Maso zavařujte bez kostí a raději libové, protože tuk se hůře steriluje a časem dostane nežádoucí příchuť. Někteří varují i před použitím cibule, která rychle kysne a může vám zničit vaše dílo. Přísady, jako je kmín, majoránka, česnek, nové koření a podobně, nesmějí být ničím znečištěny a doporučuje se raději je před zavařováním přecedit a k zavařenému masu do sklenic vůbec nepřidávat. Při zavařování masa je rovněž důležitá čistota rukou, surovin, nádob a všech ostatních pomůcek. Zavařujete-li do sklenic, umyjte sklenice i víčka v horké vodě se sodou a pak je dobře opláchněte pod tekoucí vodou. Gumové červené kroužky umyjte kartáčkem ve vodě se sodou, opláchněte je a pak je vypařte (nevařte) 10 minut nad vodou s jedlou sodou (na 12 kroužků 1 lžička sody na 1 l vody). Nechte uschnout na čisté utěrce. Maso si připravte tak, jak jste zvyklí, poté jím plňte čisté sklenice. Po naplnění pečlivě otřete okraje sklenic, nejprve čistou hadřičkou namočenou v teplé vodě, poté čistou suchou utěrkou (nebo lépe hadříkem namočeným v čistém lihu). Stejně ošetřete před uzavřením okraje víčka. Uzavřené sklenice dejte na plech s vodou tak, aby se nedotýkaly, a nechte sterilovat 4 hodiny v troubě vyhřáté na 80 až 90 °C. Pak troubu vypněte a nechte v ní stát sklenice do druhého dne. Po ukončení sterilace vyjměte sklenice z vody, zkontrolujte, zda víčka drží a pak sklenice uložte do chladna a temna. Nezapomeňte si na ně napsat datum sterilace. Zpočátku zavařeniny raději denně kontrolujte, později alespoň jednou za týden. Vadné zavařeniny buď ihned spotřebujte, nebo je zkuste ještě jednou převařit, a to 60 minut při 100 °C v plném varu. Před použitím vždy zkontrolujte obsah sklenice, jestli v ní nevidíte plynové bublinky, necítíte zápach či kyselost. Objevíte-li nějaké odchylky, je nutné celý obsah zničit.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ HORTENZIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miluše.
Ptám se proč mi krásné bílé květy hortenzie hned ještě v plném květu
hnědnou? Děkuji za odpověď s pozdravem
M.K.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Hnědnutí květů hortenzie může mít tři příčiny.
1. Pěstování hortenzie na plném slunci. Ony krásně prospívají, ale květy vydrží jen do července. Může za to polední slunce, které je v létě moc silné a květy spálí. Zajistěte, aby rostlina byla chráněna před sluncem v době od 10 až do 15 hodin. Zkrátka ji pěstujte ji na sever od nějaké vyšší úzké rostliny nebo předmětu, jehož stín zajistí tuto ochranu.
2. V horkých letních dnech potřebuje hortenzie mnoho vody a mělká a nedostatečná zálivka také vede k hnědnutí rostliny i květů.
3. Předávkování umělými hnojivy může zapříčinit hnědnutí květů a okrajů listů. Obzvláště se to projevuje, když je rostlině podána silná dávka síranu hlinitého, aby byly květy modré.
Pračku můžete vyčistit krystalickou sodou. Někdy jsou zrna příliš velká, a tak je dobré je zmenšit pomocí kladívka. Poté dejte takto připravenou sodu do všech tří přihrádek (hlavní praní, aviváž, předpírka) a zapněte nejdelší program s předpírkou. Pokud máte hotovo, nechte působit rozpuštěnou sodu v bubnu pračky co nejdéle, a to tak, že pračku vypnete před koncem pracího cyklu, nejlépe před mácháním. Poté zopakujte celý postup s octem a máte pračku vyčištěnou.
Použijte metodu našich babiček, která naprosto spolehlivě zabírá. Ocet je jak k pračce, tak k přírodě mnohem šetrnější než k čištění nabízené chemické výrobky, navíc je výborný proti vodnímu kameni, dezinfikuje a po vyprání není cítit. Na čištění pračky si tedy připravte ocet, klidně stačí běžný typ. Pokud chcete, můžete použít i ocet bílý, bez přidaných barviv. Doporučuje se přidat i sáček prací sody zakoupené v drogerii. Pak si ještě připravte starý zubní kartáček a utěrku z mikrovlákna. Půl hrnku sody nasypte do přihrádky na prací prášek a ocet dejte až po okraj do oddílu pro máchání. Poté nastavte pračku na ten nejdelší cyklus a nejvyšší možnou teplotu, tedy 90 až 95 °C, a spusťte program. Doporučuje se vypnout pračku dříve, než přejde prací cyklus do fáze máchání – přerušte jej a nevypouštějte vodu. Vodu s octem můžete v pračce nechat přes noc. Přesvědčte se, zda se nedá pračka otevřít, když je plná. Následně nechte celý program projet ještě jednou naprázdno bez přerušení s polovinu octa vloženého rovnou do praní a bez sody.
Poté přichází na řadu manuální čištění. Vyjměte zásuvku na prací prostředky a propláchněte ji sprchou. Starým zubním kartáčkem pak vyčistěte vše, co se octem a sodou ještě nepodařilo odstranit. Vyčistěte i otvor, kam se zásuvka umisťuje. Stejně tak očistěte těsnění kolem otvoru na plnění, vyndejte zapomenuté papírové kapesníky a zachycené vlasy. Pak vše vytřete vlhkým hadrem.
Čištění pračky octem zaručeně zabírá. Nezapomeňte nakonec vyčistit filtr pračky. Při čištění filtru možná objevíte mince, knoflíky, sponky a spoustu dalších „pokladů“. Pak už jen pračku otřete zvenčí. Zubní kartáček se hodí na spáry, drážky i okraje tlačítek. Je dobré pračku i odpojit od vody, odsunout ji a vyčistit spoustu usazeného prachu za ní.
1 bílý jogurt (jogurtu může být i více, takže může být použit i velký)
½ lžičky jedlé sody
česnek, kečup, sýr a jiné ingredience dle chuti
Postup:
Tyto langoše z jogurtu začneme vytvářet tak, že si z droždí, trochy vlažného mléka a špetky soli připravíme kvásek, který necháme v míse na teplém místě krátce vzejít. Poté přidáme mléko a jogurt a postupně pomalu vmícháme mouku s jedlou sodou a vypracujeme těsto, které ještě mírně osolíme. Necháme vykynout pod utěrkou na teplém místě.
Z těsta pak buď tvoříme tenké placky, které postupně vkládáme do fritovacího hrnce nastaveného na 175 °C a fritujeme asi 4 minuty, nebo rukama vytahujeme placky na velikost pánve a smažíme po obou stranách dozlatova.
Hotové langoše můžeme potřít směsí česneku, soli a vody a posypat strouhaným sýrem. Je možné přidat i strouhaný salám. Nakonec vše zakapeme kečupem nebo tatarkou.
Můžeme potírat také marmeládou nebo nutelou, prostě podle toho, na co máte právě chuť.
Když vám nezpracované těsto zbude, můžete ho dát do ledničky a použít druhý den.
Chemické vlastnosti kyseliny: chlorovodík je štiplavý jedovatý plyn. V laboratoři se připravuje reakcí kyseliny sírové s chloridem sodným (kuchyňskou solí), průmyslově se vyrábí buď reakcí chloru s vodíkem, nebo chlorací uhlovodíků. Vodný roztok chlorovodíku se nazývá kyselina chlorovodíková.
Přestože se dá běžně koupit, nedoporučuje se s ní pracovat bez ochranného oděvu, rukavic a zejména brýlí. Je nutné ji uložit mimo dosah dětí a v této pozici ji zabezpečit proti převrhnutí nebo spadnutí. Její výpary také způsobují velmi rychlou korozi kovových předmětů v okolí. Vodný roztok leptá a při zasažení je třeba poraněné místo důkladně několik minut oplachovat tekoucí vodou (případně ještě zneutralizovat uhličitanem sodným – jedlou sodou nebo mýdlem), při zasažení očí je nutné provést velmi důkladný výplach, nejlépe za pomocí druhé osoby, a to tak, že druhá osoba drží té první rozevřená oční víčka (člověk sám má tendence se výplachu bránit a zpravidla jej neprovede dostatečně). Následně je nezbytně nutné co nejrychleji vyhledat lékařskou pomoc. Poleptání očí koncentrovanou kyselinou většinou končí slepotou. Při požití je nutné vypít větší množství vody a nevyvolávat zvracení, žaludek je zvyklý na nízké pH a zvracení by způsobilo jen další poleptání jícnu. Opět musí následovat vyhledání lékařské pomoci. Poleptání kyselinou se v celém svém rozsahu může projevit až po několika dnech, a proto nesmí být nikdy podceňováno.
Průmyslově využívaná koncentrovaná kyselina chlorovodíková je 37% vodný roztok chlorovodíku. V této koncentraci má nejmenší pH, je tedy nejúčinnější a nejnebezpečnější. Kyselina chlorovodíková je po kyselině sírové nejpoužívanější kyselou látkou v průmyslu.
Koncentrovaná v kombinaci s kyselinou dusičnou v poměru 3 : 1 tvoří lučavku královskou, kterou lze užít k rozpouštění zlata.
Kyselina chlorovodíková je aktivátor žaludečního enzymu pepsinu, denaturuje zkonzumované bílkoviny a zabíjí bakterie v potravě. Je vylučována trávicím traktem všech savců, často se vyskytuje i u jiných tvorů. Vnitřní stěna žaludku je na velmi nízké pH stavěna, pokud však dojde k poruše slizového krytu, vznikne žaludeční vřed. Ve dvanáctníku je neutralizována. Přesto se pití kyseliny chlorovodíkové, zvláště na lačno, nedoporučuje ani při nízkých koncentracích.
Kyselinu chlorovodíkovou lze využít jako technickou kyselinu, tedy jako čistidlo spojů při letování klempířských a podobných výrobků, lze ji použít i pro odstraňování vodního kamene, k neutralizaci alkalických odpadů a podobně.
Při práci s kyselinou sodnou je třeba zabránit kontaktu s pokožkou, očima a sliznicemi. Po zasažení chlorovodíkem se mohou projevit následující rizika a potíže: podráždění nosu, dýchacích cest, vznik trhlinek na dýchacích cestách, silné kašlání, krvácení z nosu a bolest na hrudi; dráždění plic, dušnost, tvorba tekutiny v plicích (edém) i nebezpečí udušení; popálení očí a kůže s nevratným poškozením. Opakované expozice mohou nenávratně poškodit plíce a zuby a vyvolat vyrážky.
Máte tu správnou náladu? Jste natěšeni a máte dostatek času? Pak se do toho můžete pustit. Vyrábět chaloupku s nechutí nebo v časovém presu by nebyla ta správná volba, to raději odložte na jindy, protože byste z toho neměli ten správný požitek a radost.
Překontrolujte, že vám nechybí žádná ingredience, a můžete začít s vážením surovin. Připravte si dva hrnce, které budou pasovat do sebe, vyrobíte si tak vodní lázeň. Do menšího z nich dejte navážené máslo, med a cukr. Do většího vodu, postavte do sebe a pomalu zahřívejte, dokud se cukr úplně nerozpustí. Takto připravenou směs můžete přelít do větší mísy a nechat úplně vychladnout.
Než směs vychladne, můžete si připravit další suroviny. V míse si smíchejte hladkou mouku s jedlou sodou, kakaem, perníkovým kořením, kůrou z citronu, vejci a rumem.
Je-li směs medu, cukru a másla vychladlá, můžete ji smíchat společně s připravenou směsí mouky s ostatními ingrediencemi. Můžete míchat ručně, ale chcete-li si práci ulehčit, použijte ruční hnětač, který těžkou práci udělá za vás. Těsto by se vám mělo krásně spojit v jednu hmotu, klidně si na závěr pomožte rukou a těsto dopracujte a spojte v jeden úhledný kus. Zabalte ho do fólie a nechte ho pár hodin odpočívat v lednici. Minimálně by tam mělo zůstat 4 hodiny, ale určitě uděláte lépe, když ho tam necháte do druhého dne, bude se vám s ním lépe pracovat. Alespoň se vám ta radost z tvoření přesune i do zítřejšího dne a vy se budete více těšit. Neznamená to ale, že dnes musíte svou práci „zabalit“, můžete začít s přípravou šablon.
Ingredience: 500 g mletého masa (ideálně 250 g hovězího a 250 g skopového), 1–2 lžíce perlivé minerální vody, 1/2 lžičky jedlé sody, sůl, čerstvě mletý pepř, 1–2 lžičky koření Čubrica, 1 stroužek česneku, 2 červené cibule (nakrájené na tenké plátky), pita chléb, zakysaná smetana a ajvar
Technologický postup: Maso promícháme s minerální vodou a sodou, osolíme, opepříme, přidáme Čubricu a česnek a necháme v chladničce čtyři hodiny odpočinout. Poté tvoříme podlouhlé válečky, pokud chceme, napíchneme je na předem namočené dřevěné špejle a grilujeme celkem osm minut ze všech stran dohněda. Podáváme horké, třeba v chlebu pita vyloženém cibulí, pokapeme zakysanou smetanou a ajvarem.