PLISEN BRAMBOROVA MANGANISTAN je jedno z témat, které se týká tohoto článku. Hypermangan, chemicky KMnO4, je černofialová lesklá krystalická sůl, velmi dobře rozpustná ve vodě, přičemž vzniká růžovofialový až tmavofialový roztok. Barva roztoku záleží na koncentraci. Hypermangan se běžně používá ve zdravotnictví, veterinářství, ale i v zahradnické praxi. Určitě znáte lapálie s plísněmi na půdě a na rostlinách. A právě s tímto problémem vám může pomoci hypermangan.
Hypermangan do půdy
Pokud se vám na zemině u rostlin vyskytl šedý až nazelenalý povrch, můžete jej odstranit pomocí hypermanganu – manganistanu draselného.
Jak namíchat manganistan draselný do půdy?
Do zálivkové vody, většinou do PET lahve o obsahu 1,5 litru, dejte cca 4 zrníčka, aby byla barva roztoku slabě fialová. Pokud použijete roztok silnější, spálíte plodiny na povrchu země.
Manganistan draselný lze použít k ošetření půdy, především k dezinfekci a oxidaci organických kontaminantů. Používá se k odstranění patogenů a škodlivých organismů z půdy před výsadbou. Po zředění ve vodě jej lze použít k dezinfekci semen, dezinfekci půdy a léčbě některých chorob rostlin.
Zemědělské využití
Dezinfekce semen: Před výsadbou namočte semena na stanovenou dobu 30 minut do zředěného roztoku manganistanu draselného 0,5 g/l.
Dezinfekce půdy: Aplikujte zředěný roztok 2 g/l na osební půdu a zajistěte rovnoměrné pokrytí.
Léčba chorob: Manganistan draselný lze použít k potlačení chorob, jako je vadnutí, hniloba kořenů a další houbové infekce u různých plodin. Pro ošetření houbových infekcí rostlin lze použít 0,25% roztok (2,5 gramu na 1 litr vody).
Sanace půdy
Oxidační kontaminanty
Manganistan draselný může oxidovat organické kontaminanty v půdě, jako jsou ropné uhlovodíky, čímž je činí méně škodlivými nebo snadněji biologicky rozložitelnými.
Sanace těžkých kovů
Lze jej použít ve spojení s jinými materiály, jako je biochar, k imobilizaci těžkých kovů v půdě a snížení jejich toxicity.
Důležité informace
Ředění: hypermangan před aplikací na půdu nebo semena vždy zřeďte.
Bezpečnostní opatření: Při manipulaci s hypermanganem používejte rukavice a ochranu očí.
Přesné dávkování: Nepoužívejte nadměrné koncentrace, protože může být škodlivý pro rostliny.
Samostatné použití: Nemíchejte manganistan draselný s jinými pesticidy nebo hnojivy.
Správné skladování: Během používání rozpusťte manganistan draselný ve vodě a vyhněte se dlouhodobému skladování roztoku.
Manganistan draselný může být cenným nástrojem v zemědělství pro dezinfekci půdy a semen, kontrolu chorob rostlin a dokonce i pro pomoc při sanaci kontaminovaných půd. Je však nezbytné dodržovat doporučená ředění a bezpečnostní opatření, aby bylo zajištěno účinné a bezpečné použití.
V naší poradně s názvem ČESNEK SKLADOVÁNÍ - PLÍSEŇ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ingrid Míková.
Dobrý den, prosím Vás, máte někdo zkušenost s plísní při skladování česneku? Nakoupila jsem zásobu kvalitního českého česneku na zimu. Umístila jsem ho v kyticích do prázdného "petrželáku" a dala na otevřenou lodžii. Bohužel jsou teploty stále nad 0 C a na česneku se objevila plíseň (černé skvrnky rozseté po povrchu stonků a vrchní slupce hlaviček). Když se ochladí, mám pocit, že plíseň mizí. Stroužky jsou krásné, pevné a nepoškozené. Pokud sloupnu vrchní vrstvu, jsou hlavičky úplně výstavní. Potřebovala bych poradit, jestli mám česnek vyhodit nebo jestli stačí sloupnout vrchní slupku a použít. Vím, že u nahnilého ovoce nebo zeleniny je potřeba vyhodit. Moc děkuji za radu, Ingrid Míková.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ta plíseň se vám dělá protože skladujete česnek v příliš vlhkém prostředí. Česneku úplně stačí, když ho uskladníte v otevřené papírové krabici v místnosti při teplotě 10 až 15 °C v temnu. Oloupejte z česneku oplesnivělé slupky a dejte ho do krabice. Když česnek necháte na teplotě pod 10°C tak vybudíte jeho klíčení a nevydrží vám.
Namáčení česneku v manganistanu draselném před výsadbou není standardním ani doporučeným postupem a neexistují žádné informace, které by naznačovaly jeho přínos pro pěstování česneku. Zahradníci místo toho často moří stroužky peroxidem vodíku nebo alkoholem a někteří je namáčí do roztoku hnojiva, aby podpořili zdravý růst. Manganistan draselný se obvykle používá k lékařské péči o rány a obecně se nedoporučuje pro zahradnické účely.
Proč manganistan draselný není tou správnou volbou?
Omezené informace
Neexistuje žádná zahradnická literatura ani rady z renomovaných zdrojů, které by doporučovaly manganistan draselný před výsadbou česneku.
Není určen pro půdu
Manganistan draselný je silná chemikálie používaná především v lékařství k ošetření ran, nikoli k ošetření půdy nebo semen zeleniny.
Nebezpečí poškození
Namáčení česneku v silných chemikáliích může stroužky poškodit a bránit jejich schopnosti růstu.
V čem provést moření česneku
Sterilizace
Abyste snížili riziko plísňových infekcí, můžete stroužky před výsadbou sterilizovat.
Peroxid vodíku: Namočte stroužky do roztoku 1 hrnku 3% peroxidu vodíku na 3 litry vody po dobu asi 15 minut.
Alkohol: Namočte stroužky do isopropylalkoholu (70%+) nebo vodky po dobu 15–20 minut.
Namáčení v hnojivu
Po sterilizaci může namáčení v hnojivu podpořit růst.
Rybí emulze nebo moučka z řas: Zřeďte tato organická hnojiva ve vodě podle pokynů k produktu a stroužky namočte přes noc.
Výsadba
Po namáčení stroužky sceďte a zasaďte je špičatou stranou nahoru do hloubky 5–7,5 cm.
Pokud stále trváte na moření česneku hypermanganem, tak níže uvádíme recept, jak postupovat.
V naší poradně s názvem GLADIOLY PLÍSEŇ NA CIBULKÁCH PŘED VÝSADBOU. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.
Postřik hypermanganem nestačí a pokud takové hlízy zasadíte, tak plíseň pohltí nejen hlízu samotnou, ale bude se dál šířit na okolní rostliny. Nejlepší je gladioly s plísní vůbec nezasazovat. Pokud to jsou nově zakoupené hlízy, tak je zluste vrátit a požadovat zdravé.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk SAIS.
Děkuji za nepotěšující odpověď. Bohužel již nemám lístek ani obal od gladiol a také už nové-další gladioly nemají. Tak že tato cesta padá. Plíseň je pouze v prohlubni spodní strany, jak jsem psal. Velikosti 4-5mm. Cibulek mám 75.kusů z toho tak 10.ks. plíseň nemá. Musím něco zkusit. Třeba bude štěstí, a podaří se je zachránit. Dávám je do nádob po 9.kusech.
Vážně není rozumná možnost-naděje???
Plíseň bramborová (Phytophthora infestans) se projevuje výskytem hnědých či šedých ploch nebo skvrn na listech, na povrchu spodních listů se objevuje bílý plísňový povlak, po kterém následuje černání stonků. Napadené plody poté zhnědnou, scvrknou se a shnijí. Rozvoj choroby usnadňuje hustá výsadba. Plíseň bramborová se velmi ráda šíří za vlhkého počasí a za nízkých nebo kolísavých teplot. Pokud není včas zastavena, může způsobit uhynutí celé rostliny.
Ochranou je napadené listy a plody stříhat a zničit hned, jak se objeví první příznaky (napadené rostliny patří na oheň, ne do kompostu!!!). Již v průběhu měsíce června, zvláště je-li vlhký, používejte preventivní postřik přípravkem Ortiva (přípravek je širokospektrální a působí i proti ostatním chorobám rajčat). Jednou za 2 až 3 týdny použijte Champion 50 WP nebo jiný měďnatý fungicid. Pěstujete-li rajčata ve skleníku, kontrolujte, zda je dobře větraný, zvláště pak za teplých letních nocí.
Jak vypadají rajčata napadená plísní bramborovou, se můžete podívat tady: plíseň rajčat foto.
Nedá mi to, abych nezmínila možnost využití těchto mladých lístků v kuchyni. Například Řekové vinné listy plní rýží. Ale to si každý zájemce může dohledat jinde. A taky si musí pohlídat, aby na listech nebyla rezidua z pesticidů. Vraťme se z kuchyně na vinici, kterou jsme mírně odlistili. Zajímá nás, zda tyto zásahy pomohou předejít houbovým chorobám?
Chemickému ošetřování keřů proti chorobám a škůdcům se úplně nevyhneme, ale těmito opatřeními můžeme četnost aplikace chemických prostředků snížit. Rozhodně je potřebné, zejména při vyšším výskytu srážek, kontrolovat keře, zda se neobjevují příznaky výskytu plísně révy nebo padlí révového. Olejových skvrn si všimneme při druhém osečkování, kdy zakracujeme především vrcholy zálistků. V srpnu už tato plíseň tak nebezpečná není, protože se na keřích ze zóny hroznů „odstěhovala“ mnohem výš. Většina profesionálů už proti plísni révy v této době nezasahuje. Drobní pěstitelé, kteří pěstují révu na zahrádkách, mají výhodu, že na podzim shrabují listí a zbaví se tak zdrojů infekce plísně révy pro příští rok. Jak víme, u této houbové choroby zimní spóry přezimují právě ve spadaném listí, které je snadno odstranitelné. Ve vinicích s výměrami v desítkách hektarů se listí pochopitelně neodstraňuje.
S padlím je tomu poněkud jinak. Jak jsme se v květnu podrobněji seznámili s životním cyklem tohoto houbového onemocnění, u padlí přezimují všechna stádia, včetně kleitotécií, na keři. Vždycky některé stádium přežije zimu, a tak nás to padlí v následujícím roce může zase velmi potrápit. Proto je potřebné v tomto měsíci ještě nějaký ten ochranný postřik provést, například přípravkem Discus, nebo Zato 50 WG při silnějších výskytech padlí. V případech, že toho roku padlí bylo méně, je možné použít přípravky s obsahem síry, jako je Kumulus WG či Topas 100 EC.
Černé skvrny padlí na letorostech:
Budeme hlídat jen tato dvě onemocnění?
Bohužel ne - v době, kdy už nebude tolik sluníčka a tepla, začnou se šířit choroby, kterým vyhovuje hlavně vlhko. Nepřítelem č. 1 se teď stane plíseň šedá. A je velmi záhodno začít s ní bojovat už nyní, pokud jste už tento zápas nezačali dřív. Plíseň šedá je houbové onemocnění, kterému k vývoji stačí jen srážky (potřebu vyšších teplot nemá), a nenápadně se začíná rozšiřovat tam, kde voda zůstává nejdéle, a kde vysušení sluníčkem či odpaření trvá dlouhou dobu. Tedy v nitru hroznů. Právě tam se jí daří nejlépe. A my proti ní musíme razantně zakročit už teď, nežli se hrozny uzavřou. Pěstitel, toužící po kvalitních hroznech, právě v té době aplikuje přípravek proti plísní šedé. Další boj pak nastane, až bobulky začnou zaměkat. Vhodnými přípravky jsou např.
V naší poradně s názvem ČERNÁNÍ OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Dobrý den.Mám velký problém s ořešákem,listy v pořádku plody na stromě černé.Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Černání vlašských ořechů může být zaviněno tak zvanou plísní ořechovou. Zde jsou fotografie, na kterých je vidět plíseň ořešáku https://www.google.cz/image…
Plíseň na ořechu je nejvíce destruktivní onemocnění vlašských ořechů a je způsobena bakterií, která infikuje pouze vlašské ořechy. Je-li zelené oplodí infikováno, tak infikované oblasti zčernají a bakterie pokračují v napadání okolních tkání. Z lézí v infikované oblasti vytékají kapky černého slizkého exsudátu (exsudát je zánětlivý extravaskulární výpotek). Tyto kapky obsahují nepřeberné množství bakterií nesoucích se na rozkládajícím se buněčném materiálu. Dosavadní výzkum této nemoci prokázal zatím jedinou účinnou obranu a to popraškem nebo postřikem materiálem obsahujícím měď, například Kuprikol 50.
Díky svým fungicidním a antiseptickým vlastnostem se manganistan draselný může použít k léčbě některých chorob rostlin. Je obzvláště účinný při léčbě plísňových infekcí, jako je padlí, rez a hniloba kořenů. Lze jej také použít k dezinfekci semen a půdy a ke zlepšení kvality vody pro zavlažování.
Léčba plísňových chorob
Padlí
Roztok manganistanu draselného 0,05 % – 0,5 gramu na litr vody lze použít k zalévání postižených rostlin. Pro silnější roztok smíchejte 50 g lehké kalcinované sody v 10 litrech vody a přidejte 10 g manganistanu draselného. Promíchejte a s tímto postříkejte postižené rostliny.
Rez a další plísňové infekce
Použijte roztok manganistanu draselného 0,25% – 2,5 gramu na litr vody k zalévání oblastí s výskytem plísně.
Vadnutí, plíseň, peronospora, měkká hniloba a hniloba kořenů
Manganistan draselný lze použít v roztoku 0,5% – 5 gramů na litr vody jako preventivní opatření proti těmto chorobám.
Další aplikace
Manganit draselný lze použít k dezinfekci květináčů a dalšího zahradního nářadí.
Zbytek postřiku může být přidán do kompostu, aby se podpořil rozklad organické hmoty.
Důležité informace
Ředění je klíčové
Manganit draselný musí být před použitím zředěn, protože koncentrovaný roztok může poškodit rostliny a dráždit pokožku.
Bezpečnostní opatření
Při manipulaci s manganistanem draselným používejte rukavice a ochranu očí.
Vyhněte se nadměrnému používání
Nadměrné používání může být škodlivé, proto je důležité dodržovat doporučené koncentrace a aplikační pokyny.
Existují alternativy
I když je manganistan draselný účinný, není jedinou možností léčby chorob rostlin. Zvažte použití jiných organických fungicidů nebo přírodních prostředků.
V naší poradně s názvem PLÍSEŇ NA ORCHIDEJÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava.
Dobrý den, stále se potýkám s plísní na odkvetlých orchidejích, jedná se o bílé chmíří mezi středovými listy,vyzkoušela jsem už vše včetně saponátu,přípravku na plíseň na rostlinách.Rostliny postupně odcházejí ,jsou nakaženy skoro všechny, mám jich asi 20.
Předem děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Zřejmě to nebude plíseň, ale červci neboli puklice. Pro pro odstranění použijte vhodný postřik, například Karate. Návod, jak přesně postupovat v případě zasažení více rostlin, se dozvíte v tomto článku: https://www.ceskenapady.cz/…
Vinnou révu napadají nejčastěji. Vedle včasného zásahu vhodnými fungicidy je důležitá především prevence, která začíná u výsadby keřů na vhodné stanoviště, pokračuje vyváženým hnojením a prosvětlováním keřů. Houbové choroby se rozvíjejí při určitých klimatických podmínkách. Příznivými podmínkami jsou hlavně teploty kolem 25 °C a vlhko. Mezi nejčastější houbové choroby révy vinné patří padlí révy, plíseň šedá, plíseň révová a další, jako je červená skvrnitost révy či červená spála révy vinné. Bobule jsou na tyto choroby nejvíce náchylné v srpnu, kdy je potřeba nezanedbat často už poslední ošetření vinice proti těmto houbovým chorobám.
Plíseň révová (Peronospora)
jedna z nejvýznamnějších chorob vinné révy
příznaky: olejovité, žlutozelené, oválné skvrny na povrchu a bělavý spodek listu, hnědnou a zasychají květenství, postižená místa odumírají, silně napadené listy opadávají
ochrana: spočívá zejména v použití měďnatých přípravků, jako jsou Champion, Cuproxat, a dále Folpan a Melody Combi. Pro zahrádkáře jsou vhodné zejména Champion a Cuproxat. Při malé znalosti příznaků choroby se první ošetření provádí před květem a druhé po odkvětu. Organické fungicidy mají dobrou, ale kratší účinnost. Měďnaté fungicidy jsou vhodné především v druhé polovině léta. Pokud jimi ošetřujete révu pěstovanou u zdi, dávejte pozor na to, že postřik by mohl obarvit omítku namodro. Zásadní ochranou, na kterou nejsou třeba žádné přípravky, je důkladně na podzim shrabat všechno listí a bezpečně jej zlikvidovat, nebo spálit. Dobrou prevencí je pěstovat révu na vhodných, slunných místech, kde se pokud možno nevyskytují silné a časté letní rosy, a udržovat keře prosvětlené, vzdušné. Vyšlechtěny byly i odrůdy k této nemoci rezistentní, například vinná réva Krystal
příznaky: choroba napadá všechny zelené části keře, napadené listy i bobule vypadají, jako by byly posypané moukou, napadené bobule praskají a objevuje se takzvaná semenná průtrž, při níž se vylije obsah bobule ven a veškerá úroda může přijít vniveč. Na letorostech vznikají různě utvářené skvrny, které při vyzrávání dřeva tmavnou, až černají
ochrana: lze použít přípravky Discus a Kumulus, pro zahrádkáře je nejvhodnější Discus, který je běžně k dostání včetně návodu na ředění vodou. Preventivní postřiky se aplikují již na mladé výhonky do výšky 20 cm. Postřik lze zopakovat před kvetením a poté při nasazování plodů. Sirné fungicidy jsou proti padlí révovému velmi účinné, ale neměly by se aplikovat dva měsíce před sklizní. Prevencí je vhodné stanoviště pro p
S ochranou je třeba většinou začít již v polovině června a podle potřeby ošetření opakovat v závislosti na průběhu počasí a výskytu prvních příznaků.
Vhodné postřiky:
ANTRE 70 WG – fungicidní přípravek ve formě granulátu dispergovatelného ve vodě, slouží k ochraně proti několika chorobám, mimo jiné proti septoriové skvrnitosti.
FLOWBRIX – fungicidní přípravek ve formě suspenzního koncentrátu k ochraně révy vinné, chmele, sadů a dalších plodin. Jde o moderní měďnatý fungicid nové generace proti houbovým chorobám. Postřik působí kontaktně a preventivně. Je vhodný do antirezistentních programů a integrované produkce.
CHAMPION 50 WG – fungicidní postřik proti houbovým chorobám, jako je plíseň bramborová, plíseň na rajčatech, plíseň okurková, plíseň révová.
POLYRAM WG – postřikový fungicidní přípravek ve formě granulí dispergovatelných ve vodě (WG), určen proti plísni bramborové v porostu brambor, strupovitosti u jádrovin, plísni révové v révě, rzi karafiátové na karafiátech a proti septoriové skvrnitosti.
V naší poradně s názvem GLADIOLY PLÍSEŇ NA CIBULKÁCH PŘED VÝSADBOU. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk SAIS.
Nové nyní zakoupené gladoly mají v spodní části (kořenové) v důlku plíseň. Jen tam o velikosti 5-6mm. Stačí postřik z hypermanganu ? 4. zrnka na litr a půl vody? Nebo radši namočit na 24.hod. a pak hned zasadit? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Postřik hypermanganem nestačí a pokud takové hlízy zasadíte, tak plíseň pohltí nejen hlízu samotnou, ale bude se dál šířit na okolní rostliny. Nejlepší je gladioly s plísní vůbec nezasazovat. Pokud to jsou nově zakoupené hlízy, tak je zluste vrátit a požadovat zdravé.
Ingredience: 750 g brambor, 1 žloutek, 45 ml mléka, 15 ml smetany ke šlehání, 60 g másla, sůl, čerstvě namletý černý pepř.
Postup: Brambory oloupeme, nakrájíme a uvaříme doměkka. Přidáme máslo, mléko a smetanu a pomocí kuchyňského mixéru vše rozmělníme dohladka. Osolíme, opepříme, přidáme vaječný žloutek a důkladně promícháme. Předehřejeme troubu na 200 °C. Připravíme si zapékací nádobu a na její dno rozprostřeme bramborovou kaši (po celém povrchu až ke krajům). Zapékací nádobu vložíme do předehřáté trouby a pečeme přibližně 20 minut, dokud bramborová kaše nezíská krásně zlatavou barvu. Hotovou kaši dáme na servírovací talíře a ihned podáváme.
Manganistan draselný (KMnO4, hypermangan) je tmavě fialový krystalický prášek, který barví všechno, čeho se dotkne. Používá se k dezinfekci akvárií. Též se používá u plaveckých bazénů k dezinfekci nohou před vstupem do bazénu – typický je vodný roztok KMnO4 v mělkém bazénku, kterým se prochází při vstupu do bazénu. Časté je též použití pro dezinfekci vodních nádrží a studní v tropických zemích.
Do bazénu se dávkuje manganistan, který koupíte v lékárně, popřípadě u veterináře, 2 gramy na 1 000 litrů společně s peroxidem vodíku v dávce 5 ml na 1 000 litrů vody. Hypermangan zreaguje se železem i řasou a peroxid zreaguje se zbytky manganistanu. Takže je voda nakonec průzračně čistá.
V naší poradně s názvem MALINOOSTRUŽINA-BÍLÝ POVLAK NA STONCÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Filip Vesely.
Dobrý den,na mladém malinoostružiníku se mi tvoří na stoncích jakýsi bílý práškový povlak..nevím o co se jedná,nikde jsem o tom nic nenašel.Prosím poradíte
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Bílý prášek na rostlinách maliníku je plíseň způsobená houbou Sphaerotheca macularis, která ovlivňuje maliny a způsobuje zkadeření listů. Obvykle jsou plísní pokryty spodní strany listů. V těžkých případech se houba objeví na horním povrchu listu. Normálně je tato plíseň známa jako padlí jahodníkové a používá se i stejná chemická ochrana jako u jahod. Pro postřik se používá fungicid z řady dostupných výrobků, z kterých nejznámější je TALENT. Mezi další účinné fungicidy patří: AMISTAR | COSAVET DF | DAGONIS | FLOSUL | IQ-CRYSTAL l | KUMULUS WG | LUNA PRIVILEGE | LUNA SENSATION | ORTIVA | SERENADE ASO | THIOVIT JET | TOPAS 100 EC | ZATO 50 WG.
Postřik proveďte co nejdříve v den, kdy nebude po dlouhou dobu pršet. A opakujte ho dvakrát po třech týdnech. Větve, které jsou napadeny a můžete je obětovat, tak radši hned ostříhejte a spalte.
Plíseň šedá (Botrytis cinerea) je nepohlavní stadium životního cyklu hub Botryotinia fuckeliana, které se rozmnožují výhradně nepohlavně. Choroba napadá zejména oslabené rostliny ve všech fázích vývoje a bez výběru druhů (je polyfágní). Na poškozených výhoncích starších rostlin se objevují měkké tmavé, vodnaté a rychle se rozšiřující skvrny, které za krátký čas hnědnou a pokrývají se šedivým povlakem plodnic. Plíseň šedá se šíří především ve vlhkém prostředí nebo za deštivého počasí. Pro infekci je nezbytné ovlhčení rostliny, nebo vysoká vlhkost vzduchu (přes 85 %). Významné škody proto může působit plíseň šedá i u množitelského materiálu. Na výsevech se může projevovat jako spála.
Ve svém příspěvku PROSBA O RADU VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Prosím o radu.
Co mám udělat s vinnou révou,která by měla pěkný výnos,ale na hroznu mezi dobrými kuličkami jsou kuličky špatné-hnědé do šeda(viz foto) .Hlavy jsou 2 u zdi k jižní straně.Myslím si,že je to asi nějaká plíseň.......
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Joef.
Podle obrázku se nejedná o plíseń, ale o padlí. Je nutné toto postříkat jak na plíseň, tak i na padlí a to na počátku vegetace před rozkvětem a po odkvětu v červnu ještě proti plísni. Tak věřím tomu, že budete mít zdravou ůrodu.
Bílá plíseň, známá také jako padlí, je houbové onemocnění, které postihuje různé rostliny, včetně orchidejí. Tato bílá textura může pokrýt listy i stonky těchto pokojových rostlin a v některých případech může pokrýt celou rostlinu.
Bílá plíseň je nakažlivá, což znamená, že se může rychle rozšířit na další pokojové rostliny, pokud se neléčí.
Zahradník nám sdělil, že různé druhy hub se obvykle tvoří na kořenech nebo okvětních lístcích orchidejí a mohou vaši rostlinu rychle zabít. Kořeny orchidejí hrají nesmírně důležitou roli ve zdraví rostliny. Bílá plíseň může potenciálně způsobit odumření kořenů, okvětních lístků, stonků a listů, pokud se neléčí. Je důležité okamžitě zasáhnout, když na své orchideji zaznamenáte jakoukoli formu bílé plísně.
Zahradník se s námi podělil o několik různých způsobů, jak léčit toto onemocnění, aby se toho orchidej co nejdříve zbavila. Chcete-li se zbavit bílé plísně u orchidejí, tak nejlepší způsob je použití oleje z čajovníku Tea Tree oil. Olej z čajovníku je přírodní a má určité antibakteriální vlastnosti, které dokážou vyléčit mnoho typů infekcí, a proto je tak účinný. Zahradník ale doporučil používat olej z čajovníku pouze v případě, že má vaše orchidej jen mírnou kořenovou infekci. Pak je proces této léčby velmi snadný a účinný.
Nejčastější chorobou je plíseň bramborová. U raných porostů se ochrana neprovádí, ale pokud pěstujete brambory pro uskladnění, je nutné preventivní ošetření 1–2x před zapojením porostu a dále postřik 2–3x opakovat vždy při vhodných podmínkách k šíření plísně – teplé počasí po několikadenních deštích. Důležité je zabránit přechodu plísně z natě do hlíz. Ošetřujeme přípravky Dithane M45 nebo Champion 50 WG. Pokud ošidíte chemickou ochranu, je nutné včas napadenou nať z pozemku odstranit – nejlépe pokosením těsně u země.
Nejzávažnějším škůdcem je mandelinka bramborová. Pokud pěstujete brambory opakovaně na stejném pozemku, musíte počítat s jejím líhnutím přímo v porostu. V současné době je na trhu dostatek povolených přípravků. Optimální zásah je při objevení mladých larev, starší jsou odolnější, takže přípravky většinou stačí likvidovat jen bodově ohniska výskytu. Optimální zásah je tedy při objevení mladých larev, a to přípravkem Mospilan 20 SP.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Listy na fotografii spíše omrzly. Plíseň se objevuje jen tam, kde je vlhko. V zimních měsících je vzduch suší a plíseň by tak vznikla, jen pokud by docházelo k nadměrnému rosení nebo přílišnou zálivkou.
Přejděme od teorie k praxi a povězme si, co konkrétně můžeme dělat proti hrozícím houbovým chorobám?
Vliv na ně má řada faktorů - teplota, vlhko, sucho nebo jejich kombinace. Houbové choroby je nutné „hlídat“ již v první polovině vegetace. První z nich je onemocnění zvané plíseň révy či plíseň révová, dříve se používal název peronospora, latinsky Plasmopara viticola. Plíseň révy škodí na různých částech révového keře, především na listech, květenstvích a na hroznech. V této době ji nejčastěji můžeme najít na mladých listech. Jak se rozpozná? Řada pěstitelů s ní určitě má zkušenosti. Na lícové straně listů se objevují zpočátku nenápadné nažloutlé skvrny, které vypadají, jako by byl list promaštěn olejem. Proto se v běžné praxi nazývají „olejové“ skvrny. Na rubové straně listu jsou na stejných místech vidět bílé povlaky sporangiofórů, nosičů sporangií (plodnice), ze kterých se uvolňují spóry. Napadená místa později nekrotizují a celé listy mohou opadat. Na následujícím obrázku je vidět „olejová“ skvrna na lícové straně listu:
Zde je vidět rub listu s povlakem sporangioforů:
A zde je vidět značně napadený list s okrajovými nekrózami:
Jak se peronospora dostane na list?
Touto otázkou se dostáváme k životnímu cyklu této houby během roku. Vědci pro tento přehled často používají výraz „bionomie“. Stádium, které přezimuje, se nazývá oospory, což jsou spóry s tlustými buněčnými membránami, aby vydržely přezimování. Oospory přezimují na povrchu půdy a na spadaném listí. A právě tady mají pěstitelé – zahrádkáři nespornou výhodu: ti své zahrádky na podzim shrabují, což ve vinicích je nemožné. Oospory na jaře za příznivých podmínek vyklíčí a pokračují ve svém cyklu do dalšího stádia, kdy se vytvářejí bičíkaté zoospory. Ty se pomocí deště a větru (a pochopitelně pomocí svého bičíku) dostávají na listy, což bývá označováno jako primární infekce. Tam se přes průduchy usídlí v pletivech listových čepelí a tento svůj vývoj si několikrát zopakují. Na podzim se vyvíjejí pohlavní buňky a jejich spojením vzniká oospora, schopná dalšího přezimování na listech.
Všichni víme, že houby a plísně se více rozvíjejí, když je teplo a vlhko. Platí to zřejmě také o houbových chorobách vinné révy?
Ano, to je to nejpodstatnější, co musíme hlídat, chceme-li s ní úspěšně bojovat. Plíseň révy se rozvíjí především za teplého a současně vlhkého či deštivého počasí. První, primární infekce nezpůsobuje rozsáhlé škody, ale za ní může následovat řada opakování vývoje dalších a dalších spór. Proto je nutné provést první postřik v době před květem, aby
Ve svém příspěvku PLÍSEŇ NA HROZNOVÉM VÍNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Dolínek.
Dobrý den,
mám druhý rok ve skleníku sazeničku bílého a modrého skleníkového hrozna.
Dnes jsem kontroloval skleník a zaléval zbývající saláty a objevil jsem na větvích hroz.vína nějakou bílou plíseň.
Prosím o radu čím postříkat.Skleník i v tomto ročním počasí dost větráme,je z akrylátu.
V loňském roce jsme nic podobného nepozorovali.
Děkuji za odpověď.
Jiří Dolínek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel V. Žitek.
Na hroznu bílého vína ve skleníku se objevil šedivý povlak.Předpokládám, že se jedná o nějakou plíseň. Poradí mi někdo, čím bych měl hrozny ošetřit? Děkuji.
Hnědnutí listů kamélie může být způsobeno řadou faktorů, včetně spálení sluncem, poškození mrazem, problémů se zálivkou (příliš mnoho nebo příliš málo) a plísňových onemocnění, jako je plíseň listů kamélie. K tomuto problému mohou dále přispívat škůdci, půdní podmínky a dokonce i šok z přesazení.
Faktory prostředí
Spálení sluncem
Kamélie preferují polostín a nadměrné sluneční záření může listy spálit, což způsobí jejich hnědnutí.
Poškození mrazem
Chladné zimní počasí může poškodit listy, zejména špičky a okraje, což vede k hnědnutí.
Vítr
Silný vítr může také způsobit dehydrataci a hnědnutí listů, zejména v zimě.
Problémy se zálivkou
Nedostatek vody: Nedostatek vody může způsobit vadnutí listů, jejich žloutnutí a nakonec hnědnutí.
Přelévání: Příliš mnoho vody může vést k hnilobě kořenů a hnědnutí listů, protože kořeny se potýkají s vstřebáváním živin.
Špatný odtok vody: Podmáčená půda může také způsobit hnilobu kořenů, což má za následek hnědnutí listů.
Nemoci a škůdci
Plíseň listů kamélie
Toto houbové onemocnění, kterému prospívá vlhké prostředí, může způsobit hnědé skvrny a léze na listech.
Černá plíseň
I když není přímo škodlivá, černá plíseň může růst na medovici vylučované škůdci, jako jsou mšice, což způsobuje, že listy vypadají tmavě, jako ušpiněné od sazí.
Mšice
Tito škůdci mohou sát mízu z listů, což způsobuje jejich žloutnutí a následně hnědnutí.
Šok z přesazení
Když je kamélie přesazena, může zažívat stres, který vede k hnědnutí listů.
Problémy s hnojivem
Přehnané hnojení nebo použití nesprávného typu hnojiva může také způsobit spálení a hnědnutí listů.
Půdní podmínky
Kamélie preferují kyselou půdu a pokud je půda příliš zásaditá, může to vést k nedostatku živin a hnědnutí.
Řešení problémů
Posouzení vlivu prostředí: Zkontrolujte nadměrné sluneční záření, poškození mrazem nebo silný vítr.
Prověřte zavlažování: Ujistěte se, že je půda vlhká, ale ne přemokřená, a že rostlina neroste v podmáčené půdě.
Kontrolujte škůdce a choroby: Hledejte známky mšic, černé plísně nebo listové plísně kamélií.
Prověřte stav půdy: Otestujte pH půdy a v případě potřeby jej upravte.
Sledujte šok z přesazení: Pokud byla rostlina nedávno přesazena, poskytněte jí řádnou péči a nechte jí čas na adaptaci.
Identifikací konkrétní příčiny hnědnutí listů můžete podniknout vhodné kroky k nápravě situace a pomoci vaší kamélii prospívat.
Rukola je náchylná k několika chorobám a škůdcům. Mezi hlavní nemoci patří skvrnitost listů Alternaria, plíseň, hniloba stonku a kořenů a rakovina stonku (černá noha). Mezi běžné škůdce patří mšice, dřepčíci a různé houbové a bakteriální patogeny.
Nemoci
Skvrnitost listů Alternaria
Toto onemocnění, které způsobují Alternaria brassicae a A. brassicicola, má za následek tmavé skvrny na listech, řapících, stoncích a semenných luscích.
Plíseň
Toto onemocnění, které způsobuje Peronospora parasitica, se projevuje jako hnědé až černé skvrny na listech s šedavě bílým myceliem za vlhkých podmínek.
Hniloba stonku a kořenů
Toto onemocnění, které způsobuje Rhizoctonia solani, vede k vadnutí, rozkladu kořenů a odumírání rostlin, zejména za vlhkých podmínek.
Rakovina stonku (Leptosphaeria maculans):
Inokulum přenášené semeny může způsobit léze stonku, odumírání sazenic a tmavé, nepravidelné skvrny na listech.
Škůdci
Mšice
Tento hmyz sající mízu může způsobit deformaci listů a přitahovat mravence a černou plíseň.
Dřepčík
Tito brouci mohou přenášet Alternaria brassicicola na zelí a další brukvovité rostliny.
Houbové a bakteriální patogeny
Různé houbové a bakteriální patogeny mohou způsobovat skvrnitost listů, rakovinu stonků a hnilobu kořenů.
Mezi další škůdce a choroby, které mohou postihnout rukolu, patří: