Téma

POKRMY Z BUŘTŮ


Vaření v parní troubě je zdravé, neboť se touto přípravou uchová spousta živin a vitamínů. Odborníci tvrdí, že vaření v páře je nejen zdravé, ale i snadné, pohodlné, bezpečné a moderní a že jde o nejšetrnější tepelnou úpravu potravin.


Zkušenosti s parní troubou

Parní trouby patří poslední dobou mezi nejprodávanější spotřebiče, a to hned z několika důvodů: pokrmy z parní trouby jsou chutné i bez použití tuku, není nutné ani příliš solit, jídlu zůstává vlastní aroma. V parní troubě lze najednou připravovat celé menu, takže vám zůstává čas na jinou činnost. Parní trouby nabízejí jednoduché ovládání, většina jich má displej, který vás navede přesně krok po kroku. Kombinované parní trouby je možné používat jako parní i horkovzdušné, nebo i současně. Dalším plusem těchto trub je jejich snadné čištění a údržba, na stěnách nic nepřilne.

Multifunkční parní trouby dovolují použít jak páru s různou intenzitou (vaření v páře se 100% vlhkostí, nastavení teploty od 50 do 96 °C, pečení s 25% vlhkostí od 50 do 23 °C, pečení s 50% vlhkostí s teplotou od 50 do 130 °C), ale také páru zcela vypnout a péct jako v horkovzdušné troubě. Nebo programy kombinovat.

Potraviny si při tomto pečení uchovávají vitamíny, stopové prvky a citlivé živiny i svoji přirozenou chuť a barvu. Pokrmy proto není potřeba tolik solit, výrazně kořenit ani k nim přidávat tuky. U řady pokrmů se také výrazně zkrátí doba přípravy, nic se nevysuší. A například knedlíků byste nikdy nepřipravili v jednom hrnci takové množství, jaké zvládnete najednou v multifunkční troubě. Pro ty, kteří se věnují více domácím činnostem najednou, je určitě příjemné i to, že třeba u rýže nebo u knedlíků se ani po překročení doporučené doby nic nestane. A také se nemusíte bát trouby zaprskané od tuku. Díky páře je údržba rychlá a snadná. Možná ještě větší zážitek nabízí pro laiky vaření knedlíků. V páře je totiž nemůžete rozvařit, ani kdybyste dobu přípravy přetáhli o několik minut.

Kombinované parní trouby dokážou nejen vařit v páře, ale také péct. Vaření v páře, pečení nebo kombinace obojího není pro kombinovanou parní troubu problém díky jemné páře a volitelnému doplňkovému horkému vzduchu. Díky jemné páře se chutě plně rozvinou, aniž byste museli přidávat tuk navíc. Některé trouby jsou vybaveny vlastní nádrží na vodu, jiné potřebují přípojku vody.

Ve třech úrovních vnitřního prostoru parní trouby připravíte kompletní menu, například brambory, rybu a zeleninovou přílohu. Jediným omezením je jednotná teplota páry. Takže vy jen připravíte suroviny a parní trouba se postará o varný proces, aniž byste museli být trvale ve střehu. A výsledek vaření přitom bude zaručen. A i když budete vařit tři aromaticky různé suroviny, přenos jejich vůní mezi sebou navzájem je vyloučen. Do vnitřního prostoru parní trouby je totiž neustále přiváděna nová pára, takže přenos aromatických látek není možný.

Další předností parní trouby je,

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Parní trouba

Poradna

V naší poradně s názvem USCHLÁ RŮŽE Z JERICHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Roth.

Dobrý večer.
Když dědeček byl asi měsíc před smrtí dal krabičku a v ní bylo něco co vypadalo
jako koudel.Na otázku co to je odpověděl to je růže z Jericha.Bohužel víc už mi
nestačil říct.70roků neměla vodu.Když jí dám do vody,za jak dlouho se zazelená.
Moc děkuji za odpověd.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Pokud ji umístíte do vlažné vody, měla by se vaše růže z Jericha otevřít asi za 4 hodiny, přičemž na plnou velikost se může otevřít až za několik dní. Chcete-li ji „zasadit“, tak naplňte misku oblázky nebo štěrkem a přidávejte vodu, dokud nebudou oblázky ponořené. Umístěte svou Růži z Jericha navrch tak, aby se její kořeny dotýkaly vody. Můžete také vynechat oblázky a dát rostlinu přímo do mělké misky s vodou, ale je známo, že oblázky jí pomáhají vyvážit a také vypadají hezky. Umístěte ji na nepřímé, ale vydatné světlo a čekejte! Použijte destilovanou vodu nebo nechte vodu z kohoutku přes noc odstát, aby se chlór a další chemikálie odpařily, než ji použijete na rostlinu.

Zalévání

Vyměňujte vodu pro svou růži z Jericha každý den, aby byla čistá. (Pokud tu a tam vynecháte den, bude to stále v pořádku.) Vše, co musíte udělat, je natočit si každý večer trochu čerstvé vody. Ráno misku s oblázky sceďte a přidejte odstátou čerstvou vodu.
Největším trikem u zalévání růže z Jericha je nepřehnaně ji zalévat. To je snadné, protože rostlinu stačí vyjmout z vody každý týden, aby si odpočinula. Žádné dohady o tom, kolik vody jí dát nebo jak často. Stačí jí dát každotýdenní krátkou pauzu od vodní misky a je spokojená.
Každý měsíc dejte své růži z Jericha týden bez vody, aby trochu vyschla. Vyberte si každý měsíc stejný týden (první, druhý, třetí, apod.), aby to bylo snadné. Misku s kamínky jednoduše sceďte a rostlinu ponechte na oblázcích, nebo rostlinu úplně vyjměte a dejte na tmavší místo.

Teplota

Růže z Jericha nejlépe prospívá při pokojové teplotě, takže pozor na průduchy, průvan a extrémní výkyvy teplot. Je to sice pouštní rostlina, ale extrémní horko nebo chlad ji mohou stále poškodit.

Zdroj: příběh Uschlá růže z Jericha

Varianty grilu Weber

Grily Weber se vyrábějí se zdrojem tepla, jímž může být plyn, dřevěné uhlí či elektřina. Většina grilů je na kolečkách, ale vyrábějí se i v provedení, které je přizpůsobeno ke grilování na stole nebo v kuchyni (jedná se hlavně o elektrické grily). Tady je patrná rozmanitost těchto grilů.

Plynové grily jsou určeny pro všechny příznivce grilování a gurmány. Využití grilů je pro soukromé nebo profesionální účely. Podle zvoleného typu grilu snadno připravíte pokrmy pro spontánní grilování nebo velkou společnost. Možností regulace tepla a perfektní kontrolou ručí plynové grily Weber za nejlepší kvalitu a dokonalý požitek z grilování. Provedení těchto grilů umožňuje snadné čištění roštů. Díky své konstrukci a snadnému ovládání jsou mezi uživateli velmi žádané. Grily mají speciálně vyvinuté grilovací rošty, které zabraňují skapávání tuků a šťáv na oheň, a tak nehrozí vzplanutí pokrmů v grilu. Grily vyšších tříd mají topné spirály chráněné kovovými profily – flavorizéry. Dají se na nich připravovat pokrmy v nádobách (hrncích při přímém způsobu). Grily se skládají z litinového roštu, jsou smaltovány porcelánem, mají regulovatelnou teplotu, ohnivzdornou lakovanou hliníkovou slitinou na plynové kartuše, poklop.

Grily na dřevěné uhlí jsou mezi uživateli velmi rozšířené, a to díky přípravě pokrmů na dřevěném uhlí, které dodává pokrmům výtečné aroma. Tyto grily se vyrábějí v modulovém systému, kde si můžete podle libosti zvolit nejvhodnější rošt pro přípravu pokrmů. Jedná se o velmi rozmanité grilování s neomezenými možnostmi. Také způsob hoření se zde dá regulovat. Provedení těchto grilů umožňuje grilování přímé a nepřímé. Dají se zde připravovat i pokrmy v nádobách (hrncích při přímém způsobu). Grily mají promyšlenou konstrukci, díky níž nabízejí optimální obsluhu při zajištění maximální bezpečnosti a pohodlnou údržbu. Grily se skládají z termoplastické rukojeti, jsou smaltovány porcelánem, mají výklopný rošt pro doplňování uhlí, popelník, poklop.

Elektrické grily se vyznačují jednoduchostí přípravy – jen je zapojíte do elektrické zásuvky a můžete grilovat. Jedná se o grilování bez kouře. Toto grilování je možné realizovat přímo v domácnosti nebo jiných uzavřených prostorech. Díky plynule nastavitelnému teplotnímu regulátoru je možné kontrolovat grilovací teplotu. Elektrické grilování dodává pokrmům obdobnou vůni, jako by byly pokrmy připravovány na dřevěném uhlí. Gril se skládá z teplotního regulátoru, porcelánem smaltovaného litinového roštu, poklopu a grilovací vany z ohnivzdorné hliníkové slitiny.

Příslušenství grilů, které vyrábí firma Weber, patří také k produktům s vysokou kvalitou zpracování a provedení. Příslušenství vychází z mnohaleté zkušenosti, takže je ve výsledku opravdu praktické. Řadíme sem: grilovací načiní, zástěry, ochranné rukavice, stojany, špízy, teploměry, pizza kameny, zapalovače, dřevěné uhlí, brikety, čisticí náčiní, stojany (na drůbež, žebírka), ochranné obaly na grily, steakové sady a kuchařky.

Grily Weber se dají pořídit v mnoha kamenných obchodech nebo na internetových portálech. Jedná se o prvotřídní grily, čemuž odpovídá i cena.

Zdroj: článek Gril Weber

Příběh

Ve svém příspěvku DENDROBIUM NOBILE PŘESAZOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.

Dobrý den mám problém nevím jak mám přesadit tuto orchidej,má od stonku kořeny s výhonkama.Děkuji:)

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana.

Koupila jsem si v OBI nadhernou metrovou Dracenu,ktera byla v akci kolem 300Kc.Pravda mela nektere listy viditelne odstranene ze stredu ruzice a jine zase meli nevzhledne ustrizene spicky,dokonce i celou polovinu listu.Coz jsem tolik nevnimala,nebot radost z toho,ze si muzu splnit muj sen mi vyradila z provozu rozum.Podvedomi se mi,ale asi na sekundu restartovalo,protoze jsem si to i s Dracenou namirila k prodavaci s otazkou,jest-li mi Dracena neuhyne a vzpamatuje se.Odpovedel ze ano a pridal dalsi rady ohledne pece.Asi po 3 tydnech se zacala moje "botanicka zahrada" menit na ..... ani nemam slov.Zpozornela jsem...aaaa do prdele puklice....hlavou mi letel rozhovor s prodavacem....vzapeti si nadavam do "bububu" ....jasne,ze se vzpamatuje...psychologie prodeje,na co jsem ji studovala?....proc rikam dceri: nez si neco koupis dobre si to prohlidni... kam jsem cumela ja?....na ten silnej kmen a jak je krasne vysoka....blbo uzavrela debatu sama se sebou.Co slo jsem ostrihala,celej zarostlej strop vodenkou strhla a kdyz jsem zkoncila rozbrecela se.Tolik let piplani a radost z kazdeho noveho listecku a ted holy klacky :-( Rady z internetu nepomahali,za to prazdne kvetinace se mi mnozili.Az jsem nasla navod na vetsinu skudcu.Obycejny slupky z cibule,cim.vic tim lip a 2 dny je louhovar ve srudeny vode,pak vsechny kytky postrikat.Dalsi dny plne nadeje a ocekavani....HURAAA...JASAM A MAM SNAD JESTE VETSI RADOST,NEZ KDYZ JSEM SI "SPLNILA MUJ SEN".ZADNE DALSI NOVE NAPADENE LISTY A TO NA ZADNY KYTCE.PRO JISTOTU PO TYDNU OPACKO S POSTRIKEM.. .KYTKY SE ROZRUSTAJI A "MOJE BOTANICKA" NA KTEROU SE CHODIL KOUKAT CELEJ BARAK VCETNE NAVSTEV NAJEMNIKU BUDE BRZY JAKO DRIV A V OBI UZ NEKOUPIM NIKDY NIC!!!

Zdroj: příběh Dendrobium nobile přesazování

Gulášová polévka z buřtů

Vyzkoušejte klasickou gulášovou polévku obohacenou o výraznou chuť buřtů. Tato polévka je ideální pro chladné dny a jistě vás zahřeje.

Suroviny:

  • 500 g hovězího masa,
  • 2 kusy cibule,
  • 4 kusy brambor,
  • 4 kusy buřtů,
  • 2 lžičky sádla,
  • 2 lžičky sladké papriky,
  • 1 lžička majoránky,
  • 1 lžička kmínu,
  • 2 l vody,
  • 2 kusy bobkového listu,
  • 4 kusy celé papriky,
  • 2 lžičky soli.

Postup:

Na másle opečte nakrájenou cibuli dozlatova.

Přidejte nakrájené hovězí maso a vařte, dokud maso ze všech stran nezměkne.

Sejměte pánev z plotny a přidejte papriku, dobře promíchejte.

Přidejte vodu, bobkový list, pepř, majoránku a kmín. Vše dejte do velkého hrnce a vařte pod pokličkou asi hodinu.

Mezitím oloupejte a nakrájejte brambory na kostičky. Přidejte je do hrnce.

Oloupejte buřty a nakrájejte na kolečka nebo na kostičky a přidejte je do hrnce. Vařte dalších 15 minut, nebo dokud brambory nezměknou.

Polévku osolte a podávejte horkou.

Pokud chcete polévku pouze z buřtů, tak je v receptu použijte místo masa, lehce je osmahněte a zkraťte dobu vaření na 15 minut. Ostatní postup zůstává stejný.

Zdroj: článek Recepty na gulášovou polévku

Poradna

V naší poradně s názvem DOTAZ OHLEDNĚ NÁZVU KVĚTINY - VIZ FOTO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Korenská.

Dobrý den, prosím o název této květiny. Předem děkuji za odpověď. Eva

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Na vašem obrázku bude asi pepřinec (Peperomia), respektive nějaký jeho druh. Tyto druhy mají tlusté mohutné stonky a masité listy. Je to tropická trvalka, která je pěstována pro její okrasné listy. Nejčastěji pochází z tropické Ameriky. Jsou kompaktní a obvykle nepřesahují výšku 30 cm. Jednotlivé druhy se značně liší ve vzhledu. Listy jsou hladké a masité a mohou být oválné nebo mohou mít tvar srdce. Drobné květy jsou nenápadné a rostou ve tvaru kordovitých hrotů.

Nároky na světlo
Peperomia je nenáročná pokojová rostlina a dobře roste na jasném nepřímém světle, které poskytuje západní nebo východní okno. Tyto rostliny dokonce rostou i pod fluorescenčními světly (umělé osvětlení). Nedostatečné světlo způsobuje, že pomalu rostoucí peperomie přestane růst. Přímé sluneční světlo naopak spálí její listy.

Nároky na vodu
Před každou zálivkou nechte půdu vyschnout. Přelití vede k hnilobě kořenů, je hlavní příčinou závažných problémů s těmito rostlinnými. Nejlepší je namočit květináč na 10 minut do vody a pak vyndat. Tato technika udržuje listy suché a pomáhá předcházet nemocem rostlin. Husté listy rostlin Peperomia drží vodu a umožňují rostlině odolávat dlouhým obdobím bez zálivky.

Hnojení
Tyto pokojové rostliny přihnojujte měsíčně od jara a v létě základním rostlinným rostlinným hnojivem ve výši 1/2 doporučené dávky. Během podzimu a zimy není nutné tuto rostlinku hnojit.

Nároky na teplotu
Teploty mezi 16 - 27 °C jsou nejlepší. Teploty pod 10 °C a studené průvany z oken a dveří poškozují listy.

Vlhkost vzduchu
Peperomia je původem z deštných pralesů Brazílie a proto milují teplé vlhké prostředí.

Květy
Květy peperomických rostlin jsou velmi malé a nevýrazné. Jsou to listy, které jsou na rostlině tak zajímavé.

Škůdci
Domácí škůdci jako vlnatka a mšice mohou být pro rostlinu problém.

Nemoci
Ringspot virus je skvrnitost listů, který se vyznačuje jako nevzhledné kulaté fleky a nejčastěji se objeví kvůli vysoké vlhkosti. Vzhledem k tomu, že pro tuto chorobu rostlin neexistuje žádné chemické ošetření, musí být poškozené listy a dokonce i celá infikovaná rostlina vyhozeny. Udržujte listy peperomie suché a zajistěte dobrou cirkulaci vzduchu, abyste zabránila tomuto onemocnění.

Půda
Použijte dobře provzdušněnou volnou půdu, která dobře vysychá.

Velikost květináče
Velikost květináče má toto rostlina ráda spíše menší než větší. Přesazujte, až když kořeny zcela naplní současnou nádobu. Pěstování peperomie v květináči, který je příliš velký, zabraňuje rychlému vysychání půdy a způsobuje hnilobu kořenů.

Řez
Peperomia může být seříznuta kdekoli na lodyze. Nový růst se pak vyvíjí z uzlů těsně pod řezem ve stonku.

Množení
Peperomia se snadno množí z listových výrůstků, odřezků výhonků a rozdělením rostlin. Dobré je nechat nařezané konce listů nebo stonků používané k množení nejdříve vysušit několik hodin nebo přes noc před jejich vysazením.

Jedovatost
Peperomie je jedovatá s úrovní toxicity 1.

Zdroj: příběh Dotaz ohledně názvu květiny - viz foto

Přednosti moderních ledniček

Nejdůležitějším parametrem při výběru ledničky je pro mnohé její vnitřní objem. Ale důležité je také věnovat pozornost energetické náročnosti, ty neúspornější spotřebiče mají energetickou třídu A+++.

Při výběru chladničky byste tedy měli vždy myslet na:

  • užitný objem – doporučuje se 60 litrů chladicího prostoru a 25 litrů mrazáku na jednu osobu;
  • energetickou náročnost – rozdíl v provozních nákladech mezi třídami A a A+++ může být až 100 %;
  • rozměry – přeměřte pozici, kde bude chladnička stát, stejně tak i transportní cestu.
Chladničky se rozdělují na kombinované, americké, monoklimatické, vestavné, pultové a vinotékové. Kombinovaná chladnička má nejčastěji v dolní části mrazničku. V horní části naleznete několik polic pro umístění potravin a často také šuplíky na ovoce a zeleninu. Americká lednička (side-by-side) představuje v podstatě dvě kombinované chladničky vedle sebe, velký chladicí prostor i mrazničku, často s vestavěným nápojovým automatem a výrobníkem ledu. Monoklimatická samostatná chladnička je bez integrovaného mrazáku, lze ji kombinovat s vedle stojící mrazničkou. Vestavná lednička je připravena pro zabudování do kuchyňské linky. Pultová nízká chladnička se hodí k umístění pod pult (varianty jsou s mrazákem i bez), lze ji využít také na chatě, v kanceláři nebo ve studentských pokojích. Vinotéková je speciální chladnička na víno, důležitá je kapacita lahví. K dostání je v jednozónové (pro jeden druh vína) nebo dvouzónové variantě.

Nejčastěji používanými technologiemi jsou antibakteriální povrch, dávkovač vody a ledu, nulová zóna, prázdninový režim a samoodmrazování. Antibakteriální povrch je aplikován na vnitřní stěny, které jsou potažené speciální látkou, která ničí bakterie a plísně. Dávkovač vody a ledu se nachází v přední straně dveří, převážně u amerických typů ledniček. Nulová zóna je přihrádka, která je určena pro skladování ovoce, zeleniny nebo sýrů, kde je nižší teplota než v ostatních prostorech. Prázdninový režim se využívá v případě, kdy není lednice často otevírána, pak je vnitřní teplota udržována na stabilní úrovni, čímž se výrazně snižuje spotřeba. Samoodmrazování funguje díky cirkulaci vzduchu – dochází ke snížení vlhkosti a nevzniká námraza.

Ukládání potravin do chladničky má svá pravidla. Ovoce a zeleninu byste například neměli omývat, veškeré pokrmy by měly být zchlazeny na pokojovou teplotu, aromatické potraviny by měly být zabaleny, aby neovlivnily chuť a vůni ostatních. Vnitřní prostory by neměly být přeplněné, aby vzduch mohl cirkulovat. Také platí, že teplota není všude stejná. Nejteplejší částí jsou dveře, následují boxy na ovoce a zeleninu.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Lednice

Poradna

V naší poradně s názvem PERGOLA NA ZAHRADE - ZDI Z BLOKŮ NA BETONOVYCH ZAKLADECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jelena.

Prosim jestli nekdo nevi.Povazujese stavba z bloků na zabetonovanych zakladech za pergoli???Naš soused koupil zahradu s zahradnim domkem, ale vcil k domku namyslel udelat pristavbu na pevnych betonovych zakladech zdi z bloků + strecha!! Jsme rozdeleny jeho plotem z pletiva.Pergoli postavil od plotu mozna ani ne 20 cm. Můze bez ohlašeni provest takovou stavbu??? jeho stavba vyška ze 4 m. ze strechou nam zastinila ovocny stromek.Hlavne ze u nas jako sousedů nikdo nezeptal ani nejake oznameni z mesta nedostali.Je to v poradku???Dekuji za odpoved

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Pokud má pergola výšku maximálně 5 m a zastavěnou plochu maximálně 25 m2, tak její stavba nevyžaduje ani stavební povolení, ani ohlášení stavby. Máte ale několik možností, jak tuto situaci řešit. Pokud vám cizí stavbou vznikla trvalá újma, tak se můžete se sousedem dohodnout na kompenzaci nebo se můžete rovnou obrátit na soud, kde vyčíslíte svoji újmu v korunové hodnotě a požádáte soud o rozhodnutí buď o odstranění stavby a nebo o finančním vyrovnání ve váš prospěch. Pokud ale nejste potížista a nechcete rozdmýchávat sousedskou nesnášenlivost, tak svůj stromek radši přesadíte a přizpůsobíte svou zahrádku novým podmínkám.

Zdroj: příběh Požadavky pro kolaudaci

Čím nahradit kardamon

Kardamom lze nahradit směsí skořice a muškátového oříšku nebo zázvorem a skořicí. Pro slané pokrmy může být dobrou volbou také koriandr. Pokud chcete podobný výsledek, zvažte použití zeleného kardamomu místo černého.

Pro pečení a sladké pokrmy

  • Skořice a muškátový oříšek: Směs skořice a muškátového oříšku (stejné díly) je skvělou náhradou kardamomu v pečivu a dezertech.
  • Zázvor: Zázvor, zejména čerstvý zázvor, může být dobrou náhradou ve sladkých i slaných pokrmech.
  • Muškátový oříšek: Muškátový oříšek samotný lze použít v pečivu, krémech a rýžových pokrmech.

Pro slané pokrmy

Koriandr

Pokud vaříte slaný pokrm, zejména s jiným kořením, může být koriandr dobrou náhradou, zejména v přísadách k masu, kde je koriandr již přítomen.

Zázvor

Mletý zázvor se také dobře hodí do slaných pokrmů.

Nové koření

Nové koření se svou směsí hřebíčku, skořice a muškátového oříšku může být dobrou náhradou, zejména v receptech, které již obsahují jiná hřejivá koření.

Hřebíček

Hřebíček, i když je silný, lze použít ve směsi se skořicí pro dosažení co nejbližší shody.

Důležité informace

Začněte s menším množstvím

Při nahrazování je nejlepší začít s menším množstvím náhrady a upravit množství podle chuti.

Respektujte recept

Přemýšlejte o chuťovém profilu vašeho pokrmu a vyberte náhradu, která ho vhodně doplní.

Smíchejte koření

Pro komplexnější chuť zvažte smíchání různých koření jako náhrad.

Zdroj: článek Kardamon

Poradna

V naší poradně s názvem NETÝKAVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena.

Dostala jsem překrásnou netýkavku červeně kvetoucí.Od dubna mi pořád kvete na parapetu, má velkou spoustu květů. Je to ale ožralka, denně se musí zalévat.Nevíte jestli přežije zimu, nikdy jsem jí neměla tak nemám zkušenosti. Díky za radu.Hezký zbytek dne, Božena.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Aby vaše netýkavka zůstala naživu i přes zimu, udržujte ji teplotu na 13 °C. Tato teplota pomůže pozdržet její netrpělivé květy během zimní sezóny. Netýkavka bude spokojená, pokud bude mít prostor s teplotou 7 až 13 °C.
V zimě ji umístěte na parapet ve vytápěné zimní zahradě nebo chladné místnosti.
Rostlinu před zazimováním prohlídněte a byla-li venku, ošetřete ji kvůli obavám ze škůdců nebo chorob. K tomu použijte některý ze systémových insekticidů. Před umístěním na místo s jasným světlem, teplem a mírným množstvím vlhkosti je nejlepší odříznout asi třetinu rostliny.
Z odříznutých částí si můžete udělat řízky a vypěstovat přes zimu nové čerstvé rostliny.
Z rostliny odstřihněte 10 až 15 cm dlouhé odřezky špiček. Tím si zajistíte, že vaše netýkavka nebude na konci zimní sezóny vypadat pokrouceně a dřevnatě. Pokud chcete pěkný a čistý řez, doporučuji použít nůž nebo sterilní nůžky.
Jakmile skončíte, odstraňte listy ve spodní části řízků a poté je zasaďte do květináčové směsi. Ujistěte se, že směs je lehká a vlhká. Pak řízky umístěte na místo, které má tlumené světlo.
Kolem květináče můžete použít plastový sáček a vytvořit z něj skleník. Chcete-li jej použít, umístěte řízky netýkavky dovnitř a nechte je odkryté. Je to lepší, než když je pytlík dnem vzhůru, přes který pak nemůže proudit vzduch. Jakmile odřezky začnou růst, produkují i kořeny.
Připravte se na to, že budete muset zvětšovat velikost nádob nebo z nich rostliny úplně vyndat, až přijde jaro. Vezměte prosím na vědomí, že je nejlepší hnojit pouze tehdy, když rostlina aktivně roste a když je půda trvale vlhká.
Pokud rostliny přes zimu umístíte na místa s nedostatečným přirozeným světlem, musíte světlo doplnit. Pro dosažení nejlepších výsledků umístěte rostlinné světlo přibližně 15 cm nad vrchol rostliny po dobu přibližně 12 hodin denně.
Netýkavku můžete taky vypěstovat z nasbíraných semen, která během sezóny vyprodukovala.
Ačkoli mnoho hybridních rostlin produkuje zdravá semena, jejich potomci se zřídka podobají mateřské rostlině. Semena proto sbírejte pouze od nehybridních netýkavek.
Nasbírané semeno začněte vysévat do interiéru na začátku března. Přidejte semínka do vlhké směsi bez půdy a zatlačte dolů. Dále můžete na semeno přidat tenkou vrstvu hlíny. Nezapomeňte udržovat semena v teple.

Zdroj: příběh Netýkavka

Obědy pro děti

Oběd by měl představovat završení hodování první poloviny dne. Během ní bychom měli prostřednictvím jídla přijmout asi 60 % z celkové denní energie. Oběd by měl tvořit cca 30−35 %. Většina rodičů bohužel nemá kontrolu nad tím, co všechno jejich dítě ve škole zkonzumuje. Jednou z možností, jak ovlivnit stravování dítěte ve škole, je sledovat jídelní lístek, a pokud má dítě na výběr z více jídel, doporučit mu jídla zdravější. Školní stravování dětí patří k často diskutovaným tématům. Spousta rodičů se domnívá, že školní jídelníčky v žádném směru neodpovídají zásadám zdravé výživy. Avšak vedoucí školních jídelen mají k dispozici takzvaný spotřební koš a přehled doporučených dávek a potravin, které by dětem měla školní jídelna nabízet, aby jídelníček odpovídal zásadám zdravé stravy. Výživová doporučení pro školní jídelny tedy existují. Je pravda, že ne všichni rodiče mají o zdravém stravovaní správné představy. Vyžadují-li například rodiče po školní jídelně, aby pro jejich děti připravovala veganské či makrobiotické pokrmy nebo aby nápoje nesladila cukrem, nýbrž náhradním sladidlem, je více než pravděpodobné, že se nesetkají s nadšenou odezvou. Většina rodičů má přímý vliv na složení obědů svých dětí o víkendech a školních prázdninách. Tehdy se mohou zaměřit na zdravé potraviny a pokrmy. Není nutné, aby součástí oběda byla vždy také polévka. Pakliže je hlavní jídlo samo o sobě vydatné (například těstoviny nebo knedlíky s omáčkou), nemusíte k němu připravovat ještě polévku. A naopak: chcete-li k obědu uvařit zahušťovanou polévku (bramborovou, rajskou a podobně), můžete ji podávat jako samostatný pokrm a doplnit ji například pečivem. Co by ale u zdravého oběda nikdy chybět nemělo, je zelenina nebo ovoce. Pokud není zelenina (dušená, špíz a podobně) přímo součástí pokrmu, doplňte hlavní jídlo například oblohou či miskou salátu nebo kompotu.

Vařit pro děti nemusí být vždy jednoduché. Neustále přemýšlíte, které suroviny jsou vhodné, jak je upravovat... Každý, kdo má děti, si postupně vytvoří jakýsi seznam jídel, u nichž má naději, že je děti snědí. Obvykle to bývají jídla rychlá a jednoduchá.

Zdroj: článek Co k obědu

Příběh

Ve svém příspěvku HLEDÁM SVÉ POZEMKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan Matuška.

Hledám rozsah svého majetku děkuji Matuška.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milan.

Obvykle se o rozsahu svého nemovitého majetku dozvíte z každoročního výměru daně z nemovitosti. Finanční úřad má k dispozici všechny nemovitosti a k nim i jejich vlastníky, kteří jsou povinni platit majetkovou daň. Finanční úřad posílá každý rok od března do května výzvu k zaplacení daně z nemovitosti.
Pokud chcete mít jistotu, kde co přesně máte, tak se můžete dotázat na jednotlivá územní pracoviště každého kraje, kam zašlete svou úředně ověřenou žádost o výpis z katastru podle svého jména. Seznam krajských katastrálních úřadů i s adresami je zde: https://www.cuzk.cz/Kontakt…

Zdroj: příběh Kde zjistit číslo pozemku

FAQ – Často kladené otázky

Jaký je rozdíl mezi hovězí zadní kýtou a předním hovězím?

Hovězí zadní kýta je libovější a jemnější než přední hovězí, které obsahuje více vaziva a tuku.

Zadní kýta se hodí hlavně na pečení, plátky a minutky, zatímco přední hovězí je vhodnější pro dlouhé vaření, polévky nebo guláše. Rozdíl poznáte hlavně v délce přípravy a struktuře masa.

Která část zadní kýty je nejjemnější?

Nejjemnější částí zadní kýty je váleček, který má pravidelná vlákna a minimum vaziva.

Právě proto se váleček často používá na pečení vcelku nebo slavnostnější pokrmy. Ostatní části, jako ořech nebo šál, jsou pevnější a vyžadují jiný způsob úpravy.

Je hovězí zadní kýta vhodná na steak?

Hovězí zadní kýta není klasické steakové maso, ale steak z ní připravit lze.

Je nutné krájet maso přes vlákno, zvolit tenčí plátky a krátkou tepelnou úpravu. Výsledkem nebude měkký steak jako z roštěné, ale chuťově výrazné libové maso.

Proč bývá hovězí kýta někdy tuhá?

Tuhost hovězí kýty je nejčastěji způsobena špatnou úpravou, nikoli kvalitou masa.

Rychlé smažení, nedostatek tekutiny nebo špatně zvolená část kýty vedou k vysušení. Pomalejší příprava a správná technika problém většinou odstraní.

Jak dlouho dusit hovězí zadní kýtu?

Doba dušení hovězí zadní kýty se pohybuje kolem 45–90 minut podle velikosti kusu.

Důležité je dusit maso při mírné teplotě a pravidelně kontrolovat množství tekutiny. Příliš krátké dušení vede k tuhosti, příliš dlouhé může maso rozpadnout.

Je hovězí kýta vhodná pro pomalý hrnec?

Ano, hovězí zadní kýta se do pomalého hrnce hodí velmi dobře.

Dlouhá a šetrná příprava při nízké teplotě pomáhá rozložit vlákna a zachovat šťavnatost. Výsledkem je měkké maso vhodné na omáčky nebo trhané pokrmy.

Jak poznám kvalitní hovězí zadní kýtu?

Kvalitní hovězí kýta má sytě červenou barvu a jemnou strukturu vláken.

Maso by nemělo zapáchat ani být příliš tmavé. Důležitý je také původ masa a způsob skladování v obchodě nebo řeznictví.

Mohu hovězí zadní kýtu zamrazit?

Hovězí zadní kýta je vhodná ke zmrazení, pokud je správně zabalená.

Doporučuje se porcovat maso předem, dobře zabalit a rozmrazovat pomalu v lednici. Opakované zmrazování se nedoporučuje.

Jaký je rozdíl mezi zadní kýta a zadní hovězí?

Zadní hovězí je obecné označení, zatímco zadní kýta je konkrétní část masa.

Pojem zadní hovězí se používá lidově a může zahrnovat více částí. Pro recepty je vždy lepší řídit se přesným názvem řezu.

Proč je hovězí zadní kýta oblíbená v české kuchyni?

Hovězí zadní kýta je oblíbená díky poměru ceny a využitelnosti.

Nabízí široké možnosti přípravy, je dostupná a při správném postupu poskytuje velmi dobrý chuťový výsledek, což z ní dělá stálici českých receptů.

Zdroj: článek Recepty na hovězí zadní kýtu: šťavnaté a jednoduché postupy krok za

Poradna

V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁNÍ KAPUSTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana Keilová.

Prosím zavařoval jste někdo kapustu??? jak na to ?? díky Zuzana

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Nechte kapustu zkvasit podobně jako zelí. Výsledný produkt je bezlepkový, paleo a je vhodný pro vegany i vegetariány. Tady je recept na dva litry kysané kapusty:

Suroviny:
1 velká hlava kapusty
4-5 šálků organického kadeřávku - velké stonky jsou odstraněny a listy nazřezány na tenké proužky
1 malá organická červená cibule - nakrájená na kostičky
4 čajové lžičky himalájské růžové soli
1 lžíce loupané organické bílé buničiny z kůry citronu
3 stroužky oloupaného česneku
4½ šálků teplé čisté vody (40° C)
1 čajová lžička organického kokosového cukru nebo Rapadury
1 balíček bakteriální kultury pro mléčné kvašení https://www.amazon.com/gp/a…
2 čisté skleněné zavařovací sklenice s víčkem

Postup
1. Odstraňte 4 vnější listy z kapusty, opláchněte, osušte a odložte. Odstraňte košťál a nakrájejte zbývající časti kapusty na tenké plátky nebo použijte kuchyňský robot. Umístěte kapustu a nakrájený kadeřávek do velkého sítka a důkladně opláchněte vodou. Možná to budete muset udělat v několika dávkách v závislosti na velikosti sítka.
2. Do velké mísy dejte omytou kapustu s kadeřávkem, přidejte červenou cibuli, posypte dvěma lžičkami růžové soli a promíchejte čistýma rukama, dokud kapusta a kadeřávek nezačne vadnout a neuvolní kapalinu. Pak to nechte stranou a přejděte k přípravě solanky.
3. Do mixéru dejte zbývající 2 lžičky růžové soli, bílou kůru z citronu, rozmačkaný česnek, vodu, cukr a rozmixujte, dokud to nebude hladké. Nakonec ručné přimíchejte mléčné kultury. Nechejte slanou vodu odležet po dobu 10-15 minut, aby se dobrá bakterie probudila a začala se krmít cukrem. Nalejte slanou vodu na nakrájenou zeleninu a dobře promíchejte rukama, dokud nebude veškerá zelenina pokryta solankou.
4. Směs nandejte do čistých skleněných sklenic a důkladně to rukama nebo velkou lžičkou umačkejte, dokud slanina nezakryje všechnu zeleninu. V horní části každé nádoby ponechte nejméně 6 cm místa na zakrytí.
5. Na začátku odložené 4 okrajové listy z kapusty přeložte a umístěte na vrch fermentované zeleniny, zatlačte dolů na listy, aby se zakryly solankou. Opakujte to i pro druhou sklenici. Tímto dalším krokem pomůžete udržet vaši fermentovanou zeleninu pod solankou. Můžete také použít malou čistou sklenici, která se vejde do nádoby a zeleninu přitlačí ke dnu. Ujistěte se, že máte alespoň 3 nebo 6 cm slaného nálevu nad horní částí fermentované zeleniny a složených listů.
6. Sklenice umístěte do lepenkové krabice, abyste je chránili před světlem. Nechte zeleninu kvasit při pokojové teplotě po dobu 5-7 dnů. Ochutnejte malou část po 4 dnech v letních měsících a 5-6 dnech v chladnějších měsících, abyste zjistili, zda se vám líbí chuť. Pokud se vám líbí chuť, odstraňte horní listy zelí a umístěte fermentovanou zeleninu do ledničky. Čím déle zeleninu kvasíte, tím více bude kyselejší. Poté, co dokončíte fermentaci, umístěte zeleninu do chladničky po dobu až 6-8 měsíců.
7. Pokaždé, když ujíte kysanou zeleninu, uji

Zdroj: příběh Zavařování kapusty

Tymián v kuchyni

Tymián je tradičním kořením Španělska, Francie, Itálie a Řecka. V současnosti se jeho obliba vrací i do našich kuchyní. Známý je jako součást takzvaného Provensálského koření. V gastronomii se nejčastěji používá tymián obecný nebo tymián citrónový. Větší aromatizující účinek mají kupodivu listy sušené než čerstvé. Tymián pomáhá při zažívání, je tedy vhodný ke skopovému či vepřovému masu nebo ke zvěřině. Zvýrazňuje chuť marinovaného masa, s oblibou se přidává do svíčkové omáčky. Pár lístků ochutí i pokrmy z ryb, luštěnin a rýže. Často se jím dochucují zeleninové pokrmy, omáčky a saláty, ve směsi s oreganem, bazalkou nebo rozmarýnou se často používá na pizzu, vodný je i na těstoviny

Listy k přímé spotřebě sklízíme kdykoliv. Při kořenění lístky rostliny sdrhujeme a v dlaních rozemneme. Čerstvé větvičky můžete vložit do oleje nebo octa a tento přípravek pak používat k dochucování mnoha pokrmů.

Zkuste některý z níže uvedených receptů a ochutnejte specifickou příchuť tymiánu.

Zdroj: článek Tymián obecný (Thymus vulgaris)

Poradna

V naší poradně s názvem VÝPIS Z KATASTRU NEMOVITOSTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MARIE HAVLOVÁ.

Dobrý den
V srpnu v roce2020 jsem darovala bratrovi
Miloši Práškovi svoji1/8 z dědictví rodiného
domu.Dům se nachází v obci Frahelž a bratr byl
vlastníkem 7/8.Po dohodě s bratrem jsem svoji
část jemu darovala.Nyní je vlastníkem bratr
Miloš Prášek.Píši vám z důvodu když jsme
sepisovali darovací smlouvu tak nám Pan Kincl
z Jindřichova Hradce řekl že tuto změnu máme
nahlásit na Finančním Úřadu v Třeboni do konce
ledna 2021.CHtěla bych vědět zda se máme dostavit
.
Děkuji za kladné vyřízení.
Spozdravem Marie HAVLOVÁ
Nádražní 318
Lomnice nad lužnicí

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Vy, jako dárce, musíte na Finanční úřad jen, když jste platila tomuto Finančnímu úřadu daň z nemovitosti za svou 1/8. Obvykle bývá praxe taková, že když je více majitelů, tak podává přiznání jen jeden z nich a ostatní spolumajitelé se s ním soukromě vyrovnají.

Zdroj: příběh Výpis z katastru nemovitostí

Buřty na černém pivu s nivou

Ingredience: 6 buřtů, 1 velká cibule, 1 stroužek česneku, čertovská omáčka, kečup, hořčice, niva dle chuti, cca 0,3 l piva, může být feferonka

Postup: Buřty rozkrojíme v půli, ale ne celé, aby zůstaly obě půlky spojené. Vzniklý prostor naplníme pikantní omáčkou, plátkem cibule a česneku a plátkem nivy, dáme do varné mísy – pekáče, zasypeme zbytkem nakrájené cibule a česneku, přidáme cca 2 lžíce hořčice (pokud máme rádi ostré, dáme klidně dijonskou hořčici), přibližně 2x takové množství kečupu, kdo má rád ostré, dá kousek feferonky, a zalijeme pivem tak, aby byly buřty ze 3/4 ponořené. Přiklopíme víkem a dáme do trouby, ze začátku na 220 °C, dokud se nezačne omáčka „vařit“, pak snížíme teplotu cca na 150–200 °C a necháme 20 min. Vykukující části buřtů se opečou a omáčka zhoustne. Je to rychlovka k obědu, večeři nebo jen tak na chuť.

Zdroj: článek Buřty na černém pivu

Poradna

V naší poradně s názvem GEKONČÍK TURECKÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.

Máme mládě gekona tureckého. Utekl nám z terária, ale za týden se vrátil - odchytli jsme ho u terária. Nevím však jestli jsme ho nějak nezmáčkli. Je pomalý, pohybuje se zpomaleně. V teráriu má červíky, gelové vitamíny, hmyz, ale zdá se mi, že to nejí. Je chladný.Měla jsem ho v ruce a hýbne hlavou, nohou, olízne se, ale nic víc. Zdá se mi, že je to den ode dne horší. Velikostně s ocáskem může být dlouhý jako malíček. Dle mého je velmi hubený. Mám mu svítit i v noci? Možná zimuje, nevím, zda může i teď v červenci. Přes den má v teráriu asi 24C, v noci zhasínáme a teplota dost klesá. Nechci, aby mi umřel, prosím, poraďte mi, co by mohlo být příčinou a co dělat, jaký máte názor. Děkuji moooooc

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Všechny druhy gekonů, bez ohledu na druh, potřebují doplňkové topení ve svých výbězích. Teplo může být zajištěno tepelnou žárovkou nad teráriem nebo topnou rohoží pod polovinou terária. Topné kameny se nedoporučují, protože se mohou velmi zahřát a plazi se z nich často nepohnou, než se spálí.
Terária gekonů by měly mít k dispozici celou teplotní škálu s teplou a studenou zónou. Ideální teplotní rozsah pro gekona tureckého je v teplé zóně 32°C a v chladné zóně 21°C po celý den.
Teploty v teráriu musí být denně sledovány pomocí teplotních pistolí „namířit a vystřelit“, které jsou k dispozici ve většině obchodů se zvířaty, nebo pomocí tradičních teploměrů, které se nalepí na vnitřní stěny terária.
Také vlhkost musí být sledována pomocí měřidel zvaných vlhkoměry. V ideálním případě by měla být vlhkost udržována mezi 50-70 procenty, aby bylo zajištěno, že ještěrky jsou hydratované a správně svlékají kůži. Každodenní mlžení terária pomáhá udržovat přiměřenou vlhkost.
Většina druhů gekonů jsou ve volné přírodě noční tvorové, aktivní v noci, takže nejsou vystaveni velkému množství slunečního záření. V důsledku toho se někteří chovatelé plazů a veterináři domnívají, že gekoni nevyžadují UV světlo. Poskytování UV záření gekonům je však kontroverzní a někteří veterináři se domnívají, že se gekonům daří lépe a je méně pravděpodobné, že se u nich vyvinou běžná kosterní onemocnění, jako je metabolické onemocnění kostí, když jsou vystaveni denně na několik hodin UV záření z celospektrální UV žárovky, zejména pokud jsou umístěny zcela uvnitř.
Zatímco gekoni ve volné přírodě mohou žít na písku nebo půdě, tyto substráty se obecně nedoporučují ve výběhu gekonů, protože zvíře je může neúmyslně pozřít a vyvinout gastrointestinální impakce nebo obstrukce. Lepší je papírová podestýlka, jako jsou pelety z recyklovaného papíru, které se obvykle používají pro morčata a králíky, nebo drcený novinový papír, protože jsou při konzumaci stravitelné.
Pro přirozenější vzhled lze jako podestýlku použít kusy koberce pro plazy, prodávané v obchodech se zvířaty. Koberec pro plazy se však musí často měnit, protože se rychle zašpiní jídlem a výkaly.
Rovněž velikost terária je pro gekona důležitá. Terárium by mělo mít objem 38 až 70 litrů. Větší terária se nedoporučují z důvodu ztížené možnosti udržet správnou teplotu a vlhkost.

Zdroj: příběh Gekončík turecký

Využití srnčího masa

Srnčí hřbet s kostí či bez kosti: Jde o nejušlechtilejší část srnčího masa, která se hodí k pečení v celku i k přípravě grilovaných kotlet s kostí.

Srnčí kýta: Může se péct nebo dusit a je vhodná i na minutkovou úpravu.

Srnčí na pečení: Nejčastěji se peče v celku hřbet s kostí, a to v úpravě na smetaně. Výborně chutná také pečeně z kýty, kterou můžete den předem naložit do směsi vína, koření a kořenové zeleniny.

Srnčí na dušení: Při přípravě zvěřinových gulášů a jemných ragú se nejlépe uplatní srnčí plec, hrudí nebo pupek. K pomalému dušení vcelku je vhodná kýta bez zadního kolena a pánevní kosti.

Srnčí na minutky: Křehké medailonky připravíte z vykostěného srnčího hřbetu, na steaky se hodí také vrchní a spodní šál z kýty. Podávat je můžete s omáčkou z červeného vína, pepře nebo brusinek.

Před vlastní úpravou si uvědomte, že zvěřina vyžaduje především kvůli nízkému obsahu tuku nejen odlišnou úpravu proti ostatnímu masu (špikování), ale i odlišný způsob podávání a kombinace s přílohami. Nesnažte se tedy vnutit strávníkům například bažanta upraveného s knedlíkem a zelím jako oblíbené vepřové. Jako přílohu podáváme ke zvěřině obvykle rýži, brambory v různé úpravě (například krokety, hranolky, brambory americké, opečené, vařené, jemný bramborový knedlík), jemné knedlíky houskové, jemné pečivo (slané rohlíčky, houstičky a podobně).

Pokrmy ze zvěřiny vždy doplňujeme kompoty, z nichž upozorňujeme na brusinkový, broskvový, dušená jablíčka, hruškový, meruňkový. Výborné jsou i džemy a zavařeniny, například brusinková, šípková, malinová i z černého rybízu. Doplňkem mohou být různé druhy zeleninových salátů.

Z nápojů se ke zvěřině hodí nejlépe vína, ovocné a vinné mošty.

Zdroj: článek Srnčí plecko

Pro zajímavost

Pokrmy typu palačinek z mouky, kravského mléka a slepičích vajec jsou rozšířené prakticky po celém světě a připravují se v řadě variant, zejména podle druhu mouky, případně krupice:

  • V Česku známá varianta je zpravidla z těsta z pšeničné mouky, kravského mléka a slepičích vajec a je populární zejména v zemích střední Evropy.
  • Ve Francii a podle ní také v angličtině a románských jazycích se palačinka nazývá crêpe.
  • Ve východní Evropě se palačinky nazývají bliny.
  • V Číně mají mimo jiné jarní palačinky.
  • Podobným pokrmem jsou lívance ze stejného nebo podobného těsta s droždím, tedy kynutého, respektive kypřeného, které se pečou silnější a často s menší plochou (lívanečky).
  • V USA jsou typickým, velmi podobným jídlem lívance (pancakes), které jsou často ochucovány javorovým sirupem.
  • Z Německa pochází recept na palačinku pečenou v troubě zvanou dutch baby.
  • V jihovýchodní Asii připravují serabi, což jsou palačinky z rýžové mouky a kokosového mléka.
  • V Etiopii a Eritreji mají palačinky zvané injera, které se připravují z kvašeného těsta z miličky habešské.

Zdroj: článek Palačinky

Srovnání: čevabčiči, pljeskavica a holandský řízek

Čevabčiči/čevapčiči je pokrm z mletého masa (nejčastěji se používá vepřové či jehněčí), které se okoření a vytvaruje do podoby šišek. Ty se následně smaží nebo opékají na rozpáleném tuku a podávají s oblohou a vařeným bramborem nebo chlebem. Někdo mleté maso míchá s vejci a zahušťuje strouhankou nebo moukou. Pokud držíte redukční dietu, použijte k přípravě čevabčiči méně tučné maso, než bývá zvykem. Pokrm můžete upéct v troubě nebo na suché (lehce vytřené) pánvi.

Pljeskavica je klasická chorvatská pochoutka, kterou si můžete jednoduše připravit i doma. Hodí se k letním večerům u grilu s čerstvou zeleninou a vynikající omáčkou z paprik – chorvatským ajvarem. Maso den předem nasolíme a pak teprve nameleme. Do čerstvě namletého masa přidáme špetku kypřicího prášku, který polijeme sodovkou, aby „bublal“. Díky tomu maso zkřehne. Na přípravu pljeskavice si najemno nakrájíme cibulku. Do dlaně nabereme namleté maso, uděláme kouli a z jedné strany ji namočíme do cibule – co zůstane, to zapracujeme do masa, tak určíme množství cibulky. Z koule vytvoříme na pomokřeném prkýnku placku. Jednou rukou „pleskáme“ do masa a druhou si hlídáme okraje. Pljeskavici poté orestujeme na pánvi s kapkou olivového oleje, nebo ji dáme na gril.

Holandský řízek se připravuje ze směsi mletého masa (vepřové a hovězí), do níž se přidává koření, vejce, mléko a hlavně nastrouhaná holandská gouda. Z připravené směsi tvarujeme placky, které obalujeme v klasickém trojobalu a smažíme na oleji.

Pokrmy z kvalitního mletého masa lze zařadit na racionální jídelníček.

Zdroj: článek Čevabčiči

Pěstování rostlin vzhůru nohama

Už jste zajisté slyšeli o novém trendu pěstování rostlin – revoluční květináč byl vyvinut, aby změnil způsob pěstování rostlin jejich otočením vzhůru nohama. Uvnitř nádoby se nachází uzavíratelný disk, který je vlastně tím nejinovativnějším prvkem v celém tomto pěstebním systému. Do disku v užší části květináče se lije voda, která zavlažuje půdu nacházející se v druhém disku v širší části květináče. Do druhého disku je zároveň zasazena rostlina. Z horního disku se pak postupně uvolňuje zálivka směrem ke květině, takže jde vlastně o princip samozavlažovacích květináčů. Nejprve šlo o takzvané speciální závěsné vaky, které byly vyvinuty hlavně pro pěstování zeleniny na terase i balkoně. Tvůrci vycházeli z toho, že zvlášť ve velkých městech zeleně ubývá a mizí i z bytů, teras a balkonů. Člověk vždy najde něco důležitějšího, čím volné místo zaplnit. Prostor však stále zůstává pod stropem a nad hlavami. Tak proč ho nevyužít? A právě z tohoto důvodu se na trhu objevily speciální vaky na pěstování rostlin kořeny nahoru. Jedna taková nádoba stojí přibližně dvě stě korun. Pod názvem Sky plantery najdete pěstební nádoby speciálně určené pro tento nezvyklý způsob pěstování pokojových rostlin anebo bylinek v kuchyni, které tak budete mít alespoň neustále po ruce, kdykoli budete vařit a dochucovat jimi své pokrmy. A které rostliny můžete pěstovat „hlavou dolů"? Například rajčata, petržel, mátu, pelargonie, voděnku, břečťan, anturie i některé palmy a orchideje. A s jejich přezimováním nemusíte mít starost. V zimním období se o ně staráte stejně jako po zbytek roku.

Zdroj: článek Přezimování rostlin

Jídlo na masopust

Zvyky v průběhu kalendářního roku se nesou v rozdílném duchu. Masopust neboli fašank je rozverný a nevázaný, provoněný koblihami, slaninou a pálenkou, nutnou pro zahřátí při celodenní obchůzce v mrazivém vzduchu. Je to čas zabíjaček a lidového veselí.

Čtvrtku před masopustní nedělí se říkalo „tučný“. Toho dne se jedlo velmi syté jídlo, nejlépe vepřo-knedlo-zelo. Hlavní zábava ale začínala až o masopustní neděli bohatým obědem. Nezbytnou součástí jídelníčku byly koblihy smažené na másle. Na stole ovšem nemohly chybět ani boží milosti, klobásy a slanina a pochopitelně pálenka.

V současné době jsou během masopustu mimo tradičních jitrnic a jelit lákadlem upravené delikatesy české i světové kuchyně. O karnevalu se má hodně jíst a pít. Hlavně se konzumuje maso. Pokrmy na masopust byly vždy velmi pestré a bylo jich mnoho.

Boží milosti

Ingredience: 250 g polohrubé mouky, špetka soli, 1 lžíce moučkového cukru, 2 žloutky, šťáva a kůra z 1 citronu, 2 lžíce rumu, 2 a 1/2 lžíce zakysané smetany, rostlinný olej nebo sádlo na smažení, vanilkový cukr na obalení

Technologický postup: Všechny suroviny zpracujte na tužší těsto, podobné těstu nudlovému. Je potřeba těsto opravdu dobře propracovat, aby v konečné fázi lístkovalo. Poté je zabalené ve fólii nechte asi hodinu odpočívat v chladu, bude se s ním lépe pracovat. Těsto pak rozválejte asi na 2mm placku a tvořítkem nebo rádýlkem vykrajujte tvary podle vzoru nebo vlastní fantazie. Smažte ve vyšší vrstvě tuku a ještě horké obalujte ve vanilkovém cukru. Ihned podávejte.

Boží milosti jsou stejně jako koblihy smažené, ale z nekynutého těsta. Nejčastěji se připravovaly v podobě čtverečků či obdélníčků, ale i květin. V některých krajích se na smažení používaly také kulovité formy, v nichž se těsto nafouklo, někde se natáčelo na větvičku či špejli a vysmažovalo do podoby ratolesti. Kromě toho, že se při smažení spotřeboval přebytek sádla ze zabijaček, uplatňovaly se i různé oleje lisované v takzvaných olejnách.

Masopustní koblihy

Ingredience: 500 g polohrubé mouky, 3 vanilkové cukry, kůra z 1 citronu, 42 g droždí, 250 ml teplého mléka, 50 g rozpuštěného másla, rum, 4–5 žloutků, špetka soli, zavařenina, povidla nebo maková nádivka na plnění, olej na smažení

Technologický postup: Oddělte žloutky a bílky (ty uschovejte na jiné použití). Do mísy prosejte mouku se špetkou soli, přidejte cukr a kůru. Uprostřed udělejte důlek, vlijte žloutky, vlažné mléko, máslo a rum. Do tekutiny pak prsty rozdrobte droždí. Dobře promíchejte a propracujte na hladké, vláčn

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Masopust

Charakteristika

Skopové maso je nejchutnější z 2 až 3letých dobře krmených beranů, skopců (vykastrovaný beran), ovcí. Maso je jasně červené barvy, tuk (lůj) je bílý a má tuhou konzistenci.

Skopové maso je více blanité a šlachovité než masa ostatních jatečních zvířat, a tak potřebuje delší dobu zrání.

Skopové maso má vysokou biologickou hodnotu, obsahuje až 30x více železa než maso ostatních druhů. Jeho chuť ovlivňuje prostředí chovu zvířete, výživa a druh plemene. Pokud bylo jehně drženo na volné pastvě a má tři až dvanáct měsíců, je jeho maso velmi libové a hezky růžové. S přibývajícím věkem pak barva masa tmavne. Prodává se maso beranů, ovcí, jehňat. Podle věku zvířete je skopové maso cihlově červené až tmavočervené, jemně vláknité. U starších zvířat je maso méně kvalitní (tuhé, tučné).

Maso z krmných beranů a ovcí – z vykastrovaných samčích a samičích kusů, které se porážejí až ve druhém roce stáří – má tmavou barvu a je prostoupené žlutým tukem (lojem). Maso z vykastrovaných samčích kusů starších dvou let je hrubě vláknité, žlutě žilkované tukem (lojem) a většinou mírně páchne po rybím tuku.

Skopové maso obsahuje lůj, který po vychladnutí tuhne a je velmi nechutný, proto pokrmy podáváme dostatečně horké a vždy na předehřátém talíři nebo v timbálech.

Možnosti kuchyňské úpravy jsou široké, vyžadují však zručnost a znalost způsobů různých řezů. Pro kuchyňskou úpravu skopového masa používáme pouze maso řádně vyzrálé, neboť jen u takového masa je zaručena jeho šťavnatost, křehkost, chuť a vůně. Při úpravě masa je třeba důkladně odstraňovat případný tuk a jednotlivé části pečlivě odblanit a zbavit šlach.

Jehněčí maso se dělí do dvou jakostních tříd. Do první jakostní třídy patří kýta, hřbet a výběrová kolínka. Do druhé jakostní třída spadá plecko, hrudí a krk.

Zdroj: článek Skopové maso - recepty

Autoři uvedeného obsahu


pokrmy z bůčku
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
pokrmy z celeru
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>