Perkelt neboli maďarský pörkölt je pokrm podobný českému guláši. Je to národní pokrm. Jedná se o kostky vepřového, hovězího, skopového, jehněčího či drůbežího masa podušené na cibulce a sádle, v pokrmu pak nesmí chybět ani mletá červená paprika, samozřejmě nejlépe maďarská, paprikové lusky a rajčata.
Technologický postup: Vepřovou plec opláchneme, osušíme a nakrájíme na kostky. Maso krájíme přes vlákno (i když se nakonec třeba mírně rozvaří, nebudou strávníci zápasit s dlouhými vlákny masa). Cibuli oloupeme a nakrájíme. V kastrolu rozpustíme asi dvě lžíce vepřového sádla (žádný jiný tuk se nedoporučuje) a při nízké teplotě a za stálého míchání osmažíme cibuli. Přidáme maso a zvolna orestujeme. Když jsou kousky masa zatažené, přidáme vrchovatou lžíci sladké mleté papriky. Zamícháme. Nejlepší mletá paprika je maďarská, která se prodává pod označením csemege, lahůdková. Kvalitní maďarská lahůdková paprika se vyznačuje plnou, opravdu paprikovou chutí a je nesrovnatelná s červeným práškem, který se prodává u nás. Můžeme přidat i půl lžičky maďarské pálivé (csípős). I ta má (na rozdíl od chilli) paprikovou chuť. Paprikové lusky zbavíme jader, opláchneme a nakrájíme na menší proužky. Rajčata spaříme a oloupeme, nasekáme na kousky. Tento krok není bezpodmínečně nutný, někde do perkeltu přidávají rajčata neloupaná, jen posekaná. Kvalita zeleniny se odrazí na chuti. Proto je lepší perkelt vařit v době, kdy je na trhu dostatek čerstvé zeleniny. Zeleninu přidáme k masu. Přidáme asi dvě lžičky soli, chvíli mícháme, stále při mírné teplotě. Pak přiklopíme poklicí. Asi za pět minut odklopíme a zkontrolujeme, kolik vlastní šťávy pustila zelenina a maso. Když byla zelenina čerstvá, masitá, sahá šťáva tak do poloviny celkové vrstvy pokrmu. Tak by to mělo být. Když byla zelenina bez šťávy, přikápneme velice malé množství vody. Při tomto stavu tekutiny perkelt pomalu dusíme pod pokličkou. Teplotu pod kastrolem nezvyšujeme. Občas zkontrolujeme, jestli se šťáva nevyvařila – to by hrozilo připálení. Jestliže přidáváme vodu, tak opět jenom maličko – do polovičky vrstvy. Maso se musí dusit, ne vařit ve vodě. Když je maso měkké, odkryjeme pokrm, zvýšíme teplotu a zredukujeme do zahoustlé konzistence. Perkelt se na talíři neroztéká. Do tohoto perkeltu se nepřidává žádné moučné nebo jiné zahušťovadlo, hustoty se docílí jen závěrečným odpařením. Nakonec pokrm ochutnáme, případně přisolíme nebo zostříme přídavkem malého množství mleté pálivé papriky. V Maďarsku se perkelt podává buď s noky (nokedli) nebo s drobnými těstovinami (tarhonya). Místně, ale ne všude, může být na talíři zakápnutý malým množstvím smetany.
V naší poradně s názvem NEMOC OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Růžena.
Dobrý den,
děkuji Vám za odpověď, ale postřik Sumithion super, který uvádíte jako vhodný na roztočíka malinového již nevyrábějí.
V dnešní době je mnoho postřiků, ale jaký je ten pravý.
Děkuji Vám a přeji hezký den.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Jako náhradu za Sumithion můžete použít systémový insekticid Mospilan a nebo insekticid Vertimec 1.8 EC.
Pörkölt se v Maďarsku připravuje na mnoho způsobů, tak jako u nás guláš. Na maďarských gastronomických webech se o perkeltu diskutuje právě tak, jako na našich stránkách o guláši (jen jsou Maďaři k sobě vlídnější a tolerantnější). V zásadě ale musí perkelt splňovat to, že se jedná o směs masa, cibule, paprik a rajčat, dušenou ve vlastní šťávě. Perkelt má hustší konzistenci, neplave v omáčce. Vůbec se nezahušťuje moukou.
Perkelt je možné připravit z vepřového, hovězího, skopového, jehněčího a drůbežího masa.
V Maďarsku se perkelt nejčastěji podává s tarhoňou, což je těstovinová rýže – speciální maďarská těstovina. České hospodyně znají pouze průmyslově vyráběnou obměnu této výborné těstoviny. Pravá tarhoňa se v Maďarsku i dodnes ještě připravuje většinou podomácku a jejím domovem je segedínský kraj. Její název svědčí o tom, že se tarhoňu Maďaři naučili připravovat od Turků.
Tarhoňa recept
Ingredience: 300 g polohrubé mouky, 1 vejce, sůl, voda, olej
Technologický postup: Nasypeme do mísy mouku, přidáme vejce, špetku soli a studenou vodu. Vypracujeme tuhé těsto – vody dáme jen tolik, abychom mohli vypracovat tuhou hroudu z těsta. Poté připravené těsto nastrouháme najemno, tarhoňu rozložíme na čistou utěrku a necháme usušit. V hrnci na rozehřátém oleji za stále míchání tarhoňu pražíme, dokud nezačne hnědnout. Poté zalijeme vodou (jako rýži), osolíme a přikryté dusíme asi 10 minut. Vypneme a necháme dojít.
V naší poradně s názvem ZKVAŠENÝ MED se k tomuto tématu vyjádřil uživatel J.Hrdličková.
Zapomenuté 1 kg medu skladované při pokojové teplotě mi ve sklenici zkvasilo.
Ráda bych se dověděla, jak je to možné a jestli se dá z medu ještě něco udělat, kromě vyhození.
Med není hořký nebo nakyslý, ale nechutná medově.
Děkuji všem ochotným za odpověď.
Hrdličková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Pravý včelí med nikdy nezkvasí. Zkvasit může jen med, do kterého byly přidány různé příměsi, jako například cukr, špinavá voda nebo další levné náhražky, kterými se med pančuje, aby ho bylo víc za míň peněz. Zkvašený med již není možné bezpečně použít a ani ho vrátit do původního stavu. Kupte si raději med čerstvý nejlépe přímo od včelaře.
Ingredience: 1 kg hovězí plece, 4 lžíce sádla, 750 g cibule, nakrájené nadrobno, 2 lžíce mleté sladké papriky, 2 zelené papriky na nudličky, 4 rajčata na kostky, 1–2 sušené chilli papričky, sůl, čerstvě mletý pepř, hovězí vývar na podlévání
Technologický postup: Na sádle za stálého míchání asi 10 minut zvolna opékejte dorůžova cibuli. Měla by hodně změknout, ale ne se připálit. Zasypte ji paprikou a zamíchejte. Ihned přidejte maso, promíchejte a zesilte plamen. Když maso zesvětlá a zatáhne se, vsypte papriky, rajčata a chilli a přiveďte k varu. Opět ztlumte a duste přiklopené ve vlastní šťávě doměkka, trvá to nejméně 2 hodiny. Během vaření podlévejte, ale jen málo – tak, aby maso bylo téměř ponořené, ale neplavalo. Maďarský perkelt ani guláš se nezahušťují, takže si při dokončení nařeďte tekutinu, jak chcete (perkelt hustý, guláš řídký), a podle chuti osolte a opepřete. Podávejte v misce s chlebem, v Maďarsku se někdy jí se speciálními těstovinami zvanými tarhoňa (viz výše).
Ve svém příspěvku ČESNEK MEDVĚDÍ - V ČR POUZE JEDEN DRUH! se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Pokorný.
Pletete si druhy a poddruhy. Česnek medvědí je na celém území pouze jeden druh s dvěma poddruhy - česnek medvědí ukrajinský roste na Moravě, česnek medvědí pravý v Čechách. Mezi poddruhy jsou jen velmi malé rozdíly, zatímco mezi druhy dost velké..
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
1 ks feferonky (dle stupně pálivosti, může být i více)
100 g sádla či oleje
paprika mletá sladká
paprika mletá pálivá
sůl
Postup:
Nejprve očistěte cibuli, nakrájejte ji najemno a v hrnci orestujte dozlatova na rozpáleném sádle, do hotové cibule přidejte oba druhy papriky a ještě krátce orestujte. Mezitím omyjte maso, nakrájejte na větší kostky a přidejte k cibuli ochucené paprikou. Maso zprudka za stálého míchání orestujte ze všech stran, aby se zatáhlo a nepouštělo šťávu. Opečené maso osolte a podlijte trochou horké vody, snižte teplotu, přiklopte hrncem a nechte dusit. Je li potřeba, občas promíchejte a přidejte trochu vody, myslete na to, že pravýmaďarský guláš nemá mít zbytečně moc omáčky, spíše takový sos. Asi po hodině dušení přidejte do guláše rajčatový protlak, na plátky nakrájenou papriku a najemno nakrájenou feferonku. Pomalu duste ještě asi hodinu, to by vám ke změknutí masa mělo stačit, pokud ne, pokračujte do té doby, než bude úplně uvařené. Pravýmaďarský guláš se nejčastěji podává s haluškami, ale můžete použít i naše oblíbené houskové knedlíky, brambory, rýži či těstoviny.
Ve svém příspěvku ČEVABČIČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Janak.
Chtěla bych pravý recept , ten je bez česneku a cibule , tyhle recepty jsou na karbanátky , a obaluje se to v mouce .
to nejní přesný
děkuju
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jurko.
Ano, naprostá pravda. Tady se , nejenom tyto stránky, kašle na pravý recept. Tady si každý dělá co chce, ale propůjčuje si název jídla. Dle ČSN (15418) patří do čevabčiči směs hovězího a vepřového masa 500g - 500g umletého s 150g cibule osoleného, přidána mletá paprika 5g, pepř 1g. Vše smícháme a vytvoříme 30 dílků masa které rozválíme na tenké válečky a ty pak v sádle opečeme do zlatova. Podáváme s najemno nakrájenou cibulkou a hořčicí. K tomu chléb, nebo brambor. Toť vše.
PS. je mi líto, že se na základní jídla nepoužívají normy. Pak si člověk někde dá něco a přinesou mu úplně něco jiného než čekal. Ještě že Svíčkovou musí vařit alespoň přibližně. Protože třeba guláš pod určitým názvem je všude jiný
Pěkný den
Skopové maso lze zakoupit v řeznictví anebo přímo od farmáře. Cena se odvíjí rovněž od toho, zda se jedná o běžný chov, nebo o bio chov. Konečná částka záleží rovněž na druhu masa: krk s kostí stojí cca 200 korun za 1 kg, hřbet s kostí 320 korun za 1 kg, plecko 240 korun za 1 kg, žebra 180 korun za 1 kg, kýta s kostí 300 korun za 1 kg a kolínko se pohybuje okolo 400 korun za 1 kg. Aktuální ceny skopového masa najdete také zde: cena skopového.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Náš výborný guláš má svůj původ v Maďarku, kde byly jeho hlavními ingrediencemi hovězí maso, cibule a mletá paprika. Samotný název vznikl od slova „gulya“, znamenající stádo hovězího dobytka. Abych byla úplně přesná, maďarsky „gulyás“ neznamenal omáčku, ale hovězí polévku. K nám už ale guláš doputoval jako omáčka, ke které se hodí jak krajíc chleba, tak další nejrůznější přílohy.
Guláš, pojmenovaný po maďarských pastevcích (gulyás), kteří jej v 9. století zavedli, začínal jako jednoduchý dušený pokrm ze sušeného masa a cibule vařený v přenosných kotlích. Charakteristickou chuť a barvu pokrmu, kterou mu dodávala paprika, zavedli osmanští Turci v 16. století a do 19. století se z něj ze základních surovin stal symbol maďarské národní identity.
Rané počátky
9. století
Maďarští pastevci nazývaní gulyás dusili maso na otevřeném ohni s cibulí a divokými bylinkami, aby vytvořili přenosné jídlo při pasení dobytka na pláních.
Sušení a konzervace
Aby maso vydrželo, vařilo se, dokud se tekutina neodpařila, sušilo se na slunci a poté se skladovalo v ovčích žaludcích, aby se v případě potřeby rehydratovalo vodou a připravila se z něj polévka.
Zavedení klíčových ingrediencí
Cibule
Ačkoli zpočátku chyběla, cibule se do Maďarska dostala po svatbě krále Matyáše s Beatricí Neapolskou v roce 1476, čímž se místní kuchyni přidal jihoitalský vliv.
Paprika
Pálivé papričky se do Maďarska dostaly v 16. století přechodem Osmanských Turků, kteří je pravděpodobně získali od italských obchodníků ve Španělsku.
Kulturní vývoj
Do 19. století Maďaři vyšlechtili vlastní odrůdy paprik a zpracovali je na mletou papriku, čímž se koření stalo kulinářskou nezbytností a jednoduché pastýřské jídlo se proměnilo v oblíbený národní pokrm Maďarska.
Guláš jako národní symbol
Boj za nezávislost
Během 19. století, kdy Maďaři odolávali habsburské vládě, se guláš stal silným symbolem národní identity. Jeho výrazná, pikantní chuť představovala vzdor a jednotu.
Globální rozšíření
Pokrm cestoval s imigranty a získal si popularitu po celém světě, až se koncem 20. století stal jedním z nejoblíbenějších pokrmů severní Ameriky.
Variace
Dnes, i když existuje mnoho variant, pravýmaďarský guláš zůstává vydatným, polévkovitým gulášem s masem, paprikou a bohatou historií.
Ve svém příspěvku OSMO DRY RECENZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Vnouček.
No vše je velice hezké,ale pakovat se na přístroji,který vyrobíte za pár kaček takovýmto způsobem je zlodějina...výrobce si lehce spočítal kolik stojí podřezání a dal stejnou cenu..to si ho radši podřežu a mám to za babku
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zuzana křiklanová.
Dobrý den máme už skoro rok namontovaný přístroj OsmoDry naše nemovitost je s části postavená na skále kudy zřejmě protéká voda. Začátkem července jsem telefonovala p. Zedníčkovi a informovala jsem ho o tom že stěny jsou i nadále vlhké a to ještě výš než kdy jindy a že máme pocit že přístroj nefunguje jak by měl.Bylo nám zděleno že máme vyčkat do smluvené doby kdy přijde technik naměřit hodnoty.A tak jsme počkali do 4.10.2018 Technik naměřil rychleji než na počátečním měření hodnoty které údajně stačí a na moji žádost vyfotil mokré stěny s tím ,že mě bude někdo na základě připomínek ke stálé vlhkosti telefonicky kontaktovat a že se někdo přijde podívat.Místo toho jsem obdržela 8.10.2018 fakturu na zbylou částku.Domnívám se že jednání Vaší firmy není fér,že můj požadavek, že není vše v pořádku by jste mohli lépe prověřit za 50 000.- by to byla především slušnost.
Technologický postup: Na sádle zpěníme jemně pokrájené cibule a necháme zesklovatět. Přidáme maso pokrájené na kostky, opečeme, osolíme, přidáme obě papriky, pastu a mírně podlijeme. Když je maso téměř měkké, přidáme oloupaná pokrájená rajčata (zalijeme je vařící vodou, zchladíme a potom je snadno sloupneme), jemné nudličky paprik a dovaříme doměkka. Perkelt se již nezahušťuje, podává se s rýží.
V naší poradně s názvem JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiri.
v r.2006 jsem koupil chatu se zahradou cca 550m2. rozhodl jsem se ze mezi sousedy,(kde jiz meli na hranici plot, resp. sloupky s lanem)vysadim tuje. zacal jsem vysazovat a soused nic nenamital ani neprotestoval. poridili jsme si maleho psika ktery mezi tujemi obcas k sousedum utikal. asi pred 2 lety jsem se proto rozhodl ze na ty jejich sloupky s lanem pripevnim 1m vysoky drateny plot. soused opet nic nerikal ani nenamital tak jsem plot dokoncil.
v posledni dobe sousedi namitaji ze se jim spatne pleje trava mezi plotem a tujemi ze jsem mel tuje vysadit 1.5m
od hranice pozemku. rikal jsem ze kdyby tenkrat rekli ze to mam vysadit dale od hranice tak bych to urcite udelal.
podotykam ze tuje jsou cca 2m+ vysoke a striham je i z jejich strany aby nepresahovaly pres ten plot. neni to vyhrocena situace ale sousedi se sem tam zminuji.
vidite zde nejake reseni? ja bych mel tato:
1.zrusit ten drateny plot
2. vyrubat cca 80tuji
3. udelat gesto a dat sousedum tu cast pozemku tedy posunout hranici smerem k memu
diky za info jiri
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Z vašeho textu je patrné, že jste muž činu a při pracích na svém vás moc nezajímá okolí. Tak tomu bylo při výsadbě tújí i při instalaci pletiva na cizí sloupky. V obou případech jste pouze očekával reakci, ale aktivně jste nikoho se svými záměry předem nekonfrontoval. To nyní vyústilo v situaci, kterou zažíváte. Sousedé jsou naštěstí tolerantní a jenom občas brblají, jak píšete. Nicméně vám dali jasně najevo, co je v souvislosti s vašimi tújemi trápí, a to je ztížená možnost pletí trávy. A pokud zmiňují vzdálenost od hranice pozemku, tak tím zároveň nepřímo říkají, že jim vadí i vysoký vzrůst tújí.
Co s tím dělat? Sednout si jako rozumní lidé a vyříkat si co vše sousedé vidí jako problémové a pak se aktivně na odstranění problému podílet. Pokud jde o ztíženou možnost pletí, tak navrhnout, že o tento kus povrchu se postaráte, aby tam nerostla žádná tráva, což docílíte herbicidem nebo vhodnou půdokryvnou ušlechtilou rostlinou. Pokud vadí výška tújí, tak provést jejich sestřih, aby byly uvedeny do výšky, která bude akceptovatelná pro vaše sousedy. Toto je mnohem levnější a příjemnější řešení, než kterýkoliv z vámi uváděných tří návrhů. Základem je komunikace a utužování dobrých sousedských vztahů. Pokud s tím máte problém, prodejte to a najděte si parcelu kdekoliv na samotě.
Víte jaký je rozdíl mezi českým gulášem a maďarským gulášem? Oba vycházejí ze stejné kulinářské tradice, ale jsou to odlišná jídla. Maďarský guláš je typicky řidší polévkovitý guláš, často s větším množstvím zeleniny a podávaný s nudlemi nebo bramborami. Český guláš je hustší a vydatnější guláš, tradičně podávaný jako hlavní chod s houskovými knedlíky, který méně často obsahuje různé druhy zeleniny.
Ingredience
2 lžíce rostlinného oleje, na vaření;
1 kg hovězího hrudí;
2 cibule, nakrájené na tenké plátky;
1 červená paprika, nakrájená na kostičky;
1 červená chilli paprička, jemně nasekaná;
1 lžíce mleté papriky;
1 lžíce uzené mleté papriky;
2 lžičky kmínu;
2 dcl červeného vína;
1 plechovka krájených rajčat;
2 lžíce červeného vinného octa;
1 lžička krupicového cukru;
500 ml hovězího vývaru;
sůl;
čerstvě mletý černý pepř;
nasekaná pažitka, jemně nasekaná, k podávání;
citronová kůra z 1 citronu;
zakysaná smetana na ozdobení.
Postup
Ve velké zapékací pánvi s poklicí rozehřejte 2 lžíce oleje. Po rozpálení opečte hrudí ze všech stran a poté dejte stranou na talíř.
Do výpeku přidejte cibuli a papriky spolu s nasekanými chilli papričkami a nechte vařit na mírném ohni, dokud se cibule nezačne zbarvovat – asi 10 minut.
Přidejte mletou papriku a kmín a za stálého míchání smažte několik minut. Přidejte červené víno a nechte ho probublat, poté vařte ještě několik minut, než přidáte rajčata.
Vraťte hrudí zpět do pánve spolu s octem, cukrem a tolik hovězího vývaru, aby maso bylo téměř ponořené. Osolte a opepřete, přiveďte k varu, přikryjte pokličkou a vařte 2–3 hodiny, nebo dokud se hrudí nezačne rozpadat. Maso pak natrhejte do omáčky.
Podávejte s chlebem v miskách s jemně nasekanou pažitkou, nastrouhanou citronovou kůrou a zakysanou smetanou navrchu.
Ve svém příspěvku BLECHY V BYTĚ BEZ ZVÍŘETE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sandra.
Už 5 let se nemůžu zbavit blech v bytě. Jsou malinké 1,5 až 2 milimetry a černé - asi lidské. Občas je zahlédnu, lezou mi do šatů, rychle po sobě dvakrát kousnou někdy i hladově tři krát, špatné je, že letou často do intimních oblasti a svědí to a pak to bolí. Nemám zvíře, takže od něj to být nemůže. Kde jsem k nim přišla - nevím. Žiji sama a tak žerou jenom mně. Úplně mi změnily život, nikde nechodím - abych je někomu nechtíc nezavlekla. Nepomohly postřiky proti blechám a ani postřiky deratizačních firem, opakovaně. Pořád peru, denně převlékám postel, vysávám a vytírám 1x týdně dlážku savem. Abych aspoň něco zlikvidovala a mezi nimi vydržela a nějak přežila. Všechen nábytek jsem vyhodila, nemám koberce, záclony skříně - jenom kovové regály, kovou postel, židli, stůl a věci v pytlích. Co vyperu a vysuším v sušičce, hned balím do sáčků po jenom kuse a zauzluji. Jsem na všechno sama. Prosím, poraďte mi něco, co konečně na blechy zabere. Už jsem strašně z toho vyčerpaná a řešení nikde. Závidím psům, že mají proti bleší obojky a tablety na požití které je zabíjejí a mají šanci se tak blechám ubránit. Na člověka nic není. Prakticky je nechráněn, je pořád potravou pro blechy a šance se jich zbavit - nulová. Výrobci, zdá se - vůbec nepočítají s tím, že člověk je taky tvor s krví a když jej blechy napadnou a zamoří mu byt - nemá se jak chránit a jak s nimi bojovat. Chemie nezabírá a nic nepomáhá - jak se jich zbavit. A zvíře, aby na sebe lapalo blechy a mně se ulevilo - si dovolit nemůžu. Děkuji vám za jakoukoliv radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sandra.
Ten přípravek není dlouhodobě dostupný, který mi tady byl doporučen - to je Frontline Pet Care Difuzér proti hmyzu a roztočům. Na internetě Heuréka hlásí, že už nikde není k sehnání. Vypadá to, že to co je účinné tak bylo odstraněno z možnosti koupit si to volně, takhle by se neprodalo toů neúčinnéú drahé chemnické svinstvo, které nabízejí různé jiné firmy a stříkají s tím i specializované firma na hubení blech - deratizéři. Když jsem se jich na půl roku zbavila, tak se vedle mně nastěhoval mladá holka se takovým chlupatým malým ratlíkem - psem, ten mi pravidelně chodil přes rohožku několikrát denně jak ho venčila a navíc na boku - směr k jejím dveřím bytu ochcával - značkoval. Domluva s ní nulová. Navíc §prolézal kde jakým roštím před barákem a drbal se furt. Takže zablešený. Samozřejmě že mi ty blechy skákaly pak do bytu jak lozil přes mou rohožku a vyklepával navíc vajíčka o měl v srsti. Znovu se mi v bytě blechy od něj namnožily a jasně něco žrát musely - takže žraly mně. Nepomohlo ani denně vytírat byt dezinfekcí, a před mými dveřmi rohožku, byla jsem zablešená komplet - nepomohlo ani 2 x sprchování denně a brání si čistých věcí. Ty svině na mně naskákaly stejně a lezly mi pod šaty a žraly. Zalezou nejvíce do vlasů a do ochlupení kdekoliv na těle. Jsou odolné už na jakékoliv chemikálie, prakticky se už pouze snažím přežít pouze, omezit jejich počet v bytě, aby mně nedostaly do blázince.Jsme tři byty na poschodí, novinkou je, že i rodina vedle mně si pořídila psa. Jsem už naprosto zoufalá. Oční lékař mi řekl, že mám šedý zákal- to bylo před rokem, měla bych jít na operaci - nejdřív jedno oko a za 104 dní druhé - celkem 4 týdny mít oči v klidu aby se ranky zahojily po operaci, nesmí se ani mnout oko, žádný dotek - a běžně mně kousnou denně blechy do oka, skočí z vlasů nebo hrudi a kousnou, takže to zabolí, ranka svědí a já si mnu oko. Zhoršil se mu už zrak hodně, tu operaci potřebuji co nejdřív, nevyhubitelné agresivní blechy ale zařídily, že na ni jít nemůžu.Pokud mne dokoušou do očí po operativním zásahu - tak byla operace zbytečná a ještě můžu dostat od nakažené blechy infekci do rány. Nemám rodinu kam bych na ten měsíc šla, abych se dostala od těch agresivních parazitů pryč.A na operaci jít mohla. Jsem v neřešitelné situaci. Ty svině mně nakonec umoří. A řešení jak je pozabíjet a zbavit se jich - žádné. Paneláky jsou jeden velký psinec, páničkové na své mazlíčky mají šanci navěšet nebo do nich dostat antiparazitální chemické přípravky a tak je ochránit před blechami, Na napadeného člověk blechami - nic takového není. Nemůže spolykat protibleší tablety nebo si na sebe navěšet na kůži chemii.Takte funguji jako potrava pro blechy a blechy - nevyhubitelní vetřelci totálně ovládly můj život - připadám
si jak v hororu. Michale, nezávidím vám ani nikomu, kdo nemá zvíře a dostal se do stejné situace jako já. Stačí, aby k vám někdo se zablešeným mazlíčkem přišel na návštěvu a nechá vám tam dárek - kterého se už nezbavíte... a nepomůže ani přest
Cílem nakládání masa na uzení je hlavně konzervace a změkčení masa, ale též získání nových smyslových kvalit uzeného masa a uzenin. Na rychlost prosolení má vliv teplota, velikost nasolovaných kusů, druh prosolované tkáně, složení soli (směsi) na nakládání.
Vyšší teplota nasolení urychluje (teplota musí být do 5 °C, lépe 4 °C), ale hrozí větší riziko pokažení láku.
Větší kusy (šunky, rolády) se prosolují pomalu a zvláště u kosti je nebezpečí, že se bude maso kazit.
Vazivové (masové) tkáně se prosolují rychleji, naproti tomu u tukových částí (bůček, slanina) je pronikání soli pomalejší.
Starší postupy nakládání masa na uzení využívaly pouze kuchyňskou sůl (NaCl) a dlouhý čas nasolení (až 6 týdnů). Později se do soli přidával v malém množství takzvaný salnytr, což je dusičnan draselný nebo sodný (KNO3, NaNO3). Rychlost prosolení zvyšoval málo, ale barva masa po něm byla krásně červená. Později – a vlastně až do dneška – se používaly k nakládání masa na uzení takzvané rychlosoli, z nichž je nejznámější Praganda. Jejím použitím docílíme nejenom vybarvení masa, ale čas potřebný na naložení se zkracuje na 14 dnů. V Pragandě jsou totiž obsaženy kromě soli, dusičnanu draselného a cukru v malém množství i dusitanové soli (jedovaté). Tyto způsobují narušení svalových vláken a následné rychlé proležení a prosolení masa.
Složení soli: kompletní směs se skládá ze soli, dusičnanu a cukru (na 1 kg soli pouze 30 g dusičnanu (KNO3) a 30 g práškového cukru.
Krátkodobé solení na sucho
Používá se na solení masa do uzenářských výrobků (párky, klobásy, čabajky a salámy). Jeho účelem je též zachování vaznosti masa.
Maso vychlazené na 4 °C nakrájíme na kousky 2 x 2 cm anebo nameleme na strojku s otvory 15–20 mm. Na vepřové používáme 2,2–2,5 % solicí směsi na hmotnost masa a na hovězí a skopové dáváme 2,5–2,7 % na hmotnost masa. Tedy na 10 kg masa dáváme 220–250 g kompletní solicí směsi u vepřového a 250–270 g kompletní solicí směsi u hovězího a skopového. Vepřové, hovězí a skopové nakládáme každé zvlášť.
Po zamíchání odváženého množství soli maso napěchujeme do hrnce a uložíme na 1–3 dny do chladničky, po uležení má být na řezu růžové.
U salámů s výraznou mozaikou (kousky masa velikosti 0,5–5 cm) používáme též k nasolení těchto kousků uvedenou kompletní solicí směs. Množství solné směsi v uzeném mase do 2,5 % je ještě v přijatelných mezích, v rozmezí 2,5–3 % je již přesolené, jen málokdo má rád uzené, ve kterém přemíra soli přetluče jemnou uzenou chuť a koření.
Ruličky můžeme plést z různých druhů novin, papírů či letáků, každý si musí nejprve vyzkoušet, co mu bude nejvíce vyhovovat. Pozor jen na některé lesklé letáky, použitá barva na nich nemusí dobře držet. Důležité je, že rulička musí být co nejpevnější, aby se z ní dobře pletlo. Pokud ji sevřeme v prstech, neměla by se příliš zmáčknout. Proto zasunujeme při pletení špejli opravdu jen malý kousek, kdyby byla špejle uvnitř celé ruličky, byla by pak rulička zbytečně tlustá, a navíc i měkká. Rulička bude mít takovou barvu, jakou má cca 1–1,5 cm široký okraj. Máme-li papír položený na stole vodorovně, jedná se o horní podélný okraj vespodu papíru. Na tom, jak je popsaný zbytek papíru, nezáleží. I ze zcela popsaného papíru, který má alespoň jeden okraj nepotištěný, lze tedy udělat nepotištěnou ruličku. Samozřejmě pokud se vám potištěná rulička líbí, nemusíte se tím zabývat a pleťte si, jak chcete. Pletení z papíru na Vánoce zaměstná vaše děti při dlouhých večerech.
Ploché ruličky: Někdy se však přece jen hodí, když je rulička měkká a nechá se zploštit. Takovou ruličku pleteme z měkkých novin či letáků, a navíc ji ještě můžeme plést tak, že v ní máme špejli zasunutou celou. Tyto ruličky se používají například pro pletení rámečku.
Tolik informace k ruličkám a nyní je tu postup a potřebné suroviny na vánoční dekoraci do vašeho interiéru. Hvězda z proužků papíru:
Potřebujeme: noviny či papíry, nůžky, špejle nebo kousek drátu, lepidlo
Postup na papírové ruličky: Na pletení z papíru je nejprve nutné naplést si větší množství papírových ruliček. Můžeme použít i staré noviny či počmárané papíry – zkrátka zcela nepotřebný materiál určený k vyhození. Ruličky musí být na jednom konci užší a na druhém širší, aby se pak při pletení mohly do sebe vzájemně zasouvat a napojovat. Noviny či papír o formátu A4 si rozstřihneme podélně přibližně napůl. Vznikne nám tak obdélník o rozměrech cca 28 x 10,5 cm. (Toto samozřejmě není striktně dáno, rozměr papíru může být jakýkoliv, podle toho se pak však bude odvíjet síla a délka ruličky.) Na pravý dolní okraj papíru si položíme konec špejle (asi 2 cm) a začneme na něj postupně papír namotávat. Ruličku přidržujeme oběma rukama a postupně se rukama přesouváme doleva. Především levá ruka musí přidržovat koneček ruličky, aby se nerozmotal, a začneme na něj papír postupně namotávat. Levý konec ruličky je tedy užší a pravý konec (ve kterém je zčásti zasunutá špejle) je širší. Když ruličku domotáme téměř do konce, zbylý růžek papíru potřeme lepidlem. Ruličku domotáme až na konec a růžek pevně přitiskneme k ruličce. Nakonec vyndáme špejli
Pravý italský recept na boloňské lasagne (lazaně) od Itala v pořadu Kluci v akci. V tomto receptu jsou lasagne připraveny také s mletým masem, ale Kluci si maso namelou sami ze dvou druhů – libového vepřového a hovězího zadního. Místo českého eidamu se v receptu používá pravý italský sýr parmigiano reggiano, což je parmezán s pevnou hladkou kůrou jemně nažloutlé až zlatavé barvy a zrnitou strukturou. Můžete ho koupit v supermarketu nebo na internetu.
Kluci nejdříve nakrájí oba kusy libového masa na pruhy, aby se vešly do mlýnku na maso a umelou. Zeleninu nakrájí na malé kostičky (mrkev s celerem podle nich můžete i nahrubo nastrouhat) osmahnou ji na oleji, přidají mleté maso a dobře promíchají a orestují, podlijí červeným vínem a nechají vyvařit. Směs okoření sekanými bylinkami, pepřem a solí, zalijí drcenými rajčaty a nechají na mírném ohni dusit asi hodinu. Říkají, že ve směsi musí zůstat dostatek šťávy, aby ji mohly suché těstoviny lasagne při pečení absorbovat.
Kluci potom na dno zapékacího pekáče dají část masové směsi, pak vrstvu suchých lasagní, zase maso, vrstvu nastrouhaného parmezánu, lasagne, maso, parmezán a ještě jednou opakují a zakončí bohatou vrstvou parmezánu. Přikryjí alobalem, který předem potřeli olejem. Pečou asi 25 minut při 180 °C.
Ingredience: 500 g mletého masa (ideálně 250 g hovězího a 250 g skopového), 1–2 lžíce perlivé minerální vody, 1/2 lžičky jedlé sody, sůl, čerstvě mletý pepř, 1–2 lžičky koření Čubrica, 1 stroužek česneku, 2 červené cibule (nakrájené na tenké plátky), pita chléb, zakysaná smetana a ajvar
Technologický postup: Maso promícháme s minerální vodou a sodou, osolíme, opepříme, přidáme Čubricu a česnek a necháme v chladničce čtyři hodiny odpočinout. Poté tvoříme podlouhlé válečky, pokud chceme, napíchneme je na předem namočené dřevěné špejle a grilujeme celkem osm minut ze všech stran dohněda. Podáváme horké, třeba v chlebu pita vyloženém cibulí, pokapeme zakysanou smetanou a ajvarem.
Rudodřev koka neboli kokainovník pravý je keř nebo strom vysoký až 3 m. Má červenavě hnědou borku (odtud název), prutovité větve jsou porostlé střídavými, podlouhle vejčitými celokrajnými listy s krátkým řapíkem. Listy jsou světle zelené, květy jsou drobné bílé. Plodem je vejčitá peckovice, dlouhá až 8 mm, když je zralá, má oranžově červenou barvu, obsahuje pouze jedno semeno.
Rudodřev pochází z tropické až subtropické Jižní Ameriky. Semenáčky se ve školkách pěstují asi rok, jakmile dosáhnou výšky 30 až 50 cm, vysazují se na pole. První sklizeň listů se provádí u rostlin starých asi rok a půl. U tříletých stromků je možné listy sklízet již třikrát až pětkrát ročně, aniž by se rostliny poškodily. Čerstvě sklízené listy se opatrně suší, nesmí přeschnout. Delším skladováním ztrácejí listy nejen vůni, ale i účinnost. Životnost plantáže je asi 20 let, potom se musí obnovit. Rostlina se může množit řízky, ale obvykle se pěstuje přímo výsevem do školek. Kokainovník pravý má rád slunce i polostín, vlhko, je teplomilný. Vyhovuje mu propustná půda, vyžaduje vysokou vzdušnou vlhkost.
Listy této rostliny obsahují asi 1% alkaloidu kokainu. Kokain je narkotikum, které se v medicíně používá od roku 1884 jako místní anestetikum v zubním a očním lékařství, pro zažívací a nervovou soustavu má účinky tonizující. Je to návyková a nebezpečná droga. V pěstitelských oblastech domorodé obyvatelstvo čerstvé listy žvýká. Pro zvýšení palčivosti k nim někdy přidávají pálené vápno nebo rostlinný popel.
Ingredience: 600 g hladké mouky, 300 g škvarků, 2 vejce, ¾ kostky droždí, 250 ml smetany ke šlehání, 1,5 dl mléka, 1 lžička cukru krystal, sůl, hrubozrnná mořská sůl
Technologický postup: Z mléka, cukru a droždí připravíme kvásek. Mouku prosejeme a spolu s kváskem, smetanou, vajíčkem a 1/2 lžičkou soli vymícháme na těsto. Necháme vykynout na teplém místě. Vykynuté těsto vyklopíme na pracovní desku, promícháme a opět necháme kynout asi 10 minut. Mezitím si připravíme škvarky, které pomeleme tak, aby nám vznikla hladká hmota (hrubší kousky nejsou na závadu). Těsto rozválíme na plát, potřeme polovinou škvarků a posypeme hrubozrnnou solí. Pravý a levý okraj těsta přeložíme na střed (zabalíme škvarky), totéž provedeme i s horním a dolním okrajem. Takto připravený bochník přikryjeme utěrkou a necháme ho cca 15 minut ještě kynout. Bochník opět vyválíme na plát, potřeme druhou polovičkou škvarků a posypeme hrubozrnnou solí. Pravý a levý okraj těsta přeložíme na střed (zabalíme škvarky), totéž provedeme i s horním a dolním okrajem. Takto připravený bochník přikryjeme utěrkou a necháme ho znovu cca 15 minut kynout. Poté opět rozválíme, přeložíme a necháme ještě 10 minut kynout. Hotové těsto na slovenské škvarkové pagáče rozválíme, rádýlkem na ně nakreslíme mřížku a z těsta vykrajujeme kolečka. Vykrájené pagáčky dáme na plech, potřeme rozšlehaným vajíčkem a posypeme hrubozrnnou solí. Připravené pagáčky pečeme ve vyhřáté troubě na 180 °C, po upečení necháme vychladnout a podáváme.
Ingredience: 400 g mletého hovězího masa, 400 g mletého skopového ořezu, 200 g cibule, 100 g strouhanky, 2 vejce, lžíce mleté sladké papriky, 4 stroužky česneku, trochu vody, pepř mletý, sůl
Technologický postup: Maso semeleme, smícháme s jemně krájenou cibulí, vejci a strouhankou, ochutíme solí, čerstvě mletým pepřem, sladkou paprikou a jemně sekaným česnekem. Vše pořádně promícháme s trochou vody (ta maso pěkně sváže), tvarujeme čevabčiči a pečeme na grilu dozlatova.
Pokud hledáte recepty na hovězí hrudí bez kosti, tak zkuste pastrami – pochoutku z libového masa konzervovaného uzením, pocházející z Rumunska. Nejvíce oblíbená je však v Americe.
Pastrami se nejčastěji připravuje z hovězího hrudí (nebo pupečního žebra), dále pak z vepřového, husího nebo skopového masa. Maso se potře směsí Pragandy, soli, česneku a koření, zatíží a uloží v chladu. Pak se vyudí na tvrdém dřevě. Někdy se pastrami před podáváním krátce podusí v páře, aby se zbavilo soli. Před podáváním se maso nakrájí na tenké plátky.
Do Ameriky přinesli pastrami na konci 19. století přistěhovalci z východní Evropy. Zejména v New Yorku se hovězí pastrami stalo oblíbeným jídlem. Bývá v dostání v typických lahůdkářstvích, krájí se na velmi tenké plátky a používá se do sendvičů nebo jako součást obložených mís. Pastrami nejlépe chutná teplé, ale výborné je i za studena.
Při krájení hotového pastrami je pouze důležité dodržet směr krájení napříč masovými vlákny.
Nutriční hodnoty pastrami ve 100 g výrobku: 147 kcal, 6 g tuků, 68 mg cholesterolu, 1 078 mg sodíku, 210 mg draslíku, 0,4 g sacharidů, 22 g bílkovin, vitamín A, B6, B12, C, D a minerální látky (vápník, železo, hořčík).
Rozdíl mezi roastbeefem a pastrami spočívá hlavně v tepelné úpravě – pastrami je uzené a roastbeef je pečený.
Rozdíl mezi hovězím v konzervě a pastrami je taktéž v tepelné úpravě – pastrami je uzené a hovězí konzerva je vařená.