Plíseň na orchideji se většinou neobjeví náhodou. Je to výsledek prostředí, které jsme rostlině nastavili – často v dobré víře. Zaléváme víc, rosíme pro vyšší vlhkost, méně větráme v zimě. A pak se divíme, že se bílý povlak vrací.
„Plíseň není problém sama o sobě, je to signál špatného režimu.“ Pokud chcete zabránit plísni na orchidejích dlouhodobě a bez chemie, musíte změnit podmínky. Ukážu vám 10 konkrétních kroků z praxe, které mi fungují už několik sezón.
FAQ – často kladené otázky
Má smysl používat ventilátor u orchidejí proti plísni?
Ano, mírné proudění vzduchu výrazně snižuje riziko vzniku plísně na orchidejích, zejména v zimní sezóně a v panelových bytech.
Nejde o silný proud, ale o jemnou cirkulaci. Malý ventilátor nastavený na nízký výkon může zabránit stagnaci vlhkého vzduchu kolem substrátu. Pokud máte dlouhodobě vyšší vlhkost nad 65 %, ventilátor může pomoci stabilizovat mikroklima. Klíčové je nesměřovat proud přímo na listy, ale zajistit rovnoměrnou cirkulaci v prostoru.
Je rosení orchidejí úplně nevhodné?
Rosení samo o sobě není zakázané, ale výrazně zvyšuje riziko plísně na orchideji, pokud není zajištěno dostatečné větrání a proudění vzduchu.
Večer je rosení rizikové, protože voda zůstává přes noc na listech. Pokud rosíte, dělejte to ráno a jen lehce. Prevence plísně spočívá hlavně v kontrole vlhkosti a cirkulace. Pokud máte stabilní vlhkost 45–60 %, rosení většinou není nutné a může být kontraproduktivní.
Jak často větrat orchideje v zimě?
I během topné sezóny je pravidelné větrání zásadní pro prevenci plísně na orchidejích a stabilitu prostředí.
Doporučuji krátké, intenzivní větrání 5–10 minut denně. Rychlá výměna vzduchu je účinnější než dlouhé pootevřené okno. Plíseň na orchideji vzniká především při stagnaci. Orchideje krátkodobý chlad snesou lépe než dlouhodobou vlhkost bez pohybu.
Může být příčinou plísně jen tvrdá voda?
Tvrdá voda sama o sobě nezpůsobuje plíseň, ale podporuje zasolování substrátu, které může rostlinu oslabit.
Zasolený substrát vytváří stres a zhoršuje odtok vody. Pokud je substrát dlouhodobě přemokřený, kombinace minerálních usazenin a vlhkosti zvyšuje riziko houbového růstu. Přechod na dešťovou nebo filtrovanou vodu je jednoduchý preventivní krok.
Proč se plíseň vrací i při menší zálivce?
Často nejde jen o množství vody, ale o nedostatečné proudění vzduchu a mikroklima v okolí květináče.
I při omezené zálivce může vlhkost zůstávat v substrátu, pokud je vzduch stagnující. Plíseň na orchideji je výsledkem kombinace faktorů. Sledujte nejen zálivku, ale i vlhkost vzduchu a větrání. Bez cirkulace se problém vrací.
Pomůže odvlhčovač vzduchu?
Odvlhčovač může pomoci ve velmi vlhkém prostředí, ale není univerzálním řešením prevence plísně.
Pokud máte vlhkost nad 70 % dlouhodobě, může být přístroj užitečný. V běžném bytě ale často stačí pravidelné větrání. Plíseň na orchidejích vzniká spíš ze stagnace než z absolutní vlhkosti. Nejprve optimalizujte přirozené proudění vzduchu.
Je nutné při prevenci měnit substrát každý rok?
Každoroční výměna substrátu není nutná, pokud je drenáž funkční a nedochází k rozkladu kůry.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ ŠVESTEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Kovar.
Dobry den , velice me zajima, kdy je spravna doba na rez/zastrihnuti svestky. Po precteni Vaseho clanku , jsem bohuzel nejak zmaten. V odstavci jak prorezat svestku pisete:Řez švestek doporučujeme provádět hned zjara po vykouknutí prvních pupenů.
A hned pote v nasledujicim odstavci:Stříhání švestek na jaře pisete-Peckovinám nesvědčí časný jarní řez. Měly by se stříhat jen v období, kdy už mají listy. Případně po sklizni.
Je mozne to nejak objasnit , nekolikrat v clanku pisete opakovane, ze se ma strihat/rezat na jare a pak obratem dodavate , ze nejlepsi doba je po sklizni zacatkem zari ..
diky za vysvetleni
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejlepší doba na řez švestek je druhá polovina června nebo hned po sklizni. Jarní řez se doporučuje jen začátečníkům, aby jim v orientaci v koruně nebránily listy. U jarního řezu je nebezpečí zanesení infekcí do řezných ran.
Ostružiny nedozrávají nejčastěji kvůli napadení škůdci nebo nedostatku vody. Velmi častou příčinou je také vlnovník ostružiníkový, který poškozuje jednotlivé peckovičky plodu.
Pokud plody dozrávají jen částečně nebo zůstávají tvrdé, je dobré zkontrolovat především přítomnost škůdců. Nedozrávající ostružiny mohou být také důsledkem pěstování ve stínu nebo nedostatku živin. V některých letech hraje roli i počasí – zejména dlouhodobé sucho může způsobit, že plody ostružiníku nedozrají správně.
Proč ostružiny nedozrávají ani když jsou černé?
Ostružiny mohou vypadat zralé, ale přesto nedozrávají správně. Nejčastější příčinou je vlnovník ostružiníkový, který poškodí jednotlivé peckovičky plodu.
Typickým znakem je, že ostružiny jsou černé, ale tvrdé nebo kyselé. Některé části plodu zůstávají nevyvinuté. Tento problém se často objevuje na keřích, které nebyly ošetřeny proti roztočům. Pomáhá především jarní postřik proti roztočům a pravidelný řez keřů, který zlepšuje proudění vzduchu.
Co způsobuje zasychání ostružin ještě před dozráním?
Zasychání ostružin může být způsobeno nedostatkem vody, chorobami nebo oslabením rostliny. Velmi častou příčinou je dlouhodobé sucho během zrání plodů.
Pokud plody začnou tvrdnout a postupně sesychat, je dobré zkontrolovat zálivku a stav listů. Zasychající ostružiny mohou být také důsledkem houbových chorob nebo špatného větrání porostu. Pomáhá především pravidelná zálivka, odstranění napadených částí rostlin a zajištění dobrého proudění vzduchu mezi výhony.
Jaký je nejlepší postřik na choroby ostružin?
Nejlepší postřik na choroby ostružin závisí na konkrétním problému. Na houbové choroby se používají fungicidy, zatímco na roztoče jsou určeny akaricidy.
Například při napadení roztoči může pomoci Omite 570 EW. Pokud se objeví skvrny na listech způsobené houbami, používají se fungicidní postřiky. Důležité je aplikovat postřik včas, ideálně při prvních příznacích choroby.
Jak poznat vlnovníka ostružiníkového?
Vlnovník ostružiníkový způsobuje typické nedozrávání plodů. Některé části ostružiny zůstávají červené a tvrdé, zatímco zbytek plodu dozrává.
Tento škůdce je velmi malý a pouhým okem ho obvykle neuvidíte. Nejlepším vodítkem je proto nerovnoměrné dozrávání ostružin. Pokud se tento problém objevuje opakovaně, je vhodné použít postřik proti roztočům na začátku vegetace.
Co způsobuje červy v ostružinách?
Červi v ostružinách jsou nejčastěji larvy hmyzu nazývaného bejlomorka ostružiníková. Samice kladou vajíčka do květů nebo mladých plodů.
Larvy se vyvíjejí uvnitř plodu a živí se dužinou. Výsledkem jsou poškozené plody a nepříjemný nález při sklizni. Prevencí je především postřik před květem a pravidelné od
Ve svém příspěvku NEMOC OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Růžena.
Prosím o radu,
pěstuji ostružiny vedle malin a v posledních letech plody ostružin
nedozrají. Plod je napůl červený a kyselý. Ptala jsem se v zahradnictví a říkali, že to dělá roztočík malinový. Stříkala jsem na jaře calypsem, ale nic nepomohlo. Mám ostružinu vyhodit nebo přesadit dále od malin ?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Magda Vavrečková.
Dobrý den, na osružinách na plodech se objevují v menší i větší bílé flíčky. Vypadá to jako zrníčka. Mají to dozralé i nedozralé plody. Co to je a čím se dá napadení zlikvidovat. Děkuji
Je bílá plíseň na orchideji nakažlivá pro ostatní rostliny?
Bílá plíseň na orchideji může být za určitých podmínek přenosná, zejména pokud je způsobena aktivním houbovým růstem v prostředí se zvýšenou vlhkostí a minimálním prouděním vzduchu.
Plísně se šíří sporami, které se ve vlhkém a stojatém vzduchu snadno přenesou na další substrát. Pokud máte orchideje těsně u sebe, riziko roste. V praxi doporučuji při podezření na aktivní plíseň rostlinu dočasně izolovat. Samotné zasolení nakažlivé není. Rozhodující je správná diagnostika bílé plísně a úprava prostředí – tedy větrání a omezení přemokření.
Může být bílý povlak na orchideji jen vodní kámen?
Ano, velmi často jde o usazeniny z tvrdé vody, nikoli o skutečnou plíseň. Bílý prášek na substrátu orchideje bývá minerálního původu.
Vodní kámen vytváří tvrdé, krystalické struktury, které nereagují na vlhkost a nemají zápach. Pokud po navlhčení nedochází k optickému „oživení“, pravděpodobně nejde o bílou plíseň. V českých podmínkách s tvrdou kohoutkovou vodou je tento jev běžný. Řešením je přechod na dešťovou nebo filtrovanou vodu a občasné propláchnutí substrátu.
Jak rychle se bílá plíseň na orchideji šíří?
Bílá plíseň se může při ideálních podmínkách rozšířit během několika dnů, zejména při kombinaci vlhkého substrátu a nedostatečného větrání.
V praxi jsem pozoroval viditelné rozšíření vláken během jednoho týdne. Pokud se povlak nemění, může jít spíše o zasolení. Aktivní plíseň na orchideji ale reaguje na vlhkost a postupně kolonizuje další části substrátu. Klíčová je kontrola po 3–5 dnech – sledování vývoje pomůže odlišit biologický proces od minerální usazeniny.
Mám orchidej s plísní hned přesadit?
Ne vždy je okamžité přesazení nutné. Záleží na rozsahu a stavu kořenového systému.
Pokud jde o povrchovou bílou plíseň na substrátu bez známek hniloby, často stačí zlepšit větrání a omezit zálivku. Přesazení má smysl tehdy, pokud je substrát výrazně napadený nebo zapáchá. Zbytečná manipulace může orchidej oslabit. Nejprve proveďte diagnostický test a sledujte vývoj několik dní.
Jak poznám rozdíl mezi plísní a vlnatkami?
Rozdíl je ve struktuře a přítomnosti živého hmyzu. Vlnatky tvoří bílé chomáčky, ale uvnitř je drobný škůdce.
Při dotyku vatovou tyčinkou lze často zaznamenat pohyb nebo lepkavou stopu. Skutečná bílá plíseň je vláknitá a bez pohybu. Pokud si nejste jistí, porovnejte vzhled s fotografiemi škůdců: Srovnávací fotografie vlnatek na orchidejích
Správná identifikace je zásadní pro volbu zásahu.
Může plíseň vzniknout jen z nadměrného rosení listů?
Ano, dlouhodobé rosení bez dostatečného proudění vzduchu může vytvořit id
V naší poradně s názvem NEMOC OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Růžena.
Prosím o radu,
pěstuji ostružiny vedle malin a v posledních letech plody ostružin
nedozrají. Plod je napůl červený a kyselý. Ptala jsem se v zahradnictví a říkali, že to dělá roztočík malinový. Stříkala jsem na jaře calypsem, ale nic nepomohlo. Mám ostružinu vyhodit nebo přesadit dále od malin ?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Když na plodech ostružin vznikají červená místa, která nedozrávají a plody mají více či méně kyselou chuť, tak škůdcem je skutečně roztočík malinový. Roztočík malinový ve velkém množství saje šťávu z dužiny plodů a tím brání jejich dozrávání. Roztočík cestuje po ostružinových výhonech a až do doby květu jej můžeme likvidovat insekticidy. V zahraničí je povolen přípravek Decis EW 50 v koncentraci 0,01 %. U nás je povolený přípravek Sumithion super, který je určen na podobného roztočíka jahodníkového, ale na malinového působí taky. První postřik se provádí již při délce výhonů 20 cm a v případě potřeby se opakuje ve 14-ti denních intervalech. Je velmi důležité důkladné postříkání výhonů ze všech stran, aby byly úplně celé pokryty roztokem.
Plody napadené roztočíkem nekonzumujte, ale oplodí odstřihněte a spalte. Jako preventivní opatření doporučuji vytvořit dostatečnou vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami, aby roztočík nemohl přelézat z jedné na druhou. Také je vhodné zjara provést postřik rostlin i okolí sirnatými prostředky například Sulka.
Je bílá plíseň na orchideji nebezpečná pro rostlinu?
Bílá plíseň na orchideji obvykle nepoškozuje přímo pletiva rostliny, ale signalizuje problém v prostředí nebo substrátu.
Ve většině případů se bílá plíseň na orchidejích živí rozkládající se kůrou a organickými zbytky, nikoli samotnou orchidejí. Pokud se ale dlouhodobě ignoruje, může vést k zhoršení kvality substrátu, nedostatku kyslíku ke kořenům a postupnému oslabení rostliny. Právě proto je důležité řešit příčinu, ne jen viditelný povlak.
Může orchidej s bílou plísní normálně kvést?
Ano, orchidej s bílou plísní může kvést a na první pohled působit zcela zdravě.
Kvetení ale není spolehlivým ukazatelem dobrého stavu kořenů. Plíseň v substrátu orchideje se často rozvíjí skrytě a projeví se až s odstupem několika týdnů nebo měsíců. Pokud rostlina kvete, ale plíseň se šíří, je to spíš varování, že problémy teprve přijdou, nikoli důkaz, že je vše v pořádku.
Je to opravdu plíseň, nebo jen bílý povlak ze soli?
Bílý povlak na substrátu orchideje nemusí být vždy plíseň, někdy jde pouze o minerální výkvět.
Bílá plíseň na orchideji je měkká, často chlupatá a může zapáchat zatuchlinou. Minerální výkvět je naopak tvrdý, krystalický a bez zápachu. Praktický rozdíl poznáte i tak, že povrch lehce navlhčíte. Plíseň se částečně rozpadne, zatímco sůl nebo vápenaté usazeniny zůstanou beze změny.
Pomůže skořice, peroxid vodíku nebo jiné domácí prostředky?
Domácí prostředky mohou bílou plíseň krátkodobě potlačit, ale samy o sobě problém neřeší.
Skořice nebo peroxid vodíku dokážou omezit viditelný povlak, ale příčina plísně na orchideji zůstává. Pokud nezměníte substrát, zálivku nebo prostředí, plíseň se velmi často vrátí. Tyto metody lze brát jen jako doplněk, nikoli jako hlavní řešení.
Musím orchidej s bílou plísní vždy přesadit?
Přesazení je nejúčinnější způsob, jak se plísně zbavit, ale ne vždy je nutné okamžitě.
Pokud je bílá plíseň na orchideji jen lehká, bez zápachu a rostlina má zdravé kořeny, někdy stačí úprava zálivky a lepší větrání. Při silnějším výskytu, zapáchajícím substrátu nebo rozpadlé kůře je však přesazení do čerstvého substrátu nejlepší dlouhodobé řešení.
Může se bílá plíseň přenést na jiné pokojové rostliny?
Přenos plísně z orchideje na jiné pokojové rostliny je možný, ale nebývá častý.
Plíseň se šíří hlavně tam, kde má vhodné podmínky, tedy vlhko a organický materiál. Pokud mají ostatní rostliny suchý a vzdušný substrát, riziko je minimální. Přesto je při výskytu plísně v květináči orchideje rozumné rostlinu dočasně oddělit a sledovat stav okolních květin.
Proč má bílá plíseň někdy nasládlý nebo zatuchlý zápach?
V naší poradně s názvem CHOROBA PERENOSPORA VÍNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Nejezchlebová.
Prosím o radu,jestli mohu provádět postřik modrou skalicí,když svítí slunce a jakou koncentrací roztoku skalice.Děkuji předem za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Modrá skalice se používá na postřik proti plísním a má stejné účinky jako Kuprikol nebo Champion. Modrá skalice se aplikuje v kombinaci s jedlou sodou nebo hašeným vápnem, tvoří se takzvaná jícha. Postřik je lepší aplikovat v podvečerních nebo ranních hodinách. Za plného slunce hrozí popálení listů. Zde jsou dva návody, jak postřik připravit:
Burgundská jícha 1%
100 g modré skalice se rozpustí v pěti litrech vody. V druhé nádobě se rozpustí 140 g krystalické sody také v pěti litrech vody. Oba roztoky se těsně před použitím smísí tak, že se roztok skalice přilévá do roztoku se sodou, ne naopak. Pak se směs neboli burgunská jícha hned aplikuje na list postřikem.
Bordeauaxská jícha 1%
100 g modré skalice se rozpustí v pěti litrech vody a v jiné nádobě se rozpustí 150 g hašeného vápna také v pěti litrech vody. Po vychladnutí se oba roztoky smísí přiléváním skalice do vápna. Po tomto smísení je potřeba změřit pH vzniklého roztoku lakmusovým papírkem. PH musí být mírně zásadité kolem hodnoty 8. Zásaditost se zvýší přidáním vápna. Správně připravená jícha je modrá a po usazení je čirá. Musí se spotřebovat do 24 hodin. Při přípravě i při aplikaci se používají nekovové nádoby. Postřik se nesmí dostat na švestky, které spálí.
První postřik vinné révy se provádí ve fázi 2–4 pravých listů, nikoli podle konkrétního data v kalendáři.
Právě v tomto období začíná být réva citlivá na první infekce, zejména padlí a plíseň révovou. Pokud je teplé a vlhké počasí, má první postřik vinné révy zásadní význam pro průběh celé sezóny. Při suchém a chladném jaru je možné zásah mírně odložit, ale čekání na viditelné příznaky je téměř vždy pozdě.
Co když jsem první postřik nestihl?
Pokud jste první postřik nestihl, není vše ztraceno, ale je nutné jednat rychle.
V takovém případě je důležité okamžitě zhodnotit stav listů a počasí. Pokud ještě nejsou patrné příznaky chorob, lze situaci často dohnat jedním cíleným preventivním zásahem. Jakmile se ale objeví skvrny nebo povlaky, opožděné stříkání vinné révy už jen tlumí problém a nelze očekávat stejný výsledek jako při správném načasování.
Stříkat vinnou révu před deštěm, nebo po dešti?
Obecně je lepší stříkat před deštěm, pokud se očekává jen slabý nebo přeháňkový déšť.
Mnohé přípravky potřebují určitou dobu, aby se na listech uchytily. Silný déšť krátce po aplikaci však může účinnost snížit. Pokud prší dlouhodobě, je někdy lepší počkat na krátké okno sucha. Stříkání vinné révy před deštěm má smysl pouze tehdy, když je dostatek času na zaschnutí postřiku.
Jak poznám, že už je na postřik pozdě?
Na postřik je pozdě ve chvíli, kdy je infekce silně rozvinutá a viditelná na většině listů.
Typickým znakem je rozsáhlé napadení, zasychání listů nebo silný bílý povlak u padlí. V takové situaci pozdní postřik vinné révy chorobu nezastaví, pouze zpomalí její šíření. Smysluplnější je odstranění napadených částí a příprava lepší ochrany pro další sezónu.
Kolikrát za rok je nutné vinnou révu stříkat?
Počet postřiků závisí na počasí, lokalitě a způsobu pěstování.
U jednoho keře na zahradě často stačí dva až tři správně načasované zásahy. Ve vlhkých oblastech nebo při deštivém létě může být postřiků více. Jak často stříkat vinnou révu nelze říci jedním číslem, ale vždy je lepší méně zásahů v pravý čas než mnoho zásahů pozdě.
Má smysl stříkat vinnou révu bez viditelných příznaků?
Ano, právě preventivní postřik má největší účinek.
Plíseň i padlí se vyvíjejí skrytě a ve chvíli, kdy jsou viditelné, je infekce často rozběhnutá. Preventivní stříkání vinné révy chrání listy ještě před napadením a snižuje potřebu dalších zásahů. Čekání na příznaky je nejčastější chybou začátečníků.
Co když jsem vinnou révu nikdy nestříkal?
Pokud réva nebyla nikdy stříkaná a přesto plodí, může jít o výjimečně příznivé podmínky.
První jarní postřik slivoní se provádí proti puchrovitosti hned na začátku sezony. Doporučuje se fungicid Champion 50 WG, který se aplikuje ve chvíli, kdy se na stromě objeví pupeny, tedy na začátku rašení. Připravíme si 10 g přípravku a promícháme jej ve 2 litrech vody, což je množství pro jednu průměrně vzrostlou švestku. Postřik přelijeme do zahradního postřikovače a s jeho pomocí pokryjeme každou větev připravenou tekutinou. V případě chladného a deštivého počasí se tento postřik opakuje ještě jednou těsně před květem.
Proti pilatce, která způsobuje propad holiček (malinkých zelených plůdků), se stříká do 6 dnů po opadu květních lístků. Pilatka nalétává v době květu, je tedy třeba stříkat co nejdříve, ale tak, abychom nezahubili včely a ostatní opylovače. Ti do odkvetlého stromu již nejdou, takže jakmile začnou opadávat okvětní lístky, může se stříkat, nemusí se čekat až do úplného odkvětu.
Další postřik švestek se řeší až v létě během dozrávání plodů. Začátkem července si připravte feromonový lapač a každý den kontrolujte, jestli se neobjevila letová vlna obaleče švestkového. Jakmile se vyskytne, připravte si roztok, a to tak, že rozmícháte 1 g přípravku Mospilan 20 SP ve 2,5 l vody a zahradním postřikovačem roztok aplikujete.
Poslední postřik slivoní se doporučuje s látkou Horizon 250 EW, která strom chrání před moniliovou hnilobou. Tento postřik slivoní se aplikuje ve chvíli, kdy se na stromě objeví první plody s hnědou skvrnou. Často za tento jev mohou kroupy. Na takto poškozených plodech se může také vyskytnout plíseň (na hnědé skvrně se začnou objevovat bílé tečky plísně a celý plod postupně shnije), v tomto případě se smíchá 1 ml přípravku v 1 l vody a může se začít stříkat. Po tomto zásahu se nesmí zapomenout na ochrannou lhůtu, tedy čas, kdy ovoce není vhodné ke sklizni. Ochranná lhůta vyprší po sedmi dnech.
Kadeřavost broskvoně (Taphrina deformans) je asi hospodářsky nejvýznamnější chorobou zejména u broskvoní, opět se jedná o houbovou chorobu. Ochrana proti ní je založena na důsledném preventivním ošetření fungicidy, nejpozději při počátku rašení terminálních pupenů. Délku infekčního období rozhodujícím způsobem ovlivňuje teplota. Za chladného počasí je vývoj zpomalen a infekční období může trvat pět i více týdnů. Některý rok nastane optimální termín ošetření již v únoru, jindy až v dubnu. Na základě posledních zkušeností se doporučuje ošetřovat v případě výskytu teplých period v předjarním období, pokud teplota vzduchu dosáhne po několik dnů nad 5 °C. Na podzimní a předjarní postřik se doporučují kontaktní fungicidy na bázi mědi, můžete využít například Flowbrix, Funguran Progress, Champion 50 WG, Delan, Syllit. Vedlejší účinnost spočívá ve zvýšení odolnosti ošetřených stromů proti jarním mrazíkům. Používané účinné látky působí převážně kontaktně, takže fungicidem musí být dokonale ošetřeny celé koruny stromů. Pro lepší pokryvnost je vhodné přidat smáčedlo. V případech, kdy po vyrašení trvá chladnější a deštivé počasí, je třeba ošetření v intervalu 10–14 dnů opakovat. Pro opakovaná ošetření jsou vhodné především organické fungicidy. Ošetření v období po odkvětu již není účinné.
Padlí broskvoně (Sphaerotheca pannosa) se projevuje v teplých létech na listech, ale hlavně světlými skvrnami na osluněné straně plodů. Ty postupně překryjí většinu povrchu plodu. Při časném napadení plody špatně rostou a mohou i praskat a zasychat. Takto napadené stromy co nejdříve opakovaně ošetřete přípravky Kumulus WG či Talent.
Puchrovitost švestek (Taphrina pruni) vzniká při vlhčím a chladnějším průběhu jara v rizikových lokalitách (zvláště ve vyšších polohách) a nelze vyloučit poškození plodů. Houba přezimuje ve větvích nebo na šupinách pupenů. K infekci dochází na jaře v období kvetení stromů. Z infikovaných květů se tvoří deformované plody, které rostou rychleji než ty zdravé. Napadené plody jsou světlejší, abnormálně se prodlužují (dorůstají až 5–7 cm), nakonec jsou protáhlé, mírně zakřivené, mají houbovou vůni, jejich povrch je pokrytý bílým povlakem vřecek. Plody bývají uvnitř duté a jsou bez pecky. Základem ochrany je důsledná likvidace napadených plodů. Plody musí být odstraněny včas. Důležitá je rovněž správná výživa, především dostatek vápníku. Chemická ochrana proti puchrovitosti slivoně je ověřená a účinná. Napadení lze zabránit v období počátku rašení. Za chladného a deštivého počasí je vhodné až do stadia bílého poupěte ošetření opakovat přípravky Flowbrix, Funguran Progress, Champion 50 WG.
V naší poradně s názvem VINNÁ RÉVA PLÍSNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Štembera Jiří.
Kdy a čím stříkat révu proti plísním v oblasti Praha východ
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Plíseň révy vinné se stříká dvakrát. Jednou před květem v květnu a pak po odkvětu v červnu.
Zde je návod na postřik proti plísni v květnu: https://www.ceskenapady.cz/…
Zde je návod na postřik proti plísni v červnu: https://www.ceskenapady.cz/…
Z hlediska kvalitní úrody v příštím roce se musíme zaměřit především na houbové choroby přezimující na napadených listech, které na podzim spadnou na zem, na neposbíraných mumifikovaných plodech, na povrchu letorostů, pod šupinkami pupenů a na jiných těžko dostupných místech. Jedná se zejména o skvrnitost listů peckovin, nejrůznější druhy padlí a další. Tyto houbové choroby propuknou naplno v jarních měsících, pokud tomu nezabráníme. Je tedy logické, že se proti nim musíme bránit už na podzim.
Podzimní postřik slivoní se tedy zaměřuje zvláště na houbové choroby a používají se tyto produkty:
Fungicidy
KUPRIKOL 50: Od roku 2020 je jeho prodej zakázán. Jaké přípravky můžete použít místo tohoto zrušeného fungicidu uvádíme dále.
CHAMPION 50 WG: Kontaktní fungicidní a baktericidní přípravek k ochraně proti houbovým a bakteriálním chorobám rostlin a k ochraně květů meruněk proti mrazu. Proti puchrovitosti slivoně se postřik aplikuje při nalévání pupenů, nejpozději na počátku rašení. Maximálně 2x za vegetaci. Interval mezi aplikacemi je 14 dnů. Postřik se připraví z 10 g přípravku rozmíchaného ve 3 litrech vody.
ANTRE 70 WG: Jedná se o fungicidní přípravek k ochraně proti chorobám jádrovin, révy vinné, brambor a okrasných rostlin. Účinná látka je propineb (700 g). Antre 70 WG je převážně preventivně působící kontaktní fungicid. Mechanismem účinku je v převládající míře inhibice (překážka, zábrana) klíčení spor. Účinkuje na povrchu rostlinných pletiv, do vodivých pletiv neproniká a není systémově rozváděn. Z 20 g přípravku Antre nachystáte 10 l aplikační kapaliny.
CUPROZIN PROGRESS: Používá se jako kontaktní fungicid a baktericid v prevenci proti houbovým a bakteriálním patogenům. Účinek je založen na prevenci plísňových nebo bakteriálních infekcí. Obsahuje hydroxid měďnatý (383,8 g/l). Plného účinku může být dosaženo pouze prostřednictvím hladkého sprejového povlaku na povrchu rostlin.
DEFENDER: Je kontaktní fungicidní přípravek určený k ochraně proti houbovým chorobám. Používá se u révy vinné proti plísni révové, u chmele proti plísni chmelové, u jádrovin proti strupovitosti a nektriové rakovině, u peckovin proti suché skvrnitosti listů a u brambor proti plísni bramborové a černání stonku. Obsahuje účinnou látku hydroxid měďnatý v nejnovější technologii, která po aplikaci vytváří na povrchu ochranný film. Při kontaktu houbového patogenu s povrchem ošetřených rostlin dochází k inhibici klíčení spor a zabránění dalšího nekontrolovatelného šíření choroby, pomáhá zpevňovat rostlinná pletiva. Přípravek obsahuje smáčedlo a je schopen do 2 hodin p
Ve svém příspěvku MNOŽENÍ BORŮVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenek stříž.
Dobrý den,
Začal jsem pěstovat borůvky a prosím o všechny možné info o množení (doba, ,postup a td.) mám dobré pozdní odrůdy a chtěl bych je sám namnožit , děkuji Stříž
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mařatková Olga.
Dobrý den , nevím jestli jsem na správném místě a jestli mi někdo bude vůbec chtít odpovědět. Mám borůvku šestý rok Je asi120 cm vysoká a dost bohatá , ale už druhý rok mi květy něco okouše. Když jsem loni zjistila , že skoro polovina květů je pryč,ptala jsem se v zahradnictví a tam mi řekli ,že je to pravděpodobně sviluška ale ,že je to divné ,protože borůvka většinou škůdci netrpí . Dali mi postřik, který jsem aplikovala , ale stejně mi zbylo jen pár květů. Letos jsem hlídala pečlivě, až začnou poupátka a hned jsem opět aplikovala postřik .Jenže za tři dny jsem přišla a opět polovina květů pryč. Opět jsem našla několik pavoučků živých a veselých ! Prosím -neví někdo co s tím? Jaký postřik použít a jak se té potvory zbavit?Budu vděčná za každou radu ! Děkuji vám. Zdravím -Mařatková
Tento škůdce se živí listy cibule, což způsobuje jejich zkroucení, zasychání a tvorbu bílých skvrn. Správné jméno tohoto škůdce na cibuli je třásněnka tabáková (Thrips tabaci), oficiálně známá také jako cibulová třásněnka. Jde o hmyz z řádu třásněnek, který může dorůst délky okolo jednoho milimetru, což ho činí těžko rozpoznatelným. Jak přesně vypadá se můžete podívat zde: třásněnka tabáková foto.
Navzdory své miniaturní velikosti je tato třásněnka velmi žravá a svým sáním způsobuje na rostlinách cibule bílé skvrny. Mimo cibuli napadá také tabák, zelí a brambory. Samice třásněnky tabákové mají pouze redukovaná křídla. Jejich barva je od žluté po tmavě hnědou, zatímco menší samci jsou pouze žlutí. Přezimující jedinci jsou však výrazně tmavší než letní jedinci. V Česku je z třásněnek dominantní právě třásněnka tabáková obzvláště v oblastech s vinohradnictvím a v oblastech, kde se pěstuje česnek, i ten medvědí, dále pak cibule, pórek a šalotka.
Ochrana a postřik
Laboratorní testy ukázaly, že tyto třásněnky preferují bílé, žluté a modré povrchy, čehož se dá využít rozmístěním dostatečného množství lepových desek těchto tří barev.
Jako biologickou ochranu proti výskytu třásněnky tabákové stojí za to zmínit hmyz Beauveria bassiana, Metarhizium anisopliae, Neozygites parvispora, Zoophthora radicans a Entomophthora thripidum. Všechen tento hmyz agresivně napadá třásněnku tabákovou a úspěšně ji likviduje.
Další úspěšná obranná strategie využívá postřik análními sekrety roztočů Amblyseius cucumeris.
Existuje i chemická ochrana postřikem nebo rosením přípravkem s dlouhým názvem Forestina Zdravá zahrada přípravek proti mšicím, třásněnkám a jinému škodlivému hmyzu. Tento insekticidní přípravek působí systémově, to znamená, že rostlina si chemikálii z postřiku rozmístí v celém svém organismu a stane se pro třásněnky po nějaký čas jedovatou. Přípravek je ve formě emulgovatelného koncentrátu a je určený k regulaci nejen třásněnek, ale i mšic a dalšího savého a žravého hmyzu napadajícího zeleninu a okrasné rostliny.
Z dalších chemických ochran lze zmínit postřik přípravkem Forestina Zdravá zahrada Biool, což je kontaktní insekticidní prostředek s fyzikálním působením na živočišné škůdce. Působí dotykově, škůdce je tedy potřeba postřikem dokonale namočit, jinak nezahynou všechny a znovu se rozmnoží.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Kuličky na listech vyvolává drobný, pouhým okem neviditelný roztoč, který saje na spodní straně listů. Na horní straně čepelí listů jsou nápadně vypouklé, různě velké a utvářené, zeleně nebo červeně zbarvené puchýře.
Možnosti ochrany
Preventivní postřik révy v době rašení sirnatými přípravky (KUMULUS WG, SULKA K) nebo krátce po vyrašení přípravky určenými na předjarní postřik ovocných dřevin a révy (Oleo-Ekalux, Pyrilux).
Akutní postřik jakýkoliv přípravek proti žravým a savým škůdcům aplikovaný hlavně na spodky listů.
Maliny obsahují v plodech i listech mnoho vitamínu C. V plodech najdeme dále provitamín A a také vitamíny B2, B3, E a P. Jsou v nich obsaženy i sacharidy, bioflavonoidy pektin a karoten, třísloviny, kyseliny jablečná, citronová, ellagová a salicylová. Z minerálních látek maliny obsahují především vápník, hořčík, fosfor, zinek, draslík a železo. Zinek v plodech malin je silné afrodiziakum. Maliny obsahují také biotin, který je důležitý pro lesk a hustotu vlasů a pružnost pleti.
Ve svém příspěvku JARNÍ POSTŘIK ŠVESTEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Klimečková.
máme 2 roční švestky (větší blumky) a l švestkobroskev. Hned první rok byly obsypané květy, ale v době, kdy už byly na stromcích plody zkadeřavěly listy a nakonec i uschly a zežloutly větvičky. Na jednom stromku se nám podařilo úrodu zachránit, na druhém ne.
Obávám se, že druhý stromek už letos neobrazí a budeme ho muset zlikvidovat. Co máme dělat?
Je plíseň na orchideji nakažlivá pro ostatní rostliny?
Ano, plíseň na orchideji může být přenosná, pokud jde o aktivní houbový růst v prostředí s vysokou vlhkostí a minimálním větráním.
Spory se šíří vzduchem, zejména ve stagnujícím prostoru. Pokud máte květináče těsně u sebe, zvyšujete riziko. Při podezření na aktivní plíseň doporučuji orchidej dočasně izolovat a upravit režim větrání. Pokud jde o zasolení, nakažlivé není. Rozhodující je správná diagnostika problému ještě před zásahem.
Kdy už je orchidej opravdu ztracená?
Orchidej je obvykle ztracená tehdy, když dojde k masivní hnilobě kořenů a rozpadu centrální růžice.
Pokud je více než 80 % kořenů měkkých, substrát silně zapáchá a listy kolabují během 48 hodin, jde o pokročilý rozklad. V této fázi už nejde o běžnou plíseň ani škůdce. Rozpoznání hranice nevratnosti vám ušetří zbytečné pokusy o záchranu.
Může orchidej přežít bez většiny kořenů?
Ano, orchidej může přežít i s výrazně redukovaným kořenovým systémem, pokud je zachována zdravá růžice a alespoň část aktivních kořenů.
Je nutné vytvořit stabilní prostředí s mírnou vlhkostí a dostatkem světla. Záchrana orchideje bez kořenů vyžaduje trpělivost a kontrolu vlhkosti. Pokud však současně probíhá hniloba, šance klesá. Rozhodující je včasná diagnóza a odstranění poškozených částí.
Mám použít fungicid hned při podezření na plíseň?
Ne, chemický zásah by měl přijít až po potvrzené diagnóze aktivní plísně.
Impulzivní použití fungicidu může poškodit citlivé kořeny. Pokud nejste jistí, zda jde o plíseň nebo zasolení, nejprve proveďte mechanický test a sledujte vývoj. Špatná diagnóza může orchidej poškodit více než samotný povrchový problém.
Může být bílý povlak jen prach nebo minerální usazenina?
Ano, velmi často jde o minerální usazeniny z tvrdé vody, nikoli o skutečnou plíseň.
Zasolení substrátu vytváří tvrdý prášek bez zápachu a bez reakce na vlhkost. Pokud se povlak po navlhčení nemění, pravděpodobně nejde o aktivní plíseň na orchideji. Přechod na měkčí vodu problém obvykle vyřeší.
Vadí plíseň ostatním pokojovým rostlinám?
Aktivní plíseň může při dlouhodobé vlhkosti ohrozit i další rostliny ve stejném prostoru.
Riziko je vyšší v uzavřených, nevětraných místnostech. Pokud máte více květin pohromadě, doporučuji zlepšit cirkulaci vzduchu. Plíseň na orchideji sama o sobě není vždy agresivní, ale špatné prostředí může podpořit šíření spor.
Kolik dní mám čekat, než zasáhnu?
Při nejisté diagnóze je rozumné sledovat vývoj 3–5 dní, pokud nejde o zjevnou hnilobu.
Plíseň se během několika dní projeví změnou struktury nebo šířením. Pokud se stav nemění, může jít o neakt
V naší poradně s názvem BETUNIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Maxová.
v posledních dnech se mi na listech betůnií objevil šedobílý povlak a celá rostlina jakoby odumírala. Nevím jestli mohu použít postřik CUPRIKOLEM,. Prosím za radu co mám s betuniemi dělat. Děkuji J.M.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Petunie jsou velmi náchylné k tvorbě plísně na listech. Zde je vidět, jak plíseň vypadá: https//www.google.cz/images?q=mold+petunia+leaves
Jakmile přeženete zálivku v horkých dnech nebo během déle trvajícího letního deště, vytvoří se plíseň, která postupně zdecimuje vše zelené v jejím okolí. Fungicidní postřiky jako je například Kuprikol jsou účiné, ale je potřeba s nimi rostlinu postříkat ještě před nákazou. Nyní, když už máte plíseň na rostlinách, tak nejdříve odstraňte všechny napadené části rostlin a ty pak spalte. Plíseň nesmí přijít do kompostu! Zbylé rostliny bez plísně ihned postříkejte přípravkem Kuprikol 50.
Septoriová skvrnitost rajčat (Septoria lycopersici) bývá velmi často zaměňována s bramborovou plísní rajčat. Vývoj nemoci je totiž podobný, na listech nejprve vznikají drobné šedé nebo černé skvrny, které s postupujícím zaplísněním nabývají na síle i velikosti. Díky tomu pak celé listy žloutnou a zasychají, totéž se děje i se stonky celé rostliny, která následně uhyne. Na rozdíl od plísně bramborové tato plísňová choroba nezasahuje obvykle plody, takže je možné je otrhat a využít. Průběh tohoto onemocnění nebývá zpravidla tak rychlý a intenzivní, ale může se opakovaně vyskytovat na tomtéž místě několik sezon po sobě.
Pokud rajčata napadne tento druh plísně, je nutné zasažené rostliny spálit, rozhodně je nedávat na kompost, spory této plísně totiž běžně přežívají na zbytcích rostlin a mohou se šířit dále. Obecně šíření této plísně podporuje chladné počasí, ne však nutně deštivé. Rostliny můžete chránit použitím preventivních postřiků, osvědčil se přípravek Champion 50 WG. S postřiky začněte někdy v průběhu měsíce června, při špatném počasí už při prvních příznacích plísně.
V naší poradně s názvem ŠKŮDCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Malinová.
máme samosprašnou mandloň a dělají se dírky na listech a na plodech klejotok.Co to může způsobovat a jak proti tomu zasáhnout ? Děkuji za odpověď. Jarmila
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejspíš půjde o suchou skvrnitost listů peckovin (Stigmina carpophila). Léčba není jednoduchá. Musí se začít na podzim, aby příští sezóna byla bez této plísně. Když se na konci října do začátku listopadu aplikuje síran zinečnatý v množství 2,5 gramu na jeden metr čtverečný na urychlení pádu listů, zabrání se tím pokračování nákazy. V opačném případě se na stromech může vytvořit vysoké množství spór této plísně, které následující jaro infikují listy. Na jaře se pak aplikují fungicidy jako prevence proti opakování nákazy. Důležité je aplikovat fungicidy jen, když je vlhké počasí, protože při častém stříkání hrozí vznik rezistence. Účinné fungicidy jsou ANTRE 70 WG, CUPROZIN PROGRESS, DEFENDER, DITHANE DG NEO-TEC, FUNGURAN PROGRESS, TALENT.
Zavařování švestek v mikrovlnné troubě není doporučenou ani standardní metodou konzervace. I když lze mikrovlnnou troubu použít k vaření švestek a dokonce i k výrobě marmelády, není vhodná pro dlouhodobou konzervaci, jakou dosahuje tradiční zavařování v uzavřených sklenicích. Proces ohřevu v mikrovlnné troubě spolehlivě nevytváří vakuové utěsnění potřebné pro bezpečné a dlouhodobé skladování. Pro správné plnění a konzervování švestek se doporučuje metoda vodní lázně nebo tlakového zavařování.
Zde je důvod, proč není zavařování švestek v mikrovlnce ideální:
Nedostatečné vakuové utěsnění
Ohřev v mikrovlnné troubě spolehlivě nevytváří vakuové utěsnění potřebné k zabránění znehodnocení a zajištění dlouhodobého skladování.
Nepředvídatelné rozložení tepla
Sklenice se v mikrovlnné troubě mohou ohřívat nerovnoměrně, což může vést k nedostatečně zpracovaným oblastem, kde by se mohly množit bakterie.
Není to uznávaná metoda
Ohřev v mikrovlnné troubě pro potřeby konzervování není standardní ani doporučenou praxí odborníků na zavařování potravin.
Nejlepší způsob uchování švestek
Konzervování ve vodní lázni
Vhodné pro ovoce s vysokým obsahem kyselosti, jako jsou švestky. Zahrnuje ohřev uzavřených sklenic ve vroucí vodě za účelem vytvoření vakuového uzávěru.
Tlakové zavařování
Používá se pro potraviny s nízkým obsahem kyselosti a zajišťuje správnou sterilizaci a utěsnění pro dlouhodobé skladování.
Zmrazování
Jednodušší metoda krátkodobé konzervace. Švestky lze zmrazit celé, nakrájené na plátky nebo rozmixované.
Ve svém příspěvku NEMOCI RYNGLÍ - ČERVENÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislav Šmíd, Uh. Brod.
Při sklízení rynglí, které byly napohled pěkně vyzrálé a zdravé, po rozpůlení - skoro na všech
plodech jsme našli od pecky tmavé ložisko škůdce.
Plody ce nedaly konzumovat. Bylo to poprve při sklizni letos 2015.
Děkuji za radu. Šmíd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marta Radková.
Mám ten samý problém. Poradil Vám někdo, co to vlastně je a jak strom ošetřit? Díky M.R.
Je postřik Omite dnes legálně dostupný pro běžného zahrádkáře v Česku?
Krátká odpověď zní: ne, pro běžného hobby zahrádkáře není Omite dnes standardně dostupný. V praxi ho v kamenných hobby prodejnách ani běžných e-shopech neseženete.
Důvodem jsou změny v registracích a legislativě přípravků na ochranu rostlin. Omite se postupně přesunul mimo sortiment určený pro hobby použití a jeho dostupnost se omezila na profesionální segment. To znamená, že běžný zahrádkář musí hledat legální a dostupné alternativy, které odpovídají českým podmínkám.
Mohu použít staré balení Omite, které mám ještě doma?
Pokud máte doma staré balení, platí, že použití neregistrovaného přípravku je na vlastní odpovědnost. I když byl Omite dříve legální, jeho současný status se změnil.
Z praktického pohledu je potřeba zvážit rizika. Starý přípravek může mít sníženou účinnost, změněné vlastnosti a při kontrole se vystavujete problémům. Navíc u jedlých plodin hrozí i rezidua. Osobně považuji za rozumnější hledat aktuálně schválené alternativy, které jsou pro hobby zahradu určené.
Čím dnes Omite nejlépe nahradit při silném napadení sviluškami?
Při silném napadení je potřeba sáhnout po cíleném akaricidu určeném pro hobby použití. Univerzální insekticidy většinou nestačí.
V praxi se mi osvědčily přípravky, které mají jasně uvedené použití proti roztočům a sviluškám. Je nutné počítat s tím, že účinek bývá slabší než u Omite a druhá aplikace je téměř vždy nutná. Rozhodující je načasování a důslednost, ne jeden postřik.
Jak rychle po postřiku poznám, že zásah funguje?
První signály se obvykle objeví během 2–3 dnů po aplikaci. Svilušky přestanou být aktivní a nové pavučinky se netvoří.
Skutečné vyhodnocení ale přichází až mezi 7. a 10. dnem. Pokud se v této době neobjeví nové tečky ani pavučinky, zásah byl úspěšný. U slabších přípravků se často právě v tomto období projeví návrat, se kterým je potřeba počítat.
Stačí jeden postřik, nebo je nutné ošetření opakovat?
Ve většině případů jeden postřik nestačí. To platí zejména při silnějším napadení nebo ve skleníku.
Svilušky mají rychlý vývojový cyklus a část populace přežije první zásah. Druhá aplikace po 7–10 dnech je často klíčová. Kdo počítá jen s jedním postřikem, většinou řeší stejný problém znovu za pár týdnů.
Jsou šetrné a přírodní přípravky proti sviluškám opravdu účinné?
Ano, ale jen za určitých podmínek. Šetrné přípravky fungují hlavně při včasném zásahu, nikoli při masivním napadení.
V praxi mají smysl jako prevence nebo při prvních příznacích. Jakmile se objeví pavučinky a plošné poškození listů, jejich účinnost rychle klesá. Je potřeba počítat s
Rychlý rozhodovací strom: co dělat když ostružiny mají problém
Když se na ostružiníku objeví problém, pěstitel často neví, kde začít. Listy mají skvrny, plody nedozrávají nebo se objevují červi. V takové situaci pomůže jednoduchý rozhodovací postup podle toho, jaký příznak je na rostlině nejvýraznější.
První krok je vždy pozorování. Zaměřte se na to, zda je problém hlavně na listech, plodech nebo výhonech. Každý typ poškození totiž obvykle ukazuje na jinou příčinu.
Řez švestek se nejlépe pochopí přímo při sledování práce v sadu nebo na zahradě. Následující videa patří mezi nejpřehlednější ukázky řezu ovocných stromů. Vybral jsem je proto, že ukazují skutečné zásahy na stromě, nikoli jen teoretické vysvětlení.
Řez slivoní v praxi – ukázka práce v sadu
Toto video je velmi užitečné pro pochopení základních principů řezu švestek. Autor ukazuje práci přímo ve starším ovocném sadu a vysvětluje, které větve je vhodné odstranit.
Velkou výhodou tohoto videa je, že ukazuje reálný strom v terénu. Je dobře vidět, jak se postupuje při prosvětlování koruny a jak se vybírají větve k odstranění. Právě tento způsob řezu je typický pro starší švestky na zahradách.
Základní techniky řezu ovocných stromů
Toto video vysvětluje techniku jednotlivých řezů – například řez na větevní kroužek nebo přesměrování růstu na boční větev.
Tyto principy jsou velmi důležité i při řezu švestek. Pokud se řez provede na správném místě, strom dokáže ránu rychleji uzavřít a riziko infekce je menší.
Nejčastější chyby při řezu ovocných stromů
Třetí video je zajímavé především tím, že ukazuje chyby, které lidé při řezu stromů často dělají. Patří mezi ně například ponechání pahýlů nebo odstranění příliš velké části koruny.
Tyto chyby jsou u švestek obzvlášť problematické. Strom na silný zásah reaguje tvorbou velkého množství vlků a může několik let špatně plodit. Proto je lepší postupovat pomalu a korunu upravovat postupně.
Sledování těchto videí může být dobrým doplňkem k textovému návodu. Nejlepší je kombinace obou přístupů – nejdříve pochopit principy řezu a potom si techniku prohlédnout přímo na stromě.