Bílá plíseň na orchideji vypadá na první pohled nenápadně. Často jako prach, jemný povlak nebo bílé chmýří. Jenže právě tady se láme chleba – buď zasáhnete správně, nebo uděláte chybu, která může rostlinu stát život.
„Skutečná bílá plíseň má strukturu, reaguje na vlhkost a časem se mění.“ Pokud si nejste jistí, jestli jde o plíseň, škůdce nebo jen zasolený substrát, v tomto článku vám ukážu 7 jasných znaků, podle kterých to bezpečně poznáte.
FAQ – často kladené otázky
Je bílá plíseň na orchideji nakažlivá pro ostatní rostliny?
Bílá plíseň na orchideji může být za určitých podmínek přenosná, zejména pokud je způsobena aktivním houbovým růstem v prostředí se zvýšenou vlhkostí a minimálním prouděním vzduchu.
Plísně se šíří sporami, které se ve vlhkém a stojatém vzduchu snadno přenesou na další substrát. Pokud máte orchideje těsně u sebe, riziko roste. V praxi doporučuji při podezření na aktivní plíseň rostlinu dočasně izolovat. Samotné zasolení nakažlivé není. Rozhodující je správná diagnostika bílé plísně a úprava prostředí – tedy větrání a omezení přemokření.
Může být bílý povlak na orchideji jen vodní kámen?
Ano, velmi často jde o usazeniny z tvrdé vody, nikoli o skutečnou plíseň. Bílý prášek na substrátu orchideje bývá minerálního původu.
Vodní kámen vytváří tvrdé, krystalické struktury, které nereagují na vlhkost a nemají zápach. Pokud po navlhčení nedochází k optickému „oživení“, pravděpodobně nejde o bílou plíseň. V českých podmínkách s tvrdou kohoutkovou vodou je tento jev běžný. Řešením je přechod na dešťovou nebo filtrovanou vodu a občasné propláchnutí substrátu.
Jak rychle se bílá plíseň na orchideji šíří?
Bílá plíseň se může při ideálních podmínkách rozšířit během několika dnů, zejména při kombinaci vlhkého substrátu a nedostatečného větrání.
V praxi jsem pozoroval viditelné rozšíření vláken během jednoho týdne. Pokud se povlak nemění, může jít spíše o zasolení. Aktivní plíseň na orchideji ale reaguje na vlhkost a postupně kolonizuje další části substrátu. Klíčová je kontrola po 3–5 dnech – sledování vývoje pomůže odlišit biologický proces od minerální usazeniny.
Mám orchidej s plísní hned přesadit?
Ne vždy je okamžité přesazení nutné. Záleží na rozsahu a stavu kořenového systému.
Pokud jde o povrchovou bílou plíseň na substrátu bez známek hniloby, často stačí zlepšit větrání a omezit zálivku. Přesazení má smysl tehdy, pokud je substrát výrazně napadený nebo zapáchá. Zbytečná manipulace může orchidej oslabit. Nejprve proveďte diagnostický test a sledujte vývoj několik dní.
Jak poznám rozdíl mezi plísní a vlnatkami?
Rozdíl je ve struktuře a přítomnosti živého hmyzu. Vlnatky tvoří bílé chomáčky, ale uvnitř je drobný škůdce.
Při dotyku vatovou tyčinkou lze často zaznamenat pohyb nebo lepkavou stopu. Skutečná bílá plíseň je vláknitá a bez pohybu. Pokud si nejste jistí, porovnejte vzhled s fotografiemi škůdců: Srovnávací fotografie vlnatek na orchidejích
Správná identifikace je zásadní pro volbu zásahu.
Může plíseň vzniknout jen z nadměrného rosení listů?
Ano, dlouhodobé rosení bez dostatečného proudění vzduchu může vytvořit id
V naší poradně s názvem ČESNEK SKLADOVÁNÍ - PLÍSEŇ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ingrid Míková.
Dobrý den, prosím Vás, máte někdo zkušenost s plísní při skladování česneku? Nakoupila jsem zásobu kvalitního českého česneku na zimu. Umístila jsem ho v kyticích do prázdného "petrželáku" a dala na otevřenou lodžii. Bohužel jsou teploty stále nad 0 C a na česneku se objevila plíseň (černé skvrnky rozseté po povrchu stonků a vrchní slupce hlaviček). Když se ochladí, mám pocit, že plíseň mizí. Stroužky jsou krásné, pevné a nepoškozené. Pokud sloupnu vrchní vrstvu, jsou hlavičky úplně výstavní. Potřebovala bych poradit, jestli mám česnek vyhodit nebo jestli stačí sloupnout vrchní slupku a použít. Vím, že u nahnilého ovoce nebo zeleniny je potřeba vyhodit. Moc děkuji za radu, Ingrid Míková.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ta plíseň se vám dělá protože skladujete česnek v příliš vlhkém prostředí. Česneku úplně stačí, když ho uskladníte v otevřené papírové krabici v místnosti při teplotě 10 až 15 °C v temnu. Oloupejte z česneku oplesnivělé slupky a dejte ho do krabice. Když česnek necháte na teplotě pod 10°C tak vybudíte jeho klíčení a nevydrží vám.
Je bílá plíseň na orchideji nebezpečná pro rostlinu?
Bílá plíseň na orchideji obvykle nepoškozuje přímo pletiva rostliny, ale signalizuje problém v prostředí nebo substrátu.
Ve většině případů se bílá plíseň na orchidejích živí rozkládající se kůrou a organickými zbytky, nikoli samotnou orchidejí. Pokud se ale dlouhodobě ignoruje, může vést k zhoršení kvality substrátu, nedostatku kyslíku ke kořenům a postupnému oslabení rostliny. Právě proto je důležité řešit příčinu, ne jen viditelný povlak.
Může orchidej s bílou plísní normálně kvést?
Ano, orchidej s bílou plísní může kvést a na první pohled působit zcela zdravě.
Kvetení ale není spolehlivým ukazatelem dobrého stavu kořenů. Plíseň v substrátu orchideje se často rozvíjí skrytě a projeví se až s odstupem několika týdnů nebo měsíců. Pokud rostlina kvete, ale plíseň se šíří, je to spíš varování, že problémy teprve přijdou, nikoli důkaz, že je vše v pořádku.
Je to opravdu plíseň, nebo jen bílý povlak ze soli?
Bílý povlak na substrátu orchideje nemusí být vždy plíseň, někdy jde pouze o minerální výkvět.
Bílá plíseň na orchideji je měkká, často chlupatá a může zapáchat zatuchlinou. Minerální výkvět je naopak tvrdý, krystalický a bez zápachu. Praktický rozdíl poznáte i tak, že povrch lehce navlhčíte. Plíseň se částečně rozpadne, zatímco sůl nebo vápenaté usazeniny zůstanou beze změny.
Pomůže skořice, peroxid vodíku nebo jiné domácí prostředky?
Domácí prostředky mohou bílou plíseň krátkodobě potlačit, ale samy o sobě problém neřeší.
Skořice nebo peroxid vodíku dokážou omezit viditelný povlak, ale příčina plísně na orchideji zůstává. Pokud nezměníte substrát, zálivku nebo prostředí, plíseň se velmi často vrátí. Tyto metody lze brát jen jako doplněk, nikoli jako hlavní řešení.
Musím orchidej s bílou plísní vždy přesadit?
Přesazení je nejúčinnější způsob, jak se plísně zbavit, ale ne vždy je nutné okamžitě.
Pokud je bílá plíseň na orchideji jen lehká, bez zápachu a rostlina má zdravé kořeny, někdy stačí úprava zálivky a lepší větrání. Při silnějším výskytu, zapáchajícím substrátu nebo rozpadlé kůře je však přesazení do čerstvého substrátu nejlepší dlouhodobé řešení.
Může se bílá plíseň přenést na jiné pokojové rostliny?
Přenos plísně z orchideje na jiné pokojové rostliny je možný, ale nebývá častý.
Plíseň se šíří hlavně tam, kde má vhodné podmínky, tedy vlhko a organický materiál. Pokud mají ostatní rostliny suchý a vzdušný substrát, riziko je minimální. Přesto je při výskytu plísně v květináči orchideje rozumné rostlinu dočasně oddělit a sledovat stav okolních květin.
Proč má bílá plíseň někdy nasládlý nebo zatuchlý zápach?
V naší poradně s názvem GLADIOLY PLÍSEŇ NA CIBULKÁCH PŘED VÝSADBOU. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.
Postřik hypermanganem nestačí a pokud takové hlízy zasadíte, tak plíseň pohltí nejen hlízu samotnou, ale bude se dál šířit na okolní rostliny. Nejlepší je gladioly s plísní vůbec nezasazovat. Pokud to jsou nově zakoupené hlízy, tak je zluste vrátit a požadovat zdravé.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk SAIS.
Děkuji za nepotěšující odpověď. Bohužel již nemám lístek ani obal od gladiol a také už nové-další gladioly nemají. Tak že tato cesta padá. Plíseň je pouze v prohlubni spodní strany, jak jsem psal. Velikosti 4-5mm. Cibulek mám 75.kusů z toho tak 10.ks. plíseň nemá. Musím něco zkusit. Třeba bude štěstí, a podaří se je zachránit. Dávám je do nádob po 9.kusech.
Vážně není rozumná možnost-naděje???
Je plíseň na orchideji nakažlivá pro ostatní rostliny?
Ano, plíseň na orchideji může být přenosná, pokud jde o aktivní houbový růst v prostředí s vysokou vlhkostí a minimálním větráním.
Spory se šíří vzduchem, zejména ve stagnujícím prostoru. Pokud máte květináče těsně u sebe, zvyšujete riziko. Při podezření na aktivní plíseň doporučuji orchidej dočasně izolovat a upravit režim větrání. Pokud jde o zasolení, nakažlivé není. Rozhodující je správná diagnostika problému ještě před zásahem.
Kdy už je orchidej opravdu ztracená?
Orchidej je obvykle ztracená tehdy, když dojde k masivní hnilobě kořenů a rozpadu centrální růžice.
Pokud je více než 80 % kořenů měkkých, substrát silně zapáchá a listy kolabují během 48 hodin, jde o pokročilý rozklad. V této fázi už nejde o běžnou plíseň ani škůdce. Rozpoznání hranice nevratnosti vám ušetří zbytečné pokusy o záchranu.
Může orchidej přežít bez většiny kořenů?
Ano, orchidej může přežít i s výrazně redukovaným kořenovým systémem, pokud je zachována zdravá růžice a alespoň část aktivních kořenů.
Je nutné vytvořit stabilní prostředí s mírnou vlhkostí a dostatkem světla. Záchrana orchideje bez kořenů vyžaduje trpělivost a kontrolu vlhkosti. Pokud však současně probíhá hniloba, šance klesá. Rozhodující je včasná diagnóza a odstranění poškozených částí.
Mám použít fungicid hned při podezření na plíseň?
Ne, chemický zásah by měl přijít až po potvrzené diagnóze aktivní plísně.
Impulzivní použití fungicidu může poškodit citlivé kořeny. Pokud nejste jistí, zda jde o plíseň nebo zasolení, nejprve proveďte mechanický test a sledujte vývoj. Špatná diagnóza může orchidej poškodit více než samotný povrchový problém.
Může být bílý povlak jen prach nebo minerální usazenina?
Ano, velmi často jde o minerální usazeniny z tvrdé vody, nikoli o skutečnou plíseň.
Zasolení substrátu vytváří tvrdý prášek bez zápachu a bez reakce na vlhkost. Pokud se povlak po navlhčení nemění, pravděpodobně nejde o aktivní plíseň na orchideji. Přechod na měkčí vodu problém obvykle vyřeší.
Vadí plíseň ostatním pokojovým rostlinám?
Aktivní plíseň může při dlouhodobé vlhkosti ohrozit i další rostliny ve stejném prostoru.
Riziko je vyšší v uzavřených, nevětraných místnostech. Pokud máte více květin pohromadě, doporučuji zlepšit cirkulaci vzduchu. Plíseň na orchideji sama o sobě není vždy agresivní, ale špatné prostředí může podpořit šíření spor.
Kolik dní mám čekat, než zasáhnu?
Při nejisté diagnóze je rozumné sledovat vývoj 3–5 dní, pokud nejde o zjevnou hnilobu.
Plíseň se během několika dní projeví změnou struktury nebo šířením. Pokud se stav nemění, může jít o neakt
Má smysl používat ventilátor u orchidejí proti plísni?
Ano, mírné proudění vzduchu výrazně snižuje riziko vzniku plísně na orchidejích, zejména v zimní sezóně a v panelových bytech.
Nejde o silný proud, ale o jemnou cirkulaci. Malý ventilátor nastavený na nízký výkon může zabránit stagnaci vlhkého vzduchu kolem substrátu. Pokud máte dlouhodobě vyšší vlhkost nad 65 %, ventilátor může pomoci stabilizovat mikroklima. Klíčové je nesměřovat proud přímo na listy, ale zajistit rovnoměrnou cirkulaci v prostoru.
Je rosení orchidejí úplně nevhodné?
Rosení samo o sobě není zakázané, ale výrazně zvyšuje riziko plísně na orchideji, pokud není zajištěno dostatečné větrání a proudění vzduchu.
Večer je rosení rizikové, protože voda zůstává přes noc na listech. Pokud rosíte, dělejte to ráno a jen lehce. Prevence plísně spočívá hlavně v kontrole vlhkosti a cirkulace. Pokud máte stabilní vlhkost 45–60 %, rosení většinou není nutné a může být kontraproduktivní.
Jak často větrat orchideje v zimě?
I během topné sezóny je pravidelné větrání zásadní pro prevenci plísně na orchidejích a stabilitu prostředí.
Doporučuji krátké, intenzivní větrání 5–10 minut denně. Rychlá výměna vzduchu je účinnější než dlouhé pootevřené okno. Plíseň na orchideji vzniká především při stagnaci. Orchideje krátkodobý chlad snesou lépe než dlouhodobou vlhkost bez pohybu.
Může být příčinou plísně jen tvrdá voda?
Tvrdá voda sama o sobě nezpůsobuje plíseň, ale podporuje zasolování substrátu, které může rostlinu oslabit.
Zasolený substrát vytváří stres a zhoršuje odtok vody. Pokud je substrát dlouhodobě přemokřený, kombinace minerálních usazenin a vlhkosti zvyšuje riziko houbového růstu. Přechod na dešťovou nebo filtrovanou vodu je jednoduchý preventivní krok.
Proč se plíseň vrací i při menší zálivce?
Často nejde jen o množství vody, ale o nedostatečné proudění vzduchu a mikroklima v okolí květináče.
I při omezené zálivce může vlhkost zůstávat v substrátu, pokud je vzduch stagnující. Plíseň na orchideji je výsledkem kombinace faktorů. Sledujte nejen zálivku, ale i vlhkost vzduchu a větrání. Bez cirkulace se problém vrací.
Pomůže odvlhčovač vzduchu?
Odvlhčovač může pomoci ve velmi vlhkém prostředí, ale není univerzálním řešením prevence plísně.
Pokud máte vlhkost nad 70 % dlouhodobě, může být přístroj užitečný. V běžném bytě ale často stačí pravidelné větrání. Plíseň na orchidejích vzniká spíš ze stagnace než z absolutní vlhkosti. Nejprve optimalizujte přirozené proudění vzduchu.
Je nutné při prevenci měnit substrát každý rok?
Každoroční výměna substrátu není nutná, pokud je drenáž funkční a nedochází k rozkladu kůry.
V naší poradně s názvem ČERNÁNÍ OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Dobrý den.Mám velký problém s ořešákem,listy v pořádku plody na stromě černé.Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Černání vlašských ořechů může být zaviněno tak zvanou plísní ořechovou. Zde jsou fotografie, na kterých je vidět plíseň ořešáku https://www.google.cz/image… Plíseň na ořechu je nejvíce destruktivní onemocnění vlašských ořechů a je způsobena bakterií, která infikuje pouze vlašské ořechy. Je-li zelené oplodí infikováno, tak infikované oblasti zčernají a bakterie pokračují v napadání okolních tkání. Z lézí v infikované oblasti vytékají kapky černého slizkého exsudátu (exsudát je zánětlivý extravaskulární výpotek). Tyto kapky obsahují nepřeberné množství bakterií nesoucích se na rozkládajícím se buněčném materiálu. Dosavadní výzkum této nemoci prokázal zatím jedinou účinnou obranu a to popraškem nebo postřikem materiálem obsahujícím měď, například Kuprikol 50.
Nedá mi to, abych nezmínila možnost využití těchto mladých lístků v kuchyni. Například Řekové vinné listy plní rýží. Ale to si každý zájemce může dohledat jinde. A taky si musí pohlídat, aby na listech nebyla rezidua z pesticidů. Vraťme se z kuchyně na vinici, kterou jsme mírně odlistili. Zajímá nás, zda tyto zásahy pomohou předejít houbovým chorobám?
Chemickému ošetřování keřů proti chorobám a škůdcům se úplně nevyhneme, ale těmito opatřeními můžeme četnost aplikace chemických prostředků snížit. Rozhodně je potřebné, zejména při vyšším výskytu srážek, kontrolovat keře, zda se neobjevují příznaky výskytu plísně révy nebo padlí révového. Olejových skvrn si všimneme při druhém osečkování, kdy zakracujeme především vrcholy zálistků. V srpnu už tato plíseň tak nebezpečná není, protože se na keřích ze zóny hroznů „odstěhovala“ mnohem výš. Většina profesionálů už proti plísni révy v této době nezasahuje. Drobní pěstitelé, kteří pěstují révu na zahrádkách, mají výhodu, že na podzim shrabují listí a zbaví se tak zdrojů infekce plísně révy pro příští rok. Jak víme, u této houbové choroby zimní spóry přezimují právě ve spadaném listí, které je snadno odstranitelné. Ve vinicích s výměrami v desítkách hektarů se listí pochopitelně neodstraňuje.
S padlím je tomu poněkud jinak. Jak jsme se v květnu podrobněji seznámili s životním cyklem tohoto houbového onemocnění, u padlí přezimují všechna stádia, včetně kleitotécií, na keři. Vždycky některé stádium přežije zimu, a tak nás to padlí v následujícím roce může zase velmi potrápit. Proto je potřebné v tomto měsíci ještě nějaký ten ochranný postřik provést, například přípravkem Discus, nebo Zato 50 WG při silnějších výskytech padlí. V případech, že toho roku padlí bylo méně, je možné použít přípravky s obsahem síry, jako je Kumulus WG či Topas 100 EC.
Černé skvrny padlí na letorostech:
Budeme hlídat jen tato dvě onemocnění?
Bohužel ne - v době, kdy už nebude tolik sluníčka a tepla, začnou se šířit choroby, kterým vyhovuje hlavně vlhko. Nepřítelem č. 1 se teď stane plíseň šedá. A je velmi záhodno začít s ní bojovat už nyní, pokud jste už tento zápas nezačali dřív. Plíseň šedá je houbové onemocnění, kterému k vývoji stačí jen srážky (potřebu vyšších teplot nemá), a nenápadně se začíná rozšiřovat tam, kde voda zůstává nejdéle, a kde vysušení sluníčkem či odpaření trvá dlouhou dobu. Tedy v nitru hroznů. Právě tam se jí daří nejlépe. A my proti ní musíme razantně zakročit už teď, nežli se hrozny uzavřou. Pěstitel, toužící po kvalitních hroznech, právě v té době aplikuje přípravek proti plísní šedé. Další boj pak nastane, až bobulky začnou zaměkat. Vhodnými přípravky jsou např.
V naší poradně s názvem PLÍSEŇ NA ORCHIDEJÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava.
Dobrý den, stále se potýkám s plísní na odkvetlých orchidejích, jedná se o bílé chmíří mezi středovými listy,vyzkoušela jsem už vše včetně saponátu,přípravku na plíseň na rostlinách.Rostliny postupně odcházejí ,jsou nakaženy skoro všechny, mám jich asi 20.
Předem děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Zřejmě to nebude plíseň, ale červci neboli puklice. Pro pro odstranění použijte vhodný postřik, například Karate. Návod, jak přesně postupovat v případě zasažení více rostlin, se dozvíte v tomto článku: https://www.ceskenapady.cz/…
Bílá plíseň, kterou lidé vídají v květináčích orchidejí, není většinou choroba rostliny. Ve skutečnosti jde nejčastěji o saprofytické houby, které rozkládají organický materiál v substrátu, tedy hlavně kůru.
To je důležitá informace pro každého začátečníka, protože vysvětluje, proč orchidej často dlouho nevypadá nemocně. Plíseň se totiž neživí jejími pletivy, ale tím, v čem roste.
Chemický a biologický základ problému
Substrát pro orchideje je záměrně vzdušný a organický. Obsahuje borovou kůru, někdy kokosová vlákna nebo rašelinu. Jakmile je tento materiál dlouhodobě vlhký, začnou ho rozkládat mikroorganismy. Výsledkem je bílý povlak, který vidíme na povrchu.
Rozklad kůry navíc postupně mění pH substrátu. Ten se stává kyselejším a méně vhodným pro kořeny orchideje, ale ideálním pro houby. To je důvod, proč se problém často objevuje u starších, nepřesazovaných rostlin.
Plíseň versus minerální výkvět
Začátečníci si velmi často pletou plíseň s minerálním výkvětem z tvrdé vody nebo hnojiv. Rozdíl je přitom poměrně snadné poznat. Plíseň je měkká, chlupatá a často zapáchá. Minerální výkvět je tvrdý, krystalický a bez zápachu.
Jednoduchý test, který používám dodnes, je lehké navlhčení povrchu. Plíseň se při kontaktu s vodou částečně rozpadne nebo zmizí, zatímco výkvět zůstane beze změny.
Koncentrovaná kyselina sírová (96–98%) je hustá olejnatá kapalina, 1,8krát těžší než voda. Je neomezeně mísitelná s vodou, při ředění se uvolňuje velké množství tepla. Má silné dehydratační účinky, zuhelnaťuje většinu organických látek. Je hygroskopická, pohlcuje vodní páry. Koncentrovaná kyselina sírová je velmi reaktivní a má oxidační účinky. Reaguje téměř se všemi kovy kromě železa (pasivuje jej), olova, zlata, platiny a wolframu. Zředěná kyselina sírová nemá oxidační schopnosti a reaguje s neušlechtilými kovy za vzniku vodíku a síranů, s ušlechtilými kovy nereaguje. Kyselina sírová je silná dvojsytná kyselina, která tvoří dva typy solí – sírany a hydrogensírany.
Kyselina sírová byla známá již od středověku, kdy byla připravována arabskými alchymisty suchou destilací (tepelným rozkladem) zelené skalice. Nebyl o ni příliš velký zájem, proto byla připravována pouze v malých množstvích v lékárnách. Teprve v 17. století se zvýšil zájem o její výrobu, což souviselo s jejím využitím při bělení tkanin a jako rozpouštědla při barvení oblíbeným modrým barvivem indigem. Nejprve se vyráběla ze zelené skalice stejným způsobem, jako ji vyráběli alchymisté, poté se vedle zpracování zelené skalice z důlních vod začaly uplatňovat další postupy, zejména výroba z vitriolových břidlic.
Zpracování vitriolových břidlic se stalo v 2. polovině 18. století základem pro výrobu české dýmavé kyseliny sírové – olea. Provozy, ve kterých tato výroba probíhala, byly nazývány „olejny“. Tuto výrobu ve velkém zavedl Jan Čížek v roce 1778 v chemickém závodě ve Velké Lukavici u Chrudimi a brzy poté následovaly další podniky, ve kterých se česká dýmavá kyselina sírová začala vyrábět. V první polovině 19. století se česká dýmavá kyselina sírová stala celosvětově známým pojmem a na její výrobě byl závislý německý i anglický textilní průmysl. V 70. letech 19. století u nás dosahovala roční produkce kyseliny sírové 6 000 tun. Na konci 19. století tato výroba zanikla.
Podstatou výroby bylo pálení (tepelný rozklad) síranu železitého, který se získával větráním a vyluhováním vitriolových a kyzových břidlic. Vznikající oxid sírový byl pohlcován ve vodě nebo kyselině sírové.
Jiným způsobem výroby kyseliny sírové byla komorová výroba, která byla spuštěna v Anglii v Oxfordu již v roce 1746. U nás byla výroba anglické kyseliny sírové z dovážených surovin (sicilské síry a chilského ledku) poprvé zavedena ve Velké Lukavici v roce 1807. Jednalo se o nitrózní způsob výroby, při němž se k oxidaci oxidu siřičitého používal oxid dusíku. Oxidace probíhala v uzavřených olověných komorách. Ztráty oxidu dusíku při výrobě kyseliny sírové podstatně snížil J. L. Gay-Lu
V naší poradně s názvem GLADIOLY PLÍSEŇ NA CIBULKÁCH PŘED VÝSADBOU. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk SAIS.
Nové nyní zakoupené gladoly mají v spodní části (kořenové) v důlku plíseň. Jen tam o velikosti 5-6mm. Stačí postřik z hypermanganu ? 4. zrnka na litr a půl vody? Nebo radši namočit na 24.hod. a pak hned zasadit? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Postřik hypermanganem nestačí a pokud takové hlízy zasadíte, tak plíseň pohltí nejen hlízu samotnou, ale bude se dál šířit na okolní rostliny. Nejlepší je gladioly s plísní vůbec nezasazovat. Pokud to jsou nově zakoupené hlízy, tak je zluste vrátit a požadovat zdravé.
Vinnou révu napadají nejčastěji. Vedle včasného zásahu vhodnými fungicidy je důležitá především prevence, která začíná u výsadby keřů na vhodné stanoviště, pokračuje vyváženým hnojením a prosvětlováním keřů. Houbové choroby se rozvíjejí při určitých klimatických podmínkách. Příznivými podmínkami jsou hlavně teploty kolem 25 °C a vlhko. Mezi nejčastější houbové choroby révy vinné patří padlí révy, plíseň šedá, plíseň révová a další, jako je červená skvrnitost révy či červená spála révy vinné. Bobule jsou na tyto choroby nejvíce náchylné v srpnu, kdy je potřeba nezanedbat často už poslední ošetření vinice proti těmto houbovým chorobám.
Plíseň révová (Peronospora)
jedna z nejvýznamnějších chorob vinné révy
příznaky: olejovité, žlutozelené, oválné skvrny na povrchu a bělavý spodek listu, hnědnou a zasychají květenství, postižená místa odumírají, silně napadené listy opadávají
ochrana: spočívá zejména v použití měďnatých přípravků, jako jsou Champion, Cuproxat, a dále Folpan a Melody Combi. Pro zahrádkáře jsou vhodné zejména Champion a Cuproxat. Při malé znalosti příznaků choroby se první ošetření provádí před květem a druhé po odkvětu. Organické fungicidy mají dobrou, ale kratší účinnost. Měďnaté fungicidy jsou vhodné především v druhé polovině léta. Pokud jimi ošetřujete révu pěstovanou u zdi, dávejte pozor na to, že postřik by mohl obarvit omítku namodro. Zásadní ochranou, na kterou nejsou třeba žádné přípravky, je důkladně na podzim shrabat všechno listí a bezpečně jej zlikvidovat, nebo spálit. Dobrou prevencí je pěstovat révu na vhodných, slunných místech, kde se pokud možno nevyskytují silné a časté letní rosy, a udržovat keře prosvětlené, vzdušné. Vyšlechtěny byly i odrůdy k této nemoci rezistentní, například vinná réva Krystal
příznaky: choroba napadá všechny zelené části keře, napadené listy i bobule vypadají, jako by byly posypané moukou, napadené bobule praskají a objevuje se takzvaná semenná průtrž, při níž se vylije obsah bobule ven a veškerá úroda může přijít vniveč. Na letorostech vznikají různě utvářené skvrny, které při vyzrávání dřeva tmavnou, až černají
ochrana: lze použít přípravky Discus a Kumulus, pro zahrádkáře je nejvhodnější Discus, který je běžně k dostání včetně návodu na ředění vodou. Preventivní postřiky se aplikují již na mladé výhonky do výšky 20 cm. Postřik lze zopakovat před kvetením a poté při nasazování plodů. Sirné fungicidy jsou proti padlí révovému velmi účinné, ale neměly by se aplikovat dva měsíce před sklizní. Prevencí je vhodné stanoviště pro p
V naší poradně s názvem MALINOOSTRUŽINA-BÍLÝ POVLAK NA STONCÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Filip Vesely.
Dobrý den,na mladém malinoostružiníku se mi tvoří na stoncích jakýsi bílý práškový povlak..nevím o co se jedná,nikde jsem o tom nic nenašel.Prosím poradíte
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Bílý prášek na rostlinách maliníku je plíseň způsobená houbou Sphaerotheca macularis, která ovlivňuje maliny a způsobuje zkadeření listů. Obvykle jsou plísní pokryty spodní strany listů. V těžkých případech se houba objeví na horním povrchu listu. Normálně je tato plíseň známa jako padlí jahodníkové a používá se i stejná chemická ochrana jako u jahod. Pro postřik se používá fungicid z řady dostupných výrobků, z kterých nejznámější je TALENT. Mezi další účinné fungicidy patří: AMISTAR | COSAVET DF | DAGONIS | FLOSUL | IQ-CRYSTAL l | KUMULUS WG | LUNA PRIVILEGE | LUNA SENSATION | ORTIVA | SERENADE ASO | THIOVIT JET | TOPAS 100 EC | ZATO 50 WG.
Postřik proveďte co nejdříve v den, kdy nebude po dlouhou dobu pršet. A opakujte ho dvakrát po třech týdnech. Větve, které jsou napadeny a můžete je obětovat, tak radši hned ostříhejte a spalte.
Plíseň šedá (Botrytis cinerea) je nepohlavní stadium životního cyklu hub Botryotinia fuckeliana, které se rozmnožují výhradně nepohlavně. Choroba napadá zejména oslabené rostliny ve všech fázích vývoje a bez výběru druhů (je polyfágní). Na poškozených výhoncích starších rostlin se objevují měkké tmavé, vodnaté a rychle se rozšiřující skvrny, které za krátký čas hnědnou a pokrývají se šedivým povlakem plodnic. Plíseň šedá se šíří především ve vlhkém prostředí nebo za deštivého počasí. Pro infekci je nezbytné ovlhčení rostliny, nebo vysoká vlhkost vzduchu (přes 85 %). Významné škody proto může působit plíseň šedá i u množitelského materiálu. Na výsevech se může projevovat jako spála.
Ve svém příspěvku PROSBA O RADU VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Prosím o radu.
Co mám udělat s vinnou révou,která by měla pěkný výnos,ale na hroznu mezi dobrými kuličkami jsou kuličky špatné-hnědé do šeda(viz foto) .Hlavy jsou 2 u zdi k jižní straně.Myslím si,že je to asi nějaká plíseň.......
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Joef.
Podle obrázku se nejedná o plíseń, ale o padlí. Je nutné toto postříkat jak na plíseň, tak i na padlí a to na počátku vegetace před rozkvětem a po odkvětu v červnu ještě proti plísni. Tak věřím tomu, že budete mít zdravou ůrodu.
Plíseň bramborová (Phytophthora infestans) se projevuje výskytem hnědých či šedých ploch nebo skvrn na listech, na povrchu spodních listů se objevuje bílý plísňový povlak, po kterém následuje černání stonků. Napadené plody poté zhnědnou, scvrknou se a shnijí. Rozvoj choroby usnadňuje hustá výsadba. Plíseň bramborová se velmi ráda šíří za vlhkého počasí a za nízkých nebo kolísavých teplot. Pokud není včas zastavena, může způsobit uhynutí celé rostliny.
Ochranou je napadené listy a plody stříhat a zničit hned, jak se objeví první příznaky (napadené rostliny patří na oheň, ne do kompostu!!!). Již v průběhu měsíce června, zvláště je-li vlhký, používejte preventivní postřik přípravkem Ortiva (přípravek je širokospektrální a působí i proti ostatním chorobám rajčat). Jednou za 2 až 3 týdny použijte Champion 50 WP nebo jiný měďnatý fungicid. Pěstujete-li rajčata ve skleníku, kontrolujte, zda je dobře větraný, zvláště pak za teplých letních nocí.
Jak vypadají rajčata napadená plísní bramborovou, se můžete podívat tady: plíseň rajčat foto.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Listy na fotografii spíše omrzly. Plíseň se objevuje jen tam, kde je vlhko. V zimních měsících je vzduch suší a plíseň by tak vznikla, jen pokud by docházelo k nadměrnému rosení nebo přílišnou zálivkou.
Většina pěstitelů nemá laboratorní podmínky. Dobrá zpráva je, že plíseň, škůdci i hniloba se dají rozlišit i doma během několika minut. Klíčem je kombinace mechanického testu, reakce na vlhkost a pozorování v čase.
Mechanický test prstem nebo párátkem
Lehce seškrábněte podezřelé místo. Pokud se materiál rozpadá vláknitě, jde pravděpodobně o plíseň. Pokud zůstává tvrdý prášek, může jít o zasolení. Pokud se objeví drobný pohyb nebo lepkavý zbytek, pravděpodobně jde o škůdce.
Test vatovou tyčinkou
Přejedete-li vatovou tyčinkou přes bílé chomáčky a uvidíte drobné tělo uvnitř, je téměř jisté, že jde o vlnatky. Pro srovnání vzhledu doporučuji fotografie zde: Vlnatky na orchidejích – fotografie
Reakce na vlhkost
Jemně oroste podezřelé místo. Plíseň po navlhčení opticky zesílí a zvýrazní se. Škůdci naopak zůstávají strukturálně stejní. Tento test mi opakovaně pomohl vyhnout se zbytečnému fungicidu.
Ve svém příspěvku PLÍSEŇ NA HROZNOVÉM VÍNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Dolínek.
Dobrý den,
mám druhý rok ve skleníku sazeničku bílého a modrého skleníkového hrozna.
Dnes jsem kontroloval skleník a zaléval zbývající saláty a objevil jsem na větvích hroz.vína nějakou bílou plíseň.
Prosím o radu čím postříkat.Skleník i v tomto ročním počasí dost větráme,je z akrylátu.
V loňském roce jsme nic podobného nepozorovali.
Děkuji za odpověď.
Jiří Dolínek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel V. Žitek.
Na hroznu bílého vína ve skleníku se objevil šedivý povlak.Předpokládám, že se jedná o nějakou plíseň. Poradí mi někdo, čím bych měl hrozny ošetřit? Děkuji.
Zkontrolujte hladiny pH. Správné pH půdy pro pěstování rajčat má mít hodnoty 6 až 6,8, tedy půda by měla být trochu kyselá. Rajčata preferují mírně kyselou půdu, mohou ale prosperovat i v půdě s pH v rozmezí 5,5 a až 7,5 a stále úspěšně růst a plodit. Jakmile je ale kyselost nižší než 6, tak dochází ke sníženému příjmu vápníku.
Nebudete vědět, zda je pH vaší půdy příliš nízké nebo příliš vysoké, dokud to neotestujete. Nechcete přeci čekat, až vaše rostliny začnou bojovat s nesprávným pH.
Může být obtížné určit problém s pH, pokud neprovedete test. Proto je dobré otestovat pH půdy vždy, když sázíte nový zahradní záhon, stěhujete se na nové místo nebo pěstujete novou odrůdu rostlin, která má velmi specifické požadavky na pH.
Chcete-li otestovat pH půdy v domácích podmínkách, tak nejprve naberte trochu půdy z oblasti výsadby do dvou čistých nádob pomocí zednické lžíce. Vezměte půdu z několika centimetrů pod povrchem země. V každé nádobě budete potřebovat přibližně 1 hrneček zeminy. Rozdrobte všechny hrudky a odstraňte všechny kameny, klacky nebo jiné nečistoty.
Nejprve provedeme v první nádobě test na zásaditost. Přidejte 1/2 hrnečku destilované vody do jedné nádoby na vzorek půdy a promíchejte ji lžící. Poté přidejte 1/2 hrnku bílého octa. Pokud směs vykazuje viditelné bublinky nebo šumění, pak má moc vysoké alkalické pH a je třeba ho snížit k hodnotám vhodným pro rajčata.
V druhé nádobě uděláme test na kyselost půdy. Přidejte 1/2 hrnečku destilované vody do druhé nádoby na půdu a promíchejte ji. Poté přidejte 1/2 hrnku jedlé sody. Pokud půda bublá nebo šumí, znamená to, že má pH nízké, je kyselá. Pokud se reakce s jedlou sodou projevuje jen mírně, je vše v pořádku.
Jak snížit pH půdy
Pokud je vaše půda příliš zásaditá (s pH nad 7,0), existuje mnoho způsobů, jak přirozeně okyselit půdu, aby se vašim kyselomilným rajčatům dařilo. Zde je několik způsobů, jak snížit pH půdy:
Kompost Nejen, že kompost vyživuje vaši půdu a rostliny přidáním humusu a cenných živin, ale kompost také stabilizuje pH vaší půdy. To znamená, že vše vyrovná snížením pH, které je příliš vysoké, a snížením pH, které je příliš nízké. Přidejte do své zahrady každý rok spoustu kompostu nebo dobře shnilého hnoje a vaše rostliny vám poděkují.
Rašelinový mech Rašelinový mech je pomalu působící půdní doplněk, který také přidává organickou hmotu a zlepšuje zadržování vody a provzdušňování ve vaší půdě. Rašelinový mech má obecně pH 3,0 až 4,5. Před výsadbou přidejte 5 cm až 8 cm rašeliny a zapracujte ji do horních 30 cm půdy. Rašelinový mech by se neměl přidávat na povrch, protože když je suchý, od
Přejděme od teorie k praxi a povězme si, co konkrétně můžeme dělat proti hrozícím houbovým chorobám?
Vliv na ně má řada faktorů - teplota, vlhko, sucho nebo jejich kombinace. Houbové choroby je nutné „hlídat“ již v první polovině vegetace. První z nich je onemocnění zvané plíseň révy či plíseň révová, dříve se používal název peronospora, latinsky Plasmopara viticola. Plíseň révy škodí na různých částech révového keře, především na listech, květenstvích a na hroznech. V této době ji nejčastěji můžeme najít na mladých listech. Jak se rozpozná? Řada pěstitelů s ní určitě má zkušenosti. Na lícové straně listů se objevují zpočátku nenápadné nažloutlé skvrny, které vypadají, jako by byl list promaštěn olejem. Proto se v běžné praxi nazývají „olejové“ skvrny. Na rubové straně listu jsou na stejných místech vidět bílé povlaky sporangiofórů, nosičů sporangií (plodnice), ze kterých se uvolňují spóry. Napadená místa později nekrotizují a celé listy mohou opadat. Na následujícím obrázku je vidět „olejová“ skvrna na lícové straně listu:
Zde je vidět rub listu s povlakem sporangioforů:
A zde je vidět značně napadený list s okrajovými nekrózami:
Jak se peronospora dostane na list?
Touto otázkou se dostáváme k životnímu cyklu této houby během roku. Vědci pro tento přehled často používají výraz „bionomie“. Stádium, které přezimuje, se nazývá oospory, což jsou spóry s tlustými buněčnými membránami, aby vydržely přezimování. Oospory přezimují na povrchu půdy a na spadaném listí. A právě tady mají pěstitelé – zahrádkáři nespornou výhodu: ti své zahrádky na podzim shrabují, což ve vinicích je nemožné. Oospory na jaře za příznivých podmínek vyklíčí a pokračují ve svém cyklu do dalšího stádia, kdy se vytvářejí bičíkaté zoospory. Ty se pomocí deště a větru (a pochopitelně pomocí svého bičíku) dostávají na listy, což bývá označováno jako primární infekce. Tam se přes průduchy usídlí v pletivech listových čepelí a tento svůj vývoj si několikrát zopakují. Na podzim se vyvíjejí pohlavní buňky a jejich spojením vzniká oospora, schopná dalšího přezimování na listech.
Všichni víme, že houby a plísně se více rozvíjejí, když je teplo a vlhko. Platí to zřejmě také o houbových chorobách vinné révy?
Ano, to je to nejpodstatnější, co musíme hlídat, chceme-li s ní úspěšně bojovat. Plíseň révy se rozvíjí především za teplého a současně vlhkého či deštivého počasí. První, primární infekce nezpůsobuje rozsáhlé škody, ale za ní může následovat řada opakování vývoje dalších a dalších spór. Proto je nutné provést první postřik v době před květem, aby