinné světlo přibližně 15 cm nad vrchol rostliny po dobu přibližně 12 hodin denně.
Netýkavku můžete taky vypěstovat z nasbíraných semen, která během sezóny vyprodukovala.
Ačkoli mnoho hybridních rostlin produkuje zdravá semena, jejich potomci se zřídka podobají mateřské rostlině. Semena proto sbírejte pouze od nehybridních netýkavek.
Nasbírané semeno začněte vysévat do interiéru na začátku března. Přidejte semínka do vlhké směsi bez půdy a zatlačte dolů. Dále můžete na semeno přidat tenkou vrstvu hlíny. Nezapomeňte udržovat semena v teple.
Jahody lze pěstovat ze semen nebo vysazovat přímo sazenice. Asi největší výhodou pěstování jahodníků ze semen je to, že semena a samotné rostliny jsou vždy zdravé, nezavlečou vám na zahrádku žádnou chorobu, jak by se to mohlo stát u sazenic. Výsadbu jahod je třeba provést včas, ať už jde o převislé jahody, popínavé jahody, nebo klasické jahody. Ideální dobou pro vysazení jahod je jak podzim, tak i období na jaře. U jahodníků je velmi důležité, aby pořádně zakořenily. Jestliže se tak nestane, pak je rostlina předurčena k zániku.
Nejlepší doba pro výsadbu a přesazování převislých jahod je časné jaro. Ale platí, že rostliny v kontejnerech je možné vysazovat celoročně. Pro sadbu používejte vždy dostatečně velké nádoby. Čím větší objem zeminy bude v nádobě k dispozici, tím lépe budou jahodníky růst. Nezapomeňte na to, aby byly v nádobě dostatečně velké otvory pro odtok přebytečné vody a na dně asi 5 cm silná drenážní vrstva (například hrubý štěrk). Na tuto drenážní vrstvu položte netkanou textilii (běžně používanou například při pěstování zeleniny), aby se zemina nemohla smísit s drenážní vrstvou. Jako zeminu k sázení použijte nejlépe hotový substrát, který je k dostání v každém zahradnictví nebo větším supermarketu. Jahody vysazujte do truhlíků či velkých květináčů asi 30 cm od sebe.
Převislé jahody pěstované v květináčích či truhlících vyžadují mírné zastínění, aby nedošlo k přehřátí kořenového systému. Důležité je také pravidelnější přihnojování během vegetace a pravidelná zálivka. Plody nenechávejte přezrát, vypadají na rostlině sice hezky, ale postupně ztrácejí chuť.
Při pěstování převislých jahodníků v květináči dbejte na to, aby byla půda vždy rovnoměrně vlhká, jinak rostliny reagují přerušením růstu. Proto, a to zejména po výsadbě a až do okamžiku, kdy jahodník začne růst, soustavně zajišťujte mírnou vlhkost půdy. Nikdy však nezalévejte listy, plody a srdíčko rostliny, předejdete tak tvorbě plísňových infekcí a hnilobě.
Sklizeň plodů bude možná od května do prvních mrazů. Pro požadovaný růst jahodníku je nutné první květy odstranit. Tento krok bude rostlinu stimulovat k nárůstu šlahounů, na nichž se postupně po jednotlivých patrech bude vytvářet velké množství plodů. Na rostlině ale ponechte maximálně 3–4 silné šlahouny. Později přirůstající šlahouny odstraňte, jahody tak budou větší, chutnější a rostlina začne dříve plodit na vzdálenějších patrech. Při dobré péči mohou mít šlahouny až 5 pater a dosahovat délky více než 150 cm. Ale doporučuje se na každém šlahounu ponechat pouze tři patra.
Keře jsou na zahradě ideální kulisou, která vytváří pocit stálosti. Nejlépe uděláme, když vybereme rostliny různé výšky a tvaru a strategicky je rozmístíme. Keře kvetoucí výraznými barvami kombinujeme s těmi, jejichž květy jsou poněkud mdlé.
Jedná se o opadavý keř, který dorůstá až do třímetrové výšky a bývá jen o něco málo rozkladitější. V potřebné velikosti se ale dá udržovat řezem, který provedete jednou za dva tři roky. Řez se nesmí provádět ke konci zimy, protože by keř nekvetl.
Ruj vlasatá kvete od června do července. Pro červenolistou Royal Purple je typický nenápadný, zelenobílý květ, kultivar Nordine má purpurový list i květ. Největší ozdobou keře jsou barevné vlasovité chomáče vyrůstající na stopkách opadaných květů. Ruj se k výsadbě hodí jako solitér, na podzim upoutá výrazným zlatožlutým nebo oranžovým vybarvením listů. Má ráda propustnou půdu s obsahem vápna, je mrazuvzdorná a dobře se množí rostoucími odnožemi. Řízky se ujímají špatně.
Jedná se o poloopadavý hustě větvený keř, který dorůstá obvykle do výšky 1,5 až 2 m a do šířky 1 až 1,5 m. Kvete od začátku července do konce srpna růžovobílými květy, které se začínají tvořit na letošním dřevě koncem léta. Vyžaduje slunné či polostinné stanoviště bez přímého denního úpalu, s dobře propustnou a vlhčí půdou. Vhodné použití je do skupinových výsadeb nebo jako menší solitér.
Překrásná stálezelená dřevina kulovitého tvaru s nepřehlédnutelnými květy, které každé jaro ohromují svou nádhernou jasnou barvou, stavbou květu a velikostí. Listy jsou neopadavé, tmavě zelené. Kvete v květnu až červnu, a to v různých barevných variacích podle druhu. Výška keře je 1,8 až 2,5 m, šířka 1,8 až 2,5 m. Vyžaduje mírně kyselou a živnou půdu. Snášejí dobře zastínění, vyžadují alespoň polostín, nejlépe dopolední, z východní strany. Citlivé jsou v zimě především na dopolední slunce, které může silně popálit listy. Proto zvláště mladé rostliny chráníme obvykle chvojím nebo stínovkou, nemají-li přirozený dopolední stín. Vhodný jako nepřehlédnutelný solitér, do skupinové výsadby či do vřesoviště.
Rozložitý až vystoupavý opadavý keř, který dorůstá až do výšky 1,6 m, před olistěním je obalen záplavou tmavě růžových květů. Po odkvětu kdoulovec zdobí velké žlutavé nebo žlutozelené jablkovité plody, přetrvávající až do pozdního podzimu, mnohdy až do jara. Plody jsou jedlé, ale pro poněkud kyselou a svíravou chuť se obvykle nepojídají samostatně, spíše se přidávají jako dochucovadlo. Listy jsou zelené. Kdoulovec je na půdu nen