V dnešní době spousta lidí ladí svou svatbu do nějaké barvy a stylu. Výjimkou pak není ani dort či zákusky. Co se týče svatebních koláčků, tak ty se dělají jak tradičně, tak i v moderním pojetí.
Svatební cukroví lze rozdělit na dorty, cukroví (zákusky) a koláčky.
Svatební dorty
Svatební dort je dekorací stolu, ale také se k němu vážou tradice a pověry. Za zmínku určitě stojí krájení svatebního dortu, které patří k tradičním činnostem při svatebním veselí a bývá vyvrcholením svatební hostiny. Podle svatebních tradic a zvyklostí mají novomanželé rozkrojit svatební dort společně. Kdo první uchopí nůž, bude prý v manželství vůdčí osobností. Z dortu by měl ochutnat každý ze svatebních hostů, v opačném případě budou mít smůlu novomanželé i ten, kdo svatební dort neochutnal.
Svatební dorty jsou velmi různorodé. Mohou mít bezpočet tvarů – kulaté, hranaté, oválné. Často se vyrábějí dorty ve tvaru srdce, podkovy, panenky a panáčka, stále oblíbenější je dort v podobě svatebního altánu, ve kterém stojí ženich s nevěstou. Mohou být bílé nebo barevné, zdobené perličkami, marcipánem nebo čokoládou. Také velikosti dortu jsou různé. Můžete vybrat jedno velké srdce nebo podkovu zdobenou pouze jahodami nebo čtyřpatrový dort s marcipánovými kvítky a čokoládou a dalšími doplňky. U nás jsou oblíbené klasické piškotové, ořechové a v poslední době marcipánové dorty, v Americe spíše smetanové dorty. Ve Francii se setkáte zase s dorty postavenými z různých kousků.
Při výběru dortu záleží čistě na vaší představě, chuti a finančních možnostech. Zásadní věcí při výběru svatebního dortu je samozřejmě počet svatebních hostů i celkový styl svatby. Na malou rodinnou svatbu se nehodí několikapatrový dort, byl by vyhozenými penězi a plýtváním. Určitě postačí jen menší dort zajímavého tvaru či zdobení. Velikost svatby tedy určuje velikost dortu, styl svatby pak určuje jeho vzhled. Máte-li romantickou svatbu, bude hezky vypadat dort s něžným zdobením srdíček, perliček nebo marcipánových či živých květin. Také místo, kde máte hostinu, by mělo ovlivnit výběr dortu. Jiný zvolíte při svatební hostině na zámku a jiný při zahradní hostině s grilováním.
Vybrat si správný svatební dort je velice důležité. Svatební dort je dominantním prvkem celé hostiny. Aby byl váš velký den tím nejkrásnějším dnem, na který budete celý život vzpomínat, promyslete důkladně, i jaký svatební dort vyberete.
Svatební dorty prošly v nedávné historii poměrně výraznými změnami, a proto dnes v nabídce cukráren naleznete jak tradiční svatební dorty, u nichž je pro zdobení použito krémů, květů z marcipánového nebo mandlového těsta a jejichž tvar je nejčastěji k
Studené předkrmy představují malou porci lehkého jídla a podávají se před samotnou konzumací hlavního jídla. Účelem není zasytit, nýbrž povzbudit smysly a zejména vyvolat větší chuť. Zintenzivňuje se jimi zážitek z následně podávaného pokrmu.
Studený předkrm následuje po aperitivu, tvoří ho často paštika, ryba nebo salát. Poté následuje polévka. Po polévce se před hlavním chodem podává předkrm teplý.
Zvací koláčky se mají péct asi 2–3 týdny před svatbou. Rozdávají se příbuzným, přátelům a sousedům a zároveň jsou pozvánkou na svatbu. Do papírových košíčků s koláčky se vkládají pozvánky na svatbu a hostinu. Koláčky by měly mít tři různé náplně, aby bylo vidět, jak je hospodyně šikovná kuchařka. Většinou to bývá tvaroh, mák, povidla, ale i marmeláda nebo ořechy. Ke svatebním koláčkům se váže i jedna pověra. Říká se, že nevěsta by se měla vyhnout jejich pečení, jinak bude mít uplakané děti. Úkolu se obvykle zhostí maminky, tetičky, kolegyně a kamarádky a z pečení, které často zabere celý den či víkend, se stává společenská událost, na kterou se mnohdy ještě dlouho vzpomíná. Ovšem v dnešní uspěchané době se od těchto tradic upouští a budoucí novomanželé si mnohem častěji nechávají koláčky upéct u cukráře. Také se dnes nepečou 2 až 3 týdny před svatbou, ale jen týden a přátelům a příbuzným se nosí den před svatbou jako malá pozornost. Dříve ženich a dva mládenci obcházeli domy a veršovanými promluvami zvali na svatbu. Dnes se již neveršuje, pouze se koláčky předávají v ozdobných krabičkách (košíčcích).
Lidé v minulých dobách všechny svatební zvyky a pověry přísně dodržovali. V dnešní době se drží spíše z recese či pro pobavení než z přesvědčení o jejich významu a síle. Svatební zvyky a pověry měly novomanželům zajistit kvalitnější a spokojenější život. Všichni si přáli, aby manželský pár byl šťastný, zdravý, měl dostatek peněz a mnoho zdravých dětí.
Elegantním řešením, které v posledních letech z amerických blogů o svatbách začalo pronikat i na naše české veselky, je takzvaný „sweet table“ neboli „mňami bar“. Jednoduše vyhradíte na cukroví a jiné sladkosti jeden jediný stůl, kde vše hezky naaranžujete tak, že hosty bude přecházet zrak a jejich chuťové buňky budou samou radostí tančit v rytmu svatby.
Běžně se počítá kilo cukroví na osobu. Cukrářky vás budou přesvědčovat o něčem podobném, protože větší odběr pro ně samozřejmě znamená větší zisk. Zkuste se ale zamyslet nad tím, jestli opravdu chcete jíst svatební koláčky, cukroví a dort ještě u vánočního stromečku, nebo raději ušetřené peníze investujete do něčeho, co ve vás zanechá hodnotnější vzpomínku než další přidaná kila? Třeba do svatebního fotografa, kamery nebo rovnou koordinátorky. Do každého košíčku je vhodných cca 25 zvacích koláčků.
Na svatební stoly se doporučuje přibližně 5 ks cukroví a 5 ks koláčků na osobu. Cukroví do výslužek, pokud jste se rozhodli je dávat, se počítá zvlášť, a to podle velikosti krabičky. Orientační cena u cukroví za 1 kg je cca 210 Kč. Do jedné krabičky na výslužku se počítá cca asi 0,5 kg, takže maximálně 150 Kč na krabičku. Při hostině cca 45 lidí je třeba mít cca 1 500 koláčků, dvě rolády, jeden třípatrový dort a cca 70 minizákusků. Pokud se vám líbí sladká show, můžete investovat i do oblíbené čokoládové fontány, která vám také udělá nevšední službu. Možná lepší než výslužka!
Ingredience: 600 g telecí panenky, 1 mrkev, 1 pórek, 1 celerový stonek, sůl, pepř, olivový olej, 400 g tuňáka ve vlastní šťávě, 250 ml majonézy, 4 plátky ančoviček, 1 lžíce kapary
Technologický postup: Nejprve si připravíme maso. Do hrnce dáme očištěnou mrkev, pórek, celer, sůl, celý pepř a trochu oleje. Přidáme vodu a vše přivedeme k varu. Pak přidáme maso vcelku, přikryjeme pokličkou, stáhneme oheň a pomalu vaříme, až je maso měkké, což je asi dvě hodiny. Vařenou telecí panenku necháme vychladnout přímo v hrnci (ve vlastním vývaru). Mezitím si připravíme tuňákovou majonézu. Tuňáka ve vlastní šťávě necháme okapat. Do mixéru dáme tuňáka, majonézu, ančovičky a vše společně rozmixujeme. Pokud máme směs dost hustou, přidáme trochu vývaru. Vychladlou panenku nakrájíme na tenké plátky, ozdobně rozložíme na servírovací talíř a vše přikryjeme tuňákovou majonézou. Předkrm přikryjeme fólií a dáme aspoň na hodinu do lednice. Telecí panenku s tuňákovou majonézou můžeme ozdobit kapary. Podáváme s křupavým bílým chlebem.
Výroba sýrů představuje umění staré možná 10 000 let, tuto dovednost ovládali totiž již staří Egypťané. V dobách nedávno minulých se domácí sýr připravoval zcela běžně. Sýr u nás býval kdysi obecně rozšířenou krmí, i poslové kněžny Libuše prý zastihli Přemysla Oráče, jak právě pojídá chléb se sýrem – a byli jím také pohoštěni. Je také písemně doloženo, že staročeské „kozí syrečky“ bývaly výnosným exportním zbožím a byly požadovány i pro svatbu krále Vladislava v roce 1502. Slavné olomoucké tvarůžky zůstávají s oštěpky a brynzou stálou specialitou.
Základy k umění výroby dnešních evropských sýrů položili staří Římané. Ve svých obrovských domech s mnoha místnostmi totiž mohli ovlivňovat jednotlivé fáze zrání sýrů. K významným faktorům, které daly vzniknout velké rozmanitosti druhů a chutí, patřily také vlhkost, teplo a průvan, stejně jako kouř z kamen, omývání sýrů a přidávání bylinek. K výrobě sýra používali nejrůznější druhy mléka – za nejdůležitější bylo považováno mléko ovčí, kravské a kozí, ale zpracovávalo se také mléko kobyl a oslic. Z kulinářské příručky známého římského gastronoma Columelly, kterou napsal kolem roku 50 n. l., vyplývá, že Římané již používali „coagulum“, tedy syřidlo, které pocházelo ze čtvrtého žaludku kůzlete nebo jehněte. V příručce rovněž vysvětluje použití soli, která měla sýr vysušit a zakonzervovat jej pro delší trvanlivost při transportu.
Sýr býval u nás kdysi obecně rozšířeným pokrmem, i poslové kněžny Libuše prý zastihli Přemysla Oráče, jak právě pojídá chléb se sýrem – a byli jím také pohoštěni. Staročeské „kozí syrečky“ bývaly výnosným exportním zbožím a byly požadovány i pro svatbu krále Vladislava v roce 1502. Slavné olomoucké tvarůžky zůstávají s oštěpky a brynzou stálou specialitou. Na Slovensku byl dán podle sýra i název městu. Jde o Kežmarok, jehož jméno vzniklo z německého Kasemarkt – trh sýrů.
Ingredience: 600 g filé z mořské štiky, 1 lžíce másla, 1 cuketa, sůl, oregano, mletý bílý pepř, arašídový olej, citronová šťáva
Technologický postup: Filety štiky omyjeme, osušíme a nakrájíme na sousta o velikosti asi 4 x 4 cm. Rybí maso osolíme, opepříme, zakapeme citronovou šťávou a ochutíme špetkou oregana. Větší cuketu očistíme, omyjeme a nakrájíme podélně na dlouhé tenké plátky, které vložíme do vroucí osolené vody. Cuketu povaříme asi 2 minuty. Pak plátky cukety scedíme, ihned zchladíme pod studenou tekoucí vodou a necháme okapat. Každý kousek ryby ovineme plátkem cukety a zajistíme párátkem. Na rozehřátém oleji s máslem zvolna opečeme rybí sousta z obou stran dorůžova a necháme okapat na ubrousku. Rybí kousky s cuketou rozdělíme na předkrmové talířky, zakapeme vypečenou šťávou a podáváme s bramborovými pusinkami nebo rozpečenou bagetkou a pikantním dipem.
Ingredience: 12 ks krevet, 1 lžíce olivového oleje, 4 snítky kerblíku, 60 g másla, 1 šalotka, 1 lžíce pomerančové šťávy, 30 ml francouzského vermutu, 30 ml suchého bílého vína, sůl, mletý bílý pepř, 1 lusk vanilky
Technologický postup: Čerstvé krevety opláchneme, hlavy odstraníme, ocásky oloupeme, ale poslední kroužek skořápky s ocasní ploutví ponecháme. Krevety na hřbetě podélně nařízneme a vytáhneme černé střívko. Pokud máme jen mražené krevety, necháme je v ledničce půl dne rozmrazit. Mikrovlnku nepoužijeme, krevety by podstatně ztratily na kvalitě. Šalotku nakrájíme nadrobno a podusíme v malém kastrolku ve směsi vermutu Noilly Prat a bílého suchého (burgundského) vína. Pokud nemáme Noilly Prat, použijeme jen bílé víno. Tento vermut nelze nahradit jiným. Kousek vanilkového lusku podélně rozpůlíme, vyškrábneme dřeň špičkou nože a spolu s luskem dáme ke konci vaření do vroucího vína. I zde platí: přírodní vanilka je v tomto receptu nenahraditelná. Osolíme špetkou soli a čerstvě umletého bílého pepře. Zredukujeme až na 1–2 čajové lžičky tekutiny. Na velmi mírném ohni přidáváme po malých kouskách silně vychlazené máslo a dobře vmícháme. Další kousek přidáme až po úplném rozpuštění předchozího, musí se vytvořit homogenní emulze. Pozor, jakmile se přidá máslo, omáčka se už nesmí vařit! Pokračujeme až do zhoustnutí. Potom vmícháme lžíci pomerančové šťávy, je-li třeba dochutíme a necháme hotovou omáčku vedle plotny pod pokličkou 2–3 minuty odstát. Mezitím rozpálíme v pánvi olivový olej a připravené, kuchyňským papírem osušené ocásky krevet po každé straně 30 vteřin zprudka opečeme. Z vlažné omáčky vyjmeme vanilkový lusk a rozdělíme ji na čtyři malé předehřáté talířky. Na omáčku upravíme dekorativně krevety, ozdobíme malou snítkou kerblíku a podáváme vlažné s krajíčkem teplé, v troubě nasucho lehce orestované veky.
Ingredience: 500 g lososa, 150 g čerstvého špenátu, 200 g majonézy, 20 g želatiny (plátky), kopr, 100 g krabích tyčinek, 1 citron, 2 lžíce kysané smetany
Technologický postup: Formičku vyložíme přilnavou fólií a spařenými listy špenátu. Očištěného lososa (zbaveného kostí) pokapeme šťávou z jednoho citronu a posypeme nasekaným koprem. Takto připraveného lososa vložíme na pařák a asi 5 minut vaříme v páře, po vychladnutí nakrájíme na kostky a vložíme do mísy. Přidáme krabí tyčinky nakrájené na kostky, pokrájené zbylé listy špenátu, sůl a vše spojíme majonézou a zakysanou smetanou. Nakonec vmícháme rozpuštěnou želatinu a vlijeme do připravené formy. Dáme minimálně na 4 hodiny ztuhnout. Hotové vyklopíme, sundáme fólii a nakrájíme na plátky. K přípravě budete potřebovat srnčí hřbet a potravinářskou fólii.
Ingredience: 400 g vepřových jater, 2 hrušky, 10 ks rozinek, 3 dl portského vína, mletý bílý pepř, ½ lžičky mletého zázvoru, 1 kompotovaná broskev, 2 lžíce cukru, 10 ks hřebíčku, 600 ml vody, drcený kardamom, olej, koňak
Technologický postup: Nejdříve si připravíme marinádu. Rozinky nakrájíme najemno. Portské víno ochutíme zázvorem, kardamomem, pepřem a promícháme s nakrájenými rozinkami. Játra očistíme od blan, omyjeme a nakrájíme na malé kousky. Potom je promícháme s marinádou a necháme alespoň 24 hodin odležet. Hrušky omyjeme, oloupeme, rozkrojíme na půlky, zbavíme jádřince a lehce vydlabeme. Z vody, cukru a hřebíčku připravíme nálev, který vaříme asi 10 minut. Potom přidáme hrušky, které uvaříme do poloměkka. Marinovaná játra osušíme a prudce na oleji orestujeme. Podle chuti osolíme a opepříme. Půlky hrušek servírujeme na malých talířcích, plníme orestovanými játry a zdobíme malými kousky kompotované broskve. Při podávání přelijeme lžící koňaku a flambujeme.
Technologický postup: Šest plátků toastového chleba namažeme lehce máslem. Tři z nich posypeme nasekanou petrželkou a na každý plátek chleba s petrželkou položíme dva plátky tvrdého sýra. Na sýr položíme zbylé tři plátky chleba, a to namazanou stranou dovnitř. Nožem vykrojíme uprostřed každého toastu kulatý otvor. V míse rozšleháme jedno vejce společně s mlékem, solí a pepřem. Připravené toasty namočíme do této směsi a dbáme na to, aby se vejce dostalo všude. Na pánvi si rozehřejeme olej a obalené toasty v něm z jedné strany opečeme. Poté toasty otočíme a do vykrojeného otvoru vyklepneme jedno vejce. Toasty opékáme tak dlouho, dokud nejsou vejce hotová. Podle potřeby můžeme toasty znovu obrátit, ale dáváme pozor, aby nám vejce nevyteklo. Hotové francouzské toasty podáváme s čerstvou zeleninou.
Technologický postup: Uvaříme vejce natvrdo, ještě teplé oloupeme, rozřízneme podélně na polovinu. Konce jim seřízneme na plocho, aby nám na míse neklouzaly. Žloutky vyjmeme a dáme k připravenému máslu do mističky. Rozmačkáme vidličkou a přidáme na drobné kousky nakrájenou pažitku. Musí být nakrájená opravdu najemno, aby prošla cukrářským zdobítkem. Přidáme asi 40–50 mm sardelové pasty z tuby a lžičku hořčice, koření. Rozšleháme a ochutnáme. Pokud se nám zdá směs málo slaná, můžeme přidat sardelovou pastu anebo trošku soli. Dáme do cukrářského zdobítka a nastříkáme do prázdných vajíček. Dozdobíme lístečky petrželky.
Technologický postup: Plátky šunky rozložíme na vál nebo pracovní desku. Plátky sýra poklademe na šunku a pak na každou položíme vždy tři dobře scezené chřesty. Stočíme do tvaru rolky a poklademe na talíř. Dozdobit můžeme plátkem rajčete nebo petrželkou.
Technologický postup: Brambory velmi dobře očistíme a omyjeme, pak je rozpůlíme, ve velké míse smícháme s olejem, osolíme, opepříme. Naskládáme je na plech s pečicím papírem řezem dolů a pečeme v troubě předehřáté na 200 °C přibližně 20 minut, dokud nezměknou. Po upečení je necháme zcela vychladnout. Uzeného lososa nakrájíme na drobné kousky, malou část pak na tenké malé plátky v počtu rozpůlených brambor. Cibuli oloupeme a také jemně nakrájíme. Nastrouháme křen, nasekáme pažitku. Lososa, cibuli, křen, pažitku i kysanou smetanu pak smícháme v míse, podle chuti osolíme, opepříme. Z vychladlých brambor lžičkou vydlabeme vnitřek a kulatou stranu trochu odkrojíme, aby se bramborové mističky nekolébaly. Do každé pak vložíme lžičku lososové směsi. Vše ještě ozdobíme malým plátkem uzeného lososa, trochou kaviáru a pažitkou. Před podáváním necháme alespoň 2 hodiny chladit.
Patizon je také známý jako Ufo dýně a vyskytuje se v řadě barev včetně bílé a žluté. Na rozdíl od svých příbuzných lze tuto dýňovou odrůdu sklízet i velmi brzy. Nakládáním mladých dýní do oleje a octa z něj připravíte vynikající předkrmy. Mladý patizon je také výborný na grilu. Pokud to však není vaším záměrem, můžete také nechat patizon „dozrát“ a sklízet ho až po splnění obecných kritérií pro sklizeň dýně.
Ingredience: 200 g másla, 200 g upečených husích jater, 2 velké hrušky, 4 malé hrušky, 100 g smetany, sůl, sádlo
Technologický postup: V sádle upečeme husí játra nebo je podusíme na cibulce s trochou vína a necháme vychladnout. Vyšleháme máslo do pěny a přidáme vychladlá, rozetřená nebo prolisovaná játra. Směs dobře prošleháme, zjemníme vyšlehanou smetanou a podle potřeby přisolíme. Do vzniklé játrové pěny můžeme přidat celé kousky jater. Dvě velké hrušky svaříme v bílém víně, nakrájíme je na kostičky a dochutíme hruškovým likérem. Malé hruštičky rovněž svaříme v bílém víně. Husí játra servírujeme s hruškovým ragú, ozdobíme malou hruštičkou.