Hotová suchá betonová směs je určena především k drobným pracím při stavbě nových a opravách starých domů či jako podklad pod dlažbu při zřizování teras, chodníků.
Suchý beton pod obrubník
Obrubníky jsou v podstatě kameny nebo dlažební kostky, které poskytují dekorativní a podpůrné hrany pro dlažební plochu. Pokládání obrubníků není složité a existuje přitom mnoho způsobů jejich využití. Obrubníky můžeme použít na lemování nové příjezdové cesty nebo trávníku. Bez ohledu na to, jakým způsobem chcete obrubníky použít, měli byste pokládku zvládnout sami s velmi dobrým výsledkem.
Postup pokládání obrubníků je následující:
Vyčistěte oblast, na které bude položena dlažba. Vezměte v úvahu výšku a šířku obrubníků, které budete pokládat, aby nebyly položeny moc vysoko nebo nízko. Položte je proto dříve než dlažbu, a to několik centimetrů pod úroveň výkopu.
Připravte betonový pruh podle cesty, kde chcete pokládat obrubníky. Beton by měl být suchý nebo mírně vlhký. Základová vrstva by měla být vysoká 2–3 cm.
Položte první obrubník spodní rovnou plochou na začátek, kde jste připravili beton. Horní zaoblená část obrubníku musí být směrem nahoru.
Stejným způsobem položte další obrubník na konec řádku připravené betonové plochy.
Natáhněte provázek od prvního obrubníku na začátku k druhému obrubníku na konci. Provázek vám pomůže udržet rovinu obrubníků při dalším pokládání.
Začněte pokládat další obrubníky vedle prvního na připravený betonový podklad. Rovinu položeného obrubníku vždy zkontrolujte podle nataženého provázku. Až se dostanete k poslednímu obrubníku, ke kterému máte natažený provázek, budete ho muset pravděpodobně zkrátit. Vyjměte ho a uřízněte na požadovanou délku.
Ještě jednou každý obrubník zkontrolujte, zda je položený ve správné rovině.
Podél přední a zadní strany každého obrubníku přidejte přiměřené množství betonu tak, aby po zatvrdnutí obrubníky pevně držely a nevyvracely se. Nešetřete na betonu kolem obrubníků, mohly by se uvolnit při silném dešti, vlivem sněhu nebo poškodit tlakem kol od auta.
Na zadní stranu obrubníku nasypte hustě cement, téměř až k horní hraně obrubníku. Tloušťka cementu by měla mít směrem k vrcholu tvar kužele. Dole by mělo být nasypáno nejvíce. Při přidávání betonu a cementu na zadní stranu obrubníku počítejte se zakrytím trávníkem.
Na přední stranu obrubníku přidejte silnou vrstvu betonu. Beton by neměl přesahovat první třetinu výšky obrubníku.
Obrubník ještě jemně poklepejte paličkou, až zapadne přesně na své místo.
Zkontrolujte, zda jsou vrcholy všech obrubníků ve stejné rovině s provázkem, který máte natažený od prvního k poslednímu obrubníku. Pokud ještě některý obrubník vyčnívá, dorovnejte jeho umístění paličkou.
Nechte alespoň jeden den zatvrdnout beton a cement.
Ve svém příspěvku SUCHÝ BETON se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Dratnal.
Dobrý den,
mám na Vás prosbu - zda bych mohl dostat radu - potřebuji osadit cca 50 obrubníků a rozhoduji se zda si připravit směs sám, nebo koupit již hotovou směs - nedokáži ale spočítat kolik bych potřeboval přibližně pytlované směsi ( m3 ) nebo stěrku+písku+cementu.
Jestli můžete a budete ochotni mi sdělit Váš názor , budu moc rád.
S pozdravem Jiří Dratnal
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pro výpočet množství betonu potřebného pro obrubníky je třeba určit objem obrubníku (délka x šířka x výška) a poté jej převést na krychlové metry, v závislosti na vašich potřebách. Standardní betonová směs pro obrubníky často používá poměr 1:1,5:3 (cement, písek a kamenivo) pro beton M20 a na jeden krychlový metr obrubníků se doporučuje směs s 860 díly cementu, 2100 díly písku a 1800 díly kameniva.
Určení rozměrů obrubníků
Změřte délku, šířku a výšku (nebo tloušťku) obrubníku, kterou stavíte.
Vynásobte délku, šířku a výšku, abyste získali objem v krychlových metrech.
Odhad množství pytlů betonu
Použijte vypočtený objem a poměr betonové směsi k odhadu potřebného počtu pytlů s betonem. Například jeden metr krychlový betonu obvykle vyžaduje asi 65 25kilových pytlů s betonem.
V naší poradně s názvem KDY VRTAT DO BETONU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radomír Čabla.
Dobrý den, stavím pergolu na betonové patky. Nechci kovové držáky sloupků usadit a zalít betonem a čekat na vytvrzení. Hodlám udělat betonové patky a do nich potom vyvrtat díru a do ní usadit držáky sloupků (tento postup mi zajistí přesnost usazení držáků sloupků). Můj dotaz je, kdy můžu vrtat do betonu. Já bych vrtal za 48 hodin vrtákem do betonu bez příklepu. Průměr díry cca 20mm, betonová patka 300 x 300mm. Může tento postup vrtání do betonu fungovat? Je 48 hodin dostatečná doba? Použiji betonovou směs 30ku. Děkuji. Ing. R. Čabla
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Před vrtáním do čerstvého betonu je třeba počkat alespoň 7 dní, ideálně 28 dní. Pouze s použitím speciálních chemických přísad do betonu lze vrtat i po dni nebo dvou. Vrtání do betonu před jeho dostatečným vytvrzením může vést k praskání, rozpadu nebo narušení strukturální integrity a to může v budoucnu vést ke skáze celého projektu.
Po 24 hodinách beton obvykle zvládne lehkou pochůznost, ale to neznamená, že je připraven k vrtání.
Po 7 dnech je beton obecně dostatečně pevný, aby zvládl lehké zatížení, například od hliníkové pergoly.
Beton dosáhne své plné konstrukční pevnosti a je plně vytvrzen přibližně po 28 dnech.
I po 7 dnech může vrtání do betonu stále způsobovat problémy, zejména při použití klínových kotev, které mohou způsobit praskání nebo odlupování betonu, pokud není zcela vytvrzen.
Kovový držák je třeba ve vyvrtané díře zafixovat chemickou kotvou, jako je epoxid, a zde se v návodu doporučuje počkat na vytvrzení betonu alespoň 7 dní, u některých druhů i déle.
Teplota a vlhkost ovlivňují dobu vytvrzování. Chladné počasí může proces vytvrzování zpomalit.
Nejběžnější betonová směs se nazývá Cemis beton hobby. Skládá se z cementu, vody, štěrku a písku. Při správném smíchání se tedy podobá maltě. Nezapomeňte, že pro výrobu správného betonu musíte zajistit správný poměr různých látek. Pokud tak neučiníte, povede to k nesprávné pevnosti a složení.
Železobeton se také často používá na obrubníky. Je to proto, že se u obrubníků očekává vysoká pěší zátěž. Proto je důležité zajistit, aby vydržely zkoušku časem bez vzniku problémů, jako jsou praskliny.
Měli byste vyztužit betonový obrubník ocelí?
Obvykle není nutné vyztužovat obrubník ocelí. Formované obrubníky se však vyztužují ocelovými tyčemi. V takovém případě musí být zajištěny a umístěny do bednění. Cílem je vždy zajistit, aby se výztužný korzet během zhutňování nebo ukládání betonu neposunul.
Alternativou by bylo použití drátěného pletiva k vyztužení betonu. Problém s drátěným pletivem je, že nemusí poskytovat stejnou úroveň pevnosti. To může vést ke slabému betonovému základu pro váš obrubník jako celek.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Máme připravené plány, víme, jak má naše jezírko vypadat, můžeme tedy začít s jeho budováním. Než vezmete do ruky krumpáč a lopatu, je dobré si samotné jezírko vytyčit. Dobře vám k tomu poslouží jakýkoliv sypký materiál, například písek, nemáte-li nic takového po ruce, zvolte dřevěné kolíky, vyznačte si nejen obvod samotného jezírka dle připraveného nákresu, ale také jednotlivé změny hloubky jezírka. Bude se vám pak lépe pracovat.
Výkopové práce pro zahradní jezírko
Nyní máte před sebou tu nejnáročnější fyzickou práci. Jestliže si na ni netroufáte nebo jste zvolili koupací jezírko větších rozměrů, doporučuji buď techniku, která těžkou práci udělá za vás, nebo pomocnou sílu, záleží na vaší kondici. S výkopovými pracemi postupujte dle svého nákresu. Je lepší dodržovat jednotlivé výšky dna pomocí kaskádovitých schodů, aby pak nedocházelo k sesouvání podkladu či rostlin.
Příprava před položením fólie
Máte-li jezírko vykopané a jste s jeho tvarem, hloubkou i jednotlivými vrstvami spokojeni, můžete pokračovat dále. Celý povrch vykopaného jezírka by měl být bez ostrých předmětů, aby nedocházelo k protrhávání fólie. Dno i jednotlivé úrovně jezírka důkladně vysypte pískem ve vrstvě vysoké tři až pět centimetrů, i to bude bránit protržení fólie. Chcete-li dát jezírku maximální péči a máte-li představu, že jezírko bude zdobit vaši zahradu desítky let, aniž byste museli provádět složité opravy, použijte pod fólii geotextilii. Tu rozprostřete po celé ploše jezírka. Geotextilie nemusí být z jednoho kusu, může se skládat z několika kusů, ale měla by zakrývat celou plochu jezírka.
Nákup jezírkové fólie
Fólie pro zahradní jezírka je vyráběna v různých tloušťkách, u menších zahradních jezírek do pár metrů čtverečních můžete volit fólii o tloušťce 1 mm, u větší jezírek je doporučována fólie silná 1,5 mm. To, zda si vyberete český výrobek nebo zvolíte zahraniční značku, je čistě na vás, nezapomeňte však na to, že fólie by měla být odolná vůči UV záření, mrazuvzdorná a neměla by obsahovat škodlivé látky.
Při nákupu jezírkové fólie myslete na to, že plocha fólie se zvětší o hloubku jezírka a jednotlivá tvarování, abyste až na zahradě nezjistili, že je fólie krátká. Fólie se dají lepit k sobě speciálními lepidly a zároveň je možné opravovat protržená místa, a to i pod vodou.
Pokládání jezírkové fólie
Jezírko máte připravené k pomalému finišování. Vezměte jezírkovou fólii a opatrně ji rozprostřete na geotextilii. Nejlépe se vám s fólií bude pracovat v teplém počasí, bude poddajná a lépe tvarovatelná. Vytvarujte jednotlivé tvary a výškové úrovně jezírka. Fólii nikdy extrémně ne
V naší poradně s názvem POSTUP PŘI POŽITÍ BOBULE MAHONU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar Jezdinská.
Potřebujeme radu, vnučka požila neznámé množství bobulí mahonu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Není třeba se příliš obávat. Plody Mahónie cesmínolisté sice jsou ve větším množství jedovaté, ale až při počtu více jak 20 bobulí. Ovšem sníst takové množství letních bobulí z Mahónie není jednoduché, protože jsou velmi nechutné. Snesitelnou chuť získávají až po prvním přemrznutí, kdy rovněž ztrácí i svou jedovatost. V případě požití více než 20 bobulí Mahónie cesmínolisté se podává medicinální (živočišné) uhlí v jednorázovém množství 1 gram.
Podle druhu pojiva lze stěrky rozdělit na dva základní druhy. Jedním z nich jsou epoxidové a polyuretanové stěrky (pojivem jsou polyuretanové a epoxidové pryskyřice), druhým pak stěrky cementové (pojivem je cement). Současný trh nabízí několik směsí a systémů od různých výrobců, díky nimž lze vytvářet co do vlastností i vzhledu různé povrchy.
Mluvíme-li o výše zmíněných stěrkách v koupelně, bavíme se o finálním povrchu. Dávejte si pozor a nezaměňujte je se stěrkami, které se používají například jako podkladní vyrovnávací vrstva podlahy nebo jako vrstva hydroizolační. Stěrkové, potažmo lité podlahy se vylívají v tenkých vrstvách (několik milimetrů) na připravený pevný, rovný a suchý, nejčastěji betonový nebo anhydritový podklad, kde se samy rozlijí do dokonalé roviny (jsou samonivelační). Na stěny (na omítky, sádrokarton, beton) se stěrka natahuje nebo natírá i v několika vrstvách. Následně se obvykle uhlazuje a nechává pořádně vyschnout. Vzhledem k náročnosti provedení je nutné realizaci svěřit odborné firmě s dostatečnými zkušenostmi. Správně provedené a navržené povrchy jsou nenáročné na údržbu a jsou velmi vhodné pro podlahy s podlahovým vytápěním. Každý z výrobců má svá doporučení pro úpravu podkladu, údržbu i případnou dilataci.
U všech druhů stěrek můžete vybírat ze široké škály barev. Podlaha nemusí být jen jednobarevná. Lze na ní vytvářet ornamenty, vzory, nápisy. Ačkoliv jde o povrch jednolitý, bezespárý mají i tyto materiály své meze a musí se tedy po určitých celcích dilatovat. Předejde se tak jejich prasknutí vlivem tepelné roztažnosti. V rámci běžné velikosti koupelny se dilatace většinou neprojeví. Počítejte ale s tím, že pokud bude podlaha pokračovat do dalších místností, budou se dilatační spáry objevovat například v místech dveří.
Životnost všech druhů stěrek odpovídá životnosti celé stavby. Stejně jako u všech materiálů je ale třeba počítat s přirozeným stárnutím a opotřebováním. Údržba je v případě epoxidových a polyuretanových povrchů (včetně cementových stěrek uzavřených laky) jednoduchá. Lze je čistit běžnými prostředky. V případě olejovaného nebo voskovaného povrchu se musí tato vrstva čas od času obnovovat. Takový povrch také není odolný vůči agresivním chemickým prostředkům.
Díky dobré tepelné vodivosti jsou stěrky primárně vhodným materiálem pro podlahové topení. Záleží však na složení a způsobu aplikace konkrétního výrobku. Vždy se proto o vhodnosti použití poraďte s dodavatelem. Díky své pružnosti by neměla mít s podlahovým vytápěním žádný problém stěrka polyuretanová. U ostatních obvykle stačí zvolit vhodnou tloušťku vrstvy, přidat speciální plastifikační přísady nebo si dát po
Ve svém příspěvku ČESNEK V SOLI NA USKLADNĚNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín Sehnálek.
Někde jsem četl, že je možno česnek naloupat a do sklenice 0,7 l dát 1cm soli, na toto naloupaný česnek ale již nevím, zda vysát vzduch nebo jak dále uskladnit a jak dlouho česnek vydrží. Pokud mi dáte informaci k požadovanému tak předem děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Honza.
Vyzkoušejte to na malém množství. Použijte k tomu skleničky od Krenexu. U jedné zkuste vysát vzduch a druhé ne. Obě skleničky pak uskladněte v temnu při pokojové teplotě. Podle výsledku testu pak zjistíte, který postup vám vyhovuje. Domnívám se, že sůl vytáhne ze stroužků jejich vlhkost a ty se pak zcvrknou a budou takové gumové.
Další otázkou k zvážení je, zda potřebujete štěrk jako základ pod beton. Správný štěrkový základ může poskytnout značné výhody. Může například zabránit posunu nebo praskání betonu v průběhu času. V podstatě, pokud nalijete beton na štěrkový základ, můžete si zaručit, že zůstane odolný. Štěrk může být také důležitější v závislosti na terénu, na který beton pokládáte. Například můžete přidat štěrk na jílovitou půdu. Protože jílovitá půda obvykle dobře neodvádí vodu, může způsobit hromadění vody pod nově položeným betonem. To může způsobit pomalou erozi půdy.
V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁNÍ KAPUSTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana Keilová.
Prosím zavařoval jste někdo kapustu??? jak na to ?? díky Zuzana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Nechte kapustu zkvasit podobně jako zelí. Výsledný produkt je bezlepkový, paleo a je vhodný pro vegany i vegetariány. Tady je recept na dva litry kysané kapusty:
Suroviny:
1 velká hlava kapusty
4-5 šálků organického kadeřávku - velké stonky jsou odstraněny a listy nazřezány na tenké proužky
1 malá organická červená cibule - nakrájená na kostičky
4 čajové lžičky himalájské růžové soli
1 lžíce loupané organické bílé buničiny z kůry citronu
3 stroužky oloupaného česneku
4½ šálků teplé čisté vody (40° C)
1 čajová lžička organického kokosového cukru nebo Rapadury
1 balíček bakteriální kultury pro mléčné kvašení https://www.amazon.com/gp/a…
2 čisté skleněné zavařovací sklenice s víčkem
Postup
1. Odstraňte 4 vnější listy z kapusty, opláchněte, osušte a odložte. Odstraňte košťál a nakrájejte zbývající časti kapusty na tenké plátky nebo použijte kuchyňský robot. Umístěte kapustu a nakrájený kadeřávek do velkého sítka a důkladně opláchněte vodou. Možná to budete muset udělat v několika dávkách v závislosti na velikosti sítka.
2. Do velké mísy dejte omytou kapustu s kadeřávkem, přidejte červenou cibuli, posypte dvěma lžičkami růžové soli a promíchejte čistýma rukama, dokud kapusta a kadeřávek nezačne vadnout a neuvolní kapalinu. Pak to nechte stranou a přejděte k přípravě solanky.
3. Do mixéru dejte zbývající 2 lžičky růžové soli, bílou kůru z citronu, rozmačkaný česnek, vodu, cukr a rozmixujte, dokud to nebude hladké. Nakonec ručné přimíchejte mléčné kultury. Nechejte slanou vodu odležet po dobu 10-15 minut, aby se dobrá bakterie probudila a začala se krmít cukrem. Nalejte slanou vodu na nakrájenou zeleninu a dobře promíchejte rukama, dokud nebude veškerá zelenina pokryta solankou.
4. Směs nandejte do čistých skleněných sklenic a důkladně to rukama nebo velkou lžičkou umačkejte, dokud slanina nezakryje všechnu zeleninu. V horní části každé nádoby ponechte nejméně 6 cm místa na zakrytí.
5. Na začátku odložené 4 okrajové listy z kapusty přeložte a umístěte na vrch fermentované zeleniny, zatlačte dolů na listy, aby se zakryly solankou. Opakujte to i pro druhou sklenici. Tímto dalším krokem pomůžete udržet vaši fermentovanou zeleninu pod solankou. Můžete také použít malou čistou sklenici, která se vejde do nádoby a zeleninu přitlačí ke dnu. Ujistěte se, že máte alespoň 3 nebo 6 cm slaného nálevu nad horní částí fermentované zeleniny a složených listů.
6. Sklenice umístěte do lepenkové krabice, abyste je chránili před světlem. Nechte zeleninu kvasit při pokojové teplotě po dobu 5-7 dnů. Ochutnejte malou část po 4 dnech v letních měsících a 5-6 dnech v chladnějších měsících, abyste zjistili, zda se vám líbí chuť. Pokud se vám líbí chuť, odstraňte horní listy zelí a umístěte fermentovanou zeleninu do ledničky. Čím déle zeleninu kvasíte, tím více bude kyselejší. Poté, co dokončíte fermentaci, umístěte zeleninu do chladničky po dobu až 6-8 měsíců.
7. Pokaždé, když ujíte kysanou zeleninu, uji
Čerstvé špenátové lístky nejsou příliš vhodné k přímé konzumaci, používáme je spíše jen jako dekoraci do salátu. Naopak velké špenátové listy jako příloha k masu nebo k těstovinám či jako náplň do různých těst jsou tím pravým. Nejšetrnější je příprava čerstvého špenátu vařením v páře, kdy se jeho objem příliš nezmenší a zelenina ani neztratí výživné látky. Špenát je vhodný pro zapékání, například do štrúdlu či do lasagní.
Postup: Listový špenát omyjeme, zalijeme vroucí vodou a cca 5 minut ho necháme ponořený. Poté ho scedíme, necháme okapat a nakrájíme na dílky. Česnek utřeme se solí a vmícháme do špenátu a pokapeme olivovým olejem. Podáváme s vařeným bramborem.
Postup: Do hrnce dáme trochu oleje, přisypeme cibulku, česnek a necháme zpěnit. Zalijeme hrníčkem mléka a vložíme špenát, občas promícháme, dokud nepovadne. Přidáme 4 polévkové lžíce polohrubé mouky. Hrubou mouku pomalu přisypáváme za stálého míchání, aby nevznikly hrudky. Přidáme sůl dle chuti a necháme probublat. Že je špenát, jak má být, poznáte podle toho, že se začne lepit na vařečku.
Špenát se smetanou
Ingredience: 1/2 kg listového špenátu, sůl, muškátový oříšek, 1 stroužek česneku, 1/8 l šlehačky, 1 lžíce mouky
Postup: Listy špenátu dusíme 10 minut. Poté je necháme okapat. Okapané listy vložíme na pánev a zahustíme moukou a šlehačku. Necháme přejít varem a odstavíme ze zdroje tepla a necháme stát ještě 5 minut. Směs ochutíme solí, utřeným česnekem a nastrouhaným muškátovým oříškem.
Špenátová polévka
Ingredience: 700 g čerstvých špenátových listů nebo 500 g mraženého listového nebo sekaného špenátu (rozmrzlého), sůl na dochucení, 3 lžíce másla, 1 menší cibule nakrájená nadrobno, 500 ml hovězího vývaru, 250 ml plnotučného mléka nebo smetany, špetka muškátového oříšku, 5 lžic čerstvě nastrouhaného parmazánu, osmažené kostičky chleba k podávání
Postup: Čerstvý špenát důkladně propláchněte ve studené vodě, aby na něm nezůstaly zbytky hlíny. Nechte ho zlehka okapat, vložte do hrnce, přidejte sůl, zakryjte pokličkou a na střední teplotě povařte do změknutí asi pět minut. Mražený špenát rozmrazte v mikrovlnce, případně v troše vody v hrnci, a osolte. Po vychladnutí z něj vymačkejte tekutinu a nasekejte ho. V polévkovém hrnci rozpusťte máslo a osmahněte na něm cibuli tak, aby získala světle zlatou barvu.
V naší poradně s názvem ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.
pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Tyto problémy způsobuje malá pestrobarevná muška Rhagoletis completa. Tady je vidět jak vypadá: https://www.google.cz/image…
Typickým znakem je žlutá skvrna těsně pod oblastí, kde vyrůstají křídla a tmavý trojúhelníkový pás na špičce křídel. Tím se dají rozpoznat od jiných mušek, které se běžně vyskytují v sadech.
Tyto mouchy mají jednu generaci ročně a přezimují jako kukly v půdě. Na povrch vystupují jako dospělé mouchy od konce června do začátku září. Nejvyšší vrchol je obvykle v polovině srpna. Samice klade vajíčka ve skupinách asi po 15 kusech pod povrch ořechového lusku poblíž stonku. Do pěti dnů se z vajec vylíhnou bílé červy. Starší červy jsou žluté s černými ústními částmi. Než dospějí krmí se 3 až 5 týdnů a potom vypadnou na zem a zahrabou se několik centimetrů do půdy, kde se z nich stanou kukly. Většina z nich se pak objeví jako dospělé mouchy v létě, ale některé zůstávají v půdě po dobu 2 let nebo déle.
Napadení v sezóně (pozdní červenec až polovina srpna) vede k děravění a černání plodů nebo může vyvolat růst plísní. Pozdní zamoření způsobuje jen malé škody na jádrech, ale někdy mohou poškodit i skořápky.
Ochrana je složitá. Existují různé jedy, které zabíjejí mušky i červy. Musí být několikrát nastříkány na celý strom. Jsou ale velmi jedovaté pro životní prostředí (pro ptáky, včely a podzemní vody). Aplikace na vzrostlé stromy je opravdu složitá a hrozí poškození zdraví člověka při aplikaci. Proto se v zahrádkách tento postup likvidace vůbec nedoporučuje. Co se dá dělat, je rozvěsit po stromě žluté lepové destičky, na které se tyto mouchy nalepí. Sice nezajistí úplnou ochranu, ale sníží počet samic, které by jinak nanesly nová vajíčka do plodů. Tady je vidět cena za žluté lepové desky: https://www.zbozi.cz/hledan…
Ingredience na těsto: 3 vejce, 90 g moučkového cukru, trocha citronové kůry, špetka soli do sněhu, 90 g polohrubé mouky, 1 zarovnaná lžička prášku do pečiva
Ingredience na pudink: 700 ml mléka, 2 vanilkové pudinky, 40 g cukru, 80 g másla
Ingredience na želé: 2 ks jahodové želé od Dr. Oetkera, 70 g cukru, 1 l vody
Dále: 500 g čerstvých jahod na dozdobení na talíři, šlehačku, jahodový topping, lístky máty
Postup: Žloutky vyšleháme s cukrem a citronovou kůrou do bělavé pěny, taktéž ušleháme s malou špetkou soli pevný sníh a mouku prosejeme s práškem do pečiva. Pak do žloutkové směsi přidáme asi polovinu mouky a trochu sněhu, už lehčeji promícháme a zase přidáme druhou polovinu mouky s trochou sněhu, opatrně promícháme a nakonec jen velmi lehce vmícháme zbytek sněhu. Na pečení si předem připravíme hluboký plech s okraji, ten vyložíme pečicím papírem (aby nám na plechu lépe držel, tak plech můžeme mírně navlhčit). Pokud nepoužijeme papír, tak musíme vymazat tukem a vysypat hrubou moukou. Stačí do poloviny, jelikož piškot bude nízký. Na plech rozetřeme těsto, vložíme do vyhřáté trouby a upečeme. Po upečení i s papírem vyndáme z plechu a necháme vychladnout. Mezitím uvaříme hustější pudink (osladíme ho dle vlastní chuti). Po uvaření odstavíme, občas promícháme a ještě do horkého vmícháme na menší kousky nakrájené máslo, až se hmota spojí. Místo části cukru můžeme přidat při vaření vanilkový cukr, rovněž lze místo cukru použít nějaké náhradní sladidlo. Z piškotového plátu odstraníme papír na pečení, plát vložíme zpět na plech a zalijeme ještě teplým pudinkem. Ten dobře rozetřeme až k okrajům, aby nikde nebyly mezery. Už nyní se mohou na pudink poklást jahody a mírně do pudinku zatlačit. Necháme v chladničce vychladit a pak zalijeme už mírně houstnoucí jahodovou želatinou připravenou dle návodu na sáčku – v 1 litru horké vody, ale pod bodem varu, rozpustíme 2 sáčky želatiny a cukr. Místo cukru můžeme opět použít nějaké náhradní sladidlo. Necháme v chladničce důkladně ztuhnout, krájíme na kousky a na talíři dozdobíme dle své fantazie šlehačkou, toppingem a mátou.
Jahodový koláč s tvarohem a pudinkem
Ingredience na těsto: 300 g polohrubé mouky, 100 g cukru moučka, 100 g másla nebo Hery, 2 vejce, 1 prášek do pečiva, 1 dl mléka dle potřeby
Ingredience na náplň: 1/2 kg tvarohu, 2 dl mléka, 1 vanilkový cukr, 200 g cukru, 2 vanilkové pudinky (jsou vhodné i ovocné), 2 vejce
Rostlinné kurkumové barvivo je zcela neškodné. Krásně obarví polévky, rýži, máslo, sýry, tuky i hořčici na žádanou barvu. Kuchařka, která si kurkumu zvykne používat, se bez ní už neobejde. Například kuře potřené práškem z kurkumy rozmíchaným v trošce oleje získá při pečení lákavou kůrčičku. Ovšem potřebné dávky koření je třeba vždy nejprve opatrně vyzkoušet.
Vaječná omeleta
Ingredience: 6 vajec, 1/2 lžičky mleté kurkumy, 3 lžíce šťávy z cibule, sekaná petrželová nať, 1 chilli paprička, sůl, tuk na vymaštění plechu nebo mísy
Postup: Cibuli prolisujeme lisem podobně jako česnek. V takto získané cibulové šťávě rozšleháme žloutky společně s nasekanou petrželovou natí, kurkumou, solí a nasekanou zelenou paprikou, ze které jsme předtím odstranili semena. Do této dohladka vyšlehané hmoty zlehka vmícháme pevný sníh z bílků. Pekáč nebo zapékací mísu vymažeme olejem, vlijeme směs a pekáč vložíme do předehřáté trouby. Pečeme tak dlouho, dokud se omeleta nezdvihne a neztuhne. Musí však zůstat kyprá. Podáváme ji horkou na předehřátých talířích jako svačinu nebo vydatnou snídani s tmavým pečivem.
Rýže: 1 hrnek rychlovarné celozrnné nebo basmati rýže, 10 hřebíčků, ½ citronu
K podávání: ½ svazku čerstvé máty, 3 lžíce netučného bílého jogurtu, ½ citronu, 4 placky papadam
Postup: Otrhejte vnější listy květáku, pak jej nakrájejte na centimetrové plátky a opečte je na grilovací pánvi z obou stran. Do středního kastrolu dejte vařit 1 hrnek rýže se 2 hrnky vroucí vody, hřebíčkem, půlkou citronu a špetkou soli, přikryjte pokličkou. Olej vlijte do kastrolu, pak rychle vmíchejte semínka hořčice a pískavice, kurkumu a listy kari. Oloupaný zázvor, česnek, očištěné jarní cibulky, chilli papričku a stonky koriandru rozmixujte najemno a vmíchejte do kastrolu. Přidejte nahrubo nakrájená rajčata. Vlijte kokosové mléko, přidejte scezenou cizrnu, kousky ananasu i se šťávou. Přidejte opečený květák, přikryjte, zvyšte plamen a uveďte do varu. Syrové placky papadam dejte do mikrovlnky (800 W) na minutu nebo dvě, aby se nafoukly. Otrhejte lístky máty a rozdrťte je v hmoždíři na pastu. Vmíchejte k ní jogurt, přidej
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Takto vypadá sluneční úžeh plodů vinné révy. Příčina je vysoká teplota v kombinaci s nevhodně načasovaným nebo rychlým odlistěním a vystavením hroznů přímému slunku. Sluneční úžeh révy vzniká jako poškození infračerveným zářením. V podstatě lze mluvit o poškození hroznů vysokými teplotami. Tepelné záření, které může způsobit sluneční úžeh, se odvíjí od kombinace teploty, slunečního záření a proudění větrů. V bobulích, exponovaných ke slunečnímu záření, může být teplota vyšší až o 10°C, než je aktuální teplota vzduchu. Při teplotách okolo 35°C, může být teplota bobulí kolem 45°C, což může být destruktivní nejenom pro slupku, dužninu bobule, ale také pro enzymatický systém. Zcela destruktivně proto může být ovlivněná tvorba látek obsažených v bobulích a tím také kvalita hroznů. Vliv tepelného záření na bobule se zesiluje, zejména za bezvětří nebo minimálního proudění vzduchu.
Určitě znáte z vlastní zkušenosti velmi intenzivní, sálavé teplo, které je možné pozorovat při vysokých teplotách, při intenzivním slunečním záření a za bezvětří ve vinici. Právě toto teplo má destruktivní vliv na bobule.
Proudění větru může snižovat riziko vzniku slunečního úžehu. Proudění větru má ochlazující vliv a teplota bobulí se může výrazně snižovat. Může být na stejné úrovni, jako je aktuální teplota vzduchu nebo i nižší.
Poškození na hroznech se objeví většinou do 24 hodin a po 5–10 dnech působení těchto extrémních podmínek může dokonce dojít až k odumření třapiny. Jakmile překročí teplota vzduchu 35 °C, lze předpokládat, že úplná exponovanost hroznů je výrazně škodlivá.
Napadení bobulí je typické propadáním slupky bobule, která se zbarvuje do hnědé až fialové barvy. Při silnějším napadení dochází k scvrkávání bobulí. Postupně může dále docházet k zasychání bobulí. Takto extrémně poškozené bobule již nejsou vhodné ke zpracování na víno. Jelikož jsou často poškozené pouze části exponovaných hroznů, bylo by velice obtížné a časově náročné hrozny třídit ve vinici. Je proto třeba hrozny co nejšetrněji vylisovat a minimalizovat jakýkoliv delší kontakt poškozených hroznů s moštem. Mohlo by docházet k extrakci hořkých látek do moštu a vína.
Na poškození jsou náchylnější větší bobule. Poměr mezi slupkou bobulí a objemem bobule je poměrně malý a vrstva kutikuly je většinou tenká. Nejcitlivější jsou právě stolní odrůdy, kam patří i odrůda Prim, a dále moštové odrůdy s větší bobulí.
S blížícím se termínem zaměkání je proto také třeba změnit strategii odlistění. Odlistění zóny hroznů, prováděné v tuto dobu, by mělo být pouze jednostranné. Při směru řad sever-jih by se mělo odlistění provádět pouze z východní strany listové stěny. Při jiném směru řad, vždy z takové strany, kde svítí ranní slunce. Bobule jsou také odolnější ke slunečnímu úžehu, pokud bylo odlistění provedené brzy po odkvětu révy vinné.
Jestliže je některá vinice výrazněji odlistěná a zároveň hrozí poškození vysokými teplotami a sluncem, je možné aktuálně provést postřik kaolinem v 5% koncentra
Postup: Spařte nať horkou vodou a nechejte 5–10 minut odstát. Po zcezení pijte před jídlem 3x denně. Čaj pomáhá proti plynatosti, podporuje činnost žaludku, uklidňuje nervy a zlepšuje činnost ledvin.
Vejce plněná bazalkovou pěnou
Budete potřebovat: 4 natvrdo uvařená vejce, 100 g nivy, 100 g měkkého tvarohu, 50 g másla, sůl, hrst bazalky, na ozdobu rajče nebo ředkvičku
Postup: Oloupaná vejce rozkrojte podélně na půlky. Žloutky a nivu prolisujte nebo jemně nastrouhejte, poté přidejte tvaroh, máslo, sůl a vše utřete v lehkou pěnu. Přisypte na jemno posekanou bazalku a pěnou plňte půlky vajec. Povrch ozdobte dílky rajčete nebo ředkvičky a lístkem bazalky.
Bylinková omáčka – bazalkové pesto
Do mixéru nasypte hrst bazalkových listů, 3 stroužky česneku, hrst vlašských ořechů nebo slunečnicových semínek a hrst strouhaného parmezánu. Zalijte olivovým olejem, osolte a vše rozmixujte. Nejvíce vám bude chutnat s těstovinami.
Italská rajská polévka s bazalkou
Budete potřebovat: 500 g čerstvých rajčat, 250 g loupaných sterilovaných rajčat, cca 60 g rajského protlaku, 1 malou bílou nebo červenou papriku, 1 cibuli, 1 stroužek česneku, 2 lžíce olivového oleje, bazalku (nejlépe čerstvou), 1 litr zeleninového vývaru, sůl, pepř
Postup: Nejprve spařte rajčata vařící vodou a oloupejte slupku, pak je rozkrojte napůl, vydlabte všechna semínka a dužinu nakrájejte na větší kusy. Cibuli nakrájejte nadrobno, česnek prolisujte a obojí na mírném plameni za stálého míchání smažte na olivovém oleji cca 5 minut. Cibule ani česnek nesmí zhnědnout! Poté přidejte nakrájená i konzervovaná rajčata a duste bez pokličky za občasného míchání asi 10 minut. Osolte, opepřete, zalijte horkým zeleninovým vývarem, protlakem a pod pokličkou vařte dalších 15 minut. Po odstavení z plotny přidejte celé lístky čerstvé bazalky (pokud máte sušenou, musí se přidat hned na začátku s rajčaty) a nechte mírně vychladnout. Jakmile je polévka vlažná, po částech ji rozmixujte, vraťte zpět do hrnce a ještě mírně prohřejte. Na talíři ozdobte snítkou bazalky, hoblinami parmazánu a podávejte nejlépe s česnekovou bagetou.
Špagety s bazalkou
Budete potřebovat: 400 g špaget, 4 stroužky česneku, 2 snítky bazalky, 6 ks rajčat, 40 g piniových jader, 80 g parmazánu, 6 lžic olivového oleje, špetku soli
Postup: Uvařte špagety podle návodu na obalu. Česnek oloupejte a najemno nasekejte. Bazalku operte, lístečky otrhejte a několik si odložte na ozdobení. Pak česnek, bazalku a piniová jádra rozmixujte na kaši, přidejte 60
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ RECEPT NA NALOŽENÉ PLODY SCHIZANDRY V MEDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Máte,prosím někdo recept s dávkou medu a plodů schizandry,jak dlouho nechat naložené a jak užívat ?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Domácí pastilky ze schisandry
Ingredience:
- 29 gramů prášku ze schisandry
- 1 lžíce medu
- okvětní lístky z růže nebo jiný rostlinný prášek na stužení pastilky - volitelně Postup:
V případě že med je příliš tuhý, jemně ho nahřejeme ve vodní lázni, aby se roztekl. Do malé misky dáme prášek ze schisandry a zvolna přidáváme med dokud se nevytvoří těstovitá konzistence. Z těsta vytvarujte kuličky velikosti hrášku a obalíme je v prášku z okvětních lístků, aby se kuličky neslepovaly. Kuličky se uloží do těsného obalu na tmavé místo nebo v chladničce.
Doporučené použití: 3 až 6 g denně.
Postup: Do mísy vložíme čerstvé žloutky a citronovou šťávu, to promícháme a za stálého šlehání do směsi pomalu přiléváme olej. Do hotové majonézy přidáme nasekaný česnek a ančovičky a znovu promícháme. Zálivku ochutíme worcesterem, hořčicí, solí a pepřem. Opatrně se solí a worcesterem (ančovičky jsou slané).
Postup: V misce (nebo v mixéru) rozetřeme polovinu sardelí, přidáme hořčici, worcesterskou omáčku, ocet, citronovou šťávu, oloupaná a zchlazená vejce, pepř a sůl. Pořádně ušleháme. Za stálého míchání postupně přiléváme olej. Když směs dosáhne majonézové konzistence, přidáme strouhaný parmezán.
Postup: Do mísy vložíme čerstvé vejce, citronovou šťávu, vinný ocet, jeden stroužek česneku, worcester, sůl a pepř. Směs vyšleháme šlehačem do majonézové konzistence.
Zálivka na salát César III
Ingredience: 2 žloutky, šťáva z 1 citronu, 2 kusy ančoviček (nejlépe Lorea filety v konzervě), 1 lžíce balzamikového octa, 150 ml extra panenského olivového oleje, 10 g parmezánu, 1 lžička dijonské hořčice.
Postup: Do misky vložíme najemno nastrouhaný sýr (parmazánového typu), žloutky, šťávu z jednoho citronu, ančovičky, dijonskou hořčici, olivový olej a balzamikový ocet. Vše v misce zamícháme (nejlépe pomocí mixéru) tak, aby vznikla hustší hmota. V případě, že je zálivka příliš hustá, přidáme olivový olej, který ji zředí. Ničím nedochucujeme, jelikož ingredience salátu jsou zároveň kořením.
Ingredience: 10 řapíků rebarbory, 1 l vody, 200 g cukru, 5 ks hřebíčků, 1 celá skořice, citronová kůra
Postup: Vodu s cukrem, hřebíčkem, skořicí a kousky citronové kůry převaříme. Rebarboru oloupeme, nakrájíme na kostičky, vložíme do čistých sklenic a zalijeme teplým cukrovým lákem. Sterilizujeme cca 20 minut.
Syrová rebarbora
Syrové rebarboře se spíše vyhýbejte anebo ji řádně připravte. Zvažte možná rizika, která syrovou konzumaci řapíků rebarbory doprovázejí.
Postup: Rebarboru oloupeme, pokrájíme na malé kostičky a dáme vařit do vody. Za stálého míchání vaříme asi 5 minut, pak přidáme oloupaný a nakrájený banán a rozinky. Vaříme přibližně dalších 10 minut. Do cukru vmícháme Gelfix a vsypeme do džemu. Mícháme a vaříme ještě 3 minuty. Horký rebarborový džem plníme do sklenic. Místo banánu a rozinek můžeme přidat nakrájený pomeranč i s kůrou. Ten vaříme společně s rebarborou. V džemu pak chutná jako kandované ovoce.
Marmeláda
Ingredience: 1 kg rebarbory, 1–2 lžíce citronové šťávy, 500 g cukru krupice
Postup: Nakrájenou rebarboru uvaříme v trošce vody. Když je rozvařená, přidáme cukr, citronovou šťávu a vaříme do zhoustnutí. Lijeme do skleniček, které otočíme dnem vzhůru.
Rebarbora na slano
Ingredience: 1 kg řapíků rebarbory, 2 ks hřebíčku, 6 kuliček mletého pepře, 4 kuličky nového koření, 200 ml vinného octa, 2 cibule, 1 stroužek česneku, 150 g sušených fíků, 200 g cukru, 1 lžička strouhaného zázvoru, 1 lžička hořčičného prášku
Postup: Rebarboru očistíme, opláchneme, oloupeme a nakrájíme na kousky. Vinný ocet přivedeme k varu a dáme do něj najemno nakrájenou cibuli, česnek a fíky, cukr, zázvor, hořčičný prášek, pytlíček s kořením a rebarboru a vaříme asi 1 hodinu. Poté vyndáme pytlíček s kořením, naplníme směs do sklenic, uzavřeme a necháme vychladnout. Pak necháme ještě 2 týdny dojít. Nezavařujeme. Takto připravené čatní se podává k minutkovým masům. Trvanlivost je minimálně 6 měsíců.
Rebarbora s tvarohem
Ingredience na těsto: 250 g hladké mouky, 150 g másla nebo Hery, 150 g moučkového cukru, 4 vejce, 4 lžíce smetany nebo jogurtu, 1 vanilkový cukr, 1/2 prášku do pečiva
Ingredience na drobenku: 150 g hrubé mouky, 100 g másla, 100 g cukru krupice, trochu skořice (na ovonění drobenky)
Ingredience na náplň: rebarbora, trochu vanilkového pudinku, cukr, 2 tvarohy, 1 krémová kysaná smetan
Tymián smíchejte se solí, pepřem, lisovaným česnekem a olejem. Směsí potřete očištěné maso, vložte porce do vymaštěného pekáčku, pokapejte citronovou šťávou, posypte strouhankou a poklaďte plátky másla. Pečte v troubě dozlatova. Nejlepší přílohou budou brambory.
Tymiánovo-česnekové kotlety
Suroviny:
4 kotlety bez kosti
česnek
sůl
1 lžička sušeného tymiánu
máslo
olej
špetka černého mletého pepře
1 šlehačka (215 g)
2 lžičky hladké mouky
Postup:
Kotlety z jedné strany nožem mírně nařízněte, aby se maso při restování nekroutilo. Plátky naklepejte a potřete česnekem utřeným se solí, mírně opepřete. Poté v kastrolu rozpusťte trochu másla, přilijte k němu olej a nepotřenou stranou kotlety orestujte. Podlijte je mírně vodou a pod pokličkou za občasného dolití vody duste doměkka. Až budou kotlety měkké, vyjměte je a do výpeku vlijte šlehačku smíchanou se sušeným tymiánem a hladkou moukou. Za stálého míchání na mírném ohni vařte ještě asi 10 minut. Nakonec vraťte kotlety, prohřejte je a omáčku dochuťte. Podávejte například s bramborovým knedlíkem.
Vepřové ragú na citronovém tymiánu
Suroviny:
½ kg vepřové kýty
½ kg žluté cibule
10 snítek citronového tymiánu
½ litru vývaru
sůl, citronový pepř, vepřové sádlo
Postup:
Vepřovou kýtu nakrájejte na silnější plátky a pak na kratší nudličky. Cibuli oloupejte a nakrájejte na hrubší měsíčky. Smíchejte ji s masem a přidejte lístky citronového tymiánu obrané ze snítek. Vše osolte a opepřete. Po promíchání nechte odležet cca 2 hodiny v chladu. V pánvi rozpusťte dvě lžíce vepřového sádla. Do rozpáleného sádla vložte maso s cibulí a za stálého míchání opékejte, dokud cibule nezačne lehce zlátnout a maso nejeví známky opečení. Poté podlijte vývarem a nechte jen probublávat. Rozvařující se cibule vytvoří lehce zahuštěnou omáčku. Podávejte s vařenou rýží nebo bramborem.
Kuřecí na tymiánu
Suroviny:
3 plátky kuřecích prsíček
tymián, sůl, pepř
1 svazek lahůdkové cibulky
olivový olej
Postup:
Kuřecí prsíčka naklepejte, osolte, popepřete a navrch posypte tymiánem. Takto připravené plátky zalijte olivovým olejem a nechte v lednici chvilku uležet. Pak na pánvi jemně opečte lahůdkovou cibulku nakrájenou na kolečka a přidejte naložené maso. Plátky zprudka opečte z obou stran. Vhodnou přílohou jsou brambory
V Americe se používají ke zdobení hutné máslové krémy plné cukru. V evropských podmínkách se využívají různé krémy jako čokoládový, tvarohový, máslový, pudinkový, z Mascarpone, ovocný, pařížská šlehačka. Nápadů je spousta, vždy záleží na kreativitě kuchaře.
Čokoládový krém
Ingredience: 100 g másla, 125 g Philadelphie, 70–100 g cukru, 80 g hořké čokolády
Technologický postup: Necháme rozpustit čokoládu ve vodní lázni. Změklé máslo vyšleháme s moučkovým cukrem. Přidáme Philadelphii (popřípadě jiný krémový sýr podobného typu). Nakonec přilijeme zchladlou rozpuštěnou čokoládu a pořádně prošleháme.
Tvarohový krém
Ingredience: 250 g plnotučného tvarohu v obalu, 65–70 g cukr moučka, půl kelímku smetany ke šlehání, 1 lžička vanilkového extraktu
Technologický postup: Vyšlehejte dohladka tvaroh, přidejte extrakt a přisypávejte prosátý cukr. Nakonec pomalu přilívejte smetanu a šlehejte napřed na nižší a nakonec na vysoké otáčky do požadované konzistence. Kdyby se vám krém zdál moc řídký, dejte na chvíli do ledničky nebo smíchejte předem cukr se ztužovačem.
Klasický máslový krém
Ingredience: 120 g kvalitní čokolády (nad 70 procent kakaa), 150 g másla, 160 g cukru moučka, 2 lžičky vanilkového extraktu
Technologický postup: Ve vodní lázni rozpustíme čokoládu nakrájenou na kousky, necháme vychladnout, cca 10 minut. Mezitím rozšleháme změklé máslo (asi 1 minutu), přidáme cukr a šleháme, dokud není směs jemná a nadýchaná, tedy přibližně dvě minuty. Přidáme vanilkový extrakt a nakonec rozpuštěnou čokoládu. Tu napřed lehce vmícháme do zbytku a potom na 3 minuty rozjedeme nejvyšší otáčky, aby byla poleva lesklá, světlejší než původně a dostatečně tuhá.
Odlehčený pudinkový krém
Ingredience: 200 ml mléka, 20 g čokoládového pudinku, 125 g másla, 100 g cukru moučka, 100 g čokolády (nad 70 procent kakaa)
Technologický postup: Uvaříme pudink ve 200 ml mléka a necháme jej za stálého míchání vychladnout. Ve vodní lázni rozpustíme 100 g kvalitní čokolády. Dobře vymícháme 125 g měkkého másla se 100 g moučkového cukru a postupně pak vešleháváme pudink a nakonec lehce vmícháme i rozpuštěnou čokoládu.
Mascarpone krém
Ingredience: 250 g Mascarpone, 100 g cukru moučka, 2 lžičky vanilkového extraktu, půl kelímku smetany
Technologický postup: Vymícháme Mascarpone dohladka, postupně přidáme prosátý moučkový cukr, nakonec vanilkový extrakt a postupně přilíváme smetanu. Raději míchejte ručně než robotem, krém by se mohl srazit.
Ovocný krém
Ingredience: 250 g Mascarpone/tvarohu, 100 ml smetany ke šlehání, 150 g drobného ovoce, cukr dle
Postup: Lososa nakrájíme na co nejtenčí plátky a naskládáme vedle sebe na talíř. Osolíme, pokapeme citronovou a limetovou šťávou. V míse smícháme lžíci japonské sójové omáčky s kapkou limetky a citronu, přidáme nasekaný kousek zázvoru. V pánvi rozpálíme olivový olej s troškou sezamového oleje – toho jen pomálu, má specifickou výraznější chuť. Do oleje nasekáme stroužek česneku a necháme ho zhnědnout. Poté olej nalijeme na lososové plátky. Na závěr přidáme také dresink ze sójové omáčky a ozdobíme čerstvou řeřichou a nasekanou pažitkou.
Zapékaný losos s estragonovou omáčkou
Ingredience: 400 g lososa, máslo, 2 žloutky, jarní cibulka, bílé víno, bílý vinný ocet, 2 žloutky, citronová šťáva, rajče, sůl, pepř, estragon, tymián, máta
Postup: Talíř nebo zapékací mísu vytřeme máslem, rovnou osolíme a opepříme. Dno vyložíme tenoučkými plátky lososa, na povrchu také osolíme a opepříme. Přidáme nasekanou jarní cibulku. V rendlíku ohřejeme asi 2 dl bílého vína s kapkou bílého vinného octa, osolíme, opepříme a svaříme. Žloutky vmícháme do vinného základu a prošleháme. Estragon, tymián a mátu nadrobno nasekáme a přidáme do hrnce s kapkou citronové šťávy. Směsí přelijeme plátky lososa. Dáme do trouby na slabé 2 minutky zapéct dozlatova. Ozdobíme rajčátkem nakrájeným na kostičky a lístky máty.
Postup: Lososa osolíme a opepříme z obou stran. Do vroucí osolené vody vhodíme čerstvé listy špenátu a necháme maximálně 30 vteřin spařit. Poté hned vhodíme do mísy s ledovou vodou, jen tak špenát zůstane krásně zelený. Přecedíme a dobře vymačkáme. V hrnci rozpustíme kousek másla a orestujeme na něm nasekanou šalotku a stroužek česneku. Po chvilce přilijeme kapku smetany, dochutíme solí a pepřem a krátce povaříme do zhoustnutí. Listové těsto rozválíme, potřeme rozšlehaným žloutkem a na kraj vložíme steak z lososa. Na něj navršíme špenát promíchaný se smetanovou omáčkou a přikryjeme druhým plátkem lososa. Těsto zarolujeme, vršek potřeme žloutkem a vidličkou sem tam propíchneme. Pečeme v troubě rozpálené na 175 °C asi 20 minut. Mezitím připravíme bazalkovou omáčku. Rozpustíme máslo, orestujeme nasekanou šalotku, zalijeme bílým vínem a troškou jakého
Liška obecná je jedlá, ceněná a chuťově výtečná, se specifickým aroma. Díky obsahu chuťových látek rozpustných v tucích se liška obecná vyjímá ve smetanových omáčkách či v kyselých pochutinách, taktéž se nakládá do octa. Je vhodná k drcení na kořenicí houbový prášek. Je možné ji zamrazovat. Plodnice má pevnou konzistenci, kterou si zachovává i při tepelné úpravě, je však poněkud těžce stravitelná.
Lišky v sýrové smetaně
Ingredience: miska čerstvých lišek, olivový olej, zeleninový vývar, jarní naťová cibulka, máslo, sýr s modrou plísní, smetana na vaření, sůl a mletý bílý pepř
Postup: Houby obdělejte na troše oleje, podlijte osoleným vývarem, přiklopené čtvrthodinku poduste a odstavte. Na lžíci másla zpěňte jemně pokrájenou bílou část cibulky, přidejte nastrouhaný sýr, přilijte smetanu, přiveďte k varu, míchejte a rozvařte dohladka. Přidejte houby, pokrájenou nať cibulky, dle chuti přisolte a okořeňte, krátce promíchejte a servírujte. Příloha: vařené brambory nebo dušená rýže.
Bazalkové nudle s liškami
Ingredience: 10 dkg čerstvé houby lišky obecné, 1/2 balení širokých nudlí, 1 čtvrtka sýra Gran Moravia, 15–20 kusů čerstvé bazalky, dle chuti olivový olej, sůl, celý kmín, máslo
Postup: Začneme tím, že si dáme vařit široké nudle dle návodu na balení. Mezitím si dobře opláchneme a od případných nečistot očistíme čerstvé lišky. Do pánve si dáme rozpustit trochu másla, do kterého nasypeme špetku celého kmínu a necháme provonět. Přidáme oprané a okapané houby a zlehka orestujeme. Podusíme ve vlastní šťávě, dokud nejsou měkké. Trvá to cca 5 minut. Do vyšší nádoby (nejlépe vysoká sklenice, do které se nám vejde pracovní část tyčového mixéru) vložíme 15–20 lístků čerstvé oprané bazalky, přilijeme olivový olej a nastrouhaný sýr Gran Moravia. Mixujeme poté společně ponorným mixérem zcela do hladka. Scedíme uvařené široké nudle, které přendáme po scezení do střední mísy a přidáme bazalkovou pesto omáčku zelené barvy. Poctivě promícháme, dokud se omáčka nenalepí na nudle. Nudle přendáme do hlubokého talíře a bohatě je posypeme na másle podušenými liškami.
Postup: Lišky očistíme, větší nakrájíme na poloviny, opláchneme pod tekoucí vodou a necháme okapat. Rozpálíme tuk, přidáme prolisovaný stroužek česneku, krátce podusíme, přidáme houby a dusíme tak dlouho, až jsou měkké a šťáva vydušená. Osolíme, opepříme, promícháme s nasekanou petrželovou natí a podáváme jako přílohu k masu nebo samotné pouze s pečivem.
Polévka z lišek
Ingredience: 250 g lišky obecné, 2 kostky zeleninového bujonu, svazek