Pračka pere normálně, vodu nabírá, vypouští, ale jakmile přijde na ždímání, ozve se pískavý nebo kvílivý zvuk. V tu chvíli většině lidí proběhne hlavou stejná otázka: „Je to jen nepříjemný zvuk, nebo začíná průšvih?“ Člověk stojí u pračky, poslouchá, váhá a zvažuje, jestli volat servis, nebo to ještě chvíli vydrží.
Dobrá zpráva je, že pískání při ždímání ve většině případů neznamená okamžitou havárii. Podle toho, kdy a jak pračka píská, se dá poměrně přesně odhadnout příčina, poznat, co zvládnete vyřešit doma bez instalatéra, a hlavně kdy už další praní nedává smysl.
FAQ – často kladené otázky
Je pískání pračky při ždímání vždy známkou poruchy?
Pískání pračky při ždímání není vždy okamžitá porucha, ale je to varovný signál, že některá mechanická část už nepracuje ideálně.
Servisní technik: V praxi vidím, že krátké písknutí při rozběhu ještě nemusí znamenat zásadní problém. Pokud se ale zvuk opakuje při každém ždímání nebo se postupně zhoršuje, už jde o závadu, kterou je potřeba řešit.
Mohu s pískající pračkou ještě normálně prát?
Ano, v některých případech lze s pískající pračkou ještě prát, ale záleží na charakteru zvuku a jeho vývoji.
Servisní technik: Pokud jde o lehké pískání typické pro řemen a pračka jinak funguje normálně, krátkodobé používání obvykle nevadí. Jakmile se ale objeví hučení, vibrace nebo kolísání otáček, další praní už může způsobit větší škody.
Může pískání při ždímání způsobit, že se pračka úplně rozbije?
Ano, dlouhodobé ignorování pískání může vést k vážnému poškození, zejména pokud je příčinou ložisko bubnu.
Servisní technik: Ložiska se většinou nerozpadnou ze dne na den. Problém je v tom, že postupně ničí další části pračky. Když se závada přehlíží, může dojít k poškození bubnu nebo motoru, což už znamená ekonomický konec spotřebiče.
Jak poznám rozdíl mezi pískáním řemene a ložisek?
Rozdíl je především ve zvuku a jeho průběhu během ždímání.
Servisní technik: Řemen píská spíš ostře a krátce, často hlavně při rozběhu. Ložiska naopak vytvářejí hlubší, souvislé hučení, které se zvyšuje s otáčkami a obvykle se postupně zhoršuje v čase.
Pomůže snížit náplň pračky, když píská?
Ano, menší náplň může dočasně snížit intenzitu pískání, ale problém tím nezmizí.
Servisní technik: Menší hmotnost znamená menší zátěž na přenos otáček. To může zvuk utlumit, ale příčina zůstává stejná. Je to spíš diagnostický trik než řešení.
Může pískání způsobit špatně vyvážené prádlo?
Špatně rozložené prádlo může zesílit zvuky, ale většinou není hlavní příčinou pískání.
Servisní technik: Nevyvážená náplň způsobí spíš bouchání a vibrace. Pokud slyšíš vyloženě pískavý nebo kvílivý zvuk, téměř vždy jde o mechanickou část pračky.
Je pískání při ždímání nebezpečné z hlediska bezpečnosti domácnosti?
Samotné pískání obvykle nepředstavuje okamžité bezpečnostní riziko, pokud není doprovázeno dalšími projevy.
Servisní technik: Rizikové je to ve chvíli, kdy se objeví únik vody, zápach spáleniny nebo výrazné vibrace. V takovém případě je lepší pračku ihned vypnout a nepokračovat v praní.
Vyplatí se opravovat starou pračku, když začne pískat?
Oprava staré pračky se vyplatí jen u jednodušších závad, typicky u řemene nebo drobných mechanických částí.
V naší poradně s názvem THUJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bretislav.
Dobrý den.
Mám problém s thujemi.Viz foto.
Copak je to za choroba a nebo co to způsobuje.Mám je nově zasazené podle rady zahradníka.Vláhy mají dost možná až nekdy moc když pořádně zaprší.Moc děkuji za rady.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na obrázku je vidět píseň Cercosporidium na tújích. Je to nákaza, která se bude šířit na okolní túje. Existuje proti tomu postřik přípravkem SCORE 250 EC, což je účinný fungicid proti plísni Cercosporidium. Tady je vidět jak vypadá balení i cena přípravku SCORE 250 EC: https://www.zbozi.cz/hledan…
U plísní je vhodné postřik opakovat po dvou týdnech. Postupujte podle návodu k použití.
Zde najdete základní tipy, jak se starat o pračku:
Důvodem zápachu pračky jsou často bakterie a plísně, pro něž představuje vlhko ideální prostředí. Místnost, kde je umístěna pračka, pravidelně větrejte.
Stejně tak přistupujte i k filtru a prostoru za ním. Je nutné zbavit se všech usazenin a nečistot.
Dávkujte prášek podle návodu, druhu tkaniny a tvrdosti vody.
Po vyprání nechte otevřený zásobník i dvířka pračky.
Čas od času, nejlépe 2x za měsíc, nastavte pračku na 60 nebo 90 stupňů. Ložnímu prádlu, ručníkům a utěrkám to jen prospěje.
Ekologickým pradlenkám se doporučuje nastavit pračku na 90 stupňů a do bubnu místo prádla nalít litr octa.
Alespoň jednou za čtvrt roku vyčistěte filtr a po každém praní zkontrolujte za pomoci suchého hadříku těsnicí gumu umístěnou u dvířek pračky.
Doporučuje se také pozorně číst návody, zejména pokud se rozhodujete prát třeba vlnu. Ne vždy je na ni pračka vhodná a může dojít i k jejímu zanesení.
Občas zkontrolujte i hadici přívodu a odvodu vody. Popraskané přívodní hadice vyměňte, než vytopíte sousedy. Stejně tak odpadní hadice.
Někteří výrobci již u svých praček vyvinuli samočisticí programy nebo programy na čištění parou, ale lze se bez nich obejít. Někdy ani sebelepší rady nepomohou a je nutné se obrátit na profesionály. Pračka může trpět konstrukční vadou, například bubnu, čerpadla nebo motoru, a pak je třeba pračku rozebrat a opravit.
Pračka není jen prostředek s tlačítky a s výstupem čistého prádla. Prádlo nemůže být čisté a voňavé, jestliže nebude čistá pračka. A pračka, to není jen buben z vnitřní strany a bílá bedna zvenčí. Je to celá nádrž na vodu, ve které se buben točí. Jsou to hadice rozvádějící prášek, aviváž a hlavně těsnění s všemožnými záhyby. Právě místa, která nevidíme, jsou často až neuvěřitelně znečištěná zaschlým práškem, aviváží, neodpařenou vodou a špínou z oblečení. Pokud byste viděli vnitřek pračky, tak už v ní prát snad ani raději nebudete.
Já: Setkávám se s tím pořád. Pračka vypere v tichosti, ale jakmile začne ždímání, ozve se pískání. Proč zrovna tahle fáze?
Servisní technik: Protože při ždímání dostává pračka úplně jinou zátěž než při praní. Buben se roztočí na vysoké otáčky, motor i přenos síly pracují na maximum a všechny mechanické části jsou pod největším tlakem.
Já: Takže to není náhoda, že se zvuk neozývá dřív?
Servisní technik: Přesně tak. Spousta závad se projeví až ve chvíli, kdy se něco musí točit rychle a pod zátěží. Při pomalém praní to ještě zvládne, při ždímání už ne.
Já: Lidi se často bojí elektroniky nebo čerpadla.
Servisní technik: To je častý omyl. Elektronika nepíská a čerpadlo pracuje hlavně při vypouštění vody. Pokud pračka píská hlavně při ždímání, téměř vždy řešíme čistě mechanický problém.
Použijte metodu našich babiček, která naprosto spolehlivě zabírá. Ocet je jak k pračce, tak k přírodě mnohem šetrnější než k čištění nabízené chemické výrobky, navíc je výborný proti vodnímu kameni, dezinfikuje a po vyprání není cítit. Na čištění pračky si tedy připravte ocet, klidně stačí běžný typ. Pokud chcete, můžete použít i ocet bílý, bez přidaných barviv. Doporučuje se přidat i sáček prací sody zakoupené v drogerii. Pak si ještě připravte starý zubní kartáček a utěrku z mikrovlákna. Půl hrnku sody nasypte do přihrádky na prací prášek a ocet dejte až po okraj do oddílu pro máchání. Poté nastavte pračku na ten nejdelší cyklus a nejvyšší možnou teplotu, tedy 90 až 95 °C, a spusťte program. Doporučuje se vypnout pračku dříve, než přejde prací cyklus do fáze máchání – přerušte jej a nevypouštějte vodu. Vodu s octem můžete v pračce nechat přes noc. Přesvědčte se, zda se nedá pračka otevřít, když je plná. Následně nechte celý program projet ještě jednou naprázdno bez přerušení s polovinu octa vloženého rovnou do praní a bez sody.
Poté přichází na řadu manuální čištění. Vyjměte zásuvku na prací prostředky a propláchněte ji sprchou. Starým zubním kartáčkem pak vyčistěte vše, co se octem a sodou ještě nepodařilo odstranit. Vyčistěte i otvor, kam se zásuvka umisťuje. Stejně tak očistěte těsnění kolem otvoru na plnění, vyndejte zapomenuté papírové kapesníky a zachycené vlasy. Pak vše vytřete vlhkým hadrem.
Čištění pračky octem zaručeně zabírá. Nezapomeňte nakonec vyčistit filtr pračky. Při čištění filtru možná objevíte mince, knoflíky, sponky a spoustu dalších „pokladů“. Pak už jen pračku otřete zvenčí. Zubní kartáček se hodí na spáry, drážky i okraje tlačítek. Je dobré pračku i odpojit od vody, odsunout ji a vyčistit spoustu usazeného prachu za ní.
Já: Dá se poznat, kdy je pískání ještě v pohodě a kdy už je to průšvih?
Servisní technik: Ano, ale chce to poslouchat a vnímat souvislosti. Pokud pračka píská, ale drží otáčky, neskáče po koupelně a pere stejně jako dřív, většinou nejde o okamžitou havárii.
Já: Takže můžu být klidný?
Servisní technik: Klidný ano, lhostejný ne. Důležité je, jestli se zvuk mění. Když pískání zůstává stejné týdny, je to jiné, než když se z týdne na týden zhoršuje, přechází v hučení nebo se přidají vibrace.
Já: Hodně lidí řeší, že to píská hlavně při plné pračce.
Servisní technik: A to je důležitá informace. Zátěž často odhalí problém v přenosu síly. Prázdná pračka se roztočí snadno, plná už ukáže slabé místo.
Černání stříbra je jedním z efektů technologického vývoje. Ačkoliv se nám to může zdát absurdní, tak ještě přibližně před dvěma sty lety se vyskytovalo minimálně, a proto i pravidelné čištění nebylo nijak obvyklé. Sirovodík, který se nachází v ovzduší, je právě důvodem, proč musíme stříbro jednou za čas čistit. Technologický vývoj má prostě své známé i méně známé negativní účinky.
Doma stříbro můžeme čistit mnoha způsoby, asi nejlepší z nich je zároveň jedním z nejjednodušších. Před čištěním si musíme připravit mýdlo, alobal, skleněnou nebo umělohmotnou (železná se nehodí) nádobu o takové velikosti, aby se tam vešel celý stříbrný předmět, který budeme čistit, voda (nejlepší je destilovaná, ale stačí i z vodovodu) a sůl v množství přibližně pěti lžiček na jeden litr vody (pokud máme doma jedlou sodu nebo prášek do pečiva, tak je na čištění můžeme také použít). Nádobu vyložíme alobalem a vlijeme vařící vodu, do které podle množství nasypeme sůl v uvedeném poměru a rozmícháme. Stříbro omyjeme mýdlem, abychom se zbavili případných nečistot a hlavně mastnoty, pod tekoucí vodou opláchneme a vložíme do slaného roztoku. Tam v závislosti na stadiu zčernání stříbra začne docházet k chemické reakci a stříbro se samo začne čistit. U málo zčernalých předmětů to může být velmi rychlý proces. Pokud máme stříbra více, tak stejný roztok můžeme použít několikrát, jen s každým dalším čištěním se rychlost a síla čištění budou zmenšovat. Pokud už roztok nefunguje vůbec, tak vytvoříme nový – s tím, že je nutné vyměnit i alobal. Když je stříbro čisté, tak ho ještě opláchneme pod tekoucí vodou, abychom ho zbavili slaného nánosu. Tato domácí metoda je považovaná za nejlepší jednak z důvodu minimální náročnosti, jednak proto, že stříbro takto nepoškodíme různými drobnými škrábanci. Občas se může stát, že stříbro máme tak zčernalé, že tato metoda nefunguje. V tom případě buď využijeme služeb specialisty, nebo si koupíme prostředek na čištění stříbra, ale při čištění rozhodně nedrhneme, protože u silného nánosu bychom s jistotou předmět poškodili.
Mezi další metody, které můžeme použít doma, ale nejsou tak úspěšné, patří namáčení stříbra do coly nebo na čtvrt hodiny do vody s octem (přibližně jedna lžíce na jeden litr). Asi nejznámější – ale zároveň asi i nejhorší (no možná kromě dření na sucho) – je čištění stříbra zubní pastou. Negativa tohoto čištění jsou docela samozřejmé. Ať třeme šperk pastou, jak chceme, tak je velmi těžké, ne-li téměř nemožné, se dostat do všech zákoutí čištěného předmětu, a navíc třením stříbro obrušujeme a škrábeme, takže vlastně dotyčný předmět ničíme.
Lze použít kyselinu solnou na ucpaný odpad v bytě?
Kyselinu solnou na ucpaný odpad v bytě lze použít jen ve velmi omezených případech a rozhodně ne jako univerzální řešení.
V bytě bývá problémem hlavně kombinace plastových sifonů, tuků a organických zbytků. Kyselina solná tyto usazeniny nerozpustí a může je jen uvolnit a znovu zachytit jinde. Smysl má pouze tam, kde jde o minerální nánosy, například u WC nebo podlahových odtoků. Pokud se problém vrací, další použití kyseliny obvykle situaci zhorší a zvyšuje riziko poškození potrubí.
Pomůže kyselina solná na kuchyňský dřez?
Kyselina solná na kuchyňský dřez ve většině případů nepomůže a patří mezi nejčastější chyby při čištění odpadu.
Kuchyňské odpady jsou typicky zanesené tuky, zbytky jídla a saponáty, které kyselina solná nerozpouští. Naopak může uvolnit další usazeniny, které se zachytí v plastovém sifonu. Výsledkem je krátké zlepšení a následné zhoršení průtoku. V kuchyni bývají mnohem účinnější mechanické metody, případně odborný zásah, pokud se problém opakuje.
Je kyselina solná bezpečná pro plastové trubky?
Kyselina solná a plastové trubky nejsou ideální kombinací, zejména při opakovaném použití.
I když plast obvykle nereaguje okamžitě, kyselina může materiál postupně oslabovat a naleptávat. Riziko je vyšší u sifonů a kolen, kde se kyselina drží déle. Poškození nemusí být vidět hned, ale projeví se časem netěsností nebo prasknutím. Proto se opakované použití kyseliny v plastových odpadech obecně nedoporučuje.
Funguje kyselina solná lépe v rodinném domě než v bytě?
Kyselina solná v rodinném domě může někdy fungovat lépe než v bytě, ale stále má svá omezení.
Výhodou domu je často starší kovové nebo litinové potrubí a lepší přístup ke rozvodům. Kyselina zde může narušit minerální nánosy, ale zároveň může urychlit korozi starých trubek. Pokud se problém opakuje, je lepší využít mechanické čištění nebo odborný zásah. Kyselina by měla být spíš výjimečný krok než běžná praxe.
Proč se odpad po kyselině solné často zhorší?
Zhoršení odpadu po kyselině solné je časté a většinou souvisí se špatným odhadem typu ucpání.
Kyselina dokáže narušit minerální složku usazenin, ale tuky a organické zbytky zůstávají. Uvolněné části se pak znovu zachytí v užších místech potrubí. Výsledkem je stav, kdy odpad krátce funguje lépe, ale následně se ucpe víc než předtím. Tento scénář je typický signál, že chemické řešení není správná cesta.
Kdy má kyselina solná na čištění odpadu smysl?
Kyselina solná na čištění odpadu má smysl pouze tehdy, pokud jde o minerální usazeniny a jednorázový zásah.
Typickým příkladem je močový nebo vodní kámen ve WC nebo podla
Já: To je asi otázka, kterou si lidi kladou nejčastěji. Kdy má ještě cenu pračku opravovat a kdy už je lepší se s ní rozloučit?
Servisní technik: Rozhoduje kombinace tří věcí: stáří pračky, typ závady a cena opravy. Když se bavíme o řemenu nebo drobné mechanice, dává oprava smysl skoro vždy.
Já: A kdy už ne?
Servisní technik: Jakmile se dostaneme k ložiskům u pračky starší sedmi až osmi let, začíná to být na hraně. Ne proto, že by to technicky nešlo, ale proto, že cena práce a dílů se blíží hodnotě celé pračky.
Já: Takže někdy je oprava spíš emocionální než rozumná.
Servisní technik: Přesně. Lidi často říkají: „Vždyť ještě pere.“ Ano, pere, ale další měsíce provozu mohou poškodit buben nebo motor. Pak už se nebavíme o jedné opravě, ale o řetězci problémů.
Já: Existuje nějaký jasný signál, kdy už bych měl pračku vypnout?
Servisní technik: Ano. Pokud se k pískání přidá hlasité hučení, kovové zvuky, únik vody nebo pračka při ždímání výrazně poskakuje, další praní už nedoporučuji. V tu chvíli riskuješ větší škody.
Já: Existují ještě jiné příčiny, na které lidi zapomínají?
Servisní technik: Určitě. Třeba napínací kladka řemene. Když se zanese prachem nebo vyschne, může při určitém rozsahu otáček pískat, i když je samotný řemen v pořádku.
Já: To zní záludně.
Servisní technik: Je. Další věc je rezonance. Pračka stojí na nerovné podlaze, tlumiče už nejsou v kondici a při ždímání se zvuk násobí. Lidi pak řeší pískání, ale příčina je kombinovaná.
Já: Setkal ses i s cizími předměty?
Servisní technik: Ano, hlavně mince nebo drátky z podprsenek. Ty se mohou dostat mezi buben a vanu a při vysokých otáčkách vydávat pískavé nebo kovové zvuky. Není to časté, ale stává se to.
Co bych dnes udělal jinak a pro koho to není vhodné
Já: Když se ohlédneš zpátky, co bys dnes lidem poradil udělat jinak?
Servisní technik: Nenechat se ukolébat tím, že pračka „ještě jede“. První písknutí je varování, ne závada na poslední chvíli. Kdo reaguje hned, často vyřeší problém levně.
Já: A pro koho není domácí řešení vhodné?
Servisní technik: Pro lidi, kteří se necítí jistě u spotřebičů nebo mají pračku ještě v záruce. Tam je lepší nezasahovat a nechat to na autorizovaném servisu.
Já: Takže domácí zásah má svoje limity.
Servisní technik: Přesně. Smyslem není si dokazovat šikovnost, ale udělat správné rozhodnutí. Někdy je to oprava, jindy včasné vypnutí.
Já: Hodně lidí se ptá, jak dlouho s tím můžou prát, než se něco stane.
Servisní technik: To je klíčová otázka. U řemene může pračka pískat týdny až měsíce, aniž by došlo k okamžitému poškození. U ložisek je vývoj mnohem rychlejší a hlavně dražší.
Já: Jak to vypadá v praxi?
Servisní technik: Nejprve si všimneš zvuku jen občas. Pak se ozývá při každém ždímání. Nakonec se přidají vibrace a úniky vody. V té chvíli už se často ničí i další části pračky.
Já: Takže čas hraje proti mně.
Servisní technik: Přesně. Čím dřív člověk problém pojmenuje, tím větší má šanci, že oprava bude jednoduchá a levná.
Vývoj pískání pračky v čase a dopad na opravitelnost
Já: Když říkáš, že jde většinou o mechaniku, co vidíš v praxi nejčastěji?
Servisní technik: Jednoznačně řemen. U praček, které nemají přímý náhon, je řemen nejslabším článkem. Postupně se vytahá, ztvrdne nebo začne klouzat.
Já: A to pak píská?
Servisní technik: Přesně. Při rozběhu do vysokých otáček řemen nestíhá přenášet výkon, lehce prokluzuje a ozývá se typické pískání. Často se to zhorší při plné náplni prádla.
Já: Je to závada, kterou zvládne běžný člověk?
Servisní technik: Ve většině případů ano. Kontrola nebo výměna řemene patří mezi opravy, které jsou relativně levné a technicky jednoduché, pokud má člověk základní zručnost.
Já: A hrozí při tom nějaké nebezpečí?
Servisní technik: Pokud řemen jen píská, ale drží, nejde o akutní riziko. Problém je, když se ignoruje dlouhodobě. Pak může prasknout a pračka zůstane stát.
Rychlá diagnostika podle chování pračky při ždímání
Důkladné čistění byste měli každé pračce dopřát jednou za měsíc. Po každém praní odhrňte gumové těsnění a vytřete ho do sucha. Nechte dveře od pračky mírně pootevřené. V uzavřeném vlhkém prostoru se může tvořit plíseň. Ze stejného důvodu byste také neměli nechávat vyprané mokré pádlo v pračce příliš dlouho, ale vytáhnout je ihned po vyprání.
Dávkovací nádoba na prací prášek a aviváž v sobě zadržuje spoustu nečistot včetně vodního kamene. Nádobu byste měli důkladně vyčistit alespoň jednou měsíčně.
Těsnicí guma u dveří pračky bývá zanesena nečistotami a různými předměty, které během praní vypadnou z prádla. Těsnicí gumu proto otřete a vysušte po každém praní.
Zanesený buben pračky je mnohem větší problém než špinavá dávkovací nádoba. Rozhodně nečistěte pračku pomocí nadměrného množství octa, který způsobuje poškození gumových částí pračky (čerpadlo, těsnění a podobně). Přílišné dávkování octa by tedy mohlo vaši pračku nenávratně poškodit. Buben můžete vyčistit speciálními prostředky, které jsou určeny právě pro čištění praček.
Jak čistit filtr u vaší pračky se dozvíte v návodu, který jste obdrželi spolu se záručním listem. Čištění filtru doporučují výrobci alespoň dvakrát nebo třikrát ročně. Používáte-li pračku téměř denně, tak doporučujeme, abyste filtr čistili alespoň jednou za dva měsíce.
Pračka je zanesena především vodním kamenem. Změkčovače vody doopravdy pomáhají tomu, aby se vodní kámen na jednotlivých částech pračky neusazoval. Změkčovač vám tak prodlouží životnost pračky minimálně o několik let.
Čepička na hlavičku o obvodu 50 cm. 50 : 3,14 = 15,9. Potřebujeme tedy placku o průměru 15,9 cm plus minus 1 cm.
Vysvětlivky:
ř. o. = řetízkové oko
dl. sl. = jeden dlouhý sloupek do jednoho očka
2x dl. sl. = dva dlouhé sloupky do jednoho očka
Postup:
Uděláme si 6 ř. o., která spojíme pevným okem do kruhu.
1. řada: Do kruhu uděláme 2 ř. o. a 17 dl. sl., to je dohromady s 2 ř. o. 18. Řadu ukončíme pevným okem.
2. řada: Ve druhé řadě děláme 1 dl. sl., 2x dl. sl., 1 dl. sl., 2x dl. sl., opakujeme až do konce řady. Řadu ukončíme pevným okem.
3. řada: Opět začneme na 2 ř. o. a děláme 1 dl. sl., 1 dl. sl., 2x dl. sl., 1 dl. sl., 1 dl. sl., 2x dl. sl., opakujeme až do konce řady. Řadu ukončíme pevným okem. Tak jako ve 2. řadě pícháme dl. sl. hned do prvního oka a taky do posledního.
4. řada: Začneme 2 ř. o. a dále děláme 1 dl. sl., 1 dl. sl., 1 dl. sl., 2x dl. sl. tak, že stále opakujeme 1, 1, 1, 2, 1, 1, 1, 2 až na konec řady. Řadu ukončíme pevným okem.
5. řada: Začneme 2 ř. o. a děláme 1 dl. sl., 1 dl. sl., 1 dl. sl., 1 dl. sl., 2x dl. sl. tak, že opakujeme 1, 1, 1, 1, 2, 1, 1, 1, 1, 2 až do konce řady. Řadu ukončíme pevným okem.
6. řada: Začneme 2 ř. o. a děláme 1 dl. sl., 1 dl. sl., 1 dl. sl., 1 dl. sl., 1 dl. sl., 2x dl. sl. tak, že 1, 1, 1,1, 1, 2, 1, 1, 1, 1, 1, 2 opakujeme až na konec řady. Řadu ukončíme pevným okem.
7. řada: Začneme 2 ř. o. a děláme 1, 1, 1, 1, 1, 1, 2, 1, 1, 1, 1, 1, 2 – 6x uděláme po 1 dl. sl. a jednou 2x dl. sl., opakujeme až na konec řady. Řadu ukončíme pevným okem.
8. řada: Začneme 2 ř. o. a děláme 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 2, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 2 tak, že 7krát po 1 dl. sl. a 2 dl. sl. Opakujeme až do konce řady. Řadu ukončíme pevným okem. Když se podíváme, vytvořili jsme placku o průměru skoro 15 cm. Jelikož děláme čepičku pro hlavičku s obvodem 50 cm a 50 : 3,14 = 15,9 cm, tak potřebujeme ještě kousek větší placku, ale pokud v další řadě budeme přidávat tak, jak by se v další řadě dle úvodního návodu mělo, byla by už placka moc velká, takže přidáváme pouze do každého třetího zdvojeného dl. sl. z předchozí řady.
9. řada: Opakujeme 8. řadu.
10. řada: Je už bez přidávání, jen po 1 dl. sl. do každého očka. Budeme píchat stále do prvního, a to tak dlouho, až uvidíme, že se šev začne stáčet doprava. Až se tak stane, tak nepíchneme do prvního, ale naopak do posledního, čímž šev uhne doleva a zase budeme píchat jen do&nb