POSTRIK NA RYNGLE

Ryngle recepty

Ryngle mají jemnou vůni a zajímavou chuť. Uzrálé plody špatně snášejí transport, je tedy třeba je podtrhnout nebo sklízet na počátku zralosti. Zralé ovoce je vhodné k přímé konzumaci nebo ke zpracování, nezralé pak ke kompotování. Ryngle můžete stejně jako jiné ovoce přidávat do různých buchet nebo koláčů, výborný je například džem či kompot z rynglí. V následujících receptech si sami můžete vybrat, jak nejlépe toto ovoce zkonzumovat.

Zdroj: Ryngle

Příběh

V příběhu RYNGLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav Šraga.

Dobrý den,
která odrůda (dostupná na trhu) ryngle nebo blumy, případně i švestky je nejvíce odolná vůči monilóze.
Mám Althanovu renklódu, která tím velmi trpí (což je známá věc).
Děkuji.
L.Š.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: Příběh Ryngle

Kompot z rynglí

Suroviny:

• 2 kg rynglí
• 1 l vody
• 350 g cukru krupice

Postup:

Na přípravu kompotu vybírejte vždy tvrdší plody. Ovoce dobře omyjte. Ryngle můžete na minutu vložit do vroucí vody a pak nechat okapat. Takto nachystané plody vkládejte do pečlivě umytých sklenic a zalijte cukerným roztokem připraveným z vody a cukru. Nakonec kompot sterilujte asi 20 minut při 85 °C.

Zdroj: Ryngle

Poradna

V naší poradně s názvem RYNGLE RENKLÓDA PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Kousal.

Koupil jsem před rokem malý stromeček ryngle renklódy. nyní vyrostly asi 20 cm výhonky. Mají se už nyní nějak prostříhávat?
Díky P.K.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Nechte růst bez střihu. Pokud se vyvíjí symetricky do šířky i výšky, tak nemusíte stříhat. Jinak jen tvarujte podle svých představ a prostorových možností.

Zdroj: Příběh Ryngle renklóda pěstování

Co jsou to ryngle

Renklódy, respektive jejich předchůdkyně, pocházejí z Malé Asie, odkud byly do Evropy dovezeny Římany. Později vymizely a opakovaně se do Evropy a poté i na území České republiky dostaly roku 1725.

Ryngle plodí například zelená renklóda (Prunus domestica). Jde o kultivar výše zmiňovaného druhu slivoň renklóda. Odrůda je známa ze středověké Francie, ale její prapůvod není znám. Tento kultivar je cizosprašný. Plody jsou střední velikosti (20–30 g), jsou chutné a šťavnaté, mají zelenou, v úplné zralosti pak zelenožlutou slupku. Tato stará odrůda je i v současnosti poměrně rozšířená, většinou se pěstuje v zahradách.

Zdroj: Ryngle

Příběh

V příběhu RYNGLE RENKLÓDA PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Kousal.

Koupil jsem před rokem malý stromeček ryngle renklódy. nyní vyrostly asi 20 cm výhonky. Mají se už nyní nějak prostříhávat?
Díky P.K.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Poláchovi.

Máme už 5 let nasazenou ryngli. Vyrostl pěkný stromek, ale zatím ještě nekvetla. Co dělat, abychom se dočkali nějaké úrody?
Pol.

Zdroj: Příběh Ryngle renklóda pěstování

Džem z rynglí

Suroviny:

• 2 kg rynglí
• 400 ml vody
• šťáva z 1 citronu
• 1,5 kg želírovacího cukru

Postup:

Ryngle dobře omyjte, vypeckujte a nakrájejte na půlky. Takto připravené ovoce dejte do kastrolu, přilijte vodu a citronovou šťávu. Přiveďte k varu a za občasného míchání nechte na mírném ohni probublávat asi 35 minut. Poté přisypte cukr a vařte dále cca 25 minut, dokud směs nezačne houstnout. Pak ji odstavte a nechte chvíli usadit. Hotový džem plňte do umytých, zahřátých sklenic. Ty dobře uzavřete a nechte přibližně 10 minut stát dnem vzhůru – víčko lépe chytne.

Zdroj: Ryngle

Příběh

V příběhu JAKY POSTRIK NA BUKSUS NA HOUSENKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriela Richterová.

učinný postřik na housenky na buksusu.Děkuji za zprávu

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: Příběh Jaky postrik na buksus na housenky

Ryngle Oullinská

Oullinská (Prunus domestica 'Oullinská') je kultivar druhu slivoň renklóda z čeledi růžovitých. Je dobrý opylovač, plodí velmi brzy a hojně. Roste bujně, později slabě. Tvoří široce kulovitou korunu. Plody jsou aromatické, chutné, drobné, určeny na zpracování a konzumaci. Pochází z Francie, kde byla nalezena panem Massotem v kraji Oullin u Lyonu.

Je poměrně odolná proti mrazu. Aby pravidelně rodila chutné plody, vyžaduje živné propustné půdy zásobené vodou a osluněnou polohu, ale snáší i nevhodné půdy a polohy. Plody zrají od poloviny srpna do začátku září. Jsou větší, téměř kulovité, zdánlivě prodloužené. Slupka je žlutá, na neosluněné straně až nazelenalá, má nakyslou chuť a mírně voní. Dužina je nažloutlá, sladká šťavnatá, aromatická. Plod je velmi chutný, pouze v případě nadměrné úrody nebo v nevhodných podmínkách horší. Odrůda je tolerantní vůči šarce.

Zde se můžete podívat na fotografie, které zachycují odrůdu ryngle oullinská.

Zdroj: Ryngle

Příběh

V příběhu RYNGLE RENKLÓDA PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Kousal.

Koupil jsem před rokem malý stromeček ryngle renklódy. nyní vyrostly asi 20 cm výhonky. Mají se už nyní nějak prostříhávat?
Díky P.K.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Šírová.

Prosím,čím mám stříkat rynglepo odkvětu?
Děkuji

Zdroj: Příběh Ryngle renklóda pěstování

Postřik švestek proti červivosti

Proti pilatce, která způsobuje propad holiček (malinkých zelených plůdků), se stříká do 6 dní po opadu květních lístků. Pozdní červivost je způsobená obalečem švestkovým a k účinnému postřiku je třeba feromonové signalizace. Bez ní postřik nemá cenu, do účinného termínu se obvykle netrefíte.

Zdroj: Postřik švestek

Poradna

V naší poradně s názvem POSTŘIK NA LIBEČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stolař.

na libečku pestovanem v kvečinači na balkoně se na listech tvoři bile fleky
pak uschnou. děkuji za odpověd. stolař.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Zřejmě jde o bílou rez. Zkuste použít postřik s některým z uvedených přípravků.
Ortiva
Mastana SC
Horizon 250 EW

Zdroj: Příběh Postřik na libeček

Ryngle versus blumy

Jaký je přesný rozdíl mezi rynglí a blumou? V tom nemají úplně jasno snad ani biologové. Jejich společný rod slivoň je totiž velice variabilní a názory na zatřiďování jednotlivých druhů a poddruhů se teprve postupně vyvíjejí. Všeobecně ale bývají odrůdy a variety s kulatými plody nazývány ryngle (var. Claudiana), ovoidní (vejcovité) a protáhlé pak blumy (var. Ovoidea, případně var. Subrotunda).

Třeba taková slíva, dříve považovaná za samostatný druh, je dnes řazena jako poddruh švestky, podobně jako mirabelka. Jejím poddruhem je zase typický staročeský špendlík. Jisté je, že stejně jako švestky patří i slívy, ryngle, mirabelky, špendlíky a blumy do početné rodiny slivoní (Prunus). Jejich příbuzné jsou i další peckovice: višeň, třešeň, broskev, meruňka. Celý rod tak má na 430 druhů. Podle odrůdy jsou pak plody různě velké a zabarvené.

Slivoň bluma (Prunus domestica subsp. italica) je pravděpodobně křížencem slivoně trnky a slivoně myrobalán. Planá forma blumy není totiž známa. Jde o strom se silnějšími větvemi, vysoký asi 5 až 8 metrů, pro zajištění plodnosti se musí roubovat. Listy mají stejný tvar jako u švestky, ale jsou větší. Květy jsou bílé, po oplodnění na místě květu vyroste dužnatý plod žluté barvy, kulatého tvaru, přibližně 5 cm v průměru. Plod po dozrání v červenci až srpnu obsahuje velkou pecku.

Zdroj: Ryngle

Příběh

V příběhu POSTŘIK ŠVESTEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel AnnaHonetschlagerova.

Švestka má listy děravé jako síto.Co to způsobuje? Plody jsou napíchnuté s kapičkou.Mám ji ještě stříkat

Děkuji předem za odpovědˇ.Honetschlagerova

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel JAROSLAV.

Dobrý den u mospilanu 20SP SE NEUVÁDÍ MNOŽSTVÍ POUŽITÍ NA POSTŘIK ŠVESTKY,ani tam není uvedena v seznamu použití co stím?

Zdroj: Příběh Postřik švestek

Pěstování ryngle

Renklódy patří mezi slivoně náročnější na teplo, rozdíly jsou samozřejmě mezi jednotlivými odrůdami. Vybírejte pro jejich pěstování polohy chráněné, protože některé odrůdy mohou namrzat v květu. Nejlépe se pěstují do výšek kolem 350 m nad mořem, odolné odrůdy pak přibližně do 450 m nad mořem. Je to možné i ve větších nadmořských výškách, záleží na lokálním mikroklimatu.

Nároky na půdu jsou do značné míry dány typem použité podnože. Stromky se sázejí na podzim nebo na jaře. Renklódy potřebují dostatečnou závlahu, zvláště když rostou plody. Nejlepší plody bývají na 2-3letém dřevě (to je dobré zohlednit při řezu). Některé odrůdy jsou samosprašné, takže si nemusíte dělat hlavu s opylovačem. Řada odrůd je však cizosprašná a je tedy nutné postarat se o opylovače (to je o jinou odrůdu poblíž, která se o opylení postará). Některé odrůdy jsou částečně samosprašné. Pokud i jim zajistíte vhodné opylovače, bývá úroda lepší.

Zdroj: Ryngle

Poradna

V naší poradně s názvem NEMOCI OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.

Některé odrůdy dozrávají pomalu a vytváří tyto nedozrálé plody taky, proto je důležité správné rozpoznání příčiny. Pro správnou identifikaci přikládám obrázek. Zřetelná hranice mezi zralými černými bobulemi a nezralými červenými kuličkami, které nikdy nedozrají, je známkou roztočů jménem hálčivec ostružiníkový (lat.: Acalitus essigi) nebo vlnovník ostružiníkový (lat.: Eriophyes gibbosus Nal.). Tito roztoči se živí plody ostružin a vstřikují do nich toxin, který má za následek tento ostrý kontrast. Výskyt roztočů bývá častější u pozdních odrůd ostružin. Ochrana rostlin probíhá postřikem vápna se sírou během období klidu a nebo pomocí zahradnických olejů aplikovaných v sezóně. V obchodě si můžete koupit účinný chemický postřik proti přezimujícím škůdcům:
Frutapon 7 E;
Oleoekol;
Talstar 10 EC.
Během vegetace můžete aplikovat postřik přípravkem:
Cascade 5 EC;
Decis EW 50;
Magus 200 SC;
Nissorun 10 WP;
Omite 570 EW;
Omite 30 W;
Ortus 5 SC;
Sanmite 20 WP;
Talstar 10 EC.
Z nechemické ochrany je k dispozici biologická ochrana pomocí dravého roztoče Typhlodromus pyri, který se aplikuje na rostlinu na začátku sezóny.
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vendula.mihalcsatinova.

prosím o radu kde sehnat postrik proti vlnovniku na ostruzinach predem dekuji za odpoved VM

Zdroj: Příběh Nemoci ostružin

Postřik švestek po odkvětu

Postřik švestek po odkvětu se řeší až v létě během dozrávání plodů. Začátkem července připravte feromonový lapač a každý den kontrolujte, jestli se neobjevila letová vlna obaleče švestkového. Jakmile se vyskytne, připravte se a sedmý den rozmíchejte 1 ml přípravku Calypso 480 SC ve 4 l vody a zahradním postřikovačem roztok aplikujte.

Zdroj: Postřik švestek

Poradna

V naší poradně s názvem POSTRIK BAYCOR KDE ZAKOUPIT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Werner otto.

nemohu sehnat na rez hruskovou ,byl jsem s timto postrikem spokojen

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Pokud neseženete Baycor, tak můžete použít náhradní řešení s těmito výrobky: Tercel, Delan 70 WDG, Discus, Merpan 80 WG, Syllit 65 WP, Topas 100 EC, Zato 50 WG

Zdroj: Příběh Postrik baycor kde zakoupit

Odrůdy ryngle

Vyšlechtěna byla řada velkoplodých odrůd a kříženců se švestkou. Dle zabarvení plodů se dělí na dvě základní skupiny:

• Zelené a žluté odrůdy
• Zelená renklóda – odrůda známá také jako zelená ryngle či zelinka preferuje chráněné polohy a vlhké, živné půdy, má zelené plody, dužninu pevnou a šťavnatou; odlučitelnost od pecky je dobrá; plody dozrávají v září, vhodné do kompotů; pozor, jde o cizosprašnou odrůdu
• Denniston´s superb – pochází z USA, má středně velké plody
• Golden Transparent – velkoplodá odrůda, žluté plody
• Jefferson – pozdní odrůda
• Ontario – odrůda vyšlechtěná v 19. století v Severní Americe, dobrá odlučitelnost od pecky
• Oullinská – odrůda vyšlechtěná v polovině 19. století ve Francii, střední odlučitelnost od pecky (více viz v další podkapitole)
• Reine Claude de Bavay – kříženec renklódy a švestky
• Transparent Gage – zlatožluté plody s červenými skvrnami
• Wazonova – stará, samosprašná odrůda pocházející pravděpodobně z Německa, má středně velké plody, odlučitelnost od pecky je dobrá, dužnina pevná a šťavnatá; zelenožluté plody dozrávají v září, vhodné do kompotů; odrůda je odolná proti mrazu, středně proti šarce;
• Červené a fialové odrůdy
• Althanova renklóda – velkoplodá, barva plodů bývá obvykle načervenalá, dobrá odlučitelnost od pecky (více viz v další podkapitole)
• Denbigh – velkoplodá odrůda, s nepravidelným zlatavým tečkováním
• Elephants Heart – velkoplodá odrůda, červená až temně fialová, má tvar srdce a červenou dužinu
• Victoria – velkoplodá odrůda, žluto-červeno-fialové plody
• Meruňkovitá renklóda

Zdroj: Ryngle

Postřik proti puchrovitosti švestek

Puchrovitost švestek se řeší postřikem, který se provádí hned na začátku sezóny. Doporučuje se například fungicid Kuprikol 50, který se aplikuje ve chvíli, kdy se na stromě objeví pupeny, tedy na začátku rašení. Připravte si 10 g přípravku a promíchejte jej ve 2 litrech vody (optimální množství na 1 strom). Postřik na švestky přelijte do zahradního postřikovače a s jeho pomocí pokryjte každou větev připravenou tekutinou. V případě chladného a deštivého počasí tento postřik na švestky jednou opakujte těsně před květem.

Zdroj: Postřik švestek

Postřik česneku proti plísni

Proti houbomilce je účinné včasné a precizní přikrytí záhonů bílou netkanou textilií. Přístup k rostlinkám zamezíte samičkám tak, když pečlivě okraje textilie zahrnete půdou. V oblastech s větším výskytem tohoto hmyzu se osvědčilo pěstování jarních odrůd česneku – ty totiž houbomilka nenapadá. Insekticidní postřik by se měl v zeleninových zahrádkách nechat jen jako poslední možná varianta. Postřik je nutné provést preventivně, a to při prvním jarním oteplení (konec února či počátek března). Vhodná doba je, když po dobu čtyř dnů vyšplhají teploty nad 10 stupňů. Postřik se má po dvou týdnech zopakovat. Schválené přípravky pro postřik česneku jsou Karate se ZEON technologií 5CS – vždy v souladu s přiloženým návodem. V okamžiku, kdy se na porostu ukážou příznaky napadení houbomilkou, je použití postřiku zbytečné.

Zdroj: Postřik česneku

Postřik z česneku

Česnek je proslulý svými antimykotickými účinky – obsahuje látky, které chrání před houbovitými chorobami. Často se tedy sám používá jako výchozí surovina pro výrobu postřiku, a to proti bramborové plísni či na ochranu rajčat.

Zdroj: Postřik česneku

Rynglový koláč

Suroviny:

• 1 hrnek hladké mouky
• 1 hrnek polohrubé mouky
• 1 vanilkový pudink
• 1 hrnek cukru krupice
• 1 balíček vanilkového cukru
• 1 kelímek bílého jogurtu
• 1 dcl mléka
• 2 vejce
• 50 g Hery
• 1 lžíce hnědého rumu (nemusí být)
• špetka soli
• strouhaný kokos
• drobenka

Postup:

Nejprve v míse utřete do pěny tuk, cukr a vajíčka, poté přidejte jogurt, vanilkový cukr, mléko, rum, opatrně přisypte mouku se špetkou soli, vanilkový pudink a vše znovu vyšlehejte. Těsto nalijte na vymazaný plech s vyšším okrajem, poklaďte rynglemi, posypte strouhaným kokosem a drobenkou. Pečte ve vyhřáté troubě na 180 °C dozlatova.

Zdroj: Ryngle

Ryngle Althanova

Althanova renklóda (Prunus domestica 'Althanova renklóda') je kultivar druhu slivoň renklóda z čeledi růžovitých. Odrůda je českého původu, byla vypěstována zahradníkem J. Procházkou ve Svojšicích u Kolína z pecky zelené renklódy někdy mezi lety 1850–1860 (podle jiného zdroje v první polovině 19. století). Odrůda byla nazvána podle majitele panství Svojšice a zaměstnavatele pana Procházky hraběte M. J. Althanna. Je cizosprašná (mezi vhodné opylovače patří zelená renklóda, Oullinská a Vlaška), plodí po několika letech velké chutné šťavnaté plody s červenou slupkou, které dozrávají v první polovině září. Dužnina je pevná a šťavnatá, dobře oddělitelná od pecky. Plody špatně snáší transport, je třeba je podtrhnout nebo sklízet na počátku zralosti. Ovoce je vhodné k přímé konzumaci nebo ke kompotování.

Odolnost proti mrazu je vysoká, takže je tato odrůda vhodná i do středních poloh. Náročnost na stanoviště je střední. Roste z počátku bujně a silně, později středně. Pravidelně a hojně plodí. Kultivar je však méně vhodný k přeštěpování vzrůstných odrůd, vyžaduje jen opatrný řez. Pro vysoké výnosy je třeba volit půdy vlhčí a zásobené živinami. V suchých půdách bývá ovoce drobné, ve vlhkých trpí moniliózou. Proti šarce je středně odolná.

Zde můžete zhlédnout fotografie zachycující odrůdu althanova.

Zdroj: Ryngle

Knedlíky s rynglemi

Suroviny:

• 8 rynglí
• 500 g polohrubé mouky
• 250 g měkkého tvarohu (kostku)
• 2 vejce
• 1,5 dcl mléka
• 2 lžíce másla
• sůl
• mouka (na vál)
• 50 g másla (na přelití)
• moučkový cukr (na posypání)

Na skořicovou strouhanku:

• 100 g strouhanky
• 50 g másla
• 2 lžíce cukru krupice
• 1 lžička mleté skořice

Postup:

Nejprve do mísy prolisujte měkký tvaroh (použijte raději balený v papíru, tvaroh z vaničky je totiž příliš řídký), přisypte mouku, přidejte vejce, rozpuštěné máslo a mléko, lehce osolte a vypracujte vláčné těsto (pokud je příliš řídké, vmíchejte ještě trochu mouky, je-li naopak tuhé, přilijte trochu mléka).

Z hotového těsta utvořte váleček, ten nakrájejte na 8 dílků. Každý díl rozválejte na tenko na pomoučeném válu a opatrně do něj zabalte jednu celou omytou a osušenou ryngli (ryngle můžete nakrájet i na půlky či čtvrtky a zabalit je do menších kousků těsta). Knedlíky zakulaťte v dlaních, vložte je do vroucí, lehce osolené vody, opatrně promíchejte a vařte přibližně 6–8 minut podle velikosti a zralosti ovoce.

Mezitím si připravte posypku. Na rozehřátém másle za stálého míchání dozlatova opražte strouhanku. Přisypte krupicový cukr a skořici, za stálého míchání ještě trošku prohřejte a poté odstavte z ohně.

Uvařené knedlíky vybírejte z kastrolu nejlépe děrovanou naběračkou, nechte je odkapat, rozdělte na talíře, posypte opečenou strouhankou, pokapejte máslem, pocukrujte a ihned podávejte.

Zdroj: Ryngle