Téma

POMOC


POMOC je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. CIS je zkratka pro centrální informační systém a Český svaz včelařů, z.s., (ČSV) je vlastníkem centrálního informačního systému, který slouží k vedení evidence členů svazu. Protože CIS využívají také organizační složky svazu, stanovil Republikový výbor ČSV (RV ČSV) v souladu se stanovami určitá pravidla práce v CIS, viz informace v našem článku.


Dotace pro včelaře

EU stanoví pro každý včelařský rok částku v eurech, kterou smí členský stát na včelařská opatření vydat. ČR se spolupodílí na financování dotace 50 % vynaložených prostředků. Příspěvek EU pro ČR na včelařské dotace ve výši 50 % v roce 2019 činí 1 250 509 eur.

Částku v Kč určenou na dotace v příslušném včelařském roce zveřejňuje Fond vždy v lednu – www.vcelarstvi.cz v záložce Dotace, případně na www.szif.cz, v záložce SZIF poskytuje > Společná organizace trhů > Živočišná výroba > Včelařství > Eurodotace podle nařízení vlády č. 197/2005 Sb. > Zpravodajství.

Pro včelařský rok 2019 je pro chovatele včel určena částka v celkové výši 64 336 187 Kč. Český svaz včelařů, z.s., je zprostředkovatelem mezi chovateli včel a Fondem a aktivně se podílí na administraci včelařských dotací. V souladu s nařízením vlády je jediným žadatelem o dotace na všechna opatření za všechny chovatele včel bez ohledu na jejich členství v ČSV. ČSV shromažďuje požadavky jednotlivých chovatelů včel. U doručených požadavků provádí evidenci a základní administraci, v případě neúplných požadavků vyzývá chovatele k doplnění povinných údajů, zpracovává přehledy dle pokynů Fondu a provádí další nezbytné úkony související s administrací „eurodotací“.

ČSV jako uznané chovatelské sdružení včely medonosné kraňské plní nezastupitelnou úlohu při vypracování seznamu šlechtitelských chovů včelích matek z uznaného šlechtitelského programu, na které lze poskytnout dotaci podle § 8 nařízení vlády. ČSV zajišťuje předání dílčích dotací jednotlivým chovatelům včel, kteří splnili dotační podmínky. K zajištění řádné administrace „eurodotací“ vydává ČSV každoročně Organizační pokyny ČSV. Tyto pokyny jsou zveřejněny v časopisu Včelařství č. 1/2019 a na www.vcelarstvi.cz. Součástí organizačních pokynů jsou i lhůty pro doručení požadavků a všech dokumentů na ČSV. Tyto lhůty je nutno vzhledem k administrativní náročnosti zpracování dotace dodržet!

Fond na základě požadavků předaných od ČSV provádí jejich administrativní kontrolu a výpočet dotace pro chovatele, kteří splnili podmínky pro její získání. Pokud soubor všech oprávněných nároků přesáhne pro příslušný včelařský rok finanční částku určenou na dotace pro chovatele včel, upravuje u vybraných opatření v souladu s § 10 odst. 6 nařízení vlády výši oprávněných nároků koeficientem krácení. Fond každoročně do 15. října poukazuje celou částku dotace na ČSV, který bezprostředně po přijetí finančních prostředků provádí jejich rozesílání jednotlivým chovatelům včel.

Dotace jsou určeny pro chovatele včel. Chovatelem včel je fyzická nebo právnická osoba, která chová včelstva na&n

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek CIS Český svaz včelařů

Odměřené množství přípravku Mospilan se rozmíchá v menším množství vody a za stálého míchání se vlije do nádrže aplikačního zařízení, naplněné polovinou vody, potom se důkladně rozmíchá a doplní se zbylá voda. V případě přípravy tank-mixů nemíchejte přípravek s extrémně kyselými nebo alkalickými přípravky. Před mícháním je vzhledem k různým formulacím nutné ověřit jejich kompatibilitu. Při přípravě tank-mixů směsí je zakázáno míchat koncentráty přípravků, tyto se do nádrže aplikátoru vpravují odděleně.

Postřik by se měl provádět za absolutního bezvětří, aby nedošlo k ohrožení dalších osob. V případě silnějšího větru je nutné provádět postřik ve směru po větru od postřikovače a dalších osob. Přípravek Mospilan 20 je možné využívat i pro aplikaci v uzavřených prostorech (skleníky). Po skončení práce je nutné co nejrychleji opustit uzavřené prostory. S přípravkem Mospilan by se nemělo pracovat déle než 30 minut během 1 dne. Delší doba už může představovat zdravotní riziko. Při manipulaci s přípravkem Mospilan 20 i při aplikaci je doporučeno nosit gumové nebo plastové rukavice a ochranný pracovní oděv či nepromokavý plášť s kapucí. Nohy chraňte pracovní obuví nebo holínkami. V průběhu práce až do odložení obranného oděvu a důkladného umytí rukou mýdlem a teplou vodou je zakázáno jíst, pít a kouřit. Z důvodu bezpečnosti je vhodné pracovní oděv před dalším použitím vyprat.

Po vyprázdnění nádrže vypláchněte nádrž, ramena a trysky čistou vodou (čtvrtinou objemu nádrže postřikovače nebo rosiče), případně s přídavkem čisticího prostředku nebo sody (3% roztokem). V případě použití čisticích prostředků postupujte dle návodu na jejich použití.

Při náhodném požití je nutné vypláchnout ústa vodou a vyhledat lékařskou pomoc. Při požití přípravku Mospilan není vhodné vyvolávat zvracení! Při zasažení očí je důkladně vyplachujte tekoucí vodou, pokud se objeví příznaky podráždění, zarudnutí či pálení, vyhledejte lékařskou pomoc. Zasažená kůže se omyje mýdlem a teplou vodou. Při nadýchání se aerosolu je důležité co nejrychleji přejít na čerstvý vzduch a zachovat tělesný i duševní klid. V případě přetrvávajících potíží je vždy nutné vyhledat lékařskou pomoc. Pro zrychlení záchrany ukažte lékaři příbalový leták nebo obal od přípravku Mospilan.

Zdroj: článek Mospilan

Jedovaté pokojové rostliny

Některé pokojové rostliny jsou jedovaté a mohou způsobit značné potíže, ne-li smrt. Přitom jsou to běžné kytičky, které má většina z nás pro radost v kanceláři či domácnosti. Neznamená to, že bychom teď měli přijít domů a – pokud máme malé děti – jít od rostliny k rostlině a vyhazovat. Pravděpodobnost, že se malé děti zakousnou do hlízy bramboříku, je docela nízká, pokud hlízy zrovna nebudete mít vyndané někde na parapetu. Ale pozor u amarylisu nebo klívie, kde je jedovatá celá rostlina – a ta už je lehce dostupná. Uškubnout si kousínek listu není vůbec žádný problém. Zkrátka a dobře, je důležité o tomhle nebezpečí vědět. Když například odstraňujete list tchynina jazyku, může vám skápnout trocha tekutiny z rostliny na prst. A běžíte si hned umýt ruce?

Diefenbachie skvrnitá

Latinský název Dieffenbachia maculata ukrývá statnou, až 2,5 m vysokou rostlinu s dřevnatým, přímo rostoucím kmínkem. Listy má velké, řapíkaté, střídavé, široce eliptické, výrazně žilnaté, skvrnité nebo pruhované. Květy drobné, žluté, uspořádané v palici (v kultuře se však objevují jen ojediněle). Plodem je červená až oranžovo-červená bobule.

Diefenbachie se řadí mezi středně jedovaté rostliny. Zejména stonek, ale i jiné části rostliny obsahují krystaly šťavelanu vápenatého, který dráždí pokožku, oči i sliznice. Po požití rostliny se objevuje slinění, zvracení, křeče, záněty a otoky zejména v ústech, v krku a na rtech, v těžších případech se mohou vyskytnout i dýchací potíže. Postiženému je třeba podávat dostatek tekutin a je nezbytné přivolat lékařskou pomoc. Na kůži vyvolává šťáva z rostliny místní podráždění, pálení, svědění, někdy i puchýře, dostane-li se do oka, může způsobit jeho poškození nebo i dočasnou slepotu. Z těchto důvodů by se diefenbachie neměla pěstovat v bytech, kde se volně pohybují buď velmi malé děti, nebo domácí zvířata.

Pěstuje se v řadě odrůd, které se liší zejména kresbou na listech. V létě potřebují vyšší teplotu, ale ne přes 30 °C, v zimě je nejvhodnější teplota 18 až 20 °C. V létě je nezbytné chránit diefenbachie před přímým sluncem, naopak v zimě jim vyhovuje jasně osvětlené místo. Nesnáší průvan. Na jaře a v létě je důležitá častá zálivka, v zimě je dobré přísun vody poněkud omezit. K zálivce by měla být použita měkká (dešťová) voda pokojové teploty. Rostlině prospívá vyšší vzdušná vlhkost (70 až 80 %), při nižší vlhkosti je nutné rosit. Množí se vrcholovými řízky nebo řízky z kmínku o délce asi 5 cm. Vrcholové řízky zakořeňují v rašelinném substrátu při teplotách 22 až 24 °C za 4 až 6 týdnů. Po práci s řízky si nezapomeňte důkla

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Jedovaté rostliny v ČR

Smrtelně jedovaté rostliny

Některé druhy rostlin, mezi nimiž je celá řada významných plevelů, mohou být velmi nebezpečné obsahem osudných látek – jedů, které dokážou narušit, nebo dokonce ochromit centrální tělesné funkce, jako je dýchání, krevní oběh nebo trávicí trakt natolik, že dochází k trvalému poškození organismu nebo ke smrti. Toxická dávka je minimální množství jedu způsobující potíže, záleží na koncentraci jedu, stáří rostliny a citlivosti jedince. Při zvýšení toxické dávky na určitou hodnotu nastává smrt – toto množství se označuje jako smrtelné nebo letální dávka.

Jed může být zastoupen v rostlině jedinou látkou nebo celou skupinou látek. Nejvýznamnější toxicky účinné složky jsou alkaloidy, glykosidy saponidy, silice, organické kyseliny, terpeny a další látky dosud farmakologicky neprozkoumané nebo nedostatečně známé. V rostlinách jsou zastoupeny v různém poměru a množství, což závisí i na vnějších podmínkách prostředí (světlo, teplota, nadmořská výška, půda). Jedovatá rostlina obsahuje často toxiny ve všech svých částech, a to v čerstvém i suchém stavu. Množství toxinu často kolísá v rostlině během vegetačního období a není ve všech částech rostlin stejné. Některé rostliny obsahují tak silné jedy, že již požití malého množství může být smrtelné. Navzdory tomu se smrtelné otravy užitím bylin u člověka vyskytují zřídka. Dospělí se otráví spíše vzácně při sběru léčivých bylin, úmyslně pak při sebevražedných pokusech nebo při předávkování rostlinnými drogami. Nejohroženější skupinou jsou však děti od batolat do věku čtyř let, kdy otravy mají nejvážnější průběh, někdy dokonce i ohrožují život. Důvodem bývá především požití relativně vysoké dávky jedu v poměru k malé hmotnosti dítěte. Malé děti často dávají věci do úst, aby je tímto způsobem prozkoumaly, nebo chtějí něco neznámého, co se barvou a tvarem ovoci či zelenině podobá, vyzkoušet.

Tetlucha kozí pysk

Rostlina s latinským názvem Aethusa cynapium je jednoletá, v severních polohách i ozimá nebo dvouletá, 5 až 100 cm vysoká bylina. Lodyhu má od spodní třetiny větvenou, tupě hranatou nebo jemně rýhovanou, často ojíněnou, v uzlinách výrazně zprohýbanou. Listy řapíkaté, s krátkou pochvou, čepel nejčastěji 2x trojčetná, listové úkrojky peřenosečné, na vrcholu tupě špičaté a obvykle s malou načervenalou nebo bělavou špičkou. Okolíky jsou složeny z 6 až 10 okolíčků, na kterých vyrůstá 3 až 14 květů, obaly chybí, obalíčky tvoří 2 až 3 čárkovité, dolů svěšené a asymetricky umístěné (na vnější straně okolíčku) listeny. Květy jsou 5četné, bílé nebo uprostřed korunních lístků se zeleným pruhem a objevují se v červenci až září. Plodem jsou široce vejčité až téměř kulovité dvounažky.

V ČR od nížin po&n

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Jedovaté rostliny v ČR

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Michal Vinš

 Mgr. Světluše Vinšová


pomněnkovec pěstování
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
pomoc při množení
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>