Téma

POKLICE NA ROSTLINÁCH


POKLICE NA ROSTLINÁCH je téma, které bylo inspirací k napsání tohoto článku. Okrasná kroucená vrba převislá se běžně používá jako okrasná rostlina v parcích a zahradách kvůli jejímu krásnému, vodopádovému olistění. Na otevřených plochách se používá jako strom proti větru. Může být také použita ke zmírnění eroze způsobené větrem a deštěm. Kolem základny kroucené vrby lze vysadit vytrvalé půdní kryty, jako je myrta plazivá nebo polnice kobercová. Jak kroucenou vrbu pěstovat, kdy jak ji stříhat, se dozvíte, když budete pokračovat dále ve čtení.


Choroby

Okrasná převislá vrba kroucená má také své choroby. Patří sem:

  • Vadnutí listů – je onemocnění, které výrazně ovlivňuje zdraví a vitalitu kroucené vrby, způsobuje opadávání listů, ztrátu barvy a nakonec úplné opadání. Toto onemocnění urychluje úhyn rostliny a negativně ovlivňuje její krásu a životnost v důsledku patogenních nebo abiotických příčin. Nejvýraznější příznaky u kroucené vrby představují listy, které se nejprve zdají matné a žluté, klesají, vadnou a nakonec opadávají. V pokročilejších stádiích mohou větve odumírat a růst se zpomaluje.
    Co způsobuje chorobu vadnutí listů u kroucené vrby?
    • Patogeny – houby, viry, bakterie a hlístice, které napadají vrbu a brání jejímu příjmu vody.
    • Abiotické faktory – extrémní podmínky prostředí, jako je sucho, tepelný stres a špatná kvalita půdy, které způsobují vadnutí.
  • Hnědé skvrny na listech rostlin jsou jednou z nejčastějších chorob. Tyto skvrny jsou způsobeny houbovými a bakteriálními onemocněními a většina infekcí souvisí s houbovým patogenem.
    Hnědé skvrny se mohou objevit na všech pokojových rostlinách, kvetoucích okrasných rostlinách, zeleninových rostlinách, na listech stromů a na keřích. Žádná rostlina není odolná vůči těmto skvrnám a problém je vážnější v teplém a vlhkém prostředí. Mohou se objevit v jakékoli fázi života, pokud existují listy.
    Na listech se objevují malé hnědé skvrny, které se s postupem onemocnění zvětšují. V závažných případech je rostlina nebo strom oslabený, když léze narušují fotosyntézu nebo způsobují defoliaci.
    Ve většině případů hnědé skvrny postihují pouze malé procento celé rostliny a objevují se jen na několika listech. Menší infekce představuje pro rostlinu jen malou zátěž. Pokud se však neléčí a choroba postupuje během několika sezón, vážně ovlivní zdraví a produktivitu infikované rostliny. Začíná to sporulací (reprodukce spor hub) a na listech se objevují malé skvrnky. Místo je často náhodné a rozptýlené, jak se nemoc šíří dešťovými kapkami. Mohou se objevit na spodních listech a uvnitř rostliny, kde je větší vlhkost. Hnědé skvrny se zvětšují a rostou dostatečně velké, aby se dotýkaly sousedních skvrn a vytvořily výraznější skvrnu. Okraje listů mohou zežloutnout. Na mrtvých místech se objevují drobné černé tečky (plodná těla hub). Skvrny se zvětšují, až celý list zhnědne. List pak padá z rostliny.
    Hnědá skvrnitost nebo skvrnitost listů je běžný popisný termín pro několik chorob, které postihují listy rostlin a stromů. Asi 85 % chorob listových skvrnitostí je způsobeno houbami nebo houbám podobnými organismy. Někdy jsou hnědé skvrny způsobeny bakteriální infekcí nebo činností hmyzu s podobnými příznaky.

    (...více se dočtete ve zdroji)

    Zdroj: článek Okrasná vrba převislá

Poradna

V naší poradně s názvem PLÍSEŇ NA ORCHIDEJÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava.

Dobrý den, stále se potýkám s plísní na odkvetlých orchidejích, jedná se o bílé chmíří mezi středovými listy,vyzkoušela jsem už vše včetně saponátu,přípravku na plíseň na rostlinách.Rostliny postupně odcházejí ,jsou nakaženy skoro všechny, mám jich asi 20.
Předem děkuji za radu.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Zřejmě to nebude plíseň, ale červci neboli puklice. Pro pro odstranění použijte vhodný postřik, například Karate. Návod, jak přesně postupovat v případě zasažení více rostlin, se dozvíte v tomto článku: https://www.ceskenapady.cz/…

Zdroj: příběh Plíseň na orchidejích

Puklice

Červci (Pseudococcidae) mohou způsobit zkázu na řadě okrasných rostlin. Ale s pomocí vhodných způsobů ochrany je možné proti jejich koloniím úspěšně zasahovat. Tento hmyz je nazýván červci pro stavbu svého těla. Saje rostlinné šťávy a jde o obtížného škůdce plodin, které se pěstují v uzavřených prostorách, a rovněž okrasných rostlin. Činnost červců může vážně oslabovat a znetvořovat rostliny a jejich plody. Jejich výskyt je špatnou zprávou pro pěstitele, protože likvidace kolonií tohoto hmyzu může být velmi obtížná. Ale naštěstí existuje řada metod ochrany.

Tito škůdci se vyskytují na listech, plodech a kořenech a mohou přelézat z rostliny na rostlinu. Existují tři hlavní skupiny červců postihující komerční pěstitele. Skleníkoví červci (rody Pseudococcus, PlanococcusNipaecoccus) většinou pocházejí z tropů a například ve Velké Británii přežívají pouze ve chráněném prostředí. Obzvlášť zranitelné jsou kaktusy a jiné sukulenty, africké fialky, kapradiny, orchideje, palmy, citrusy a réva. Dospělí červci se nacházejí ve shlucích mezi listovými žilkami, na spodní straně listů a skrývají se v místech spojení listů a stonků.

Kořenoví červci tvoří husté kolonie v půdě. Lezou mezi nádobami drenážními otvory a mohou také cestovat v zavlažovací vodě. Prospívají, když je prostředí pro zálivku suché, proto druhy, které jsou jimi zranitelné, jsou mnohé a rozmanité. Napadení je často přehlédnuto, neboť časový interval mezi napadením půdy a vnějším projevem na rostlinách, skvrnitostí, může být dlouhý až šest měsíců. Druhy červců rodů PhormiumCordyline jsou na rozdíl od jiných druhů červců schopny přežívat za nízkých zimních teplot.

Červci získávají bílkoviny a cukry ze šťáv floému. Příležitostně se objevují napadení vegetativních vrcholových výhonků, kde je obtížné je zjistit. Nejproblematičtější jsou spojení stonků a listů, ale tito škůdci se mohou živit také na listech, čímž způsobují chlorózu. Jejich výkaly – medovice – padají na nižší listy, půdu a podlahu a lákají mravence. Na medovici vzniká antraknóza, která špiní listy a může postihovat také kořeny. Rostliny se znetvořují nebo vadnou, žloutnou a případně odumírají.

Kořenoví červci rodu Rhizoecus se živí na kořenech, čímž způsobují oslabení vitality rostlin. Zabraňují příjmu vody a živin do rostlin, které mohou vadnout nebo krnět, zvláště jsou-li pěstovány v kontejnerech.

Červci patřící do rodů PseudococcidaeEriococcidae mají tělo pokryto sekretovaným práškem, podobným vosku. Samičky puklic mají těla dlouhá až 5 mm. Jsou pokryta pevným vyklenutým a většinou okrouhlým štítkem, který je v dospělosti pevně srostlý s měkkým tělem. Barvu mají růžovošedou. Sami

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Puklice

Poradna

V naší poradně s názvem BETUNIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Maxová.

v posledních dnech se mi na listech betůnií objevil šedobílý povlak a celá rostlina jakoby odumírala. Nevím jestli mohu použít postřik CUPRIKOLEM,. Prosím za radu co mám s betuniemi dělat. Děkuji J.M.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Petunie jsou velmi náchylné k tvorbě plísně na listech. Zde je vidět, jak plíseň vypadá: https//www.google.cz/images?q=mold+petunia+leaves
Jakmile přeženete zálivku v horkých dnech nebo během déle trvajícího letního deště, vytvoří se plíseň, která postupně zdecimuje vše zelené v jejím okolí. Fungicidní postřiky jako je například Kuprikol jsou účiné, ale je potřeba s nimi rostlinu postříkat ještě před nákazou. Nyní, když už máte plíseň na rostlinách, tak nejdříve odstraňte všechny napadené části rostlin a ty pak spalte. Plíseň nesmí přijít do kompostu! Zbylé rostliny bez plísně ihned postříkejte přípravkem Kuprikol 50.

Zdroj: příběh Betunie

Hnojení

Pomůže zelené hnojení?

To se ve vinicích také běžně používá. Vhodné jsou speciální směsky rostlin na zelené hnojení (určitě v nich nechybí rostliny z čeledi Bobovitých, jako například vikev, jetel nebo vičenec, protože na jejich kořenech žijí hlízkové bakterie, které umí vázat a dále zpracovávat vzdušný dusík). Obvykle se vysévají v druhé polovině vegetace, sekají se a ve druhém roce se zapravují do půdy tak, aby nebyly ve vinici v době, kdy už réva potřebuje dostatek vody, to znamená v době kvetení.

A co takové zahrádkářské využívání každého centimetru půdy, třeba tím, že pod keři révy se pěstuje zelenina, jahody nebo letničky? Je to možné?

Samozřejmě ano. Záleží na vlastním uvážení. Koneckonců každý správný zahrádkář dbá jak na hnojení, tak na zálivku, takže révě taková konkurence nebude vadit.

Zmiňovala jste se o polohách pro révu nevhodných, protože umožňují rozvoj houbových chorob. Co dál révě hrozí?

Kromě houbových chorob, jejichž výskyt se řeší buď preventivními opatřeními, nebo používáním prostředků na ochranu před nimi, můžeme rozpoznat také virové či bakteriální choroby. Virózám, houbovým chorobám a škůdcům se budeme věnovat později, až budou aktuální jejich příznaky.

Teď si povíme o dvou bakteriálních onemocněních révy, které se navenek projevují pomalu, protože v napadených rostlinách mohou přežívat v tzv. latentním stavu. Původci mohou být v rostlinách přítomni celé roky, ale onemocnění se projeví až tehdy, kdy jsou keře nějakým způsobem oslabené. Například po předchozích suchých letech, po mrazivých zimách, při poškozování částí keřů kroupami nebo jen při opakovaném přetěžování nadbytkem oček při řezu.

Prvním z těchto „nepřátel“ révy je Bakteriální nádorovitost, kterou způsobují dva druhy baterií: Agrobacterium tumefaciens a Agrobacterum vitis. Projevy obou druhů jsou stejné – na napadených keřích se při jejich oslabení mohou vytvářet nádory. Většinou se vyskytují na starém dřevě, tedy na kmenech a ramenech, ale také se mohou objevit na místě srůstu podnoží a roubů, a to i u nově vysazených sazenic. Nádory vypadají tak, jako kdyby se z vnitřku dřeva tlačilo na venek něco, co vypadá jako pukancová kukuřice nebo kousky polystyrenu. Malé nádory, zpočátku bílé, měkké, do konce vegetace zhnědnou a zdřevnatí. Keře postupně slábnou a mohou i uhynout. Prvotní nákaza se dostává do vinice s nákupem infikované sadby. Do dalších rostlin se dostává z půdy prostřednictvím řezných ran a dál se šíří cévními svazky. Napadené části keřů je proto nutné odřezat a ihned spálit mimo vinici, aby nedocházelo k dalšímu šíření půdou. Samozřejmě, že je lepší

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Kalendář pro vinaře - březen

Poradna

V naší poradně s názvem MALINOOSTRUŽINA-BÍLÝ POVLAK NA STONCÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Filip Vesely.

Dobrý den,na mladém malinoostružiníku se mi tvoří na stoncích jakýsi bílý práškový povlak..nevím o co se jedná,nikde jsem o tom nic nenašel.Prosím poradíte

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Bílý prášek na rostlinách maliníku je plíseň způsobená houbou Sphaerotheca macularis, která ovlivňuje maliny a způsobuje zkadeření listů. Obvykle jsou plísní pokryty spodní strany listů. V těžkých případech se houba objeví na horním povrchu listu. Normálně je tato plíseň známa jako padlí jahodníkové a používá se i stejná chemická ochrana jako u jahod. Pro postřik se používá fungicid z řady dostupných výrobků, z kterých nejznámější je TALENT. Mezi další účinné fungicidy patří: AMISTAR | COSAVET DF | DAGONIS | FLOSUL | IQ-CRYSTAL l | KUMULUS WG | LUNA PRIVILEGE | LUNA SENSATION | ORTIVA | SERENADE ASO | THIOVIT JET | TOPAS 100 EC | ZATO 50 WG.
Postřik proveďte co nejdříve v den, kdy nebude po dlouhou dobu pršet. A opakujte ho dvakrát po třech týdnech. Větve, které jsou napadeny a můžete je obětovat, tak radši hned ostříhejte a spalte.

Zdroj: příběh Malinoostružina-bílý povlak na stoncích

Puklice na pokojových rostlinách

Puklice sají rostlinám šťávu a tím je oslabují tak dlouho, až napadená květina uhyne. Tento drobný hmyz se usídluje na spodní straně listů, v jejich záhybech nebo v okolí čerstvých pupenů a vytváří si voskovitou schránku, která ho ochraňuje před většinou přirozených nepřátel i chemických postřiků, které na ně pěstitelé aplikují.

Pokud jste na pokojových rostlinách objevili puklice, bude vaším prvním krokem izolace postižených rostlin od zdravých. Vyplatí se zvážit, zda se napadené květiny nezbavit nadobro ve prospěch ostatních rostlin; puklice se velmi rychle šíří. Pokud se rozhodnete rostlinu zachránit, přestěhujte ji do oddělené místnosti. Poté začněte s léčbou. Nejprve mechanicky – pomocí nehtu nebo nože – odstraňte všechny puchýřky. Postupujte opatrně, abyste už tak oslabenou rostlinu dále nepoškozovali. Další fází je pak likvidace všech vajíček a zárodků. Tu proveďte pomocí mýdlové vody nebo lihového roztoku – naneste je ideálně v poměru 1 : 1 na napadenou rostlinu pomocí vatičky nebo štětce. Použít můžete i některý ze speciálních přípravků. Viditelné puklice se dají mechanicky odstranit hadříkem namočeným ve vodě s příměsí smáčedla. Lze také použít tampon namočený v lihu. Teprve poté aplikujte postřik. Předtím si však vždy pozorně pročtěte návod na použití, abyste zejména v obývaných prostorech nepodcenili doporučená opatření!

Při odstraňování puklice musíte být trpěliví. Parazité se schovávají v nepřístupných místech i v zemině, první očistná kúra tak zdaleka neznamená, že máte vyhráno. Celý proces musíte několikrát opakovat a rostlinu ponechat v karanténě minimálně dva až tři měsíce.

Nejlepší prevencí proti puklicím je obezřetnost. Pokud si pořizujete novou rostlinu nebo ji dostanete jako dárek od známých, vždy byste měli pečlivě zkontrolovat, jestli není napadená některým z agresivních škůdců. Můžete tak předejít rozšíření parazitů na ostatní květiny v domácnosti, případně jejich úhynu.

V bytě můžete puklice odstraňovat mechanicky nebo některým hygienicky šetrným biopreparátem. Pokud je nutné ošetření účinnějšími insekticidy (Mospilan 20 SP), rostliny ošetříte mimo obývané prostory. Tyto látky většinou škodí lidskému zdraví!

Likvidace puklic je kvůli jejich způsobu života a voskovému pokryvu těla obtížná a zdlouhavá. Vosk je dobře chrání před působením kontaktních chemických přípravků. Poměrně dobře lze přípravky zasáhnout pouze první pohyblivé stadium.

Na pokojových rostlinách se mohou současně vyskytovat všechna vývojová stadia škůdce. Proto je vhodné použít současně nebo střídavě kontaktní a systémové insekticidy s přidáním vhodného smáčedla, u rostlin s kožovitými listy i vhodného oleje (Biool, Frutapon). Ošetření je zpravidla nutné po 7 až 10 dnech 1x až 3x zopakovat při pokojové teplotě.

Zdroj: článek Puklice

Příběh

Ve svém příspěvku PYRACANTHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel S.Kosová.

Děkuji Vám za doplnění.
Ale stále nevím, jestli to znamená, že po zpracování lze použít pouze Golden Charmer a Red Column a další dvě nelze?
Mohu požádat znovu o zdroj, kde je uvedena možnost plody z těchto dvou odrůd po zpracování jíst?
Děkuji, S.Kosová

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Nina Vinšová.

Mám osobní zkušenost jen s Golden Charmer a Red Column. Ale domnívám se, že se vařením neutralizují jedovaté kyanogenní glykosidy ve všech rostlinách, které je obsahují.

Zdroj: příběh Pyracantha

Pečené vepřové kůže

Kůže se pečením nepřipravují samostatně, ale vždy bývají součástí pokrmu, například koleno s kůží, grilovaná kýta s kůží, pečený bůček s kůží.

Pečené vepřové koleno

Ingredience: 750 g vepřového zadního kolena s kůží, 2 ks cibule, 5 stroužků česneku, kmín, sůl, pepř mletý nebo drcený, 150 g kořenové zeleniny

Technologický postup: Předehřejeme troubu na 200 °C. Cibuli nakrájíme na půlměsíčky a vložíme půl množství do pekáče. Koleno omyjeme a nařežeme kůži na čtverečky, osolíme, lehce opepříme a pořádně potřeme prolisovaným česnekem smíchaným s kapkou vody. Takto připravené maso vložíme do pekáče a pokmínujeme. Kolem nasypeme nakrájenou zeleninu (kostičky či kolečka) a zbytek cibule. Podlijeme množstvím vody a vložíme do vyhřáté trouby. Vepřové koleno pečeme 2,5 hodiny, z toho 1,75 hodiny pod pokličkou, přičemž maso postupně otáčíme a poléváme výpekem. Poté 45 minut pečeme bez poklice, znovu pravidelně otáčíme a poléváme. Pečené vepřové koleno podáváme vcelku nebo krájené s chlebem, plnotučnou hořčicí či křenem.

Křupavý vepřový bůček

Ingredience: 1 kg vepřového bůčku s kůží, 1 ks cibule, sůl, pepř, 2 stroužky česneku, voda

Technologický postup: Bůček vložíme na minutku do mrazáku, aby sádlo ztuhlo, potom kůži nařežeme na co nejmenší mřížky. Stačí pouze proříznout kůži, sádlo už řezat nemusíme. Doporučuje se si s touto operací dostatečně pohrát, výsledek snažení stojí opravdu za to. Velkou cibuli nařežeme na 1 až 1,5 cm tlustá kolečka a narovnáme do nádoby, v níž budeme péct bůček. Podlijeme vodou, aby byla cibule do poloviny potopená, vložíme bůček a dostatečně jej ze všech stran osolíme, opepříme a potřeme rozmačkaným česnekem. Pečeme v předehřáté troubě, spíš rychleji než pomalu. Jídlo je hotové, když je cibule dohněda opečená. Bůček je vynikající teplý i studený a vypečená křupavá kůžička je hřebem pokrmu. Sůl na kůži se postupně splavuje a plynule přelévá bůček, naopak zespodu prostupuje aroma cibule.

Vepřová kýta na rožni

Ingredience: 1 vepřová kýta (cca 9 kg), sůl, 8 stroužků česneku, olej, grilovací koření, pivo

Technologický postup: Do 200 ml vody rozpustíme potřebné množství soli (na 9 kg masa asi 2 kg soli). Připraveným roztokem napícháme pomocí injekční stříkačky a jehly celou kýtu na různých místech. Kůži můžeme nařezat na mřížky. Pak celou kýtu posolíme a vložíme do nálevu, který by měl být na chuť slaný a řádně očesnekovaný. No, a pak už jen záleží na vás, jak dlouho budeme mít maso naložené v láku. Pro urychlení je možné kýtu napíchat rychlosolí, pak ji stačí nechat jeden týden naloženou na chladném místě. V den grilování je vhodné celé maso i s lákem povařit jen 30 minut, a to nejlépe v kotli. Poté kýtu napíchneme na grilovací tyč, zajistíme proti posunu a vložíme na gril. Pak už jen točíme a topíme a čekáme na první okrajování. Během grilování je vhodné maso potírat připraveným roztokem pro lepší chuť a barvu (olej, česnek, grilovací koření, sůl a pivo).

Zdroj: článek Vepřové kůže

Poradna

V naší poradně s názvem MODRÁ SKALICE NA POSTŘIK STROMŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.

Za jakých podmínek je možné tento postřik provádět v tomto období vegetačního klidu,děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Nejlepší čas na preventivní postřik ovocných stromů v období vegetačního klidu je koncem zimy, tedy začátkem března. Toto úsilí pomáhá chránit stromy před padlím a někteří zahradníci jej používají k hubení mravenců v rostlinách pěstovaných v květináčích.

Zdroj: příběh Modrá skalice na postřik stromů

Jehněčí kýta na víně

Ingredience: 1,5 kg jehněčí kýty; 750 ml plného červeného vína; 5 šalotek; 6 stroužků česneku (oloupaných a na plátky pokrájených); 4–5 mrkví (oloupaných a na kolečka pokrájených); 1 plechovku masitých rajčat; pár snítek čerstvého tymiánu; 3 lžíce olivového oleje; mořská sůl

Technologický postup: Předehřejeme troubu na 160 °C. Rozehřejeme olej ve středním litinovém či jiném hrnci vhodném na plotnu i do trouby, ke kterému máme poklici. Omytou a osušenou kýtu na něm ze všech stran osmažíme, aby se maso pěkně zatáhlo a udrželo si všechnu šťávu uvnitř. Maso na chvíli ještě vyndáme a v hrnci osmažíme na kostičky či plátky pokrájenou šalotku. Když už začíná šalotka malinko zlátnout na krajích, přidáme na kolečka pokrájenou mrkev. Dobře promícháme a ještě chvíli restujeme. Přidáme konzervu rajčat, přibližně 3 dl červeného vína, tymián, trochu soli, česnek a prohřejeme. Jakmile je směs prohřátá, přidáme kýtu, lehce ji posolíme, přiklopíme poklicí a vložíme do trouby. Kýta by se měla péct 2,5 až 3 hodiny. Během této doby hrnec občas vyjmeme, podlijeme kýtu vínem a alespoň jednou ji otočíme. Na závěr, když už je maso téměř pěkně měkké a odpadá od kosti, zesílíme výkon na 180 °C a ještě 10–15 minut pečeme bez poklice. Ochutnáme omáčku, a je-li třeba, dochutíme solí. (Je lepší se solí postupovat opatrně, aby nedošlo k přesolení, protože omáčka se z velké části odpaří a je sama o sobě silná díky červenému vínu.) Po upečení kýtu nakrájíme a podáváme s různými přílohami s výpekem.

Zdroj: článek Jehněčí maso - recepty

Recepty na povidla

Recept 1

Ingredience: 3 kg blum zelené nebo modré, 1,2 kg cukru krystal nebo krupice.

Postup: Blumy zasypeme cukrem, důkladně promícháme a necháme odstát (ideálně 24 hodin, ale nejméně přes noc). Zakryjeme alobalem (udělejte z něj pokličku, která trochu vzduchu propustí). Jestliže si vzpomeneme, v polovině doby stání zamícháme. Nádobu s blumami dáme na plotnu a zprudka vaříme asi 1 hodinu. Celou dobu by směs měla probublávat. Blumy se rozvaří na kaši (musíte pravidelně míchat, aby se směs nepřipalovala). Po 1 hodině snížíme teplotu a směs takto vaříme přibližně další 2 hodiny. Když má směs správnou povidlovou konzistenci (to znamená, že neteče, ale není ani ztuhlá jako kámen), ještě horkou ji nalijeme do skleniček, které jsme vypláchli rumem. Skleničky naplníme po okraj, „zavíčkujeme‟ a hned otočíme víčkem dolů. Tím se povidla sama konzervují.

Recept 2

Ingredience: 6 kg blum, 1 kg krupicového cukru, 250 ml octa, 1 vrchovatá lžička mleté skořice, 100−150 ml tuzemského rumu.

Postup: Blumy vypeckujeme a vložíme do největšího a nejširšího hrnce, který doma máme. Zasypeme je cukrem a zalijeme octem. Od této chvíle je nemícháme. Přiklopíme a necháme 24 hodin stát (lépe v chladu, aby nezkvasily). Hrnec bez poklice postavíme na sporák (v ideálním případě na kamna) a přivedeme k varu. Hodinu vaříme co nejprudčeji, poté teplotu snížíme, přiklopíme a vaříme pět hodin na nejmenším plamenu. Nemícháme! Povidla rozmícháme tyčovým mixérem, přidáme skořici a rum, promícháme a plníme sklenice (sklenice musí být čisté a úplně suché). Povidla by měla sahat centimetr pod okraj. Na povrch každé skleničky kápneme trochu tuzemského rumu, čímž zajistíme lepší trvanlivost. „Zavíčkujeme‟, naplněné skleničky otočíme dnem vzhůru a necháme je do druhého dne vychladnout.

Recept 3

Ingredience: 1 kg blum, 2 dl vody.

Postup: Blumy dobře omyjeme, rozpůlíme, odstraníme z nich pecky a nakrájíme je na malé kousky. Z domácí pekárny vyndáme pečicí formu. Do formy s nasazenými míchadly dáme 1 kg nakrájených blum a přilijeme 2 dl vody. Formu vložíme zpět do pekárny, nastavíme program DŽEM a pekárnu zapneme. Program zopakujeme ještě alespoň dvakrát. Povidla jsou hotová, když jsou dostatečně hustá. V průběhu programu dobře vymyjeme zavařovací sklenice, dáme je na plech a ve středně vyhřáté troubě sterilizujeme. Hotová povidla dáme do sklenic a necháme je pomalu vychladnout (při přípravě povidel nepřidáváme žádný cukr). Povidla je vhodné skladovat v menších sklenicích. Doba přípravy a název programu se mohou lišit podle typu domácí pekárny.

Zdroj: článek Blumy

Vepřová líčka s červeným vínem

Ingredience: 1 kg vepřových líček, 500 ml červeného vína (suchého), 2 cibule, 2 mrkve, 1 petržel, 100 g celeru, 50 g pórku, 1 lžíce másla, olej, 2 lžíce rajčatového protlaku, 2 snítky tymiánu, malá větvička rozmarýnu, 3 kuličky jalovce, horký vývar na podlití, hladká mouka, sůl, mletý pepř

Technologický postup: Kořenovou zeleninu a cibuli očistíme a nakrájíme na kostky. Pórek nakrájíme na půlkolečka. Troubu zapneme na 190 °C. Líčka očistíme a zlehka obalíme v hladké mouce. V kastrolu vhodném do trouby rozehřejeme olej a líčka na něm rychle opečeme. Poté je vyjmeme na talíř a odložíme stranou. Do výpeku přidáme máslo, vsypeme cibuli a restujeme ji do sklovata, poté přidáme kořenovou zeleninu, kterou necháme za občasného promíchání ještě pár minut restovat. Nakonec vsypeme pórek, promícháme a přidáme rajčatový protlak. Ten za stálého míchání zasmahneme a ihned trochu zalijeme horkým vývarem. Přidáme opečená líčka, tymián, rozmarýn a jalovec, dolijeme do 2/3 výšky masa vínem, osolíme, zlehka opepříme, přiklopíme poklicí a vložíme do horké trouby. Po 10 minutách troubu ztlumíme na 175–180 °C a pečeme za občasného podlévání vývarem a vínem do měkka asi hodinu. Měkké maso vyjmeme, šťávu vydusíme na tuk, zasypeme moukou, pár minut za stálého míchání restujeme, podlijeme chladnějším vývarem a vínem, dobře rozmícháme a necháme ještě asi 15 minut v troubě provářet (bez poklice). Provařenou šťávu přepasírujeme přes cedník, dochutíme solí, pokud je potřeba, tak i špetkou cukru, přidáme ještě trošku vína a necháme už jen lehce táhnout, aby nám na povrchu vystoupil tuk (glanc). Podáváme s vařeným bramborem.

Zdroj: článek Vepřová líčka

Dušená kapusta s vepřovým masem

Suroviny:

  • 500 g vepřového masa (raději plecko)
  • 1 kapusta
  • 2 cibule
  • 2 stroužky česneku
  • trocha soli
  • pepř dle chuti
  • 1/2 lžičky kmínu
  • na smažení trocha sádla
  • 1 lžíce hladké mouky

Postup:

Vepřové maso omyjte a nakrájejte na menší kousky. Cibuli oloupejte a pokrájejte na drobno. Česnek oloupejte a utřete nebo prolisujte. Kapustu očistěte, zbavte košťálu, listy pokrájejte na menší kousky a spařte je horkou vodou. Poté v hrnci rozpusťte vepřové sádlo a na něm osmahněte nakrájenou cibulku. Přidejte maso, osolte a dochuťte pepřem a kmínem, trochu osmahněte, poté podlijte vlažnou vodou, přikryjte poklicí a duste do poloměkka. Během dušení podle potřeby podlévejte vlažnou vodou a míchejte. Poloměkké maso zaprašte hladkou moukou, osmahněte, zřeďte opět vlažnou vodou a rozmíchejte. Nakonec přidejte spařenou kapustu a prolisované stroužky česneku. Za občasného míchání ještě doduste, dokud nebude vše měkké. Kapustu prvních deset minut duste bez poklice, bude mít lepší chuť i vůni. Dušené vepřové maso s kapustou podávejte nejlépe s vařenými bramborami.

Zdroj: článek Dušená kapusta

Pečené vepřové koleno v troubě

Ingredience: 2 ks zadního vepřového kolene, 6 stroužků česneku, kmín, 3 cibule, sůl, mletý pepř, 150 g kořenové zeleniny (mrkev, petržel, celer)

Technologický postup: Předehřejeme troubu na 200 °C. Cibuli nakrájíme na půlměsíčky a vložíme půlku množství do pekáče. Kolena omyjeme a nařežeme, osolíme, lehce opepříme a pořádně potřeme prolisovaným česnekem smíchaným s kapkou vody. Vložíme jej do pekáče a pokmínujeme. Kolem nasypeme nakrájenou zeleninu (kostičky či kolečka, lze použít i mraženou směs) a zbylou cibuli. Podlijeme množstvím vody a vložíme do vyhřáté trouby. Vepřové koleno pečeme 2,5 hodiny z toho 1,75 hodiny pod pokličkou, přičemž ho postupně otáčíme a poléváme výpekem. Poté 45 minut pečeme bez poklice a znovu pravidelně otáčíme a poléváme. Pečené vepřové koleno podáváme s chlebem, plnotučnou hořčicí či křenem.

Zdroj: článek Vepřové koleno

Zavařování brusinek jako kompot

Ingredience: 1 kg brusinek, 0,5 kg cukru, 2 ks hřebíčku, 1 ks celé skořice, 4 lžíce vody

Technologický postup: Do hrnce vložíme připravené brusinky, podlijeme malým množstvím vody a zakryté poklicí vaříme. Jakmile plody pustí více šťávy, přidáme hřebíček, skořici a při mírném varu bez poklice zahušťujeme asi 20 minut. Potom přisypeme cukr a opatrně mícháme do jeho rozpuštění. Zahušťujeme ještě asi 5 minut. Horké plníme do sklenic, zavíčkujeme a sklenice obrátíme dnem vzhůru. Takto necháme do vystydnutí. Plníme-li při nižší teplotě, sterilujeme 20 minut při 80 °C.

Zdroj: článek Brusinky

Škůdci způsobující kroucení listů cibule

Třásněnka cibulová

Tento škůdce se živí listy cibule, což způsobuje jejich zkroucení, zasychání a tvorbu bílých skvrn. Správné jméno tohoto škůdce na cibuli je třásněnka tabáková (Thrips tabaci), oficiálně známá také jako cibulová třásněnka. Jde o hmyz z řádu třásněnek, který může dorůst délky okolo jednoho milimetru, což ho činí těžko rozpoznatelným. Jak přesně vypadá se můžete podívat zde: třásněnka tabáková foto.

Navzdory své miniaturní velikosti je tato třásněnka velmi žravá a svým sáním způsobuje na rostlinách cibule bílé skvrny. Mimo cibuli napadá také tabák, zelí a brambory. Samice třásněnky tabákové mají pouze redukovaná křídla. Jejich barva je od žluté po tmavě hnědou, zatímco menší samci jsou pouze žlutí. Přezimující jedinci jsou však výrazně tmavší než letní jedinci. V Česku je z třásněnek dominantní právě třásněnka tabáková obzvláště v oblastech s vinohradnictvím a v oblastech, kde se pěstuje česnek, i ten medvědí, dále pak cibule, pórek a šalotka.

Ochrana a postřik

Laboratorní testy ukázaly, že tyto třásněnky preferují bílé, žlutémodré povrchy, čehož se dá využít rozmístěním dostatečného množství lepových desek těchto tří barev.

Jako biologickou ochranu proti výskytu třásněnky tabákové stojí za to zmínit hmyz Beauveria bassiana, Metarhizium anisopliae, Neozygites parvispora, Zoophthora radicans a Entomophthora thripidum. Všechen tento hmyz agresivně napadá třásněnku tabákovou a úspěšně ji likviduje.

Další úspěšná obranná strategie využívá postřik análními sekrety roztočů Amblyseius cucumeris.

Existuje i chemická ochrana postřikem nebo rosením přípravkem s dlouhým názvem Forestina Zdravá zahrada přípravek proti mšicím, třásněnkám a jinému škodlivému hmyzu.
Tento insekticidní přípravek působí systémově, to znamená, že rostlina si chemikálii z postřiku rozmístí v celém svém organismu a stane se pro třásněnky po nějaký čas jedovatou. Přípravek je ve formě emulgovatelného koncentrátu a je určený k regulaci nejen třásněnek, ale i mšic a dalšího savého a žravého hmyzu napadajícího zeleninu a okrasné rostliny.

Z dalších chemických ochran lze zmínit postřik přípravkem Forestina Zdravá zahrada Biool, což je kontaktní insekticidní prostředek s fyzikálním působením na živočišné škůdce. Působí dotykově, škůdce je tedy potřeba postřikem dokonale namočit, jinak nezahynou všechny a znovu se rozmnoží.

Existují i další postřiky, jejichž kompletní seznam můžete vidět zde, na tomto odkazu, včetně prodejních cen jednotlivých přípravků: https://www.zbozi.cz/hledej/?q=t%C5%99%C3%A1sn%C4%9Bnky.

Pokud ale neholdujete chemické ochraně a chcete zůstat BIO, tak k hubení třásněnek použijte insekticidní mýdlo nebo neemový olej.

V

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Postřik na kroucení listů u cibule

Škůdci na zahradě

Mravenci

Vyhnat mravence ze zahrady je poměrně velký problém, protože většina chemických přípravků, které by měli mravence vyhnat, nepomáhá. Posyp postiženého místa chloraminem, polití vroucí vodou s citronem anebo rybí tuk jsou prostředky, které mravence zaručeně z vaší zahrádky vyženou.

Dřepčíci

Dřepčíci jsou malí broučci, kteří mají velmi silné zadní nohy a dokáží skákat až metr daleko. Škodí převážně na jaře. Tento brouk přezimuje ve spadaném listí. Dřepčíci vyžírají do listů otvory a znemožňují jim provádět základní biologicko-chemické děje ovlivňující život rostliny. Škodí převážně na brukvovité zelenině, ředkvičkách, ředkvích, křenu, mangoldu, kapustě, kedlubnech, někdy i balkónových rostlinách. Sbírání brouků na jaře je málo účinné, proto je vhodné použití přípravku Decis EW 50 (0,03 %), Karate 2,5 WG (0,08 %) nebo Zolone 35 EC (0,25 %).

Krtek obecný

Krtek obecný je malé černé zvířátko, které způsobuje na našich zahrádkách velmi značné škody. Pokud se ho budete snažit vypudit, nezapomeňte na to, že je chráněný. Velmi známým způsobem, jak se jej můžete zbavit, je použít větrný odháněč, jenž si můžete jednoduše sami vyrobit. Postačí, když tenkou železnou tyč zastrčíte do země a nasadíte na ni hrdlem PET láhev. Z boku láhve na několika místech pomocí nože naříznete a ohnete konce, abyste získali „větrný mlýnek“. Láhev se díky poryvům větru točí, tře se o tyč a tou se zvuk dostává až do země.

Mšice

Mšice je nejčastěji se vyskytujícím rostlinným škůdcem. Napadá téměř všechny druhy květin, rychle se množí a přenáší různé choroby. Boj s nimi není jednoduchý, neboť časem se stávají vůči chemickým postřikům imunní. Jak tedy tyto škůdce zlikvidovat? Účinně se mšicí zbavíte s pomocí žlutých lepových desek, které rozvěsíte na napadené rostliny. Tyto desky lze zakoupit v každém větším zahradnictví.

Hlemýždi a šneci

Hlemýždi a šneci, i když se to nezdá, dokáží v zahradě udělat velké škody. Okousávají klíčky, stonky, lodyhy, plody, hlízy, dužnaté kořeny a listy. Nejhorší jsou škody na mladých klíčících rostlinách, které tato zahradní škodlivá zvířátka způsobují. Jak se proti nim bránit? Bohužel jediným řešením je ruční sběr. Ve večerních hodinách je dobré slimáky a šneky posbírat a zlikvidovat (pomocí hrstky soli).

Zdroj: článek Škůdci

Elegantní řešení na puklice na více rostlinách

Pokud zjistíme puklice na více rostlinách, tak je ihned izolujeme. Zprvu začneme odstraňovat puklice mechanicky, až poté přistoupíme k použití insekticidů. Pokud toto zjistíme v letním období, můžeme rostliny umístit do venkovních prostor, kde by s odstraněním mohlo pomoci černě a oranžově zbarvené slunéčko Cryptolaemus montrouzieri.

Na každý druh potřebujete rozdílný postřik. Většina z nich je jedovatých, a proto je nikdy nepožívejte v uzavřené místnosti, natož přímo v bytě. Na puklice je potřeba použít přípravek, který koluje celou rostlinou a sama jej tak do sebe nasaje. Je to například Mospilan 20 SP, jehož aplikaci opakujte jednou za 14 dní.

Při pěstování dbejte na to, aby bylo o rostlinu dobře postaráno a měla vhodné podmínky – už jen tím předejdete celé řadě problémů.

Zdroj: článek Puklice

Postřik z kopretiny starčkolisté

Obaly semen kopretiny starčkolisté (Chrysanthemum cinerariaefolium) obsahují pyrethriny. Pyrethriny jsou přírodní organické sloučeniny se silným insekticidním účinkem. Pyrethriny jsou neurotoxiny působící na nervový systém veškerého hmyzu. Účinkují na sodíkových kanálcích nervových buněk hmyzu, kde způsobují opakované a prodloužené dráždění nervů, hmyz pak umírá udušením. S úspěchem se používají již více než 100 let a v současnosti se čím dál více stávají pesticidy první volby, namísto organofosfátů a organochloridů. Často se přidává piperonylbutoxid, synergista, který zvyšuje účinnost tím, že brání hmyzu pyrethriny eliminovat. Pyrethriny i synergista podléhají rychlé biodegradaci a rozkladu působením slunečního světla a vzduchu, což zajišťuje, že na ošetřených rostlinách nebudou zůstávat velké koncentrace insekticidů. Díky tomu jsou pyrethriny a synergista pravděpodobně nejbezpečnějším insekticidem pro použití na potravinářských rostlinách a jsou schváleny pro použití u potravin. V České republice jsou tyto látky dostupné v těchto přípravku SPRUZIT AF.

Zdroj: článek Černé mušky na rajčatech

Choroby a škůdci

Afrikány nejsou napadány škůdci, ale na mladých rostlinách si rádi pochutnají slimáci. Afrikány fungují jako odpuzovače škodlivého hmyzu a dokážou blokovat vývoj parazitických půdních háďátek.

Afrikány jsou náchylné k různým houbovým a bakteriálním chorobám, včetně skvrnitosti listů, vadnutí a plísní, které mohou ovlivnit jejich zdraví a vzhled. Mezi běžné houbové problémy patří alternariózní skvrnitost listů, fusariózní vadnutí a plíseň botrytis. Afrikány může postihnout i nemoc žloutnutí aster, způsobená fytoplazmou.

Houbové choroby afrikánů

Skvrnitost listů
Kruhové až nepravidelné hnědožluté skvrny na listech způsobené houbami jako Alternaria, Cercospora a Septoria.

Vadnutí
Náhlé uschnutí nebo vadnutí rostlin, často způsobené druhy Fusarium oxysporum nebo Verticillium.

Plíseň botrytis
Hnědé, papírovité květy pokryté šedou, chlupatou hmotou, způsobené plísní Botrytis cinerea.

Hniloba kořenů
Celkové vadnutí a rozpad rostlin s hnědnutím a hnilobou kořenů způsobené Rhizoctonia solani.

Rakovina stonku
Botrytis cinerea může také způsobovat rakovinu stonku, zejména v poškozené nebo stárnoucí tkáni.

Bakteriální choroby

Bakteriální skvrnitost listů
Bakterie Pseudomonas syringae může způsobovat skvrnitost listů afrikánů.

Bakteriální vadnutí
Bakterie Pseudomonas solanacearum může způsobit vadnutí a úhyn aksamitníků.

Další onemocnění

Nemoc žloutnutí aster
Fytoplazmatické onemocnění způsobující žloutnutí listů, zpomalený růst a čarověník, což je chomáčovitá nebo metlovitá znetvořenina na rostlinách afrikánů, která je tvořena hustěji nahloučenými větvičkami, často odlišného zabarvení, tvaru a uspořádání olistění.

Opatření na ochranu

Dobrá cirkulace vzduchu a správné zavlažovací techniky jsou klíčové pro prevenci mnoha houbových chorob. Ukončení zavlažování shora může pomoci omezit šíření houbových spor. K léčbě některých houbových chorob mohou být použity fungicidy.

Pečlivé odstraňování infikovaných rostlinných zbytků může pomoci snížit riziko šíření chorob. Výběr odrůd odolných vůči chorobám může do budoucna vyřešit mnoho problémů.

Zdroj: článek Afrikán

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Michal Vinš

 Mgr. Jiří Dvořák

 Mgr. Světluše Vinšová

 Mgr. Hanka Synková

 Nina Vinšová

 Mgr. Jana Válková


postrik na cesnek
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
puklice na vinné révě
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>