Používá se často při různých náboženských obřadech i při meditacích. Užívání kadidel jako součást náboženského rituálu převzalo ve starověku východní, později i západní křesťanství.
Použití kadidla
Ajurvédská medicína používá indické kadidlo (Boswellia serrata) již po tisíce let k léčbě artritidy, hojení ran, posílení ženského hormonálního systému a k ochraně před patogenními mikroorganismy. Podle ajurvédy přináší denní pálení kadidla v domácnosti zdraví všem členům domácnosti. Země Východu používají kadidlo již od starověku k udržení zdravé ústní dutiny. Místní lidé mají ve zvyku kadidlo žvýkat ve formě pryskyřice, která zlepšuje zdraví zubů a dásní a zabraňuje infekci díky antimikrobiálním vlastnostem. Na Západě je pak kadidlo nejvíce známo pro své protizánětlivé vlastnosti.
Aktivními léčivými látkami jsou seskviterpenové uhlovodíky, monoterpeny, diterpeny a kyselina boswellianová.
Nejdůležitější složkou kadidla je kyselina boswellianová. Ta má silný protizánětlivý účinek a účinně zmírňuje bolesti způsobené artritidou, avšak na rozdíl od běžných léků nezpůsobuje vedlejší účinky. Kadidlo zlepšuje krevní oběh a průtok krve cévami poškozenými zánětem, což dále pomáhá léčit klouby ohrožené artritidou. Jeho silný protizánětlivý účinek pomáhá také v léčbě Crohnovy choroby a cyst.
Některé studie také ukázaly, že kadidlo může pomoci při léčbě různých typů rakoviny, jako jsou například maligní melanom, karcinom močového měchýře nebo mozkový nádor. Bylo potvrzeno, že extrakt z kadidla, incensole acetát, snižuje neurologické poškození, zmírňuje deprese a úzkosti, zabraňuje onemocnění cév a snižuje špatný cholesterol.
V aromaterapii se zase kadidlo používá pro uvolnění stresu, napětí, dokonce i hysterie a deprese. Masáž nebo koupel s olejem z kadidla může pro změnu pomoci s menstruačními bolesti a zánětem močového měchýře. Terapie s olejem z kadidla má příznivý vliv také na dýchací systém a pomáhá při bronchitidě, astmatu, zánětu nosních dutin, při častém nachlazení a alergii.
Nakapeme si pár kapek oleje na ruce a toto inhalujeme několikrát denně. Můžete také inhalovat tinkturu z kadidla (1 čajová lžička na 1 litr horké vody). Tato rostlina je také vynikající při péči o pleť – pomáhá při akné, jizvách, striích, vráskách nebo ranách.
Vedlejší účinky při používání kadidla a jeho esencí nebyly zaznamenány. Naopak, nedávné toxikologické studie potvrdily, že extrakt z kadidla je bezpečný pro vnější i vnitřní použití. Nepoužívejte však kadidlo, pokud užíváte léky na ředění krve, nebo pokud trpíte vysokým krevním tlakem, jste těhotná nebo kojíte. Kadidlo rovněž musí být vždy zředěno s olejem nebo vodou.
Účinek kadidla při obřadech je dobrý nejen k navození slavnostní atmosféry, ale hlavně podporuje vnímání. To ovšem rozhodně není všechno. Záhy bude patrné, proč asi mezi dary pro tak důležitého člověka kadidlo bylo. Kadidlo je totiž také účinná dezinfekce vzduchu při epidemiích. Během epidemií moru byly například kadidlem vykuřovány domy.
V naší poradně s názvem PASTINÁKOVÁ NAŤ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Zajímalo by mě, jak je to s tou pastinákovou natí. V nějakém článku jsem našla, že ji pán kompostuje, protože je mírně jedovatá. Může se tedy dávat do pokrmů, třeba i za syrova, nebo ne??? Smí se nať pastináku používat běžně jako petrželová nať? Nikde v článcích jsem zmínku o použití nati nenašla, tedy ani upozornění, že by jedovatá byla...
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Nať pstyňáku je možné použít jako nať petržele, takže i za syrova. Nať pastyňáku není tak aromatická jako je nať petrželová. Žádná jedovatost není známa.
Kadidlo je i jednou z nejstarších vůní. Je známo již více než 5000 let, kdy se objevilo na Arabském poloostrově a v severní Africe, kde mělo hodnotu zlata.
Kadidlo je vonná pryskyřice, která se získává ze stromu kadidlovníku (Boswellia). V kombinaci s myrhou a balzámem vydává při pálení kořeněnou vůni. Existují čtyři hlavní druhy pryskyřice a každý druh se liší dobou sklizně.
Kadidlo se získává odsekáváním kůry stromů, při němž vytéká ze stromu pryskyřice, která pak tvrdne. Tato ztvrdlá pryskyřice nápadně připomíná slzu – a podle ní také nese své jméno. Existuje několik druhů a odrůd kadidlovníků, které se od sebe vždy mírně liší. Vliv na rozdílnost pryskyřice má jak půda, tak i klima.
Kadidlovník je divoký strom, který se dokáže uchytit i na tak neobvyklých místech, jako jsou například skály. Stromy začnou produkovat pryskyřici až za osm deset let. Sklizeň pryskyřice se provádí dvakrát až třikrát ročně. Nejkvalitnější je ta, která má v sobě vysoký obsah terpenů, seskviterpenů a diterpenů, které způsobují silné aroma.
Nejkvalitnější pryskyřice se získává v Somálsku, odkud také pochází většina kadidel používaných katolickou církví.
Kvalita kadidla se určuje podle několika faktorů. Důležitou roli hraje barva, čistota, aroma, věk a tvar.
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ RECEPT NA NALOŽENÉ PLODY SCHIZANDRY V MEDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Máte,prosím někdo recept s dávkou medu a plodů schizandry,jak dlouho nechat naložené a jak užívat ?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Domácí pastilky ze schisandry
Ingredience:
- 29 gramů prášku ze schisandry
- 1 lžíce medu
- okvětní lístky z růže nebo jiný rostlinný prášek na stužení pastilky - volitelně
Postup:
V případě že med je příliš tuhý, jemně ho nahřejeme ve vodní lázni, aby se roztekl. Do malé misky dáme prášek ze schisandry a zvolna přidáváme med dokud se nevytvoří těstovitá konzistence. Z těsta vytvarujte kuličky velikosti hrášku a obalíme je v prášku z okvětních lístků, aby se kuličky neslepovaly. Kuličky se uloží do těsného obalu na tmavé místo nebo v chladničce.
Doporučené použití: 3 až 6 g denně.
Kadidlo nebo olej z kadidla se dají nejjednodušeji koupit v internetových obchodech, kde se jejich cena pohybuje od 50 korun za kadidlo v množství 50 g a od 320 korun za 5 ml oleje.
V naší poradně s názvem BÍLÝ OCET NA PRÁDLO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Prosím o radu, kde se dá koupit bílý ocet?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Bílý ocet je u nás běžně k dostání v obchodech s potravinami. Vyskytuje se ve dvou variantách a to jako bílý ocet kvasný a bílý ocet destilovaný. Vyzkoušejte, který bude pro váš účel použití ten lepší. Zde jsou vidět ceny, za které je bílý ocet v prodeji: https://www.zbozi.cz/potrav…
Kadidlový olej pomáhá vyhlazovat stopy po jizvách, stopách akné a dalších vad pokožky, zamezuje tvorbě vrásek. Aplikujte jej přímo na pokožku. Zamezuje svědění pokožky –stačí aplikovat pár kapek kadidlového oleje přímo na oblast svědění. Kadidlový olej má schopnost napínat pokožku, zlepšovat její tón, pružnost i její schopnost bojovat proti baktériím a nečistotám. Své uplatnění najde rovněž ve vašem anti-aging přírodním arzenálu. Zpevňuje křehké nehty– abyste dosáhli zpevnění nebo posílení křehkých nehtů, aplikujte 1 kapku denně.
Zatímco si dnes mnoho lidí spojuje kadidlový olej jen s vírou a náboženskými obřady, dříve tomu tak nebylo. Než se stalo kadidlo takto vykresleným symbolem, byl kadidlový olej užíván pro zdravotní účely o tisíce let dříve, než vzniklo křesťanství nebo než byly vynalezeny první léky moderní medicíny.
Kadidlo a jeho produkty jsou dováženy z Indie. Pryskyřice kadidla se shromažďuje v průběhu celého roku a používá se k přípravě tinktury, oleje, krémů a potravinových doplňků. Jedlé kadidlo musí být transparentní, bez černých nebo hnědých snítek. Můžete jako jinou variantu také použít kadidlo v kapslích. Tinkturu Boswellia lze koupit nebo také vyrobit doma nalitím 80% alkoholu na pryskyřici.
Kadidlo se dá pálit následovně – písek nasypeme do kadidelnice tak, aby vytvořil asi centimetrovou vrstvu. Vezmeme do kleštiček samozápalný uhlík a zapálíme ho. Uhlík rozehříváme asi dvacet sekund, dokud uhlík nepřestane jiskřit. Poté ho vložíme do kadidelnice. Zhruba po minutě můžeme začít sypat kadidlo na uhlík. Začněte malými dávkami a podle své libosti pak dávku zvyšujte. Nenechávejte kadidelnici s uhlíkem bez dozoru. Uhlí uhaste vodou.
Olej můžete přidat do aromatické lampy, a to tak, že nakapete pár kapek do vody, která se nad svíčkou odpařuje.
Nejlepší dřevo z túje, pochází z rodu stálezelených Thuja plicata a Thuja occidentalis. Dřevo túje je známé svou nízkou hmotností, trvanlivostí a odolností vůči hnilobě, díky čemuž je vhodné pro různé aplikace, včetně stavebnictví, nábytku a dokonce i hudebních nástrojů.
Západní červený cedr (Thuja plicata)
Tento druh pochází z pacifického severozápadu a je ceněn pro své červenohnědé jádrové dřevo a světlou běl. Je známý svou výjimečnou trvanlivostí a běžně se používá na obložení, šindele a plotové sloupky.
Severní bílý cedr (Thuja occidentalis)
Tento druh, známý také jako východní arborvitae, pochází z východní Severní Ameriky. Je výjimečně lehký a měkký, ale jeho odolnost vůči hnilobě ho činí cenným pro venkovní použití, jako jsou plotové sloupky a šindele, a také pro vnitřní použití.
Túje (Tetraclinis articulata):
Ačkoli technicky nepatří do rodu Túje, dřevo Túje je také vysoce ceněno pro svou jemnou kresbu, bohatou barvu a drsné vzory. Pochází z pohoří Atlas v severní Africe.
Vlastnosti dřeva z túje
Lehké
Dřevo Túje je obecně lehké, přičemž západní červený cedr váží kolem 350-400 kg/m³.
Odolné
Je přirozeně odolné vůči hnilobě, houbám a hmyzu, takže je vhodné pro venkovní použití a aplikace, kde je důležitá dlouhověkost.
Snadno opracovatelné
Dřevo z túje je relativně měkké a snadno se řeže, tvaruje a upravuje.
Příjemně voní
Po broušení vydává výraznou, příjemnou vůni, která je také známá tím, že odpuzuje hmyz.
Rozměrově stabilní
Má dobrou rozměrovou stabilitu, což znamená, že se při změnách vlhkosti příliš nesmršťuje ani nebobtná.
Běžné použití
Stavební práce: Plotové sloupky, šindele, obklady, sruby a další venkovní stavby.
Nábytek: Díky své odolnosti a zpracovatelnosti se používá pro vnitřní i venkovní nábytek.
Hudební nástroje: Západní červený cedr se používá na kytarové rezonanční desky a dřevo thuje se používá na luxusní kusy.
Ostatní: Truhly (na odpuzování molů), konstrukce kánoí a dokonce i esenciální oleje.
Důležité informace
Alergie
Někteří jedinci mohou být citliví na prach z thuje plicata (západního červeného cedru) a mohou mít alergické reakce nebo dýchací potíže.
Esenciální olej
Esenciální olej z thuje, získaný ze dřeva a listí, má některé léčivé vlastnosti, ale měl by se používat s opatrností, protože ve vysokých dávkách může být jedovatý.
Udržitelnost
Je důležité získávat dřevo thuje z udržitelně obhospodařovaných porostů, aby byla zajištěna jeho trvalá dostupnost.
Dvouděložné plevele, které jsou ve spektru účinnosti Bofixu, jsou nejcitlivější ve fázi 2 až 4 listů, svízel přítula ve fázi 1 až 4 (i více) přeslenů. Pcháč oset by měl v době aplikace vytvářet přízemní listové růžice, případně může být ve fázi prodlužovacího růstu lodyhy.
Přípravek lze používat i na traviny, které používáme ke krmení, zde je ochranná lhůta 28 dnů.
Odměřené množství přípravku se vlije do nádrže aplikačního zařízení, naplněné polovinou množství vody. Po promíchání se nádrž doplní druhou polovinou vody, případně se před doplněním přidají odměřená množství dalších přípravků a obsah nádrže se před doplněním opětovně promíchá. Při přípravě směsi je zakázáno míchat koncentráty, přípravky se do nádrže vpravují odděleně.
Postřik provádějte jen za bezvětří nebo mírného vánku, v tom případě ve směru po větru od dalších osob. Ucpané trysky postřikovače se nesmí profukovat ústy. Po ukončení práce opusťte ošetřované prostory! Další práce lze provádět až po důkladném oschnutí ošetřených rostlin. Riziko, které představuje přípravek pro uživatele, je přijatelné, pokud celková doba práce s přípravkem nepřesáhne 30 minut během jednoho dne. Před použitím si přečtěte přiložený návod k použití. Nevpouštějte na ošetřenou plochu domácí zvířata po dobu 10 až 14 dní, dokud zelená hmota nezačne odumírat. Pravidelná práce s přípravkem je nevhodná pro alergické osoby, protože obsahuje senzibilizující látku.
Po vyprázdnění aplikačního zařízení jej vypláchněte čistou vodou (čtvrtinou objemu nádrže zařízení), případně s přídavkem čisticího prostředku nebo sody (3% roztokem). V případě použití čisticího prostředku se řiďte návodem k jeho použití.
Ochrana dýchacích orgánů: není nutná. Ochrana rukou: gumové nebo plastové rukavice. Ochrana očí a obličeje: brýle nebo obličejový štít. Ochrana těla: celkový ochranný oděv a nepromokavý plášť s kapucí (turistická pláštěnka), popřípadě (na míchání/ředění přípravku) plastová zástěra nebo zástěra z pogumovaného textilu. Dodatečná ochrana hlavy: není nutná. Dodatečná ochrana nohou: gumové nebo plastové holinky (s ohledem na práci v zemědělském terénu nebo zahrádkářském terénu). Po skončení práce až do odložení pracovního oděvu a dalších ochranných pracovních pomůcek a do důkladného umytí nejezte, nepijte a nekuřte. Pracovní oděv a ochranné pracovní pomůcky před dalším použitím vyperte. Osoby alergické by s přípravkem neměly pracovat.
Cylindrický zámek se skládá z těla, cylindru, pružinek, spodních stavítek a horních stavítek. K tomu, aby bylo možné cylindrem v zámku otočit, je potřeba dostat všechna spodní stavítka pod shear line (rozhraní mezi cylindrem a tělem zámku) a horní stavítka nad ní. Pak je možné odemknout zámek. Kdyby klíč nebyl určený pro daný zámek, jedno nebo více stavítek bude bránit otočení cylindru (budou přesahovat shear line). Tak funguje blokovací ústrojí zámku. Zbytek zámku tvoří prsten, který zamyká západku ve dveřích. Prsten není k cylindru napevno připevněný, přenos síly je tady řešen pomocí spojky, kterou špička klíče zatlačí z cylindru do prstenu po vložení klíče. Pak je možné odemknout nebo zamknout dveře. K takzvanému pickování potřebujete dva nástroje. Jedním z nich je planžeta, kterou se tlačí přímo na stavítka, čímž se odemyká zámek. Druhým je napínák, jímž se otáčí cylindr zámku.
Trubkové zámky jsou velice zvláštní umístěním stavítek, ta nejsou umístěna v pravém úhlu ke klíči, ale přímo v ose trubkové části klíče a zapadají do zářezů po obvodu klíče. Není neobvyklé vidět jednoduché varianty (s jedním či dvěma stavítky). Většinou se ale používají jen k zabezpečení nápojových automatů anebo jako zámky k notebookům. Většinou jsou k vidění se sedmi, osmi, nebo deseti stavítky, ale je možné setkat se i s jiným počtem. Existují dvě možnosti, jak otevřít trubkový zámek bez klíče, a to buď speciálním paklíčem (tubular pick – vyrábějí se pro různé počty stavítek), nebo napínákem na korunkové zámky. Paklíč funguje tak, že stavítka na něm se nastaví na výšky, které odpovídají zářezům v klíči (toho se docílí tak, že se paklíč zatlačí do zámku a následně se utáhnou jehly na paklíči) a zámek se otevře jako při použití klíče. Při použití napínáku se postupuje jako při „pickování“ obyčejného cylindrického zámku – tension se vloží do zámku a následně na něj jednou rukou začneme tlačit. Druhou rukou vezmeme jehlu, planžetku nebo jiný libovolný předmět, kterým se dá zatlačit stavítko do zámku, a postupně „pickneme“ všechna stavítka. Tato metoda má ale oproti použití tubular picku jednu nevýhodu – zámek musíte „picknout“ vícekrát (podle počtu pinů), protože po pootočení cylindrické části stavítka opět vyskáčou. Za chvíli máte ale i tak zámek odblokovaný a je možné otočit cylindrickou částí zámku.
V cylindrických zámcích se obyčejně jako spodní stavítko (driver pin) používá v podstatě tentýž váleček, jako pro horní stavítka (key piny). Je ale čím dál tím častější, že i v levných cylindrických vložkách bývá alespoň jedno ze spodních stavítek vyměněno za takzvaný security pin – bezpečnostní st