Hnojivo NPK
Hnojiva se používají ke zlepšení růstu rostlin. Neustálým pěstováním hospodářských plodin na omezeném prostoru dochází velmi rychle k vyčerpání živin z půdy a ke snížení její úrodnosti, proto se stalo téměř nutností dodávat do půdy živiny pomocí různých hnojiv. Hnojiv existuje celá řada od jednoduchých, obsahujících pouze jeden prvek, přes dvojitá až po trojitá, nazývána také plná hnojiva. Plná hnojiva jsou kombinací všech tří základních prvků potřebných k růstu – dusíku (N), fosforu (P) a draslíku (K). Z latinských názvů těchto tří prvků vzniklo i často používané označení pro plná hnojiva – NPK.
Hnojiva NPK kombinují dusík, fosfor a draslík, tedy základní prvky podporující zdravý růst rostlin. Hnojiva NPK se používají k základnímu hnojení půdy na začátku vegetace, to znamená ještě před výsadbou rostlin. Některé rostliny jsou velmi náročné na spotřebu těchto tří základních látek, proto jim mohou být dodány pomocí hnojiva NPK také v průběhu sezóny. Během sezóny se těmito přípravky často hnojí i rostliny s krátkou vegetační dobou. Pro podzimní hnojení jsou určeny speciální druhy hnojiva NPK. Předem připravená kombinace dusíku, fosforu a draslíku v těchto hnojivech je pro použití v jednotlivých ročních obdobích nesmírnou výhodou. Zahrádkářům tak odpadá starost s hledáním vhodného poměru těchto látek i se složitým mícháním. Zcela jednoduchá je i aplikace hnojiv NPK – připravené granule se zapraví do půdy.
Zdroj: článek Složky hnojiv
Modré moštové odrůdy
Odpočiňme si na chvíli od škůdců a pojďme k příjemnějšímu tématu: minule jsme si povídali o bílých moštových odrůdách. Mohli bychom v tom pokračovat?
Ano, ampelografie (= věda zabývající se popisem odrůd) je nedílnou součástí vinohradnictví. Dnes bych se chtěla zmínit o některých odrůdách ze skupiny modrých moštových. Opět jsem vybrala takové, které jsou buď méně známé, anebo nové, ale vždy něčím zajímavé.
První z nich je odrůda zvaná Jakubské. Asi vás bude zajímat, proč se jmenuje Jakubské. Bobule této odrůdy obvykle začínají zaměkat okolo svátku sv. Jakuba, který je v kalendáři zařazen koncem července. Jde o starou francouzskou odrůdu z rodiny Pinot, u nás pojmenovanou Rulandské, dříve Burgundské. Tato modrá moštová odrůda pravděpodobně vznikla přirozenou mutací z odrůdy Pinot noir, kterou u nás známe jako Rulandské modré. Naši předkové ji krásně pojmenovávali Roučí modré. Ale zpět k odrůdě Jakubské – ta tehdy nebyla zapsána v Listině povolených odrůd. Stalo se tak až v roce 2011, i když se pěstovala dávno před tím místně jako okrajová odrůda, dříve označovaná jako Burgundské modré rané. Jak z tohoto názvu vyplývá, patří mezi nejranější odrůdy. Kromě toho, že brzy dozrává, se vyznačuje ještě dalšími významnými vlastnostmi – je poměrně mrazuodolná a nesprchává. Ač má krátkou vegetační dobu, dosahuje dobrých kvalit. Sklízí se začátkem září, a v dobrých polohách dokonce už koncem srpna.
Hrozny odrůdy Jakubské
Z její ranosti ovšem plyne jedna nepříjemnost – bývá napadána hmyzem, zejména vosami, a také si na ní rádi pochutnají ptáci. Ale to je problém všech raných odrůd. Vína z ní vyrobená bývají jemná, hladká, harmonická, často s ovocnými tóny. Jejím jediným současným nedostatkem je, že se s ní málokdy potkáme na trhu s víny. Spíše bývá na vinařských soutěžích a ochutnávkách.
Jinou odrůdou, kterou považuji za zajímavou, je odrůda Agni.
Jak se to správně čte? Agny?
Ano, je to české slovo, autorem vytvořené z některých písmen v názvu rodičovských odrůd, proto se to čte podle pravidel češtiny – Agny. Je to odrůda českého původu a vyšlechtěna byla na šlechtitelské stanici v Perné, kde začali s křížením v roce 1973, a povolena byla v roce 2001. Šlechtitelé v jednotlivých šlechtitelských stanicích se v poměrně dlouhém období před rokem 1989 specializovali na různé šlechtitelské cíle a právě v Perné se zaměřili na to, aby vyšlechtili něco, co tu ještě nebylo: modré moštové odrůdy, která by vynikaly výrazným aromatem. Proto jako rodičovské páry byly vybrány odrůdy André, což je také modrá moštová odrůda českého původu (kříženec odrůd Frankovka a Sv
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Kalendář pro vinaře - říjen
Klasický recept na kyšku
Kyška je nejen chutný, ale také velmi užitečný mléčný výrobek. Je plná vitamínů, minerálů, esenciálních aminokyselin a má silné antibakteriální a antifungicidní účinky.
Kyška je doslova elixírem života. Dodává nám energii, stimuluje imunitní systém, hojí záněty, reguluje krevní tlak, brzdí rakovinotvorné bujení. Zlepšuje trávení a je velmi dobře stravitelná, dokonce i pro ty, kdo jsou citliví na laktózu. Navíc je plná prospěšných bakterií, které mají velmi pozitivní efekt na celkové zdraví, a dokonce i náladu. Neměla by proto nikdy chybět ve vaší ledničce. Problém ale je, že v obchodech není zrovna nejlevnější. Přesto si ji nemusíte odpírat. Vyrobit si kyšku doma je totiž úplně snadné.
Doma vyrobená kyška obsahuje oproti kupovanému zhruba 10x více probiotických organismů.
K výrobě kyšky potřebujeme prázdnou PET lahev a nepasterizované mléko. Mléko nalijeme do lahve, uzávěr neutahujeme, ale necháme ho pootevřený a lahev necháme stát v teplotě okolo 20 °C po dobu 24 hodin. Pak ji umístíme někam do komory s teplotou okolo 12–16 °C a tam ji necháme opět 24 hodin stát. Teprve pak ji dáme do ledničky. V té době by už kefír měl být připravený ke konzumaci. Delším skladováním získává ostřejší chuť.
Pokud k výrobě použijeme pasterizované mléko, pak ho musíme naočkovat. Jako očkovací kulturu použijte trochu kupovaného kefíru, acidofilního mléka nebo třeba zákysu.
Zdroj: článek Kyška