Zajímá vás téma PŘESAZOVÁNÍ PNOUCÍCH RŮŽÍ? Tak právě pro vás je určen tento článek. Snad každý zahradník má na své zahrádce růže. Růže je symbolem krásy, lásky a přátelství. Pro své vlastnosti byla už před naším letopočtem nazvána královnou květin. Během vývoje rostlinné říše vznikl přirozenou cestou v přírodě velký počet planých, takzvaných botanických druhů růží. Z nich si člověk vybral ty nejvhodnější a pro něj nejkrásnější a začal je vědomě pěstovat a křížit, a tak získal již téměř před dvěma sty lety první odrůdy. Dalším soustavným křížením a výběrem se mu podařilo vyšlechtit stále další a další nové odrůdy, jejichž počet nyní přesahuje závratných 25 000. Některé odrůdy se pěstují již nejméně sto let. Růže je prostě fenomén. Tolik barev, tvarů květů a různých velikostí růstu nenabízí snad žádná jiná květina. V červenu, měsíci plném slunce, jich většina rozkvétá. Růže by tedy neměly chybět ani na vaší zahradě nebo ve vašem interiéru.
Pnoucí růže
Tato skupina zahrnuje velké množství šplhavých a popínavých růží. Ty, které pocházejí z botanických druhů, vykvétají jen jednou, ale jsou velice bujné a nejlépe vypadají na zdech. Ty méně vzrůstné a pocházející z čajohybridů jsou vhodné na ploty a zástěny a kvetou opakovaně. Další, takzvané gamblery jsou statné, mají však ohebné stonky a lze je tvarovat přes oblouky a pergoly. Tyto růže se vyznačují dlouhými výhony, které nevymrzají. Jde tedy v podstatě o růže sadové, které se nedokážou udržet ve vzpřímené poloze. Nemají samy žádné úponky nebo jiná „zařízení“, která by jim umožňovala aktivně se popínat. Opírají se pouze o konstrukci a musí být přivazovány. Za minimální výšku se u pnoucíchrůží považují 2 metry. Skupina zahrnuje odrůdy jednou i opakovaně kvetoucí (remontující) s květy plnými, vzácněji prázdnými. Přechod mezi růžemi pnoucími a sadovými, ale i pokryvnými, není v některých případech přesně vymezen a tutéž růži můžete tedy využít různými způsoby.
Ve svém příspěvku PĚSTOVÁNÍ RŮŽÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Kučerová.
Chtěla bych poprosit o radu proč mi nekvetou růže.zalévám a starám se o ně denně a přihnojuji je kristalonem na plody a květ.Děkuji Kučerová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Anna Kučerová.
Dobrý den prosím o odpověď na otázku,proč mi nekvetly růže.Dostala jsem na jaře tři sazenice růží,keřových,ale ani jedna nekvetla.Starala jsem se prakticky denně,pžihnojovala,zalevala atd.Je pro mě tajemstvým,jakou mají barvu.Prosím o odpověď a děkuji předem Kučerová
Nejlepší doba k přesazování host je brzy na jaře nebo brzy na podzim. Na jaře přesazujte, když se objevují nové výhonky, ale předtím, než se listy plně rozvinou. Na podzim přesazujte, když se počasí ochladí, ideálně koncem září nebo v říjnu.
Přesazování hosty bohyšky na jaře
Přesazování host na jaře, kdy se objevují nové výhonky, jim umožňuje zakořenit se na novém místě před nástupem letních horkých dnů. Tím se minimalizuje stres rostliny a podporuje se rychlejší aklimatizace.
Přesazování na podzim
Přesazování host na podzim, po aktivním vegetačním období, ale před prvními mrazy, umožňuje rostlinám zakořenit se před zimním vegetačním klidem. Teplé teploty půdy na podzim pomáhají kořenům rozvíjet se předtím, než země zmrzne.
Proč nepřesazovat hosty v létě?
Obecně je nejlepší se vyhnout přesazování host během letních horkých dnů, protože kombinace horkého vzduchu a suché půdy může rostliny stresovat.
Hosty jsou ale relativně odolné rostliny a snesou přesazování i v jiných obdobích roku, zvláště pokud dbáte na minimalizaci stresu a poskytujete jim dostatek vody a stínu.
Množení
Při přesazování můžete rozdělit velké trsy host. To lze provést současně s přesazováním a oddělit kořeny ostrou lopatou nebo nožem.
Pamatujte si, že přesazováním ve vhodnou dobu zajistíte, že se vaše hosty na novém místě dobře uchytí a budou i nadále prospívat.
Ve svém příspěvku PŘESAZOVANÍ ORCHIDEJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Pavlíková.
Dobrý den,
mám orchidej už pět let, velkokvětou, úžasně kvete ale pořád. Kdy mám tedy přesazovat a co s kořeny které rostou z květináče ven. Ty ani do většího nenacpu. Rostou jak nahoru tak dolů. Ulámaly by se. Ustříhat je, to asi ne.
Prosím o radu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Pokud Vám orchidej stále krásně kvete a je vidět, že dobře prospívá, má zdravé kořeny i listy, tak bych nepřesazovala. Jestli však potřebujete přesadit, protože už se Vám orchidej nevejde na parapet nebo už zcela přerostla květináč a vypadává z něj, pak zkuste přesadit podle rad v našem článku. Opatrně vyjměte rostlinu z nádoby, dávejte pozor na kořeny. Ty, které byly v zemi, dejte znovu do substrátu, ty vzdušné nezahrnujte zeminou. Přesazenou orchidej několik dnů nezalévejte. Nejlépe postupujte přesně krok za krokem dle naší kapitoly o přesazování orchidejí.
Dají se růže řízkovat? Řízkováním lze rozmnožit téměř všechny druhy rostlin včetně růží. Vždy používejte výhony s minimálně třemi až pěti pupeny (očky). Řízky odebírejte ze silnějších vyzrálých letorostů za bezmrazého počasí, nesmějí se už nalévat pupeny. Dřevité řízky ustřihněte v délce 20–30 cm. Šikmý řez pod listovým kolénkem se používá na spodním, rovný řez na horním konci řízku. Odebrané řízky rychle ztrácejí svou sílu, proto je uložte do chladu, do místnosti, ve které nebude mrznout, a nejlépe do vlhkého písku. Nebo řízky založte do země na venkovní stanoviště. Připravené, označené a nasvazkované řízky zapusťte tak hluboko, aby vyčnívala pouze 2–3 tažná očka. Zde zůstanou až do jara. V březnu je můžete začít sázet; mírně šikmo, až po vrchní očko. Lze je ještě přikrýt ze začátku skleněnou lahví, abyste si byli jisti, že výhonek nevymrzne.
V naší poradně s názvem ANTURIE PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Dobrý den,mám dotaz.Před 3 lety jsem dostala anturii,která od té doby stále kvete.Starý květ odejde a hned raší nové.Potřebovala by přesadit,mám ale strach,abych rostlině neublížila.V květinářství mi řekli,přesadit po odkvětu.Má někdo prosím zkušenost s přesazováním?Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Anturie nepotřebuje moc často přesazovat. Stačí jednou za pět let přesadit do o 3 cm většího květináče s velkým otvorem na odtok vody a se substrátem založeným na rašelině s trochou písku. Přesazování se provádí na jaře, bez ohledu na stav květů. Když budete při přesazování opatrná, tak anturie bude kvést stále dál i po přesazení. Květinu po přesazení osprchujte a oroste vodní mlhou každý den 1 měsíc. Pak zahajte přihnojování každé dva týdny hnojivem s vysokým obsahem fosforu, které ale zřeďte dvojnásobným množstvím vody, než je uvedeno na obalu. Hnojí se od jara do podzimu. Substrát udržujte stále vlhký, ale rostlinu nenechte stát ve vodě. Úplně ideální je široká miska naplněná štěrkem a na štěrku postavený květináč s antůrií. Rostlina má ráda rozptýlené světlo. V zimě ocení, když ji umístíte někam k lampě nebo na ní namíříte halogenovou bodovku, abyste jí prodloužili denní světlo.
Rosa je rod keřovitých rostlin, který se ve volné přírodě vyskytuje v mírném pásu severní polokoule. Dělí se na čtyři podrody a ty se dále dělí na sekce, jako je růže polní, šípková, kaštanová, šedá, podhorská, křovištní, malokvětá, plstnaná, svrasklá a řada dalších. Růže jsou opadavé, vzácně i stálezelené dřeviny. Větve a větvičky jsou až na některé výjimky ostnité. Listy růží jsou střídavé se zubatým okrajem, zakončené jedním lístkem, tedy lichozpeřené, a nejčastěji pětičetné; někdy chlupaté až přisedle žláznaté. Jejich vytrvalé palisty jsou zpravidla přirostlé k řapíku. Důležitou součástí popisu listů, která vystupuje do popředí u prošlechtěných růží, je i sytost vybarvení a jejich lesk. Květy jsou oboupohlavní; u původních botanických druhů mají miskovitý tvar a jsou umístěny jednotlivě nebo ve víceméně chudých (výjimečně bohatých) květenstvích. Velikost květů se u divoce rostoucích růží pohybuje od 2 asi do 10 cm. Barva divokých růží je nejčastěji růžová, a to v různě sytých odstínech, pak čistě bílá, fialově červená; jen málo druhů je žlutých. Plodem je dužnatý šípek, obsahující vitamín C a karoteny. Růže obsahují v okvětních plátcích směsi aromatických silic, takže se můžeme v některých zemích setkat s rozšířeným pěstováním olejodárných růží.
V naší poradně s názvem PŘESAZOVÁNÍ ORCHIDEE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sendy.
Dobrý den,přesadila jsem orchidej bohužel s květy .Měla jsem pocit,že má nedostatek místa v květináči.
Ona mi do druhého dne uvadla.Je to již měsíc od přesazování.Květy má povadlé a lupena změklá.
Má šanci na přežití,nebo jsem ji tak ublížila,že nepřežije?
Děkuji za odpověď.S.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Orchidej je zvláštní v tom, že může mít kořeny ve vzduchu a i tak bude dobře prosperovat. Jinými slovy, nepotřebuje substrát na kořenech. Proto není potřeba přesazovat, jakmile začnou kořeny přerůstat přes květináč. Nyní vaše orchidej asi nepřijala nový substrát a zřejmě ji nezachráníte. Budiš vám to alespoň k ponaučení, jak příště pečovat o novou orchidej.
Jak jsme se již zmínili výše, druhů a odrůd růží je nepřeberné množství. Některé jsou sice okouzlující, ale často zhýčkané a podléhající různým chorobám, existují však i růže houževnaté a odolné. Pokud je pro vás nenáročnost na péči důležitější než šlechtěné květy, vybírejte si při nákupu raději původní, botanické druhy růží, ze kterých se nové odrůdy šlechtily, například růži alpskou či galskou. Jsou mrazuvzdorné a odolné vůči chorobám. Zájem o růže spočívá také v jejich nezměrné rozmanitosti. Popínavé růže vytvářejí nádherné zelené stěny, záhony starých a sadových růží velkokvětých a mnohokvětých (čajohybridy, polyantky a floribundy) zase nabízejí hojnost velkolepých květů. A minirůže? Ty vytvářejí záplavu barev na nejmenším možném prostoru. Záleží tedy jen na vás, pro které z nich se rozhodnete.
Výsadba růží – ideální dobou k výsadbě růží je období od října až do zámrazu, v jarním období dny, kdy se teplota pohybuje delší dobu okolo 10 °C, až do počátku rašení sazenic. Velkou pozornost je potřeba věnovat již výběru stanoviště. Růže mají vysoké nároky na sluneční záření, místa, kde slunce svítí méně než pět hodin denně, jsou nevhodná. Dbáme i na dostatečně otevřené polohy, které umožňují proudění vzduchu. To má velký význam z důvodu prevence houbových chorob. Mikroklima místa je velmi důležité, místa u zdí, od kterých se odráží slunce, jsou rovněž nevhodná. Listy růží jsou poměrně náchylné na spálení. Nejlepší je proto záhon, okolo něhož je buď trávník, nebo nízké půdopokryvné rostliny. V bezprostředním okolí růží však udržujeme půdu bez vegetace (40 cm od keře). Pokud jsou růže vysazovány k různým podpěrným konstrukcím, vždy dbáme na jejich dostatečnou vzdálenost od pevných ploch (zdi, plot). Dodržujeme minimální vzdálenost 30 cm, tím je opět zajištěno proudění vzduchu. Často hraje roli i vhodný nátěr těchto opor, některé mohou uvolňovat pro růže toxické látky. Dalším velmi důležitým činitelem je půda. Ideální je lehká, písčitá až hlinitopísčitá, bohatá na živiny a humus. Dobře propustná s pH 6–7. Na místech s jílovitou zeminou buď vyměníme do hloubky cca 40 cm půdu za jinou, nebo můžeme použít substrát pro pěstování růží. Často však stačí přibližně 1/3 země nahradit říčním pískem, přidat dvacet procent rašeliny, vše dobře promíchat a nechat přes zimu promrznout. Na jaře potom do takto upravené zeminy bez obav sázíme. Dáváme pozor i na zamokření, růžím nesvědčí vysoká spodní voda, tudíž je někdy nutná drenáž.
Nejlepší doba pro přesazování josty je pozdní podzim až začátek jara, kdy je rostlina v dormanci a ztratila listy. To rostlině umožňuje zakořenit na novém místě před začátkem vegetačního období. V mírnějším podnebí se často preferuje podzimní přesazování, zatímco v chladnějších oblastech může být vhodnější jarní přesazování.
Přesazování na podzim
Po opadnutí listů rostlina přechází do dormance, což ji během přesazování méně stresuje. Půda je stále teplá, což může pomoci s upevněním kořenů.
Přesazování na začátku jara
Než začne nový růst, přesazování brzy na jaře umožňuje rostlině usadit se před příchodem letních horkých dnů.
Období dormance
Je důležité přesazovat josty během jejich dormance (pozdní podzim až začátek jara), aby se minimalizoval stres a podpořilo se úspěšné zakořenění.
Sazenice s holými kořeny nebo v kontejneru
Rostliny s holými kořeny by měly být přesazeny co nejdříve po zakoupení nebo vykopání, zatímco rostliny pěstované v kontejneru lze přesadit kdykoli během období vegetačního klidu.
Umístění a příprava
Vyberte si místo s plným sluncem až polostínem a dobře propustnou půdou. Vykopejte jámu o dvojnásobném průměru kořenového balu a dostatečně hlubokou, aby hloubka půdy u základny rostliny byla asi o 5 cm níže než okolní půda, aby se v jamce lépe držela voda.
Výsadba
Opatrně vyjměte jostu z jeho současného místa a dávejte pozor, abyste nepoškodili kořeny. Umístěte ji do připravené jámy, zasypte zeminou a důkladně zalijte.
Pozdější péče
Zamulčujte kolem základny rostliny organickou hmotou, která pomůže udržet vlhkost a potlačí plevel.
Téměř všechny druhy orchidejí (výjimkou jsou ty s opadavými listy) nemají přesazování rády a těžce ho snášejí. Proto epifytní orchideje přesazujte po 4–5 letech, stálezelené po 2–3 letech, opadavé každý rok. A samozřejmě tehdy, když bude orchidej příliš rozrostlá a prokořeněná (například u rodu Oncidium či Cattleya), začne vystupovat z květináče (Cymbidium) nebo vám bude připadat, že je substrát příliš zasolený (to se projevuje bílými povlaky na substrátu), zhutnělý či „vyčerpaný“ a už potřebuje vyměnit (časté u rodu Phalaenopsis).
Nejvhodnější dobou k přesazování orchidejí je čas po jejich odkvětu, případně zjara. V každém případě se zkuste vyhnout přesazování v době, kdy jsou na stvolech ještě malá, nerozvitá poupátka. Ta jsou totiž velmi náchylná a po přesazení by mohla opadat. Ale jestli potřebujete orchidej přesadit, protože viditelně chřadne, přesaďte ji co nejdříve bez ohledu na květy.
Květináče pro epyfitní orchideje (například Phalaenopsis) by měly být průhledné, nebo alespoň průsvitné, aby se ke kořenům dostalo hodně světla. Dále být měly být co nejvíce vzdušné, to znamená, že by dno mělo mít dostatek otvorů, případně i středové vyvýšení, aby substrát v květináči prosychal co nejrovnoměrněji. Co se týče velikosti květináče, můžete vzít přibližně jen o 2–3 cm v průměru větší květináč, než byl ten původní. Ideální je, když máte při přesazování nakoupeno více velikostí a dle stavu kořenů se rozhodnete pro správnou velikost. Často se totiž stává, že zvenku se zdají být kořeny v pořádku, ale po vyjmutí z květináče zjistíte, že ve středu již uhnily.
A jak tedy postupovat při samotném přesazování orchidejí? Nejprve ponořte celý květináč do vlažné vody a nechte takto asi hodinu. Kořeny vám pěkně změknou a substrát se částečně odmočí. Poté plastový květináč důkladně promačkejte, abyste uvolnili všechny kořeny. Jestliže již kořeny prorostly spodem a omotaly se pod květináčem, v žádném případě je nelamte ani nestříhejte. Narušené kořeny by mohly začít plesnivět či zahnívat. Pokud je to nutné, původní nádobu rozřežte, důležité je neublížit kořenům. Orchidej opatrně vyjměte a s citem ji zbavte veškerého původního substrátu. Když rostlinu přesazujete poprvé od jejího zakoupení, tak pozorně očistěte také střed kořenového balu, kde může být kus stlačeného rašeliníku, který vstřebává vodu jinak než okolní kůra, takže pokud ho včas neodstraníte, kořeny vám od středu začnou uhnívat. Následně ostříhejte suché a shnilé kořeny. Také všechny poškozené nebo nahnilé části beze zbytku odstraňte hladkým, čistým řezem. Jestliže se vám nějaký kořínek nalomil, nasypte do rány v místě nalomení mletou skořici nebo drcen
Ve svém příspěvku HORTENZIE SPALENA MRAZEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iveta Lachmanova.
Dobrý den Prosím co mam udělat s květy hortenzie slehl ji jarní mraz vypadá to že jenom květy mám je ostříhat nebo nechat spamatuje se nebo už ne co mam stim.udelat děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Růži.
Dobrý den,
Mám stejný problém. Zapomněla jsem hortenzii schovat na noc, a díky mírnému mrazíku, který v noci úřadoval, jsem ráno našla na hortenzii seschlé hnědé květy ošlehané mrazem. Rostlina zasažena nebyla, ani většina listů. Ale ty nádherné květy to bohužel schytaly..
Existuje nějaká rada jak postupovat? Nechat květy tak, nebo ostříhat?
Ven již přemístím rozhodně až po zmrzlých ..
Jako pěstitelé růží byste před výsadbou měli znát především typ růstu, s nímž je spojena výška rostliny, a barvu květu. Dále pak tvar květu a jeho plnost, délku a bohatost kvetení, vůni, olistění a řadu dalších estetických hodnot.
Polyantky jsou růže mnohokvěté. Mají v květenstvích dokonce desítky květů, které jsou velké od dvou do pěti centimetrů. Růže jsou vzpřímeného vzrůstu a krátí se před zimou přibližně na polovinu původní výšky, tedy asi na 50 cm.
Čajohybridy jsou velkokvěté růže, které mají květy o průměru 9 cm a více, v květenstvích je jich jen několik. U těchto růží ponechávejte před zimou jen dvě až čtyři očka na základních větvích. Z metrové růže vám zbude třeba jen 15 cm. Vypadá to nemilosrdně, ale převážná většina dřeva se opravdu odstranit musí. Jenom tak tyto růže budou po mnoho let přinášet velké a kvalitní květy, neporostou do nežádoucí výšky, a také nezmrznou.
Floribundy jsou růže mnohokvěté. Květenství na lodyze mají obvykle složeno ze 4 až 9 květů, ale jednotlivé květy jsou menší. Jejich průměr je 6–9 cm. Růže této skupiny prořezávejte o poznání méně než třeba čajohybridy. Na každé základní větvi by u nich po provedeném řezu mělo zůstat 5 až 7 oček.
Růže miniaturní jsou vzpřímené keříčky vysoké nejvýše 50 cm. Také je řežte málo, vlastně jen odebírejte prosychající a zmrzlé větvičky a občas vyřízněte nejstarší větvičky.
Růže stromkové jsou odrůdy předešlých skupin, naočkované nikoliv v kořenovém krčku, ale až na vysokém kmínku.
Růže vyžadují písčitohlinitou, lehčí a nepříliš suchou půdu, která má být dostatečně vzdušná a při dešti nebo zálivce má dobře přijímat vodu. Důležité je vydatné zásobení půdy humusem. Půdy příliš těžké, jílovité, trvale zamokřené a studené, kamenité nebo velmi mělké růže naprosto nesnášejí. Podobně se růžím nedaří ani v půdách příliš kyselých nebo zcela písčitých a nedostatečně zásobených humusem.
V naší poradně s názvem DENDROBIUM NOBILE PŘESAZOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobrý den mám problém nevím jak mám přesadit tuto orchidej,má od stonku kořeny s výhonkama.Děkuji:)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Pokud jsi tak šikovná, že máš u své orchideje nové výhonky, tak jim nech narůst alespoň 3 listy a pak je odděl od matky i s nekolika kořeny a zasaď do nového substrátu. Pokud se ti tam květina už teď nevejde, tak ji přesaď už teď i s těmi výhonky do větší průsvitné plastové nádoby do substrátu pro orchideje. A počkej až se vše rozroste. Potom to rezesaď.
Korunky stromkových růží k zazimování odlistíme, zkrátíme o nevyzrálé konce výhonů a stáhneme motouzem. Mladší stromkové růže můžeme ohnout bez obav, zvláště byly-li již trochu šikmo zasazeny. Pokládáme je opatrně, abychom je nevylomili na kořenovém krčku nebo v místě případného poranění kmene. Dbáme na to, aby takové zajizvené místo bylo na spodu oblouku. Jednou rukou přidržujeme kmen v blízkosti kořenového krčku a druhou rukou pomalu ohýbáme kmínek dolů, vždy směrem přes čípek zbylý po řezu. Pod korunou upevníme kmen k zemi zkříženými tyčkami nebo háčkem. Chceme-li šetřit dřevěný kůl, vytáhneme jej, a přes zimu nahradíme krátkým kolíkem označujícím díru.
V lehké propustné půdě můžeme pro korunku vyhloubit jamku, ale kde je půda těžší, raději ji klademe na povrch půdy, protože v jamce by se mohla zadržovat voda. Korunku dobře prosypeme ornicí a pokryjeme ještě do výše asi 20 cm nad korunkou, hlavně nad místem očkování. Obalujeme také kmínek a ornici nahrneme nad kořeny. Chráníme tak kmen nejen před mrazem a kolísáním teplot, ale i před případným okusem zvěří. Za silných mrazů chráníme takto ošetřené růže ještě krytem z chvojí.
Obtížnější je ochrana starších stromkových růží se silnými kmeny, které již nelze ohnout a které mají urostlé těžké koruny. Ohnutí je spojeno s nebezpečím zlomu, proto je nutné přezimovat růži buď nastojato, nebo položit kmen. Zdravá růže nepoškozená mrazem si vytvoří na jaře po zpětném usazení brzy zase dostatek nových kořínků.
Kdo chce chránit neohebné stojící stromky obalem, musí k tomu použít vzdušný, lehký a suchý materiál. Nikdy nepoužíváme nepropustnou fólii nebo impregnovaný papír, pod kterými za slunného počasí stoupne vysoko teplota a následující pokles v noci růže tím více poškodí. Nejlepší ochranou nejen proti mrazu, ale i proti vylomení větrem nebo tíhou sněhu je šikmo zarazit tři tyče jako jehlan nad růží, která stojí v jeho středu. Koruna se sváže dohromady, vše se vyplní a obalí slámou nebo senem a pevně sváže dráty. Vždy se také obalí kmen, například propustnou pytlovinou.
Je zástupcem jednoho z mnoha druhů palem. Tato palma je bezkonkurenční v odstraňování amoniaku z okolního prostředí.
Botanický název – Rhapis excelsa
Lady Palma je vysoká pokojová rostlina, která je nenáročná na pěstování. Jde o keřovitou palmovou odrůdu, jejím charakteristickým rysem jsou hrudkovité listy ve tvaru dlaně, které ji dodávají na atraktivnosti. Tato rostlina se rozmnožuje pomocí podzemních oddenků. Ve volné přírodě roste v keřích, které vytvářejí příjemný stín. Tato odrůda byla kultivována tak dlouho, že její přesný původ je neznámý. Lady Palma je nejčastěji pěstovaným druhem palem v interiéru, vyžaduje polostín až stín a jedná se o elegantní pokojovou rostlinu, která tvoří vynikající ochranu pro svého uživatele. Listy rostliny jsou 30 cm dlouhé a 2,5 cm široké. Palma dorůstá do výšky cca 90 cm.
Rostlina potřebuje místo, které je světlé, ale není vystaveno přímému světlu. Palma roste jako shluk dřevin. Spodní listy opadají a vytváří na kmeni atraktivní bambusový vzhled. Rostlina se přesazuje každé 3–4 roky, má ráda menší obal a výrazně omezenou zálivku. Může být také pěstována i v misce pro bonsaje.
Pochází z jihovýchodní Číny.
Výška činí 3 metry ve venkovním prostředí, v interiéru dorůstá do výšky 90 cm.
Potřebuje jasné nepřímé světlo, příliš světla může rostlině způsobit žloutnutí listů.
Půdu udržujte rovnoměrně vlhkou po celé roční období. Palmy jsou velmi citlivé na chemické látky ve vodě, což se projevuje zhnědnutím hrotů listů.
Vyžaduje střední až vysokou vlhkost.
Vhodné jsou průměrné teploty 16–24 °C v místnosti.
Půda: rašelina a mech v podobě substrátu pro pokojové palmy.
Hnojivo: běžně dostupné hnojivo pro pokojové rostliny; přihnojování jedenkrát za měsíc.
Rozmnožování: rozdělením nebo semeny.
Zde je několik fotografií, kde je pěkně vidět Lady Palma.
Rubber Plant – Fíkus
Jedná se o rostlinu, která je známá spíše pod názvem fíkus. Její předností je odstraňování toxinů, především formaldehydu, ze znečištěného ovzduší.
Botanický název – Ficus elastica
Fíkus je tropická rostlina patřící do skupiny Meraceae, která se vyznačuje velkými, podlouhlými, lesklými, kožovitými listy a v zakrslé podobě je populární pokojovou rostlinou. Tyto rostliny se také nazývají „gumovníkové rostliny“. Ve volné přírodě dosahuje vzrůstu velkého stromu. Jedná se o populární pokojovou rostlinu s 20 cm dlouhými listy. Fíkus je velmi náchylný na plísně, které se vyskytují na listech rostliny, ale lze je jednoduše odstranit otřením napadených listů roztokem vody a mýdla.
Fíkus při pěstování v interiéru vyžaduje vyšší teplotu, velmi dobře
Nejlepší doba pro přesazování konifer je brzy na jaře nebo brzy na podzim, během období vegetačního klidu rostliny, aby se kořeny mohly uchytit před zimními nebo letními vedry. V chladnějším podnebí ve vyšších polohách preferuje brzké jaro, zatímco v teplejším podnebí v nížinách je podzim často nejlepší pro uchycení před mírnějšími zimami. Pro jakékoli podnebí je ideální období, kdy jsou teploty chladné, půda vlhká a strom není stresován horkým počasím ani aktivním růstem nových jehlic.
Přesazování brzy na jaře
Podmínky: Jakmile země rozmrzne, ale předtím, než se objeví nové pupeny nebo listy.
Výhody: Strom má celou vegetační dobu na to, aby si před letními vedry vytvořil robustní kořenový systém.
Přesazování brzy na podzim
Podmínky: Po odeznění letních veder a předtím, než země zamrzne.
Výhody: Půda je stále dostatečně teplá, aby podpořila růst kořenů, což umožňuje jehličnanu vybudovat si stabilní kořenový systém před zimním vedrem.
Důležité body k přesazování
Podnebí
Ideální volba mezi jarem a podzimem závisí na vašich místních klimatických a povětrnostních podmínkách.
Zakořenění
Cílem je dát jehličnanu čas na vytvoření nových kořenů, než nastanou nepříznivé podmínky.
Voda
Při vykopávání zajistěte vlhkou půdu a po přesazení pokračujte v pravidelném zalévání, abyste předešli stresu ze sucha.
Dormance
Přesazování během dormance minimalizuje stres, protože strom nevynakládá energii na nový růst.
Šok z přesazení
Chladnější teploty a vlhká půda v těchto ročních obdobích snižují riziko šoku z přesazení a zvyšují míru přežití.
Ve svém příspěvku PŘESAZOVÁNÍ BUKSUSU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaromíra.
Dobrý den.
Mám po babičce asi 2m vysoký buksus starý asi 12let. Překáží už ve výhledu. Potřebovala bych ho přesadit, ale bojím se, abych mu neublížila. Je možné s ním manipulovat? A pokud ano, kdy je to lepší? Na jaře, nebo na podzim??? Předem děkuji za poradu. Nemám moc zkušeností se zahrádkou.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Když je třeba zabránit vzniku problémů s kořeny: Kořeny, které jsou v malém květináči příliš husté a přeplněné, mohou zpomalit růst rostliny a vést k vadnutí listů. Větší květináč poskytuje kořenům více prostoru k rozprostření a růstu.
Když je třeba zajistit čerstvou půdu a živiny: Postupem času se živiny v půdě vyčerpávají. Přesazování poskytuje rostlině čerstvý přísun výživné půdy a umožňuje přidávat hnojiva.
Když je třeba podpořit růst: Zejména u mladých rostlin pomáhá přesazování podpořit silnější růst tím, že poskytuje více prostoru a nový začátek v nové půdě.
Když chcete udělat údržbu kořenů: Při přesazování můžete kořeny podle potřeby prořezávat, což pomáhá udržovat celkové zdraví rostliny a může být obzvláště užitečné pro starší rostliny.
Když chcete udržet velikost rostliny: U rostlin pěstovaných v květináčích velikost květináče přímo omezuje velikost rostliny. Přesazování do větších nádob umožňuje rostlině dosáhnout svého plného potenciálu, zatímco menší nádoby jsou vhodné pro zakrslé odrůdy nebo pokud chcete rostlinu udržet na určité velikosti.
V naší poradně s názvem HORTENZIE LATNATÁ STANOVIŠTĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šimková Jana.
Dobrý den,obracím se na vás o radu.Potřebuji přesadit hortenzii latnatou na slunné místo.Kdy je to nejvhodnější?Teď na podzim,nebo až na jaře?Děkuji za pomoc.Šimková Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Hortenzie se přesazují v době vegetačního klidu, tedy když ztratí většinu listů. Nejlepší doba na přesazování hortenzie je listopad a prosinec, popřípadě pak i leden a únor, pokud není půda zamrzlá. Snažte se přenést co nejvíce kořenového balu z původního stanoviště. Vykopejte velkou jámu, která bude dvakrát širší, než je průměr přenášeného balu. Prostor pak zasypte zeminou, kterou prolejvejte velkým množstvím vody, aby se zemina rovnoměrně naplavila kolem kořenového balu rostliny.
Přesazování magnólie, jako každý zahradní úkol, přináší řadu možných problémů.
Uvědomění si těchto potenciálních problémů vám může pomoci je předvídat a přijmout opatření, abyste zajistili nejlepší šanci na přežití vaší magnólie.
Pojďme prozkoumat některé z nejčastějších problémů, kterým může člověk čelit během a po přesazování magnólie.
Šok po přesazení magnólie
Transplantační šok je běžný problém při přesazování magnólií. Toto je období, kdy rostlina může vykazovat známky úzkosti kvůli náhlé změně prostředí.
Symptomy: Keř magnólie může vykazovat zvadlé květy nebo listy, změnu barvy a sníženou rychlost růstu.
Prevence: Zajistěte, aby kořenový bal zůstal během procesu přesazování vlhký. Omezte dobu, po kterou jsou kořeny magnólie vystaveny vzduchu, a zajistěte, aby měly dobrý kontakt s půdou na novém místě.
Záchrana: Zalévejte ji dobře a pravidelně, udržujte půdu kolem kořenů vlhkou, ale ne podmáčenou. Může také pomoci zastínění baldachýnem, pokud je keř po přesazení vystaven extrémnímu slunečnímu záření.
Nadměrné poškození kořene
Kořenový systém magnólie je velmi citlivý. Poškození během procesu přesazení může vážně ovlivnit zdraví rostliny.
Symptomy: Keř magnólie s nadměrným poškozením kořenů může mít zakrnělý růst, vykazovat hnědnoucí listy nebo dokonce ve vážných případech vykazovat známky odumírání.
Prevence: Prořezání kořenů předem pomocí ostrého rýče může pomoci předejít těmto problémům. S kořenovým balem zacházejte vždy opatrně. Použití pytloviny k obalení kořenového balu jej také může chránit před poškozením.
Záchrana: Pravidelně kontrolujte úroveň vlhkosti v půdě a ujistěte se, že magnólii dostatečně zaléváte. Podpořte růst nových kořenů poskytnutím správných půdních podmínek a případně použitím přípravků na podporu růstu kořenů.
Přesazená magnolie se kýve
Jakmile se magnólie přesadí, nebude mít plně vytvořený kořenový systém, který by ji ukotvil. Díky tomu je náchylná k vyvrácení silným větrem.
Varovné signály: Nakloněný keř, který se snadno pohne, když se ho dotknete.
Prevence: Kotevní kůly budou pro magnólii potřebnou podporou. Ujistěte se, že kůly jsou umístěny mimo kmen a nepoškozují kořeny. K zajištění keře bez poškození kůry použijte motouzy nebo měkké vázací prostředky.
Záchrana: Pokud se magnólie převrhne, budete ji muset co nejdříve znovu zasadit. Vykopejte novou jámu, ujistěte se, že kořenový bal je neporušený, a poskytněte dostatečnou oporu, aby se to neopakovalo.
V naší poradně s názvem MY MADAGASCAR TUBIFLORA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Ráda bych věděla, jak o tento druh pečovat a jestli kvete. Má někdo zkušenosti? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Madagascar tubiflira neboli kalanchoe vytváří malý shluk květů, uspořádaný na stopkách. Ke kvetení nedochází pravidelně a někdy nemusí kvést vůbec. V případě, že se rozhodne kvést, tak se tak stane na začátku teplého ročního období. Kakanchoe mají malé šedavé květy podobné levanduli. Po odkvětu, hlavní rostlina umírá a přichází čas ke znovuzrození přes malé rostlinky, které s umřelou rostlinou můžou klesnout k zemi a růst všude tam, kde přistanou. To je důvod, proč je nejlepší, aby se kalanoche pěstovala v samostatných květináčích.
Kalanoche potřebuje teplotu 16° až 24° C. Potřebuje minimálně čtyři hodiny slunečního svitu denně. Dá se pěstovat i venku, ale je třeba ji uklidit před prvními mrazy, a to postupně, protože náhlé změně teploty můžou rostlině způsobit stress. Kalanchoe poroste na přímém slunci, nebo v jasném světle ve stínu. Zalévá se pouze tehdy, když je půda suchá. K zálivce se používá voda o pokojové teplotě. V zimním období je zapotřebí, aby se půda nechala vyschnout mezi jednotlivými zálivkami. Kalanchoe potřebuje zeminu pro kaktusy. Pokud používáte standardní zeminu pro pokojové rostliny, tak přidejte písek nebo perlit pro lepší propustnost. Kalanchoe se přesazuje brzy na jaře, ale pouze tehdy, když rostlina přeroste svůj květináč. Nový květináč vyberte o něco větší než byl ten původní. Přesazování je možné každý měsíc, mezi březnem a zářím. Následně se pak použije tekuté hnojivo naředěné na polovinu, než je doporučováno. Kalanchoe nemá ráda vysokou vzdušnou vlhkost. Průměrná vlhkost v místnosti moderních bytů je ideální pro tuto rostlinu. K rozmnožování je třeba vybrat některé z rostlinek z okrajů listů. Množení se provádí v mělkém hrnci, do kterého se nasype hlína pro kaktusy. Hrnec nemusí být hluboký, protože kořeny zde neporostou moc dlouho. Malé rostlinky se rozmístí na povrch půdy, hrnec se zakryje průhlednou igelitovou fólií a umístí se na slunném místě. Půda se při množení udržuje vlhká, ale ne přemokřená. Když jsou rostliny dostatečně vysoké a lehce se dotýkají plastu, tak se odstraní plastový obal a přesadí se do většího květináče.
Růže v květináčích vyžadují značnou péči a nedožívají se zpravidla mnoha let, ale jsou v bytě vzácnou rostlinou, půvabnou jak svými květy, tak zejména u miniaturních růží i velmi jemným olistěním. Z polyantek, floribund a čajohybridů vybírejte zejména odrůdy nízkého vzrůstu, rostoucí spíše košatě. Růže v květináčích můžete postavit na okno nebo květinový stolek v místnosti blízko okna. Dobře se jim daří i na balkónech a v okenních truhlících, jen v letních slunných dnech myslete na přistínění nádob, aby se v nich příliš nepřehřívala zemina. Růže vyžadují dostatek světla a slunce, ale vhodnější jsou pro ně okna obrácená k východu nebo na západ, kde tak rychle neodkvetou. Růže v nádobách naleznou uplatnění hlavně tam, kde není možnost sázet je do volné půdy, tedy na terasách a lodžiích. V bytech jsou růže spíše krátkodobou záležitostí, neboť v interiérech nebývá dostatek světla (s výjimkou prostoru mezi okny), po odkvětu je tedy raději přeneste ven. Nádoby (kbelíky i truhlíky) musí být dostatečně hluboké a prostorné. Materiál nádoby může být z hlediska růží různý, důležitá je trvanlivost. Dno vždy opatřete několika odtokovými otvory a řádnou drenáží z hrubšího písku nebo keramzitu. Půdu je potřeba namíchat humóznější a lehčí, přidejte do ní tedy kompost, rašelinu, listovku a písek. Pokud nepočítáte s přenášením na zimu do hlubokého pařeniště nebo na chladnou verandu či do sklepa, je třeba nádoby řádně izolovat (osvědčuje se pěnový polystyren), protože existuje nebezpečí zmrznutí i z boku nádoby. Máte-li růže stále ve vytápěném prostředí, dopřejte jim alespoň na dva měsíce zimní klid s teplotou 0–10 °C. Růže v malých nádobách přesazujte každoročně v předjaří, ve velkých nádobách pak jednou za dva až tři roky. Přitom vždy upravte přiměřeně poměr nadzemní části a kořenů.