Hovězí po burgundsku je hovězí maso pomalu dušené v červeném víně. V dnešní době se tento pokrm obvykle připravuje ze zadního hovězího.
Hovězí po burgundsku - charakteristika
Hovězí po burgundsku je klasika všech klasik. Způsobů, jak připravit hovězí po burgundsku, existuje celá řada, všechny ale mají jedno společné: maso se dusí v lázni z dobrého červeného vína společně se zeleninou.
Původ tohoto slavného receptu najdeme v kuchyních francouzských venkovských sedláků, kteří dlouhým pomalým dušením upravovali méně kvalitní kusy hovězího masa s využitím surovin, které měli vždy po ruce. Základem je zde hovězí maso, mladé červené víno, trocha zeleniny, žampiony a bylinky. Postup není ani tak složitý jako zdlouhavý. Doporučuje se připravit vše předem a nechat jeden den odležet. Někdy můžeme tento pokrm najít pod názvem Boeuf Bourguignon. Výsledný chuťový akord je trochu odlišný, což pro leckterého konzumenta přinese zajímavé osvěžení jídelníčku.
K takto pečenému hovězímu masu se jako příloha hodí pečené či šťouchané brambory, bramborová kaše, těstoviny nebo bageta.
V naší poradně s názvem PLODY OSTRUŽINÍKU JSOU ČERVENÉ A UŽ NEZČERNAJÍ JSOU BEZ CHUTI ČÍM JE TO ZPŮSOBENO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav.
Čím je to způsobeno ostružiny rostou poblíž lesa na zahrádce v obci na Plzeňsku co to může být za chorobu nebo škůdce děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejpravděpodobnější příčinou červených a bezchutných plodů vašich ostružin jsou roztoči ostružin nebo nadměrná vlhkost. Roztoči ostružin, vědecky známí jako Acalitus essigi, vstřikují toxin, který brání správnému dozrávání plodů a jejich zčernání. Silné deště mohou také zředit cukry v plodech, což vede k nevýrazné a bezchutné chuti, zejména pokud pršelo během sklizně nebo těsně před ní.
Ostružiny a roztoči
- Jak to funguje: Tito mikroskopičtí roztoči (vlnovník ostružiníkový) se živí jádrem plodu a základnou jednotlivých peckovic (malých kuliček na bobulích). Vstřikují toxin, který narušuje proces zrání, což způsobuje, že plody zůstávají červené, tvrdé a bez chuti.
- Příznaky: Klíčovým znakem je ostrý kontrast mezi nezralými červenými a zralými černými peckovicemi na stejném plodu.
- Co s tím dělat: Roztoče ostružin můžete hubit postřikem s obsahlem látky polysulfid vápenatý během období vegetačního klidu nebo použitím zahradních olejů během vegetačního období.
Chuť ostružin a nadměrná vlhkost
- Jak to funguje: Silné deště mohou způsobit, že ovoce absorbuje přebytečnou vodu, což zředí cukry a další aromatické složky.
- Příznaky: Bobule se mohou zdát plně dozrálé, ale postrádají sladkost a mají nevýraznou nebo vodnatou chuť. To platí zejména v případě, že prší těsně před sklizní.
- Co dělat: I když počasí nemůžete ovlivnit, v malé zahradě můžete zkusit položit plachty, které rostliny zakryjí během silného deště, abyste zabránili přemokření ovoce.
Další potenciální faktory
- Nedostatek slunce nebo vody: Nedostatek slunce nebo vody může také vést ke špatné chuti, i když je méně pravděpodobné, že způsobí červené zbarvení, pokud není kombinován s jinými problémy.
- Nesprávné načasování sklizně: Některé odrůdy přirozeně pomalu dozrávají a lze je zaměnit s poškozením roztoči.
- Manipulace po sklizni: U ovoce, které bylo kdysi černé, ale po sklizni zčervenalo, může být problém způsoben vystavením teplu nebo fyzickým poškozením během sklizně nebo manipulace, což je proces nazývaný reverze červených peckovic. K tomu však obvykle dochází po sklizni, nikoli na keři.
Ingredience: 1 kg hovězího zadního masa, 100 g špeku, 200 g žampionů, 3 větší mrkve, 4 středně velké cibule, 20 nakládaných perličkových cibulek, 3 stroužky česneku, 3 lžíce rajského protlaku, 500 ml silného hovězího vývaru, 500 ml kvalitního červeného vína, olivový olej, tymián, rozmarýn, bobkový list, kousek másla, hladká mouka, celý černý pepř, sůl.
Technologický postup: Slaninu nakrájíme na kostičky a orestujeme v rozehřátém hrnci. Přidáme nahrubo nakrájenou cibuli, mrkev, celé větvičky rozmarýnu a tymiánu, bobkový list a máslo. V hmoždíři rozdrtíme pepř, maso nakrájíme na kostky, osolíme ho, opepříme a lehce zakápneme olivovým olejem. Směs rukama promícháme, lehce zaprášíme moukou a opět promícháme. Žampiony a česnek nakrájíme na čtvrtky, vsypeme do hrnce, osolíme, opepříme a promícháme. Přidáme perličkové cibulky, rajský protlak a opět chvíli restujeme. Nakonec do hrnce přidáme maso, zalijeme vývarem a většinu červeného vína. Zvolna dusíme dvě hodiny (doba dušení může být i delší, maso by na konci dušení mělo být opravdu měkké). Tekutina v hrnci by celou dobu měla jemně probublávat, pokud je třeba, přilijeme víno. Hotové hovězí po burgundsku servírujeme s domácím chlebem anebo s čerstvou křupavou bagetou (před podáváním odstraníme bobkový list a větvičky bylinek).
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience: 1 kg hovězí kýty, 1 cibule, 1 mrkev, majoránka, 3 bobkové listy, 1 láhev červeného vína (burgundské), 100 g slaniny, 10 malých cibulek, 100 g žampionů, 5 cl koňaku, olivový olej, 100 g másla, sůl, celý pepř, rozmarýn, tymián, petrželová nať.
Technologický postup: Den předem naložíme maso nakrájené na velké kusy do mísy spolu s nahrubo nakrájenou cibulí, mrkví, pár kuličkami černého pepře, rozmarýnem, tymiánem, majoránkou a bobkovým listem. Vše zalijeme červeným vínem a necháme v lednici. Druhý den slijeme z marinády tekutinu do jiné misky. Maso osušíme v papírové utěrce, osolíme a opepříme. V pánvi rozehřejeme olivový olej a osmažíme na něm nakrájenou slaninu a malé oloupané cibulky, přidáme zeleninu z marinády a orestujeme. Po chvilce zeleninový základ přendáme do jiného hrnce a do pánve vhodíme maso (podle potřeby můžeme pánev zakápnout olivovým olejem), maso opečeme ze všech stran do hněda, moc s ním nemícháme, aby z toho nevznikl guláš. Jakmile jsou všechny kousky masa opečené, přendáme je k zelenině a do pánve nalijeme marinádu, kterou spojíme s výpečkem z masa. Vše poté nalijeme do hrnce k masu a zelenině a necháme vařit alespoň hodinu a půl. V rendlíku na másle orestujeme pár žampionů se špetkou soli a pepře, stačí jen chvilka. Houby zalijeme asi 1 dl koňaku, necháme vyvařit alkohol (můžeme oflambovat). Do burgundské omáčky přidáme kousek másla a přimícháme žampiony. Podáváme ozdobené nasekanou petrželovou natí.
V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁNÍ KAPUSTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana Keilová.
Prosím zavařoval jste někdo kapustu??? jak na to ?? díky Zuzana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Nechte kapustu zkvasit podobně jako zelí. Výsledný produkt je bezlepkový, paleo a je vhodný pro vegany i vegetariány. Tady je recept na dva litry kysané kapusty:
Suroviny:
1 velká hlava kapusty
4-5 šálků organického kadeřávku - velké stonky jsou odstraněny a listy nazřezány na tenké proužky
1 malá organická červená cibule - nakrájená na kostičky
4 čajové lžičky himalájské růžové soli
1 lžíce loupané organické bílé buničiny z kůry citronu
3 stroužky oloupaného česneku
4½ šálků teplé čisté vody (40° C)
1 čajová lžička organického kokosového cukru nebo Rapadury
1 balíček bakteriální kultury pro mléčné kvašení https://www.amazon.com/gp/a…
2 čisté skleněné zavařovací sklenice s víčkem
Postup
1. Odstraňte 4 vnější listy z kapusty, opláchněte, osušte a odložte. Odstraňte košťál a nakrájejte zbývající časti kapusty na tenké plátky nebo použijte kuchyňský robot. Umístěte kapustu a nakrájený kadeřávek do velkého sítka a důkladně opláchněte vodou. Možná to budete muset udělat v několika dávkách v závislosti na velikosti sítka.
2. Do velké mísy dejte omytou kapustu s kadeřávkem, přidejte červenou cibuli, posypte dvěma lžičkami růžové soli a promíchejte čistýma rukama, dokud kapusta a kadeřávek nezačne vadnout a neuvolní kapalinu. Pak to nechte stranou a přejděte k přípravě solanky.
3. Do mixéru dejte zbývající 2 lžičky růžové soli, bílou kůru z citronu, rozmačkaný česnek, vodu, cukr a rozmixujte, dokud to nebude hladké. Nakonec ručné přimíchejte mléčné kultury. Nechejte slanou vodu odležet po dobu 10-15 minut, aby se dobrá bakterie probudila a začala se krmít cukrem. Nalejte slanou vodu na nakrájenou zeleninu a dobře promíchejte rukama, dokud nebude veškerá zelenina pokryta solankou.
4. Směs nandejte do čistých skleněných sklenic a důkladně to rukama nebo velkou lžičkou umačkejte, dokud slanina nezakryje všechnu zeleninu. V horní části každé nádoby ponechte nejméně 6 cm místa na zakrytí.
5. Na začátku odložené 4 okrajové listy z kapusty přeložte a umístěte na vrch fermentované zeleniny, zatlačte dolů na listy, aby se zakryly solankou. Opakujte to i pro druhou sklenici. Tímto dalším krokem pomůžete udržet vaši fermentovanou zeleninu pod solankou. Můžete také použít malou čistou sklenici, která se vejde do nádoby a zeleninu přitlačí ke dnu. Ujistěte se, že máte alespoň 3 nebo 6 cm slaného nálevu nad horní částí fermentované zeleniny a složených listů.
6. Sklenice umístěte do lepenkové krabice, abyste je chránili před světlem. Nechte zeleninu kvasit při pokojové teplotě po dobu 5-7 dnů. Ochutnejte malou část po 4 dnech v letních měsících a 5-6 dnech v chladnějších měsících, abyste zjistili, zda se vám líbí chuť. Pokud se vám líbí chuť, odstraňte horní listy zelí a umístěte fermentovanou zeleninu do ledničky. Čím déle zeleninu kvasíte, tím více bude kyselejší. Poté, co dokončíte fermentaci, umístěte zeleninu do chladničky po dobu až 6-8 měsíců.
7. Pokaždé, když ujíte kysanou zeleninu, uji
Ingredience: 1 kg zadního hovězího masa, 3 lžíce rostlinného oleje, sůl, čerstvě mletý pepř, 200 g slaniny, 2 mrkve, 2 ks řapíkatého celeru, 100 g celeru, 1 cibule, 2 stroužky česneku, 1 lžíce rajčatového protlaku, 1 lahev kvalitního červeného vína (nejlépe burgundského), 500 ml silného hovězího vývaru, po 1 snítce tymiánu a rozmarýnu + na ozdobení, 2 bobkové listy, 120 g másla, 100 g žampionů, hrst petrželové natě.
Technologický postup: Nejprve si nakrájejte tyto ingredience: polovinu slaniny na nudličky a druhou polovinu na kostičky, polovinu mrkve na kostky a polovinu na šikmá kolečka, polovinu řapíkatého celeru na plátky a polovinu na šikmo, celer na kostičky, cibuli na hrubo, česnek na plátky, žampiony překrojte. Maso nakrájejte na kostky, osolte, opepřete a zprudka orestujte na oleji. Vyjměte z hrnce a dejte stranou. Do hrnce vsypte slaninu (na nudličky) a orestujte ji. Přidejte mrkev (na kostky), řapíkatý celer (na plátky), celer (na kostičky), cibuli a česnek, vše orestujte a vmíchejte rajčatový protlak a ještě chvíli opékejte. Přilijte víno a nechte svařit na polovinu. Vlijte vývar, vložte zpět do hrnce maso a přidejte bylinky a bobkový list. Hrnec s masem dejte do trouby vyhřáté na 160–180 °C a pomalu zakryté duste 2–3 hodiny. Průběžně kontrolujte. Když je maso měkké, vyjměte ho z hrnce. Omáčku přeceďte (zeleninu vyhoďte) a vmíchejte do ní metličkou studené máslo – omáčka se zjemní a zhoustne. Vraťte do ní maso. Slaninu (na kostičky) orestujte na lžíci másla, přidejte mrkev (na šikmá kolečka) a celer (na šikmo) a nakonec i žampiony. Hotové maso podávejte se šťouchanými bramborami a opečenou zeleninou, ozdobené bylinkami, případně petrželkou.
V naší poradně s názvem MUCHNIČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina Glosová.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat jak se pozná že mám s tímto druhem hmyzu problémy ve svém těle?. Po těle mám asi 6 strupů ale mám fotografii a jasně vidím nožičky a tělo. Po nocích mi otečou prsty na nohou, prsty na rukou mám kompletně červené. Po blížím zkoumání jsem zjistila že po nohou mám jakési puchýřky ve stejném tvaru a když je po stranách zmáčknu tak tak se mi zdá že vidím nějakého brouka. Ještě jedna věc již párkrát se mi stalo že jsem cítila jak na mně něco leze, ale nelezlo. Předchází tomu silné brnění rukou a nohou. Může toto způsobit muchnička?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Muchnička je malá muška, která létá v létě. Teď v zimě se volně nevyskytuje. Vaše problémy můžou způsobovat blechy nebo štěnice. Pro přesné určení je třeba hmyz lépe prozkoumat lupou.
Ingredience: 1 kg hovězího zadního masa, 3 lžíce olivového oleje, 150 g libovější slaniny (nakrájené na kostičky), 1 mrkev (nakrájená na kolečka), 1 velká cibule (nakrájená na drobno), 3 stroužky česneku (nakrájené na tenké plátky), 3 lžíce hladké mouky, sůl, čerstvě namletý pepř, 2 lžíce rajčatového protlaku, 750 ml silného červeného vína (burgundské, Côte du Rhône), 300 ml hovězího vývaru, 1 bobkový list a 3 snítky tymiánu (svázané nití), 30 g másla, 20 malých cibulek nebo šalotek, 250 g malých žampionů.
Technologický postup: Maso nakrájejte na kostky, osolte, opepřete a zprudka orestujte na oleji. Vyjměte z hrnce a dejte stranou. Do hrnce vsypte nakrájenou slaninu společně s cibulkami a orestujte, přidejte mrkev, cibuli a česnek, vše orestujte a vmíchejte rajčatový protlak. Ještě chvíli opékejte, ke konci přidejte mouku a orestujte ji. Přilijte víno a nechte svařit. Vlijte vývar, vložte maso zpět do hrnce a přidejte bylinky a bobkový list. Hrnec s masem dejte do trouby vyhřáté na 180 °C a pomalu zakryté duste 2–3 hodiny. Průběžně kontrolujte. Když je maso měkké, vyjměte ho z hrnce. Omáčku přeceďte a vmíchejte do ní metličkou studené máslo – omáčka se zjemní a zhoustne. Vraťte do ní maso a žampiony, které jste si orestovali, krátce povařte a podávejte.
V naší poradně s názvem KDY VRTAT DO BETONU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radomír Čabla.
Dobrý den, stavím pergolu na betonové patky. Nechci kovové držáky sloupků usadit a zalít betonem a čekat na vytvrzení. Hodlám udělat betonové patky a do nich potom vyvrtat díru a do ní usadit držáky sloupků (tento postup mi zajistí přesnost usazení držáků sloupků). Můj dotaz je, kdy můžu vrtat do betonu. Já bych vrtal za 48 hodin vrtákem do betonu bez příklepu. Průměr díry cca 20mm, betonová patka 300 x 300mm. Může tento postup vrtání do betonu fungovat? Je 48 hodin dostatečná doba? Použiji betonovou směs 30ku. Děkuji. Ing. R. Čabla
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Před vrtáním do čerstvého betonu je třeba počkat alespoň 7 dní, ideálně 28 dní. Pouze s použitím speciálních chemických přísad do betonu lze vrtat i po dni nebo dvou. Vrtání do betonu před jeho dostatečným vytvrzením může vést k praskání, rozpadu nebo narušení strukturální integrity a to může v budoucnu vést ke skáze celého projektu.
Po 24 hodinách beton obvykle zvládne lehkou pochůznost, ale to neznamená, že je připraven k vrtání.
Po 7 dnech je beton obecně dostatečně pevný, aby zvládl lehké zatížení, například od hliníkové pergoly.
Beton dosáhne své plné konstrukční pevnosti a je plně vytvrzen přibližně po 28 dnech.
I po 7 dnech může vrtání do betonu stále způsobovat problémy, zejména při použití klínových kotev, které mohou způsobit praskání nebo odlupování betonu, pokud není zcela vytvrzen.
Kovový držák je třeba ve vyvrtané díře zafixovat chemickou kotvou, jako je epoxid, a zde se v návodu doporučuje počkat na vytvrzení betonu alespoň 7 dní, u některých druhů i déle.
Teplota a vlhkost ovlivňují dobu vytvrzování. Chladné počasí může proces vytvrzování zpomalit.
Ingredience: 700 g hovězího zadního masa, 100 g slaniny, 1 lžíce oleje, 1 mrkev, 1 cibule, 1 lžíce hladké mouky, 250 ml červeného silného vína, 100–150 ml hovězího vývaru, 100 g žampionů, 1 lžíce rajčatového protlaku, 2 stroužky česneku, 1 malá lžička tymiánu, 1 malá lžička rozmarýnu, 1 bobkový list, 1 lžíce másla, 2 lžíce koňaku, sůl, pepř.
Technologický postup: Omytou cibuli nakrájíme na kolečka, osmahneme ji na trošce oleje a vložíme do pomalého hrnce. Na pánvi poté osmahneme kousky česneku, nakrájenou slaninu a přidáme k ní na kostky nakrájené osolené a opepřené maso, aby se zatáhlo. Zaprášíme hladkou moukou, necháme chvíli osmahnout a vše vložíme na cibuli v pomalém hrnci. K masu v hrnci přidáme na kolečka nakrájenou mrkev, bobkový list, rajčatový protlak, tymián a rozmarýn. Maso podlijeme vývarem a červeným vínem. Pomalý hrnec zapneme na I. stupeň na 8–9 hodin, nebo na II. stupeň na 4,5–5 hodin. Asi půl hodiny před koncem vaření osmahneme na másle na plátky nakrájené žampiony a přidáme je k masu. Omáčku dochutíme koňakem, solí a pepřem. Pokud je potřeba, dohustíme omáčku hladkou moukou, ale čím méně mouky, tím lépe. Omáčku zjemníme kouskem másla. Jakmile je vše měkké, podáváme s bramborovou kaší či opečeným bramborem, nebo s pečivem.
V naší poradně s názvem ORCHIDEJE A ODNOŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vláďa.
Daří se mi pěstovat orchidej více než rok a teď mi vyslala odnož, podobně jako to dělá třeba klívie - řemenatka. Chci se zeptat, jestli někdo nemáte zkušenosti s tím, kdy je možné odnož od orchideje oddělit, aby mohly samostatně dál růst. Ta moje odnož má už třetí lístek a má i vlastní kořeny.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ahoj Vláďo, taky jsem měla to štěstí a vypěstovala jsem si druhou orchidej sama. Nebylo to napoprvé, protože jsem dělala chyby a podařilo se mi to až na potřetí. Příčinou neúspěchu byla následná hniloba po oddělení a to obou kytek :-(. Důležité je poškodit co nejmeně obě orchideje řezem. Proto je potřeba orchidej před oddělením měsíc nezalévat, aby se zmenšil objem kořenů a ty se pak lépe rozpletly. Dobrému rozpletení pomůže minutová lázeň v teplé vodě těsně před oddělením. Tam, kde to rozplést nejde je potřeba použít sterilní nožík. Čím méně polámaných kořenů a řezů tím lépe. Po oddělení je potřeba kořeny zasypat drtí z dřevěného uhlí a zakrýt kartónem, aby se k uhlí nedostávala vlhkost z rosení. Právě pravidelné denní rosení listů bude pro rostlinu jediným zdrojem vláhy po dobu 1 týdne. Uhlí působí hygroskopicky a pomůže rostlině lépe a rychleji zacelit své rány na kořenech. Po této době je potřeba kořeny v rychlosti osprchovat vlažnou vodou od uhlí. Drobné částečky můžou zůstat. Pak rostlinu přesaď do substrátu pro orchideje, který napřed mírně provhlči. Dále je třeba rosit a pomalu přejít k běžné péči.
Ingredience: 1 kg hovězího zadního masa, 3 lžíce másla, 100 g anglické slaniny, 4 šalotky, 1 mrkev, 150 g žampionů (malé), 2 stroužky česneku, svazek bylinek (bouquet garni – petrželka, bobkový list, tymián), 5 ml vínovice na flambování, láhev červeného vína (nejlépe Rulandské modré či Modrý Portugal), oříšek másla na zahuštění, sůl, pepř mletý.
Technologický postup: Na pánvičce rozpustíme máslo, přidáme na kostičky nakrájenou slaninu, šalotky (celé) a mrkev (nakrájenou na kolečka) a vše lehce podusíme dozlatova. Poté přidáme na kostky nakrájené maso, které jsme osolili a opepřili. Maso ze všech stran osmahneme a flambujeme (přidáme vínovici a zapálíme). Až se plamen udusí, podlijeme vínem, přidáme celé žampiony, česnek nakrájený na plátky a bouquet garni a vše dusíme asi 2 hodiny za občasného promíchání. Když je maso měkké, tak ho vyjmeme a šťávu zjemníme oříškem másla, poté maso vložíme zpět. Podáváme s novými vařenými brambory posypanými čerstvou petrželkou nebo s česnekovými topinkami.
Ingredience: 800 g hovězích líček, sůl, pepř, hladká mouka, olej, 80 g mrkve, 80 g celeru, 80 g petržele, 3 cibule, 4 stroužky česneku, 50 g žampionů, 100 g nakládaných cibulek, 2 filety ančoviček, 2 snítky tymiánu, 1 snítka rozmarýnu, 1 snítka šalvěje, 1 l hovězího vývaru, ½ červeného vína, 80 g másla, nové koření, bobkový list
Technologický postup: Líčka naporcujeme, osolíme, opepříme, obalíme v mouce a zatáhneme v hrnci na oleji s máslem. Poté je vyndáme a do hrnce po líčkách přilijeme olej a přidáme nakrájenou mrkev, petržel a celer, bobkový list, nové koření, na čtvrtky nakrájené žampiony, šalvěj, rozmarýn, tymián a nahrubo nakrájenou cibuli. Dále přisypeme nakrájený česnek, nakládané cibulky a ančovičky. Orestujeme, vrátíme zpátky maso, přilijeme víno a vývar, přiklopíme a dáme do trouby. Dusíme 3 hodiny při 120 stupních. Poté podle potřeby dochutí a podáváme.
Tento pokrm, je synonymem francouzské gastronomie: Boeuf Bourguignon!
Hovězí maso se vaří celé hodiny ve velkém hrnci, díky čemuž je maso nesrovnatelně křehké a dodává mu lahodné aroma. Ideální recept na dlouhé nedělní jídlo! Nejlepší přílohou k tomuto pokrmu jsou lahodné, domácí tagliatelle, které se skvěle mísí s omáčkou a masem – kombinace, na kterou nikdy nezapomenete.
Ingredience
1 kg hovězího krku;
200 g slaniny
3 mrkve
10 malých žlutých cibulek;
200 g žampionů;
2 stroužky česneku;
1 svazek bylinek (tymián, bobkový list a petrželka zabalené v listu pórku);
0,5 l červeného vína (z Burgundska);
0,5 l hovězího vývaru;
2 lžíce mouky;
trochu másla.
Postup
Hovězí krk nakrájejte na kousky asi 4 cm velké. Lehce poprašte moukou. Mrkev nakrájejte nahrubo, oloupejte cibuli a plochou stranou nože rozdrťte stroužky česneku. Na pánvi rozpustíme větší kousek másla a orestujeme na něm slaninu a cibuli. Poté odložte stranou.
Na stejné pánvi opečte maso, přidejte mrkev a 5 minut opékejte. Zalijte vývarem a přidejte česnek, svazek bylinek, slaninu, cibuli a červené víno. Podle chuti okořeňte a dobře promíchejte. Přiveďte k varu a přikryté vařte 2 ½ hodiny - 3 hodiny.
Žampiony rozčtvrťte (pokud jsou malé, nechte celé) a přidejte k hovězímu masu. Odkryté duste ještě dalších 30 minut.
Odstraňte svazek bylinek a podávejte hotové Boeuf Bourguignon a užívejte si tuto úžasnou chuť.
Ingredience: 1 kg vepřových líček, 250 g libovější slaniny, 750 ml červeného vína, 500 ml vývaru, 250 g malých žampionů, 1 mrkev, 1 cibule, 5 stroužků česneku, 3 lžíce rajského protlaku, 20 šalotek, hladká mouka, čerstvý tymián (4 větvičky), 2 bobkové listy, máslo, olivový olej, pepř, sůl
Technologický postup: Troubu rozehřejeme na 230 °C. Maso očistíme, odblaníme a dobře osušíme. Slaninu nakrájíme na kousky cca 3 x 2 cm, vložíme do vroucí vody a 10 minut blanšírujeme. Slaninu osušíme a orestujeme na 1 lžíci oleje. Vyndáme ji a na výpeku orestujeme maso dohněda. Orestované maso přendáme do kastrolu, ve kterém ho budeme péct v troubě, k tuku přidáme plátek másla a ještě osmahneme nakrájenou cibuli a mrkev. Zeleninu přidáme k masu, vše osolíme a opepříme, poprášíme dvěma lžícemi mouky a kastrolem zatřeseme, aby se maso obalilo moukou. Vložíme na 4 minuty do trouby. Poté vyndáme a teplotu v troubě snížíme na 150 °C. Kastrol dáme na plotýnku a přilijeme vývar a červené víno tak, aby bylo maso ponořené. Přidáme rajčatový protlak, prolisovaný česnek a tymián svázaný s bobkovým listem. Přikryjeme pokličkou a vložíme do trouby. Pečeme 3 hodiny, po každé hodině promícháme. Mezitím orestujeme na másle celé oloupané šalotky a poté žampiony. Hotové maso přecedíme, vyjmeme bobkový list s tymiánem a šťávu doladíme – buď povolíme vývarem, nebo redukujeme mírným varem do požadované hustoty. Vše promícháme, dosolíme a dopepříme.
Jaké odrůdy vybrat? A jaké odrůdy jsou nejlepší pro malé pěstitele?
Dostáváme se k tématu, které tvoří náplň části vinohradnictví, zvané Ampelografie, což je obor zabývající se vlastnostmi jednotlivých odrůd. O ampelografii byla napsána řada odborných knih, které kromě popisu toho, jak keře vypadají, také uvádějí jejich požadavky na prostředí a na způsoby pěstování, a také charakteristiky jejich vín.
Kdybychom si chtěli udělat v odrůdách pořádek, mohli bychom je rozdělit např. podle barvy slupky na odrůdy bílé, červené a modré, nebo podle využití na odrůdy moštové a stolní. Ale mnohem zajímavější je podívat se na to, jak dlouho se pěstují na našem území a jak se k nám dostaly. Některé jsou u nás domovem již několik staletí. Patří k nim odrůdy z rodiny Burgundských (dnes podle legislativních dohod správně zvané odrůdy Rulandské), jež k nám opravdu dovezl Karel IV., kterému můžeme děkovat za rozšiřování vinohradnictví v Čechách. Jiné odrůdy se k nám v minulosti spontánně dostaly z dalších území Evropy; připomeňme si např. oblíbené odrůdy Sauvignon či Ryzlink rýnský. Všechno jsou to odrůdy velmi náročné na podmínky pěstování a zároveň jejich vína patří k nejkvalitnějším.
U řady odrůd není přesně znám původ, např. u odrůdy Neuburské. Navíc se v minulých dobách nevedla přehledná evidence popisů odrůd, takže ve starých literárních zdrojích se mohou najít tytéž odrůdy pod několika názvy. U nás byla první přehledná evidence zavedena v roce 1941, což se u odrůd, které zde byly mnohem déle, označuje jakožto rok „povolení odrůd“, přestože nikým jejich pěstování povolováno nebylo – na rozdíl od současných nových odrůd. Nežli se nové odrůdy zapíšou do seznamu povolených odrůd (a smí se z nich vyrábět a prodávat vína nebo hrozny), musí projít tzv. „uznávacím řízením“. To kupodivu není byrokratický akt, ale skutečné vysazení nových odrůd ve zkušebních vinicích a zhruba desetileté pozorování jejich vlastností na stanovišti. A také pochopitelně opakované zkoušení vín vyrobených z jednotlivých ročníků.
Čeští šlechtitelé révy vinné už několik desítek let nejenže udržují nejcennější keře z jednotlivých odrůd, (přemnožených do klonů), ale zabývají se také tzv. „novošlechtěním“, což je kreativní i náročná činnost, při které se vytvářejí nové odrůdy. Asi tak dvacet let trvá, než je nová odrůda povolena. Výsledkem jsou odrůdy, jako např. André, Olšava, Malverina, Veritas, Florianka, Erilon a řada dalších.
V minulém století k nám přicházely odrůdy z jiných zemí cíleně vyšlechtěné a tam registrované, které se vyznačovaly takovými pěstitelskými vlastnostmi a takovou kvalitou vín, že se postupně rozšířil
Na řízkování je dobré rostliny připravit, a to nejlépe tak, že jim dopřejeme hnojivo s vyšším obsahem draslíku asi 1 až 2 měsíce před řízkováním. Měkké řízky s nevyzrálým pletivem často velmi špatně zakořeňují a navíc bývají napadány hnilobou a plísněmi. Nikdy neřízkujeme jakkoli napadené a poškozené rostliny. Řezací nástroj vždy při změně rostliny ponoříme do lihu, čímž ho dezinfikujeme.
Rostliny před odběrem řízků dostatečně zalijeme, aby bylo případné odlamování řízků snadné. Odlamujeme rostlinu v místě kolínka. Rostlinám můžeme řízky raději odřezávat ostrým nožem (viz výše), případně je odstřihovat nůžkami. Jednotlivé řízky odřízneme přímo anebo si uřízneme celý dlouhý stonek, který pak následně dále řízkujeme.
Správný řízek muškátu je dlouhý asi 10 až 15 cm a měl by mít 2 nebo 3 patra listů. Z řízků odstraňujeme všechny listy a palisty, které by byly po zaschnutí v kontaktu se substrátem. Vhodné je ponechat na řízku 2 až 3 listy. Jestliže namočíme dolní okraje řízků do práškového stimulátoru, podpoříme tím jejich růst.
Na řízkování jsou nejvhodnější sadbovače anebo větší květináče. Do jednoho květináče o průměru 10 cm můžeme zapíchnout až 5 řízků. Ušetříme tím místo a navíc po vysazení do truhlíků příští rok budeme mít bohatší kvetení. Množitelský substrát je tím správným substrátem pro řízkování. Zakoupíme jej běžně ve všech zahradnických centrech. Případně si můžeme připravit vlastní zeminu z písku, perlitu a rašeliny v poměru 3 : 2 : 1. Substrát nemá zadržovat vodu, aby v něm řízky nezahnívaly. Řízek by měl být umístěn v substrátu 2–3 cm hluboko. Malým nástrojem si uděláme do substrátu důlky a řízky do nich vkládáme.
Řízky budou dostatečně zakořeněné asi po 3 až 6 týdnech. Na tuto dobu je umístíme v sadbovačích na světlé místo, nikoli však na přímé slunce. Po dobu 4 týdnů je pro ně ideální teplota kolem 20 stupňů. Řízky zaléváme ideálně do podmisek. Půda tak zůstane lehce vlhká, nikoli však přemokřená. Zakořeněné řízky nakonec z malých sadbovačů přesadíme do klasických květináčů. Řízky z květináčů o průměru 10 cm nepřesazujeme. Při zimování řízků platí známé pravidlo: čím nižší teplota prostředí, tím méně zálivky. Řízky do jara několikrát zaštípneme, aby se hezky rozvětvovaly.