Rychlá odpověď: Pragandu nepoužívejte jako běžnou kuchyňskou sůl ani univerzální koření, ale jen jako dusitanovou solicí směs do masa podle dávkování. Její smysl je konzervace, barva a bezpečnost uzenin. Pozor hlavně u dětí, těhotných, lidí s vysokým tlakem, nemocnými ledvinami a při časté konzumaci uzenin.
Praganda je téma, u kterého se v českých domácnostech často míchají dvě věci dohromady: vzpomínka na výrazné dochucování jídla a dnešní rychlosůl používaná při nakládání masa. Právě proto je kolem ní tolik zmatku, strachu i hádek v diskuzích.
V článku se podíváme prakticky na to, co Praganda skutečně je, proč ji řezníci používají, kde může dávat technologický smysl a kde už je zbytečná. Vycházím z domácí zkušenosti s uzením, čtení složení na obalech a z toho, co se opakuje v českých debatách kolem klobás, šunky a uzeného masa.
FAQ – Praganda, škodlivost, rychlosůl a domácí uzení
Je Praganda škodlivá?
Praganda může být problematická hlavně při častém používání, špatném dávkování a pravidelné konzumaci uzenin s vysokým obsahem soli.
Jednorázové správné použití podle návodu není totéž jako každodenní jídelníček plný uzenin. Riziko se týká hlavně dusitanů, soli a zpracovaného masa. Pokud máte vysoký tlak, nemocné ledviny, malé děti nebo jíte šunku a salámy denně, dává smysl Pragandu i uzeniny výrazně omezit.
Je Praganda totéž co obyčejná sůl?
Praganda není obyčejná sůl. Je to dusitanová solicí směs určená hlavně k nakládání masa a výrobě uzenin.
Obyčejná sůl slouží především k dochucení. Praganda má navíc technologickou funkci: ovlivňuje barvu, chuť, údržnost a vlastnosti masného výrobku. Proto ji nepoužívejte na hotové jídlo ani do běžného vaření. Patří jen tam, kde recept opravdu počítá s rychlosolí.
Může se Praganda sypat na hotové jídlo?
Ne, Praganda se nemá používat jako dochucovadlo na hotové jídlo, polévku, brambory, maso ani omáčku.
Pokud jde o dusitanovou solicí směs, je určena pro přesně dávkované zpracování masa. Na hotové jídlo patří obyčejná sůl, bylinky nebo běžné koření. Záměna za kuchyňskou sůl je jedna z nejhorších domácích chyb. Pragandu držte odděleně od běžného koření.
Je Praganda rakovinotvorná?
Samotnou Pragandu nelze zjednodušeně označit za okamžitě rakovinotvornou, ale dusitany a zpracované maso vyžadují opatrnost.
Riziko se řeší hlavně u dlouhodobé konzumace uzenin a možného vzniku nitrosaminů za určitých podmínek. Prakticky to znamená nejíst zpracované maso denně a nepoužívat rychlosůl zbytečně. Rozumné omezení uzenin je lepší závěr než panika z jednoho svátečního sousta.
Kolik Pragandy na kilo masa je bezpečné?
Dávkování Pragandy vždy určujte podle konkrétního obalu, typu výrobku, receptury a hmotnosti masa, ne podle odhadu.
Různé výrobky mohou mít odlišné složení a doporučení. Proto není bezpečné převzít náhodný údaj z diskuse bez kontroly etikety. Použijte digitální váhu, zapište dávku a nepřidávejte „pro jistotu“. U rychlosoli není odhad dobrý kuchařský styl.
Je Praganda vhodná pro děti?
Pro děti není vhodné pravidelně podávat uzeniny a slané masné výrobky, ať už jsou domácí nebo kupované.
Nejde jen o Pragandu, ale o celý vzorec stravy. Děti nepotřebují často šunku, párky, salám ani výrazně slané domácí uzené. Pokud domácí šunku připravujete, dávejte malé porce, střídejte zdroje bílkovin a neberte ji jako každodenní základ. Dětský jídelníček má být méně slaný.
Může Praganda vadit při vysokém tlaku?
Ano, při vysokém tlaku je potřeba hlídat hlavně celkový příjem soli z uzenin, pečiva, sýrů a hotových jídel.
V naší poradně s názvem RYCHLOSŮL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel VIT.
mam DNU je to spatny praganda na moji DNU?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Praganda se používá k nasolování masa a při běžném používání v kuchyni se s ní nesetkáte. Ptáte-li se, jestli maso nasolené pragandou je špatné pro vaši dnu, tak v tomto ohledu vůbec nezáleží, čím je maso upraveno. Je to stále maso a při jeho trávení bude vznikat kyselina močová. Máte-li chuť na uzené, tak si dát můžete, i když máte dnu, ale jen jednu malou porci. Každé takové hodování je třeba řádně zapít čistou neochucenou vodou. Voda zaměstná ledviny a ty pak mohou lépe odvádět kyselinu močovou ven z těla.
Praganda je dusitanová rychlosůl používaná především při nakládání masa na uzení, vaření nebo další zpracování. Jejím hlavním účelem je stabilizace barvy, chuti a mikrobiální bezpečnosti masa.
V praxi se Praganda používá při domácím uzení, výrobě šunky, klobás a dalších uzenářských výrobků. Díky obsahu dusitanů zajišťuje typické růžové zbarvení masa, chrání tuky před oxidací a zároveň brání růstu nežádoucích bakterií. Pokud se používá správně a v doporučeném množství, plní technologickou funkci, kterou běžná kuchyňská sůl neumí.
Jakýje rozdíl mezi Pragandou a obyčejnou solí
Hlavní rozdíl je v obsahu dusitanů, které běžná kuchyňská sůl neobsahuje. Právě dusitany způsobují vybarvení masa a zrychlují proces proležení.
Při použití obyčejné soli maso po tepelné úpravě zešedne a chuť je plošší. Praganda naopak zajišťuje typickou uzenou barvu a aroma. Rozdíl je patrný nejen vizuálně, ale i chuťově. Použití obyčejné soli je možné, ale vyžaduje delší čas nakládání a jiný výsledek.
Kolik Pragandy se dává na kilogram masa
Doporučené dávkování Pragandy je 20–25 g na 1 kg masa v závislosti na druhu masa a zvoleném postupu.
Pro domácí uzení se doporučuje držet spodní hranici dávkování. Vepřové maso se běžně solí 22–25 g/kg, hovězí a skopové 25–27 g/kg. Překračování těchto hodnot nepřináší lepší chuť, ale zvyšuje riziko přesolení a vyššího příjmu dusitanů.
Jak připravit lák z Pragandy
Lák z Pragandy se připravuje rozpuštěním soli ve vodě o přesně dané koncentraci, nejčastěji 8–16 %.
Pro běžné domácí nakládání se používá lák o koncentraci 8–11,5 %. To znamená 80–115 g Pragandy na 1 litr vody. Silnější 16% lák se používá u specifických postupů. Lák musí být vždy vychlazený na cca 4 °C a maso v něm musí být zcela ponořené bez přístupu vzduchu.
Jak dlouho se maso nakládá do Pragandy
Doba nakládání masa do Pragandy je obvykle kolem 14 dnů, v závislosti na velikosti kusu a způsobu solení.
Menší kusy masa se prosolí rychleji, větší kusy, jako jsou šunky nebo kýty, potřebují delší čas. Teplota skladování by měla být stabilně kolem 4 °C. Příliš krátká doba vede k neproleženému středu, příliš dlouhá k přesolení.
Je Praganda zdraví škodlivá
Praganda obsahuje dusitan sodný (E250), který je ve vyšších dávkách toxický, ale v potravinářství je používán v přísně regulovaném množství.
Při dodržení doporučeného dávkování je riziko pro zdravého dospělého člověka nízké. Riziko vzniká především při nadměrné konzumaci uzeninnebo při špatném dávkování.
Praganda je obchodní název pro dusitanovou solicí směs, která se používá při zpracování masa. V běžné řeči se označuje také jako rychlosůl, případně uzenářská nebo řeznická sůl.
Pojem rychlosůl neznamená, že by sůl sama o sobě urychlovala technologický proces mechanicky. Název vychází z toho, že díky obsahu dusitanů dochází k rychlejšímu proležení masa, stabilnímu vybarvení a potlačení nežádoucích mikroorganismů.
V masném průmyslu je Praganda standardní surovinou. V domácnostech se používá především při:
Ve svém příspěvku RYCHLOSŮL PRAGANDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Heřmánek.
Dobrý den, chtěl bych se zeptat na zkušenost při smíšeném způsobu solení (naložení) masa s použitím směsi běžné soli a Pragandy. U Pragandy se uvádí, že maso je připravené pro uzení již po 14 dnech. Což mi připadá krátká doba, aby se do masa dostala chuť česneku. Když bych použili Pragandu 50% a běžnou sůl 50% a prodloužil dobu na 4 týdny, může vzniknout nějaký problém? Děkuji za názor.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Videonávody: co se vyplatí vidět před použitím Pragandy
U Pragandy je video užitečné hlavně proto, že člověk vidí konzistenci masa, způsob práce, čistotu, vážení, nakládání, injektáž, udírnu i hotový výsledek. Vybral jsem videa, která pokrývají různé úhly: samotnou rychlosůl, debatu o mýtech, rychlé nakládání masa, klasické nakládání a domácí šunku bez konzervantů. Stopáže berte jako praktický redakční rozcestník, který je vhodné před publikací ještě jednou ověřit přímo ve videu.
Rychlosůl – dusitan sodný – Praganda
Toto video se hodí jako vstupní vysvětlení pro čtenáře, kteří si pletou Pragandu s obyčejnou solí. Sledujte hlavně úvodní část přibližně 0:00–2:00, kde se vysvětluje pojem rychlosůl, a část kolem 2:00–5:00, kde je důležité vnímat rozdíl mezi použitím do masa a běžným solením.
Praganda: mýty, fakta a realita dusitanové solicí směsi
Video je vhodné jako protiváha k jednoduchému strašení i nekritické obhajobě. Pro článek jsou důležité pasáže přibližně 0:00–3:00, kde se rámuje, co Praganda je, a přibližně 3:00–8:00, kde se řeší praktický význam v masné výrobě a rozumné používání.
Jak naložit maso na uzení metodou narychlo
Toto video je užitečné hlavně pro pochopení, proč je u rychlosoli nebezpečné dávkování od oka. Sledujte přibližně 0:00–1:30 kvůli upozornění na množství, 1:30–4:30 kvůli přípravě láku a 4:30–8:00 kvůli práci s masem.
Jak naložit maso na uzení klasickým postupem
Video se hodí pro čtenáře, kteří chtějí vidět rozdíl mezi teorií a skutečnou domácí přípravou. Doporučuji sledovat přibližně 0:00–3:00 pro přípravu masa, 3:00–7:00 pro nakládání a 7:00 dále pro praktické poznámky k výsledku.
Domácí šunka bez přidaných konzervantů
Toto video doplňuje článek z opačné strany: ukazuje, že některé výrobky lze dělat i bez Pragandy, pokud přijmete jiný vzhled, kratší trvanlivost a větší důraz na čerstvost. Sledujte přibližně 0:00–2:30 kvůli surovinám a 2:30–6:00 kvůli praktickému postupu.
V naší poradně s názvem KDE KOUPIT PRAGANDU A SMES NA SALAMY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín Koštál.
D.den jsem z Vlašimska a chtel bych koupit pragandu ,
tři sáčky po 250g a 3 sáčky na výrobu salamu, udejte místo nákupu neb zašlete na
adr. Antonín Koštál,Družstevní 291,25765 Čechtice neb volejte 773877493 dik za info Ko
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Co je Praganda a proč se o její škodlivosti tolik mluví
Praganda je v dnešním praktickém použití hlavně dusitanová solicí směs, lidově rychlosůl, která se používá při nakládání masa, výrobě domácích klobás, šunky, slaniny, sekané, uzeného masa nebo některých masných výrobků. Není to totéž jako obyčejná kuchyňská sůl a už vůbec by se k ní nemělo přistupovat jako k univerzálnímu dochucovadlu na polévku, brambory nebo guláš. Když jsem ji poprvé držel v ruce u domácího uzení, největší překvapení pro mě nebyla její chuť, ale to, jak přesně se musí dávkovat a jak snadno si ji člověk v hlavě splete s běžnou solí.
O Pragandě se mluví proto, že stojí přesně na hranici mezi technologickou užitečností a rozumnou zdravotní opatrností. Na jedné straně pomáhá u masných výrobků s barvou, chutí, údržností a mikrobiologickou bezpečností. Na druhé straně obsahuje dusitan sodný, tedy látku, kterou nechcete sypat do jídla jen tak od oka. Problém se navíc netýká jen samotného sáčku Pragandy, ale celého návyku jíst často uzeniny, šunku, klobásy, párky, salámy a domácí uzené maso.
Největší zmatek vzniká v tom, že lidé někdy mluví o Pragandě jako o staré kořenicí směsi, jindy jako o rychlosoli. V praxi je proto nutné začít ne otázkou „je Praganda škodlivá?“, ale otázkou: jakou Pragandu máte doma, co je napsané ve složení a k čemu ji chcete použít. To je první rozhodovací bod celého článku.
Praktické pravidlo z domácí kuchyně: pokud na obalu vidíte „dusitanová solicí směs“, „rychlosůl“, „E250“ nebo „dusitan sodný“, nejde o směs na běžné dochucování. Patří jen do přesně dávkovaného zpracování masa.
Fotografie znázorňuje první rozhodovací moment: čtení složení Pragandy před použitím, protože právě obal rozhoduje, zda jde o rychlosůl, nebo jiný typ směsi.
RychlosůlPraganda se dá koupit v některých drogeriích, prodejnách Albert, Tesco, Kaufland a v internetových obchodech. Cena za malé balení (250 g) se pohybuje kolem 12 korun. Na trhu jsou k dostání i větší balení, a to o váze 1 kg, 5 kg, 10 kg a 50 kg. Na internetu můžete zjistit aktuální ceny Pragandy zde: Praganda cena.
Existuje mnoho typů rychlosolí, které jsou často specifické pro určitou zemi nebo region. Hlavní složku vždy představuje kuchyňská sůl (vzorec NaCl), pak dusitan sodný (vzorec NaNO2) a v některých případech dusičnan sodný (vzorec NaNO3) nebo dusičnan draselný (vzorec KNO3).
Nejznámější je rychlosůlPraganda
Obsahuje 6,25% dusitanu sodného a 93,75% kuchyňské soli. Doporučuje se pro maso, které vyžaduje krátkou nakládací procedůru a bude vařeno / uzeno a konzumováno relativně rychle. Dusitan sodný poskytuje charakteristickou chuť a barvu.
Rychlosůl pro masokombináty
Obsahuje 6,25% dusitanu sodného, 4% dusičnanu sodného a 89,75% kuchyňské soli. Dusičnan sodný se časem postupně rozpadá na dusitan sodný a až od té doby je potravina připravena ke konzumaci. V konzumovaném výrobku nesmí zůstat žádný dusičnan sodný. Z tohoto důvodu je tato rychlosůl určena pro maso, které vyžaduje dlouhou dobu nasolovací procedůry (týdny až měsíce), patří sem tvrdý salám a šunka.
Ledek
Ledek je zažitý název pro dusičnan draselný. Ledek je po staletí běžnou složkou některých druhů soleného masa, ale jeho používání bylo většinou zastaveno kvůli nekonzistentním výsledkům ve srovnání s dusitany KNO2, NaNO2, NNaNO2 atd. Přesto se ledek stále používá v některých uzeninách.
Praganda není totéž jako koření: nejdůležitější rozdíl pro domácí vaření
Největší službu svému zdraví uděláte tím, že si v hlavě oddělíte tři věci: obyčejnou sůl, kořenicí směs a dusitanovou solicí směs. Obyčejná sůl solí. Kořenicí směs dodává chuť. Dusitanová solicí směs mění technologii zpracování masa. Pomáhá s vybarvením, chutí a údržností, ale právě proto se nemá používat mimo svůj účel.
V české realitě je problém i v tom, že sáček Pragandy bývá levný, dostupný a leží v regálu vedle koření na grilování, směsí na klobásy nebo přísad na uzení. Člověk pak snadno získá dojem, že jde o podobně neškodnou kuchyňskou surovinu. Jenže obal s výrazem dusitan sodný E250 je potřeba číst jinak než směs majoránky, pepře a česneku.
Níže uvedená tabulka shrnuje praktický rozdíl, který by měl znát každý, kdo doma nakládá maso nebo hledá, zda je Praganda škodlivá.
Surovina
K čemu slouží
Typické domácí riziko
Jak k ní přistupovat
Obyčejná kuchyňská sůl
Dochucení a základní nasolení
Přesolení, vyšší příjem sodíku
Používat střídmě, ochutnávat, hlídat celkovou slanost
Kořenicí směs
Chuť, vůně, barva pokrmu
Skrytá sůl, glutamát, cukr, aromata podle složení
Číst etiketu, nebrat automaticky jako zdravější volbu
Praganda / rychlosůl
Nakládání masa, barva, údržnost, uzenářský efekt
Záměna za sůl, špatné dávkování, časté uzeniny
Používat jen podle receptury a přesné váhy
Z tabulky je vidět, že škodlivost Pragandy nelze posuzovat stejně jako škodlivost koření. U koření řešíte hlavně chuť a případně alergie. U rychlosoli řešíte dávku, účel, typ masa, dobu naložení, hygienu a výslednou četnost konzumace uzenin.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ ŠUNKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sidonie.
Dobrý den, mám dotaz zda se dá domácí šunka vyrobit také z mraženého/ rozmraženého masa...nemám možnost pokaždé dostat čerstvé maso ale v mrazáku ho mám dosti a také jakje to potom s vařením...mám schinkenfee ale nevím , zda z rozmraženého masa se musí vařit na ( jakou teplotu a jakou dobu )? Děkuji moc za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bla bla.
čerstvé je po úpravě šťavnatější při rozmrazení část tekutiny z masa vyteče lze dodat lákem a maso napíchat 4 procentním roztokem soli s cukrem nebopraganda teplota 75 stupňů čím méně bude kolísat tím lépe cca 2 hod - kuřecí šumku táhnout při 80 C
U Pragandy je fér říct dvě věci najednou. První: správně použitá dusitanová solicí směs má v masné technologii jasný smysl. Druhá: z pohledu běžného jídelníčku není rozumné zvyšovat příjem dusitanů, soli a uzenin víc, než je nutné. Proto nejde o strašení, ale o rozumné omezení tam, kde Pragandu nepotřebujete.
Dusitan sodný E250
Dusitan sodný je hlavní důvod, proč se o Pragandě mluví. Pomáhá u masa s typickou růžovou barvou, uzenářskou chutí a mikrobiologickou stabilitou. V domácí praxi se často zdůrazňuje také souvislost s bezpečností při zpracování masa, protože dusitany pomáhají brzdit růst některých nebezpečných mikroorganismů v prostředí bez přístupu kyslíku.
Riziková stránka dusitanů souvisí s tím, že se mohou za určitých podmínek podílet na vzniku N-nitrosaminů. Ty se řeší hlavně u zpracovaného masa, uzenin, tepelné úpravy a dlouhodobého příjmu. V praxi to neznamená, že jeden plátek domácí šunky je okamžitý problém. Znamená to, že člověk nemá dělat z dusitanově ošetřených uzenin každodenní základ jídelníčku.
Vysoký příjem soli
Praganda je z naprosté většiny sůl. To je pro domácí kuchyni možná banální, ale zdravotně zásadní informace. Když někdo řeší jen dusitan, přehlédne, že výsledné maso může být zároveň velmi slané. Dlouhodobě vysoký příjem soli je problém hlavně u lidí s vysokým krevním tlakem, nemocemi ledvin, srdečně-cévním rizikem a u těch, kteří už jedí hodně pečiva, sýrů, polotovarů a uzenin.
V praxi jsem viděl, že lidé často nepočítají sůl z uzenin jako „solení“. Řeknou, že doma skoro nesolí, ale ráno mají šunku, večer klobásu, o víkendu uzené a mezi tím sýr. Právě tady Praganda nepůsobí sama. Je součástí širšího vzorce: více zpracovaného masa, více soli, výraznější chuť a menší citlivost na přirozenou chuť potravin.
Cukry, škrobový sirup, jód a protispékavé látky
Některé varianty Pragandy obsahují kromě soli a dusitanu také cukr, dextrózu, škrobový sirup, jód nebo protispékavé látky. Tyto složky většinou nejsou hlavním zdravotním strašákem, ale jsou důležité pro pochopení, že neexistuje jedna jediná univerzální Praganda. Složení se může lišit podle výrobce a typu výrobku.
Proto nedává smysl přebírat cizí recept bez kontroly obalu. Pokud někdo na internetu píše „dejte 20 gramů Pragandy“, musíte vědět, pro jaký výrobek, jaké maso a jaký technologický postup to platí. U domácí výroby je nejhorší kombinace nepřesný recept, neznámé složení, špatná teplota a dlouhé skladování.
Bezpečný domácí závěr: Pragandu neposuzujte podle názvu, ale podle etikety. Hledejte slova jako „dusitan sodný“, „E250“, „dusitanová solicí směs“, „není určeno k přímé spotřebě“ a doporučené dávkování na kilogram masa.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ ŠUNKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sidonie.
Dobrý den, mám dotaz zda se dá domácí šunka vyrobit také z mraženého/ rozmraženého masa...nemám možnost pokaždé dostat čerstvé maso ale v mrazáku ho mám dosti a také jakje to potom s vařením...mám schinkenfee ale nevím , zda z rozmraženého masa se musí vařit na ( jakou teplotu a jakou dobu )? Děkuji moc za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bla bla.
čerstvé je po úpravě šťavnatější při rozmrazení část tekutiny z masa vyteče lze dodat lákem a maso napíchat 4 procentním roztokem soli s cukrem nebopraganda teplota 75 stupňů čím méně bude kolísat tím lépe cca 2 hod - kuřecí šumku táhnout při 80 C
Rychlosoli se přidávají do uzenin. Rychlosůl je označení pro dusitanovou směs, která se používá k nakládání masa určeného k dalšímu zpracování (na výrobu salámů, klobás, konzerv a tak dále). Rychlosůl stabilizuje chuťové vlastnosti a vůni výrobků a je zodpovědná za růžové zbarvení uzenin. Rychlosůl je dusitan draselný s dusičnanem sodným v poměru 2 : 5.
V naší poradně s názvem JAK UPLEST RAGLÁNOVI RUKÁV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Jak se plete raglánov svetr ,každý dil zvlášť? Poradi někdo prosim ale začínam s pletenim tak radit jak pro blbe
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ivano, tenhle dotaz je úplně v pořádku. Raglánový svetr je sice „strašák“, ale když se rozloží na malé kroky, je to vlastně logická skládačka. Vysvětlím ti to opravdu od úplného začátku, bez zkratek a bez předpokladů, že už něco víš.
Budeme mluvit o variantě „každý díl zvlášť“ – tedy zadní díl, přední díl a dva rukávy, které se pak sešijí. To je pro začátečníka často nejpřehlednější cesta.
---
CO JE RAGLÁN A V ČEM JE JINÝ
Raglán poznáš podle toho, že rukávy nejsou všité rovně, ale vedou šikmo od podpaží až ke krku. Ty šikmé linie se nazývají raglánové linie.
U pletení „každý díl zvlášť“ znamená raglán tohle: – nejdřív pleteš rovný obdélník
– pak začneš ubírat oka šikmo
– tím vznikne ten typický raglánový tvar
Žádná magie. Jen ubírání ok.
---
Z ČEHO SE SVETR SKLÁDÁ
Svetr se skládá ze čtyř samostatných kusů:
1. zadní díl
2. přední díl
3. levý rukáv
4. pravý rukáv
Všechny se pletou od spodního lemu nahoru.
---
ZADNÍ DÍL – ÚPLNÝ ZÁKLAD
Tohle je nejjednodušší část, ideální na rozjetí.
Jak na to: – nahodíš oka podle návodu (nebo velikosti)
– upleteš spodní lem (např. hladce/obrace, pružný vzor)
– pokračuješ rovně nahoru (většinou hladce)
Dokud se nedostaneš do výšky podpaží.
Teď přijde raglán.
RAGLÁN NA ZADNÍM DÍLU: – na začátku i na konci každé lícové řady
– ubereš 1 oko
– tohle opakuješ v každé druhé řadě
Tím se okraje začnou šikmo zužovat směrem ke krku.
Zadní díl se většinou neuzavírá do výstřihu, jen se doplete do potřebné výšky a oka se odloží nebo uzavřou.
---
PŘEDNÍ DÍL – PODOBNÝ, JEN S VÝSTŘIHEM
Začátek je úplně stejný jako zadní díl: – lem
– rovně nahoru
– raglánové ubírání na obou stranách
Rozdíl přijde u krku.
VÝSTŘIH: – v určité výšce uzavřeš prostřední oka
– dál pleteš levou a pravou polovinu zvlášť
– u krku ubíráš oka, aby vznikl oblouk
Tohle zní složitě, ale je to jen: – trochu zavřeš
– pak občas ubereš jedno oko u krku
Nic víc.
---
RUKÁVY – UŽŠÍ, ALE STEJNÁ LOGIKA
Rukáv je vlastně úzký obdélník, který se nahoře zužuje.
Postup: – nahodíš méně ok než na tělo
– upleteš lem rukávu
– pleteš nahoru a postupně přidáváš oka (aby rukáv nebyl úzký)
Když jsi v podpaží: – začneš raglánové ubírání
– ale jen na jedné straně rukávu v každé řadě
Výsledkem je šikmá hrana, která krásně sedne k tělu svetru.
---
SEŠÍVÁNÍ – POSLEDNÍ KROK
Až máš: – zadní díl
– přední díl
– oba rukávy
Všechno sešiješ: – nejdřív raglánové švy
– pak boky
– nakonec rukávy
Používá se matracový steh nebo obyčejné sešití – žádná věda.
---
DŮLEŽITÉ UKLIDNĚNÍ NA ZÁVĚR
Pokud: – ti uteče oko
– zapomeneš ubrat
– něco vypářeš
Tak je to naprosto normální. Každá pletařka, i ta zkušená, párá. Pletení není o dokonalosti, ale o rytmu a trpělivosti.
Pokud budeš chtít: – můžu ti to rozepsat doslova po řadách.
Nyní jsem ti alespoň vytvořila jednoduchý náčrt raglánu (bez textu, jen tvary), který ti zde přikládám.
Jak na to: bezpečnější rozhodování, jestli Pragandu použít
Následující postup není recept na konkrétní dávkování, ale praktická kontrola před tím, než Pragandu vůbec otevřete.
Nejdřív si přečtěte složení a účel výrobku. Hledejte, zda jde o dusitanovou solicí směs, rychlosůlnebo výrobek s E250. Pokud je na obalu uvedeno, že není určený k přímé spotřebě, nepatří na hotové jídlo. Příklad: sáček neleží u sporáku vedle soli, ale odděleně u surovin na nakládání masa.
Rozhodněte, zda ji opravdu potřebujete. Pro maso k rychlé spotřebě často stačí obyčejná sůl, bylinky a kratší skladování. Praganda má smysl hlavně tam, kde chcete uzenářský technologický efekt. Příklad: do rychlé pečeně na víkend ji nedávám, u speciální šunky ji zvažuji podle postupu.
Vždy važte maso i solicí směs. Nepoužívejte lžíci, hrst ani odhad podle barvy. Zapište si hmotnost masa, dávku, datum naložení a plánovanou spotřebu. Příklad: u první malé dávky si poznamenáte, jestli byl výsledek moc slaný, akorát, nebo chuťově slabý.
Hlídejte teplotu, čistotu a čas. Maso patří do čistých nádob a chladu, ne na linku během dlouhého rozhodování. Pokud použijete méně konzervační složky nebo žádnou rychlosůl, počítejte s kratší spotřebou. Příklad: šunku bez Pragandy dělám raději v malé dávce a nenechávám ji týden čekat.
Počítejte celkový jídelníček, ne jen jeden recept. Uzeniny nejsou vhodný každodenní základ, ani když jsou domácí. Pokud máte vysoký tlak, nemocné ledviny nebo malé děti, snižte hlavně četnost. Příklad: uzené maso nechám jako víkendovou specialitu, ne jako snídani na celý týden.
Ve svém příspěvku MILÁNSKÉ ŠPAGETY ORIGINÁLNÍ RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivka.
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
RychlosůlPraganda je účinný nástroj, nikoli zázračná přísada. Při dodržení správného dávkování a technologické kázně umožňuje dosáhnout stabilního výsledku, typické chuti a barvy uzeného masa.
Pro domácí použití platí jednoduché pravidlo: držet se spodní hranice dávkování, nepodceňovat hygienu a respektovat čas. Kdo se rozhodne Pragandu nepoužívat, musí počítat s delší dobou nakládání a jiným vzhledem hotového výrobku.
Rozhodnutí, zda Pragandu používat, je individuální. Důležité je, aby bylo informované, založené na pochopení složení, účinku a možných alternativ.
V naší poradně s názvem DOTĚRNÝ HMYZ MOCHNIČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hynek Pukl.
Nevím co mi rozpíchalo obě ruce. Doktorka říká že je to od Mochničky.Je to hmyz, nebo druh komára? poraďte mi prosím.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Mochnička je rostlina, která se používá v bylinném lékařství pro zklidnění menstruace. Žádné reakce s pokožkou nebyly nikdy prokázány. Na rozdíl od toho mUchnička je opravdu nepříjemný hmyz. Štípnutí od muchničky může být velmi bolestivé a svědivé, a to mnohem víc než od komára. V místě po kousnutí muchničkou může krev z ranky ještě chvíli vytékat a svědivost a otok můžou být zřetelné ještě několik dní po kousnutí. Více se o muchničce můžete dočíst zde: https://www.ceskenapady.cz/…
Praganda není jedinou možností. Existují alternativy, které jsou vhodné pro ty, kdo se chtějí dusitanům vyhnout. Je ale nutné počítat s tím, že výsledek bude jiný.
Nejčastější náhrady:
Kuchyňská sůl (NaCl) – delší doba nakládání, šedší barva masa.
Sůl + cukr – mírně lepší chuť, stále bez vybarvení.
Dusičnan (salnytr) – historická metoda, dnes méně používaná.
Bez dusitanů maso po tepelné úpravě nikdy nebude mít typickou růžovou barvu. Chuť může být výborná, ale vizuálně půjde o jiný výrobek.
Ve svém příspěvku SKVETOUCÍ ČESNEKKLIZEŇ ČESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarda.
Dobrý den,
když jde česnek do květu,tvoří se stvol se semínky a ze začátku je rovný tak se musí utrhnout jak správně píšete , aby nevysiloval rostlinu. Já ponechám cca 3ks s květním stvolem jako signalizasi ke sklizni. A to když se stvoly uplně narovnají, tak česnek sklízím.
S pozdravem Jarda zahrádkář amatér.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel František.
Vždy když květ vyleze z listů tak hned pod rozšířením s vyjímkou 2 - 3 , dle velikosti záhonu a druhu květy ostříhám. Rozdíl je pak ve velikosti palic až dvojnásobný i více než kde jsou květy ponechány,které využiji při narovnání jako znak sklizně. Dle několika leté zkušenosti. Nechť se daří.
Proč se Praganda používá v masném průmyslu a proč ji lidé chtějí i doma
Praganda se používá hlavně proto, že maso po ní vypadá a chutná tak, jak lidé u uzenin očekávají. Šunka je růžovější, klobása má stabilnější barvu, uzené maso nepůsobí šedě a výsledek je chuťově bližší tomu, co znáte z řeznictví. V masném průmyslu navíc nejde jen o vzhled, ale také o údržnost, bezpečnost, opakovatelnost a technologickou kontrolu.
Doma je motivace trochu jiná. Lidé chtějí, aby se maso povedlo, aby nebylo mdlé, aby vydrželo, aby mělo krásnou barvu a aby návštěva řekla, že je „jako od řezníka“. Jenže domácí podmínky nejsou provozovna. V lednici kolísá teplota, maso se někdy překládá nepravidelně, nádoby nejsou vždy ideální a recepty z internetu se liší. Proto je doma mnohem důležitější neimprovizovat.
Chuť: vytváří známý uzenářský charakter, který lidé očekávají u šunky nebo klobás.
Údržnost: podporuje stabilitu masného výrobku při správném postupu.
Bezpečnost: má technologický význam v prostředí, kde se maso nakládá, udí nebo skladuje.
Opakovatelnost: při přesném dávkování dává předvídatelnější výsledek.
Tady je důležité nebýt černobílý. Není pravda, že každý, kdo použije Pragandu, dělá automaticky špatnou věc. Stejně tak není pravda, že domácí výrobek s Pragandou je zdravý jen proto, že je domácí. Správnější otázka zní: opravdu ji v tomto receptu potřebuji, umím ji přesně dávkovat a jak často budu výsledek jíst?
Ve svém příspěvku SKVETOUCÍ ČESNEKKLIZEŇ ČESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Míra.
Slyšel jsem,že když jde česnek do květu tak se má stvol zlomit,aby nevysiloval palice.Je tato informace pravdivá?Děkuji M
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ludovít Romancsik.
Ano! Pokud odstraníte palice z většiny česneků a necháte jich jenom několik(3ks.) s palicí, budete vidět při sklizni veký rozdíl. Ty s palicí budou mnohem menší. Několik palic necháváme ještě proto, že když se vzpřímí, je česnek připraven ke sklizni.
Pro koho Praganda není vhodná nebo by měla být výrazně omezená
Praganda není surovina, kterou by většina lidí musela mít doma. Pokud neudíte maso, nevyrábíte šunku, klobásy nebo jiné masné výrobky, pravděpodobně ji nepotřebujete vůbec. A i když ji používáte, existují skupiny lidí, u kterých má smysl být opatrnější. Ne proto, že by je jednorázové ochutnání nutně ohrozilo, ale proto, že u nich rozhoduje dlouhodobý součet soli, dusitanů a zpracovaného masa.
Největší opatrnost dává smysl u dětí, těhotných žen, lidí s vysokým krevním tlakem, osob s onemocněním ledvin, lidí po kardiovaskulárních příhodách a u těch, kteří mají doporučenou dietu s omezením soli. Zvláštní skupinou jsou lidé, kteří jedí uzeniny prakticky denně a Pragandu řeší jen jako špičku ledovce. Tam nejde jen o domácí sáček rychlosoli, ale o celý jídelníček.
Děti nepotřebují pravidelně uzeniny ani výrazně slané masné výrobky.
Těhotné ženy by měly dávat pozor na hygienu, skladování masa a zbytečnou konzumaci vysoce zpracovaných potravin.
Lidé s hypertenzí by měli hlídat hlavně celkový příjem soli, nejen samotnou Pragandu.
Lidé s nemocnými ledvinami by měli masné výrobky a sůl řešit podle doporučení lékaře nebo nutričního terapeuta.
Domácí uzenáři začátečníci by neměli improvizovat s dávkou ani postupem.
Pro koho tedy Praganda není vhodná? Pro každého, kdo ji chce používat jako běžné ochucovadlo, kdo nechce vážit, kdo si nečte složení a kdo si myslí, že domácí uzenina je automaticky zdravá jen proto, že je domácí. Domácí výroba může být poctivější, ale také rizikovější, pokud se dělá bez hygieny, chladu a přesného dávkování.
Fotografie znázorňuje druhý rozhodovací moment: domácí uzení a nutnost oddělit poctivý postup od improvizace „od oka“.
Oficiálně je Praganda určena pro masný průmysl. To ale neznamená, že by její použití v domácnosti bylo zakázané. Rozdíl spočívá v míře kontroly a odpovědnosti.
V průmyslu:
je dávkování přesně hlídáno technologickými postupy,
probíhá laboratorní kontrola,
výrobky mají legislativně stanovené limity.
V domácím uzení:
odpovědnost nese přímo uživatel,
je nutné striktně dodržet dávkování,
nesmí se improvizovat.
Právě proto je důležité rozumět tomu, kolik Pragandy použít a kdy ji raději vynechat.