PŘEVISLÁ VRBA PĚSTOVÁNÍ, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Salix integra, běžně známá jako vrba celolistá nebo japonská vrba je opadavý keř nebo malý strom na kmínku známý svým atraktivním panašovaným olistěním a v zimě zářivě červenými stonky. Je oblíbenou volbou do zahrad díky svému rychlému růstu a schopnosti snášet vlhké podmínky.
Japonská vrbapřevislá
Převislá japonská vrba pravděpodobně odkazuje na název kultivaru Salix integra 'Hakuro Nishiki', známé také jako vrba celolistá nebo vrba japonská. Je to oblíbený okrasný keř nebo strom, známý svým nápadným pestrým olistěním. „Převislý“ efekt pravděpodobně odkazuje na zářivě růžové, bílé a zelené zbarvení rostliny, zejména na mladých výhonech.
Japonská vrba nikdy nemá převislé větve, protože jde původně o keř. Hlavní atrakcí jsou listy, které vykazují směs zelené, bílé a růžové barvy, zejména na nových výhonech.
V naší poradně s názvem OKRASNÁ VRBA PŘEVISLÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Romana.
Mám vrbu něčím napadenou, nové výhony jsou zaschlé, místy hnědé. Mohu jí seříznut kompletně nyní v květnu? řez na tzv hlavu? nebo nechat částečně korunu a udělat řez později? děkuji Hájková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejspíše se jedná o strupovitost, kterou u vrby způsobuje houba Venturia saliciperda. Zde se můžete podívat na obrázky, jak vypadají její příznaky: https://www.google.cz/image….
Co s tím? Odstranění napadených větví je rozumné řešení. Styl sestřihu záleží na vás, ale stačí odstranit jen zjevně napadané části. Pro chemickou ochranou je vhodné zvolit postřik fungicidem proti strupovitosti a padlí jádrovin. Aplikace se provádí na jaře a začátkem léta ideálně bezprostředně před nástupem infekce. Postřik se opakuje maximálně 4 krát. Po řezu nezapomeňte desinfikovat pracovní nástroje v SAVU s vodou.
Salix integra, běžně známá jako vrba celolistá nebo japonská vrba, se často pěstuje na kmínku a vytváří tak „stromový“ tvar, přestože je to od přírody keř. Toho se obvykle dosahuje roubováním na podnož jiného druhu vrby. Roubovaný strom vykazuje výraznou, kompaktní a zaoblenou korunu s výrazným olistěním.
Roubování
Japonská vrba 'Hakuro-nishiki' se často roubuje na standardní kmen vrby, aby se vytvořil stromovitý vzhled. Tato technika umožňuje kontrolovanější a vzpřímenější růst, takže je vhodná pro menší zahrady a terasy.
Vzhled
Roubovaná japonská vrba obvykle tvoří zaoblenou korunu ve tvaru lízátka. Na jaře se objevují nové výhonky s růžově zbarvenými, pestrými listy, které vytvářejí zářivý kontrast s bílými a zelenými skvrnitými listy. Větve mohou mít na špičkách převislý tvar, který lze zastřihnout pro formálnější tvar.
Pěstování japonské vrby na kmínku
Japonské vrbě se daří ve vlhké, dobře propustné půdě a preferuje plné slunce nebo skvrnitý stín. Je známá svou odolností a schopností snášet různé půdní podmínky, včetně vlhkých míst. Pravidelná zálivka je důležitá, zejména při pěstování v květináčích.
Stříhání
I když to není nezbytné, prořezávání lze provádět pro udržení tvaru, kontrolu velikosti nebo podporu nového růstu zářivými barvami.
Kdy stříhat?
První stříhání se obvykle provádí v době klidu, buď na začátku zimy, nebo na začátku jara, než začne nový růst.
Výhody pěstování na kmínku
Strom z této oblíbené odrůdy nabízí vizuální přitažlivost díky svým barevným listům, což z ní činí skvělou volbu pro přidání barevného nádechu do zahrad a teras. Přitahuje také opylovače a může být cenným doplňkem zahrad přátelských k divoké zvěři.
Okrasná převislávrba prospívá v prostředí, které poskytuje přímé sluneční světlo, dostatečná intenzita světla podporuje robustní růst a optimální zdraví. Kroucená vrba však vykazuje flexibilitu v tolerování i částečného slunce, i když to může vést k suboptimálním rychlostem růstu a potenciálně ovlivnit hustotu listů. Při vystavení světlým podmínkám se listy vrby mohou přizpůsobit tak, aby optimalizovaly absorpci světla a zlepšily účinnost fotosyntézy. Okrasnou kroucenou vrbu nejlépe vysazujte na otevřené venkovní plochy, které po většinu dne dostávají přímé světlo, aby byl zajištěn její bujný růst a výrazný převislý tvar.
Okrasná převislávrba prokazuje pozoruhodnou odolnost vůči změnám teploty, odolává chladu až do -25 °C a zvládá teplo až do 38 °C. Tato přizpůsobivost činí tuto vrbu vhodnou pro různá podnebí, ale vyžaduje ochranná opatření při extrémních teplotách. V chladných podmínkách může kroucená vrba vykazovat hnědnutí nebo vadnutí listů; Při nadměrném vedru jsou běžnými příznaky vadnutí a spálení listů. Aby se zabránilo vymrznutí, zvažte zábrany proti větru. Proti přehřátí zajistěte dostatečnou zálivku a částečné zastínění. Tyto strategie zvyšují schopnost kroucené vrby prospívat navzdory extrémním teplotám a zdůrazňují potřebu pozorné péče v drsnějších klimatických podmínkách.
U kroucené vrby se ujistěte, že je půda dobře provzdušněná a správně odvodňuje. Zkombinujte zahradní zeminu s organickým kompostem a perlitem nebo pískem, abyste zlepšili provzdušnění. Abyste zabránili podmáčení, zajistěte dobrou drenáž umístěním malých kamenů nebo kousků keramiky na dno výsadbové jámy nebo květináče. Během vegetačního období používejte pravidelně vyvážená hnojiva, abyste podpořili zdravý růst. Vyhněte se příliš kompaktním nebo jílovitým těžkým půdám.
V naší poradně s názvem OKRASNÁ VRBA PŘEVISLÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.
Nejspíše se jedná o strupovitost, kterou u vrby způsobuje houba Venturia saliciperda. Zde se můžete podívat na obrázky, jak vypadají její příznaky: https://www.google.cz/image….
Co s tím? Odstranění napadených větví je rozumné řešení. Styl sestřihu záleží na vás, ale stačí odstranit jen zjevně napadané části. Pro chemickou ochranou je vhodné zvolit postřik fungicidem proti strupovitosti a padlí jádrovin. Aplikace se provádí na jaře a začátkem léta ideálně bezprostředně před nástupem infekce. Postřik se opakuje maximálně 4 krát. Po řezu nezapomeňte desinfikovat pracovní nástroje v SAVU s vodou.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Romana.
Musela bych ořezat celé , nyní jsem nechala 2 větve v
Koruně . R
Kroucená okrasná vrbapřevislá byla vyvinuta v provincii Buenos Aires v Argentině. Tváří v tvář výraznému úpadku, který utrpělo zalesnění nejpěstovanějšího klonu v deltě řeky Paraná v polovině 20. století – topolu vrbového (Salix alba cv. "calva") – byl v roce 1953 zahájen plán na zlepšení populace vrb, nacházejících se v Národním centru pro zemědělský výzkum (CNIA), ve městě Castelar patřícím k INTAlaru. Tato vrba tam přirozeně vznikla zkřížením samice kultivaru vrby kroucené čínské (S. matsudana f. tortuosa), která byla volně oplodněna pylem z poblíž rostoucího exempláře; Nejprve se věřilo, že pochází ze samčího stonku vrby smutné (S. alba vitellina var. tristis), což je kultivar vrby bílé (S. alba), která se vyznačuje tím, že má žluté, převislé větvičky; Pyl byl později připsán kříženci mezi smuteční vrbou (S. babylonica) a S. alba subsp. vitellina.
Vyrobená semena byla zaseta a získané rostliny byly studovány, aby se zjistily jejich vlastnosti a potenciál. Výsledný produkt neměl žádné kvality pro výrobu dřeva, ale vynikal svou estetickou hodnotou. Tímto způsobem, ačkoliv bylo hlavním cílem úsilí tohoto projektu získat a vylepšit nové klony dřevitých Salicaceae, byla tato okrasně významná vrba vyvíjena doplňkovým způsobem.
V roce 1961 byl zveřejněn jeho popis a nákres jeho identifikačních znaků. Později se začala šířit v samotné Argentině a dosáhla pozoruhodného přijetí. Řízky byly zasílány do zemí jižního kužele (Brazílie, Chile a Uruguay) i do dalších, evropských zemí (Rakousko, Španělsko, Francie, Itálie), odkud dosáhly širokého rozšíření v západní Evropě. Zejména školky prodávají rostliny, které byly naroubovány vysoko na klony vrb s rovným kmenem, čímž se získají atraktivnější exempláře. Lze jej snadno množit řízky; trpí nálety mšic.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ KEŘÍČKOVÝCH RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Kubík.
Zakoupil jsem sazenice minirajčat ale s pěstováním na balkoně nemám žádné zkušenosti, to je jak velikou nádobu, kolik je potřeba zeminy, jakou zeminu, kdy jak a čím přihnojovat.
Odrůda je Vilma a Venus. Děkuji za každou radu.
Zdeněk Kubík
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Mini rajčátka se dají pěstovat na balkoně s jižní a jihozápadní orientací. Nádobu volte co největší, minimálně 10 litrů na rostlinu. Rajče potřebuje vodu, takže pod nádobu umístěte misku, ve které se bude zadržovat přebytek zálivkové vody. Substrát vyberte pro pěstování zeleniny. Hnojení provádějte 2 krát do měsíce hnojivem z trusu hospodářských zvířat nebo můžete použít Krystalon plod. Vyvarujte se zalévání na listy, vlhčete jen substrát.
Zlatá smuteční vrba je kultivar vrby známý svými půvabnými, svěšenými větvemi a zlatožlutými větvičkami a kůrou. Má lesklé zelené listy, které na podzim zezlátnou a vytvářejí tak výrazný kontrast se žlutými větvemi. Smuteční tvar stromu v kombinaci s jeho zářivou zimní barvou z něj činí oblíbenou okrasnou volbu, zejména v blízkosti vodních prvků nebo ve vlhkých oblastech. Zde se můžete podívat jak vypadá smuteční vrba.
Brambory lze pěstovat různými způsoby, níže uvedené formy pěstovaní se provádějí v oblasti zahrádkaření.
Pěstování brambor ve věžích
Nevýhodou pěstování brambor je jejich nárok na velký prostor. Zemědělci z And však vyvinuli pro vyřešení tohoto problému velmi účinnou techniku. Nejprve malou plochu několika čtverečních metrů obloží kameny a zde vypěstují několik rostlin. Jakmile jejich nať dosáhne výšky asi 15–20 cm, zvýší zídku okolo záhonu a záhon doplní asi o 10 cm půdy. Když nať opět vyroste asi na 15–20 cm, znovu zvýší zídku a doplní záhon půdou. A tak to jde stále dál a dál. Z půdy vždy vyčnívá pouze svrchní svazek natě. Bramborové věže mohou být až 1,2 metru vysoké.
V každé vrstvě půdy vytvářejí brambory nové postranní výhonky s novými hlízami. Nakonec se část zdi obklopující věž zbourá a půda se odstraní. Je až nepředstavitelné, jaké množství hlíz takto naroste. Podobné bramborové věže můžeme vytvořit i v našich podmínkách, například pomocí starých pneumatik, prken.
Pěstování brambor v pytli
Tento způsob pěstování využívá toho, že když brambor klíčí, tak nasazuje výživové a plodné kořeny (části kořenů, na kterých rostou hlízy) postupně po celé délce lodyhy. Výhodou je, že se nemusí plít plevel, je dobrá ochrana před jarními mrazíky, velmi nízká, takřka žádná spotřeba hnojiv. Čím více zpracujete organického odpadu (shrabané listí z podzimu, včetně plevele, papíru, lepenky, trávy, štěpků, dřevěných pilin), tím méně hnojiv.
Naklíčené brambory se zasadí do mělké vrstvy 10 cm uleželého a vlhkého, loňského, shrabaného listí a pokryjí 10cm vrstvou kompostu nebo hlíny a po vyrašení cca 10–15 cm stonku se tento pokryje další vrstvou organických odpadků a navrch hlínou. Nechají se pouze vrcholové listy s přibližně 5cm částí stonku. Brambora vyrazí ze zahrnutých částí stonku nejenom kořeny, ale i plodné kořeny, na nichž jsou hlízy. A tak se pokračuje dále, až se dospěje k hornímu okraji pytle anebo sudu (igelit pytle se postupně, jak přisypáváme hlínu, roluje zespod nahoru). Brambora má na vrcholu vegetace silnou a bohatou korunu ze stonků a listů, vzhledem k dobré výživě (organické odpadky se zároveň postupně rozkládají na humus a živiny) nesrovnatelnou s klasickým pěstováním. Výnos je několikanásobný, na cca 30 cm výšky pytle se počítá s jednonásobkem sklizně. Postupným zahrnováním se dosáhne i toho, že je brambora částečně chráněna před plísní.
Z toho plyne, že pytel o průměru kolem 30 cm a výšky 1 m dá v optimálním případě 3násobnou sklizeň. U pytlů odstřihneme spodní dva rohy. V pytlích se velmi dobře postupně zvyšuje výška
Ve svém příspěvku AČOKČA NÁVOD NA PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
Kde seženu tu ačokču.
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sabina.
Zajímám se o pěstování ačokči, chtěla bych vyzkoušet. Na internetu jsem se dočetla, že je možné ji pěstovat i ve skleníku, že sice se doba do prvních dobů nezkrátí, ale je možné ji vysadit dříve. A tak by mě zajímalo, zda s tím má někdo zkušenost a kolik prostoru ačočka ve skleníku zabere. Nebo mám dát předpěstovat do skleníku a pak přesadit na venkovní záhon? Dá se přesazovat? Díky.
Japonská vrba je oblíbený okrasný keř, zejména kultivar 'Hakuro Nishiki'. Je známá svými výraznými, pestrými listy s růžovými, bílými a zelenými odstíny, zejména na mladých výhonech. Stonky mohou být také barevné, zejména v zimě. Je relativně snadno pěstovatelná, přizpůsobí se různým typům půdy (nejlépe vlhká a dobře odvodněná) a daří se jí na slunných až částečně zastíněných stanovištích.
Listy: Nové listy se objevují s růžovými špičkami, které poté přecházejí do směsi zelené a bílé panašovanosti. Listy se v létě zezelenají a stonky se v zimě po opadnutí listů zbarví do korálově oranžové barvy.
Způsob růstu: Lze ji pěstovat jako keř nebo jako standardní keř (na stonku). Je to relativně kompaktní keřovitá vrba, která dosahuje výšky a šířky asi 2–3 metry.
Sluneční světlo: Preferuje plné slunce před polostínem, s nejlepší barvou listů na plném slunci.
Půda: Ideální je vlhká, dobře propustná půda. Snáší různé typy půdy, včetně mírně kyselé až neutrální.
Stříhání: Doporučuje se pravidelný řez pro udržení tvaru, podporu nového růstu a zvýraznění barevných stonků. Stříhání se často provádí koncem zimy nebo začátkem jara.
Mrazuvzdornost: Mrazuvzdorná a tolerantní k různým klimatickým podmínkám.
Využití: Skvělá pro přidání barvy do záhonů, zahrad nebo jako exemplář rostliny. Lze ji také pěstovat v květináčích.
V podmínkách České republiky můžete očekávat, že keř bude dobře růst na slunném až částečně zastíněném místě s vlhkou, dobře propustnou půdou. Při výběru místa zvažte velikost rostliny a ujistěte se, že máte kolem prostor pro stříhání. Je to krásný a relativně nenáročný doplněk každé zahrady.
Ve svém příspěvku RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
Mám zájem vysázet a pestovat několik keřů Rakytníku. Přečetl sem dokumentaci, jak se Rakytník pěstuje, není náročný a hlavně obsahuje hodně vitanínu které potřebujem pro naše tělo.
Chci se zeptat jestli nebude vadit, pokud budou v okoli bilinky jako: Levandule, máta, bršlice kozí?
Vím že se rakytník časem rozrůstá jak do šířky i do výšky. Prosim o radu jak to bude nejlepší? Děkuji za odpověď. Josef
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Renata vojtová.
všude je pěstování to už vím ale ráda bych věděla jak ho stříhat aby nebyl vysoký a široký a abych mu neublížila děkuji za odpovědˇ
Vrba jíva (Salix caprea) je náchylná k různým škůdcům a chorobám. Mezi běžné škůdce patří mšice, housenky a červci, kteří mohou způsobit poškození listů, změnu barvy a zpomalený růst. Plísňová onemocnění, jako je rez, rakovina a padlí, mohou také ovlivnit zdraví rostliny a vést ke skvrnitosti listů, odumírání větví a možnému opadávání listů. Kromě toho mohou vrbám jívám způsobit škody tesařík asijský a bekyně velkohlavá.
Škůdci
Mšice
Tento hmyz sající mízu může způsobit zpomalený růst, stočené listy a může přitahovat sazovité černé plísně v důsledku vylučování medovice.
Housenky
Různé larvy můr a pilatek se živí listy, což může vést k opadávání listů.
Červci
Tento hmyz se může přichytit na stonky a listy, vysát mízu a způsobit změnu barvy a zpomalený růst.
Mandelinka dvacetitečná
Larvy a dospělci se živí listy a mohou je okusovat.
Tesařík asijský
I když vrba jíva vykazuje určitou odolnost, může být stále hostitelem a potenciálním rezervoárem tohoto čínského brouka.
Bekyně velkohlavá
Housenky této můry mohou napadat listy vrby.
Pilatky
Larvy různých druhů pilatek mohou způsobovat škody na listech nebo způsobit jejich opadání.
Roztoči
Svilušky se také mohou živit listy a způsobovat žloutnutí a skvrnitost.
Nemoci vrby jívy
Rez: Plísňová rez, jako je Melampsora caprearum, může způsobit oranžové nebo prašné skvrny na listech, což ovlivňuje fotosyntézu a může vést k opadaní listů.
Rakovina a gummóza: Tato onemocnění mohou způsobit léze kůry, vytékání mízy a odumírání větví.
Strupovitost vrby: Patří mezi plísňové choroby a může způsobit poškození listů a větví, což může vést k odumírání listů.
Padlí: Plísňové onemocnění, které může způsobit bílý, práškový povlak na listech.
Skvrnitost listů: Plísňová onemocnění listů mohou způsobit skvrny a žloutnutí listů, což může vést k odumírání listů.
Hniloba kořenů: Nesprávná zálivka a půdní podmínky mohou vést k hnilobě kořenů, což ovlivňuje celkové zdraví stromu.
Vodní znaménko: Bakteriální onemocnění, které může způsobit odumírání větví a červené listy.
Péče
Pravidelně kontrolujte rostlinu, zda nevykazuje známky škůdců a chorob. Odstraňujte postižené větve, abyste zabránili šíření chorob. Zajistěte správnou zálivku a dobře propustnou půdu, abyste zabránili hnilobě kořenů. K hubení škůdců používejte vhodné metody, jako je chemický postřik, insekticidní mýdlo nebo neemový olej. V případě houbových chorob zvažte použití vhodných fungicidů. V některých případech může být prospěšné pro výsadbu vybrat odrůdy vrb odolné vůči rzi. Dodržováním těchto preventivních opatření a prováděním vhodných ošetření v případě potřeby můžete pomoci udržet zdraví a vitalitu vaší vrby na hodně dlouho.
Ve svém příspěvku VŘES - STŘÍHÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Drobilič.
Již několik let se pokouším o pěstování vřesu (venku na zahrádce i na slunném místě v květináči na balkoně).Bohužel po cca 2-letech je konec. Asi je neumím správně stříhat ve vhodnou dobu , příp. jiné podmínky při pěstování.
Můžete mi prosím poradit ??
Děkuji.
Drobilič.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Vrba jíva se od ostatních druhů vrb liší tím, že ji nelze množit dřevitými řízky, téměř vůbec nezakořeňuje.
Vrba jíva je rozšířená takřka po celém území Evropy (kromě jižní části Pyrenejského a Balkánského poloostrova), zasahuje přes severní Írán či Island až do severní Asie a do Japonska. Toleruje nejrůznější půdy, nesnáší však, na rozdíl od jiných druhů, přemokřená a zrašeliněná stanoviště.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ HORTENZIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miluše.
Ptám se proč mi krásné bílé květy hortenzie hned ještě v plném květu
hnědnou? Děkuji za odpověď s pozdravem
M.K.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Hnědnutí květů hortenzie může mít tři příčiny.
1. Pěstování hortenzie na plném slunci. Ony krásně prospívají, ale květy vydrží jen do července. Může za to polední slunce, které je v létě moc silné a květy spálí. Zajistěte, aby rostlina byla chráněna před sluncem v době od 10 až do 15 hodin. Zkrátka ji pěstujte ji na sever od nějaké vyšší úzké rostliny nebo předmětu, jehož stín zajistí tuto ochranu.
2. V horkých letních dnech potřebuje hortenzie mnoho vody a mělká a nedostatečná zálivka také vede k hnědnutí rostliny i květů.
3. Předávkování umělými hnojivy může zapříčinit hnědnutí květů a okrajů listů. Obzvláště se to projevuje, když je rostlině podána silná dávka síranu hlinitého, aby byly květy modré.
Vrba celolistá (Salix integra 'Hakuro Nishiki'), známá také jako vrba japonská, se nejsnadněji množí řízky, buď z měkkého dřeva v létě, nebo z tvrdého dřeva v zimě. Řízky z tvrdého dřeva jsou obecně spolehlivější. Další metodou je hřížení na vzduchu.
Množení řízky z tvrdého dřeva v zimě
Vyberte si řízky
Vyberte si stonky z předchozí sezóny, dlouhé asi 15–20 cm. Ujistěte se, že stonky nejsou příliš silné ani příliš tenké.
Příprava řízků
Odstraňte všechny listy ze spodní části stonku a několik jich nechte nahoře.
Zasaďte řízky
Řízky vložte do květináče naplněného zeminou a ujistěte se, že jsou zapuštěny asi 5–7,5 cm.
Péče
Dobře zalijte a umístěte květináč na místo, které je vystaveno jasnému, nepřímému slunečnímu záření. Udržujte půdu trvale vlhkou.
Zakořenění
Zakořenění proběhne během několika týdnů a řízky lze po vytvoření dobrého kořenového systému přesadit do většího květináče nebo do země.
Množení měkkými řízky v létě
Vyberte a připravte řízky
Vyberte si nové výhonky z aktuální sezóny, dlouhé asi 10–15 cm. Odstraňte spodní listy.
Zasaďte řízky
Řízky vložte do květináče se substrátem a udržujte půdu vlhkou.
Zajistěte jim péči
Umístěte květináč na místo s jasným, nepřímým slunečním světlem. Udržujte půdu trvale vlhkou.
Zakořenění
Řízky z měkkého dřeva mohou být náročnější na zakořenění než řízky z listnatého dřeva, ale s náležitou péčí by měly zakořenit během několika týdnů.
Hřížení na vzduchu
Vyberte větev: Vyberte zdravou větev na matečné rostlině.
Příprava větve: Kolem větve udělejte malý řez nebo kruh kůry.
Aplikace kořenového hormonu (volitelné): Řez namočte do kořenového hormonu.
Zabalte vlhkým rašeliníkem: Řez přikryjte vlhkým rašeliníkem a zabalte do plastové fólie.
Zajistěte a čekejte: Zajistěte plastovou fólii a udržujte mech vlhký. Po několika týdnech by se měly vytvořit kořeny.
Odřízněte a zasaďte do květináče: Jakmile jsou kořeny dobře vyvinuté, odřízněte větev pod kořeny a zasaďte ji do květináče.
Obecné tipy pro množení japonské vrby
Zalévání: Udržujte půdu trvale vlhkou, zejména během procesu zakořeňování.
Sluneční světlo: Vrba japonská potřebuje pro optimální růst jasné, nepřímé sluneční světlo.
Půda: Dobře propustná půda je důležitá pro řízky z měkkého i listnatého dřeva.
Hnojení: doporučuje se hnojit na jaře vyváženým hnojivem pro podporu zdravého růstu.
Stříhat: Pravidelné prořezávání může pomoci udržet požadovaný tvar a podpořit nový růst.
V naší poradně s názvem VINNÁ RÉVA A JEJÍ PĚSTOVÁNÍ NA PERGOLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Laštovička.
Dobrý den přátelé vinné révy -- nemohu se nikde dočíst jak stříhat révu na pergole která je vysoká 2 m . Rostliny jsou již na pergole a já nevím kolik výhonů ponechat na jednotlivých výhonech respektive odkud se má rozvětvovat rostlina a kolik by měla mít letorostů . Jsem amatér začátečník a tak prosím o radu jak na to - eventuelně kde bych se toho mohl dopídit .
Děkuji za odpověď a radu .
Petr L.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pěstování vinné révy na pergole je velmi oblíbené a na konci léta to působí zajímavě, když pod prgolou odpočíváte a nad vámi visí bohaté hrozny. Obvykle se nechávají vyrůst rostliny tak, aby byl jeden tažeň od země až k vrcholu pergoly a až nahoře se začal větvit. V horních partiích se moc stříhat nemusí, protože vinná réva prosperuje, i když se vůbec nestříhá. Pokud z nějakého důvodu budete potřebovat prořezat, tak to proveďte vždy v únoru nebo začátkem března hned po skončení nejsilnějších mrazů. Počet oček nemusíte moc řešit a zkraťte to jak potřebujete.
Kroucená okrasná vrba, známá svými půvabnými převislými větvemi a elegantním vzrůstem, se snadno množí řízkováním, což je preferovaná metoda pro zachování charakteristických vlastností této rostliny. Chcete-li zajistit úspěšné zakořenění, vyberte mladé zdravé větve a nařežte je na části, každou s několika pupeny listů. Tyto řízky by měly být umístěny ve vlhké půdě nebo vodě, která poskytuje dostatečné teplo a nepřímé světlo, aby se podpořil vývoj kořenů. Pečlivá kontrola úrovně vlhkosti je nezbytná, protože řízky kroucené vrby jsou náchylné k hnilobě, pokud jsou přemokřené. Jakmile vypustí kořeny, kroucená vrba prospívá ve vlhkých, dobře odvodněných půdách a ukazuje svou neskonalou krásu.
V naší poradně s názvem KANADSKÉ BORŮVKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tamáš Robert.
Dobrý den. Mám balkónové kanadské borůvky. Vláhu mají, dostatek místa, hnojiva používám pro borůvky, ale listy a květy mi usychají. Přímého slunečního světla mají jen večer. Co dělám špatně?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Důvodem bude zřejmě nedostatek slunečního světla. Kanadské borůvky potřebují plné slunce po celý den. Snesou i polostín, ale čím méně slunce mají, tím hůře prosperují. Smrtící pro ně pak je stav, kdy mají málo slunce, díky čemuž nemohou spotřebovat dodané hnojivo, které se hromadí v půdě a rostlinu postupně ničí.
Další příčinou může být nevhodné pH substrátu. Kanadské borůvky vyžadují pH půdy v rozmezí 4 až 5,2. Zjistit pH můžete pomocí lakmusového papírku, kterým změříte kyselost výluhu z vašeho substrátu.
Na balkoně, který je orientován severozápadně, neočekávejte žádné zázraky při pěstování plodonosných rostlin. Můžete ho ale využít pro pěstování krásných begónií nebo na letnění pokojových rostlin, například klívii se bude na tomto balkóně v létě skvěle dařit.
Pokud neprší, tak plán zavlažování je každé 1 až 2 týdny. Okrasná vrba kroucená má ráda střední vlhkost substrátu. Kroucená vrba se přizpůsobila tak, aby prospívala i s minimální vlhkostí a vykazuje vysokou toleranci vůči suchu. Tato odolnost se promítá do skromného režimu zavlažování, který vyžaduje zálivku jednou za 1 až 2 týdny. Zavlažovací návyky této vrby jsou vyvážené, nevyžaduje časté máčení, ale nevydrží jen s pár kapkami vody. Vzhledem k tomu, že jde o listnatý strom běžně pěstovaný venku, spotřeba vody kolísá s ročním obdobím; Při aktivním růstu na jaře a v létě vrbě prospívá mírně zvýšená zálivka pro podporu bujného olistění.
Pokud pěstujete kroucenou okrasnou vrbu v květináči, nebo potřebujete-li přesadit vrbu jinam, tak nejlepších výsledků dosáhnete, když ji přesadíte během chladného období časného jara nebo časné až pozdní zimy. Vyberte místo s dobře propustnou půdou a dostatkem slunečního světla. Pamatujte, že klíčem k přesunu těchto jemných trvalek je dělat to jemně.
U kroucené okrasné vrby se přesazování provádí každé 2 až 3 roky, aby se zvládl růst kořenů. Ideální je jaro na začátku růstového cyklu. Prostorná nádoba je zásadní pro umístění jejího rozsáhlého kořenového systému. Po přesazení zajistěte dostatek vody a vyhněte se přímému slunečnímu záření, aby se vrba zotavila a prospívala. Pečlivě sledujte vlhkost půdy a přidejte mulč, abyste udrželi konzistentní podmínky. Pamatujte, že okrasná kroucená vrba vyžaduje dostatek prostoru, aby dobře rostla.
Okrasná převislávrba kroucená má také své choroby. Patří sem:
Vadnutí listů – je onemocnění, které výrazně ovlivňuje zdraví a vitalitu kroucené vrby, způsobuje opadávání listů, ztrátu barvy a nakonec úplné opadání. Toto onemocnění urychluje úhyn rostliny a negativně ovlivňuje její krásu a životnost v důsledku patogenních nebo abiotických příčin. Nejvýraznější příznaky u kroucené vrby představují listy, které se nejprve zdají matné a žluté, klesají, vadnou a nakonec opadávají. V pokročilejších stádiích mohou větve odumírat a růst se zpomaluje. Co způsobuje chorobu vadnutí listů u kroucené vrby?
Patogeny – houby, viry, bakterie a hlístice, které napadají vrbu a brání jejímu příjmu vody.
Abiotické faktory – extrémní podmínky prostředí, jako je sucho, tepelný stres a špatná kvalita půdy, které způsobují vadnutí.
Hnědé skvrny na listech rostlin jsou jednou z nejčastějších chorob. Tyto skvrny jsou způsobeny houbovými a bakteriálními onemocněními a většina infekcí souvisí s houbovým patogenem. Hnědé skvrny se mohou objevit na všech pokojových rostlinách, kvetoucích okrasných rostlinách, zeleninových rostlinách, na listech stromů a na keřích. Žádná rostlina není odolná vůči těmto skvrnám a problém je vážnější v teplém a vlhkém prostředí. Mohou se objevit v jakékoli fázi života, pokud existují listy. Na listech se objevují malé hnědé skvrny, které se s postupem onemocnění zvětšují. V závažných případech je rostlina nebo strom oslabený, když léze narušují fotosyntézu nebo způsobují defoliaci. Ve většině případů hnědé skvrny postihují pouze malé procento celé rostliny a objevují se jen na několika listech. Menší infekce představuje pro rostlinu jen malou zátěž. Pokud se však neléčí a choroba postupuje během několika sezón, vážně ovlivní zdraví a produktivitu infikované rostliny. Začíná to sporulací (reprodukce spor hub) a na listech se objevují malé skvrnky. Místo je často náhodné a rozptýlené, jak se nemoc šíří dešťovými kapkami. Mohou se objevit na spodních listech a uvnitř rostliny, kde je větší vlhkost. Hnědé skvrny se zvětšují a rostou dostatečně velké, aby se dotýkaly sousedních skvrn a vytvořily výraznější skvrnu. Okraje listů mohou zežloutnout. Na mrtvých místech se objevují drobné černé tečky (plodná těla hub). Skvrny se zvětšují, až celý list zhnědne. List pak padá z rostliny. Hnědá skvrnitost nebo skvrnitost listů je běžný popisný termín pro několik chorob, které postihují listy rostlin a stromů. Asi 85 % chorob listových skvrnitostí je způsobeno houbami nebo houbám podobnými organismy. Někdy jsou hnědé skvrny způsobeny bakteriální infekcí nebo činností hmyzu s podobnými příznaky.
Zlaté smuteční vrbě se daří na slunných, vlhkých místech a vyžaduje pravidelnou zálivku, zejména v mladém věku. Preferuje dobře propustnou půdu, ale snášejí řadu typů půdy. Stříhání je důležité pro tvarování a odstraňování odumřelých nebo poškozených větví.
Sluneční světlo a umístění
Zlaté smuteční vrby potřebují dostatek slunečního světla, ideálně plné slunce až polostín. Potřebují alespoň čtyři hodiny přímého slunečního světla denně.
Vyberte si místo, které poskytuje dostatek prostoru pro růst stromu, s ohledem na jeho dospělou velikost (kořeny mohou být agresivní).
Nesázejte je v blízkosti podzemních potrubí nebo konstrukcí, protože jejich kořeny mohou být velmi invazivní.
Půda a zálivka
Preferují vlhkou, dobře propustnou půdu, ale jsou přizpůsobivé různým typům půdy, včetně písčitých, hlinitých a jílovitých půd.
Během prvního roku po výsadbě strom zalévejte týdně. Poté zalévejte podle potřeby, aby půda nevyschla.
Zlaté smuteční vrby jsou relativně citlivé na sucho, proto je v období sucha prospěšná doplňková zálivka.
Zvažte použití mulče, který pomůže udržet vlhkost půdy.
Hnojení
Smuteční vrby obecně nevyžadují vydatné hnojení.
Pokud strom vykazuje známky nedostatku živin (bledé listy), lze na jaře aplikovat vyvážené hnojivo specifické pro daný strom.
Kdy stříhat smuteční vrbu
Prořezávejte koncem zimy nebo začátkem jara, abyste odstranili odumřelé, poškozené nebo křížící se větve.
Prořezávání může také pomoci tvarovat strom a podpořit nový růst.
Pravidelné prořezávání je důležité, aby se zabránilo přílišnému ztěžknutí a lámání větví.
Množení
Zlaté smuteční vrby lze množit z měkkých řízků odebraných na jaře nebo začátkem léta.
Řízky odebírejte ze zdravých větví a zakořeňte je ve vodě nebo vlhké půdě.
Škůdci a choroby
Zlaté smuteční vrby mohou být náchylné k různým škůdcům a chorobám, včetně strupovitosti vrby, plísně vrby a různých hub a hmyzu.
Pravidelně sledujte svůj strom, zda se neobjevují známky problémů, a neprodleně je řešte.
Jde o dvoudomý strom Salix erythroflexuosa se vzpřímenými větvemi, zkrouceného a spirálovitého tvaru a pružnými, převislými větvičkami se žlutavým nebo načervenalým povrchem, barvami, které vynikají zejména v zimě, kdy je strom bez listů. Listy jsou střídavé, řapíkaté (žlaznatý řapík), se zkroucenou nebo zvlněnou čepelí, špičaté, s klínovitou bází, lysé (v mládí poněkud chlupaté); Jeho barva je odbarvitelná, na horní straně jasně zelená (poněkud glaucesní), na spodní straně neprůhledná; Jeho tvar je čárkovitě kopinatý, s délkou až 7 nebo 8 cm, okraj je pilovitý a žláznatý. Kmen je vzpřímený, s rozpukanou kůrou. Ložisko je klikaté, prodloužené, otevřené; Výška se pohybuje kolem 8 až 10 m a koruna, velmi rozvětvená, dosahuje průměru mezi 10 až 15 m. Má velmi rychlý růst a má světlé dřevo.