PŘESAZOVÁNÍ KOMULE bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. Tato skupina dřevin zahrnuje největší počet rodů a druhů. Jsou v ní zastoupeny keře nízké (pod 1,5 m), středně vysoké (do 4 m) a vysoké (nad 5 m). Okrasné keře představují důležitou kompoziční skupinu, která poskytuje zahradám potřebnou intimitu, vnáší do nich pestrost a činí je zajímavými.
Okrasné keře bíle kvetoucí
Bíle kvetoucí okrasné keře kvetou od jara do podzimu, vždy záleží na konkrétním druhu. Tyto keře nejsou náročné na pěstování, některé snáší i přímé slunce. Keře se podle typu zastřihávají.
Zde můžete vidět okrasné keře, které mají bílé květy.
Pustoryl obecný
Pustoryl obecný je keř, jenž dorůstá do výšky 1 až 4 m. Větve má vzpřímené, později mírně ohnuté, v mládí žlutohnědé a slabě chlupaté, později tmavohnědé, s odlupující se borkou. Listy jsou vejčité, na bázi klínovité, na vrcholu zašpičatělé, v horní části zubaté. Květy, které intenzivně voní, má uspořádané nejčastěji v 5 až 10květých hroznech. Bývají 4četné a mají bílou až krémovou barvu, často se slabě žlutým nádechem. Pustoryl kvete v červnu a v červenci. Vyhovuje mu téměř jakákoliv slabě kyselá, propustná, nejlépe hlinitá a výživná půda a slunné nebo jen lehce stinné stanoviště. Každoročně nebo jednou za 2 až 3 roky je dobré keř po odkvětu prořezat.
Šeřík
Jedná se o opadavý keř, který bývá až 5 m vysoký. Větve šeříku jsou metlovité, borka zpočátku tmavě zelená, později šedohnědá. Listy má řapíkaté, vejčité, celokrajné, na špičce dlouze protáhlé. Kvete v květnu. Květy jsou uspořádány v latách dlouhých až 20 cm, jsou 4četné, mají bílou barvu a krásně voní. Plodem je tobolka. Jedná se o nenáročný keř, jenž snáší přímé slunce.
Komule Davidova
Opadavý nebo poloopadavý keř, který je vysoký 2 až 5 m. Letorosty jsou žebernaté, na koncích šedoplstnaté, jinde pouze řídce chlupaté nebo lysé. Komule má vstřícné, krátce řapíkaté listy tmavě zelené barvy. Květy vyrůstají v bohatém, úzce válcovitém, přímém nebo na konci převislém hroznu, jenž může být až 40 cm dlouhý. Mají bílou barvu, v ústí korunní trubky jsou oranžové. Komule kvete od července do října. Jejím plodem je tobolka. Jedná se o rostlinu nenáročnou na půdu, vyhovuje jí slunné stanoviště. Během tužších zim může sice zmrznout až k zemi, ale na jaře obvykle znovu vyraší a během jedné vegetační sezóny vyroste v bohatě kvetoucí keř. Pokud během zimy nevymrzne, je vhodné ji v únoru nebo březnu seříznout na výšku jen okolo 30 cm. Pokvete pak více.
Azalka japonská
Nejmenší druhy těchto bohatě větvených keříků dorůstají do výšky pouhých 10 cm, kdežto druhy nejvyšší mohou měřit 2 m i více. Nejmenší druhy se hodí na skalky, velké vyniknou jako solitéry. Azalky obrůstají středně velkými či drobnými, matnými nebo lesklými, pevnými zelenými listy, které bývají řídce porostlé chloupky. Chloupky se často objevují i na květech a semínkách. Azalkám obecně vyhovuje polostín a mírně vlhká půda. Venkovní azalky vyžadují půdu kyselou, velmi humózní a lehkou.
Ve svém příspěvku RAJČATA - BÍLÉ SKVRNY NA LISTECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Komule.
dle mého názoru se jedná o vysazení neotužených rajčat a jejich následné poškození sluncem, event. větrem
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Irena.
Také mám bílé skvrny na rajčatech.Letos jsem se bála je dát ven,aby nepomrzli vzhledem k výkyvům počasí.Takže se přikláním k názoru,že nejsou otužované,což je pravda.Listy jsou světle zelené. Jak rajčata rostou,vršky už mají hezky zelené,tmavší než ty spodní skvrnité. Postupně ty skvrnité olamuji,snad se to vzpamatuje a budou zdravé.
Pro pěkný vzhled motýlího keře ho musíte zjara pravidelně seříznout. Po skončení silných mrazů motýlí keř seřízněte do výšky 15 cm nad zemí a nechte mu 2–3 pupeny. Pokud keř nebudeme pravidelně prořezávat, bude proschlý, nevzhledný a méně pokvete.
Podle doporučení dalších zahradníků stačí, když motýlí keř ostříháte brzy na jaře, na délku asi 30 až 60 cm od země, předtím než začne nový růst. To podpoří bujný nový růst a bohaté kvetení. Během vegetačního období stříhejte jen odkvetlé květy, abyste podpořili další kvetení.
Načasování stříhání motýlího keře
Nejlepší doba k prořezávání motýlího keře je koncem zimy nebo začátkem jara, než začne nový růst. V chladnějším podnebí je prořezávání až brzy na jaře zásadní, aby se zabránilo poškození zimními mrazy.
V teplejších oblastech můžete prořezávat po celý rok, ale prořezávání se obvykle provádí brzy na jaře, kdy strom ještě spí a nebolí ho to.
Nářadí
Používejte ostré zahradnické nůžky nebo nůžky na větve, v závislosti na tloušťce stonků. Pro silnější, starší stonky mohou být nutné nůžky na větve nebo prořezávací pila.
Důkladné ostříhání
Zastřihněte na požadovanou výšku: Stonky zastřihněte asi 30–60 cm od země.
Ustřihněte nad pupenem nebo listovým pupenem: Řez proveďte těsně nad zdravým pupenem nebo listovým očkem, abyste podpořili nový růst.
Odstraňte odumřelé nebo slabé výhonky: Všechny odumřelé, nemocné nebo slabé stonky zcela odřízněte.
Prořeďte křížící se větve: Odstraňte všechny větve, které se o sebe třou, abyste zabránili poškození.
Stříhání odkvetlých květů
Odstraňujte odkvetlé květy: Během vegetačního období odstraňujte odkvetlé květy, abyste podpořili další květy.
Zastřihněte až na listové očko: Odkvetlé květy zastřihněte těsně nad dvěma zdravými listy nebo pupeny.
Odstraňování odkvetlých květů podporuje nové kvetení: To pomáhá udržovat úhledný vzhled a může stimulovat druhý nával květů.
Omlazení:
Pokud je vaše komule velmi přerostlá nebo dřevnatá, můžete ji zastřihnout na velmi nízkou formu a nechat jen 4 až 6 hlavních výhonů. Toto drastické prořezávání rostlinu omladí a podpoří energický nový růst.
Komule Davidova roste energicky a dobře snáší silný prořez.
Nebojte se experimentovat
Výšku prořezu můžete upravit tak, aby vyhovovala potřebám vaší zahrady a požadované velikosti rostliny. Každoroční prořez pomáhá kontrolovat velikost a tvar keře a zabraňuje jeho přílišnému zvětšení.
Pokud dáváte přednost menšímu keři, zvažte výsadbu zakrslé odrůdy, která přirozeně zůstává kompaktnější.
Ve svém příspěvku KOMULE DAVIDOVA PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír Bohuš.
Chtěl bych se zeptat zda-li můžu tento keř nechat přikrytý přes zimu ve velkém květináči nebo muisí být posazena do země. S touto rostlinou nemám žádnou zkušenost. Děkuji Bohuš Karviná.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Škodová.
Dobrý den, tvrdíte, že motýlí keře netrpí na žádné škůdce. Asi byste měli svůj výrok přehodnotit. Na internetu nenajdu nic jiného, než toto tvrzení. Ale co je pak toto? Viz foto…
Komule Davidova (Buddleia davidii) je krásně kvetoucí motýlí keř, dorůstající výšky zhruba 2–5 m, s velkými voňavými květy obsahujícími velké množství nektaru převážně růžové barvy a přitahujícími hlavně motýly, proto je mezi pěstiteli hodně oblíbený. Květy jsou dlouhé až 40 cm, u některých odrůd až 80 cm, a mají tvar protáhlých homolí, připomínajících často šeřík. Pokud odkvetlé květy včas odstraníme, začne nám na bočních výhonech kvést bohatěji. Plodem je tobolka, která obsahuje asi 50 semen. Listy jsou středně zelené, matné a jemně chloupkaté, na podzim opadávají. Keř roste rychle, je hustý a čím je starší, tím hezčí tvar dostává. Zde si můžete prohlédnout nádherný vzhled motýlího keře označovaného jménem komule Davidova.
V naší poradně s názvem RŮŽOVÝ KEŘ KVETOUCÍ V ČERVENCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Charouzová Marie.
Nemohu najít jak se tento keř jmenuje, Vpravo dole na fotografii. Děkuji
Aha,nejde mi odeslat fgotografie. Tak,že je růžový,chlupatý a velikost a tvar jako Komule nebo šeřík. Děkuji
Komule Davidova (Buddleia davidii) je vcelku rychle rostoucí opadavý keř s dlouhými klenutými větvemi. Je vhodná jako solitér. Kvete od července do října v bohatých latách, dlouhých až 30 cm (dle kultivaru), jejichž vůní láká hmyz, především motýly a v noci lišaje. Listy jsou vstřícné, krátce řapíkaté a vejčitě kopinaté. Jsou dlouhé 15 až 25 cm a na rubu jemně plstnaté. Plodem je tobolka.
Tento keř pocházející z Číny a Japonska potřebuje přiměřeně vlhkou a propustnou půdu s dostatečným množstvím vápníku, ale snese i sušší zeminu. Stanoviště vyžaduje slunné a výhřevné. Doporučuje se nejlépe ke zdi na jižní straně. Snese i polostín, pak ale méně kvete a lehce namrzá (zvláště mladší keře), později však z kořenů či starého dřeva dobře obrazí. Starší keř potřebuje na jaře pořádně zastřihnout, aby se vyvinuly nové výhony bohaté na květy. Doposud je známo asi 50 variet a kultivarů s květy v barvách od bílé až po tmavě fialovou, známé jsou rovněž dvoubarevné kultivary, některé jsou ozdobné panašovaným listem. U některých odrůd mohou být květní laty dlouhé až 80 cm.
Zde si můžete prohlédnout růžový kultivar tohoto zajímavého keře: Komule Davidova foto.
Ve svém příspěvku PŘESAZOVANÍ ORCHIDEJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Pavlíková.
Dobrý den,
mám orchidej už pět let, velkokvětou, úžasně kvete ale pořád. Kdy mám tedy přesazovat a co s kořeny které rostou z květináče ven. Ty ani do většího nenacpu. Rostou jak nahoru tak dolů. Ulámaly by se. Ustříhat je, to asi ne.
Prosím o radu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Pokud Vám orchidej stále krásně kvete a je vidět, že dobře prospívá, má zdravé kořeny i listy, tak bych nepřesazovala. Jestli však potřebujete přesadit, protože už se Vám orchidej nevejde na parapet nebo už zcela přerostla květináč a vypadává z něj, pak zkuste přesadit podle rad v našem článku. Opatrně vyjměte rostlinu z nádoby, dávejte pozor na kořeny. Ty, které byly v zemi, dejte znovu do substrátu, ty vzdušné nezahrnujte zeminou. Přesazenou orchidej několik dnů nezalévejte. Nejlépe postupujte přesně krok za krokem dle naší kapitoly o přesazování orchidejí.
Květy na vašem motýlím keři kvetou a odumírají během celého období květu. Tyto mrtvé květy snižují krásu vašeho keře. Jakmile si všimnete, že květy začínají blednout, odřízněte je ustřižením.
Stříhají se odkvetlé květy komule?
Ano.
Pokud ostříháte odkvetlé květní klasy těsně nad dalším květním uzlem na větvi, povzbudí to váš motýlí keř k opětovnému rozkvětu. Vzhledem k tomu, že motýlí keře kvetou po celé léto, měli byste během léta provádět stříhání odkvetlých květů jednou týdně.
V naší poradně s názvem ANTURIE PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Dobrý den,mám dotaz.Před 3 lety jsem dostala anturii,která od té doby stále kvete.Starý květ odejde a hned raší nové.Potřebovala by přesadit,mám ale strach,abych rostlině neublížila.V květinářství mi řekli,přesadit po odkvětu.Má někdo prosím zkušenost s přesazováním?Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Anturie nepotřebuje moc často přesazovat. Stačí jednou za pět let přesadit do o 3 cm většího květináče s velkým otvorem na odtok vody a se substrátem založeným na rašelině s trochou písku. Přesazování se provádí na jaře, bez ohledu na stav květů. Když budete při přesazování opatrná, tak anturie bude kvést stále dál i po přesazení. Květinu po přesazení osprchujte a oroste vodní mlhou každý den 1 měsíc. Pak zahajte přihnojování každé dva týdny hnojivem s vysokým obsahem fosforu, které ale zřeďte dvojnásobným množstvím vody, než je uvedeno na obalu. Hnojí se od jara do podzimu. Substrát udržujte stále vlhký, ale rostlinu nenechte stát ve vodě. Úplně ideální je široká miska naplněná štěrkem a na štěrku postavený květináč s antůrií. Rostlina má ráda rozptýlené světlo. V zimě ocení, když ji umístíte někam k lampě nebo na ní namíříte halogenovou bodovku, abyste jí prodloužili denní světlo.
Komuli rozmnožujeme nejčastěji řízkováním z dlouhých letorostů v období léta. Výsev semen je také možný, ale to se moc nepoužívá, protože úspěšnost je celkem nízká.
Motýlí keř, se může množit řízky z měkkých, polovyzrálých nebo olistěných větví nebo dělením kořenového balu. Řízky jsou oblíbenou metodou a odebírají se na jaře, začátkem léta nebo koncem léta v závislosti na druhu. Dělení je také účinné, zejména u vzrostlých keřů.
Množení řízkováním
Měkké řízky: Odebírají se na jaře nebo začátkem léta z nových, měkkých výhonků.
Polovyzrálé řízky: Odebírají se od poloviny léta ze stonků, které začínají dřevnatět.
Vyzrálé řízky: Odebírají se na podzim nebo v zimě z výhonků z předchozího roku.
Příprava řízků
Vyberte nekvetoucí výhonky. Odřízněte stonky dlouhé 10–15 cm. Odstraňte spodní listy a nahoře nechte 2–3.
Příprava pěstebního substrátu
Použijte dobře propustnou směs, například rašelinu a perlit, nebo substrát do květináčů.
Výsadba
Ponořte odříznutý konec řízku do kořenového hormonu (volitelné). Řízky vložte do připravené směsi a zahrabejte očka (kde byly odstraněny listy).
Péče
Dobře zalévejte a udržujte vysokou vlhkost (např. zakrytím plastovým sáčkem). Umístěte na světlé místo s nepřímým světlem.
Zakořenění
Kořeny by se měly vyvinout za 3–6 týdnů. Jemně zatáhněte za stonek, abyste zkontrolovali odpor, což naznačuje vývoj kořenů.
Množení dělením
Načasování: Vzrostlé keře rozdělte na jaře nebo na podzim.
Vykopání: Vykopejte celou rostlinu a opatrně odstraňte přebytečnou zeminu.
Oddělení: Rozdělte kořenový bal na části, každá s vlastními výhonky.
Výsadba: Oddělené části zasaďte do jednotlivých nádob nebo přímo do zahrady.
Komule Davidova prodej a cena
Motýlí keř vysazujeme přímo z kontejnerů. Komuli Davidovu lze zakoupit v každém zahradnictví nebo supermarketu s rostlinami. Její cena se liší dle velikosti rostliny a druhu, ale obvykle se pohybuje od 70 Kč do 200 Kč za malé rostlinky.
V naší poradně s názvem PŘESAZOVÁNÍ ORCHIDEE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sendy.
Dobrý den,přesadila jsem orchidej bohužel s květy .Měla jsem pocit,že má nedostatek místa v květináči.
Ona mi do druhého dne uvadla.Je to již měsíc od přesazování.Květy má povadlé a lupena změklá.
Má šanci na přežití,nebo jsem ji tak ublížila,že nepřežije?
Děkuji za odpověď.S.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Orchidej je zvláštní v tom, že může mít kořeny ve vzduchu a i tak bude dobře prosperovat. Jinými slovy, nepotřebuje substrát na kořenech. Proto není potřeba přesazovat, jakmile začnou kořeny přerůstat přes květináč. Nyní vaše orchidej asi nepřijala nový substrát a zřejmě ji nezachráníte. Budiš vám to alespoň k ponaučení, jak příště pečovat o novou orchidej.
Komule Davidova není keř náročný na pěstování. Rostlinu vysazujeme na slunné a výhřevné místo s propustnou půdou, aby v mokru v zimě neshnila. Pokud bude v polostínu, méně nám pokvete. Motýlí keř kolem sebe potřebuje dostatek místa, aby mohl rozložit své větve obsypané květy. Je odolný mrazu do -27 stupňů, ale pro jistotu je lepší ho na zimu přikryjete alespoň listím.
Ve svém příspěvku KOMULE DAVIDOVA PĚSTOVÁNÍ STŘÍHÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga.
Prosím o radu k tomuto keři. Teď na jaře po větším seříznutí keř krásně obrůstá, ale na koncích, kde už by byly květy, se listy stáčejí do ruliček a zastaví růst, patrně i květu. Po rozvinutí těchto listů, není vidět žádný hmyz ani škůdce. Díky za odpověď, co s tím mám dělat a nebo radu, aby se to nestalo. Měla jsem to i vloni. Díky Olga
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiřina.
Olgo,nevím, zda mám pravdu či ne, ale může jít o stejnou houbovitou potvoru, která způsobuje např.kadeřavost broskví. Mně to chytlo např,i hrušku, oboj byly mldé sazenice zákrsků výšky jak keř. Jestli jste u lesa, tak odsadit co nejdáe, ale hlavně postříkat opakovaně, hned jak raší a pak znovu. Nejlépe prostředky s obsahem mědi např.Champion, event. přidat postřik Rosenmix - opakovaně, ještě při rašení a pak znovu. Ublížit nemůže, pomoci může
Přestože vypadají na zahradě nádherně, je těžké odolat přidání květenství motýlích keřů do vázy. Z keře můžete odříznout jakýkoliv květ, ale květiny uvnitř ve váze vydrží déle, pokud vyberete květy, na kterých se poupata teprve začínají otevírat.
Pro řezané květiny ustřihněte květy motýlích keřů brzy ráno, ideálně den po dešti, když jsou nejčerstvější. Po řezu umístěte květiny co nejdříve do vody. Květní klasy vykvétají zdola nahoru, proto květy stříhejte, když se již otevřela spodní polovina poupat; ve váze s vodou se otevře zbytek květin. Do vody přidejte květinový konzervant, který udrží květy čerstvé po dobu až 5 až 8 dní. Na 3leté rostlině je možné za sezónu sklidit 60 až 100 květů.
V naší poradně s názvem KOMULE DAVIDOVA PĚSTOVÁNÍ STŘÍHÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar.
Je možné Komuli zkrátit aspoň o polovinu již na podzim a na jaře opět do požadované velikosti ? Obávám se rozlomení přes zimu.Děkuji za radu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Když komuli ostříháte na podzim, tak nejspíše přes zimu zemře. Pokud potřebujete komuli výrazně prořezat, tak první polovinu délky zkraťte v březnu a druhou polovinu v březnu následujícího roku.
Nejlepší doba k přesazování host je brzy na jaře nebo brzy na podzim. Na jaře přesazujte, když se objevují nové výhonky, ale předtím, než se listy plně rozvinou. Na podzim přesazujte, když se počasí ochladí, ideálně koncem září nebo v říjnu.
Přesazování hosty bohyšky na jaře
Přesazování host na jaře, kdy se objevují nové výhonky, jim umožňuje zakořenit se na novém místě před nástupem letních horkých dnů. Tím se minimalizuje stres rostliny a podporuje se rychlejší aklimatizace.
Přesazování na podzim
Přesazování host na podzim, po aktivním vegetačním období, ale před prvními mrazy, umožňuje rostlinám zakořenit se před zimním vegetačním klidem. Teplé teploty půdy na podzim pomáhají kořenům rozvíjet se předtím, než země zmrzne.
Proč nepřesazovat hosty v létě?
Obecně je nejlepší se vyhnout přesazování host během letních horkých dnů, protože kombinace horkého vzduchu a suché půdy může rostliny stresovat.
Hosty jsou ale relativně odolné rostliny a snesou přesazování i v jiných obdobích roku, zvláště pokud dbáte na minimalizaci stresu a poskytujete jim dostatek vody a stínu.
Množení
Při přesazování můžete rozdělit velké trsy host. To lze provést současně s přesazováním a oddělit kořeny ostrou lopatou nebo nožem.
Pamatujte si, že přesazováním ve vhodnou dobu zajistíte, že se vaše hosty na novém místě dobře uchytí a budou i nadále prospívat.
Nejlepší doba pro přesazování josty je pozdní podzim až začátek jara, kdy je rostlina v dormanci a ztratila listy. To rostlině umožňuje zakořenit na novém místě před začátkem vegetačního období. V mírnějším podnebí se často preferuje podzimní přesazování, zatímco v chladnějších oblastech může být vhodnější jarní přesazování.
Přesazování na podzim
Po opadnutí listů rostlina přechází do dormance, což ji během přesazování méně stresuje. Půda je stále teplá, což může pomoci s upevněním kořenů.
Přesazování na začátku jara
Než začne nový růst, přesazování brzy na jaře umožňuje rostlině usadit se před příchodem letních horkých dnů.
Období dormance
Je důležité přesazovat josty během jejich dormance (pozdní podzim až začátek jara), aby se minimalizoval stres a podpořilo se úspěšné zakořenění.
Sazenice s holými kořeny nebo v kontejneru
Rostliny s holými kořeny by měly být přesazeny co nejdříve po zakoupení nebo vykopání, zatímco rostliny pěstované v kontejneru lze přesadit kdykoli během období vegetačního klidu.
Umístění a příprava
Vyberte si místo s plným sluncem až polostínem a dobře propustnou půdou. Vykopejte jámu o dvojnásobném průměru kořenového balu a dostatečně hlubokou, aby hloubka půdy u základny rostliny byla asi o 5 cm níže než okolní půda, aby se v jamce lépe držela voda.
Výsadba
Opatrně vyjměte jostu z jeho současného místa a dávejte pozor, abyste nepoškodili kořeny. Umístěte ji do připravené jámy, zasypte zeminou a důkladně zalijte.
Pozdější péče
Zamulčujte kolem základny rostliny organickou hmotou, která pomůže udržet vlhkost a potlačí plevel.
V naší poradně s názvem DENDROBIUM NOBILE PŘESAZOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobrý den mám problém nevím jak mám přesadit tuto orchidej,má od stonku kořeny s výhonkama.Děkuji:)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Pokud jsi tak šikovná, že máš u své orchideje nové výhonky, tak jim nech narůst alespoň 3 listy a pak je odděl od matky i s nekolika kořeny a zasaď do nového substrátu. Pokud se ti tam květina už teď nevejde, tak ji přesaď už teď i s těmi výhonky do větší průsvitné plastové nádoby do substrátu pro orchideje. A počkej až se vše rozroste. Potom to rezesaď.
Téměř všechny druhy orchidejí (výjimkou jsou ty s opadavými listy) nemají přesazování rády a těžce ho snášejí. Proto epifytní orchideje přesazujte po 4–5 letech, stálezelené po 2–3 letech, opadavé každý rok. A samozřejmě tehdy, když bude orchidej příliš rozrostlá a prokořeněná (například u rodu Oncidium či Cattleya), začne vystupovat z květináče (Cymbidium) nebo vám bude připadat, že je substrát příliš zasolený (to se projevuje bílými povlaky na substrátu), zhutnělý či „vyčerpaný“ a už potřebuje vyměnit (časté u rodu Phalaenopsis).
Nejvhodnější dobou k přesazování orchidejí je čas po jejich odkvětu, případně zjara. V každém případě se zkuste vyhnout přesazování v době, kdy jsou na stvolech ještě malá, nerozvitá poupátka. Ta jsou totiž velmi náchylná a po přesazení by mohla opadat. Ale jestli potřebujete orchidej přesadit, protože viditelně chřadne, přesaďte ji co nejdříve bez ohledu na květy.
Květináče pro epyfitní orchideje (například Phalaenopsis) by měly být průhledné, nebo alespoň průsvitné, aby se ke kořenům dostalo hodně světla. Dále být měly být co nejvíce vzdušné, to znamená, že by dno mělo mít dostatek otvorů, případně i středové vyvýšení, aby substrát v květináči prosychal co nejrovnoměrněji. Co se týče velikosti květináče, můžete vzít přibližně jen o 2–3 cm v průměru větší květináč, než byl ten původní. Ideální je, když máte při přesazování nakoupeno více velikostí a dle stavu kořenů se rozhodnete pro správnou velikost. Často se totiž stává, že zvenku se zdají být kořeny v pořádku, ale po vyjmutí z květináče zjistíte, že ve středu již uhnily.
A jak tedy postupovat při samotném přesazování orchidejí? Nejprve ponořte celý květináč do vlažné vody a nechte takto asi hodinu. Kořeny vám pěkně změknou a substrát se částečně odmočí. Poté plastový květináč důkladně promačkejte, abyste uvolnili všechny kořeny. Jestliže již kořeny prorostly spodem a omotaly se pod květináčem, v žádném případě je nelamte ani nestříhejte. Narušené kořeny by mohly začít plesnivět či zahnívat. Pokud je to nutné, původní nádobu rozřežte, důležité je neublížit kořenům. Orchidej opatrně vyjměte a s citem ji zbavte veškerého původního substrátu. Když rostlinu přesazujete poprvé od jejího zakoupení, tak pozorně očistěte také střed kořenového balu, kde může být kus stlačeného rašeliníku, který vstřebává vodu jinak než okolní kůra, takže pokud ho včas neodstraníte, kořeny vám od středu začnou uhnívat. Následně ostříhejte suché a shnilé kořeny. Také všechny poškozené nebo nahnilé části beze zbytku odstraňte hladkým, čistým řezem. Jestliže se vám nějaký kořínek nalomil, nasypte do rány v místě nalomení mletou skořici nebo drcen
Je zástupcem jednoho z mnoha druhů palem. Tato palma je bezkonkurenční v odstraňování amoniaku z okolního prostředí.
Botanický název – Rhapis excelsa
Lady Palma je vysoká pokojová rostlina, která je nenáročná na pěstování. Jde o keřovitou palmovou odrůdu, jejím charakteristickým rysem jsou hrudkovité listy ve tvaru dlaně, které ji dodávají na atraktivnosti. Tato rostlina se rozmnožuje pomocí podzemních oddenků. Ve volné přírodě roste v keřích, které vytvářejí příjemný stín. Tato odrůda byla kultivována tak dlouho, že její přesný původ je neznámý. Lady Palma je nejčastěji pěstovaným druhem palem v interiéru, vyžaduje polostín až stín a jedná se o elegantní pokojovou rostlinu, která tvoří vynikající ochranu pro svého uživatele. Listy rostliny jsou 30 cm dlouhé a 2,5 cm široké. Palma dorůstá do výšky cca 90 cm.
Rostlina potřebuje místo, které je světlé, ale není vystaveno přímému světlu. Palma roste jako shluk dřevin. Spodní listy opadají a vytváří na kmeni atraktivní bambusový vzhled. Rostlina se přesazuje každé 3–4 roky, má ráda menší obal a výrazně omezenou zálivku. Může být také pěstována i v misce pro bonsaje.
Pochází z jihovýchodní Číny.
Výška činí 3 metry ve venkovním prostředí, v interiéru dorůstá do výšky 90 cm.
Potřebuje jasné nepřímé světlo, příliš světla může rostlině způsobit žloutnutí listů.
Půdu udržujte rovnoměrně vlhkou po celé roční období. Palmy jsou velmi citlivé na chemické látky ve vodě, což se projevuje zhnědnutím hrotů listů.
Vyžaduje střední až vysokou vlhkost.
Vhodné jsou průměrné teploty 16–24 °C v místnosti.
Půda: rašelina a mech v podobě substrátu pro pokojové palmy.
Hnojivo: běžně dostupné hnojivo pro pokojové rostliny; přihnojování jedenkrát za měsíc.
Rozmnožování: rozdělením nebo semeny.
Zde je několik fotografií, kde je pěkně vidět Lady Palma.
Rubber Plant – Fíkus
Jedná se o rostlinu, která je známá spíše pod názvem fíkus. Její předností je odstraňování toxinů, především formaldehydu, ze znečištěného ovzduší.
Botanický název – Ficus elastica
Fíkus je tropická rostlina patřící do skupiny Meraceae, která se vyznačuje velkými, podlouhlými, lesklými, kožovitými listy a v zakrslé podobě je populární pokojovou rostlinou. Tyto rostliny se také nazývají „gumovníkové rostliny“. Ve volné přírodě dosahuje vzrůstu velkého stromu. Jedná se o populární pokojovou rostlinu s 20 cm dlouhými listy. Fíkus je velmi náchylný na plísně, které se vyskytují na listech rostliny, ale lze je jednoduše odstranit otřením napadených listů roztokem vody a mýdla.
Fíkus při pěstování v interiéru vyžaduje vyšší teplotu, velmi dobře
Nejlepší doba pro přesazování konifer je brzy na jaře nebo brzy na podzim, během období vegetačního klidu rostliny, aby se kořeny mohly uchytit před zimními nebo letními vedry. V chladnějším podnebí ve vyšších polohách preferuje brzké jaro, zatímco v teplejším podnebí v nížinách je podzim často nejlepší pro uchycení před mírnějšími zimami. Pro jakékoli podnebí je ideální období, kdy jsou teploty chladné, půda vlhká a strom není stresován horkým počasím ani aktivním růstem nových jehlic.
Přesazování brzy na jaře
Podmínky: Jakmile země rozmrzne, ale předtím, než se objeví nové pupeny nebo listy.
Výhody: Strom má celou vegetační dobu na to, aby si před letními vedry vytvořil robustní kořenový systém.
Přesazování brzy na podzim
Podmínky: Po odeznění letních veder a předtím, než země zamrzne.
Výhody: Půda je stále dostatečně teplá, aby podpořila růst kořenů, což umožňuje jehličnanu vybudovat si stabilní kořenový systém před zimním vedrem.
Důležité body k přesazování
Podnebí
Ideální volba mezi jarem a podzimem závisí na vašich místních klimatických a povětrnostních podmínkách.
Zakořenění
Cílem je dát jehličnanu čas na vytvoření nových kořenů, než nastanou nepříznivé podmínky.
Voda
Při vykopávání zajistěte vlhkou půdu a po přesazení pokračujte v pravidelném zalévání, abyste předešli stresu ze sucha.
Dormance
Přesazování během dormance minimalizuje stres, protože strom nevynakládá energii na nový růst.
Šok z přesazení
Chladnější teploty a vlhká půda v těchto ročních obdobích snižují riziko šoku z přesazení a zvyšují míru přežití.
Ve svém příspěvku PŘESAZOVÁNÍ BUKSUSU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaromíra.
Dobrý den.
Mám po babičce asi 2m vysoký buksus starý asi 12let. Překáží už ve výhledu. Potřebovala bych ho přesadit, ale bojím se, abych mu neublížila. Je možné s ním manipulovat? A pokud ano, kdy je to lepší? Na jaře, nebo na podzim??? Předem děkuji za poradu. Nemám moc zkušeností se zahrádkou.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Komule Davidova, běžně známá jako motýlí keř, je obecně bez chorob, ale může být náchylná k určitým škůdcům a chorobám, zejména ve vlhkém prostředí. Mezi běžné problémy patří plísňové skvrnitosti listů, plíseň obecně a různí škůdci, jako jsou mšice, svilušky a nosatci.
Nemoci
Houbová skvrnitost listů
Toto onemocnění, způsobené různými houbami, se projevuje jako skvrny na listech, často s viditelnými plodnicemi, zejména ve vlhkém prostředí.
Plíseň peronospora
Další houbové onemocnění, kterému se daří ve vlhkém prostředí a způsobuje hranaté skvrny na listech, přičemž sama houba je často viditelná na spodní straně listů. Motýlí keř je zvláště náchylný k peronospoře, která mu způsobuje hranaté, světle žluté léze na horním povrchu listů. Ty pak následně zhnědnou a lze je zaměnit za příznaky háďátka listového a pupenového (Aphelenchoides ritzemabosi) a špatně tak zvolit neúčinnou léčbu.
Plíseň šedá (Botrytis)
Tato houba způsobuje hnědé léze na listech a na podzim může vést k šedému chmýří na odumírajícím listoví.
Hniloba kořenů (Phytophthora)
Onemocnění přenášené půdou, které může vést ke skvrnitosti listů, odumírání a hnilobě kořenů, zejména ve špatně odvodněné půdě.
Škůdci
Mšice
Malý hmyz sající mízu, který může způsobit kroucení listů, žloutnutí a celkové poškození.
Svilušky
Drobní škůdci, kteří způsobují tečkování (malé tečky) na listech a mohou vést k poškození listů.
Nosatci
Listoví nosatci mohou poškozovat listy tím, že ožírají povrch a zanechávají stříbřitý vzhled.
Housenky
Různé druhy můr a motýlů mohou způsobit defoliaci tím, že se živí listy.
Škvoři
Tento hmyz může okusovat květy.
Jak řešit choroby a škůdce
Pěstební postupy
Zajistěte dostatečné sluneční světlo, rozestupy a dobrou cirkulaci vzduchu, abyste minimalizovali problémy s chorobami a škůdci.
Hubení škůdců
Ruční sběr, postřik vodou nebo použití insekticidního mýdla může pomoci kontrolovat některé škůdce. Biologická ochrana, jako jsou slunéčka, může být také prospěšná.
Kontrola plísňových chorob
Zlepšete cirkulaci vzduchu, snižte vlhkost a odstraňte napadené části rostlin, abyste zabránili šíření plísní. V závažných případech mohou být nutné fungicidy.
Zdraví půdy
Zajistěte dobrý odtok, abyste zabránili hnilobě kořenů, a zvažte testování půdy na hlístice, které mohou ovlivnit zdraví kořenů.
V naší poradně s názvem HORTENZIE LATNATÁ STANOVIŠTĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šimková Jana.
Dobrý den,obracím se na vás o radu.Potřebuji přesadit hortenzii latnatou na slunné místo.Kdy je to nejvhodnější?Teď na podzim,nebo až na jaře?Děkuji za pomoc.Šimková Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Hortenzie se přesazují v době vegetačního klidu, tedy když ztratí většinu listů. Nejlepší doba na přesazování hortenzie je listopad a prosinec, popřípadě pak i leden a únor, pokud není půda zamrzlá. Snažte se přenést co nejvíce kořenového balu z původního stanoviště. Vykopejte velkou jámu, která bude dvakrát širší, než je průměr přenášeného balu. Prostor pak zasypte zeminou, kterou prolejvejte velkým množstvím vody, aby se zemina rovnoměrně naplavila kolem kořenového balu rostliny.
Semena z mnoha druhů motýlích keřů, včetně Buddleja davidii, se snadno šíří a klíčí, což zvyšuje invazivní potenciál tohoto keře. V mnoha státech je rostlina uvedena jako invazivní a některé státy ji prohlásily za škodlivý plevel.
Aby semena vašeho motýlího keře nenapadala do okolních přírodních oblastí, je nesmírně důležité odříznout hlavičky květů, než dozrají k vysemenění. Během léta a do začátku podzimu odstraňte všechny vybledlé květní klasy, které vidíte na svém motýlím keři. Pokračujte v této práci, dokud rostlina na začátku podzimu nepřestane kvést.
Alternativou k výsadbě zabraňující invazním druhů jejich vysemení je vybrat si sterilní (nebo téměř sterilní) kultivary motýlích keřů, které produkují málo (pokud vůbec nějaká) semena. Vhodnými volbami jsou Buddleja x weyeriana‚ Honeycomb a Buddleja Bicolor, které jsou také schopny přezimovat v našich povětrnostních podmínkách.
Chcete-li podpořit svůj motýlí keř, aby produkoval více květů a zároveň regulovat jeho výšku, tak rostlinu tvrdě prořezávejte v zimě až do časného jara, než začne nový růst. S čistými nůžkami zkraťte každou větev na délku 30 cm. Toto hluboké prořezávání způsobí, že se rostlina rozvětví novými stonky. Vzhledem k tomu, že motýlí keře kvetou hlavně na nových stoncích, budete mít nakonec více květů, než když keř nestříháte.
Kdykoli provádíte řezy svého motýlího keře, dezinfikujte prořezávací nástroje otřením čepelí etanolem nebo isopropylalkoholem. To pomáhá zabránit šíření potenciálním patogenům chorob a ochrání to zdraví vašich rostlin.