POZEMKY DLE JMÉNA

Nahlížení do katastru podle jména

Nahlížení do KN je volně přístupné všem uživatelům internetu, nevyžaduje žádnou registraci a je bezplatné. Možnosti výstupů jsou však oproti aplikaci „Dálkový přístup do KN“ omezené. Výpis z katastru nemovitostí a některé další výstupy aplikace „Nahlížení do KN“ zdarma neumožňuje, ale lze v této aplikaci provést jejich nákup. Platba je realizována prostřednictvím platebního portálu.

Katastr lze prohledávat mnoha způsoby. Pokud jde o online prohlížení, tak lze vyhledávat podle parcely, stavby, jednotky, práva stavby, řízení, mapy, listu vlastnictví a katastrálního území. Po přesném vyhledání je možné zjistit i majitele daného pozemku. Ovšem samotné hledání podle majitele umožněno není. Pro rozšířené možnosti dálkového přístupu je potřeba se zaregistrovat, a to přímo na dotyčném katastrálním úřadě, který náleží k vašemu kraji. Pro vyhledání bližších informací je vždy nutné znát potřebné informace pro hledání, následně je již hledání snadné.

Vlastnická práva ke všem svým nemovitostem je možné zjistit na katastrálním úřadu nebo pomocí dálkového přístupu.

Vyhledávání podle jména v aplikaci „Nahlížení do KN“ nelze, toto je možné pouze v placené aplikaci.

Chcete-li zjistit rozsah svého nemovitého majetku, je to možné učinit osobně na katastrálním úřadu nebo pomocí dálkového přístupu. V bezplatné aplikaci „Nahlížení do KN“ toto není možné. A rovněž zjištění rozsahu cizího majetku (nemovitého) nelze provést v aplikaci „Nahlížení do KN“ podle jména, ale pouze na katastrálním úřadě, a to na základě rozhodnutí soudu.

Pokud si chcete prověřit cizí majetek v bezplatné aplikaci, musíte znát buď číslo parcely, číslo pozemku, katastrální území, list vlastnictví, nebo si otevřít přehledovou mapu a pozemky si vyhledat slepě na mapě a následně si o nich zjistit informace o vlastnických vztazích. Až zjistíte požadovaného vlastníka, je možné podle listu vlastnictví v daném katastrálním území dohledat veškerý jeho nemovitý majetek.

Zdroj: článek Výpis z katastru nemovitostí podle jména

Poradna

V naší poradně s názvem VÝPIS Z KATASTRU NAHLÍŽENÍ PODLE JMÉNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Baarová.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Výpis z katastru nahlížení podle jména

Pěstování vinné révy

Réva vinná je popínavá dřevnatá liána, pnoucí se po oporách, k nimž se přichycuje pomocí úponků. Kulturní formy se pěstují na vinicích. Jsou světlomilné a vyžadují teplé, dobře propustné půdy, které jsou bohaté na živiny. Svahovité pozemky mají pro pěstování révy vinné význam na jaře a na podzim jako ochrana proti mrazům. Rovinaté pozemky nejsou pro produkci kvalitních vín příznivé. Expozice ke světovým stranám ovlivňují příjem slunečního záření. Pro pěstování jsou nejvhodnější jihovýchodní, jižní a jihozápadní expozice. Absolutně nevhodné pro pěstování jsou severní expozice. Réva se využívá i jako koření v kombinaci s malým množstvím vína k dochucování drůbeže, zvěřiny a masa vůbec. Z révy se vyrábí kvasný vinný ocet, vhodný do jarních salátů, a oblíbené hrozinky či sultánky.

Zdroj: článek Jak pěstovat vinnou révu

Příběh

Ve svém příspěvku VÝPIS Z KATASTRU NAHLÍŽENÍ PODLE JMÉNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Šindelářová.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alexandra Marcikova.

Zdroj: příběh Výpis z katastru nahlížení podle jména

Stavba plotu na hranici pozemku

Plot je doplňkovou, poměrně jednoduchou stavbou na hranici území různých vlastníků, tedy různých zájmů. Z hlediska stavebně právního je s ní však spojeno mnohem více problémů, než by se na první pohled mohlo zdát. Stavební zákon stanoví jen v hrubých obrysech, jakým způsobem mají postupovat stavební úřady, proto se jejich praxe liší podle místních podmínek, zvyklostí a potřeb. Přitom jsou tyto postupy někde upraveny obecními vyhláškami, jinde nikoliv.

Dříve platilo, že vlastník pozemku odpovídá za postavení plotu po pravé straně při pohledu od veřejné komunikace a tento mu patří. V současné době takové obecné ustanovení neplatí, stavební zákon otázku vlastnictví neřeší. Jsou tedy v zásadě tři možnosti. Buď po vzájemné dohodě mezi sousedy není žádný plot, obvykle to bývá mezi pozemky mimo zástavbu v obci. Mít plot totiž není podle zákona obecnou povinností, nařizován je pouze ve vymezených případech. Druhou možností je, že sousední pozemky odděluje jeden plot. Vlastníkem je pak jeden ze sousedů, nejčastěji ten, který ho postavil, mohou ho však vlastnit společně. V tom případě je důležitá dohoda o jeho údržbě. Spíš absurdní možností jsou dva ploty na téže hranici. Stává se to naštěstí jen výjimečně, když se sousedé nedokážou dohodnout.

Doporučený postup při přípravě výstavby plotu:

• ověřit si hranice svého pozemku na katastrálním úřadě;
• zajít za sousedem a seznámit ho se svým záměrem;
• zjistit podmínky pro výstavbu plotu do ulice – předpisy, zvyklosti;
• zajít na stavební úřad s dobře ujasněným záměrem – přesné vymezení místa, skica;
• pracovník úřadu poradí, co všechno je třeba předložit k vydání územního souhlasu podle ustanovení § 96 odst. 1 stavebního zákona (zákon 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu): obvykle technický popis či nákres, souhlas souseda, prostupy přípojek, vyjádření správců dotčených inženýrských sítí a Policie ČR a v některých případech i souhlas památkářů;
• se sousedem si ujasněte, jak bude vypadat plot směrem na jeho pozemek, zavedená praxe je, že líc plotu (ta hezčí strana) se orientuje k sousedovi;
• podat žádost o územní souhlas s vyžadovanou dokumentací, kterou nemusí vypracovat k tomu oprávněná osoba;
• stavební úřad by měl do 30 dnů vydat sdělení o územním souhlasu, po jeho doručení vám vzniká právo začít s realizací plotu;
• práce je nutné zahájit do 12 měsíců od vydání územního souhlasu, pak ztrácí platnost; nejpozději v tuto chvíli se se sousedem dohodnout o údržbě plotu, především o přístupu na jeho pozemek za tímto účelem, nejlépe písemně.

Zdroj: článek Stavba plotu

Poradna

V naší poradně s názvem VLASTNICTVÍ NEMOVITOSTI PODLE JMÉNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radek Žebrák.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Vlastnictví nemovitosti podle jména

Vinná réva v Čechách

Jak se dostala réva k nám?

Víme z historie, že Římané v zájmu rozšiřování svého území vedli dlouhá desetiletí války s Kelty, Germány a jinými národy. Římští vojáci putovali Evropou, a v dobách, kdy zrovna nevedli urputné boje, mísili s místním obyvatelstvem a předávali jim výdobytky své kultury. S postupujícími vojsky se tak rozšiřovalo pěstování révy po ostatních částech Evropy, na území dnešní Francie, Rakouska, Maďarska, a také k nám. Velký vliv na rozvoj vinařství mělo rozšiřující se křesťanství: víno bylo potřebné pro náboženské obřady. S rozšiřováním křesťanství souvisí příchody různých církevních řádů na naše území (cisterciáci, premonstráti, benediktýni), kteří přinášeli vzdělanost – někteří z mnichů byli v té době téměř jedinými, kteří uměli číst a psát. Uměli také léčit, starat se o půdu, pěstovat různé rostliny a zemědělské plodiny a chovat domácí zvířata. A také pěstovat révu a z hroznů vyrábět víno. Navíc je panovníci často obdarovávali půdou.

V legendách a ve více či méně věrohodně napsaných kronikách se můžeme setkat s příběhem o sv. Ludmile, jak se stala křesťankou a jak vychovávala svého vnuka Václava k získávání praktických zkušeností s různými profesemi. Vypráví se, že sv. Václav okopával vinici a také šlapal hrozny při sklizni. Ať už je to pravda nebo jen legenda, z tohoto příběhu vyplývá, že v této době se réva na našem území běžně pěstovala. První písemné záznamy o existenci vinic v Čechách jsou z roku 1057, kdy se v zakládací listině biskupství v Litoměřicích uvádí, že kníže Spytihněv daroval litoměřické kapitule pozemky pro zřizování vinic v okolí Litoměřic včetně vinařů. První písemná zmínka o vinicích na Moravě pak pochází z roku 1101, a tou je také zakládací listina, tentokrát kláštera v Třebíči.

Jan Neruda píše ve své Baladě o Karlu IV.: „Eh, vezu révu z Burgund sem...“ Jak moc se Karel IV. zasloužil o rozvoj vinařství na našem území?

O Karlu IV. bychom z dnešního pohledu mohli říct, že to byl velmi dobrý ekonom a velmi úspěšný podnikatel. Měl schopnost vidět možnosti ke zlepšování stavu země. A velmi výrazně se zasloužil o rozmach českého vinařství. V roce 1351 nechal dovézt odrůdy, které znal z let výchovy na francouzském dvoře a které měly nahradit doposud pěstované odrůdy. Ty byly sice plodné, ale s malými hrozny a bobulemi a vína z nich byla nekvalitní, řídká a obsahovala málo alkoholu. S novými odrůdami dovezl i vinaře, kteří uměli révu vysázet a pěstovat a také vyrábět kvalitní vína, a měli to naučit i místní obyvatele. A aby byl o tuto zemědě

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Kalendář pro vinaře - prosinec

Příběh

Ve svém příspěvku VYHLEDÁVÁNÍ POZEMKŮ PODLE JMÉNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel David kobělář.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Erich Procházka.

Zdroj: příběh Vyhledávání pozemků podle jména

Evidence nemovitostí

V České republice správu údajů o tuzemských nemovitostech, jejich soupis, popis a geometrické a polohové určení zajišťuje Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK), respektive jeho krajské katastrální úřady. Součástí údajů spravovaných katastrem nemovitostí je také evidence vlastnických a jiných věcných práv a dalších, zákonem stanovených práv k těmto nemovitostem. Katastr nemovitostí je zdrojem informací pro řadu subjektů. Slouží například k ochraně práv k nemovitostem, pro daňové a poplatkové účely, k oceňování nemovitostí. Základní územní jednotkou je katastrální území.

Údaje z katastru nemovitostí dříve poskytovala pouze jednotlivá pracoviště katastrálních úřadů. Od začátku roku 2007 mohou na základě zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, vydávat výpisy z katastru nemovitostí vedle katastrálního úřadu rovněž obecní úřady, úřady městských částí, krajské a matriční úřady, notáři, Česká pošta a Hospodářská komora ČR.

Předmětem evidence v katastru nemovitostí jsou pozemky v podobě parcel (označené parcelním číslem), budovy spojené se zemí pevným základem (budovy, kterým se přiděluje popisné nebo evidenční číslo, nebo budovy, kterým se popisné nebo evidenční číslo nepřiděluje a které nejsou příslušenstvím jiné stavby evidované na téže parcele), byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky podle zvláštního zákona v budovách, rozestavěné budovy nebo byty a nebytové prostory, které budou podléhat evidenci. Evidují též přehrady, hráze, jezy, stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejich březích, stavby k využití vodní energie a stavby odkališť, pokud jsou spojené se zemí pevným základem.

Informace o vlastníkovi získáte na stránkách Katastrálního úřadu. Můžete si vybrat, zdali chcete vyhledat vlastníka parcely, stavby nebo bytové jednotky. Jakmile máte zobrazenu parcelu, stavbu nebo byt jejíhož vlastníka chcete dohledat, opište z obrázku kód pro zobrazení vlastníka a odešlete jej. Pokud jste kód opsali správně, což někdy může být náročné, zobrazí se vám všechny dostupné informace k danému objektu. Mezi tyto informace patří:

• Jména a adresy vlastníků a jiných oprávněných osob;
• Vlastnické právo a podíl;
• Omezení vlastnického práva (nejčastěji zástavní právo smluvní a věcná břemena);
• Jiné zápisy;
• Řízení, v rámci kterých byl k nemovitosti zapsán cenový údaj;

Zdroj: článek Jak nahlížet do katastru nemovitostí

Poradna

V naší poradně s názvem VÝPIS Z KATASTRU NEMOVITOSTÍ HERINK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Matoušková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Výpis z katastru nemovitostí herink

Typy orby

Existují 3 základní parametry, podle nichž můžeme orbu dělit:

1) doba orby

• letní neboli strnisková, která se provádí po včas sklizených plodinách, jako jsou ozimé směsky, rané brambory, a před setím meziplodin;
• podzimní, která slouží pro jarní plodiny, okopaniny, zvyšuje zásoby půdní vláhy, je zpracovaná mrazem, ničí plevel;
• zimní, která se provádí výjimečně, a to jen tehdy, když nemůžeme provést podzimní orbu, její nevýhodou je, že ochuzuje půdu o vláhu, zvyšuje zaplevelení, opožďuje termín setí (sázení), půda je po ní nerovnoměrně slehlá; výhodou jedině to, že ji lze použít na mělkých půdách a svažitých pozemcích;

2) hloubka orby

ovlivňuje všechny vlastnosti půdy a dělíme ji na:

• mělkou – do 18 cm, vhodná pro štěrkovité půdy;
• středně hlubokou – do 24 cm, vhodná ke všem plodinám;
• hlubokou – 24–30 cm, vhodná k okopaninám na těžších půdách;
• velmi hluboká – nad 30 cm, používá se na velmi utužených půdách, střídá se hloubka orby;

3) způsob orby

závisí na tvaru a velikosti pozemku, na jeho svažitosti, jak je mokrý, dále na termínu orby a použité technice – dle těchto parametrů se pak volí mezi těmito dvěma základními typy:

• záhonová orba – používá se na pravidelné pozemky, kdy se pozemek rozdělí na záhony, na nichž se pak provádí orba, a to buď do skladu nebo do rozoru:
• do skladu – orba začíná od středu a končí u krajů obdělávaného pozemku, spočívá v tom, že se uprostřed pozemku začne takzvaným rozpichem a další jízdy přikládají půdu směrem ke středu pozemku, takže vzniknou jakési „sklady“;
• do rozoru – začíná se orat od okraje obdělávaného pozemku a postupuje se do středu, kde vzniká takzvaný rozor;
• orba do roviny – provádí se takzvanými pracáky, tedy pluhy obracecími (pomocí hydrauliky), pojezd je člunkový; orbu začínáme z kraje pozemku a končíme opět u kraje, ale protějšího, tato orba má spoustu pozitiv:
• spoří pohonné hmoty;
• ušetří čas;
• šetří stroje;
• snižuje počet pojezdů;
• je vodná na svazích (po vrstevnicích).

Zdroj: článek Rytí a orba půdy

Poradna

V naší poradně s názvem VÝPIS Z KATASTRU NEMOVITOSTÍ PODLE JMÉNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kolářová Andrea.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Výpis z katastru nemovitostí podle jména

Stavební povolení

Nový stavební zákon v tomto mluví velmi jasně: pokud pergola dle § 103 zákona č. 183/2006 Sb. nepřesáhne zastavěnou plochu 25 m² a výšku 5 m, není pro tuto stavbu nutné stavební povolení ani zrychlené řízení v podobě ohlášení stavby. V případě, že pergola splní podmínku stavby, pro kterou není třeba územní souhlas nebo rozhodnutí, platí v tomto případě, že „stavba do 25 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se o jaderné zařízení nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací, je umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m, plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci.“

V případě, že některý z bodů není splněn, musíte zažádat o územní souhlas nebo rozhodnutí. Územní souhlas je ošetřen § 96 zákona č. 183/2006 Sb. Tento paragraf obsahuje i výčet dokumentů, které jsou k vydání územního souhlasu potřeba:

• doklady prokazující vlastnické právo, smlouvu nebo doklad o právu provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn; tyto doklady se připojují, nelze-li tato práva ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem; anebo souhlas podle § 86 odst. 3;
• souhlasná závazná stanoviska, popřípadě souhlasná rozhodnutí dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě rozhodnutí podle § 169 odst. 3 a 4;
• stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem;
• souhlasy osob, které mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům nebo stavbám na nich a tyto pozemky mají společnou hranici s pozemkem, na kterém má být záměr uskutečněn; souhlas s navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu; souhlas se nevyžaduje v případech stavebních záměrů uvedených v § 103, pokud nejsou umístěny ve vzdálenosti od společných hranic pozemků menší než 2 m;
• jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy.

Ve vyhlášce není rozveden důležitý pojem „příslušné výkresy“, který však rozvádí příloha č. 7 k vyhlášce č. 503/2006 Sb. Jedná se o žádost o územní souhlas, který je třeba vyplnit a odnést na stavební úřad, ale také podrobnější seznam příloh, které jsou spolu s žá

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Stavba pergoly

Příběh

Ve svém příspěvku NAHLÍŽENÍ DO KATASTRU PODLE JMÉNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Nerudová.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Nahlížení do katastru podle jména